योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Upaśama, Chapter 23उपशम प्रकरण · सर्ग २३

Book 5 of the Yoga Vasishtha, chapter 23 — 28 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, उपशम प्रकरण, अध्याय 23 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of Bali · chapters 22–29अध्याय 22–29

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

15.23.1

विरोचन उवाच । अस्ति पुत्रातिविततो देशो विपुलकोटरः । त्रैलोक्यानां सहस्राणि यत्र मान्ति बहून्यपि ॥ १ ॥

virocana uvāca | asti putrātivitato deśo vipulakoṭaraḥ | trailokyānāṃ sahasrāṇi yatra mānti bahūnyapi || 1 ||

Virochana said: My son, there is a place, vast and hollow inside, where many thousands of the three worlds can fit.

विरोचन ने कहा: पुत्र, एक ऐसा स्थान है, बहुत विशाल और भीतर से बहुत खोखला, जहाँ तीनों लोकों के हज़ारों जगत समा जाते हैं।

25.23.2

यत्र नाम्भोधयो नापि सागरा वा न चाद्रयः । न वनानि न तीर्थानि न नद्यो न सरांसि च ॥ २ ॥

yatra nāmbhodhayo nāpi sāgarā vā na cādrayaḥ | na vanāni na tīrthāni na nadyo na sarāṃsi ca || 2 ||

There, there are no oceans, no seas, and no mountains. There are no forests, no holy bathing places, no rivers, and no lakes.

वहाँ न कोई सागर है, न कोई समुद्र, न कोई पहाड़। न कोई जंगल है, न कोई तीर्थ, न कोई नदी, न कोई तालाब।

35.23.3

न मही नापि चाकाशं न द्यौर्न पवनादयः । न चन्द्रार्कौ न लोकेशा न देवा नच दानवाः ॥ ३ ॥

na mahī nāpi cākāśaṃ na dyaur na pavanādayaḥ | na candrārkau na lokeśā na devā naca dānavāḥ || 3 ||

There is no earth, no sky, no heaven, no wind and nothing like it. There is no moon and sun, no guardians of the worlds, no gods, and no demons.

वहाँ न धरती है, न आकाश, न स्वर्ग, न हवा और न उस जैसी कोई चीज़। न चाँद और सूरज हैं, न लोकों के रखवाले, न देवता, न दानव।

45.23.4

न भूतयक्षरक्षांसि न गुल्मा न वनश्रियः । न काष्ठतृणभूतानि स्थावराणि चराणि च ॥ ४ ॥

na bhūtayakṣarakṣāṃsi na gulmā na vanaśriyaḥ | na kāṣṭhatṛṇabhūtāni sthāvarāṇi carāṇi ca || 4 ||

There are no spirits, no yakshas, no rakshasas, no bushes, and no beauty of forests. There is no wood, no grass, no living beings, nothing standing still and nothing moving.

वहाँ न भूत हैं, न यक्ष, न राक्षस, न झाड़ियाँ, न जंगलों की सुंदरता। न लकड़ी है, न घास, न कोई जीव, न कुछ स्थिर है और न कुछ चलता-फिरता।

55.23.5

नापो न ज्वलनो नाशा नोर्ध्वं नाधो न विष्टपम् । न लोको नातपो नाहं न हरीन्द्रहरादयः ॥ ५ ॥

nāpo na jvalano nāśā nordhvaṃ nādho na viṣṭapam | na loko nātapo nāhaṃ na harīndraharaḥdayaḥ || 5 ||

There is no water, no fire, no directions, no up and no down, no heaven. There is no world, no sunlight, no I, and no Hari, Indra, Hara, or anyone like them.

वहाँ न पानी है, न आग, न दिशाएँ, न ऊपर है न नीचे, न स्वर्ग। न कोई लोक है, न धूप, न कोई मैं, और न हरि, इन्द्र, हर या उन जैसा कोई और।

65.23.6

एक एवास्मि सुमहांस्तत्र राजा महाद्युतिः । सर्वकृत्सर्वगः सर्वः स च तूष्णीं व्यवस्थितः ॥ ६ ॥

eka evāsmi sumahāṃstatra rājā mahādyutiḥ | sarvakṛtsarvagaḥ sarvaḥ sa ca tūṣṇīṃ vyavasthitaḥ || 6 ||

I alone am there, very great, a king of great splendor. I do everything, I go everywhere, I am everything, and I stay there in silence, without moving.

वहाँ मैं अकेला हूँ, बहुत महान, बड़ी चमक वाला राजा। मैं सब कुछ करता हूँ, मैं हर जगह जाता हूँ, मैं ही सब कुछ हूँ, और मैं वहाँ चुपचाप, बिना हिले-डुले बैठा रहता हूँ।

75.23.7

तेन संकल्पितो मन्त्री सर्वसन्मन्त्रणोन्मुखः । अघटं घटयत्याशु घटं विघटयत्यलम् ॥ ७ ॥

tena saṃkalpito mantrī sarvasanmantraṇonmukhaḥ | aghaṭaṃ ghaṭayatyāśu ghaṭaṃ vighaṭayatyalam || 7 ||

By me, a minister comes into being, ready with every good counsel. He quickly makes what does not exist come into being, and just as easily unmakes what already exists.

मुझसे ही एक मंत्री बनता है, जो हर अच्छी सलाह देने को तैयार रहता है। वह जो नहीं है उसे झट से बना देता है, और जो बना हुआ है उसे उतनी ही आसानी से मिटा देता है।

85.23.8

भोक्तुं न किंचिच्छक्नोति न च जानाति किंचन । राजार्थं केवलं सर्वं करोत्यज्ञोऽपि सन्सदा ॥ ८ ॥

bhoktuṃ na kiṃcicchaknoti na ca jānāti kiṃcana | rājārthaṃ kevalaṃ sarvaṃ karotyajño'pi sansadā || 8 ||

He cannot enjoy anything at all, and he does not know anything. He always does everything only for the king's sake, even though he himself is ignorant.

वह कुछ भी भोग नहीं सकता, और वह कुछ भी नहीं जानता। वह हमेशा सब कुछ केवल राजा के लिए करता है, हालाँकि वह खुद अज्ञानी है।

95.23.9

स एव सर्वकार्यैककर्ता तस्य महीपतेः । राजा केवलमेकान्ते स्वस्थ एवावतिष्ठते ॥ ९ ॥

sa eva sarvakāryaikakartā tasya mahīpateḥ | rājā kevalamekānte svastha evāvatiṣṭhate || 9 ||

He alone does all the work of that king. The king himself simply stays apart, at ease, alone.

वह अकेला ही उस राजा का सारा काम करता है। राजा खुद बस अलग, आराम से, अकेला बैठा रहता है।

105.23.10

बलिरुवाच । आधिव्याधिविनिर्मुक्तः कः स देशो महामते । कथमासाद्यते चापि केन वाधिगतः प्रभो ॥ १० ॥

baliruvāca | ādhivyādhivinirmuktaḥ kaḥ sa deśo mahāmate | kathamāsādyate cāpi kena vādhigataḥ prabho || 10 ||

Bali said: What is that place, wise one, free from all mental pain and bodily illness? And how is it reached, lord, and by whom has it been found?

बलि ने कहा: हे बुद्धिमान, वह कौन सा स्थान है, जो हर मानसिक कष्ट और हर बीमारी से मुक्त है? हे स्वामी, वहाँ कैसे पहुँचा जाता है, और उसे किसने पाया है?

125.23.12

अपूर्वमेतदाख्यानं ममामरभयप्रद । कथयापनयास्माकं हृद्व्योम्नः संशयाम्बुदम् ॥ १२ ॥

apūrvametadākhyānaṃ mamāmarabhayaprada | kathayāpanayāsmākaṃ hṛdvyomnaḥ saṃśayāmbudam || 12 ||

This is an amazing story to me, terror of the immortals. Tell it, and clear the cloud of doubt from the sky of my heart.

मेरे लिए यह एक अद्भुत कथा है, हे अमरों को भय देने वाले। इसे कहिए, और मेरे हृदय के आकाश से संदेह का बादल हटा दीजिए।

135.23.13

कः स तादृग्विधो मन्त्री राजा चापि महाबलः । हेलालूनजगज्जालैर्योऽस्माभिरपि नो जितः ॥ १३ ॥

kaḥ sa tādṛgvidho mantrī rājā cāpi mahābalaḥ | helālūnajagajjālairyō'smābhirapi no jitaḥ || 13 ||

Who is that minister, and who is that very strong king, who has not been conquered even by us, by us who cut through the webs of the world as mere sport?

वह मंत्री कौन है, और वह इतना बलवान राजा कौन है, जिसे हमने भी नहीं जीता, हमने, जो संसार के जालों को खेल-खेल में काट देते हैं?

145.23.14

नासौ सहस्रनयनो न यमो न धनेश्वरः । नामरो नासुरो वापि यदि पुत्रक जीयते ॥ १४ ॥

nāsau sahasranayano na yamo na dhaneśvaraḥ | nāmaro nāsuro vāpi yadi putraka jīyate || 14 ||

My son, he cannot be conquered, not by the thousand-eyed one, not by Yama, not by the lord of wealth, not by any god, and not by any demon either.

पुत्र, उसे कोई नहीं जीत सकता, न हज़ार आँखों वाला इन्द्र, न यम, न धन का स्वामी, न कोई देवता, और न कोई दानव।

155.23.15

तत्रासिमुसलप्रासवज्रचक्रगदादयः । हेतयः कुण्ठतां यान्ति दृषदीवोत्पलाहतिः ॥ १५ ॥

tatrāsimuslaprāsavajracakragadādayaḥ | hetayaḥ kuṇṭhatāṃ yānti dṛṣadīvotpalāhatiḥ || 15 ||

There, weapons, sword, club, spear, thunderbolt, discus, mace, and the rest, all grow blunt, like a lotus struck against a stone.

वहाँ हथियार, तलवार, मूसल, भाला, वज्र, चक्र, गदा और बाकी सब, सब कुंद हो जाते हैं, जैसे कोई कमल पत्थर से टकराए।

165.23.16

गम्योऽसौ नास्त्रशस्त्राणां न भटोद्भवकर्मणाम् । तेन देवासुराः सर्वे सर्वदैव वशीकृताः ॥ १६ ॥

gamyo'sau nāstrasaśstrāṇāṃ na bhaṭodbhavakarmaṇāṃ | tena devāsurāḥ sarve sarvadaiva vaśīkṛtāḥ || 16 ||

He cannot be reached by weapons or arms, nor by the deeds of warriors. By him, all gods and demons have always been mastered.

उस तक न कोई अस्त्र पहुँच सकता है, न कोई शस्त्र, न योद्धाओं के किए काम। उसी ने सब देवताओं और दानवों को हमेशा अपने वश में रखा है।

175.23.17

अविष्णुनापि तेनेह हिरण्याक्षादयोऽसुराः । पातिताः कल्पवातेन मेरुकल्पद्रुमा इव ॥ १७ ॥

aviṣṇunāpi teneha hiraṇyākṣādayo'surāḥ | pātitāḥ kalpavātena merukalpadrumā iva || 17 ||

By him, though he is not Vishnu, the demons headed by Hiranyaksha were struck down here, like the wish-fulfilling trees of Mount Meru falling before the wind that ends an age.

उसी ने, विष्णु न होते हुए भी, यहाँ हिरण्याक्ष जैसे दानवों को गिरा दिया, जैसे मेरु पर्वत के कल्पवृक्ष प्रलय की आँधी में गिर जाते हैं।

185.23.18

नारायणादयो देवा अपि सर्वावबोधिनः । तेनाक्रम्य यथाकाममवटेषु निवेशिताः ॥ १८ ॥

nārāyaṇādayo devā api sarvāvabodhinaḥ | tenākramya yathākāmamavaṭeṣu niveśitāḥ || 18 ||

By him, the gods headed by Narayana, even though they know everything, were overpowered and thrown into pits, just as he pleased.

उसी ने नारायण जैसे देवताओं को, जो सब कुछ जानते हैं, फिर भी दबाकर, अपनी इच्छा के अनुसार गड्ढों में डाल दिया।

195.23.19

तत्प्रसादेन साटोपं पञ्चमात्रशरः स्मरः । त्रैलोक्यमिदमाक्रम्य सम्राडिव विवल्गति ॥ १९ ॥

tatprasādena sāṭopaṃ pañcamātraśaraḥ smaraḥ | trailokyamidamākramya samrāḍiva vivalgati || 19 ||

By his favor, Kama, who has only five arrows, struts about this triple world like a proud emperor, having overrun it all.

उसी की कृपा से, काम, जिसके पास केवल पाँच बाण हैं, इस तीनों लोक को जीत कर, एक घमंडी सम्राट की तरह घूमता है।

205.23.20

सुरासुरौघगृह्योऽपि गुणहीनोऽपि दुर्मतिः । दुराकृतिरपि क्रोधस्तत्प्रसादेन जृम्भते ॥ २० ॥

surāsuraughagṛhyo'pi guṇahīno'pi durmatiḥ | durākṛtirapi krodhas tatprasādena jṛmbhate || 20 ||

Anger, though it seizes hosts of gods and demons alike, though it has no virtue, though it is foul-minded and ugly in form, grows and spreads only by his favor.

क्रोध, जो देवताओं और दानवों के समूहों को भी पकड़ लेता है, जिसमें कोई गुण नहीं है, जो बुरे मन का है और रूप में कुरूप है, उसी की कृपा से बढ़ता और फैलता है।

215.23.21

देवासुरसहस्राणां संगरो यः पुनः पुनःतदेतत्क्रीडनं तस्य मन्त्रिणो मन्त्रशालिनः ॥ २१ ॥

devāsurasahasrāṇāṃ saṃgaro yaḥ punaḥ punaḥtadetatkrīḍanaṃ tasya mantriṇo mantraśālinaḥ || 21 ||

The war between thousands of gods and demons, which happens again and again, is nothing but the game of that minister who is so skilled in counsel.

देवताओं और दानवों के हज़ारों दलों के बीच जो युद्ध बार-बार होता है, वह उस सलाह में इतने कुशल मंत्री का महज़ एक खेल है।

225.23.22

स मन्त्री केवलं पुत्र तेनैव प्रभुणा यदि । जीयते तत्सुजेयोऽसावन्यथा त्वचलोपमः ॥ २२ ॥

sa mantrī kevalaṃ putra tenaiva prabhuṇā yadi | jīyate tatsujeyo'sāvanyathā tvacalopamaḥ || 22 ||

My son, that minister can be conquered only by that very lord. If so, he is easy to conquer; otherwise, he is like an unmoving mountain.

पुत्र, उस मंत्री को केवल वही स्वामी जीत सकता है। अगर वह जीते, तो यह मंत्री आसानी से जीता जा सकता है, नहीं तो वह एक अडिग पहाड़ जैसा है।

235.23.23

तस्यैव तत्प्रभोः काले जेतुं तं मन्त्रिणं निजमिच्छा संजायते तेन जीयतेऽसावयत्नतः ॥ २३ ॥

tasyaiva tatprabhoḥ kāle jetuṃ taṃ mantriṇaṃ nijamicchā saṃjāyate tena jīyate'sāvayatnataḥ || 23 ||

When, in time, that lord himself wishes to conquer his own minister, the minister is conquered without any effort at all.

जब वह स्वामी स्वयं, समय आने पर, अपने ही मंत्री को जीतने की इच्छा करता है, तब वह मंत्री बिना किसी मेहनत के जीत लिया जाता है।

245.23.24

त्रैलोक्यवलिनां मल्लमुच्छ्वासितजगत्त्रयम् । जेतुं चेदस्ति ते शक्तिस्तत्पराक्रमवानसि ॥ २४ ॥

trailokyavalināṃ mallamucchvāsitajagattrayam | jetuṃ cedasti te śaktistatparākramavānasi || 24 ||

If you have the strength to conquer that champion among the mighty of the three worlds, who gives breath to the three worlds themselves, then you are truly a man of power.

अगर तुझमें तीनों लोकों के बलवानों के उस पहलवान को जीतने की ताक़त है, जो तीनों लोकों को साँस देता है, तो तू सच में बलवान है।

255.23.25

तस्मिन्नभ्युदिते सूर्ये त्रैलोक्यकमलाकराः । इमे विकासमायान्ति विलीयन्तेऽस्तमागते ॥ २५ ॥

tasminnabhyudite sūrye trailokyakamalākarāḥ | ime vikāsamāyānti vilīyante'stamāgate || 25 ||

When that sun rises, these lotus-beds of the three worlds open into bloom; when it sets, they close again.

जब वह सूरज उगता है, तो तीनों लोकों के ये कमल-समूह खिल उठते हैं, और जब वह डूबता है, तो वे फिर से बंद हो जाते हैं।

265.23.26

तमेवमेकया बुद्ध्या व्यामोहपरिहीनया । यदि जेतुं समर्थोऽसि धीरस्तदसि सुव्रत ॥ २६ ॥

tamevamekayā buddhyā vyāmohaparihīnayā | yadi jetuṃ samartho'si dhīrastadasi suvrat || 26 ||

If, in this way, with a single understanding free of all confusion, you are able to conquer him, then you are truly wise, man of good vows.

अगर तू इस तरह, हर उलझन से मुक्त एक ही बुद्धि से, उसे जीत सके, तो तू सचमुच बुद्धिमान है, हे अच्छे व्रत वाले।

275.23.27

तस्मिञ्जिते जिता लोका भविष्यन्त्यजिता अपि । अजिते त्वजिता एते चिरकालजिता अपि ॥ २७ ॥

tasmiñjite jitā lokā bhaviṣyantyajitā api | ajite tvajitā ete cirakālajitā api || 27 ||

If he is conquered, the worlds will be conquered too, even those never conquered before. But if he is not conquered, these worlds remain unconquered, even if they have seemed conquered for a long time.

अगर वह जीता जाए, तो सब लोक जीत लिए जाएँगे, वे भी जो पहले कभी नहीं जीते गए। पर अगर वह न जीता जाए, तो ये लोक बिना जीते ही रह जाएँगे, चाहे वे लंबे समय से जीते हुए क्यों न लगें।

285.23.28

तस्मादनन्तसिद्ध्यर्थं शाश्वताय सुखाय च । तज्जये यत्नमातिष्ठ कष्टयापि हि चेष्टया ॥ २८ ॥

tasmādanantasiddhyarthaṃ śāśvatāya sukhāya ca | tajjaye yatnamātiṣṭha kaṣṭayāpi hi ceṣṭayā || 28 ||

So, for endless success and everlasting happiness, strive to conquer him, even if it takes hard and difficult effort.

इसलिए, अनंत सफलता और सदा की खुशी के लिए, उसे जीतने का प्रयास कर, चाहे इसके लिए कितनी भी कठिन मेहनत क्यों न करनी पड़े।

295.23.29

ससुरदनुजनागयक्षसंघं सनरमहोरगकिन्नरं समेतम् । त्रिजगदपि वशीकृतं समन्तादतिबलिना ननु हेलयैव तेन ॥ २९ ॥

sasuradanujanāgayakṣasaṃghaṃ sanaramahoragakinnaraṃ sametam | trijagadapi vaśīkṛtaṃ samantādatibalinā nanu helayāiva tena || 29 ||

The three worlds, together with all their hosts, gods, demons, serpents, yakshas, men, great serpents, and kinnaras, all gathered together, have been mastered on every side by that most powerful one, indeed with mere sport.

तीनों लोक, अपने सारे समूहों के साथ, देवता, दानव, नाग, यक्ष, मनुष्य, महानाग और किन्नर, ये सब मिलकर भी, उस सबसे बलवान ने हर तरफ से, बस खेल-खेल में ही वश में कर लिए हैं।