Upaśama उपशम

Chapter 46 — 46 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाचविलासिनीभिर्वलितो मन्त्रिमण्डलपूजितःवन्दितः सर्वसामन्तैश्चत्रचामरलालितः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvācavilāsinībhirvalito mantrimaṇḍalapūjitaḥvanditaḥ sarvasāmantaiśchatracāmaralālitaḥ || 1 ||

English

Shri Vasistha said: Surrounded by charming women, worshipped in the council of ministers, praised by all feudatories, and fanned with chowries and fans.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: मोहक स्त्रियों से घिरा हुआ, मंत्रिमण्डल में पूजित, सभी सामंतों द्वारा वंदित और चंवर और पंखों से झला हुआ।

2

सिद्धानुशासनः कान्तो ज्ञातराज्यगुणक्रमःवीतशोकभयायासप्रज्ञः प्राप्तमहादशः || २ ||

siddhānuśāsanaḥ kānto jñātarājyaguṇakramaḥvītaśokabhayāyāsaprajñaḥ prāptamahādaśaḥ || 2 ||

English

He was a handsome ruler, knowledgeable in the sequence of royal qualities, free from sorrow, fear, and fatigue, wise, and having attained great fortune.

हिन्दी

वह एक सुंदर शासक था, राजसी गुणों के क्रम को जानने वाला, दुःख, भय और थकान से मुक्त, बुद्धिमान और महान सौभाग्य प्राप्त।

3

विस्मृतात्मस्वभावोऽभूदनिशं स्तवमङ्गलैःआनन्दपूर्णया वृत्त्या भृशं क्षीव इवासवैः || ३ ||

vismṛtātmasvabhāvo'bhūdaniśaṃ stavamaṅgalaiḥānandapūrṇayā vṛttyā bhṛśaṃ kṣīva ivāsavaiḥ || 3 ||

English

He forgot his own nature, constantly praised with auspicious hymns, with a life full of joy, greatly intoxicated as if by the gods.

हिन्दी

वह अपने स्वभाव को भूल गया, शुभ स्तुतियों से निरंतर प्रशंसित, आनंदमय जीवन से, देवताओं के समान बहुत मदमस्त।

4

कीरेषु श्वपचो राज्यं वर्षाण्यष्टौ चकार हार्यवृत्तमशेषेण तावत्कालं बभार ह || ४ ||

kīreṣu śvapaco rājyaṃ varṣāṇyaṣṭau cakāra haāryavṛttamaśeṣeṇa tāvatkālaṃ babhāra ha || 4 ||

English

Even a low-caste person ruled the kingdom for eight years, conducting himself with noble behavior in every way during that time.

हिन्दी

एक नीच जाति का व्यक्ति भी राज्य करता रहा आठ वर्षों तक, उस समय में हर तरह से आर्य व्यवहार करते हुए।

5

यदृच्छयैकदाथासावतिष्ठत्त्यक्तभूषणःअतमस्तारकेन्द्वर्कतेजोऽम्भोदमिवाम्बरम् || ५ ||

yadṛcchayaikadāthāsāvatiṣṭhattyaktabhūṣaṇaḥatamastārakendvarkatejo'mbhodamivāmbaram || 5 ||

English

Once, by chance, he stood without ornaments, like the sky adorned with the light of the moon, stars, and sun.

हिन्दी

एक बार, यदृच्छा से, वह अलंकारों के बिना खड़ा हुआ, जैसे चंद्रमा, तारों और सूर्य के प्रकाश से सजा आकाश।

6

बह्वमन्यत नो हारकेयूरवलयान्यसौ | प्रभुताबृंहितं चेतो नाहार्यमभिनन्दति || ६ ||

bahvamanyata no hārakeyūravalayānyasau | prabhutābṛṃhitaṃ ceto nāhāryamabhinandati || 6 ||

English

He thought highly of himself due to his numerous ornaments such as necklaces, armlets, and bracelets. His mind, inflated with pride, did not appreciate the true value of things.

हिन्दी

उसने अपने हार, केयूर और वलयों के कारण अपने आप को बहुत महत्वपूर्ण समझा। उसका अहंकार से भरा मन असली चीजों की कद्र नहीं करता था।

7

एक एवाजिरं बाह्यं तादृग्वेषः स निर्ययौ | मुख्याङ्गं णान्नभोभागादस्तं गच्छन्निवांशुमान् || ७ ||

eka evājiraṃ bāhyaṃ tādṛgveṣaḥ sa niryayau | mukhyāṅgaṃ ṇānnabhobhāgādastaṃ gacchannivāṃśumān || 7 ||

English

He alone, dressed in such attire, went out like the sun setting from the zenith of the sky.

हिन्दी

वह अकेला, ऐसे वेष में, बाहर निकला, मानो आकाश के मध्य भाग से सूर्य अस्त हो रहा हो।

8

तत्रापश्यद्धनं श्यामं पीनं श्वपचपेटकम् | गायन्मृदु वसन्तोत्थं कोकिलानामिव व्रजम् || ८ ||

tatrapaśyaddhanaṃ śyāmaṃ pīnaṃ śvapacapeṭakam | gāyanmṛdu vasantotthaṃ kokilānāmiva vrajam || 8 ||

English

There he saw a dark, plump Chandala singing softly, like a group of cuckoos in spring.

हिन्दी

वहाँ उसने एक काले, मोटे चाण्डाल को देखा जो वसंत ऋतु में कोयलों के समूह की तरह धीमे से गा रहा था।

9

धुनानं वल्लकीतन्त्रीं करपल्लवलीलया | मृदुरेफं रणद्रेफामलिश्रेणिमिव द्रुमम् || ९ ||

dhuṇānaṃ vallakītantrīṃ karapallavalīlayā | mṛdurephaṃ raṇadrephāmalīśreṇimiva drumam || 9 ||

English

He was playing the vallaki string instrument with the grace of his fingers, producing a soft sound like the humming of bees around a tree.

हिन्दी

वह अपनी उंगलियों की कुशलता से वल्लकी तंत्री वाद्य बजा रहा था, जिससे मधुमक्खियों के घोंसले की तरह मधुर ध्वनि निकल रही थी।

10

एकस्तस्मात्समुत्तस्थौ जरावान्रक्तलोचनः | काचश्रृङ्गहिमापूर्णमिव श्वपचनायकः || १० ||

ekastasmātsamuttasthau jarāvānraktalocanaḥ | kācaśrṛṅgahimāpūrṇamiva śvapacanāyakaḥ || 10 ||

English

One arose from there, old and red-eyed, like the leader of the Chandalas, filled with the coldness of glass peaks.

हिन्दी

वहाँ से एक उठा, बूढ़ा और लाल आँखों वाला, मानो चाण्डालों का नेता, काँच की चोटियों की ठंडक से भरा हुआ।

11

भो कटंजेति सहसा वदन्कीरमहीपतिम् | इह राजा भवन्तं वा कच्चिद्गेयक्रियाविदम् || ११ ||

bhō kaṭaṃjēti sahasā vadankīramahīpatim | iha rājā bhavantaṃ vā kaccidgēyakriyāvidam || 11 ||

English

Oh, suddenly you say 'Katanjay' to the king, is there anyone here, the king or you, who knows the art of singing?

हिन्दी

ओ, अचानक आप 'कटंजय' कहते हैं राजा से, क्या यहाँ कोई है, राजा या आप, जो गायन कला को जानता है?

12

रक्तकण्ठं मानयति रागवानिव कोकिलम् | आपूरयति वा कच्चिद्गृहवस्त्रासनार्पणैः || १२ ||

raktakaṇṭhaṃ mānayati rāgavāniva kōkilam | āpūrayati vā kaccidgṛhavastrāsanārpaṇaiḥ || 12 ||

English

Does it honor the red-throated one like a passionate cuckoo, or does it fill the house with the offering of clothes and seats?

हिन्दी

क्या यह लाल गले वाले को उसी तरह सम्मानित करता है जैसे एक उत्साही कोयल, या क्या यह कपड़ों और आसनों की पेशकश से घर को भरता है?

13

मधू रसालविटपं फलपुष्पभरैरिव | दर्शनेन तवाद्याहं परां निर्वृतिमागतः || १३ ||

madhū rasālaviṭapaṃ phalapuṣpabharairiva | darśanena tavādyāhaṃ parāṃ nirvṛtimāgataḥ || 13 ||

English

Like a tree laden with fruits and flowers, I have attained the highest bliss by seeing you today.

हिन्दी

एक फलों और फूलों से भरे हुए वृक्ष की तरह, मैंने आज आपको देखकर उच्चतम आनंद प्राप्त किया है।

14

पद्मं सूर्योदयेनेव चन्द्रोदय इवौषधी | आनन्दानामशेषाणां लाभानां महतामपि || १४ ||

padmaṃ sūryōdayēnēva candrōdaya ivauṣadhī | ānandānāmaśeṣāṇāṃ lābhānāṃ mahatāmapi || 14 ||

English

Like a lotus at sunrise, like the moonrise for medicinal herbs, I have attained all the great joys.

हिन्दी

सूर्योदय के समय कमल की तरह, चंद्रोदय के लिए औषधियों की तरह, मैंने सभी महान आनंदों को प्राप्त किया है।

15

विश्रामाणामनन्तानां सीमान्तो बन्धुदर्शनम् | श्वपचे प्रवदत्येवं राजा यावत्तया तया | चकार तत्कालजया चेष्टयैवावधीरणम् || १५ ||

viśrāmāṇāmanantānāṃ sīmāntō bandhudarśanam | śvapacē pravadatyēvaṃ rājā yāvattayā tayā | cakāra tatkālajayā cēṣṭayēvāvadhīraṇam || 15 ||

English

The limit of endless rest is the sight of a relative. The king, speaking thus to the outcaste, immediately performed the act of subduing with his timely action.

हिन्दी

अनंत विश्राम की सीमा एक रिश्तेदार को देखना है। राजा, अछूत से ऐसा कहकर, तुरंत अपने समयोचित कार्य से उसे वश में करने का काम किया।

16

तावद्वातायनगताः कान्ताः प्रकृतयस्तथा श्वपचोऽयमिति ज्ञात्वा म्लानतामलमाययुः || १६ ||

tāvadvātāyanagatāḥ kāntāḥ prakṛtayastathā śvapaco'yamiti jñātvā mlānatāmalamāyayuḥ || 16 ||

English

The beautiful women and the common people, who had gone to the Vātāyana garden, became dejected upon realizing that he was a Chandala.

हिन्दी

वातायन वन में जा रही सुंदर स्त्रियाँ और सामान्य लोग, जब उन्हें पता चला कि वह चाण्डाल है, तो उन्होंने निराशा की स्थिति में पहुंच गए।

17

पद्मास्तुषारप्रावृष्ट्या ग्रामाः सावग्रहा इव दाववन्त इवाद्रीन्द्रा नागरा न विरेजिरे || १७ ||

padmāstuṣāraprāvṛṣṭyā grāmāḥ sāvagrahā iva dāvavanta ivādrīndrā nāgarā na virejire || 17 ||

English

The city dwellers did not shine like the villages affected by hailstorms, like the mountains affected by forest fires.

हिन्दी

नगर निवासी ऐसे नहीं चमके जैसे कि तूफान से प्रभावित गाँव होते हैं, या जैसे जंगल की आग से प्रभावित पहाड़ होते हैं।

18

नृपोऽवधीरयामास तां तां श्वपचसंकथाम् वृक्षाग्रगतमार्जारफेत्कारं मृगराडिव || १८ ||

nṛpo'vadhīrayāmāsa tāṃ tāṃ śvapacasaṃkathām vṛkṣāgragatamārjāraphētkāraṃ mṛgarāḍiva || 18 ||

English

The king became indifferent to the talk of the Chandala, like a lion ignoring the roar of a cat sitting on a tree.

हिन्दी

राजा चाण्डाल की बातों के प्रति उदासीन हो गया, जैसे शेर पेड़ पर बैठे बिल्ली के मियाँ को अनसुना करता है।

19

सत्वरं प्रविवेशान्तःपुरमाम्लानमानवम् राजहंस इवावर्षे सीदत्सरसिजं सरः || १९ ||

satvaraṃ praviveśāntaḥpuramāmlānamānavam rājahaṃsa ivāvarṣe sīdatsarasijaṃ saraḥ || 19 ||

English

He quickly entered the depressed palace, like a royal swan entering a withered lotus pond during the rainy season.

हिन्दी

वह तेजी से निराश महल में प्रवेश किया, जैसे राजहंस वर्षा के मौसम में मुरझाए कमल तालाब में प्रवेश करता है।

20

सर्वावयवविश्रान्तां म्लाननामयमाययौ जानुस्तम्भान्तरमहारन्ध्राग्निरिव दुर्द्रुमः || २० ||

sarvāvayavaviśrāntāṃ mlānanāmayamāyayau jānustambhāntaramahārandhrāgniriva durdrumaḥ || 20 ||

English

He became completely exhausted and dejected, like a hard-to-burn tree consumed by a great fire in the hollow of the knee.

हिन्दी

वह पूरी तरह से थका हुआ और निराश हो गया, जैसे घुटने की खोखली में जलने वाला एक कठिन पेड़ बड़ी आग से जल जाता है।

21

तत्रापश्यदसौ सर्वं विषण्णवदनं जनम् | जालं कुङ्कुमपुष्पाणां भुक्तमूलमिवाखुना || २१ ||

tatrāpaśyadasau sarvaṃ viṣaṇṇavadanaṃ janam | jālaṃ kuṅkumapuṣpāṇāṃ bhukta-mūlamivākhunā || 21 ||

English

There, he saw all the people with dejected faces, like a web of saffron flowers eaten by a mouse.

हिन्दी

वहाँ, उसने सभी लोगों को उदास चेहरों के साथ देखा, जैसे एक चूहे द्वारा खाया हुआ केसर के फूलों का जाल।

22

मन्त्रिणो नागरा नार्यस्ततस्ते तं महीपतिम् | नास्प्राक्षुरपि तिष्ठन्तं गृह एव शवं यथा || २२ ||

mantrino nāgarā nāryastataste taṃ mahīpatim | nāsprākṣurapi tiṣṭhantaṃ gṛha eva śavaṃ yathā || 22 ||

English

The ministers, citizens, and women, then, did not even address the king standing there, as if he were a corpse in the house.

हिन्दी

मंत्री, नागरिक और महिलाएँ, तब, खड़े हुए राजा को भी संबोधित नहीं किया, जैसे वह घर में एक शव हो।

23

भृत्याश्चाकृतसत्कारं दूर एनमथात्यजन् | दुःखयुक्ता घनस्नेहा अपि बालाः शवं यथा || २३ ||

bhṛtyāścākṛtasatkāraṃ dūra enamathātyajan | duḥkhayuktā ghanasnehaḥ api bālāḥ śavaṃ yathā || 23 ||

English

Even the servants, who were not honored, abandoned him from afar, grieving with deep affection, like children abandoning a corpse.

हिन्दी

सेवक, जिन्हें सम्मान नहीं मिला, दूर से उसे छोड़ दिया, गहरे स्नेह के साथ दुःखी, जैसे बच्चे एक शव को छोड़ देते हैं।

24

अनानन्दमुखं श्यामं शरीरं श्रीविवर्जितम् | दग्धं स्थलमिवैनं ते बह्वमन्यन्त नाकुलाः || २४ ||

anānandamukhaṃ śyāmaṃ śarīraṃ śrīvivarjitam | dagdhaṃ sthalamivaainaṃ te bahvamanyanta nākulāḥ || 24 ||

English

They, not distressed, thought him to be like a burnt field, his body dark, joyless, and devoid of prosperity.

हिन्दी

वे, व्याकुल नहीं होकर, उसे एक जले हुए खेत के समान समझते थे, उसका शरीर काला, अनंदहीन, और समृद्धि से रहित।

25

धूमायमानदेहस्य परितापदशावती | नाढौकतास्य जनता पार्श्वमग्निर्गिरेरिव || २५ ||

dhūmāyamānadehasya paritāpadaśāvatī | nāḍhaukatāsya janatā pārśvamagnirgireriva || 25 ||

English

The people, seeing his body emitting smoke, did not approach him, as if he were a fire on the side of a mountain.

हिन्दी

लोग, उसके शरीर से धुआँ निकलते देखकर, उसके पास नहीं गए, जैसे वह एक पहाड़ की ओर आग हो।

26

मन्दोत्साहाः समुद्भूताः सभ्यसंघातवर्जिताः न तदाज्ञाः पदं प्रापुर्भस्मनीवाम्बुविप्रुषः || २६ ||

mandotsāhāḥ samudbhūtāḥ sabhyasaṃghātavarjitāḥ na tadājñāḥ padaṃ prāpurbhasmanīvāmbuvipruṣaḥ || 26 ||

English

Those who were born with little enthusiasm, devoid of the company of the wise, did not attain the supreme state, like water sprinkled on ashes.

हिन्दी

जिनका उत्साह कम था, जो सज्जनों के समूह से वंचित थे, उन्होंने उस आदेश का पद नहीं प्राप्त किया, जैसे राख पर पानी डालना।

27

क्रूरकर्मकराकारात्संगताशुभदायिनः तस्माद्विशेषेण जना राक्षसादिव दुद्रुवुः || २७ ||

krūrakarmakarākārātsaṃgatāśubhadāyinaḥ tasmādviśeṣeṇa janā rākṣasādiva dudruvuḥ || 27 ||

English

Due to their cruel deeds and association with evil, people especially fled from them like from demons.

हिन्दी

अपने क्रूर कर्मों और बुरे संगति के कारण, लोग उनसे विशेष रूप से दूर भागे, जैसे राक्षसों से भागना।

28

एक एव बभूवासौ जनमध्यगतोऽपि सन् अर्थादिगुणनिर्मुक्तः परदेश इवाध्वगः || २८ ||

eka eva babhūvāsau janamadhyagato'pi san arthādiguṇanirmuktaḥ paradeśa ivādhvagaḥ || 28 ||

English

He alone remained in the midst of people, devoid of qualities like wealth, as if he were a traveler in a foreign land.

हिन्दी

वह अकेला ही लोगों के बीच रहा, धन जैसे गुणों से वंचित, जैसे कि वह किसी परदेश में यात्रा कर रहा हो।

29

भृशमालपतेऽप्यस्मे नालापं नागरा ददुः मुक्ताजालयुतायापि कीचकायाध्वगा इव || २९ ||

bhṛśamālapate'pyasme nālāpaṃ nāgarā daduḥ muktajālayutāyāpi kīcakāyādhvagā iva || 29 ||

English

Even though he spoke profusely, the city dwellers did not converse with him, as if he were a traveler with a net of pearls.

हिन्दी

भले ही वह बहुत बोलता था, शहर के लोग उससे बात नहीं करते थे, जैसे कि वह मोती की जाली लेकर यात्रा करने वाला हो।

30

अथ सर्वे वयं दीर्घकालं श्वपचदूषिताः प्रायश्चित्तैर्न शुद्ध्यामः प्रविशामो हुताशनम् || ३० ||

atha sarve vayaṃ dīrghakālaṃ śvapacadūṣitāḥ prāyaścittairna śuddhyāmaḥ praviśāmo hutāśanam || 30 ||

English

Therefore, all of us, defiled for a long time by the outcasts, cannot be purified by penance and will enter the fire.

हिन्दी

इसलिए, हम सब लोग, जो लंबे समय से अछूतों द्वारा दूषित हैं, प्रायश्चित्त से शुद्ध नहीं हो सकते और अग्नि में प्रवेश करेंगे।

31

इति निर्णीय नगरे नागरा मन्त्रिणस्तथा | अभितो ज्वालयामासुश्चिताः शुष्केन्धनैधिताः || ३१ ||

iti nirṇīya nagare nāgarā mantriṇastathā | abhito jvālayāmāsuścitāḥ śuṣkendhanaidhitāḥ || 31 ||

English

Thus, having decided, the citizens and ministers of the city set fire to the pyres made of dry wood all around.

हिन्दी

इस प्रकार निर्णय लेकर, नगर के नागरिक और मंत्री सूखे ईंधन से बनी चिताओं को चारों ओर जलाने लगे।

32

ज्वलितास्वभितस्तासु तारकास्विव खे तदा | बभूव नगरं सर्वमाक्रन्दपरमानवम् || ३२ ||

jvalitāsvabhitastāsu tārakāsviva khe tadā | babhūva nagaraṃ sarvamākrandaparamānavam || 32 ||

English

At that time, when those pyres were burning all around, the entire city became filled with loud cries, like stars in the sky.

हिन्दी

उस समय, जब वे चिताएँ चारों ओर जल रही थीं, पूरा नगर ऊँची चीखों से भर गया, जैसे आकाश में तारे।

33

करुणारावमुखरैः कलत्रैर्बाष्पवर्षिभिः | अवष्टब्धं ज्वलत्कुण्डोपान्तमन्दरुदत्प्रजम् || ३३ ||

karuṇārāvamukharaiḥ kalatrairbāṣpavarṣibhiḥ | avaṣṭabdhaṃ jvalatkuṇḍopāntamandarudatprajam || 33 ||

English

The city was surrounded by wives crying loudly with tears streaming down, near the burning pyres, with the people weeping softly.

हिन्दी

नगर आँसू बहाती हुई स्त्रियों द्वारा ऊँची आवाज में रोते हुए घिरा हुआ था, जलती चिताओं के पास, जहाँ लोग धीमे से रो रहे थे।

34

अग्निकुण्डप्रविष्टानां मन्त्रिणां भृत्यरोदनैः | रुदत्क्रन्ददृढतरमरण्यमिव मारुतैः || ३४ ||

agnikuṇḍapraviṣṭānāṃ mantriṇāṃ bhṛtyarodanaiḥ | rudatkrandadṛḍhataramaraṇyamiva mārutaiḥ || 34 ||

English

The loud cries of the servants for the ministers who had entered the fire pits resounded more fiercely, like the winds in the forest.

हिन्दी

जो मंत्री अग्निकुंड में प्रवेश कर चुके थे, उनके सेवकों की ऊँची चीखें और भी तेज हो गईं, जैसे जंगल में हवा की आवाज।

35

चितादीपितविप्रेन्द्रमांसमांसलगन्धया | जातनीहारमुत्पातवात्ययावकरोद्धतैः || ३५ ||

citādīpitaviprendramāṃsamāṃsalagandhayā | jātanīhāramutpātavātyayāvakaroddhataiḥ || 35 ||

English

The smell of the burning flesh of the chief priests from the lit pyres created a mist, and the stormy winds blew fiercely.

हिन्दी

चिताओं से जलते हुए मुख्य पुरोहितों के मांस की गंध से एक धुंध उत्पन्न हुई, और आँधी की हवाएँ तेजी से चलने लगीं।

36

वातदीर्घवसागन्धदूरानीतखगोर्जितैः चक्रैर्व्योभाभवच्छन्नभास्करं जलदैरिव || ३६ ||

vātadīrghavasāgandhadūrānītakhagorjitaiḥ cakrairvyobhābhavacchannabhāskaraṃ jaladairiva || 36 ||

English

The sun was obscured by the clouds, which were driven by the strong winds carrying the scent of distant lands and the roaring of birds.

हिन्दी

सूर्य बादलों से ढक गया था, जो तेज हवाओं से चलाए जा रहे थे और दूर की धरती की गंध और पक्षियों की गर्जना लेकर आए थे।

37

वातोद्धूतचितावह्निप्रज्वलद्व्योममण्डलम् उड्डीनाग्निकणव्राततारासारदिगन्तरम् || ३७ ||

vātoddhūtacitāvahniprajvaladvyomamaṇḍalam uḍḍīnāgnikaṇavrātatārāsāradigantaram || 37 ||

English

The sky was ablaze with the fire of funeral pyres fanned by the wind, and the directions were filled with the glow of sparks and stars.

हिन्दी

आकाश हवा से उड़ाए गए चिता की आग से जल रहा था, और दिशाएँ चिंगारियों और तारों की चमक से भरी हुई थीं।

38

प्रमत्ततस्करक्रन्दद्वेल्लद्वालकुमारकम् संत्रस्तनागरापास्तजीविताख्यमसंस्थिति || ३८ ||

pramattataskarakrandadvelladvālakumārakam saṃtrastanāgarāpāstajīvitākhyamasansthiti || 38 ||

English

The careless thieves cried out, and the terrified townspeople abandoned their lives, leaving the city desolate.

हिन्दी

लापरवाह चोर चीख उठे, और भयभीत नागरिक अपने जीवन को छोड़कर शहर को सूना कर दिया।

39

अलक्षितगृहं चौरलुण्ठिताखिलसंचयम् त्यक्तपुत्रकलत्रं तन्मरणव्यग्रनागरम् || ३९ ||

alakṣitagṛhaṃ cauraluṇṭhitākhilasaṃcayam tyaktaputrakalatraṃ tanmarṇavyagranāgaram || 39 ||

English

The houses were unnoticed as thieves plundered all the wealth, and the townspeople, having abandoned their children and wives, were anxious about death.

हिन्दी

घर अनदेखे रहे जब चोरों ने सारा धन लूट लिया, और नागरिकों ने अपने बच्चों और पत्नियों को छोड़ दिया, और मृत्यु के बारे में चिंतित थे।

40

तस्मिंस्तथा वर्तमाने कष्टे विधिविपर्यये अशेषजनताशेषकल्पान्तसदृशस्थितौ || ४० ||

tasmiṃstathā vartamāne kaṣṭe vidhiviparyaye aśeṣajanatāśeṣakalpāntasadṛśasthitau || 40 ||

English

In such a calamity, with fate reversed, the entire population faced a situation akin to the end of the world.

हिन्दी

ऐसी विपत्ति में, भाग्य के उलट होने पर, पूरी जनता को प्रलय जैसी स्थिति का सामना करना पड़ा।

41

राज्यसज्जनसंपर्कपवित्रीकृतधीरधीः | गवलश्चिन्तयामास शोकेनाकुलचेतनः || ४१ ||

rājyasajjanasaṃparkapavitrīkṛtadhīradhīḥ | gavalaścintayāmāsa śokenākulacetanaḥ || 41 ||

English

Gavala, whose intellect was purified by the association with noble people, pondered with a mind disturbed by sorrow.

हिन्दी

गवल, जिसकी बुद्धि सज्जनों के संपर्क से पवित्र हो गई थी, शोक से व्याकुल मन से सोचने लगा।

42

मदर्थे हि कदर्थोऽयं देशेऽस्मिन्स्थितिमागतः | अकालकल्पान्तमयः सर्वनायकनाशनः || ४२ ||

madarthe hi kadartho'yaṃ deśe'sminsthitimāgataḥ | akālakalpāntamayaḥ sarvanāyakanāśanaḥ || 42 ||

English

Indeed, for my sake, this worthless one has come to this place, causing the destruction of all leaders like an untimely end of the world.

हिन्दी

मेरे लिए ही यह निकम्मा इस देश में आ गया है, जैसे असमय प्रलय हो गया हो, जिससे सभी नायकों का विनाश हो गया।

43

किं मे जीवितदुःखेन मरणं मे महोत्सवः | लोकनिन्द्यस्य दुर्जन्तोर्जीवितान्मरणं वरम् || ४३ ||

kiṃ me jīvitaduḥkhena maraṇaṃ me mahotsavaḥ | lokanindyasya durjantorjīvitānmarṇaṃ varam || 43 ||

English

What is the use of my miserable life? Death is a great festival for me. For a wretched person despised by the world, death is better than life.

हिन्दी

मेरे दुःखमय जीवन का क्या लाभ? मेरे लिए मृत्यु एक महान उत्सव है। लोक-निंदित दुर्जन के लिए जीवन से मृत्यु ही श्रेष्ठ है।

44

इति निश्चित्य गवलो ज्वलिते ज्वलने पुनः | पतङ्गवदनुद्वेगमकरोदाहुतिं वपुः || ४४ ||

iti niścitya gavalo jvalite jvalane punaḥ | pataṅgavadanudvegamakarodāhutiṃ vapuḥ || 44 ||

English

Having thus decided, Gavala, without any hesitation, offered his body as an oblation into the blazing fire, like a moth.

हिन्दी

ऐसा निश्चय करके, गवल ने किसी आनाकानी के बिना, अपने शरीर को प्रज्वलित अग्नि में आहुति के रूप में अर्पित कर दिया, जैसे एक पतंगा।

45

तस्मिन्बलाद्गवलनाम्नि हुताशराशौ देहे पतत्यवयवाकुलतां प्रयाते | स्वाङ्गावदाहदहनस्फुरणानुरोधादन्तर्जले झटिति बोधमवाप गाधिः || ४५ ||

tasminbalādgavalanāmni hutāśarāśau dehe patatyavayavākulatāṃ prayāte | svāṅgāvadāhadahanasphuraṇānurodhādantarjale jhaṭiti bodhamavāpa gādhiḥ || 45 ||

English

When Gavala's body, named Balad, fell into the fire and began to disintegrate, Gadhi, due to the burning sensation in his own body, suddenly regained consciousness in the water.

हिन्दी

जब गवल का शरीर, जिसका नाम बलद था, अग्नि में गिरा और टूटने लगा, तब गाधि ने अपने शरीर में जलन की अनुभूति के कारण पानी में अचानक चेतना प्राप्त की।

46

श्रीवाल्मीकिरुवाच | इत्युक्तवत्यथ मुनौ दिवसो जगाम सायंतनाय विधयेऽस्तमिनो जगाम | स्नातुं सभा कृतनमस्करणा जगाम श्यामाक्षये रविकरैश्च सहाजगाम || ४६ ||

śrīvālmīkiruvāca | ityuktavatyatha munau divaso jagāma sāyaṃtanāya vidhaye'stamino jagāma | snātuṃ sabhā kṛtanamaskarṇā jagāma śyāmākṣaye ravikaraiśca sahājagāma || 46 ||

English

Shri Valmiki said: Having said this, the sage went to perform his evening duties as the day ended. He went to bathe, accompanied by the assembly who had paid their respects, and he went to the dark-eyed one, accompanied by the rays of the sun.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: यह कहकर, मुनि ने दिन के अंत में अपने सायंकालीन कर्मों के लिए जाना शुरू किया। वह स्नान करने के लिए गया, सभा के साथ जिन्होंने अपना नमस्कार किया था, और वह काली आँखों वाली के पास गया, सूर्य की किरणों के साथ।

← Chapter 45Chapter 47 →