Upaśama उपशम

Chapter 51 — 53 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | परिदीर्घासु तन्वीषु सुतीक्ष्णासु सितासु च | क्षुरधारोपमानासु चित्तवृत्तिषु तिष्ठ मा || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | paridīrghāsu tanvīṣu sutīkṣṇāsu sitāsu ca | kṣuradhāropamānāsu cittavṛttiṣu tiṣṭha mā || 1 ||

English

Śrī Vasishtha said: Do not dwell in the mental states that are long-lasting, subtle, very sharp, and white, and are like the edge of a razor.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: लंबे समय तक चलने वाली, सूक्ष्म, बहुत तीक्ष्ण और सफेद मानसिक अवस्थाओं में न रहें, जो कि उस्तरे की धार के समान हैं।

2

कालेन महता क्षेत्रे जातेयं बुद्धिवल्लरी | वृद्धिं विवेकसेकेन नय तां नयकोविद || २ ||

kālena mahatā kṣetre jāteyaṃ buddhivallarī | vṛddhiṃ vivekasekena naya tāṃ nayakovida || 2 ||

English

In the vast field of time, this buddhi-vallari (creeper of intellect) has arisen. O expert in guidance, nourish it with the water of discrimination to make it grow.

हिन्दी

समय के विशाल क्षेत्र में यह बुद्धि-वल्लरी (बुद्धि की लता) उत्पन्न हुई है। हे मार्गदर्शन के विशेषज्ञ, इसे विवेक के जल से सींचकर इसे बढ़ाएँ।

3

यावन्म्लायति नो कायलतिका कालभास्वता | भूतलेऽपतितां तावदेनामुद्धृत्य धारय || ३ ||

yāvanmlāyati no kāyalatikā kālabhāsvatā | bhūtale'patitāṃ tāvadenāmuddhṛtya dhāraya || 3 ||

English

Until the body, which is a small creeper, does not fade away due to the radiance of time, lift it up from the ground and hold it.

हिन्दी

जब तक शरीर, जो एक छोटी लता है, समय की चमक से मुरझा नहीं जाता, तब तक इसे भूमि से उठाकर धारण करें।

4

मद्वाक्यार्थैकतत्त्वज्ञ मद्वाक्यार्थैकभावनात् | सुखमाप्नोषि सर्पारिर्यथाभ्ररवभावनात् || ४ ||

madvākyārthaiakatattvajña madvākyārthaiakabhāvanāt | sukhamāpnoṣi sarpāriryathābhraravabhāvanāt || 4 ||

English

O knower of the true meaning of my words, by meditating on the meaning of my words, you will attain happiness, O enemy of snakes, just as from the sound of clouds.

हिन्दी

मेरे शब्दों के सत्य अर्थ को जानने वाले, मेरे शब्दों के अर्थ पर ध्यान देकर आप सुख प्राप्त करेंगे, हे सर्पों के शत्रु, जैसे बादलों की गर्जन से।

5

उद्दालकवदालूनं विशीर्णं भूतपञ्चकम् | कृत्वा कृत्वा धिया धीरधीरयान्तर्विचारय || ५ ||

uddālakavadālūnaṃ viśīrṇaṃ bhūtapañcakam | kṛtvā kṛtvā dhiyā dhīradhīrayāntarvicāraya || 5 ||

English

Like Uddalaka, repeatedly make the five elements dissolve and with a steady mind, contemplate within.

हिन्दी

उद्दालक की तरह, पाँच भूतों को बार-बार विलीन करें और स्थिर मन से अंतर्मन में विचार करें।

6

श्रीराम उवाच | केन क्रमेण भगवन्मुनिनोद्दालकेन तत् | भूतपञ्चकमालूनं कृत्वान्तः प्रविचारितम् || ६ ||

śrīrāma uvāca | kena krameṇa bhagavanmuninoddālakena tat | bhūtapañcakamālūnaṃ kṛtvāntaḥ pravicāritam || 6 ||

English

Sri Rama said: O Lord, by what means did the sage Uddalaka, having absorbed the five elements, investigate them internally?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भगवन्, ऋषि उद्दालक ने पाँच भूतों को अपने अंदर समाहित करके उनका अंतःकरण में कैसे विचार किया?

7

श्रीवसिष्ठ उवाच | श्रृणु राम यथापूर्वं भूतवृन्दविचारणात् | उद्दालकेन संप्राप्ता परमा दृष्टिरक्षता || ७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | śṛṇu rāma yathāpūrvaṃ bhūtavṛndavicāraṇāt | uddālakena saṃprāptā paramā dṛṣṭirakṣatā || 7 ||

English

Vasistha said: Listen, Rama, how Uddalaka, through the investigation of the elements, attained the supreme vision.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सुनो राम, ऋषि उद्दालक ने भूतों के विचार से परम दृष्टि कैसे प्राप्त की।

8

जगज्जीर्णगृहस्यास्य कोणे कस्मिंश्चिदातते | भूमेरनिलदिग्नाम्नि भूभृद्भाण्डसमाकुले || ८ ||

jagajjīrṇagṛhasyāsya koṇe kasmiṃścidātate | bhūmeraniladignāmni bhūbhṛdbhāṇḍasamākule || 8 ||

English

In some corner of this worn-out house of the world, there is a place named after the earth and the directions of the wind, filled with vessels supporting the earth.

हिन्दी

इस पुराने घर के किसी कोने में, पृथ्वी और वायु की दिशाओं के नाम पर एक स्थान है, जो पृथ्वी को सहारा देने वाले भांडों से भरा हुआ है।

9

गन्धमादनशैलेन्द्रनाम्नि काचित्किल स्थली | विद्यते कीर्णकुसुमा द्रुमकर्पूरकेसरा || ९ ||

gandhamādanaśailendranāmni kācitkila sthalī | vidyate kīrṇakusumā drumakarpūrakesarā || 9 ||

English

There is a certain place named after the king of mountains, Gandhamadana, filled with flowers and the fragrance of camphor from the trees.

हिन्दी

गन्धमादन पर्वत के राजा के नाम पर एक स्थान है, जो फूलों से भरा हुआ है और पेड़ों से कर्पूर की सुगंध आ रही है।

10

विचित्रवर्णविहगा नानावल्लीविलासिनी | वनेचरव्याप्ततटी पुष्पकेसरभासिनी || १० ||

vicitravarṇavihagā nānāvallīvilāsinī | vanecaravyāptataṭī puṣpakesarabhāsinī || 10 ||

English

The place is adorned with colorful birds and various creepers, filled with forest dwellers, and shining with the radiance of flowers and saffron.

हिन्दी

यह स्थान रंगबिरंगे पक्षियों और विभिन्न लताओं से सजा हुआ है, वन निवासियों से भरा हुआ है, और फूलों और केसर की चमक से चमक रहा है।

11

क्वचित्स्फीतमहारत्ना क्वचिल्लोलाम्बुजोत्पला | क्वचिन्नीहारकबरी सरसीदर्पणा क्वचित् || ११ ||

kvacitsphītamahāratnā kvacillolāmbujotpalā | kvacinnīhārakabarī sarasīdarpaṇā kvacit || 11 ||

English

Somewhere there are splendid great jewels, somewhere there are swaying lotuses and water lilies, somewhere there are necklaces of pearls, and somewhere there are beautiful mirrors.

हिन्दी

कहीं शानदार महारत्न हैं, कहीं लहराते कमल और जलोत्पल हैं, कहीं मोतियों की मालाएं हैं, और कहीं सुंदर दर्पण हैं।

12

तत्र कस्मिंश्चिदुदिते सानौ सरलपादपे | आगुल्फाकीर्णकुसुमे स्निग्धच्छायमहाद्रुमे || १२ ||

tatra kasmiṃścidudite sānau saralapādape | āgulphākīrṇakusume snigdhachChāyamahādrume || 12 ||

English

There, in a certain place, is a straight tree with fragrant flowers, providing a pleasant shade.

हिन्दी

वहाँ, किसी स्थान पर, एक सीधा पेड़ है जिसके फूल सुगंधित हैं और जो एक सुखद छाया प्रदान करता है।

13

उद्दालको नाम मुनिर्मौनी मानी महामतिः | अप्राप्तयौवनः पूर्वमुवासोद्दामतापसः || १३ ||

uddālako nāma munirmauṇī mānī mahāmatiḥ | aprāptayauvanaḥ pūrvamuvāsodddāmatāpasaḥ || 13 ||

English

There was a sage named Uddālaka, who was a silent, wise, and highly intelligent ascetic. Before attaining youth, he lived as a great ascetic.

हिन्दी

एक ऋषि थे जिनका नाम उद्दालक था, जो मौनी, बुद्धिमान और बहुत ही ज्ञानी तपस्वी थे। युवावस्था प्राप्त करने से पहले, वह एक महान तपस्वी के रूप में रहते थे।

14

प्रथमं तु बभूवासावल्पप्रज्ञो विचारवान् | अप्राप्तपदविश्रान्तिरप्रबुद्धः शुभाशयः || १४ ||

prathamaṃ tu babhūvāsāvalpaprajño vicāravān | aprāptapadaviśrāntiraprabuddhaḥ śubhāśayaḥ || 14 ||

English

Initially, he was of little wisdom, thoughtful, not having attained the rest of the feet, not awakened, but of good intentions.

हिन्दी

शुरुआत में, वह कम ज्ञान वाला, चिंतनशील, पैरों की विश्राम नहीं पाने वाला, जागृत नहीं, पर अच्छे इरादों वाला था।

15

ततः क्रमेण तपसा शास्त्रार्थनियमैः क्रमैः | विवेक आजगामैनं नवर्तुरिव भूतलम् || १५ ||

tataḥ krameṇa tapasā śāstrārthaniyamaiḥ kramaiḥ | viveka ājagāmainaṃ navarturiva bhūtalam || 15 ||

English

Then, gradually, through penance, adherence to scriptural meanings, and step-by-step practices, he attained discrimination, like the new season comes to the earth.

हिन्दी

तब, धीरे-धीरे, तपस्या, शास्त्रों के अर्थों के अनुसरण, और चरण-दर-चरण अभ्यासों के माध्यम से, उसने विवेक प्राप्त किया, जैसे नया ऋतु पृथ्वी पर आता है।

16

अथेमं चिन्तयामास संसारामयभीरुधीः | एकान्त एव निवसन्कदाचित्कान्तमानसः || १६ ||

athemaṃ cintayāmāsa saṃsārāmayabhīrudhīḥ | ekānta eva nivasankadācitkāntamānasaḥ || 16 ||

English

Then, fearful of the afflictions of worldly existence, he contemplated this: Living alone, sometimes with a joyful mind.

हिन्दी

तब, संसार के रोगों से भयभीत होकर, उसने इस पर विचार किया: अकेले रहते हुए, कभी-कभी प्रसन्न मन से।

17

किं तत्प्राप्यं प्रधानं स्याद्यद्विश्रान्तौ न शोच्यते | यत्प्राप्य जन्मना भूयः संबन्धो नोपजायते || १७ ||

kiṃ tatprāpyaṃ pradhānaṃ syādyadvicrāntau na śocyate | yatprāpya janmanā bhūyaḥ saṃbandho nopajāyate || 17 ||

English

What is that principal thing to be attained, by attaining which there is no sorrow in rest, and by attaining which there is no further bondage with birth?

हिन्दी

वह प्रमुख वस्तु क्या है जिसे प्राप्त करने पर विश्राम में शोक नहीं होता, और जिसे प्राप्त करने पर जन्म से फिर से संबंध नहीं होता?

18

कदाहं त्यक्तमनने पदे परमपावने | चिरं विश्रान्तिमेष्यामि मेरुश्रृङ्ग इवाम्बुदः || १८ ||

kadāhaṃ tyaktamanane pade parmapāvane | ciraṃ viśrāntimeṣyāmi meruśrṛṅga ivāmbudaḥ || 18 ||

English

When will I, having abandoned thoughts, attain the supreme purifying state and rest there for a long time, like a cloud on the peak of Meru?

हिन्दी

मैं कब विचारों को छोड़कर, परम पवित्र पद को प्राप्त करूँगा और वहाँ लंबे समय तक विश्राम करूँगा, जैसे एक बादल मेरु पर्वत की चोटी पर?

19

कदा शममुपैष्यन्ति ममान्तर्भोगसंविदः | आलोलकल्लोलरवा ऊर्मयोऽम्बुनिधाविव || १९ ||

kadā śamamupaiṣyanti mamāntarbhogasaṃvidaḥ | ālolakallolaravā ūrmayo'mbunidhāviva || 19 ||

English

When will my inner enjoyments cease, like the roaring waves of the ocean?

हिन्दी

मेरे अंतर्भोग (आंतरिक सुख) कब शांत होंगे, जैसे समुद्र की उछलती लहरें?

20

इदं कृत्वेदमप्यन्यत्कर्तव्यमिति कल्पनाम् | कदान्तर्विहसिष्यामि पदविश्रान्तया धिया || २० ||

idaṃ kṛtvedamapyanyatkartavyamiti kalpanām | kadāntarvihasiṣyāmi padaviśrāntayā dhiyā || 20 ||

English

When will I laugh within, with a mind rested in the supreme state, having done this and thinking that there is something else to be done?

हिन्दी

मैं कब अंतर से हँसूँगा, परम अवस्था में विश्राम करने वाले मन से, यह करके और सोचकर कि कुछ और भी करना है?

21

कदा विकल्पजालं मे न लगिष्यति चेतसि | स्थितमप्युज्झितासङ्गं पयः पद्मदले यथा || २१ ||

kadā vikalpajālaṃ me na lagiṣyati cetasi | sthitamapyujjhitāsaṅgaṃ payaḥ padmadale yathā || 21 ||

English

When will the network of alternatives not cling to my mind? Just as water remains on a lotus leaf without attachment.

हिन्दी

कब विकल्पों का जाल मेरे मन से नहीं चिपकेगा? जैसे पानी कमल के पत्ते पर बिना आसक्ति के रहता है।

22

कदा बहुलकल्लोलां नावा परमया धिया | परितीर्णो भविष्यामि मत्तां तृष्णातरङ्गिणीम् || २२ ||

kadā bahulakallolāṃ nāvā paramayā dhiyā | paritīrṇo bhaviṣyāmi mattāṃ tṛṣṇātaraṅgiṇīm || 22 ||

English

When will I cross the boat of many waves with the supreme intellect? I will cross the intoxicated waves of desire.

हिन्दी

कब मैं अनेक लहरों वाली नाव को परम बुद्धि से पार करूँगा? मैं मतवाली इच्छाओं की लहरों को पार करूँगा।

23

कदेमां जागतैर्भूतैः क्रियमाणामसन्मयीम् | क्रियामपहसिष्यामि बाललीलामिवाकुलाम् || २३ ||

kademāṃ jāgatairbhūtaiḥ kriyamāṇāmasanmayīm | kriyāmapahasiṣyāmi bālalīlāmivākulām || 23 ||

English

When will I laugh at this action being done by the living beings, which is not real? Like a child's play that is disturbed.

हिन्दी

कब मैं इस क्रिया पर हँसूँगा जो जीवों द्वारा की जा रही है, जो वास्तविक नहीं है? जैसे एक बच्चे का खेल जो व्यवधान में है।

24

कदा विकल्पपर्यस्तं मनो दोलावदोलनम् | शममेष्यति मे शान्तवातौजस इव भ्रमः || २४ ||

kadā vikalpaparyastaṃ mano dolāvadolanam | śamameṣyati me śāntavātaujas iva bhramaḥ || 24 ||

English

When will my mind, which is disturbed by alternatives, become calm like a swing that has stopped moving due to the peaceful wind?

हिन्दी

कब मेरा मन, जो विकल्पों से व्याकुल है, शान्त हो जाएगा जैसे एक झूला जो शान्त हवा के कारण रुक गया है?

25

कदोदितवपुर्भासा विहसञ्जागतीर्गतीः | अन्तः संतोषमेष्यामि विराडात्मेव पूर्णधीः || २५ ||

kadoditavapurbhāsā vihasañjāgatīrgatīḥ | antaḥ saṃtoṣameṣyāmi virāḍātmeve pūrṇadhīḥ || 25 ||

English

When will I, with a radiant and awakened body, laugh at the worldly ways and find inner contentment, like the cosmic self with a fulfilled mind?

हिन्दी

कब मैं, एक उज्ज्वल और जागृत शरीर के साथ, संसार की चालों पर हँसूँगा और अंतर्मुख संतोष पाऊँगा, जैसे विराट् आत्मा के साथ पूर्ण मन?

26

अन्तः समसमाकारः सौम्यः सर्वार्थनिस्पृहः | कदोपशममेष्यामि मन्थमुक्तामृताब्धिवत् || २६ ||

antaḥ samasamākāraḥ saumyaḥ sarvārthanispṛhaḥ | kadopaśamameṣyāmi manthamuktāmṛtābdhivat || 26 ||

English

When will I, who am calm and indifferent to all desires, attain peace like the ocean of nectar churned by the Mandara mountain?

हिन्दी

मैं जो शांत और सभी इच्छाओं से उदासीन हूँ, मंदार पर्वत द्वारा मंथित अमृत के समुद्र की तरह शांति कब प्राप्त करूँगा?

27

कदेमामचलां दृश्यश्रियमाशाशतात्मिकाम् | सर्वां सुषुप्तवत्पश्यन्भविष्याम्यन्तराततः || २७ ||

kademāmacalāṃ dṛśyaśriyamāśāśatātmikām | sarvāṃ suṣuptavatpaśyanbhaviṣyāmyantarātatḥ || 27 ||

English

When will I, seeing this immovable, visible prosperity as full of hopes, become one with it, as if in deep sleep?

हिन्दी

मैं इस अचल, दृश्य समृद्धि को आशाओं से भरा देखकर, गहरी नींद की तरह, कब इससे एक हो जाऊँगा?

28

सबाह्याभ्यन्तरं सर्व शान्तकल्पनया धिया | पश्यंश्चिन्मात्रमखिलं भावयिष्याम्यहं कदा || २८ ||

sabāhyābhyantaraṃ sarva śāntakalpanayā dhiyā | paśyaṃścinmātramakhilaṃ bhāvayiṣyāmyahaṃ kadā || 28 ||

English

When will I, with a mind calm and composed, see everything, both external and internal, as pure consciousness?

हिन्दी

मैं शांत और संयमित मन से, बाहरी और अंदरूनी सभी को शुद्ध चेतना के रूप में कब देखूँगा?

29

कदोपशान्तचित्तात्मा चित्तामुपगतः पराम् | परमालोकमेष्यामि जात्यन्धविगमादिव || २९ ||

kadopaśāntacittātmā cittāmupagataḥ parām | paramālokameṣyāmi jātyandhavigamādiva || 29 ||

English

When will I, with a calm mind and self, attain the supreme state, as if freed from the blindness of birth?

हिन्दी

मैं शांत मन और आत्मा के साथ, जन्म के अंधेपन से मुक्त होने की तरह, परम अवस्था कब प्राप्त करूँगा?

30

कदाभ्यासोपलभ्येन चित्प्रकाशेन चारुणा | दूरादालोकयिष्यामि तन्वीं कालकलामिमाम् || ३० ||

kadābhyāsopalabhyena citprakāśena cāruṇā | dūrādālokayiṣyāmi tanvīṃ kālakalāmimām || 30 ||

English

When will I, with the beautiful light of consciousness attained through practice, see from afar this subtle art of time?

हिन्दी

मैं अभ्यास से प्राप्त चेतना के सुंदर प्रकाश के साथ, दूर से इस सूक्ष्म काल कला को कब देखूँगा?

32

कदाशाकौशिकीकीर्णा जाड्यजीर्णहृदम्बुजा | क्षयमेष्यति कृष्णेयं कदा मे दोषयामिनी || ३२ ||

kadāśākauśikīkīrṇā jāḍyajīrṇahṛdambujā | kṣayameṣyati kṛṣṇeyaṃ kadā me doṣayāminī || 32 ||

English

When will this black night of ignorance, which has covered my heart with dullness, perish? When will this fault-finding tendency of mine come to an end?

हिन्दी

इस अज्ञान की काली रात, जो मेरे हृदय को मंदता से ढंके हुए है, कब नष्ट होगी? मेरी यह दोष-दृष्टि कब समाप्त होगी?

33

ईहितानीहितैर्मुक्तो हेयोपादेयवर्जितः | कदान्तस्तोषमेष्यामि स्वप्रकाशपदे स्थितः || ३३ ||

īhitānīhitairmukto heyaopādeyavarjitaḥ | kadāntastoṣameṣyāmi svaprakāśapade sthitaḥ || 33 ||

English

When will I, freed from all desires and aversions, devoid of what is to be rejected and accepted, attain contentment, abiding in the self-luminous state?

हिन्दी

मैं जब सभी इच्छाओं और अनिच्छाओं से मुक्त हो जाऊंगा, त्याज्य और ग्राह्य से रहित हो जाऊंगा, तब स्वयं-प्रकाश अवस्था में स्थित होकर संतोष कब प्राप्त करूंगा?

34

कदा मे मानमातङ्गः स्वाभिमानमहामदः | सत्त्वावबोधहरिणा हतो नाशमुपैष्यति || ३४ ||

kadā me mānamātaṅgaḥ svābhimānamahāmadaḥ | sattvāvabodhahariṇā hato nāśamupaiṣyati || 34 ||

English

When will my pride, which is like an intoxicated elephant of self-conceit and great arrogance, be destroyed by the awareness of the true nature of existence?

हिन्दी

मेरा अहंकार, जो स्वाभिमान और महान घमंड का मदमस्त हाथी है, अस्तित्व की सच्चाई के बोध से कब नष्ट होगा?

35

निरंशध्यानविश्रान्तेर्मूकस्य मम मूर्धनि | कदा तार्णं करिष्यन्ति कुलायं वनघूर्णिकाः || ३५ ||

niraṃśadhyānaviśrānter mūkasya mama mūrdhani | kadā tārṇaṃ kariṣyanti kulāyaṃ vanaghūrṇikāḥ || 35 ||

English

When will the birds of the forest, which are the thoughts of meditation, build their nests on my head, which is free from doubts and rested in meditation?

हिन्दी

जब मेरे सिर पर, जो संदेह से मुक्त और ध्यान में विश्राम कर रहा है, वन के पक्षी, जो ध्यान के विचार हैं, अपने घोंसले बनाएंगे?

36

कदा निःशङ्कमुरसि ध्यानधीरधियः खगाः | मम विश्रान्तिमेष्यन्ति शैलस्थाण्वचलस्थितेः || ३६ ||

kadā niḥśaṅkamurasi dhyānadhīradhiyaḥ khagāḥ | mama viśrāntimeṣyanti śailasthāṇvacalasthiteḥ || 36 ||

English

When will the birds of meditation, free from fear, come to rest on my chest, which is steady like a mountain?

हिन्दी

जब भयमुक्त ध्यान के पक्षी मेरे वक्ष पर, जो पर्वत की तरह स्थिर है, विश्राम करने आएंगे?

37

तृष्णाकरञ्जजटिलां जन्मजर्जरगुल्मिकाम् | संसारारण्यसरसीं त्यक्त्वा यास्याम्यहं कदा || ३७ ||

tṛṣṇākarañjajaṭilāṃ janmajarjaragulmikām | saṃsārāraṇyasarasīṃ tyaktvā yāsyāmyahaṃ kadā || 37 ||

English

When will I leave this worldly forest, which is entangled with desires and afflicted with the tumors of birth and death?

हिन्दी

मैं कब इस इच्छाओं से घिरे हुए और जन्म-मृत्यु की पीड़ा से पीड़ित संसार के जंगल को छोड़कर चला जाऊँगा?

38

इति चिन्तापरवशो वन उद्दालको द्विजः | पुनः पुनस्तूपविशन्ध्यानाभ्यासं चकार ह || ३८ ||

iti cintāparavaśo vana uddālako dvijaḥ | punaḥ punastūpaviśandhyānābhyāsaṃ cakāra ha || 38 ||

English

Thus, overcome by thoughts, the sage Uddālaka repeatedly sat down to practice meditation.

हिन्दी

इस प्रकार, विचारों से घिरे हुए ऋषि उद्दालक ने बार-बार ध्यान की अभ्यास करने के लिए बैठना शुरू किया।

39

विषयैर्नीयमाने तु चित्ते मर्कटचञ्चले | न स लेभे समाधानप्रतिष्ठां प्रीतिदायिनीम् || ३९ ||

viṣayairnīyamāne tu citta markaṭacañcale | na sa lebhe samādhānapratiṣṭhāṃ prītidāyinīm || 39 ||

English

When the mind, restless like a monkey, is led away by the senses, he could not attain the blissful state of meditation.

हिन्दी

जब मन, जो बंदर की तरह चंचल है, इंद्रियों द्वारा विचलित हो जाता है, तो उसे ध्यान की आनंददायिनी स्थिति प्राप्त नहीं हो सकी।

40

कदाचिद्बाह्यसंस्पर्शपरित्यागादनन्तरम् | तस्यागच्छच्चित्तकपिः प्रोद्वेगं सत्त्वसंस्थितौ || ४० ||

kadācibāhyasaṃsparśaparityāgādanantaram | tasyāgacchacittakapiḥ prodvegaṃ sattvasaṃsthitau || 40 ||

English

Sometimes, after abandoning external contacts, the monkey-like mind would rush towards the state of purity.

हिन्दी

कभी-कभी, बाह्य संपर्कों को छोड़ने के बाद, बंदर के समान मन शुद्धता की स्थिति की ओर दौड़ पड़ता था।

41

कदाचिदान्तरान् स्पर्शान्परित्यज्य मनःकपिः | लोलत्वात्तस्य संयातो विषयं विषदग्धवत् || ४१ ||

kadācidaāntarān sparśānparityajya manaḥkapiḥ | lolatvāttasya saṃyāto viṣayaṃ viṣadagdhavat || 41 ||

English

Sometimes, after abandoning internal contacts, the monkey-like mind would rush towards the senses, as if burnt by poison.

हिन्दी

कभी-कभी, आंतरिक संपर्कों को छोड़ने के बाद, बंदर के समान मन इंद्रियों की ओर दौड़ पड़ता था, जैसे कि विष से जला हुआ हो।

42

कदाचिदुदितार्काभं तेजो दृष्ट्वान्तरे मनः | विषयोन्मुखतां यातं तस्य तामरसेक्षण || ४२ ||

kadāciduditārkābhaṃ tejo dṛṣṭvāntare manaḥ | viṣayonmukhatāṃ yātaṃ tasya tāmarasekṣaṇa || 42 ||

English

Sometimes, seeing the radiance of the rising sun within, the mind turns towards the objects of the senses, O lotus-eyed one.

हिन्दी

कभी-कभी, उदित सूर्य की चमक देखकर अंतर में, मन विषयों की ओर मुड़ जाता है, हे कमलनयन।

43

आन्तरान्ध्यतमस्त्यागं कृत्वा विषयलम्पटम् | तस्योड्डीय मनो याति कदाचित्त्रस्तपक्षिवत् || ४३ ||

āntarāndhyatamastyāgaṃ kṛtvā viṣayalampaṭam | tasyoḍḍīya mano yāti kadācitttrastapakṣivat || 43 ||

English

Having abandoned the inner darkness, the mind, which is attached to sensory objects, sometimes rises like a frightened bird.

हिन्दी

अंतर के अंधकार को त्यागकर, विषयों में आसक्त मन कभी-कभी डरे हुए पक्षी की तरह उठता है।

44

बाह्यानाभ्यन्तरान्स्पर्शांस्त्यक्त्वा निद्रां च तन्मनः | तमस्तेजोन्तिके लेभे कदाचिच्छाश्वतीं स्थितिम् || ४४ ||

bāhyānābhyantarānsparśāṃstyaktvā nidrāṃ ca tanmanaḥ | tamastejonantike lebhe kadāciścchāśvatīṃ sthitim || 44 ||

English

Abandoning external and internal contacts and sleep, that mind sometimes attains an eternal state near the radiance of darkness.

हिन्दी

बाहरी और अंतर के स्पर्शों को और नींद को छोड़कर, वह मन कभी-कभी अंधकार की चमक के पास एक सनातन स्थिति प्राप्त करता है।

45

इति पर्याकुलस्यान्तः स खलु ध्यानवृत्तिषु | दरीष्वन्वहमुग्रासु वातमग्न इव द्रुमः || ४५ ||

iti paryākulasyaantḥ sa khalu dhyānavṛttiṣu | darīṣvanvahamugrāsu vātamagna iva drumḥ || 45 ||

English

Thus, the disturbed inner self, engaged in meditation, is like a tree caught in a fierce wind in the terrible caves.

हिन्दी

इस प्रकार, व्याकुल अंतःकरण, ध्यान में लगा हुआ, भयानक गुफाओं में तेज हवा में फँसे पेड़ की तरह होता है।

46

अतिष्ठद्ध्यानसंरूढमननः संकटे यथा | दोलायितवपुस्तुच्छतृष्णातीरतरङ्गकैः || ४६ ||

atiṣṭhaddhyānasaṃrūḍhamananaḥ saṃkaṭe yathā | dolāyitavapustucchatṛṣṇātīrataraṅgakaiḥ || 46 ||

English

He remained steadfast in deep meditation, like one in distress, with a body swaying, with trivial desires like the waves of a river.

हिन्दी

वह गहरे ध्यान में स्थिर रहा, जैसे किसी संकट में, झूलते हुए शरीर के साथ, नदी की लहरों की तरह तुच्छ इच्छाओं के साथ।

47

अथ पर्याकुलमना विजहार मुनिर्गिरौ | प्रत्यहं दिवसाधीशो महामेराविवैककः || ४७ ||

atha paryākulamanā vijahāra munirgirau | pratyahaṃ divasādhīśo mahāmerāvivaikakaḥ || 47 ||

English

Then the sage, with a disturbed mind, wandered on the mountain. Every day, the lord of the day (the sun) shone like a great emerald.

हिन्दी

फिर मुनि व्याकुल मन से पर्वत पर घूमते रहे | प्रतिदिन सूर्यदेव एक महान पन्ना की तरह चमकते थे || 47 ||

48

समस्तभूतदुष्प्रापामेकदा प्राप कन्दराम् | संशान्तसर्वसंचारां मुनिर्मोक्षदशामिव || ४८ ||

samastabhūtaduṣprāpāmekadā prāpa kandarām | saṃśāntasarvasaṃcārāṃ munirmokṣadaśāmiva || 48 ||

English

One day, the sage reached a cave that was difficult for all beings to access, peaceful, and free from all movements, like the state of liberation.

हिन्दी

एक दिन, मुनि ने एक ऐसी गुफा तक पहुंच गये जो सभी जीवों के लिए दुर्गम थी, शांत और सभी गतिविधियों से मुक्त थी, मोक्ष की अवस्था की तरह || 48 ||

49

अपर्याकुलितां वातैरप्राप्तमृगपक्षिणीम् | अदृष्टां देवगन्धर्वैः परमाकाशशोभनाम् || ४९ ||

aparyākulitāṃ vātairaprāptamṛgapakṣiṇīm | adṛṣṭāṃ devagandharvaiḥ paramākāśaśobhanām || 49 ||

English

The cave was undisturbed by winds, unreachable by animals and birds, unseen by gods and gandharvas, and beautifully adorned by the sky.

हिन्दी

गुफा हवाओं से अव्याकुल थी, जानवरों और पक्षियों के लिए अपहुंचयोग्य थी, देवताओं और गंधर्वों से अदृश्य थी, और आकाश से सुशोभित थी || 49 ||

50

पुष्पप्रकरसंछन्नां मृदुशाद्वलकोमलाम् | ज्योतीरसाश्मसंप्रोतैः कृतां मरकतैरिव || ५० ||

puṣpaprakarasaṃchannāṃ mṛduśādvalakomalām | jyotīrasāśmasaṃprotairmarakatairiva || 50 ||

English

The cave was covered with heaps of flowers, soft with tender grass, and adorned with shining stones like emeralds.

हिन्दी

गुफा फूलों के ढेर से ढकी हुई थी, कोमल घास से भरी हुई थी, और चमकीले पत्थरों से सजी हुई थी जो पन्नों की तरह थे || 50 ||

51

सुस्निग्धशीतलच्छायां प्रकटां रत्नदीपकैः | सुगुप्तां वनदेवीनामन्तःपुरकुटीमिव || ५१ ||

susnigdhaśītalacchāyāṃ prakaṭāṃ ratnadīpakaiḥ | suguptāṃ vanadevīnāmantaḥpurakuṭīmiva || 51 ||

English

The cave had a pleasant, cool shade, was illuminated by jewel lamps, and was well-hidden like the inner chamber of the forest goddesses.

हिन्दी

गुफा में एक सुखद, ठंडी छाया थी, जो रत्न दीपकों से प्रकाशित थी, और वनदेवियों के अंतःपुर की कुटी की तरह अच्छी तरह से छिपी हुई थी || 51 ||

52

कुलम्बनाहिमालोकां नात्युष्णां नातिशीतलाम् | शारदस्योदितार्कस्य हेमगौरीं प्रभामिव || ५२ ||

kulambanāhimālokāṃ nātyuṣṇāṃ nātiśītalām | śāradasyoditārkasya hemagauraṃ prabhāmiva || 52 ||

English

The light is neither too hot nor too cold, like the golden radiance of the rising sun in autumn.

हिन्दी

प्रकाश न बहुत गर्म है न बहुत ठंडा, जैसे शरद ऋतु में उदित सूर्य की सुनहरी चमक।

53

बालालोकपरिम्लानां कोमलाशब्दमारुताम् | मञ्जरीजटिलोपेतां बालां मालावतीमिव || ५३ ||

bālālokaparimlānāṃ komalāśabdamārutām | mañjarījaṭilopetāṃ bālāṃ mālāvatīmiva || 53 ||

English

The light is soft and gentle, like the tender breeze carrying the fragrance of young buds, adorned like a garland.

हिन्दी

प्रकाश कोमल और नरम है, जैसे नन्हे कलियों की सुगंध लेकर चलने वाली कोमल हवा, जो माला की तरह सजा हुआ है।

54

उपशमपदवीमिवानुरूपां कमलजविश्रमणाय योग्यरूपाम् | कुसुमनिकरकोमलाभिरामां सरसिजकोटरकोमलां समन्तात् || ५४ ||

upaśamapadavīmivānurūpāṃ kamalajaviśramaṇāya yogyarūpām | kusumanikarakomalābhirāmāṃ sarasijakoṭarakomalāṃ samantāt || 54 ||

English

The light is suitable for the repose of the lotus, resembling a path of tranquility. It is charming with the softness of clusters of flowers, and soft like the interior of a lotus all around.

हिन्दी

प्रकाश कमल के विश्राम के लिए उपयुक्त है, शांति के मार्ग के समान। यह फूलों के झुंड की कोमलता से मोहक है, और चारों ओर कमल के अंदर की तरह कोमल है।

← Chapter 50Chapter 52 →