Upaśama उपशम

Chapter 19 — 41 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् | भ्रात्रोस्त्रिपथगातीरे संवादं मुनिपुत्रयोः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam | bhrātrostripadhagātīre saṃvādaṃ muniputrayoḥ || 1 ||

English

Vasishtha said: Here, they narrate this ancient story, a dialogue between the two sons of a sage on the banks of the Tripadhā river.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: यहाँ, वे इस प्राचीन कथा को सुनाते हैं, जो त्रिपथगा नदी के किनारे दो मुनि पुत्रों के बीच एक संवाद है।

2

अयं बन्धुरयं नेति कथाप्रस्तावतः स्मृतम् | इतिहासमिमं पुण्यमाश्चर्यं श्रृणु राघव || २ ||

ayaṃ bandhurayaṃ neti kathāprastāvataḥ smṛtam | itihāsamimaṃ puṇyamāścaryaṃ śrṛṇu rāghava || 2 ||

English

This story, which begins with the question 'Is this a friend or not?' is remembered as a holy and wondrous tale. Listen, O Raghava.

हिन्दी

यह कथा, जो 'यह बन्धु है या नहीं?' के प्रश्न से शुरू होती है, एक पवित्र और आश्चर्यजनक कथा के रूप में याद की जाती है। सुनो, हे राघव।

3

अस्त्यस्य जम्बूद्वीपस्य कस्मिंश्चिद्गिरिकुञ्जके | वनव्यूहमहोत्तंसो महेन्द्रो नाम पर्वतः || ३ ||

astyasyajambūdvīpasya kasmiṃścidgirikuñjake | vanavyūhamahottṃso mahendro nāma parvataḥ || 3 ||

English

In a certain mountain cave of Jambudvipa, there is a magnificent mountain named Mahendra, which is a vast forest range.

हिन्दी

जम्बूद्वीप के एक पर्वत की गुफा में, एक विशाल वन श्रृंखला है जिसका नाम महेन्द्र पर्वत है।

4

कल्पद्रुमवनच्छायाविश्रान्तमुनिकिन्नरः | श्रृङ्गैराततमाकाशं जितवान्यः समुन्नतैः || ४ ||

kalpadrumavanacchāyāviśrāntamunikinnaraḥ | śṛṅgairātataṃmākāśaṃ jitavānyaḥ samunnataiḥ || 4 ||

English

The mountain, with its peaks reaching the sky, is a resting place for sages and celestial beings, adorned with the shade of wish-fulfilling trees.

हिन्दी

इस पर्वत की चोटियाँ आकाश को छूती हैं, और यह कल्पवृक्षों की छाया से सुशोभित है, जो ऋषियों और देवदूतों के लिए एक विश्राम स्थल है।

5

ब्रह्मलोकान्तरप्राप्तश्रृङ्गकन्दरचारिभिः | सामवेदप्रतिध्वानघुंघुमैर्गायतीव यः || ५ ||

brahmalokāntaraprāptaśṛṅgakandaracāribhiḥ | sāmavedapratidhvānaghughumairgāyatīva yaḥ || 5 ||

English

The mountain, with its caves and peaks reaching the realm of Brahma, resonates with the humming of bees, as if singing the Sama Veda.

हिन्दी

इस पर्वत की गुफाएँ और चोटियाँ ब्रह्मलोक तक पहुँचती हैं, और यह मधुमक्खियों की भिनभिनाहट से गूँजता है, मानो सामवेद का गायन हो रहा हो।

6

यः पयोमेदुरैर्मेघैर्लसितैः शृङ्गकोटिषुलताकुसुमसंप्रोतैः कुन्तलैरिव राजते || ६ ||

yaḥ payomedurairmeghairlasitaiḥ śrṛṅgakoṭiṣulatākusumasaṃprotaiḥ kuntalairiva rājate || 6 ||

English

The one who shines with the clouds that are playful with the water-laden clouds, adorned with the peaks of the mountains, and the flowers of the creepers, like the tresses of hair.

हिन्दी

जो जल से भरे हुए बादलों के साथ खेलते हुए बादलों के साथ चमकता है, पर्वत की चोटियों और लताओं के फूलों से सजा हुआ, बालों की लटों के समान।

7

यस्तदोड्डयनोत्कानां शरभाणां विजृम्भितैःविस्फूर्जति गुहावक्रैः कल्पाभ्राणि हसन्निव || ७ ||

yastadoḍḍayanotkānāṃ śarabhāṇāṃ vijṛmbhitaiḥvisphūrjati guhāvakraiḥ kalpābhrāṇi hasanniva || 7 ||

English

The one who, with the roaring of the clouds that are like the roaring of the lions, shines with the laughter of the clouds that are like the laughter of the caves.

हिन्दी

जो सिंहों के गर्जन के समान बादलों के गर्जन के साथ, गुफाओं के हँसने के समान बादलों के हँसने के साथ चमकता है।

8

येन निर्झरनिर्ह्रादैः कन्दरान्तरचारिभिःसमुद्रजलकल्लोलविलासो विजितोऽभितः || ८ ||

yena nirjharanirhrādaiḥ kandarāntaracāribhiḥsamudrajalakallolavilāso vijito'bhitaḥ || 8 ||

English

The one who, with the sound of the waterfalls and the movement of the waves of the ocean, has conquered the play of the waves all around.

हिन्दी

जो झरनों की आवाज और समुद्र के लहरों की गति के साथ, चारों ओर लहरों के खेल को जीत लिया है।

9

तस्यैकदेशे वितते रत्नसानौ मनोरमेमुनिभिः स्नानपानार्थं व्योमगङ्गावतारिता || ९ ||

tasyaikadeśe vitate ratnasānau manoramemunibhiḥ snānapānārthaṃ vyomagaṅgāvatāritā || 9 ||

English

In one part of it, the beautiful jewel-like bathing place, brought down by the sages for the purpose of bathing and drinking, is spread out like the celestial Ganges.

हिन्दी

उसके एक भाग में, ऋषियों द्वारा स्नान और पान के लिए उतारी गई, रत्नों जैसी सुंदर स्नान स्थल, आकाशगंगा के समान फैली हुई है।

10

तस्यास्त्रिपथगायास्तु तीरे विकसितद्रुमेरत्नाद्रिटविद्योते कचत्कनकपिञ्जरे || १० ||

tasyāstripathagāyāstu tīre vikasitadrumeratnādritaṭavidyote kacatkanakapiñjare || 10 ||

English

On the banks of the river that flows in three paths, the trees are blooming, the jewel-like mountains are shining, and the golden-crested birds are singing.

हिन्दी

तीन पथों में बहने वाली नदी के किनारे पर, पेड़ खिले हुए हैं, रत्नों जैसे पहाड़ चमक रहे हैं, और सुनहरे सिर वाले पक्षी गा रहे हैं।

11

आसीदभ्युदितज्ञानस्तपोराशिरुदारधीः | मुनिर्दीर्घतपा नाम तपो मूर्तमिवापरम् || ११ ||

āsīdabhyuditajñānastaporāśirudāradhīḥ | munirdīrghatapā nāma tapo mūrtamivāparam || 11 ||

English

There was a sage named Dīrghatapās, who was a great ascetic with profound wisdom and knowledge, and he was like the embodiment of asceticism itself.

हिन्दी

एक मुनि थे जिनका नाम दीर्घतपा था, जो उदार बुद्धि और उच्च ज्ञान वाले महान तपस्वी थे, और वे तपस्या के स्वरूप जैसे थे।

12

मुनेर्बभूवतुस्तस्य पुत्रौ द्वाविन्दुसुन्दरौ | पुण्यपावननामानौ द्वौ कचाविव वाक्पतेः || १२ ||

munerbabhūvatusya putrau dvāvindusundarau | puṇyapāvananāmānau dvau kacāviv vākpateḥ || 12 ||

English

That sage had two very beautiful sons named Puṇya and Pāvana, who were like the two locks of hair of Brihaspati (the lord of speech).

हिन्दी

उस मुनि के दो बहुत सुंदर पुत्र हुए, जिनके नाम पुण्य और पावन थे, जो बृहस्पति (वाणी के स्वामी) के दो जटाओं के समान थे।

13

स ताभ्यां सह पुत्राभ्यां भार्यया च सहैकया | उवास सरितस्तीरे तस्मिन्सफलपादपे || १३ ||

sa tābhyāṃ saha putrābhyāṃ bhāryayā ca sahaikayā | uvāsa saritastīre tasminsaphalapādape || 13 ||

English

He lived with his two sons and his wife on the bank of a river under a fruit-bearing tree.

हिन्दी

वह अपने दोनों पुत्रों और अपनी पत्नी के साथ एक नदी के किनारे एक फलदायी वृक्ष के नीचे रहता था।

14

अथ काले तयोस्तस्य पुत्रयोर्ज्ञानवानभूत् | पुण्यो नाम च यो ज्येष्ठो गुणज्येष्ठश्च राघव || १४ ||

atha kāle tayostasya putrayorjñānavānabhūt | puṇyo nāma ca yo jyeṣṭho guṇajyeṣṭhaśca rāghava || 14 ||

English

In due course of time, the elder son named Puṇya became knowledgeable and virtuous, O Rāghava.

हिन्दी

समय के साथ, ज्येष्ठ पुत्र जिसका नाम पुण्य था, ज्ञानवान और गुणवान हो गया, हे राघव।

15

पावनोर्धप्रबुद्धोऽभूत्पूर्वसंध्याम्बुजं यथा | मौर्ख्यादधिगतो नाप्तः पदे दोलायितः स्थितः || १५ ||

pāvanordhaprabuddho'bhūtpūrvasaṃdhyāmbujaṃ yathā | maurkhyādadhigato nāptaḥ pade dolāyitaḥ sthitaḥ || 15 ||

English

Pāvana, the younger son, was dull-witted and did not attain the knowledge, remaining in a state of ignorance like a lotus at dawn.

हिन्दी

पावन, छोटा पुत्र, मूर्ख था और उसने ज्ञान प्राप्त नहीं किया, प्रातःकाल के कमल की तरह अज्ञान की स्थिति में रहा।

16

ततो वहत्यकलिते काले कलितकारणे | संवत्सरशते जीर्णदीर्घदेहलतायुषि || १६ ||

tato vahatyakalite kāle kalitakāraṇe | saṃvatsarśate jīrṇadīrghadehalatāyuṣi || 16 ||

English

Then, in the disturbed time, due to the disturbed cause, after a hundred years, the long, old body became worn out.

हिन्दी

फिर, विकृत समय में, विकृत कारणों से, सौ वर्षों के बाद, लंबे, पुराने शरीर का जीर्ण हो गया।

17

अस्माद्भङ्गुरभूताढ्याद्वृत्तान्तशतभीषणात् | रतिमुत्सृज्य संसाराज्जराजर्जरजीवितः || १७ ||

asmādbhaṅgurabhūtāḍhyādvṛttāntaśatabhīṣaṇāt | ratimutsṛjya saṃsārājjarājarjarjīvitaḥ || 17 ||

English

From this fragile, material body, which is terrifying with hundreds of stories, abandoning attachment to the world, he lived a life of old age and decay.

हिन्दी

इस नाज़ुक, भौतिक शरीर से, जो सौ कहानियों से भयानक है, संसार से आसक्ति छोड़कर, उसने बुढ़ापे और जीर्णता का जीवन बिताया।

18

कलनापक्षिणी नीडं देहं दीर्घतपा मुनिः | जहौ गिरिगुहागेहे भारं वैवधिको यथा || १८ ||

kalanāpakṣiṇī nīḍaṃ dehaṃ dīrghatapā muniḥ | jahau giriguhāgehe bhāraṃ vaivadhiko yathā || 18 ||

English

The sage, who had practiced austerities for a long time, abandoned his body, which was like a nest for the bird of death, in a cave, like a traveler discarding his burden.

हिन्दी

जो मुनि लंबे समय तक तपस्या करता रहा, उसने अपने शरीर को, जो मृत्यु के पक्षी के लिए घोंसला की तरह था, एक गुफा में छोड़ दिया, जैसे एक यात्री अपना बोझ छोड़ देता है।

19

प्रशान्तकलनारम्भं चेत्यरिक्तचिदास्पदम् | पदं जगाम नीरागं पुष्पगन्ध इवाम्बरम् || १९ ||

praśāntakalanārambhaṃ cetyariktacidāspadam | padaṃ jagāma nīrāgaṃ puṣpagandha ivāmbaram || 19 ||

English

He attained the state of tranquility, the abode of pure consciousness, free from attachment, like the fragrance of flowers in the sky.

हिन्दी

उसने शांति की अवस्था प्राप्त की, पूर्ण चेतना का निवास, जो आसक्ति से मुक्त है, जैसे फूलों की सुगंध आकाश में।

20

अथ भार्या मुनेर्देहं प्राणापानविवर्जितम् | दृष्ट्वा विलुलितं भूमौ विनालमिव पङ्कजम् || २० ||

atha bhāryā munerdehaṃ prāṇāpānavivarjitam | dṛṣṭvā vilulitaṃ bhūmau vinālamiva paṅkajam || 20 ||

English

Then, the wife of the sage, seeing his body devoid of breath, lying on the ground like a lotus without its stem.

हिन्दी

फिर, मुनि की पत्नी ने उसके शरीर को सांस से रहित देखा, जो जमीन पर एक बिना डंठल वाले कमल की तरह पड़ा था।

21

चिरमभ्यस्तया योगयुक्त्या पतिवितीर्णया | तत्याज तनुमम्लानां षट्पदी पद्मिनीमिव || २१ ||

ciramabhyastayā yogayuktyā pativitīrṇayā | tatyāja tanumamlānāṃ ṣaṭpadī padminīmiva || 21 ||

English

Having long practiced yoga and being united with her husband, she abandoned her withered body like a bee leaves a faded lotus.

हिन्दी

बहुत दिनों तक योग का अभ्यास करके और पति के साथ एकाकार होकर, उसने अपने मुरझाए शरीर को छोड़ दिया, जैसे भौंरा मुरझाए कमल को छोड़ देता है।

22

भर्तारमेवानुययौ जनस्यादृष्टतां गता | प्रभागगनकोशस्थमस्तं यातमिवोडुपम् || २२ ||

bhartāramevānuyayau janasyādṛṣṭatāṃ gatā | prabhāgaganakośasthamastaṃ yātamivōḍupam || 22 ||

English

She followed her husband, becoming invisible to the people, like the setting sun disappearing into the sky.

हिन्दी

वह अपने पति का अनुसरण करते हुए लोगों की दृष्टि से ओझल हो गई, जैसे सूर्य आकाश में अस्त होकर लुप्त हो जाता है।

23

मातापित्रोस्तु गतयोरौर्ध्वदेहिककर्मणि | पुण्य एव स्थितोऽव्यग्रः पावनो दुःखमाययौ || २३ ||

mātāpitros tu gatayoraurdhvadehikakarmaṇi | puṇya eva sthito'vyagraḥ pāvano duḥkhamāyayau || 23 ||

English

After the departure of his parents, Pāvana remained calm and engaged in virtuous deeds, but he was overcome with sorrow.

हिन्दी

अपने माता-पिता के चले जाने के बाद, पावन शांत और पुण्य कर्मों में लगा रहा, लेकिन वह दुःख से भर गया।

24

शोकोपहतचित्तोऽसो भ्रमन्काननवीथिषु | ज्यायांसमनवेक्ष्यैव पावनो विललाप ह || २४ ||

śokopahatacitto'so bhramankānanavīthiṣu | jyāyāṃsam anavekṣyai va pāvano vilalāpa ha || 24 ||

English

With his mind overwhelmed by sorrow, Pāvana wandered in the forest paths, and seeing something greater, he lamented.

हिन्दी

दुःख से व्याकुल होकर, पावन वन की पगडंडियों पर भटकता रहा, और किसी बड़े कारण को देखकर वह विलाप करने लगा।

25

अथौर्ध्वदेहिकं कृत्वा मातापित्रोरुदारधीः | आययौ विपिने पुण्यः पावनं शोकलालसम् || २५ ||

athaurdhvadehikaṃ kṛtvā mātāpitrorudāradhīḥ | āyayau vipine puṇyaḥ pāvanaṃ śokalālasam || 25 ||

English

Then, having performed the funeral rites for his parents, the noble-minded Pāvana went to the forest, overwhelmed with sorrow.

हिन्दी

तब, अपने माता-पिता के अंतिम संस्कार करके, उदार बुद्धि वाला पावन वन में गया, दुःख से भरा हुआ।

26

पुण्य उवाच | किं पुत्र घनतां शोकं नयस्यान्ध्यैककारणम् | वाष्पधाराधरं घोरं प्रावट्काल इवाम्बुजम् || २६ ||

puṇya uvāca | kiṃ putra ghanatāṃ śokaṃ nayasyāndhyaiakakāraṇam | vāṣpadhārādharaṃ ghoraṃ prāvaṭkāla ivāmbujam || 26 ||

English

Punya said: Why, O son, do you bring forth such dense sorrow, the sole cause of blindness? It is like a terrible cloud, bearing a stream of tears, like a lotus in the rainy season.

हिन्दी

पुण्य ने कहा: हे पुत्र, तुम घने शोक को क्यों लाते हो, जो अंधता का एकमात्र कारण है? यह एक भयंकर बादल की तरह है, जो आँसुओं की धारा लिए हुए है, जैसे वर्षा काल में कमल का फूल।

27

पिता तव महाप्राज्ञ गतः सार्धं त्वदम्बया | स्वामेव परमात्मात्मपदवीं मोक्षनामिकाम् || २७ ||

pitā tava mahāprājña gataḥ sārdhaṃ tvadambayā | svāmeva paramātmātmāpadavīṃ mokṣanāmikām || 27 ||

English

Your father, the wise one, has gone with your mother to his own supreme state of the Self, which is called liberation.

हिन्दी

तुम्हारे पिता, जो महान ज्ञानी हैं, तुम्हारी माँ के साथ उस परम आत्मा की स्थिति में चले गए हैं, जिसे मोक्ष कहते हैं।

28

तत्स्थानं सर्वजन्तूनां तद्रूपं विजितात्मनाम् | स्वभावमभिसंपन्ने किं पितर्यनुशोचसि || २८ ||

tatsthānaṃ sarvajantūnāṃ tadrūpaṃ vijitātmanām | svabhāvamabhisaṃpanne kiṃ pitaryanuśocasi || 28 ||

English

That state is the abode of all beings and the form of those who have conquered themselves. Why do you grieve for your father who has attained his true nature?

हिन्दी

वह स्थिति सभी जीवों का निवास स्थान है और उनका रूप है जिन्होंने अपने आप को जीत लिया है। तुम अपने पिता के लिए क्यों शोक करते हो, जिन्होंने अपनी सहज प्रकृति प्राप्त कर ली है?

29

ईदृशी तु त्वया बद्धा भावनेह विमोहजा | संसारे यदशोच्योऽपि त्वया तातोनुशोच्यते || २९ ||

īdṛśī tu tvayā baddhā bhāvaneha vimohajā | saṃsāre yadaśocyōpi tvayā tātonuśocyatē || 29 ||

English

Such a delusion has been created by you in this world, that even though one should not grieve in this world, you grieve for your father.

हिन्दी

तुमने इस संसार में ऐसा भ्रम पैदा कर दिया है कि यहाँ शोक नहीं करना चाहिए, फिर भी तुम अपने पिता के लिए शोक करते हो।

30

न सैव भवतो माता नासावेव पिता तव | न भवानेष तनयस्तयोर्निःसंख्यपुत्रयोः || ३० ||

na saiva bhavato mātā nāsāveva pitā tava | na bhavāneṣa tanayastayorniḥsaṃkhyaputrayoḥ || 30 ||

English

She is not your mother, nor is he your father, nor are you their son. They are both without number of sons.

हिन्दी

वह तुम्हारी माँ नहीं है, न ही वह तुम्हारा पिता है, न ही तुम उनके पुत्र हो। वे दोनों असंख्य पुत्रों वाले हैं।

31

मातापितृसहस्राणि समतीतानि ते सुत | बहून्यम्बुप्रवाहस्य निम्नानीव वने वने || ३१ ||

mātāpitṛsahasrāṇi samatītāni te suta | bahūnyambupravāhasya nimnānīva vane vane || 31 ||

English

Thousands of parents have passed away, O son, like the numerous low points in the flow of a river in the forest.

हिन्दी

हे पुत्र, हजारों माता-पिता बीत चुके हैं, जैसे वन में नदी के प्रवाह के कई निम्न स्थान।

32

असंख्यपुत्रयोर्नैव भवानेव सुतस्तयोः | सरित्तरङ्गवत्पुत्र गताः पुत्रगणा नृणाम् || ३२ ||

asankhyaputrayornaiava bhavāneva sutastayoḥ | sarittaraṅgavatputra gatāḥ putragaṇā nṛṇām || 32 ||

English

Even though they had countless sons, you alone are the son of these two. O son, like the waves of a river, the sons of men have passed away.

हिन्दी

यद्यपि उनके अनगिनत पुत्र थे, फिर भी तुम्हीं इन दोनों के पुत्र हो। हे पुत्र, मनुष्यों के पुत्रों की तरह नदी के तरंगों की तरह चले गए हैं।

33

अस्मत्पित्रोरतीतानि पुत्रलक्षाण्यनेकशः | पत्रकोरकवृन्तानि लताविटपयोरिव || ३३ ||

asmadpitroratītāni putralakṣāṇyanekaśaḥ | patrakorakavṛntāni latāviṭapayoriva || 33 ||

English

Many thousands of sons have passed away from our parents, like the leaves and twigs of a creeper.

हिन्दी

हमारे माता-पिता से अनेक हजारों पुत्र बीत चुके हैं, जैसे लता के पत्ते और टहनियाँ।

34

मित्रबान्धववृन्दानि जन्तोर्जन्मनि जन्मनि | ऋतावृतावतीतानि फलानीव महातरोः || ३४ ||

mitrabāndhavavṛndāni jantorjanmani janmani | ṛtāvṛtāvatītāni phalānīva mahātaroḥ || 34 ||

English

Friends and relatives come and go in every birth, like the fruits of a great tree in every season.

हिन्दी

मित्र और बंधु हर जन्म में आते और जाते हैं, जैसे एक बड़े पेड़ के फल हर ऋतु में।

35

शोचनीया यदि स्नेहान्मातापितृसुताः सुत | तदतीता न शोच्यन्ते किमजस्रं सहस्रशः || ३५ ||

śocanīyā yadi snehānmātāpitṛsutāḥ suta | tadatītā na śocyante kimajasraṃ sahasraśaḥ || 35 ||

English

If the parents and sons are to be mourned out of affection, then those who have passed away should not be mourned. Why mourn incessantly for thousands?

हिन्दी

यदि माता-पिता और पुत्र स्नेह से शोक किए जाने चाहिए, तो जो चले गए हैं उन्हें शोक नहीं किया जाना चाहिए। हजारों के लिए निरंतर शोक क्यों किया जाए?

36

प्रपञ्चोऽयं महाभाग दृश्यते जागते भ्रमे | परमार्थेन ते प्राज्ञ नास्ति मित्रं न बान्धवाः || ३६ ||

prapañco'yaṃ mahābhāga dṛśyate jāgate bhrame | paramārthena te prājña nāsti mitraṃ na bāndhavāḥ || 36 ||

English

O wise one, this world appears to be a delusion in the waking state | In reality, there are no friends or relatives || 36 ||

हिन्दी

हे महानुभाव, यह संसार जाग्रत अवस्था में भ्रम के रूप में दिखाई देता है | परमार्थ में, तुम्हारे कोई मित्र या बंधु नहीं हैं || ३६ ||

37

न नाश इव हि भ्रातः परमार्थेन विद्यते | महत्यपि चिरातप्ते मराविव पयोलवाः || ३७ ||

na nāśa iva hi bhrātaḥ paramārthena vidyate | mahatyapi cirātapte marāviva payolavāḥ || 37 ||

English

O brother, there is no destruction in reality | Even in a long-heated desert, water droplets appear like a mirage || 37 ||

हिन्दी

हे भाई, वास्तव में कोई विनाश नहीं है | चाहे चिरकाल तक गर्मी में भी, पानी की बूँदें मरीचिका की तरह दिखाई देती हैं || ३७ ||

38

एता याः प्रेक्षसे लक्ष्मीश्छत्रचामरचञ्चलाः | स्वप्न एव महाबुद्धे दिनानि त्रीणि पञ्च वा || ३८ ||

etā yāḥ prekṣase lakṣmīśchatracāmaracañcalāḥ | svapna eva mahābuddhe dināni trīṇi pañca vā || 38 ||

English

O wise one, these splendors that you see, such as umbrellas and fans, are like a dream lasting three or five days || 38 ||

हिन्दी

हे महाबुद्धिमान, ये विभूतियाँ जो तुम देखते हो, जैसे छत्र और चंवर, तीन या पाँच दिनों के सपने की तरह हैं || ३८ ||

39

दृष्ट्या तु पारमार्थिक्या पुत्र सत्यं विचारय | नैव त्वं न वयं चैव भ्रान्तिमन्तः परित्यज || ३९ ||

dṛṣṭyā tu pāramārthikyā putra satyaṃ vicāraya | naiva tvaṃ na vayaṃ caiva bhrāntimantaḥ parityaja || 39 ||

English

O son, with the vision of ultimate reality, contemplate the truth | Neither you nor we are deluded, give up this delusion || 39 ||

हिन्दी

हे पुत्र, परमार्थ की दृष्टि से, सत्य पर विचार करो | न तुम न हम भ्रान्त हैं, इस भ्रान्ति को त्यागो || ३९ ||

40

अयं गतो मृतश्चायमिति दुर्दृष्टयः पुरः | स्वसंकल्पोपतापोत्था दृश्यन्ते नतु सत्यतः || ४० ||

ayaṃ gato mṛtaścāyamiti durdṛṣṭayaḥ puraḥ | svasaṅkalpopatāpotthā dṛśyante natu satyataḥ || 40 ||

English

This one has gone, this one has died, such are the bad omens before us | They arise from our own mental afflictions and are not truly real || 40 ||

हिन्दी

यह चला गया, यह मर गया, ऐसे बुरे शगुन हमारे सामने हैं | ये हमारे अपने मानसिक कष्टों से उत्पन्न होते हैं और वास्तव में सच नहीं हैं || ४० ||

41

अज्ञानविस्तीर्णमरौ विलोलं शुभाशुभस्यन्दमयैस्तरङ्गैः | सवासनानाममरीचिवारि परिस्फुरत्येतदनन्तरूपम् || ४१ ||

ajñānavistīrṇamarau vilolaṃ śubhāśubhasyandamayais taraṅgaiḥ | savāsanānāmamarīcivāri parisphuratyetadanantarūpam || 41 ||

English

This infinite form, filled with ignorance, is unsteady in the ocean of the mind, with waves of good and bad tendencies, and it shines with the water of impressions of desires.

हिन्दी

यह अनन्त रूप, अज्ञान से भरा हुआ, मन के समुद्र में अस्थिर है, अच्छे और बुरे प्रवृत्तियों की लहरों के साथ, और इच्छाओं के संस्कारों के जल से चमकता है।

← Chapter 18Chapter 20 →