Upaśama उपशम

Chapter 26 — 17 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | इति संचिन्त्य बलवान्बलिरामीलितेक्षणः | दध्यौ कमलपत्राक्षं शुक्रमाकाशमन्दिरम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti saṃcintya balavānbalirāmīlitekṣaṇaḥ | dadhyau kamalapatrākṣaṃ śukramākāśamandiram || 1 ||

English

Shri Vashishta said: Thus, having reflected, the powerful Bali, with eyes half-closed in meditation, meditated on Shukra, who has lotus-like eyes and resides in the sky.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार विचार करके, शक्तिशाली बलि, ध्यान में आंखें अर्ध-मुंदी करके, आकाश में निवास करने वाले कमल-नेत्र शुक्र का ध्यान किया।

2

सर्वस्थं चिन्तयानं तु नित्यध्यानोऽथ भार्गवः | चेतःस्थं ज्ञातवान् शिष्यं बलिं गुर्वर्थिनं पुरे || २ ||

sarvasthaṃ cintayānaṃ tu nityadhyāno'tha bhārgavaḥ | cetaḥsthaṃ jñātavān śiṣyaṃ baliṃ gurvarthinaṃ pure || 2 ||

English

Always meditating, the ever-meditative Bhargava then knew his disciple Bali, who was thinking of him in his heart, seeking his guru in the past.

हिन्दी

सदा ध्यान करने वाले भार्गव ने तब अपने शिष्य बलि को जान लिया, जो अपने हृदय में उनका ध्यान कर रहा था, भूतकाल में अपने गुरु की खोज कर रहा था।

3

अथ सर्वगतानन्तचिदात्मा भार्गवः प्रभुः | आनिनाय स देहं स्वं रत्नवातायनं बलेः || ३ ||

atha sarvagatānantacidātmā bhārgavaḥ prabhuḥ | ānināya sa dehaṃ svaṃ ratnavātāyanaṃ baleḥ || 3 ||

English

Then the omnipresent, infinite, conscious self, the lord Bhargava, brought his own jewel-like aerial body to Bali.

हिन्दी

तब सर्वव्यापी, अनंत, चेतना स्वरूप, प्रभु भार्गव ने अपना रत्न-जैसा वायुमय शरीर बलि के पास लाया।

4

गुरुदेहप्रभाजालपरिमृष्टतनुर्बलिः | बुबुधे प्रातरर्कांशुसंबोधितमिवाम्बुजम् || ४ ||

gurudehaprabhājālaparimṛṣṭatanurbaliḥ | bubudhe prātararkāṃśusaṃbodhitamivāmbujam || 4 ||

English

Bali, with his body purified by the radiant aura of his guru's body, realized as if the lotus was awakened by the morning sun rays.

हिन्दी

बलि, जिसका शरीर गुरु के शरीर की चमकदार औरा से पवित्र हो गया था, उसने महसूस किया जैसे कमल प्रातःकालीन सूर्य किरणों से जागृत हो गया हो।

5

तत्र रत्नार्घ्यदानेन मन्दारकुसुमोत्करैः | पादाभिवन्दनैरेनं पूजयामास भार्गवम् || ५ ||

tatra ratnārghyadānena mandārakusumotkaraiḥ | pādābhivandanairenaṃ pūjayāmāsa bhārgavam || 5 ||

English

There, with the offering of jewels and garlands of Mandara flowers, and by bowing down at his feet, he worshipped Bhargava.

हिन्दी

वहाँ, रत्नों और मंदार फूलों की मालाओं की पेशकश करके, और उनके चरणों में झुककर, उसने भार्गव की पूजा की।

6

रत्नार्घ्यपरिपूर्णाङ्गं कृतमन्दारशेखरम् | महार्हासनविश्रान्तमथोवाच गुरुं बलिः || ६ ||

ratnārghyaparipūrṇāṅgaṃ kṛtamandāraśekharam | mahārhāsanaviśrāntamathovāca guruṃ baliḥ || 6 ||

English

Bali, whose body was adorned with precious offerings and who wore a crown of mandara flowers, sat on a magnificent throne and then spoke to his guru.

हिन्दी

बलि, जिनके अंगों पर रत्नों की अर्घ्य से परिपूर्ण थे और जिन्होंने मन्दार फूलों का मुकुट पहना था, एक महान आसन पर विश्राम कर रहे थे और फिर उन्होंने अपने गुरु से कहा।

7

बलिरुवाच | भगवंस्त्वत्प्रसादोत्था प्रतिभेयं पुरस्तव | नियोजयति मां वक्तुं कार्यं कर्तुमिवार्कभाः || ७ ||

baliruvāca | bhagavaṃstvatprasādottā pratibheyaṃ purastava | niyojayati māṃ vaktuṃ kāryaṃ kartumivārkabhāḥ || 7 ||

English

Bali said: O Lord, by your grace, I have this intelligence before you. It compels me to speak and act like the rays of the sun.

हिन्दी

बलि ने कहा: हे भगवान, आपकी कृपा से मेरे पास यह बुद्धि है आपके सामने। यह मुझे बोलने और कार्य करने के लिए प्रेरित करती है, जैसे सूर्य की किरणें करती हैं।

8

भोगान्प्रति विरक्तोऽस्मि महासंमोहदायिनः | तत्तत्त्वं ज्ञातुमिच्छामि महासंमोहहारि यत् || ८ ||

bhogānprati virakto'smi mahāsaṃmohadāyinaḥ | tattattvaṃ jñātumicchāmi mahāsaṃmohahāri yat || 8 ||

English

I am detached from the enjoyments that cause great delusion. I wish to know the truth that dispels great delusion.

हिन्दी

मैं उन भोगों से विरक्त हूँ जो महान भ्रम पैदा करते हैं। मैं उस सत्य को जानना चाहता हूँ जो महान भ्रम को दूर करता है।

9

कियन्मात्रमिदं भोगजालं किमयमेव वा | कोऽहं कस्त्वं किमेते वा लोका इति वदाशु मे || ९ ||

kiyanmātramidaṃ bhogajālaṃ kimayameva vā | ko'haṃ kastvaṃ kimetevā lokā iti vadāśu me || 9 ||

English

What is the extent of this web of enjoyments? Who am I? Who are you? What are these worlds? Please tell me quickly.

हिन्दी

इस भोगों के जाल का परिणाम क्या है? मैं कौन हूँ? तुम कौन हो? ये लोक क्या हैं? मुझे जल्दी बताओ।

10

शुक्र उवाच | बहुनात्र किमुक्तेन खं गन्तुं यत्नवानहम् | सर्वदानवराजेन्द्र सारं संक्षेपतः शृणु || १० ||

śukra uvāca | bahunātra kimukthena khaṃ gantuṃ yatnavānham | sarvadānavarājendra sāraṃ saṃkṣepataḥ śṛṇu || 10 ||

English

Shukra said: What is the use of saying much here? I am trying to go to the sky. O king of all demons, listen to the essence briefly.

हिन्दी

शुक्र ने कहा: यहाँ बहुत कुछ कहने से क्या लाभ? मैं आकाश जाने की कोशिश कर रहा हूँ। हे सभी दानवों के राजा, संक्षेप में सार सुनो।

11

चिदिहास्ति हि चिन्मात्रमिदं चिन्मयमेव च | चित्त्वं चिदहमेते च लोकाश्चिदिति संग्रहः || ११ ||

cidihāsti hi cinmātramidaṃ cinmayameva ca | cittvaṃ cidahamete ca lokāściditi saṃgrahaḥ || 11 ||

English

This is indeed pure consciousness, and this is entirely consciousness. You are consciousness, I am consciousness, and the worlds are consciousness—this is the summary.

हिन्दी

यह वास्तव में शुद्ध चेतना है, और यह पूरी तरह से चेतना है। तुम चेतना हो, मैं चेतना हूँ, और संसार चेतना है—यह सारांश है।

12

भव्योऽसि चेत्तदेतस्मात्सर्वमाप्नोषि निश्चयात् | नो चेत्तद्वह्वपि प्रोक्तं त्वयि भस्मनि हूयते || १२ ||

bhavyo'si cet tadetasmātsarvamāpnoṣi niścayāt | no cet tadvahvapi proktaṃ tvayi bhasmani hūyate || 12 ||

English

If you are auspicious, then from this you will certainly attain everything. If not, then even much that is said will be burned to ashes in you.

हिन्दी

अगर तुम शुभ हो, तो इससे तुम निश्चित रूप से सब कुछ प्राप्त करोगे। अगर नहीं, तो फिर भी बहुत कुछ जो कहा जाता है, वह तुममें राख में बदल जाएगा।

13

चिच्चेत्यकलनाबन्धस्तन्मुक्तिर्मुक्तिरुच्यते | चिदचेत्याखिलात्मेति सर्वसिद्धान्तसंग्रहः || १३ ||

cicchetyakalanābandhaḥ tanmuktirmuktirucyate | cidacetyākhilātmeti sarvasiddhāntasaṃgrahaḥ || 13 ||

English

The bondage of the individual soul is due to the ignorance of consciousness. That is called liberation. Consciousness is the essence of everything—this is the summary of all doctrines.

हिन्दी

व्यक्ति की आत्मा का बंधन चेतना की अज्ञानता के कारण है। यही मुक्ति कहलाती है। चेतना सब कुछ का सार है—यह सभी सिद्धांतों का सारांश है।

14

एनं निश्चयमादाय विलोकयसि हेलया | स्वयमेवात्मनात्मानमनन्तं पदमाप्स्यसि || १४ ||

enaṃ niścayamādāya vilokayasi helayā | svayamevātmanātmānamanantaṃ padamāpsyasi || 14 ||

English

Taking this certainty, you will see with ease. By yourself, you will attain the infinite state.

हिन्दी

इस निश्चय को लेकर, तुम सहजता से देखोगे। अपने आप से, तुम अनंत अवस्था को प्राप्त करोगे।

15

खं व्रजाम्यहमत्रैव मुनयः सप्त संगताः | केनापि सुरकार्येण वस्तव्यं तत्र वै मया || १५ ||

khaṃ vrajāmyahamatraiva munayaḥ sapta saṃgatāḥ | kenāpi surakāryeṇa vastavyaṃ tatra vai mayā || 15 ||

English

I will go to the sky right here. The seven sages are assembled. I must stay there for some divine purpose.

हिन्दी

मैं यहीं आकाश में जाऊँगा। सात ऋषि एकत्र हैं। मुझे किसी दिव्य उद्देश्य के लिए वहाँ रहना है।

16

राजन्यावदयं देहस्तावन्मुक्तधियामपि | यथाप्राप्तक्रियात्यागो रोचते न स्वभावतः || १६ ||

rājanyāvadayaṃ dehastāvanmuktadhiyāmapi | yathāprāptakriyātyāgo rocate na svabhāvataḥ || 16 ||

English

Even for those who have attained liberation, this body is like a king's command; abandoning actions as they come naturally is not appealing.

हिन्दी

मुक्त बुद्धि वालों के लिए भी यह शरीर राजा के आदेश के समान है; प्राप्त क्रियाओं का त्याग स्वाभाविक रूप से रुचिकर नहीं है।

17

इति कथितवताथ भार्गवेण स्फुटजलराशिपथा महाजवेन | प्लुतमलिशबले नभोन्तराले तरलतरङ्गवदाकुले ग्रहौघैः || १७ ||

iti kathitavatātha bhārgaveṇa sphuṭajalarāśipathā mahājavena | plutamaliśabale nabhontarāle taralataraṅgavadākule grahaughaiḥ || 17 ||

English

Thus, having spoken, Bhargava swiftly took the path of the clear water reservoir. Jumping into the sky, he disturbed the planets with his swift movement, like the waves of a river.

हिन्दी

इस प्रकार कहकर, भार्गव ने स्पष्ट जल राशि के पथ को तेजी से लिया। आकाश में उछलकर, उन्होंने अपनी तेज गति से ग्रहों को तरंगों की तरह व्याकुल कर दिया।

← Chapter 25Chapter 27 →