Upaśama उपशम

Chapter 47 — 66 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | मुहूर्तद्वितयेनाथ गाधिराधिभवभ्रमात् | प्रशशासाकुलीभावो वेलावर्त इवाम्बुधेः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | muhūrtadvitayenātha gādhirādhibhavabhramāt | praśaśāsākulībhāvo velāvarta ivāmbudheḥ || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: Due to the illusion of supremacy, Gadhi ruled for a short period with a confused mind, like the whirlpool in the ocean.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: श्रेष्ठता के भ्रम के कारण, गाधि ने एक अस्थिर मन के साथ थोड़े समय के लिए शासन किया, जैसे समुद्र में भंवर।

2

मनोनिर्माणसंमोहात्तस्मात्स विरराम ह | कल्पान्तसमये ब्रह्मा जगद्विरचनादिव || २ ||

manonirmāṇasammohāttasmāt sa virarāma ha | kalpāntasamaye brahmā jagadviracanādiva || 2 ||

English

Due to the delusion of mental creation, he stopped, just like Brahma at the end of the kalpa, ceasing the creation of the world.

हिन्दी

मानसिक सृजन के भ्रम के कारण, वह रुक गया, जैसे कल्प के अंत में ब्रह्मा जगत् की सृष्टि को रोक देते हैं।

3

बोधमाप शनैः शान्तः स्वमेवोन्निद्रधीरिव | क्षीबतायां प्रशान्तायां यथा परिणताशयः || ३ ||

bodhamāpa śanaiḥ śāntaḥ svevonnidradhīriva | kṣībatāyāṃ praśāntāyāṃ yathā pariṇatāśayaḥ || 3 ||

English

Gradually, he regained his awareness and became calm, like one who awakens from sleep, with a mind that has become tranquil after the disturbance has subsided.

हिन्दी

धीरे-धीरे, उसने अपनी चेतना को वापस पा लिया और शांत हो गया, जैसे कोई नींद से जागता है, जिसका मन उथल-पुथल के बाद शांत हो गया हो।

4

अयं सोऽहमिदं कार्यमिदं नेति ददर्श ह | निशाव्यपगमे लोको यथा क्षीणे तमःपटे || ४ ||

ayaṃ sahamidam kāryamidam neti dadarśa ha | niśāvyapagame loko yathā kṣīṇe tamaḥpaṭe || 4 ||

English

He realized, 'This is me, this is my duty, this is not,' just as the world becomes clear when the darkness of night disappears.

हिन्दी

उसने समझा, 'यह मैं हूँ, यह मेरा कर्तव्य है, यह नहीं है,' जैसे रात के अंधेरे के दूर होने पर दुनिया स्पष्ट हो जाती है।

5

स्मृतस्वरूपोऽथ पदमुद्दध्रे स जलान्तरात् | शिशिरान्ते प्रवृत्तास्यं सरोजमिव माधवः || ५ ||

smṛtasvarūpo’tha padamuddadhre sa jalāntarāt | śiśirānte pravṛttāsyaṃ sarojamiva mādhavaḥ || 5 ||

English

Then, remembering his true nature, he rose from the water, like a lotus blooming at the end of winter, opened by Madhava.

हिन्दी

फिर, अपने वास्तविक स्वरूप को याद करके, वह पानी से उठा, जैसे सर्दी के अंत में माधव द्वारा खिला हुआ कमल।

6

एतद्वारिककुबूव्योमवतीं वसुमतीमिमाम् | अन्यामिव पुनः पश्यन्विस्मयं परमं ययौ || ६ ||

etadvārikakubūvyomavatīṃ vasumatīmimām | anyāmiva punaḥ paśyanvismayaṃ paramaṃ yayau || 6 ||

English

Seeing this earth, which is like a lotus pond with water, as if it were another, he experienced great wonder.

हिन्दी

इस पृथ्वी को, जो जल से भरे कमल के तालाब की तरह है, दूसरी तरह देखकर, उसने बड़ा आश्चर्य महसूस किया।

7

कोऽहं किमिव पश्यामि किमकार्षमहं किल | एवं विचारयंश्चित्रं सभ्रूभङ्गमभूत्क्षणम् || ७ ||

ko'haṃ kimiva paśyāmi kimakārṣamahaṃ kila | evaṃ vicārayaṃścitraṃ sabhrūbhangamabhūtkṣaṇam || 7 ||

English

Who am I? What am I seeing? What have I done? Thus, pondering in a strange manner, he became bewildered for a moment.

हिन्दी

मैं कौन हूँ? मैं क्या देख रहा हूँ? मैंने क्या किया है? ऐसा विचार करते हुए, वह एक क्षण के लिए विचलित हो गया।

8

श्रान्तस्तत्क्षणमात्रेण संभ्रमं दृष्टवानहम् | इति विज्ञाय सलिलादुदस्थादुदयार्कवत् || ८ ||

śrāntastatkṣaṇamātreṇa saṃbharamaṃ dṛṣṭavānaham | iti vijñāya salilādudasthādudayārkavat || 8 ||

English

Exhausted, in that very moment, I saw the confusion. Thus, realizing this, I rose from the water like the rising sun.

हिन्दी

थका हुआ, उसी क्षण में, मैंने भ्रम देखा। ऐसा जानकर, मैं पानी से उठा, जैसे सूर्य उगता है।

9

चिन्तयामास च तटे क्व सा माता क्व सा प्रिया | यदाहं मृतिमायातो मध्ये मातृमहेलयोः || ९ ||

cintayāmāsa ca taṭe kva sā mātā kva sā priyā | yadāhaṃ mṛtimāyāto madhye mātṛmahelayoḥ || 9 ||

English

He thought on the shore, 'Where is that mother? Where is that beloved? When I have come to death in the midst of the maternal palace.'

हिन्दी

उसने तट पर सोचा, 'वह माँ कहाँ है? वह प्रिया कहाँ है? जब मैं मातृ महल के बीच मृत्यु को प्राप्त हुआ।'

10

बालस्य मातापितरौ नष्टौ किल ममामतेः | वातनीतस्य पत्रस्य वल्लीवृक्षमिवासिना || १० ||

bālasya mātāpitaraunāṣṭau kila mamāmateḥ | vātanītasya patrasya vallīvṛkṣamivāsinā || 10 ||

English

The parents of the child are lost, indeed, due to my desire. Like a leaf carried by the wind, attached to a creeper tree.

हिन्दी

बच्चे के माता-पिता मेरी इच्छा के कारण खो गए हैं। जैसे हवा के साथ उड़ता हुआ पत्ता, एक लता पेड़ से जुड़ा हुआ।

11

अविवाहोऽस्मि जानामि न स्वरूपमपि स्त्रियः | दुष्टायाः क्षोभकारिण्या मदिराया इव द्विजः || ११ ||

avivāho'smi jānāmi na svarūpamapi striyaḥ | duṣṭāyāḥ kṣobhakāriṇyā madirāyā iva dvijaḥ || 11 ||

English

I am unmarried, I know not even the nature of women | Like a Brahmin, I am disturbed by the intoxicating nature of a wicked woman || 11 ||

हिन्दी

मैं अविवाहित हूँ, मुझे स्त्रियों का स्वरूप भी नहीं पता | जैसे ब्राह्मण, मैं एक दुष्ट स्त्री के मदिरा स्वभाव से विचलित हूँ || ११ ||

12

अतिदूरतरीभूताः स्वदेशस्य स्वबान्धवाः | के नाम मम येषां ते मध्ये जीवं त्यजाम्यहम् || १२ ||

atidūratarībhūtāḥ svadeśasya svabāndhavāḥ | ke nāma mama yeṣāṃ te madhye jīvaṃ tyajāmyaham || 12 ||

English

My own relatives have become very distant from my homeland | Among whom, I wonder, shall I give up my life || 12 ||

हिन्दी

मेरे अपने भाई-बंधु मेरे देश से बहुत दूर हो गए हैं | उनमें से किसके बीच मैं अपना जीवन त्याग दूँ, यह सोचता हूँ || १२ ||

13

तस्मादेतत्समुद्भूतमहं किं नाम दृष्टवान् | विविधारम्भसंरम्भं गन्धर्वनगरं यथा || १३ ||

tasmādetatsamudbhūtamahaṃ kiṃ nāma dṛṣṭavān | vividhārambhasaṃrambhaṃ gandharvanagaraṃ yathā || 13 ||

English

Therefore, what have I seen arising from this | Like the varied commencements and confusions of a Gandharva city || 13 ||

हिन्दी

इसलिए, मैंने इससे उत्पन्न होने वाले क्या देखा | जैसे गंधर्व नगर के विविध आरंभ और उलझनें || १३ ||

14

तदास्तामेतदेषा हि बन्धुमध्ये मृतस्थितिः | मायामोहे मनागस्मिन्न सत्यमुपलभ्यते || १४ ||

tadāstāmetadeṣā hi bandhumadhye mṛtasthitiḥ | māyāmohe manāgasminna satyamupalabhyate || 14 ||

English

Let this state of being among relatives be so | In this illusion and delusion, truth is not perceived || 14 ||

हिन्दी

यह भाई-बंधु के बीच रहने की स्थिति ऐसी ही रहे | इस माया और मोह में, सत्य दिखाई नहीं देता || १४ ||

15

नित्यमेवमनन्तासु भ्रान्तिदृष्टिषु देहिनाम् | चेतो भ्रमति शार्दूलो वनराजिष्विवोन्मदः || १५ ||

nityamevamanantāsu bhrāntidṛṣṭiṣu dehinām | ceto bhramati śārdūlo vanarājiṣvivonmadaḥ || 15 ||

English

Always, in the endless deluded visions of embodied beings | The mind wanders like a mad lion in the forest paths || 15 ||

हिन्दी

हमेशा, शरीरधारियों की अनंत भ्रांत दृष्टियों में | मन एक पागल सिंह की तरह वन की राहों में भटकता है || १५ ||

16

अवधार्येति तं चित्ते मोहं गाधिर्निनाय सः | दिनानि कतिचित्तस्मिन्स्वक एवाश्रमे तदा || १६ ||

avadhāryeti taṃ citte mohaṃ gādhirnināya saḥ | dināni katicit tasmin svaka evāśrame tadā || 16 ||

English

Gadhi, having determined this in his mind, dispelled the delusion. He spent several days in his own hermitage at that time.

हिन्दी

गाधि ने मन में यह निश्चय करके, मोह को दूर किया। उस समय उन्होंने कुछ दिन अपने आश्रम में बिताए।

17

एकदा गाधिमगमत्कश्चित्तत्र प्रियोऽतिथिः | ब्रह्माणमिव दुर्वासाः स विशश्राम सश्रमः || १७ ||

ekadā gādhim agamat kaścit tatra priyo'tithiḥ | brahmāṇam iva durvāsāḥ sa viśaśrāma saśramaḥ || 17 ||

English

Once, a dear guest came to Gadhi. Durvasa, like Brahma himself, rested there with fatigue.

हिन्दी

एक बार, गाधि के पास एक प्रिय अतिथि आया। दुर्वासा, जैसे ब्रह्मा स्वयं, थकान के साथ वहाँ विश्राम किया।

18

परमां तुष्टिमानीतः फलपुष्परसाशनैः | सोऽतिथिर्गाधिना तेन वसन्तेनेव पादपः || १८ ||

paramāṃ tuṣṭim ānītaḥ phalapuṣparasāśanaiḥ | so'tithir gādhinā tena vasanteneva pādapaḥ || 18 ||

English

That guest was brought to the highest satisfaction by the fruits, flowers, and tastes offered by Gadhi, like a tree in spring.

हिन्दी

उस अतिथि को गाधि द्वारा दिए गए फलों, फूलों और स्वादों से परम संतुष्टि मिली, जैसे वसंत ऋतु में एक पेड़।

19

मिथो वन्दितसंध्यौ तौ कृतजाप्यावुभावपि | क्रमाच्छयनमासाद्य तस्थतुर्मृदुपल्लवम् || १९ ||

mitho vanditasandhyau tau kṛtajāpyāvubhāvapi | kramaścayanamāsādya tasthaturmṛdupaallavam || 19 ||

English

Both of them, having worshipped the twilight together and performed their prayers, gradually reached their beds and rested softly.

हिन्दी

दोनों ने साथ-साथ संध्या की पूजा की और जप किया, फिर धीरे-धीरे अपने बिस्तर पर पहुँचे और नरम पत्तों पर विश्राम किया।

20

ततः प्रावर्तते शान्ता तयोस्तापसयोः कथा | स्वव्यापारोचिता पुष्पश्रीरिवर्तुत्वमाशयोः || २० ||

tataḥ prāvartate śāntā tayostāpasayoḥ kathā | svavyāpārocitā puṣpaśrīrivartutvamāśayoḥ || 20 ||

English

Then, a peaceful conversation began between the two ascetics, appropriate to their duties, like the beauty of flowers in the season.

हिन्दी

तब, दोनों तपस्वियों के बीच एक शांत वार्ता शुरू हुई, जो उनके कर्तव्यों के अनुकूल थी, जैसे ऋतु में फूलों की सुंदरता।

21

तं पप्रच्छातिथिं गाधिः प्रसङ्गपतितं वचः | किं ब्रह्मन्सुकृशाङ्गस्त्वं किमिति श्रमवानसि || २१ ||

taṃ papracchātithiṃ gādhiḥ prasaṅgapatitaṃ vacaḥ | kiṃ brahmansukṛśāṅgastvaṃ kimiti śramavānasi || 21 ||

English

Gadhi asked the guest, who had spoken in the course of conversation, 'O Brahmin, why are you so emaciated? Why are you so tired?'

हिन्दी

गाधि ने पूछा, 'हे ब्राह्मण, तुम इतने दुबले क्यों हो? तुम इतने थके हुए क्यों हो?'

22

अतिथिरुवाच | ममातिकार्श्यश्रमयोर्भगवन् श्रृणु कारणम् | कथयामि तथाभूतं वयं नासत्यवादिनः || २२ ||

atithiruvāca | mamātikārśyaśramayorbhavan śṛṇu kāraṇam | kathayāmi tathābhūtaṃ vayaṃ nāsatyavādinaḥ || 22 ||

English

The guest said, 'O Lord, listen to the reason for my extreme emaciation and fatigue. I will tell you the truth, for we do not speak falsely.'

हिन्दी

अतिथि ने कहा, 'हे भगवन्, मेरे अति दुबलेपन और थकान का कारण सुनो। मैं सच बताऊँगा, क्योंकि हम झूठ नहीं बोलते।'

23

अस्त्यस्मिन्वसुधापीठे उत्तराशानिकुञ्जके | कीरो नामातिविख्यातः श्रीमाञ्जनपदो महान् || २३ ||

astyasminvasudhāpīṭhe uttarāśānikuñjake | kīro nāmātivikhyātaḥ śrīmāñjanapado mahān || 23 ||

English

In the northern region of this earth, there is a very famous and prosperous city named Kiro.

हिन्दी

इस पृथ्वी के उत्तरी क्षेत्र में एक बहुत प्रसिद्ध और समृद्ध नगर है जिसका नाम कीरो है।

24

तत्राहमवसं मासं पूज्यमानः पुरे जनैः | नानात्मस्वादलोलात्मा चित्तवेतालमोहितः || २४ ||

tatrāhamavasaṃ māsaṃ pūjyamānaḥ pure janaiḥ | nānātmasvādalolātmā cittavetālamohitaḥ || 24 ||

English

There I stayed for a month, honored by the people of the city. I was captivated by various pleasures and my mind was bewitched.

हिन्दी

मैं वहाँ एक महीने तक रहा, शहर के लोगों द्वारा सम्मानित। मैं विभिन्न भोगों में डूब गया और मेरा मन मोहित हो गया।

25

एकदैकेन तत्रोक्तं कथाप्रस्तावतः क्वचित् | इहाभूच्छ्वपचो राजा वर्षाण्यष्टौ द्विजेति मे || २५ ||

ekadaikena tatroktaṃ kathāprastāvataḥ kvacit | ihābhūcchvapaco rājā varṣāṇyaṣṭau dvijeti me || 25 ||

English

One day, someone there said in the course of a story, 'Here, a Chandala became the king for eight years, O Brahmin, as I heard.'

हिन्दी

एक दिन, वहाँ किसी ने एक कहानी के दौरान कहा, 'यहाँ, एक चाण्डाल आठ वर्षों तक राजा बना, हे ब्राह्मण, जैसा कि मैंने सुना।'

26

ततो ग्रामेषु तत्पृष्टैः प्रोक्तं सकलजन्तुभिः | राजा बभूव श्वपचो वर्षाण्यष्टाविहेति तैः || २६ ||

tato grāmeṣu tatpṛṣṭaiḥ proktaṃ sakalajantubhiḥ | rājā babhūva śvapaco varṣāṇyaṣṭāviheti taiḥ || 26 ||

English

Then, in the villages, it was said by all the beings who were asked by him, 'The king became a chandala and remained here for eight years.'

हिन्दी

तब, गाँवों में, उन सभी प्राणियों ने जिनसे उसने पूछा था, कहा, 'राजा चाण्डाल बन गया और यहाँ आठ वर्षों तक रहा।'

27

सोऽयमन्ते परिज्ञातः प्रविष्टो ज्वलनं जवात् | ततो द्विजशतानीह प्रविष्टानि हुताशनम् || २७ ||

so'yamante parijñātaḥ praviṣṭo jvalanaṃ javāt | tato dvijaśatānīha praviṣṭāni hutāśanam || 27 ||

English

In the end, he was recognized and quickly entered the fire. Then, hundreds of Brahmins here entered the fire.

हिन्दी

अंत में, उसे पहचाना गया और वह तुरंत आग में प्रवेश किया। तब, यहाँ सैकड़ों ब्राह्मण आग में प्रवेश किये।

28

इति तेषां मुखाच्छ्रुत्वा तस्मान्निर्गत्य मण्डलात् | प्रयागेऽकरवं शुद्ध्यै प्रायश्चित्तमहं द्विज || २८ ||

iti teṣāṃ mukhācchrutvā tasmānnirgatya maṇḍalāt | prayāge'karavaṃ śuddhyai prāyaścittamahaṃ dvija || 28 ||

English

Hearing this from their mouths, I left that place and went to Prayaga to perform penance for purification, O Brahmin.

हिन्दी

उनके मुख से यह सुनकर, मैं उस स्थान से निकला और पवित्रता के लिए प्रायश्चित्त करने के लिए प्रयाग गया, हे ब्राह्मण।

29

कृत्वा चान्द्रायणस्यान्ते तृतीयस्याद्य पारणम् | इहाहमागतस्तेन श्रान्तोस्म्यतिकृशोस्मि च || २९ ||

kṛtvā cāndrāyaṇasyānte tṛtīyasyādya pāraṇam | ihāhamāgatastena śrāntosmyatikṛśosmi ca || 29 ||

English

Having completed the third Cāndrāyaṇa fast, I have come here today, and I am very tired and emaciated.

हिन्दी

तीसरे चान्द्रायण व्रत को पूरा करके, मैं आज यहाँ आया हूँ, और मैं बहुत थका हुआ और दुबला हूँ।

30

श्रीवसिष्ठ उवाच | इति श्रुतवता तेन गाधिना स तदा द्विजः | भूयः पृष्टोऽप्येतदेव कथयामास नान्यथा || ३० ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti śrutavatā tena gādhinā sa tadā dvijaḥ | bhūyaḥ pṛṣṭo'pyetadeva kathayāmāsa nānyathā || 30 ||

English

Vasishtha said: Having heard this, Gadhi, the Brahmin, asked again, and he narrated the same story, nothing different.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: इसे सुनकर, गाधि, ब्राह्मण, ने फिर पूछा, और उसने उसी कहानी को दोहराया, कुछ अलग नहीं।

31

अथ विस्मयवान्गाधिस्तां नीत्वा तत्र शर्वरीम् | जगद्गेहमहादीपे रवावुदयमागते || ३१ ||

atha vismayavāngādhistāṃ nītvā tatra śarvarīm | jagadgehamahādīpe ravāvudayamāgate || 31 ||

English

Then, Gadhi, filled with wonder, having brought her there, spent the night | In the morning, after performing the morning ablutions and worshipping the guest, he thought this with a mind full of wonder

हिन्दी

तब, विस्मय से भरे गाधि ने उसे वहाँ ले जाकर रात बिताई | प्रातःकाल में, स्नान करने और अतिथि की पूजा करने के बाद, उन्होंने आश्चर्य से भरे मन से यह सोचा

32

कृतप्रातःस्नानविधावापृच्छय स्वातिथौ गते | इदं संचिन्तयामास विस्मयोद्धुरया धिया || ३२ ||

kṛtaprātaḥsnānavidhāvāpṛcchaya svātithau gate | idaṃ saṃcintayāmāsa vismayoddhurayā dhiyā || 32 ||

English

Having performed the morning ablutions and worshipped the guest, he thought this with a mind full of wonder

हिन्दी

प्रातःकाल में स्नान करने और अतिथि की पूजा करने के बाद, उन्होंने आश्चर्य से भरे मन से यह सोचा

33

यन्मया संभ्रमे दृष्टं सत्यभूतं द्विजेन तत् | उक्तं ममेति किं नाम स्यान्मायाशम्बरक्रमः || ३३ ||

yanmayā saṃbhrae dṛṣṭaṃ satyabhūtaṃ dvijena tat | uktaṃ mameti kiṃ nāma syānmāyāśambarakramaḥ || 33 ||

English

What I saw in confusion was true, as said by the Brahmin | What is this called, is it a magical illusion

हिन्दी

जो मैंने भ्रम में देखा, वह सत्य था, जैसा कि ब्राह्मण ने कहा | इसे क्या कहते हैं, क्या यह कोई माया का जादू है

34

यद्बन्धुमध्ये मरणं मया तद्दृष्टमात्मनः | सा मायैव न संदेहः शेषं पश्यामि तस्य तम् || ३४ ||

yadbandhumadhye maraṇaṃ mayā taddṛṣṭamātmanaḥ | sā māyaiva na saṃdehaḥ śeṣaṃ paśyāmi tasya tam || 34 ||

English

The death that I saw among my relatives was indeed an illusion, there is no doubt | I see the rest of it

हिन्दी

जो मृत्यु मैंने अपने रिश्तेदारों में देखी, वह एक माया थी, इसमें कोई संदेह नहीं | मैं उसके बाकी हिस्से को देखता हूँ

35

तदात्मश्वपचोदन्तं द्रष्टुं तावदखिन्नधीः | भूतमण्डलपर्यन्तग्रामं गच्छामि सत्वरम् || ३५ ||

tadātmaśvapacodantaṃ draṣṭuṃ tāvadakhinnadhīḥ | bhūtamaṇḍalaparyantagrāmaṃ gacchāmi satvaram || 35 ||

English

With an untroubled mind, I will go quickly to see the one with the dog's teeth in the village surrounded by ghosts

हिन्दी

अखिन्न मन से, मैं जल्दी से भूतों से घिरे गाँव में कुत्ते के दाँत वाले को देखने जाऊँगा

36

इति संचिन्तयन्गन्तुं मण्डलान्तरमादरात् | उत्तस्थौ भास्करः पार्श्वं मेरोर्द्रष्टुमिवोद्यतः || ३६ ||

iti saṃcintayan gantuṃ maṇḍalāntaram ādarāt | uttasthau bhāskaraḥ pārśvaṃ merordraṣṭum ivodyataḥ || 36 ||

English

Thus, having decided to go to another region with respect, Bhaskara rose up as if eager to see the side of Meru.

हिन्दी

इस प्रकार, दूसरे मंडल में जाने का निश्चय करके, भास्कर उठा और मेरु की ओर देखने के लिए उत्सुक हो गया।

37

मनोराज्यमपि प्राज्ञा लभन्ते व्यवसायिनः | गाधिना स्वप्नसंदृष्टं गत्वा लब्धमखण्डितम् || ३७ ||

manorājyam api prājñā labhante vyavasāyinaḥ | gādhinā svapnasandṛṣṭaṃ gatvā labdham akhaṇḍitam || 37 ||

English

Even the kingdom of Manu is attained by the wise who are determined. Gadhi, having seen it in a dream, went and obtained it without any flaw.

हिन्दी

मनु का राज्य भी विवेकी और दृढ़संकल्प लोगों द्वारा प्राप्त किया जाता है। गाधि ने स्वप्न में इसे देखा और उसे प्राप्त किया, बिना किसी दोष के।

38

सर्वमध्यवसायेन दुष्प्रापमपि लभ्यते | पश्यन्गाधिर्जगन्मायां प्रमेयीकर्तुमुद्यतः || ३८ ||

sarvam adhyavasāyena duṣprāpam api labhyate | paśyan gādhir jagat māyāṃ prameyīkartum udyataḥ || 38 ||

English

Everything is attainable through determination, even the difficult to achieve. Gadhi, seeing the world's illusion, is eager to make it measurable.

हिन्दी

सब कुछ निश्चय से प्राप्त किया जा सकता है, चाहे वह प्राप्त करना कितना ही कठिन क्यों न हो। गाधि, संसार की माया देखकर, उसे मापने के लिए उत्सुक है।

39

विनिर्गत्याभवन्मार्गे प्रावृडोघजवेन सः | देशानुल्लंघयामास बहून्वाततुरङ्गवत् || ३९ ||

vinirgatya ābhavan mārge prāvṛḍoghajavena saḥ | deśān ullaṅghayāmāsa bahūn vātaturagavat || 39 ||

English

Having left the path of existence, he swiftly crossed many regions with the speed of a stormy wind, like a swift horse.

हिन्दी

अस्तित्व के मार्ग से निकलकर, वह तूफानी हवा की तरह तेजी से बहुत से क्षेत्रों को पार कर गया, जैसे एक तेज घोड़ा।

40

तच्चेदृशनिजाचारं भूतमण्डलमागतः | करभः कण्टकार्थ्येकः कारञ्जमिव काननम् || ४० ||

taccedṛśa nijācāraṃ bhūtamaṇḍalam āgataḥ | karabhaḥ kaṇṭakārthye kaḥ kārañjam iva kānanam || 40 ||

English

Having reached the realm of beings with such conduct, Karabha, like a forest of Kadamba trees, stood alone for the sake of thorns.

हिन्दी

ऐसे आचरण के साथ प्राणियों के मंडल में पहुंचकर, करभ कड़ी धार वाले कदंब के वन की तरह अकेला खड़ा हुआ।

41

तत्र संवित्स्थितेनैव संनिवेशेन वै पुनः | अपश्यद्भ्रामकं कंचिद्गन्धर्व इव पत्तनम् || ४१ ||

tatra saṃvitsthitenaiva saṃniveśena vai punaḥ | apaśyadbhrāmakaṃ kañcidgandharva iva pattanam || 41 ||

English

There, by the very establishment of consciousness, again by the arrangement, he saw a certain illusory city, like the city of the Gandharvas.

हिन्दी

वहाँ, चेतना के स्थापित होने से, फिर से व्यवस्था से, उसने एक भ्रामक नगर देखा, जैसे गंधर्वों का नगर।

42

ददर्श तस्य पर्यन्ते तमेव श्वपचालयम् | अधस्ताद्भूवनस्येव पाताले नरकव्रजम् || ४२ ||

dadarśa tasya paryante tameva śvapacālayam | adhastādbhūvanasyeva pātāle narakavrajam || 42 ||

English

He saw at its boundary that very abode of the outcasts, as if in the underworld, the realm of hell.

हिन्दी

उसने उसकी सीमा पर उसी अपमानितों के निवास को देखा, जैसे पाताल में, नरक का राज्य।

43

चित्तचिन्तितविस्तारं तन्निवेशमयं परम् | गन्धर्ववदसावात्मश्वपचत्वं च दृष्टवान् || ४३ ||

cittacintitavistāraṃ tanniveśamayaṃ param | gandharvavadasāvātmaśvapacatvaṃ ca dṛṣṭavān || 43 ||

English

He saw the supreme abode of the mind's expansive thoughts, and he saw the self as an outcast, like a Gandharva.

हिन्दी

उसने मन के विस्तृत विचारों के परम निवास को देखा, और उसने आत्मा को एक अपमानित की तरह, जैसे एक गंधर्व, देखा।

44

तेनैव संनिवेशेन प्राग्दृष्टं श्वपचास्पदम् | तस्य कामपि वैराग्यपदवीमनयन्मनः || ४४ ||

tenaiva saṃniveśena prāgdṛṣṭaṃ śvapacāspadam | tasya kāmapi vairāgyapadavīmanayanmanaḥ || 44 ||

English

By that very arrangement, he had previously seen the abode of the outcasts, and his mind led him to the path of detachment from desires.

हिन्दी

उसी व्यवस्था से, उसने पहले अपमानितों के निवास को देखा था, और उसका मन उसे इच्छाओं से विरक्ति के पथ पर ले गया।

45

प्रावृडासारलुठितं भित्तिजातयवाङ्कुरम् | पर्यस्तच्छादनार्धाङ्कं किंचिदादृष्टतल्पकम् || ४५ ||

prāvṛḍāsāraluṭhitaṃ bhittijātayavāṅkuram | paryastacchādanārdhāṅkaṃ kiñcidādṛṣṭatalpakam || 45 ||

English

He saw a bed, somewhat covered with a half-spread, with barley sprouts growing from the wall, moistened by the rainy season.

हिन्दी

उसने एक पलंग देखा, जो कुछ हद तक आधे बिछावन से ढका हुआ था, जिसकी दीवार से जव के अंकुर निकल रहे थे, जो वर्षा ऋतु से गीले हो गए थे।

46

दारिद्र्यं तद्दृढमिव दौर्भाग्यमिव कुड्यमत् | भ्रष्टाङ्गमिव दौरात्म्यं दौःस्थित्यमिव खण्डितम् || ४६ ||

dāridryaṃ taddṛḍhamiva daurbhāgyamiva kuḍyamat | bhraṣṭāṅgamiva dourātmyaṃ dauḥsthityamiva khaṇḍitam || 46 ||

English

Poverty is like a strong wall of misfortune, like a broken limb of wickedness, like a shattered state of being.

हिन्दी

दारिद्र्य दुर्भाग्य की मजबूत दीवार की तरह है, दुष्टता के टूटे अंग की तरह है, टूटे हुए अस्तित्व की तरह है।

47

गाधिर्दन्तावदलितैर्गवाश्वमहिषास्थिभिः | धवलैर्व्याप्तपर्यन्तं साक्ष्यं कर्तुमिव स्थितैः || ४७ ||

gādhirdantāvadalitairgavāśvamahiṣāsthibhiḥ | dhavalairvyāptaparyantaṃ sākṣyaṃ kartumiva sthitaiḥ || 47 ||

English

The bones of cows, horses, and buffaloes, scattered and whitened, seemed to stand as witnesses.

हिन्दी

गाय, घोड़े और भैंसों की हड्डियाँ, बिखरी हुई और सफेद, गवाही देने के लिए खड़ी लग रही थीं।

48

भुक्तं पीतं पुरा तेन येषु खर्परकेषु वै | तैरस्पन्दाभ्रसलिलैः पानपूर्णैरिवावृतम् || ४८ ||

bhuktaṃ pītaṃ purā tena yeṣu kharparakeṣu vai | tairaspandābhrasalilaiḥ pānapūrṇairivāvṛtam || 48 ||

English

The vessels in which he had once eaten and drunk were now filled with stagnant, cloudy water, as if they were full of drink.

हिन्दी

जिन बर्तनों में उसने कभी खाया और पिया था, वे अब थमे हुए, धुंधले पानी से भरे हुए थे, मानो वे पेय से भरे हों।

49

ताभिरेवान्त्रतन्त्रीभिः संशुष्काभिलतावृतैः | तृष्णाभिरिव दीर्घाभिः परितः परिवेष्टितम् || ४९ ||

tābhirevāntratantrībhiḥ saṃśuṣkābhilatāvṛtaiḥ | tṛṣṇābhiriva dīrghābhiḥ parito pariveṣṭitam || 49 ||

English

Surrounded by those very dried-up vines, like long, thirsty tendrils, it seemed to be enveloped.

हिन्दी

उन्हीं सूखी लताओं से घिरा हुआ, मानो लंबी, प्यासी बेलों से घिरा हुआ था।

50

चिरमालोकयामास स तदात्मगृहं जवात् | प्राक्तनं शुष्कशवतां यातं देहमिवात्मवान् || ५० ||

ciramālokayāmāsa sa tadātmagṛhaṃ javāt | prāktanaṃ śuṣkaśavatāṃ yātaṃ dehamivātmavān || 50 ||

English

He gazed for a long time at his former home, which had become like a dried-up corpse, as if it were his own body.

हिन्दी

उसने लंबे समय तक अपने पूर्व घर को देखा, जो सूखे हुए शव की तरह हो गया था, मानो वह उसका अपना शरीर हो।

51

अतिविस्मयमातस्थौ ग्रामकं समुपाययौ | उल्लंघ्य म्लेच्छनगरमार्यदेशमिवाध्वगः || ५१ ||

ativismayamātasthau grāmakaṃ samupāyayau | ullaṃghya mlecchanagaramāryadeśamivādhvagaḥ || 51 ||

English

He was filled with great wonder and approached the village, having crossed the barbarian city as if it were a noble land.

हिन्दी

उसने बहुत आश्चर्य महसूस किया और गाँव की ओर बढ़ा, मानो वह म्लेच्छ नगर को पार कर गया हो जैसे कि वह एक आर्य देश हो।

52

तत्रापृच्छज्जनं साधो कच्चित्स्मरति भो भवान् | प्राग्वृत्तमस्य ग्रामस्य पर्यन्ते श्वपचक्रमम् || ५२ ||

tatrapṛcchajjanaṃ sādho kaccitsmarati bho bhavān | prāgvṛttamasya grāmasya paryante śvapacakramam || 52 ||

English

There, he asked the people, 'O virtuous one, do you remember the previous events of this village, especially the activities of the outcastes?'

हिन्दी

वहाँ, उसने लोगों से पूछा, 'हे साधु, क्या आप इस गाँव के पिछले घटनाक्रम को याद करते हैं, विशेषकर अछूतों की गतिविधियों को?'

53

सर्व एव हि धीमन्तश्चिरवृत्तमपि स्फुटम् | करस्थमिव पश्यन्ति मयेति सुजनाच्छ्रुतम् || ५३ ||

sarve eva hi dhīmantaściravṛttamapi sphuṭam | karasthamiva paśyanti mayeti sujanācchṛutam || 53 ||

English

Indeed, all wise people clearly see even distant past events as if they are right in front of them, as I have heard from the virtuous.

हिन्दी

निश्चय ही, सभी बुद्धिमान लोग दूर के अतीत के घटनाक्रम को भी स्पष्ट रूप से देखते हैं, मानो वे उनके सामने ही हों, जैसा कि मैंने सुजनों से सुना है।

54

अत्र श्वपचमेकान्ते वासिनं वृद्धमुत्तमम् | स्मरस्येनं किमुत भो दुःखानामिव देहकम् || ५४ ||

atra śvapacamekānte vāsinaṃ vṛddhamuttamam | smarasyenaṃ kimuta bho duḥkhānāmiva dehakam || 54 ||

English

Here, in solitude, there is an elderly outcaste who is excellent; do you remember him? Or is he like the embodiment of sorrows?

हिन्दी

यहाँ, एकांत में, एक उत्तम वृद्ध अछूत रहता है; क्या आप उसे याद करते हैं? या वह दुःखों का स्वरूप है?

55

यदि जानासि भोः साधो तन्मे कथय तत्त्वतः | पान्थ संशयविच्छेदे महत्पुण्यफलं स्मृतम् || ५५ ||

yadi jānāsi bhoḥ sādho tanme kathaya tattvataḥ | pāntha saṃśayavicchede mahatpuṇyaphalaṃ smṛtam || 55 ||

English

If you know, O virtuous one, then tell me truly. It is said that resolving the doubts of a traveler brings great merit.

हिन्दी

यदि आप जानते हैं, हे साधु, तो मुझे सच्चाई से बताएँ। कहा जाता है कि एक यात्री के संदेहों का निवारण करना महान पुण्य फल देता है।

56

भूयो भूय इति ग्राम्याः पृष्टा गाधिद्विजन्मना| अनल्पस्मयसंरम्भमार्तेनेव चिकित्सकाः || ५६ ||

bhūyo bhūyo iti grāmyāḥ pṛṣṭā gādhidvijanmanā| analpasmayasaṃrambhamārteneva cikitsakāḥ || 56 ||

English

The villagers were repeatedly asked by Gadhi, the son of a Brahmin, as if by a distressed physician with great astonishment and anger.

हिन्दी

गाधि द्विज के पुत्र ने बार-बार ग्रामीणों से पूछा, जैसे कि एक दुःखी चिकित्सक बड़े आश्चर्य और क्रोध से पूछता है।

57

ग्राम्या ऊचुः| यथा कथयसि ब्रह्मंस्तत्तथा न तदन्यथा| कटंजनामा श्वपच इहाभूद्दारुणाकृतिः || ५७ ||

grāmyā ūcuḥ| yathā kathayasi brahmaṃstattathā na tadanyathā| kaṭaṃjanāmā śvapaca ihābhūddāruṇākṛtiḥ || 57 ||

English

The villagers said, 'O Brahmin, whatever you say is true, not otherwise. There was a Chandala named Katanja here, with a terrible appearance.'

हिन्दी

ग्रामीणों ने कहा, 'हे ब्राह्मण, जो कुछ भी आप कहते हैं वह सच है, कोई और नहीं। यहाँ एक चाण्डाल था जिसका नाम कटंजना था, जो भयानक दिखाई देता था।'

58

पुत्रपौत्रसुहृद्भृत्यबन्धुस्वजनपेटकम्| यस्यातिविस्तीर्णमभूत्पत्रवृन्दं तरोरिव || ५८ ||

putrapautrasuhṛdbhṛtyabandhusvajanapeṭakam| yasyātivistīrṇamabhūtpatravṛndaṃ taroriva || 58 ||

English

He had a large family consisting of sons, grandsons, friends, servants, relatives, and kinsmen, like the extensive branches of a tree.

हिन्दी

उसका परिवार बहुत बड़ा था, जिसमें पुत्र, पौत्र, मित्र, सेवक, बन्धु, और स्वजन शामिल थे, जैसे कि एक वृक्ष की विस्तृत शाखाएँ।

59

यस्य वृद्धस्य तत्सर्वं कलत्रं मृत्युराच्छिनत्| अद्रेः पुष्पफलोपेतं दावो वनमिवानलः || ५९ ||

yasya vṛddhasya tatsarvaṃ kalatraṃ mṛtyurācchinat| adreḥ puṣpaphalopetaṃ dāvo vanamivānalaḥ || 59 ||

English

All the family members of that old man were taken away by death, like a forest fire destroying a mountain full of flowers and fruits.

हिन्दी

उस वृद्ध के सभी परिवारजन मृत्यु द्वारा ले लिए गए, जैसे कि एक आग फूलों और फलों से भरे पर्वत को नष्ट करती है।

60

यस्ततो देशमुत्सृज्य ययौ कीरपुरान्तरम्| वर्षाण्यष्टावनुद्वेगं तत्र राजा बभूव सः || ६० ||

yastato deśamutsṛjya yayau kīrapurāntaram| varṣāṇyaṣṭāvanudvegaṃ tatra rājā babhūva saḥ || 60 ||

English

He left that place and went to another city called Kira. There, he became a king and ruled for eight years without any distress.

हिन्दी

उसने उस स्थान को छोड़ दिया और किरा नामक दूसरे नगर में चला गया। वहाँ उसने आठ वर्षों तक बिना किसी उद्वेग के राज्य किया।

61

यस्तत्रार्थं परिज्ञाय जनैर्दूरे निराकृतः | यथा राशिरनर्थस्य यथा ग्रामे विषद्रुमः || ६१ ||

yastatrārthaṃ parijñāya janairdūre nirākṛtaḥ | yathā rāśiranarthasya yathā grāme viṣadrumaḥ || 61 ||

English

He who, understanding the purpose, is rejected by people from afar, like a heap of useless things, like a poisonous tree in the village.

हिन्दी

जो उद्देश्य को समझकर, लोगों द्वारा दूर से अस्वीकार कर दिया जाता है, जैसे बेकार चीजों का ढेर, जैसे गाँव में एक विषैला पेड़।

62

ततो जनेऽग्निं प्रविशत्यात्मना यो हुताशनम् | आर्यतामार्यसंसर्गादागतः प्रविवेश ह || ६२ ||

tato jane'gniṃ praviśatyātmanā yo hutāśanam | āryatāmāryasaṃsargādāgataḥ praviveśa ha || 62 ||

English

Then, the person who enters the fire with his own self, who has come to nobility through association with the noble, entered the fire.

हिन्दी

तब, वह व्यक्ति जो अपने आप को अग्नि में प्रवेश कराता है, जो आर्यों के संसर्ग से आर्यता प्राप्त कर चुका है, उसने अग्नि में प्रवेश किया।

63

किं त्वमेव प्रयत्नेन श्वपचं पृच्छसि प्रभो | किं ते बन्धुरसौ कच्चिदभवस्त्वं स्वतोऽथवा || ६३ ||

kiṃ tvameva prayatnena śvapacaṃ pṛcchasi prabho | kiṃ te bandhurasau kaccidabhavastvaṃ svato'thavā || 63 ||

English

Why do you, O lord, with effort, ask about the outcaste? Is he your relative, or did you become one yourself?

हिन्दी

आप, हे प्रभु, प्रयास से उस अछूत के बारे में क्यों पूछते हैं? क्या वह आपका रिश्तेदार है, या आप स्वयं ऐसे बन गए हैं?

64

एवं कथयतो ग्राम्यान्गाधिः पृच्छन्पुनःपुनः | सर्वेषु तत्र प्रान्तेषु मासमेकमुवास सः || ६४ ||

evaṃ kathayato grāmyān gādhiḥ pṛcchan punaḥpunaḥ | sarveṣu tatra prānteṣu māsamekamuvāsa saḥ || 64 ||

English

Thus, while narrating to the villagers, Gadhi, asking again and again, stayed there for a month in all those regions.

हिन्दी

इस प्रकार, गाँव वालों को सुनाते हुए, गाधि, बार-बार पूछते हुए, उन सभी क्षेत्रों में एक महीने तक रहे।

65

यथा तेनानुभूतं तच्छवापचं तत्तथैव तैः | ग्रामीणैस्तस्य कथितं सर्वैरेवावखण्डितम् || ६५ ||

yathā tenānubhūtaṃ tacchavāpacaṃ tattathaiva taiḥ | grāmīṇaistasya kathitaṃ sarvairevāvakhaṇḍitam || 65 ||

English

Just as it was experienced by him, the same was told by the villagers about the outcaste, completely and without any omission.

हिन्दी

जैसा उसने अनुभव किया, वैसा ही गाँव वालों ने उस अछूत के बारे में पूरी तरह से और किसी भी छूट के बिना बताया।

66

अव्याहतं सकलभूतमुखादथैतदाकर्ण्य सम्यगवलोक्य यथानुभूतम् | गाधिः शशाङ्कमलवद्हृदयेऽधिरूढं गूढाकृतिः परमविस्मयमाजगाम || ६६ ||

avyāhataṃ sakalabhūtamukhādathaitadākarṇya samyagavalokya yathānubhūtam | gādhiḥ śaśāṅkamalavadhṛdaye'dhirūḍhaṃ gūḍhākṛtiḥ paramavismayamājagāma || 66 ||

English

Having heard this from the mouth of all beings uninterruptedly, and having seen it clearly as it is experienced, Gadhi, with the moon-like purity in his heart, attained the highest wonder, being of a mysterious form.

हिन्दी

सभी प्राणियों के मुख से यह अव्याहत रूप से सुनकर और इसे ठीक से देखकर, जैसा अनुभव हुआ, गाधि ने चंद्रमा के समान पवित्रता से हृदय में स्थित होकर, गूढ़ रूप में परम विस्मय प्राप्त किया।

← Chapter 46Chapter 48 →