Upaśama उपशम

Chapter 54 — 93 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | इति निर्णीय ततया धिया धवलया मुनिः | बद्धपद्मासनस्तस्थावर्धोन्मीलितलोचनः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti nirṇīya tatayā dhiyā dhavalayā muniḥ | baddhapadmāsanastasthāvardhonmīlitalocanaḥ || 1 ||

English

Vasishtha said: Having thus determined with his pure intellect, the sage sat in the lotus posture with half-open eyes.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार अपने शुद्ध बुद्धि से निर्णय लेकर, मुनि ने कमल आसन में बैठकर आधे खुले नेत्रों से ध्यान लगाया।

2

ओमित्येतत्परं ब्रह्म निर्णीय स मुनिस्तदा | ॐकारोच्चारितो येन तेनाप्तं परमं पदम् || २ ||

omityetatparaṃ brahma nirṇīya sa munistadā | oṃkāroccārito yena tenāptaṃ paramaṃ padam || 2 ||

English

Having determined that 'Om' is the supreme Brahman, the sage at that time, by uttering 'Om,' attained the highest state.

हिन्दी

यह निर्णय लेकर कि 'ॐ' परम ब्रह्म है, उस समय मुनि ने 'ॐ' का उच्चारण करके परम पद प्राप्त किया।

3

ॐकारमकरोत्तारस्वरमूर्ध्वगतध्वनिम् | सम्यगाहतलाङ्गूलं घण्टाकुण्डमिवारवम् || ३ ||

oṃkāramakarottārasvaramūrdhvagatadhvanim | samyagāhatalāṅgūlaṃ ghaṇṭākuṇḍamivāravam || 3 ||

English

He produced the 'Om' sound with a high-pitched tone, resonating like the sound of a bell, with the tongue properly placed.

हिन्दी

उसने 'ॐ' की ध्वनि उच्च स्वर में उत्पन्न की, जो घंटी की आवाज की तरह गूंजती थी, जीभ को ठीक से रखकर।

4

ओमुच्चारयतस्तस्य संवित्तत्त्वे तदुन्मुखे | यावदोंकारमूर्धस्थे वितते विमलात्मनि || ४ ||

omuccārayatastasya saṃvittattve tadunmukhe | yāvadoṃkāramūrdhasthae vitate vimalātmani || 4 ||

English

While he was uttering 'Om,' his consciousness became focused on the pure self, as the 'Om' sound resonated in his mind.

हिन्दी

जब वह 'ॐ' का उच्चारण कर रहा था, उसकी चेतना शुद्ध आत्मा पर केंद्रित हो गई, जैसे 'ॐ' की ध्वनि उसके मन में गूंज रही थी।

5

सार्धत्र्यंशात्ममात्रस्य प्रथमेंऽशे स्फुटारवे | प्रणवस्य समाक्षुब्धप्राणारणितदेहके || ५ ||

sārdhatryaṃśātmamātrasya prathameṃ'śe sphuṭārave | praṇavasya samākṣubdhaprāṇāraṇitadehake || 5 ||

English

In the first part of the 'Om' sound, which is one and a half syllables long, the sage's body trembled with the vibration of the life force.

हिन्दी

'ॐ' ध्वनि के पहले भाग में, जो एक और आधे अक्षर लंबा है, मुनि का शरीर जीवन शक्ति की कंपन से कांप उठा।

6

रेचकाख्योऽखिलं कायं प्राणनिष्क्रमणक्रमः रिक्तीचकार पीताम्बुरगस्त्य इव सागरम् || ६ ||

rechakākhyo’khilaṃ kāyaṃ prāṇaniṣkramaṇakramaḥ riktīcakāra pītāmburagasty iva sāgaram || 6 ||

English

The process of exhalation is known as Rechaka, where the life force leaves the entire body, just like a thirsty sage drinks the ocean.

हिन्दी

रेचकाख्यो अखिल काय प्राण निष्क्रमण क्रम है, जैसे पीताम्बुरगस्त्य सागर को पीता है।

7

अतिष्ठत्प्राणपवनश्चिद्रसापूरिताम्बरे त्यक्तदेहः परित्यक्तनीडः खग इवाम्बरे || ७ ||

atiṣṭhatprāṇapavanaścidrasāpūritāmbare tyaktadehaḥ parityaktanīḍaḥ khaga ivāmbare || 7 ||

English

The life breath remained in the body filled with holes, like a bird that has left its nest and is in the sky.

हिन्दी

प्राण पवन चिद्रों से भरे शरीर में रहा, जैसे एक पक्षी जो अपना घोंसला छोड़ देता है और आकाश में होता है।

8

हृदयाग्निर्ज्वलज्ज्वालो ददाह निखिलं वपुः उत्पातपवनोद्भूतो दावः शुष्कमिव द्रुमम् || ८ ||

hṛdayāgnirjvalajjvālo dadāha nikhilaṃ vapuḥ utpātapavanodbhūto dāvaḥ śuṣkamiva drumaṃ || 8 ||

English

The fire in the heart blazed and burned the entire body, like a forest fire born of a storm that burns a dry tree.

हिन्दी

हृदय में अग्नि जल उठी और पूरे शरीर को जला दिया, जैसे एक आँधी से उत्पन्न जंगल की आग जो एक सूखे पेड़ को जला देती है।

9

यावदित्थमवस्थैषा प्रणवप्रथमक्रमे बभूव न हठादेव हठयोगो हि दुःखदः || ९ ||

yāvaditthamavasthaiṣā praṇavaprathamakrame babhūva na haṭhādeva haṭhayogo hi duḥkhadaḥ || 9 ||

English

This state of being continued in the first stage of Pranava until it became natural, for Hatha Yoga is indeed painful if done forcefully.

हिन्दी

यह अवस्था प्रणव के प्रथम चरण में तब तक बनी रही जब तक यह स्वाभाविक नहीं हो गया, क्योंकि हठ योग जबरन किया जाए तो दुःखदायक होता है।

10

अथेतरांशावसरे प्रणवस्य समस्थितौ निष्कम्पकुम्भको नाम प्राणानामभवत्क्रमः || १० ||

athaitarāṃśāvasare praṇavasya samasthitau niṣkampakumbhako nāma prāṇānāmabhavatkramaḥ || 10 ||

English

Then, in the subsequent stage of Pranava, in the state of equilibrium, the process of breath retention known as Nishkampa Kumbhaka occurred.

हिन्दी

फिर, प्रणव के अगले चरण में, संतुलन की अवस्था में, निष्कम्प कुम्भक नामक श्वास रोकने की प्रक्रिया हुई।

11

न बहिर्नान्तरे नाधो नोर्ध्वं नाशासु तत्र ते | संक्षोभमगमन्प्राणा आपः संस्तम्भिता इव || ११ ||

na bahirnāntare nādho nourdhavam nāśāsu tatra te | saṃkṣobhamagamanprāṇā āpaḥ saṃstambhitā iva || 11 ||

English

Neither outside nor inside, neither below nor above, nor in the directions, did they experience any disturbance; their life-breaths were as if suspended, like water held still.

हिन्दी

न बाहर न अंदर, न नीचे न ऊपर, न दिशाओं में, उन्हें कोई विचलन नहीं हुआ; उनके प्राण जैसे जल की तरह स्थिर हो गए थे।

12

दग्धदेहपुरो वह्निः शशामाशनिवत्क्षणात् | अदृश्यत सितं भस्म शारीरं हिमपाण्डुरम् || १२ ||

dagdhadehapuro vahniḥ śaśāmāśanivatkṣaṇāt | adṛśyata sitaṃ bhasma śārīraṃ himapāṇḍuram || 12 ||

English

The fire that had consumed the body subsided instantly like lightning. The white ashes of the body, pale like frost, became visible.

हिन्दी

जला हुआ शरीर अग्नि शांत हो गई जैसे बिजली की तरह तुरंत। शरीर की सफेद राख, पाला और हिम की तरह सफेद, दिखाई दी।

13

यत्र कर्पूरशय्यायां सुप्तानीव सुखोचितम् | शरीरास्थीनि लक्ष्यन्ते निष्पन्दानि सितानि च || १३ ||

yatra karpūraśayyāyāṃ suptānīva sukhochitam | śarīrāsthīni lakṣyante niṣpandāni sitāni ca || 13 ||

English

Where, on a bed of camphor, the bones of the body are seen as if asleep, motionless and white, befitting comfort.

हिन्दी

जहाँ, कर्पूर की शय्या पर, शरीर की हड्डियाँ सोई हुई सी, निश्चल और सफेद, सुख के अनुकूल दिखाई देती हैं।

14

तद्भस्म पवनानीतं सास्थि वायुरयोजयत् | स्वदेहे भृशमुत्सन्ने त्रिनेत्रव्रतवानिव || १४ ||

tadbhasma pavanānītaṃ sāsthi vāyurayojayat | svadehe bhṛśamutsanne trinetravratavāniva || 14 ||

English

That ash, brought by the wind, along with the bones, the wind deposited in his own body, which was greatly emptied, as if he were an observer of the three-eyed vow.

हिन्दी

वह राख, हवा द्वारा लाई गई, हड्डियों के साथ, हवा ने उसके अपने शरीर में रख दी, जो बहुत खाली था, जैसे कि वह तीन नेत्र व्रत का पालन करने वाला हो।

15

तच्चण्डपवनोद्धूतमावृत्त्य गगनं क्षणात् | शरदीवाभ्रमिहिका क्वापि भस्मास्थिमद्ययौ || १५ ||

taccaṇḍapavanoddhūtamāvṛttya gaganaṃ kṣaṇāt | śaradīvābhraṃmihikā kvāpi bhasmāsthimadyayau || 15 ||

English

That, stirred by the fierce wind, enveloping the sky in an instant, like a autumnal cloud, the ash and bones went somewhere.

हिन्दी

वह, तेज हवा से उड़ाया गया, एक पल में आकाश को ढकते हुए, जैसे शरद ऋतु का बादल, राख और हड्डियाँ कहीं चली गईं।

16

यावदित्थमवस्थैषा प्रणवस्यापरे क्रमे | बभूव न हठादेव हठयोगो हि दुःखदः || १६ ||

yāvaditthamavasthaiṣā praṇavasyāpare kramē | babhūva na haṭhādēva haṭhayōgō hi duḥkhadaḥ || 16 ||

English

As long as this state of Pranava (Om) continues in the other sequence, it does not happen suddenly, for Hatha Yoga is indeed painful.

हिन्दी

जब तक यह अवस्था प्रणव (ओम) की अन्य क्रम में रहती है, यह अचानक नहीं होता, क्योंकि हठयोग वास्तव में दुःखदायी है।

17

ततस्तृतीयावसरे प्रणवस्योपशान्तिदे | पूरणप्रपूरको नाम प्राणानामभवत्क्रमः || १७ ||

tataḥtṛtīyāvasarē praṇavasyōpaśāntidē | pūraṇaprapūrakō nāma prāṇānāmabhavatkramaḥ || 17 ||

English

Then, in the third opportunity, the calming of Pranava (Om) occurs, and the process of filling and refilling the breaths is named.

हिन्दी

फिर, तीसरे अवसर पर, प्रणव (ओम) का शान्त होना होता है, और प्राणों के भरने और फिर से भरने की प्रक्रिया का नाम दिया जाता है।

18

अस्मिन्नवसरे प्राणाश्चेतनामृतमध्यगाः | व्योम्नि शीतलतामीयुर्हिमसंस्पर्शसुन्दरीम् || १८ ||

asminnavasarē prāṇāścētanāmṛtamadhyagāḥ | vyōmni śītalatāmīyurhimasaṃsparśasundarīm || 18 ||

English

In this opportunity, the breaths, which are the essence of consciousness and immortality, attain a coolness in the sky, beautiful like the touch of snow.

हिन्दी

इस अवसर पर, जो चेतना और अमृत के सार हैं, प्राण आकाश में एक ठंडक प्राप्त करते हैं, जो बर्फ के स्पर्श की तरह सुंदर है।

19

क्रमाद्गगनमध्यस्थाश्चन्द्रमण्डलतां ययुः | धूमा गगनकोशस्थाः शीतलाम्बुदतामिव || १९ ||

kramādgaganamadhyasthāścandramanḍalatāṃ yayuḥ | dhūmā gaganakōśasthāḥ śītalāmbudatāmiva || 19 ||

English

Gradually, situated in the middle of the sky, they attained the form of the moon's disc, like smoke situated in the sky attains the form of cool clouds.

हिन्दी

धीरे-धीरे, आकाश के मध्य में स्थित, वे चंद्रमंडल के रूप को प्राप्त हुए, जैसे आकाश में स्थित धुआँ ठंडे बादलों के रूप को प्राप्त करता है।

20

कलाकलापसंपूर्णे ते तस्मिंश्चन्द्रमण्डले | पुण्यराशाविवापूर्णे रसायनमहार्णवे || २० ||

kalākalāpasaṃpūrṇē tē tasmiñcandramanḍalē | puṇyarāśāvivāpūrṇē rasāyanamahārṇavē || 20 ||

English

Filled with the beauty of arts, they are in that moon's disc, like the fullness of meritorious feelings in the great ocean of elixir.

हिन्दी

कलाओं की सुंदरता से भरे हुए, वे उस चंद्रमंडल में हैं, जैसे पुण्य भावनाओं की पूर्णता अमृत के महासागर में है।

21

रसायनमया धाराः संपन्नाः प्राणवायवः | मणियष्टिसमाकारा जालेष्विन्दोरिवांशवः || २१ ||

rasāyanamayā dhārāḥ saṃpannāḥ prāṇavāyavaḥ | maṇiyaṣṭisamākārā jāleṣvindorivāṃśavaḥ || 21 ||

English

The streams of elixir, filled with life-giving air, resembled the rays of the moon in a lattice of jewels.

हिन्दी

रसायन की धाराएँ, जीवनदायी हवा से भरी हुई, मणियों की यष्टि के समान चन्द्रमा की किरणों के समान लग रही थीं।

22

सा पपाताम्बराद्धारा शेषे शारीरभस्मनि | रसायनी हरशिरःपतितेव सुरापगा || २२ ||

sā papātāmbarāddhārā śeṣe śārīrabhasmani | rasāyanī haraśiraḥpatiteva surāpagā || 22 ||

English

That stream fell from the sky and remained in the bodily ashes, like the celestial river falling on the head of Shiva.

हिन्दी

वह धारा आकाश से गिरी और शरीर की राख में रही, जैसे स्वर्गीय नदी शिव के सिर पर गिरती है।

23

उदभूदिन्दुबिम्बाभं चतुर्बाहुवपुस्तया | प्रस्फुरन्मन्दरादब्धेः पारिजात इव द्रुमः || २३ ||

udabhūdindubimbābhaṃ caturbāhuvapustayā | prasphuranmandarādabdheḥ pārijāta iva drumḥ || 23 ||

English

There arose a form with four arms, resembling the moon, trembling like the Pārijāta tree shaken by the wind.

हिन्दी

वहाँ एक चार भुजाओं वाला रूप उभरा, जो चन्द्रमा के समान था, और हवा से हिलते पारिजात वृक्ष के समान काँप रहा था।

24

उद्दालकशरीरं तन्नारायणतयोदितम् | प्रफुल्लनेत्रवक्त्राब्जमाबभौ दीप्तिसुन्दरम् || २४ ||

uddālakaśarīraṃ tannārāyaṇatayoditam | praphullanetravaktrābjamābabhau dīptisundaram || 24 ||

English

That body, declared to be Nārāyaṇa, shone beautifully with blooming lotus-like eyes and face.

हिन्दी

वह शरीर, जो नारायण कहलाया, खिले हुए कमल के समान नेत्रों और मुख के साथ सुन्दर रूप से चमक रहा था।

25

रसायनमयाः प्राणास्तच्छरीरमपूरयन् | सलिलौघा इव सरो वृक्षं मधुरसा इव || २५ ||

rasāyanamayāḥ prāṇāstaccharīramapūrayan | salilaughā iva saro vṛkṣaṃ madhurasā iva || 25 ||

English

The life-giving breaths filled that body, like a flood of water filling a lake, or sweetness filling a tree.

हिन्दी

जीवनदायी प्राण उस शरीर को भर रहे थे, जैसे जल का प्रवाह एक सरोवर को भरता है, या मीठास एक पेड़ को भरती है।

26

अन्तःकुण्डलिनीं प्राणाः पूरयामासुरादृताः | चक्रानुवर्तप्रसृतां पयांसीव सरिद्वराम् || २६ ||

antaḥkuṇḍalinīṃ prāṇāḥ pūrayāmāsurādṛtāḥ | cakrānuvartaprasṛtāṃ payāṃsīva saridvarām || 26 ||

English

The vital energies, with great respect, filled the inner Kundalini, flowing through the chakras like the best of rivers.

हिन्दी

प्राण शक्तियाँ बड़े सम्मान के साथ अन्तःकुण्डलिनी को भरने लगीं, चक्रों के माध्यम से बहती हुईं, जैसे सर्वश्रेष्ठ नदी की धाराएँ।

27

प्रकृतस्थं बभूवास्य तच्छरीरं द्विजन्मनः | प्रावृट्शरीरविगमे धौतं तलमिवावनेः || २७ ||

prakṛtasthaṃ babhūvāsya taccharīraṃ dvijanmanaḥ | prāvṛṭśarīravigame dhautaṃ talamivāvaneḥ || 27 ||

English

His body became natural, like that of a twice-born, cleansed like the surface of the earth after the rainy season.

हिन्दी

उसका शरीर प्राकृतिक हो गया, जैसे द्विजन्मन (द्विज) का शरीर, वर्षा ऋतु के बाद धुली हुई पृथ्वी की सतह की तरह शुद्ध।

28

अथ पद्मासनगतः कृत्वा देहे स्थितिं दृढम् | आलान इव मातङ्गं निबद्ध्येन्द्रियपञ्चकम् || २८ ||

atha padmāsanagataḥ kṛtvā dehe sthitiṃ dṛḍham | ālāna iva mātaṅgaṃ nibaddhyendriyapañcakam || 28 ||

English

Then, sitting in the lotus position, he firmly established his body, binding the five senses like tying an elephant with a rope.

हिन्दी

फिर, पद्मासन में बैठकर, उसने अपने शरीर को दृढ़ता से स्थिर किया, पाँचों इन्द्रियों को रस्सी से हाथी को बाँधने की तरह बाँधा।

29

निर्विकल्पसमाध्यर्थं व्यवसायमुपाददे | स्वभावं स्वच्छतां नेतुं शरत्काल इवामलम् || २९ ||

nirvikalpasamādhyarthaṃ vyavasāyamupādade | svabhāvaṃ svacchatāṃ netuṃ śaratkāla ivāmalam || 29 ||

English

He undertook the resolution for the purpose of Nirvikalpa Samadhi, to lead his nature to purity, like the autumn season cleansing the sky.

हिन्दी

उसने निर्विकल्प समाधि के उद्देश्य से संकल्प लिया, अपने स्वभाव को शुद्धता की ओर ले जाने के लिए, जैसे शरद ऋतु आकाश को साफ करती है।

30

प्रशान्तवातहरिणमाशादिगणगामिनम् | चिन्तया हृदयं निन्ये दूराद्रज्ज्वेव कीलकम् || ३० ||

praśāntavātahariṇamāśādigaṇagāminam | cintayā hṛdayaṃ ninye dūrādrajjveva kīlakam || 30 ||

English

He led his heart to the peaceful wind-deer, the leader of the group of hopes, like pulling a peg from a distance with a rope.

हिन्दी

उसने अपने हृदय को शान्त वायु-हरिण (प्रशान्तवातहरिणम्) की ओर ले जाया, आशाओं के समूह (आशादिगणगामिनम्) का नेता, जैसे दूर से रस्सी से खूंटा खींचना (दूराद्रज्ज्वेव कीलकम्)।

31

धावमानमधो मत्तं चित्तं विमलमाकुलम् | बलात्संरोधयामास सेतुर्जलमिव द्रुतम् || ३१ ||

dhāvamānamadho mattam cittam vimalamākulam | balātsamrodhayāmāsa seturjalamivadrutam || 31 ||

English

The swiftly moving, intoxicated, pure, and agitated mind, he forcibly restrained like a dam holding back rushing water.

हिन्दी

तेजी से भागता हुआ, मतवाला, पवित्र, और व्याकुल मन, उसने जबरन रोका, जैसे बाँध तेज बहते पानी को रोकता है।

32

निमिमील दृशावर्धं परिपक्ष्मलपक्ष्मके | निस्पन्दतारामधुरे संध्याकाल इवाम्बुजे || ३२ ||

nimimīla drśāvardham paripakṣmalapakṣmake | nispandatārāmadhure samdhyākāla ivāmbuje || 32 ||

English

He closed his eyes halfway, with eyelashes slightly trembling, like a lotus at dusk, motionless and sweet.

हिन्दी

उसने आँखें आधी बंद कर लीं, पलकों के साथ हल्का काँपना, जैसे संध्या काल में कमल, निश्चल और मधुर।

33

सौम्यतामनयन्मौनी प्राणापानजवं मुखे | श्वसनं श्रेयसे देशे प्रशस्तः समयो यथा || ३३ ||

saumyatāmanayanmaunī prāṇāpānajavam mukhe | śvasanam śreyase deśe praśastaḥ samayo yathā || 33 ||

English

The silent one brought gentleness, controlling the breath in the mouth, breathing in a beneficial manner, as the appropriate time.

हिन्दी

मौनी ने कोमलता लाई, मुंह में श्वास को नियंत्रित करते हुए, लाभकारी ढंग से साँस लेते हुए, जैसे उपयुक्त समय।

34

तिलेभ्य इव तैलानि पृथक् चक्रे प्रयत्नतः | इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यः कूर्मोऽङ्गानीव गोपयन् || ३४ ||

tilebhya iva tailāni prthak cakre prayatnataḥ | indriyāṇīndriyārthebhyaḥ kūrmo'ṅgānīva gopayan || 34 ||

English

He carefully separated the senses from their objects, like extracting oil from sesame seeds, protecting them like a tortoise withdrawing its limbs.

हिन्दी

उसने ध्यान से इंद्रियों को उनके विषयों से अलग किया, जैसे तिल से तेल निकाला जाता है, और उन्हें कछुए की तरह अपने अंगों को वापस खींच लेता है।

35

बाह्यस्पर्शानशेषेण जहौ दूरे स धीरधीः | सहसा कुण्डकच्छन्नो मणिर्दूरत्विषो यथा || ३५ ||

bāhyasparśānaśeṣeṇa jahau dūre sa dhīradhīḥ | sahasā kuṇḍakacchanno maṇirdūratviṣo yathā || 35 ||

English

The wise one completely abandoned all external contacts, like a gem hidden under a blanket, its lustre concealed.

हिन्दी

बुद्धिमान ने सभी बाहरी स्पर्शों को पूरी तरह से दूर कर दिया, जैसे कंबल के नीचे छिपा हुआ मणि, जिसकी चमक छिपी हुई है।

36

विलीनानान्तरांश्चक्रे स्पर्शानुज्झितदर्शनात् | रसान्विटपकोशस्थान्मार्गशीर्ष इव द्रुमः || ३६ ||

vilīnānāntarāṃścakre sparśānujJhitadarśanāt | rasānvitapakośasthānmārgaśīrṣa iva drumah || 36 ||

English

After merging the subtle parts, he made the touch disappear from sight, like a tree in the month of Mārgaśīrṣa (November-December) with its sap-filled buds.

हिन्दी

विलीन होने के बाद, उसने स्पर्श को दृष्टि से अलग कर दिया, जैसे मार्गशीर्ष महीने में रस से भरे कोशों वाला पेड़।

37

रुरोध गुदसंकोच्चान्नवद्वारानिलानथ | मुखसंस्थगितः कुम्भो रन्ध्रकोशानिवेतरान् || ३७ ||

rurudha gudasaṃkocchānnavadvārānilānath | mukhasaṃsthagitaḥ kumbho randhrakośānivetarān || 37 ||

English

He obstructed the nine gates of the body with the contraction of the anus, like a pot placed on the mouth, blocking other small openings.

हिन्दी

उसने गुदा के संकोच से शरीर के नौ द्वारों को रोक दिया, जैसे मुंह पर रखा हुआ घड़ा, जो दूसरे छोटे छेदों को बंद कर देता है।

38

स्वात्मरत्नप्रकाशाढ्यां स्पष्टां कुसुमलाञ्छिताम् | दधार कन्धरां धीरो मेरुः शृङ्गशिखामिव || ३८ ||

svātmaratnaprakāśāḍhyāṃ spaṣṭāṃ kusumalāñchitām | dadhāra kandharāṃ dhīro meruḥ śṛṅgaśikhāmiva || 38 ||

English

The wise one bore the neck, adorned with clear and flower-marked self-jewel brilliance, like Mount Meru with its peak.

हिन्दी

बुद्धिमान ने स्पष्ट और फूलों से चिह्नित आत्म-रत्न की चमक से सुशोभित गर्दन को धारण किया, जैसे मेरु पर्वत अपने शिखर के साथ।

39

बभार हृदयाकाशे मनः संयममागतम् | विन्ध्यखात इवोन्मत्तं गजं युक्तिवशीकृतम् || ३९ ||

babhāra hṛdayākāśe manaḥ saṃyamamāgatam | vindhyakhāta ivonmattaṃ gajaṃ yuktivaśīkṛtam || 39 ||

English

He bore in the space of the heart the mind that had attained restraint, like a mad elephant subdued by logic in the Vindhya valley.

हिन्दी

उसने हृदय के आकाश में संयम प्राप्त मन को धारण किया, जैसे विंध्य घाटी में तर्क द्वारा वश में किया हुआ उन्मत्त हाथी।

40

शरन्नभोवदासाद्य निर्मलामतिसौम्यताम् | जहार परिपूर्णाब्धेर्निर्वातस्याचलां श्रियम् || ४० ||

śaran nabhovadāsādya nirmalāmatisauomyatām | jahāra paripūrṇābhdher nirvātasyācalāṃ śriyam || 40 ||

English

He attained the purest and most gentle state, like the sky, and seized the unwavering prosperity of the fully filled ocean without wind.

हिन्दी

उसने आकाश के समान शुद्धतम और अति कोमल अवस्था प्राप्त की, और बिना हवा के पूर्णतः भरे समुद्र की अचल समृद्धि को ग्रहण किया।

41

दुधावातिविकल्पौघान्प्रतिभासमुपेयुषः | पुरः परिस्फुरद्रूपान्मशकानिव मारुतः || ४१ ||

dudhāvātivikalpaughānpratibhāsamupeyuṣaḥ | puraḥ parisphuradrūpānmaśakāniva mārutaḥ || 41 ||

English

Just as the wind blows away the swarm of flies that gather before it, the brave warrior, with his mind, cut through the illusions that arose one after another.

हिन्दी

जैसे हवा अपने सामने उड़ते हुए मक्खियों के झुंड को उड़ा देती है, वैसे ही शूरवीर ने अपने मन से बार-बार उत्पन्न होने वाले भ्रमों को काट दिया।

42

आगच्छतो यथाकामं प्रतिभासान्पुनः पुनः | अच्छिनन्मनसा शूरः खङ्गेनेव रणे रिपून् || ४२ ||

āgacchato yathākāmaṃ pratibhāsānpunaḥ punaḥ | acchinanmanasā śūraḥ khaṅgeneva raṇe ripūn || 42 ||

English

The brave warrior, with his mind, cut through the illusions that arose one after another, just as he would cut through enemies in battle with his sword.

हिन्दी

शूरवीर ने अपने मन से बार-बार उत्पन्न होने वाले भ्रमों को काट दिया, जैसे वह युद्ध में अपने शत्रुओं को तलवार से काट देता है।

43

विकल्पौघे परालूने सोऽपश्यद्धदयाम्बरे | तमच्छन्नविवेकार्कं लोलकज्जलमेचकम् || ४३ ||

vikalpaughē parālūnē so'paśyaddhadayāmbarē | tamacchannavivēkārkaṃ lolakajjalamēcakam || 43 ||

English

When the swarm of illusions was dispelled, he saw in the sky a cloud that was like a hidden sun of wisdom, flickering with lightning.

हिन्दी

जब भ्रमों का झुंड दूर हो गया, तब उसने आकाश में एक ऐसे बादल को देखा जो छिपे हुए ज्ञान के सूर्य की तरह था, जिसमें बिजली चमक रही थी।

44

तमप्युन्मार्जयामास सम्यक्स्वान्तविवस्वता | सम्यग्ज्ञानोदितेनाशु पवनेनेव कज्जलम् || ४४ ||

tamapyunmārjayāmāsa samyaksvāntavivasvatā | samyagjñānoditenaśu pavaneneva kajjalam || 44 ||

English

He also dispelled that cloud with the pure light of his own self-realization, just as the wind quickly disperses a cloud.

हिन्दी

उसने उस बादल को भी अपने आत्म-ज्ञान की पवित्र प्रकाश से दूर कर दिया, जैसे हवा एक बादल को जल्दी से दूर कर देती है।

45

तमस्युपरते कान्तं तेजःपुञ्जं ददर्श सः | शार्वरे तिमिरे शान्ते प्रातःसंध्यामिवाम्बुजम् || ४५ ||

tamasya uparate kāntaṃ tejaḥpuñjaṃ dadarśa saḥ | śārvare timire śānte prātaḥsaṃdhyāmivāmbujam || 45 ||

English

When that darkness was dispelled, he saw a radiant cluster of light, like the lotus at dawn after the night's darkness has faded.

हिन्दी

जब उस अंधकार को दूर कर दिया गया, तब उसने एक चमकीले प्रकाश के समूह को देखा, जैसे रात के अंधकार के बाद प्रातःकाल में कमल का खिलना।

46

तल्लुलाव स्थलाब्जानां वनं बाल इव द्विपः | अपिबच्चाप्यसृक्पूरं वेताल इव वेगतः || ४६ ||

tallulāva sthalābjānāṃ vanaṃ bāla iva dvipaḥ | apibacchāpyasṛkpūraṃ vetāla iva vegataḥ || 46 ||

English

The elephant, like a child, swayed in the forest of lotus ponds, and like a swift ghost, it drank the blood-filled water.

हिन्दी

हाथी, बच्चे की तरह, कमल के तालाबों के वन में झूला और एक तेज भूत की तरह, खून से भरे पानी को पी गया।

47

तेजस्युपरते तस्य घूर्णमानं मनो मुनेः | निशाब्जवदगान्निद्रा लोलं क्षीबवदेव वा || ४७ ||

tejasyuparate tasya ghūrṇamānaṃ mano muneḥ | niśābjavadagānnidrā lolaṃ kṣībavadeva vā || 47 ||

English

When his energy subsided, the mind of the sage began to whirl like a lotus at night, and sleep came to him, wavering like a flickering lamp.

हिन्दी

जब उसकी ऊर्जा कम हो गई, तो ऋषि का मन रात के कमल की तरह घूमने लगा, और नींद उस पर झूमती हुई दीपक की तरह आ गई।

48

मेघमालामिव मरुद्व्यालो नीलाब्जिनीमिव | यामिनीमिव तीक्ष्णांशुस्तामप्याशु लुलाव सः || ४८ ||

meghamālāmiva marudvyālo nīlābjinīmiva | yāminīmiva tīkṣṇāṃśustāmapyāśu lulāva saḥ || 48 ||

English

Like a garland of clouds, the wind-dragon, like a blue lotus, and like the sharp-rayed night, he quickly swayed her.

हिन्दी

मेघों की माला की तरह, वायु नाग, नीले कमल की तरह, और तीक्ष्ण किरणों वाली रात की तरह, उसने उसे जल्दी से झुलाया।

49

निद्राव्यपगमे तस्य भावयामास तन्मनः | व्योमश्यामलदृग्जन्तुर्नभसीव शिखण्डकान् || ४९ ||

nidrāvyapagame tasya bhāvayāmāsa tanmanaḥ | vyomasyāmaladṛgjanturnabhasīva śikhaṇḍakān || 49 ||

English

When his sleep departed, he contemplated that mind, which was like the dark-eyed sky, adorned with stars.

हिन्दी

जब उसकी नींद चली गई, तो उसने उस मन पर ध्यान किया, जो काले आँखों वाले आकाश की तरह तारों से सजा हुआ था।

50

पयोद इव तापिच्छं नीहारमिव मारुतः | दीपस्तम इवाच्छात्म तदप्याशु ममार्ज सः || ५० ||

payod iva tāpiśaṃ nīhāramiva mārutaḥ | dīpastama ivācchātma tadapyāśu mamārja saḥ || 50 ||

English

Like a cloud, he quickly cleansed the heat, like the wind, he cleansed the fog, and like a lamp, he cleansed the darkness.

हिन्दी

बादल की तरह, उसने गर्मी को जल्दी से साफ किया, हवा की तरह, उसने धुंध को साफ किया, और दीपक की तरह, उसने अंधेरे को साफ किया।

51

व्योमसंविदि नष्टायां मूढं तस्याभवन्मनः| निद्रायां तु विलीनायां मैरेयमदवानिव || ५१ ||

vyomasañvidi naṣṭāyāṁ mūḍhaṁ tasyābhavanmanaḥ| nidrāyāṁ tu vilīnāyāṁ maireyamadavāniva || 51 ||

English

When the awareness of the sky was lost, his mind became deluded| Like one intoxicated with wine when sleep was dissolved || 51 ||

हिन्दी

जब आकाश की संवेदना खो गई, तब उसका मन मूढ़ हो गया| नींद विलीन होने पर मानो मैरेय मद से मतवाला हो गया || ५१ ||

52

मोहमप्येष मनसस्तं ममार्ज महाशयः| यामिनीजनितं जाड्यं भुवनादिव भास्करः || ५२ ||

mohamapyeṣa manasastaṁ mamārja mahāśayaḥ| yāminījanitaṁ jāḍyaṁ bhuvanādiva bhāskaraḥ || 52 ||

English

This great soul also removed the delusion of the mind| Like the sun removes the darkness born of the night || 52 ||

हिन्दी

यह महान आत्मा ने मन के मोह को भी दूर कर दिया| जैसे सूर्य रात से उत्पन्न अंधकार को दूर करता है || ५२ ||

53

ततस्तेजस्तमोनिद्रामोहादिपरिवर्जितम्| कामप्यवस्थामासाद्य विशश्राम मनः क्षणम् || ५३ ||

tatastejas tamoni drāmohādiparivarjitam| kāmapyavasthāmāsādya viśaśrāma manaḥ kṣaṇam || 53 ||

English

Then, free from brilliance, darkness, sleep, delusion, etc., the mind rested for a moment having attained a state of desire || 53 ||

हिन्दी

तब, तेज, अंधकार, नींद, मोह आदि से रहित होकर, मन ने इच्छा की अवस्था को प्राप्त करके एक क्षण के लिए विश्राम किया || ५३ ||

54

विश्रम्याशु पपाताङ्ग संविदं विश्वरूपिणीम्| सेतुरुद्धं सरोवारि प्रतीपं स्वमिवास्पदम् || ५४ ||

viśramyāśu papātāṅga saṅvidaṃ viśvarūpiṇīm| seturuddhaṁ sarovāri pratīpaṁ svamivāspadam || 54 ||

English

Having rested quickly, it fell into the universal form of consciousness| Like a dam holding back the waters of a lake, it reached its own abode || 54 ||

हिन्दी

तुरंत विश्राम करके, वह विश्वरूपिणी संवेदना में गिर गया| जैसे एक बांध जल को रोकता है, वैसे ही उसने अपने आश्रय तक पहुंच गया || ५४ ||

55

चिरानुसंधानवशात्स्वदनाच्च स्वसंविदः| ततश्चिन्मयतामागाद्धेम नूपुरतामिव || ५५ ||

cirānusaṅdhānavasātsvadanācca svasaṅvidaḥ| tataścinmayatāmāgāddhema nūpuratāmiva || 55 ||

English

Due to long contemplation and by the taste of its own consciousness| It then attained the state of pure consciousness, like gold attaining the state of an anklet || 55 ||

हिन्दी

लंबे समय तक ध्यान और अपनी संवेदना के स्वाद के कारण| उसने तब शुद्ध चेतना की अवस्था को प्राप्त किया, जैसे सोना पायल की अवस्था को प्राप्त करता है || ५५ ||

56

चित्तत्वमथ संत्यज्य चित्तं चित्तत्त्वतां गतम् | अन्यदेव बभूवाशु पङ्कः कुम्भस्थितो यथा || ५६ ||

cittatvamatha saṃtyajya cittaṃ cittattvatāṃ gatam | anyadeva babhūvāśu paṅkaḥ kumbhasthito yathā || 56 ||

English

Having abandoned the nature of the mind, the mind itself attained the state of pure consciousness. Just as mud in a pot instantly becomes something else.

हिन्दी

मन की प्रकृति को छोड़कर, मन स्वयं शुद्ध चेतना की अवस्था को प्राप्त हो गया। जैसे कि घड़े में कीचड़ तुरंत कुछ और बन जाती है।

57

चेत्यं संत्यज्य चिच्छुद्धा चित्सामान्यमथाययौ | त्यक्तवीच्यादिभेदोऽब्धिर्वाःसामान्यमिवैकधीः || ५७ ||

cetyaṃ saṃtyajya cicchuddhā citsāmānyamathāyayau | tyaktavīcyādibhedo'bdhirvāḥsāmānyamivaikadhīḥ || 57 ||

English

Having abandoned the individual consciousness, the pure consciousness attained the state of universal consciousness. Just as the ocean, having abandoned the distinction of waves, becomes one with the water.

हिन्दी

व्यक्तिगत चेतना को छोड़कर, शुद्ध चेतना सार्वभौमिक चेतना की अवस्था को प्राप्त हो गई। जैसे समुद्र, लहरों के भेद को छोड़कर, पानी के साथ एक हो जाता है।

58

त्यक्तभूतौघमननं ततो विश्वंभरं महत् | चिदाकाशं ततः शुद्धं सोऽभवद्बोधमागतः || ५८ ||

tyaktabhūtaughamananaṃ tato viśvaṃbharaṃ mahat | cidākāśaṃ tataḥ śuddhaṃ so'bhavadbodhamāgataḥ || 58 ||

English

Having abandoned the thought of the multitude of beings, he then became the great supporter of the universe. From that, he became pure consciousness, having attained enlightenment.

हिन्दी

भूतों के समूह के विचार को छोड़कर, वह ब्रह्मांड का महान समर्थक बन गया। उससे, वह शुद्ध चेतना बन गया, ज्ञान प्राप्त करके।

59

तत्र प्रापदथानन्दं दृश्यदर्शनवर्जितम् | अनन्तमुत्तमास्वादं रसायनमिवार्णवम् || ५९ ||

tatra prāpadathānandaṃ dṛśyadarśanavarjitam | anantamuttamāsvādaṃ rasāyanamivārṇavaṃ || 59 ||

English

There, he attained bliss, devoid of the seer and the seen. It was infinite, of the highest taste, like the ocean of elixir.

हिन्दी

वहाँ, उसने देखने और दिखने से रहित आनंद प्राप्त किया। यह अनंत था, सर्वोत्तम स्वाद का, जैसे अमृत का समुद्र।

60

शरीरात्समवेतोऽसौ कामप्यवनिमागतः | सत्तासामान्यरूपात्मा बभूवानन्दसागरः || ६० ||

śarīrātsamaveto'sau kāmapyavanimāgataḥ | sattāsāmānyarūpātmā babhūvānandasāgaraḥ || 60 ||

English

United with the body, he came to the earth as desired. His self was the essence of universal existence, and he became an ocean of bliss.

हिन्दी

शरीर से जुड़ा, वह इच्छानुसार पृथ्वी पर आया। उसका स्वयं सार्वभौमिक अस्तित्व का सार था, और वह आनंद का समुद्र बन गया।

61

द्विजचेतनहंसोऽसावानन्दसरसि स्थितः | अतिष्ठच्छरदच्छे खे कलापूर्ण इवोडुपः || ६१ ||

dvijacetanahaṃso'sāvānandasarasi sthitaḥ | atiṣṭhaccharadacche khe kalāpūrṇa ivouḍupaḥ || 61 ||

English

That swan, the consciousness of the twice-born, remained in the lake of bliss. It stood in the sky like the full moon in autumn.

हिन्दी

वह हंस, द्विज की चेतना, आनंद के सरोवर में रहा। वह आकाश में शरद ऋतु के पूर्ण चंद्रमा की तरह खड़ा था।

62

बभूवावातदीपाभो लिपिकर्मार्पितोपमः | वीतवीच्यम्बुधिप्रख्यो वृष्टमूकाम्बुदस्थितिः || ६२ ||

babhūvāvātadīpābho lipikarmārpitopamaḥ | vītavīcyambudhiprakhyaḥ vṛṣṭamūkāmbudasthitiḥ || 62 ||

English

He became like a lamp without wind, comparable to a scribe's work. He was like the ocean without waves, resembling a rain cloud that has just rained.

हिन्दी

वह बिना हवा के दीपक की तरह हो गया, एक लेखक के काम के समान। वह बिना लहरों के समुद्र की तरह था, एक वर्षा के बादल की तरह जिसने अभी-अभी बारिश की है।

63

अथैतस्मिन्महालोके तिष्ठन्नुद्दालकश्चिरम् | अपश्यद्व्योमगान्सिद्धानमरानपि भूरिशः || ६३ ||

athaitasminmahāloke tiṣṭhannuddālakaściram | apaśyadvyomagānsiddhānamarānapi bhūriśaḥ || 63 ||

English

Then, remaining in this great world for a long time, Uddalaka saw many perfected beings and gods in the sky.

हिन्दी

तब, इस महान जगत में लंबे समय तक रहने के बाद, उद्दालक ने आकाश में बहुत से सिद्ध पुरुषों और देवताओं को देखा।

64

आगतानि विचित्राणि सिद्धिजालानि चाभितः | शक्रार्कपददातॄणि नीरन्ध्राण्यप्सरोगणैः || ६४ ||

āgatāni vicitrāṇi siddhijālāni cābhitaḥ | śakrārkapadadātṛṇi nīranndhrāṇyapsarogaṇaiḥ || 64 ||

English

He saw various extraordinary powers and achievements all around, given by Indra and the Sun, without any flaws, along with the groups of Apsaras.

हिन्दी

उसने विभिन्न असामान्य शक्तियों और उपलब्धियों को चारों ओर देखा, जो इंद्र और सूर्य द्वारा दी गई थीं, बिना किसी दोष के, अप्सराओं के समूहों के साथ।

65

तानि नादरयांचक्रे सिद्धिवृन्दानि स द्विजः | गम्भीरमतिरक्षुब्धो विलासानिव शैशवान् || ६५ ||

tāni nādarayāñcakre siddhivṛndāni sa dvijaḥ | gambhīramatirakṣubdho vilāsāniva śaiśavān || 65 ||

English

He did not pay attention to those groups of spiritual powers, being of deep intellect and undisturbed, as if they were childish amusements.

हिन्दी

उसने उन आध्यात्मिक शक्तियों के समूहों पर ध्यान नहीं दिया, गहरी बुद्धि और अविचलित होने के कारण, मानो वे बचपन के खेल हों।

66

सिद्धिसार्थमनादृत्य तस्मिन्नानन्दमन्दिरे | अतिष्ठदथ षण्मासान्दिक्तटेऽर्क इवोत्तरे || ६६ ||

siddhisārthamanādṛtya tasminnānandamandire | atiṣṭhadatha ṣaṇmāsāndiktaṭe'rka ivottare || 66 ||

English

For the sake of attaining perfection, disregarding that abode of non-bliss, he remained there for six months like the sun on the northern bank.

हिन्दी

सिद्धि के लिए, उस अनानंद के मंदिर को अनदेखा करके, वह छह महीने तक उत्तरी तट पर सूर्य की तरह रहा।

67

जीवन्मुक्तपदं तत्तद्यावत्संप्राप्तवान्द्विजः | तत्र सिद्धाः सुराः साध्याः स्थिता ब्रह्महरादयः || ६७ ||

jīvanmuktapadaṃ tattadyāvatsaṃprāptavāndvijaḥ | tatra siddhāḥ surāḥ sādhyāḥ sthitā brahmaharādayaḥ || 67 ||

English

The Brahmin attained the state of liberation while living, where the perfected beings, gods, and those who are to be accomplished, including Brahma and others, reside.

हिन्दी

ब्राह्मण ने जीवन मुक्ति की स्थिति प्राप्त की, जहाँ सिद्ध, देवता, और साध्य, जिनमें ब्रह्मा और अन्य शामिल हैं, रहते हैं।

68

आनन्दे परिणामित्वादनानन्दपदं गतः | नानन्दे न निरानन्दे ततस्तत्संविदाबभौ || ६८ ||

ānande pariṇāmitvādanānandapadaṃ gataḥ | nānande na nirānande tatastatsaṃvidābabhau || 68 ||

English

Due to the transformation in bliss, he attained the state of non-bliss. Not in bliss, nor in non-bliss, from that, he shone with that consciousness.

हिन्दी

आनंद में परिवर्तन के कारण, उसने अनानंद की स्थिति प्राप्त की। न आनंद में, न अनानंद में, उस स्थिति से, वह उस चेतना से चमक उठा।

69

क्षणं वर्षसहस्रं वा तत्र लब्ध्वा स्थितिं मनः | रतिमेति न भोगौघे दृष्टस्वर्ग इवावनौ || ६९ ||

kṣaṇaṃ varṣasahasraṃ vā tatra labdhvā sthitiṃ manaḥ | ratimeti na bhogaughe dṛṣṭasvarga ivāvanau || 69 ||

English

Having attained that state of mind, whether for a moment or a thousand years, one does not find delight in the flood of enjoyments, like heaven seen in a desert.

हिन्दी

उस मन की स्थिति को प्राप्त करके, चाहे एक क्षण के लिए हो या एक हजार वर्षों के लिए, वह भोगों की बाढ़ में आनंद नहीं पाता, जैसे रेगिस्तान में देखा गया स्वर्ग।

70

तत्पदं सा गतिः शान्ता तच्छ्रेयः शाश्वतं शिवम् | तत्र विश्रान्तिमाप्तस्य भूयो नो बाधते भ्रमः || ७० ||

tatpadaṃ sā gatiḥ śāntā tacchreyaḥ śāśvataṃ śivam | tatra viśrāntimāptasya bhūyo no bādhate bhramaḥ || 70 ||

English

That state is the peaceful path, the supreme good, eternal, and auspicious. There, having attained rest, delusion does not afflict again.

हिन्दी

वह स्थिति शांति का मार्ग है, परम कल्याण, सनातन, और मंगलमय। वहाँ, विश्राम प्राप्त करने के बाद, भ्रम फिर से पीड़ा नहीं देता।

71

तत्पदं साधवः प्राप्य दृश्यदृष्टिमिमां पुनः | नायान्ति खदिरोद्यानं लब्धचैत्ररथा इव || ७१ ||

tatpadaṃ sādhavaḥ prāpya dṛśyadṛṣṭimimāṃ punaḥ | nāyānti khadirodyānaṃ labdhacaitrarathā iva || 71 ||

English

Having attained that state, the virtuous do not return to this worldly perception, just as those who have obtained the chariot of Chaitra do not return to the garden of Khadira.

हिन्दी

उस पद को प्राप्त करने वाले साधु पुनः इस दृश्य दृष्टि को नहीं आते, जैसे चैत्र रथ प्राप्त करने वाले खदिर उद्यान में नहीं आते।

72

तां महानन्दपदवीं चित्तादासाद्य देहिनः | दृश्यं न बहु मन्यन्ते राजानो दीनतामिव || ७२ ||

tāṃ mahānandapadavīṃ cittādāsādya dehinḥ | dṛśyaṃ na bahu manyante rājāno dīnatāmiva || 72 ||

English

Those who have attained the state of great bliss through the mind do not consider the worldly perception to be of great importance, just as kings do not consider poverty to be significant.

हिन्दी

जो मन से महानन्द की अवस्था प्राप्त कर लेते हैं, वे देहधारी संसारिक दृष्टि को बहुत महत्वपूर्ण नहीं मानते, जैसे राजा दरिद्रता को महत्वपूर्ण नहीं मानते।

73

चेतस्तत्पदविश्रान्तं बुद्धं दृश्यदशां प्रति | कदर्थाद्बोधमायाति नायात्येवाथवानघ || ७३ ||

cetastatpadaviśrāntaṃ buddhaṃ dṛśyadaśāṃ prati | kadarthādbodhamāyāti nāyātyevāthavānagha || 73 ||

English

The mind that is rested in that state, being enlightened, may or may not attain knowledge regarding the worldly condition, O sinless one.

हिन्दी

जो मन उस अवस्था में विश्राम करता है, वह बुद्धिमान होकर संसारिक दशा के प्रति ज्ञान प्राप्त कर सकता है या नहीं भी, हे निष्पाप।

74

उद्दालकोऽत्र षण्मासान्दूरोत्सारितसिद्धिभूः | उषित्वोन्मिषितोम्भोदकोशादर्को मधाविव || ७४ ||

uddālako'tra ṣaṇmāsāndūrotsāritasiddhibhūḥ | uṣitvonmiṣitombhodakośādarko madhāviva || 74 ||

English

Here, Uddalaka, having attained perfection, stayed for six months, and then, like the sun emerging from a cloud, he shone forth brilliantly.

हिन्दी

यहाँ, उद्दालक ने सिद्धि प्राप्त करके छह महीने रहे, और फिर, जैसे सूर्य बादल से निकलकर चमकता है, वैसे ही वे चमक उठे।

75

ददर्श संप्रबुद्धात्मा पुनः परमतेजसः | प्रणामलालसाः स्निग्धाश्चन्द्रविम्बवपुर्धराः || ७५ ||

dadarśa saṃprabuddhātmā punaḥ paramatejasaḥ | praṇāmalālasāḥ snigdhāścandravimvavapurdharāḥ || 75 ||

English

The fully awakened self saw again the supremely radiant ones, who were eager to bow down, affectionate, and bearing moon-like faces.

हिन्दी

पूर्ण रूप से जागृत आत्मा ने फिर से परम तेजस्वी लोगों को देखा, जो नमस्कार करने के लिए उत्सुक, स्नेही और चंद्रमा-जैसे मुखवाले थे।

76

रमणीर्गौरमन्दाररेणुभ्रमरचामराः | स्फुरत्पताकापटला द्युविमानपरम्पराः || ७६ ||

ramaṇīrgouramandārareṇubhramaracāmarāḥ | sphuratpatākāpaṭalā dyuvimānaparamparāḥ || 76 ||

English

The beautiful, fair-complexioned women with peacock feather fans, resembling bees around lotus pollen, and the succession of divine chariots with fluttering banners.

हिन्दी

सुंदर, गौर वर्ण की स्त्रियाँ जिनके हाथों में मोर के पंख के पंखे हैं, वे कमल के पराग पर भ्रमर के समान हैं, और पताकाओं से सजे दिव्य विमानों की परंपरा।

77

अस्मदादीन्मुनीन्दर्भपवित्राङ्ककराम्बुजान् | विद्याधरीभिर्वलितान्विद्याधरपतीनपि || ७७ ||

asmadādīnmūnīndrabhapavitrāṅkakarāmbujān | vidyādharībhirvalitānvidyādharapatīnapi || 77 ||

English

From us, the sage kings, whose lotus-like hands are purified by the touch of the best of sages, and who are surrounded by Vidyadharis and Vidyadhara lords.

हिन्दी

हमसे, जिनके कमल के समान हाथ महान ऋषियों के स्पर्श से पवित्र हैं, और जो विद्याधरियों और विद्याधर पतियों से घिरे हैं।

78

ते तमूचुर्महात्मानमुद्दालकमुनिं तथा | प्रसादेन प्रणामान्नो भगवन्नवलोकय || ७८ ||

te tamūcurmahātmānamuddālakamuniṃ tathā | prasādena praṇāmānno bhagavannavalokaya || 78 ||

English

They said to the great sage Uddalaka, 'O Lord, please look upon us with your grace and blessings.'

हिन्दी

उन्होंने महान ऋषि उद्दालक से कहा, 'हे भगवान, कृपया हम पर अपनी कृपा और आशीर्वाद से दृष्टि करें।'

79

आरुह्येदं विमानं त्वमेहि त्रैविष्टपं पुरम् | स्वर्ग एव हि सीमान्तो जगत्संभोगसंपदाम् || ७९ ||

āruhyaidaṃ vimānaṃ tvamehi traiviṣṭapaṃ puram | svarga eva hi sīmānto jagatsaṃbhogasaṃpadām || 79 ||

English

Ascend this divine chariot and come to the heavenly city of Traivishtapa. Indeed, heaven is the boundary of worldly pleasures and prosperity.

हिन्दी

इस दिव्य विमान पर आरूढ़ होकर त्रैविष्टप नगर को आओ। वास्तव में, स्वर्ग ही संसारिक भोगों और समृद्धि की सीमा है।

80

आकल्पमुचितान्भुङ्क्ष्व भोगानभिमतान्विभो | स्वर्गादिफलभोगार्थमेवाशेषतपःक्रियाः || ८० ||

ākalpamucitānbhuṅkṣva bhogānabhimatānvibho | svargādiphalabhogārthamevāśeṣatapaḥkriyāḥ || 80 ||

English

Enjoy the appropriate pleasures for an eon, O Lord. Indeed, all austerities are performed for the sake of enjoying the fruits of heaven and other realms.

हिन्दी

एक कल्प तक उचित भोगों का आनंद लें, हे भगवान। वास्तव में, सभी तपस्याएँ स्वर्ग और अन्य लोकों के फलों का आनंद लेने के लिए ही की जाती हैं।

81

हारचामरधारिण्यो विद्याधरवराङ्गनाः | पश्येमास्त्वमुपासीनाः करिण्यः करिणं यथा || ८१ ||

hāracāmaradhāriṇyo vidyādharavarāṅganāḥ | paśyemāstvamupāsīnāḥ kariṇyaḥ kariṇaṃ yathā || 81 ||

English

Look at these maidens holding garlands and chowries, who are the best among the Vidyadharas, attending upon you like female elephants attending upon a male elephant.

हिन्दी

इन हार और चामर धारण करने वाली विद्याधरों की श्रेष्ठ स्त्रियों को देखो, जो तुम्हारी सेवा में हैं, जैसे हथिनियाँ हाथी की सेवा करती हैं।

82

कामो धर्मार्थयोः सारः कामसाराः सुयोषितः | वसन्त इव मञ्जर्यः स्वर्ग एव भवन्ति ताः || ८२ ||

kāmo dharmārthayoḥ sāraḥ kāmasārāḥ suyoṣitaḥ | vasanta iva mañjaryaḥ svarga eva bhavanti tāḥ || 82 ||

English

Desire is the essence of both duty and wealth. Women who are the essence of desire are like blossoms in spring and are like heaven itself.

हिन्दी

काम धर्म और अर्थ का सार है। जो स्त्रियाँ काम की सार हैं, वे वसंत के फूलों की तरह हैं और स्वर्ग के समान हैं।

83

एवं कथयतः सर्वानतिथीनित्यसौ मुनिः | परिपूज्य यथान्यायमतिष्ठद्गतसंभ्रमम् || ८३ ||

evaṃ kathayataḥ sarvānatithīnityasau muniḥ | paripūjya yathānyāyamatiṣṭhagatasaṃbhramam || 83 ||

English

Thus speaking, the sage, who was always hospitable, worshipped all the guests according to the rules and remained calm and composed.

हिन्दी

ऐसा कहते हुए, वह सदा आतिथ्यपूर्ण मुनि सभी अतिथियों की यथायोग्य पूजा करके शांत और संतुलित रहा।

84

नाभ्यनन्दन्न तत्याज तां विभूतिं स धीरधीः | भो सिद्धा व्रजतेत्युक्त्वा स्वव्यापारपरोऽभवत् || ८४ ||

nābhyanandann na tatyāja tāṃ vibhūtiṃ sa dhīradhīḥ | bho siddhā vrajatetyuktvā svavyāpāraparo'bhavat || 84 ||

English

He neither rejoiced nor rejected that prosperity, being very wise. Saying, 'O Siddhas, go,' he became engaged in his own duties.

हिन्दी

वह बड़ा बुद्धिमान था, उसने न तो उस समृद्धि का आनंद लिया और न ही उसे छोड़ा। 'हे सिद्ध, जाओ,' कहकर वह अपने कार्यों में लग गया।

85

अथ स्वधर्मनिरतं भोगेष्वरतिमागतम् | तमुपास्य ययुः सिद्धा दिनैः कतिपयैः स्वयम् || ८५ ||

atha svadharmaniratam bhogeṣvaratimāgatam | tamupāsya yayuḥ siddhā dinairkatipayaiḥ svayam || 85 ||

English

Then, after some days, the Siddhas, having worshipped him who was engaged in his own duties and had attained the highest enjoyment, departed.

हिन्दी

फिर, कुछ दिनों के बाद, सिद्ध लोग, जिन्होंने अपने कर्तव्यों में लगे हुए और सर्वोच्च भोग प्राप्त करने वाले की पूजा की, चले गए।

86

जीवन्मुक्तः स च मुनिर्विजहार यथासुखम् | यावदिच्छं वनान्तेषु मुनीनामाश्रमेषु च || ८६ ||

jīvanmuktaḥ sa ca munirvijahāra yathāsukham | yāvadicchaṃ vanānteṣu munīnāmāśrameṣu ca || 86 ||

English

The liberated sage wandered as he pleased, as long as he desired, in the forests and in the hermitages of the sages.

हिन्दी

जीवन्मुक्त वह मुनि अपनी इच्छानुसार वनों और मुनियों के आश्रमों में जितना चाहा उतना विचरता रहा।

87

मेरुमन्दरकैलासहिमवद्विन्ध्यसानुषु | द्वीपोपवनदिक्कुञ्जजङ्गलारण्यभूमिषु || ८७ ||

merumandarakailāsahimavadvindhyasānuṣu | dvīpopavanadikkuñjajaṅgalāraṇyabhūmiṣu || 87 ||

English

He wandered in the mountains of Meru, Mandara, Kailasa, Himalaya, and Vindhya, and in the islands, gardens, directions, groves, forests, and wilderness.

हिन्दी

वह मेरु, मन्दर, कैलास, हिमालय और विन्ध्य पर्वतों में और द्वीपों, उपवनों, दिशाओं, कुंजों, जंगलों, वनों और जंगलों में विचरता रहा।

88

ततःप्रभृति संप्राप्तपदमुद्दालको द्विजः | गुहासु गिरिकुक्षीणामवसद्ध्यानलीलया || ८८ ||

tataḥprabhṛti saṃprāptapadamuddālako dvijaḥ | guhāsu girikuksīṇāmavasaddhyānalīlayā || 88 ||

English

Thereafter, the brahmin Uddalaka, having attained the supreme state, resided in the caves of the mountain valleys, engaged in the play of meditation.

हिन्दी

तदनंतर, ब्राह्मण उद्दालक, जिसने परम पद प्राप्त कर लिया था, पर्वत घाटियों की गुफाओं में ध्यान की लीला में लगा रहा।

89

कदाचिदह्ना मासेन कदाचिद्वत्सरेण च | कदाचिद्वत्सरौघेण ध्यानासक्तो व्यबुध्यत || ८९ ||

kadācidahnā māsena kadācidvatsareṇa ca | kadācidvatsaraugheṇa dhyānāsakto vyabudhyata || 89 ||

English

Sometimes he would awaken after a day, sometimes after a month, sometimes after a year, and sometimes after many years, being absorbed in meditation.

हिन्दी

कभी एक दिन के बाद, कभी एक महीने के बाद, कभी एक वर्ष के बाद, और कभी कई वर्षों के बाद वह ध्यान में डूबा हुआ जागता था।

90

उद्दालकस्तदारभ्य व्यवहारपरोऽपि सन् | सुसमाहित एवासौ चित्तत्त्वैकत्वमागतः || ९० ||

uddālakastadārabhya vyavahāraparo’pi san | susamāhita evāsau cittattvaikatvamāgataḥ || 90 ||

English

From that time onwards, even while engaged in worldly activities, Uddalaka remained fully composed, having attained the oneness of the essence of the mind.

हिन्दी

तब से, भले ही वह संसारिक गतिविधियों में लगा हुआ था, उद्दालक पूरी तरह से संयमित रहा, मन की सत्ता की एकता प्राप्त कर लेने के बाद।

91

चित्तत्त्वैकघनाभ्यासान्महाचित्त्वमुपेत्य सः | बभूव सर्वत्र समस्तेजः सौरमिवावनौ || ९१ ||

cittattvaikaghanābhyāsānmahācittvamupetya saḥ | babhūva sarvatra samastejaḥ sauramivāvanau || 91 ||

English

By the practice of the singular essence of consciousness, he attained the great consciousness and became all-pervading, like the sun in the sky.

हिन्दी

चित्त के एकाग्र अभ्यास से महाचित्त प्राप्त करके वह सर्वत्र समान तेज से व्याप्त हो गया, जैसे आकाश में सूर्य।

92

चित्सामान्यचिराभ्यासात्सत्तासामान्यमेत्य सः | दृश्येऽस्मिंश्चित्ररविवन्नास्तमायान्न चोदयम् || ९२ ||

citsāmānyacirābhyāsātsattāsāmānyametya saḥ | dṛśye'smiṃścitraravivannāstamāyānna codayam || 92 ||

English

By the long practice of the common essence of consciousness, he attained the common existence and became like the variegated sun in this visible world, never setting nor rising.

हिन्दी

चित्त के सामान्य तत्व के लंबे अभ्यास से सामान्य सत्ता प्राप्त करके वह इस दृश्य जगत में विचित्र सूर्य के समान हो गया, जो कभी अस्त नहीं होता न उदय होता है।

93

शमपरपदलाभप्राप्तिसंशान्तचेता गलितजननपाशः क्षीणसंदेहदोलः | शरदि खमिव शान्तं व्याततं चोर्जितं च स्फुटममलमचेतस्तद्वपुः संबभार || ९३ ||

śamaparapadalābha-prāptisaṃśāntacetā galitajananapāśaḥ kṣīṇasandehadolaḥ | śaradi khamiva śāntaṃ vyātataṃ corjitaṃ ca sphuṭamamalamacetastadvapuḥ sambabhāra || 93 ||

English

Having attained the supreme state of peace, with a tranquil mind, freed from the bonds of birth, with doubts diminished, he bore that pure and spotless form, like the calm, expansive, and powerful sky in autumn.

हिन्दी

शांति की परम अवस्था प्राप्त करके, शांत चित्त वाले, जन्म के बंधनों से मुक्त, संदेहों से रहित, उन्होंने उस शुद्ध और निर्मल रूप को धारण किया, जैसे शरद ऋतु में शांत, विस्तृत और शक्तिशाली आकाश।

← Chapter 53Chapter 55 →