Upaśama, Chapter 3 उपशम

Book 5 of the Yoga Vasishtha, chapter 3 — verses 1–27 (27 in all). Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवाल्मीकिरुवाच | तस्यैवंप्रायया तत्र ततयोदारचिन्तया | सा व्यतीयाय रजनी पद्मस्येवार्ककाङ्क्षिणः || १ ||

śrīvālmīkiruvāca | tasyaiavaṃprāyayā tatra tatayodāracintayā | sā vyatīyāya rajanī padmasyevārkakāṅkṣiṇaḥ || 1 ||

English

Sri Valmiki said: Thus, with that noble thought, the night passed for him like a lotus yearning for the sun.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: इस प्रकार, उस उत्तम विचार से, उसके लिए रात एक कमल की तरह बीत गई जो सूर्य की प्रतीक्षा कर रहा था।

2

किंचित्तमःकडारासु किंचिदप्यरुणासु च | नभोविरलतारासु दिक्षु संमार्जितास्विव || २ ||

kiñcittamaḥkaḍārāsu kiñcidapyaruṇāsu ca | nabhoviralatārāsu dikṣu saṃmārjitāsviva || 2 ||

English

With some darkness and some reddish hue, the sky appeared as if it were being cleaned with scattered stars in all directions.

हिन्दी

कुछ अंधेरे और कुछ लालिमा के साथ, आकाश ऐसा लग रहा था जैसे कि वह सभी दिशाओं में बिखरे हुए तारों के साथ साफ किया जा रहा हो।

3

प्रभाततूर्यघोषेण सममिन्दुसमाननः | उत्तस्थौ राघवः श्रीमान्पद्मः पद्मकरादिव || ३ ||

prabhātatūryaghoṣeṇa samamindusamānanaḥ | uttasthau rāghavaḥ śrīmānpadmaḥ padmakarādiva || 3 ||

English

With the sound of the morning conch, Raghava, the glorious one, arose like a lotus from the sun.

हिन्दी

प्रभात की शंखध्वनि के साथ, श्रीमान रघुवंशी उठे, जैसे कमल सूर्य से उठता है।

4

प्रातःस्नानविधिं कृत्वा संपाद्य भ्रातृभिः पुनः | प्रहिताल्पपरीवारो वसिष्ठसदनं ययौ || ४ ||

prātaḥsnānavidhiṃ kṛtvā saṃpādya bhrātṛbhiḥ punaḥ | prahitālpaparīvāro vasiṣṭhasadanaṃ yayau || 4 ||

English

After performing the morning bath ritual and meeting with his brothers, Rama, with a small entourage, went to the abode of Vasistha.

हिन्दी

प्रातः स्नान विधि करके और अपने भाइयों से मिलकर, राम, छोटे से परिवार के साथ, वसिष्ठ के आश्रम गए।

5

समाधिसंस्थमेकान्ते मुनिमात्मपरायणम् | दूर एवाननामासौ रामो विनतकन्धरः || ५ ||

samādhisanstham ekānte munimātmaparāyaṇam | dūra evānanāmāsau rāmo vinatakandharaḥ || 5 ||

English

Rama, with a bowed head, saluted Vasistha from a distance, who was seated in meditation in solitude, devoted to the Self.

हिन्दी

राम, झुकी हुई गर्दन के साथ, दूर से वसिष्ठ को प्रणाम किया, जो एकांत में ध्यान में बैठे थे, आत्मा के प्रति समर्पित।

6

तं प्रणम्याङ्गणे तस्थुस्तस्मिंस्ते विनयान्विताः | यावत्तमः समालूनं व्यक्तं दिङ्मुखमण्डलम् || ६ ||

taṃ praṇamyāṅgaṇe tasthustasmins te vinayānvitāḥ | yāvattamaḥ samālūnaṃ vyaktaṃ diṅmukhamanḍalam || 6 ||

English

Having bowed to him, they stood in the courtyard, humble and respectful, until the darkness had completely dissipated and the directions were clearly visible.

हिन्दी

उनको प्रणाम करके, वे आँगन में विनम्र और आज्ञाकारी खड़े रहे, जब तक अंधेरा पूरी तरह से दूर नहीं हो गया और दिशाएँ स्पष्ट रूप से दिखने लगीं।

7

राजानो राजपुत्राश्च ऋषयो ब्राह्मणास्ततः | आययुः सदनं मौनं ब्रह्मलोकमिवामराः || ७ ||

rājāno rājaputrāśca ṛṣayo brāhmaṇāstatḥ | āyayuḥ sadanaṃ maunaṃ brahmalokamivāmarāḥ || 7 ||

English

Then kings, princes, sages, and Brahmins arrived at the silent abode, as if they were gods arriving in Brahmaloka.

हिन्दी

तब राजा, राजकुमार, ऋषि और ब्राह्मण उस शांत आश्रम में आए, मानो वे ब्रह्मलोक में देवता आ रहे हों।

8

तद्वसिष्ठस्य सदनं बभूव जनसंकुलम् | हस्त्यश्वरथसंबाधं पार्थिवाचारशोभनम् || ८ ||

tadvasiṣṭhasya sadanaṃ babhūva janasankulam | hastyaśvarathasambādhaṃ pārthivācāraśobhanam || 8 ||

English

That abode of Vasistha became crowded with people, filled with elephants, horses, and chariots, and adorned with royal customs.

हिन्दी

वसिष्ठ का वह आश्रम लोगों से भर गया, हाथियों, घोड़ों और रथों से भरा हुआ, और राजसी रीति-रिवाजों से सजा हुआ।

9

क्षणाद्वसिष्ठो भगवान्विरराम समाधितः | आचारेणोपचारेण जग्राह प्रणतं जनम् || ९ ||

kṣaṇādvasiṣṭho bhagavānvirarāma samādhitaḥ | ācāreṇopacāreṇa jagrāha praṇataṃ janam || 9 ||

English

In a moment, the divine Vasistha, absorbed in meditation, ceased his activities and received the humble people with proper conduct and hospitality.

हिन्दी

एक क्षण में, ध्यान में मग्न दिव्य वसिष्ठ ने अपनी गतिविधियाँ रोक दीं और उचित व्यवहार और आतिथ्य से विनम्र लोगों का स्वागत किया।

10

तथानुयातो मुनिभिर्विश्वामित्रान्वितो मुनिः | आरुरोह रथं श्रीमान्सहसाब्जमिवाब्जजः || १० ||

tathānuyāto munibhirviśvāmitrānvito muniḥ | āruroha rathaṃ śrīmānsahasābjamivābjajaḥ || 10 ||

English

Thus, accompanied by sages and followed by Visvamitra, the sage ascended the splendid chariot, like Brahma ascending the lotus.

हिन्दी

इस प्रकार, ऋषियों के साथ और विश्वामित्र द्वारा अनुगामी, ऋषि ने उस शानदार रथ पर चढ़ा, मानो ब्रह्मा कमल पर चढ़ रहे हों।

11

ययौ गृहं दाशरथं सैन्येन महता वृतःब्रह्मेव शक्रनगरं समस्तसुरमालितः || ११ ||

yayau gṛhaṃ dāśarathaṃ sainyena mahatā vṛtaḥbrahmeva śakranagaraṃ samastasuramālitaḥ || 11 ||

English

King Daśaratha, surrounded by a great army, went to his palace, just as Brahma goes to the city of Indra, surrounded by all the gods.

हिन्दी

राजा दशरथ एक बड़ी सेना से घिरे हुए अपने महल में गए, जैसे ब्रह्मा सभी देवताओं से घिरे हुए इंद्र के नगर में जाते हैं।

12

विवेशावनतां तत्र रम्यां दाशरथीं सभाम्हंसयूथानुवलितो राजहंस इवाब्जिनीम् || १२ ||

viveśāvanatāṃ tatra ramyāṃ dāśarathīṃ sabhāmhaṃsayūthānuvalito rājahaṃsa ivābjinīm || 12 ||

English

He entered the beautiful assembly hall of Daśaratha, which was surrounded by a flock of swans, like a royal swan entering a lotus pond.

हिन्दी

उसने दशरथ की सुंदर सभा में प्रवेश किया, जो हंसों के झुंड से घिरी थी, जैसे राजहंस एक कमल ताल में प्रवेश करता है।

13

त्रीणि तत्र पदान्याशु तदा दशरथो नृपःनिर्जगाम महावीरः सिंहासनसमुत्थितः || १३ ||

trīṇi tatra padānyāśu tadā daśaratho nṛpaḥnirjagāma mahāvīraḥ siṃhāsanasamutthitaḥ || 13 ||

English

Then, King Daśaratha, the great hero, quickly took three steps and emerged from his lion throne.

हिन्दी

तब, राजा दशरथ, महान वीर, तीन कदम तेजी से उठा और अपने सिंहासन से उठे।

14

विविशुस्तत्र ते सर्वे नृपा दशरथादयःवसिष्ठाद्याश्च मुनयो ऋषयो ब्राह्मणास्तथा || १४ ||

viviśustatra te sarve nṛpā daśarathādayaḥvasiṣṭhādyāśca munayo ṛṣayo brāhmaṇāstathā || 14 ||

English

All the kings, including Daśaratha, and sages like Vasiṣṭha, along with the seers and Brahmins, entered there.

हिन्दी

राजा दशरथ सहित सभी राजा, वसिष्ठ जैसे ऋषि, और ब्राह्मणों सहित सभी ऋषि वहाँ प्रवेश किया।

15

मन्त्रिणश्च सुमन्त्राद्याः सौम्याद्याश्च विपश्चितःराजपुत्राश्च रामाद्या मन्त्रिपुत्राः शुभादयः || १५ ||

mantriṇaśca sumantrādyāḥ saumyādyāśca vipaścitaḥrājaputrāśca rāmādyā mantriputrāḥ śubhādayaḥ || 15 ||

English

The ministers, including Sumantra, and wise men like Saumya, along with the princes like Rāma, and the sons of ministers like Śubha, also entered.

हिन्दी

सुमंत्र सहित मंत्रियों, सौम्य जैसे विद्वानों, राम जैसे राजकुमारों और शुभ जैसे मंत्रिपुत्रों ने भी प्रवेश किया।

16

अमात्याद्याः प्रकृतयः सुहोत्राद्याश्च नागराः| मालवाद्यास्तथा भृत्याः पौराद्याश्चैव मालिनः || १६ ||

amātyādyāḥ prakṛtayaḥ suhotrādyāśca nāgarāḥ| mālavādyāstathā bhṛtyāḥ paurādyāścaiva mālinaḥ || 16 ||

English

The ministers and other officials, the citizens like Suhotra, the servants like Malava, and the city dwellers like the gardeners, all assembled.

हिन्दी

मंत्री और अन्य अधिकारी, सुहोत्र जैसे नागरिक, मालव जैसे सेवक, और माली जैसे शहर के निवासी, सभी एकत्र हुए।

17

अथ तेषूपविष्टेषु स्वेषु स्वेष्वासनेषु च| सर्वेष्वेवोपविष्टेषु वसिष्ठोन्मुखदृष्टिषु || १७ ||

atha teṣūpaviṣṭeṣu sveṣu sveṣvāsaneṣu ca| sarveṣvevopaviṣṭeṣu vasiṣṭhonmukhadṛṣṭiṣu || 17 ||

English

Then, when all of them were seated in their respective seats, with everyone seated and facing Vasishtha.

हिन्दी

तब, जब सभी अपने-अपने आसनों पर बैठे हुए थे, सभी बैठे हुए और वसिष्ठ की ओर देख रहे थे।

18

सभाकलकले शान्ते मौनसंस्थेषु बन्दिषु| वृत्तासु स्थितिवार्तासु सौम्ये तस्मिन्सभान्तरे || १८ ||

sabhākalakale śānte maunasaṃstheṣu bandiṣu| vṛttāsu sthitivārtāsu saumye tasmin sabhāntare || 18 ||

English

In the calm and silent assembly hall, with the bards standing in silence, the news of the situation was being discussed in that peaceful assembly.

हिन्दी

शांत और निस्तब्ध सभा भवन में, जहां कवि मौन खड़े थे, उस शांत सभा में स्थिति की खबरें चर्चा की जा रही थीं।

19

स्फुरत्पवनमालासु विशत्स्वम्भोजकोटरात्| परागेषु विलोलेषु मुक्तादामसु चञ्चलम् || १९ ||

sphuratpavanamālāsu viśatsvambhojakoṭarāt| parāgeṣu viloleṣu muktādāmasu cañcalam || 19 ||

English

With the garlands of wind blowing, entering the lotus buds, the pollen grains swaying, and the pearl necklaces trembling.

हिन्दी

हवा की मालाएं उड़ रही थीं, कमल के कोटरों में प्रवेश कर रही थीं, पराग कण लहरा रहे थे, और मोती की मालाएं कांप रही थीं।

20

बृहत्कुसुमदोलाभ्यः प्रसृताभ्यः समंततः| वाति मांसलमामोदमादाय मधुरानिले || २० ||

bṛhatkusumadolābhyaḥ prasṛtābhyaḥ samaṃtataḥ| vāti māṃsalamāmodamādāya madhurānile || 20 ||

English

The sweet breeze carries the fragrant scent of the large flower garlands spread all around.

हिन्दी

मधुर हवा बड़े फूलों की मालाओं की सुगंध लेकर चारों ओर फैल रही है।

21

वातायनेषु मृदुषु कुसुमाकीर्णभूमिषु पर्यङ्केषूपविष्टासु पश्यन्तीषु पुरंध्रिषु || २१ ||

vātāyaneṣu mṛduṣu kusumākīrṇabhūmiṣu paryaṅkeṣūpaviṣṭāsu paśyantīṣu puraṁdhr̥ṣu || 21 ||

English

In the gentle breeze, on the flower-strewn ground, seated on couches, the women of the city look on.

हिन्दी

हवा के सुकून भरे झोंकों में, फूलों से भरी जमीन पर, पलंगों पर बैठी हुई शहर की स्त्रियाँ देखती हैं।

22

जालागतार्ककरलोलविलोचनासु रत्नप्रभानिकरपिङ्गलकोमलासु संत्यक्तचापललवं चपलासु तासु मौनस्थितासु सितचामरधारिणीषु || २२ ||

jālāgatārkakaralolavilocanāsu ratnaprabhānikarapiṅgalakomalāsu saṁtyaktacāpalalavaṁ capalāsu tāsu maunasthitāsu sitacāmaradhāriṇīṣu || 22 ||

English

With eyes rolling like the sun caught in a net, with bodies soft and golden like the rays of jewels, having abandoned all restlessness, those women stand silently, holding white chowries.

हिन्दी

आँखें जाल में फँसे सूर्य की तरह घूम रही हैं, शरीर रत्नों की किरणों की तरह सुनहरे और कोमल हैं, सभी चंचलता को त्याग कर, वे स्त्रियाँ चुपचाप खड़ी हैं, सफेद चँवर लेकर।

23

मुक्ताफलप्रतिफलप्रतिमार्करश्मिरागोदरास्वजिरभूमिषु पुष्पकौघम् नासादयत्यभिनवातपबिम्बबुद्ध्या भ्रान्ते भ्रमत्यलिकुले नभसीव मेघे || २३ ||

muktāphalapratiphalapratimārkarśmirāgodarāsvajirabhūmiṣu puṣpakaugham nāsādayatyabhinavātapabimbabuddhyā bhrānte bhramatyalikule nabhasīva megha || 23 ||

English

In the courtyards adorned with pearls and reflecting the sun's rays, the bees, thinking the flowers to be the sun, wander confusedly like clouds in the sky.

हिन्दी

मोती और सूर्य की किरणों से सजे आँगनों में, भ्रमित होकर भ्रमण करते हुए भौंरे, फूलों को सूर्य समझकर, आकाश में बादलों की तरह भटकते हैं।

24

पुण्यैर्वसिष्ठवदनप्रसृतं श्रुतं यत्तत्संततिप्रसृतविस्मयमार्यलोके सत्संगमे मृदुपदाक्षरमुग्धवाक्यमन्योन्यमीप्सितमनल्पगुणाभिरामम् || २४ ||

puṇyairvasiṣṭhavadanaprasṛtaṁ śrutaṁ yattatsaṁtatiprasṛtavismayamāryaloke satsaṅgame mṛdupadākṣaramugdhavākyamanonyamīpsitamanalpaguṇābhirāmam || 24 ||

English

The knowledge that flows from the mouth of Vasishtha, which is pure and causes wonder in the noble world, is sweet and charming in the company of the good, with gentle words and enchanting speech, desired by all and full of countless virtues.

हिन्दी

वसिष्ठ के मुख से निकलने वाला ज्ञान, जो पवित्र है और आर्य लोक में आश्चर्य पैदा करता है, सत्संग में मधुर और मोहक है, कोमल शब्दों और मुग्धकारी वाक्यों से युक्त है, सभी के लिए इच्छित है और अनेक गुणों से भरा हुआ है।

25

दिग्भ्यः पुराच्च गगनाच्च वनाच्च सिद्धविद्याधरार्यमुनिविप्रगणे वसिष्ठम् मौनप्रप्राणमभितः प्रविशत्यशब्दं सोपांशु गौरववता सह जातवाक्ये || २५ ||

digbhyaḥ purācca gaganācca vanācca siddhavidyādharāryamunivipragane vasishthaṁ maunapraprāṇamabhitaḥ praviśaty aśabdaṁ sopāṁśu gauravavatā saha jātavākye || 25 ||

English

From all directions, from the city, the sky, and the forest, the assembly of sages, siddhas, vidyadharas, and brahmins enter silently, with reverence, along with those who have spoken, with a soft and respectful manner.

हिन्दी

सभी दिशाओं से, शहर से, आकाश से, और वन से, सिद्ध, विद्याधर, आर्य मुनि, और ब्राह्मणों की सभा मौन और सम्मान से प्रवेश करती है, जिन्होंने बात की है, उनके साथ नम्र और सम्मानपूर्वक मौन से प्रवेश करती है।

26

उन्निद्रकोकनदकोमलकोशकृष्टमग्नालिजालमकरन्दसुवर्णरागैः| आपिङ्गले मरुति वाति विलोलघण्टाटांकारगीतविनिपीतनिशान्तगीते || २६ ||

unnidrakokanadakomalakośakṛṣṭamagnālijālamakarandasuvarṇarāgaiḥ| āpiṅgale maruti vāti vilolaghaṇṭāṭāṅkāragītavinipītanishāntagīte || 26 ||

English

The breeze blows gently through the soft petals of the lotus, which are immersed in the golden hue of the pollen, and the sound of the swinging bells resonates with the sweet melodies of the night.

हिन्दी

हवा कमल की कोमल पंखुड़ियों में से होकर बहती है, जो मधु के सुनहरे रंग में डूबी हुई हैं, और झूलती घंटियों की ध्वनि रात के मधुर गीतों से भरी हुई है।

27

अगुरुतगरधूमे चन्दनामोदमिश्रे सरसकुसुमदामोद्दामगन्धाङ्किताभ्रे| सरति सति वितानाम्भोरुहामोदलेशैश्चलकुसुमरजोङ्के शब्दविज्ञातभृङ्गम् || २७ ||

agurutagaradhūme candanāmodamiśre sarasakusumadāmoddāmagandhāṅkitābhre| sarati sati vitānāmbhoruhāmodaleśaiścalakusumarajoṅke śabdavijñātabhṛṅgam || 27 ||

English

The fragrance of sandalwood mixed with the smoke of incense fills the air, and the clouds are marked with the strong scent of blooming flowers. The sound of bees is heard as they move among the swaying flowers.

हिन्दी

चंदन की सुगंध धूप के धुएँ के साथ मिलकर हवा में भरी हुई है, और बादल खिले हुए फूलों की तीव्र सुगंध से चिह्नित हैं। झूलते हुए फूलों में भ्रमरों की आवाज सुनाई देती है।

← Chapter 2Chapter 4 →