Upaśama उपशम

Chapter 16 — 22 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | स्वभावगम्भीरमेतद्भगवन्वचनं तव | यदहंकारतृष्णां त्वं मा गृहाणेति वक्षि माम् || १ ||

śrīrāma uvāca | svabhāvagambhīrametadbhagavanvacanaṃ tava | yadahaṃkāratṛṣṇāṃ tvaṃ mā gṛhāṇeti vakṣi mām || 1 ||

English

Shri Rama said: O Lord, your words are profound by nature, when you tell me not to embrace the thirst of ego.

हिन्दी

श्रीराम ने कहा: हे भगवन्, आपके वचन स्वभाव से गम्भीर हैं, जब आप मुझसे कहते हैं कि मैं अहंकार की तृष्णा को मत ग्रहण करूँ।

2

यद्यहंकारसंत्यागं करोमि तदिदं प्रभो | त्यजामि देहनामानं संनिवेशमशेषतः || २ ||

yadyahaṃkārasaṃtyāgaṃ karomi tadidaṃ prabho | tyajāmi dehanāmānaṃ saṃniveśamaśeṣataḥ || 2 ||

English

If I renounce ego, O Lord, then I abandon this body and all its names and forms completely.

हिन्दी

यदि मैं अहंकार का त्याग करता हूँ, हे प्रभो, तो मैं इस शरीर और इसके सभी नाम और रूपों को पूर्णतः त्याग देता हूँ।

3

जानुस्तम्भेन महता धार्यते सुतरुर्यथा | अहंकारेण देहोऽयं तथैव किल धार्यते || ३ ||

jānustambhena mahatā dhāryate sutaruryathā | ahaṃkāreṇa deho'yaṃ tathaiva kila dhāryate || 3 ||

English

Just as a large tree is supported by its strong trunk, this body is supported by ego.

हिन्दी

जैसे एक बड़ा पेड़ अपने मजबूत तने से सहारा लेता है, वैसे ही यह शरीर अहंकार से सहारा लेता है।

4

अहंकारक्षये देहः किलावश्यं विनश्यति | मूले क्रकचसंलूने सुमहानिव पादपः || ४ ||

ahaṃkārakṣaye dehaḥ kilāvaśyaṃ vinaśyati | mūle krakacasaṃlūne sumahāniva pādapaḥ || 4 ||

English

When ego is destroyed, the body inevitably perishes, just as a great tree falls when its root is cut.

हिन्दी

जब अहंकार नष्ट होता है, तो शरीर अवश्य नष्ट हो जाता है, जैसे एक बड़ा पेड़ जब उसकी जड़ काट दी जाती है तो गिर जाता है।

5

तत्कथं संत्यजाम्येनं जीवामि च कथं मुने | एनमर्थं विनिश्चित्य वद मे वदतां वर || ५ ||

tatkathaṃ saṃtyajāmyenaṃ jīvāmi ca kathaṃ mune | enamarthaṃ viniścitya vada me vadatāṃ vara || 5 ||

English

How can I renounce this ego and still live, O sage? Please explain this matter to me after considering it thoroughly, O best of speakers.

हिन्दी

मैं इस अहंकार को कैसे त्याग सकता हूँ और फिर भी जीवित रह सकता हूँ, हे मुनि? कृपया इस विषय को गहन रूप से सोच-विचार कर मुझे समझाएँ, हे वक्ताओं में श्रेष्ठ।

6

श्रीवसिष्ठ उवाच | सर्वत्र वासनात्यागो राम राजीवलोचन | द्विविधः कथ्यते तज्ज्ञैर्ज्ञेयो ध्येयश्च मानद || ६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | sarvatra vāsanātyāgo rāma rājīvalocana | dvividhaḥ kathyate tajjñairjñeyo dhyeyaśca mānada || 6 ||

English

Vasishtha said: O Rama, with lotus-like eyes, the renunciation of desires is spoken of in two ways by the wise: to be known and to be meditated upon.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, जिनकी आँखें कमल के समान हैं, वासना का त्याग दो प्रकार का होता है, जिसे जानना चाहिए और जिस पर ध्यान करना चाहिए।

7

अहमेषां पदार्थानामेते च मम जीवितम् | नाहमेभिर्विना कश्चिन्न मयैते विना किल || ७ ||

ahameṣāṃ padārthānāmete ca mama jīvitam | nāhamebhirvinā kaścinnamayaita vinā kila || 7 ||

English

I am these objects, and they are my life. I am not without them, nor are they without me.

हिन्दी

मैं ही ये पदार्थ हूँ, और ये मेरा जीवन हैं। मैं इनके बिना नहीं हूँ, न ही ये मेरे बिना हैं।

8

इत्यन्तर्निश्चयं कृत्वा विचार्य मनसा सह | नाहं पदार्थस्य न मे पदार्थ इति भाविते || ८ ||

ityantarniścayaṃ kṛtvā vicārya manasā saha | nāhaṃ padārthasya na me padārtha iti bhāvite || 8 ||

English

Having made such a firm inner resolve and having considered it with the mind, one should meditate: 'I am not of the objects, nor are the objects mine.'

हिन्दी

ऐसा अंतर्निश्चय करके और मन से विचार करके, यह भावना करें: 'मैं पदार्थों का नहीं हूँ, न ही पदार्थ मेरे हैं।'

9

अन्तःशीतलया बुद्ध्या कुर्वत्या लीलया क्रियाम् | यो नूनं वासनात्यागो ध्येयो राम स कीर्तितः || ९ ||

antaḥśītalayā buddhyā kurvatyā līlayā kriyām | yo nūnaṃ vāsanātyāgo dhyeyo rāma sa kīrtitaḥ || 9 ||

English

That renunciation of desires which is done with a calm mind and as a playful act is indeed to be meditated upon, O Rama.

हिन्दी

जो वासना का त्याग शांत मन से और खेल के रूप में किया जाता है, वही ध्यान करने योग्य है, हे राम।

10

सर्वं समतया बुद्ध्वा यं कृत्वा वासनाक्षयम् | जहाति निर्ममो देहं ज्ञेयोऽसौ वासनाक्षयः || १० ||

sarvaṃ samatayā buddhvā yaṃ kṛtvā vāsanākṣayam | jahāti nirmamo dehaṃ jñeyo'sau vāsanākṣayaḥ || 10 ||

English

One who, having understood everything with equanimity and having made the destruction of desires, leaves the body without attachment, is to be known as the destruction of desires.

हिन्दी

जो सब कुछ समता से समझकर और वासना का नाश करके, आसक्ति रहित शरीर को छोड़ देता है, उसे वासना का नाश माना जाता है।

11

अहंकारमयीं त्यक्त्वा वासनां लीलयैव यः | तिष्ठति ध्येयसंत्यागी जीवन्मुक्तः स उच्यते || ११ ||

ahaṃkāramayīṃ tyaktvā vāsanāṃ līlayaiva yaḥ | tiṣṭhati dhyeyasaṃtyāgī jīvanmuktaḥ sa ucyate || 11 ||

English

One who abandons the ego-centric desires and remains in a playful manner, giving up all meditative objects, is called a liberated soul.

हिन्दी

जो अहंकारमयी वासनाओं को छोड़कर लीला से रहता है, ध्येय का त्याग करता है, वह जीवन्मुक्त कहलाता है।

12

निर्मूलकलनां त्यक्त्वा वासनां यः शमं गतः | ज्ञेयत्यागमयं विद्धि मुक्तं तं रघुनन्दन || १२ ||

nirmūlakalanāṃ tyaktvā vāsanāṃ yaḥ śamaṃ gataḥ | jñeyatyāgamayaṃ viddhi muktaṃ taṃ raghunandana || 12 ||

English

One who abandons baseless desires and attains peace is considered liberated. Know this, O Raghunandana.

हिन्दी

जो निर्मूल वासनाओं को छोड़कर शांति प्राप्त करता है, उसे मुक्त समझो, हे रघुनन्दन।

13

ध्येयं तं वासनात्यागं कृत्वा तिष्ठन्ति लीलया | जीवन्मुक्ता महात्मानः सुजना जनकादयः || १३ ||

dhyeyaṃ taṃ vāsanātyāgaṃ kṛtvā tiṣṭhanti līlayā | jīvanmuktā mahātmānaḥ sujanā janakādayaḥ || 13 ||

English

Those who abandon desires and remain in a playful manner, giving up meditative objects, are liberated souls, great beings like Janaka and others.

हिन्दी

जो वासनाओं का त्याग करके लीला से रहते हैं, ध्येय का त्याग करते हैं, वे जीवन्मुक्त महात्मा हैं, जैसे जनक आदि।

14

ज्ञेयं तु वासनात्यागं कृत्वोपशममागताः | विदेहमुक्तास्तिष्ठन्ति ब्रह्मण्येव परावरे || १४ ||

jñeyaṃ tu vāsanātyāgaṃ kṛtvopaśamamāgatāḥ | videhamuktāstiṣṭhanti brahmaṇyeva parāvare || 14 ||

English

Those who abandon desires and attain peace are liberated from the body and remain in the supreme Brahman.

हिन्दी

जो वासनाओं का त्याग करके शांति प्राप्त करते हैं, वे विदेहमुक्त हैं और परम ब्रह्म में रहते हैं।

16

युक्तायुक्तमती स्वासे केवलं विमलेऽनघ | एकः स्थितः स्फुरद्देहः शान्तदेहः स्थितोऽपरः || १६ ||

yuktāyuktamatī svāse kevalaṃ vimale'nagha | ekaḥ sthitaḥ sphuraddehaḥ śāntadehaḥ sthito'paraḥ || 16 ||

English

One who is engaged in both right and wrong actions, remaining in pure breath, is established in a radiant body, while another remains in a peaceful body.

हिन्दी

जो सही और गलत कर्मों में लगा हुआ है, शुद्ध श्वास में रहता है, वह एक चमकते शरीर में स्थित है, जबकि दूसरा शांत शरीर में रहता है।

17

एकः सदेहो निर्मुक्तस्तिष्ठत्यपगतज्वरः | त्यक्तदेहो विमुक्तोऽन्यो वर्ततेऽज्ञेयवासनः || १७ ||

ekaḥ sadeho nirmuktastiṣṭhatyapagatajvaraḥ | tyaktadeho vimukto'nyo vartate'jñeyavāsanaḥ || 17 ||

English

One person, while still embodied, remains liberated and free from feverish desires | Another, having abandoned the body, remains liberated, free from unknown desires

हिन्दी

एक व्यक्ति शरीर में रहते हुए भी मुक्त और ज्वर से रहित रहता है | दूसरा शरीर को त्याग कर मुक्त होकर अज्ञात वासनाओं से रहित रहता है

18

आपतत्सु यथाकालं सुखदुःखेष्वनारतम् | न हृष्यति ग्लायति यः स मुक्त इति होच्यते || १८ ||

āpatatsu yathākālaṃ sukhaduḥkheṣvanāratam | na hṛṣyati glāyati yaḥ sa mukta iti hocyate || 18 ||

English

One who does not rejoice or grieve in happiness and sorrow, which come and go in due course, is said to be liberated

हिन्दी

जो व्यक्ति समय पर आने वाले सुख-दुःख में न तो हर्षित होता है न ही शोक करता है, वह मुक्त कहलाता है

19

ईप्सितानीप्सिते न स्तो यस्येष्टानिष्टवस्तुषु | सुषुप्तवच्चरति यः स मुक्त इति कथ्यते || १९ ||

īpsitānīpsite na sto yasyeṣṭāniṣṭavastuṣu | suṣuptavaccarati yaḥ sa mukta iti kathyate || 19 ||

English

One who is not attached to desired and undesired things, and moves like one in deep sleep, is said to be liberated

हिन्दी

जो व्यक्ति इच्छित और अनिच्छित वस्तुओं में आसक्त नहीं है, और गहरी नींद में होने की तरह चलता है, वह मुक्त कहलाता है

20

हेयोपादेयकलने ममेत्यहमिहेति च | यस्यान्तः संपरिक्षीणे स जीवन्मुक्त उच्यते || २० ||

heyopādeyakalane mametyahamihaiti ca | yasyāntaḥ saṃparikṣīṇe sa jīvanmukta ucyate || 20 ||

English

One whose inner self is free from the calculation of what to accept and reject, and from the sense of 'mine' and 'I', is said to be liberated while living

हिन्दी

जिसके अंतःकरण में ग्रहण और त्याग की गणना और 'मेरा' और 'मैं' की भावना नहीं है, वह जीवन्मुक्त कहलाता है

21

हर्षामर्षभयक्रोधकामकार्पण्यदृष्टिभिः | न परामृश्यते योऽन्तः स जीवन्मुक्त उच्यते || २१ ||

harṣāmarṣabhayakrodhakāmakārpaṇyadṛṣṭibhiḥ | na parāmṛśyate yo'ntaḥ sa jīvanmukta ucyate || 21 ||

English

One whose inner self is not affected by joy, anger, fear, desire, miserliness, and views, is said to be liberated while living

हिन्दी

जिसके अंतःकरण पर हर्ष, अमर्ष, भय, क्रोध, काम, कृपणता और दृष्टि का प्रभाव नहीं होता, वह जीवन्मुक्त कहलाता है

22

सुषुप्तवत्प्रशमितभाववृत्तिना स्थितं सदा जाग्रति येन चेतसा । कलान्वितो विधुरिव यः सदा मुदा निषेव्यते मुक्त इतीह स स्मृतः || २२ ||

suṣuptavatpraśamitabhāvavṛttinā sthitaṃ sadā jāgrati yena cetasā | kalānvito vidhuriva yaḥ sadā mudā niṣevyate mukt itīha sa smṛtaḥ || 22 ||

English

One who remains in a state of tranquil consciousness, always awake, and who is always joyful like the moon with its digits, is remembered here as liberated.

हिन्दी

जो शांत चेतना में रहता है, हमेशा जाग्रत रहता है और चंद्रमा की तरह हमेशा आनंदित रहता है, वह यहाँ मुक्त माना जाता है।

23

श्रीवाल्मीकिरुवाच । इत्युक्तवत्यथ मुनौ दिवसो जगाम सायंतनाय विधयेऽस्तमिनो जगाम । स्नातुं सभा कृतनमस्करणा जगाम श्यामाक्षये रविकरैश्च सहाजगाम || २३ ||

śrīvālmīkiruvāca | ityuktavatyatha munau divaso jagāma sāyantanāya vidhaye'stamino jagāma | snātuṃ sabhā kṛtanamaskaraṇā jagāma śyāmākṣaye ravikaraiśca sahājagāma || 23 ||

English

Śrī Vālmīki said: Thus having spoken, the sage went to perform his evening duties as the day ended. He went to the assembly to bathe, having performed his salutations, and he went to the dark-eyed one with the rays of the sun.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: इस प्रकार कहकर, मुनि दिन के अंत में अपने शाम के कार्यों के लिए गए। वे सभा में स्नान करने के लिए गए, प्रणाम करने के बाद, और वे सूर्य की किरणों के साथ काले नेत्रों वाले के पास गए।

← Chapter 15Chapter 17 →