Sthiti स्थिति

Chapter 54 — 41 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

पुत्र उवाच | कीदृशस्तात संकल्पः कथदुपद्यते प्रभो | कथं च वृद्धिमाप्नोति कथं चैष विनश्यति || १ ||

putra uvāca | kīdṛśastāta saṃkalpaḥ kathadupadyate prabho | kathaṃ ca vṛddhimāpnoti kathaṃ caiṣa vinaśyati || 1 ||

English

The son said: What kind of resolve is this, O Lord, and how does it arise? How does it grow, and how does it perish?

हिन्दी

पुत्र ने कहा: हे प्रभो, यह संकल्प कैसा है और यह कैसे उत्पन्न होता है? यह कैसे बढ़ता है और कैसे नष्ट होता है?

2

दाशूर उवाच | अनन्तस्यात्मतत्त्वस्य सत्तासामान्यरूपिणः | चितश्चेत्योन्मुखत्वं यत्तत्संकल्पाङ्कुरं विदुः || २ ||

dāśūra uvāca | anantasyātmatattvasya sattāsāmānyarūpiṇaḥ | cittaścetyonmukhatvaṃ yattatsaṃkalpāṅkuraṃ viduḥ || 2 ||

English

Daśūra said: The tendency of the consciousness to turn towards the object is known as the sprout of resolve of the eternal self, which is the general form of existence.

हिन्दी

दाशूर ने कहा: चेतना का वस्तु की ओर मुड़ने का प्रवृत्ति अनंत आत्मा के संकल्प की अंकुर कहलाती है, जो अस्तित्व का सामान्य रूप है।

3

लेशतः प्राप्तसत्ताकः स एव घनतां शनैः | याति चित्तखमापूर्य दृढजाड्याय मेघवत् || ३ ||

leśataḥ prāptasattākaḥ sa eva ghanatāṃ śanaiḥ | yāti cittakhamāpūrya dṛḍhajāḍyāya meghavat || 3 ||

English

That which has attained a little existence gradually becomes dense, filling the space of the mind, like a cloud becoming thick with inertia.

हिन्दी

जो थोड़ी अस्तित्व प्राप्त कर चुका है, वही धीरे-धीरे घना हो जाता है, मन के अंतरिक्ष को भरता हुआ, जैसे बादल जड़ता से घना हो जाता है।

4

भावयन्ती चितिश्चेत्यं व्यतिरिक्तमिवात्मनः | संकल्पतामुपायाति बीजमङ्कुरतामिव || ४ ||

bhāvayantī cittiścetyaṃ vyatiriktamivātmanaḥ | saṃkalpatāmupāyāti bījamaṅkuratāmiva || 4 ||

English

Consciousness, contemplating the object as if it were separate from itself, attains the state of resolve, like a seed attaining the state of a sprout.

हिन्दी

चेतना, जो वस्तु को अपने से अलग की तरह सोचती है, संकल्प की अवस्था को प्राप्त होती है, जैसे बीज अंकुर की अवस्था को प्राप्त होता है।

5

संकल्पेन हि संकल्पः स्वयमेव प्रजायते | वर्धते स्वयमेवाशु दुःखाय न सुखाय तु || ५ ||

saṃkalpena hi saṃkalpaḥ svayameva prajāyate | vardhate svayamevāśu duḥkhāya na sukhāya tu || 5 ||

English

Indeed, by resolve, resolve itself is born. It grows quickly by itself, for sorrow, not for happiness.

हिन्दी

वास्तव में, संकल्प से ही संकल्प स्वयं उत्पन्न होता है। यह स्वयं ही शीघ्रता से बढ़ता है, दुःख के लिए, सुख के लिए नहीं।

6

संकल्पमात्रं हि जगज्जलमात्रं यथार्णवः | ऋते संकल्पमन्या ते नास्ति संसारदुःखिता || ६ ||

saṃkalpamātraṃ hi jagajjalamātraṃ yathārṇavaḥ | ṛte saṃkalpamanyā te nāsti saṃsāraduḥkhitā || 6 ||

English

The world is merely a thought, just as the ocean is merely water. Without thought, there is no suffering in the world.

हिन्दी

संसार केवल संकल्प है, जैसे समुद्र केवल जल है | संकल्प के बिना तुम्हारे लिए संसार का दुःख नहीं है

7

काकतालीययोगेन संजातोऽस्ति मुधैव हि | मृगतृष्णाद्विचन्द्रत्वभिवासत्यं च वर्धते || ७ ||

kākatālīyayogena saṃjāto'sti mudhaiva hi | mṛgatṛṣṇādvicandratvabhivāsatyam ca vardhate || 7 ||

English

By the illusion of the crow and the palm fruit, the foolish one is born. The mirage, the moon's reflection, and the false belief in them increase.

हिन्दी

काकतालीय योग से मूढ़ ही उत्पन्न होता है | मृगतृष्णा, चंद्र का प्रतिबिंब और उन पर भ्रम बढ़ता है

8

निगीर्णमातुलिङ्गस्य कनकप्रत्ययो यथा | स्वयमभ्येत्य सत्योऽन्तः संकल्पस्ते तथा हृदि || ८ ||

nigīrṇamātuliṅgasya kanakapratyayo yathā | svayamabhyetya satyo'ntaḥ saṃkalpaste tathā hṛdi || 8 ||

English

Just as the belief in gold arises naturally from a piece of brass, so does the true thought arise naturally in your heart.

हिन्दी

जैसे पीतल से स्वाभाविक रूप से सोने का भ्रम उत्पन्न होता है, वैसे ही सत्य संकल्प स्वाभाविक रूप से तुम्हारे हृदय में उत्पन्न होता है

9

असत्यमेव जातस्त्वमसत्यमपि वर्तसे | अस्मिञ्ज्ञाते च विज्ञाने ह्यसत्यं संविलीयते || ९ ||

asatyameva jātastvamasatyamapi vartase | asmiñjñāte ca vijñāne hyasatyaṃ saṃvilīyate || 9 ||

English

You are born of the unreal and exist as the unreal. When true knowledge is realized, the unreal dissolves.

हिन्दी

तुम असत्य से उत्पन्न हो और असत्य के रूप में रहते हो | जब सत्य ज्ञान प्राप्त होता है, तब असत्य विलीन हो जाता है

10

असौ सोऽहमिमे भावाः सुखदुःखमया मम | व्यर्थमेवेति नानास्था येनान्तः परितप्यसे || १० ||

asau so'hamime bhāvāḥ sukhaduḥkhamayā mama | vyarthameveti nānāsthā yenāntaḥ paritapyase || 10 ||

English

That is me, these are my feelings of pleasure and pain. Knowing this to be futile, you suffer internally with various beliefs.

हिन्दी

वह मैं हूँ, ये मेरे सुख-दुःख के भाव हैं | इसे व्यर्थ जानकर भी तुम अंदर से विभिन्न विश्वासों के साथ पीड़ित हो

11

असन्नेवास्य जातोऽसि कुतो जन्मविलासतः | व्यर्थमेवावमूढोऽसि संकल्पवशतः स्वतः || ११ ||

asannevāsya jāto'si kuto janmavilāsataḥ | vyarthamevāvamūḍho'si saṃkalpavaśataḥ svataḥ || 11 ||

English

You are born as if non-existent, from where is the play of birth? You are indeed deluded in vain by your own desires.

हिन्दी

तुम ऐसे पैदा हुए हो जैसे अस्तित्वहीन हो, जन्म का खेल कहाँ से है? तुम व्यर्थ ही अपनी इच्छाओं से भ्रमित हो।

12

मा संकल्पय संकल्पं भावं भावय मा स्थितौ | एतावतैव भावेन भव्यो भवति भूतये || १२ ||

mā saṃkalpaya saṃkalpaṃ bhāvaṃ bhāvaya mā sthitau | etāvataiva bhāvena bhavyo bhavati bhūtaye || 12 ||

English

Do not desire desires, cultivate feelings, do not be in a state. With this feeling alone, one becomes worthy of existence.

हिन्दी

इच्छाओं की इच्छा मत करो, भावनाओं को बढ़ाओ, किसी स्थिति में मत रहो। इस भावना से ही कोई अस्तित्व के योग्य बनता है।

13

संकल्पनाशयत्नेन न भयान्यनुगच्छति | भावनाभावमात्रेण संकल्पः क्षीयते स्वयम् || १३ ||

saṃkalpanāśayatnena na bhayānyanugacchati | bhāvanābhāvamātreṇa saṃkalpaḥ kṣīyate svayam || 13 ||

English

By the effort of destroying desires, fears do not follow. By the mere absence of feelings, desires dissolve by themselves.

हिन्दी

इच्छाओं को नष्ट करने के प्रयास से भय नहीं आते। केवल भावनाओं की अनुपस्थिति से ही इच्छाएँ स्वयं ही विलीन हो जाती हैं।

14

सुमनःपल्लवामर्दे किंचिद्व्यतिकरो भवेत् | सुसाध्यो भावमात्रेण नतु संकल्पनाशने || १४ ||

sumanaḥpallavāmarde kiṃcidvyatikaro bhavet | susādhyo bhāvamātreṇa natu saṃkalpanāśane || 14 ||

English

In the delight of the blossoming mind, there may be some disturbance. It is easily achievable by mere feeling, not by the destruction of desires.

हिन्दी

मन के खिलने की आनंद में कुछ विघ्न हो सकता है। यह केवल भावना से ही आसानी से प्राप्त किया जा सकता है, इच्छाओं के नष्ट होने से नहीं।

15

पुष्पाक्रान्तौ करस्पन्दयत्नः पुत्रोपयुज्यते | तदप्युपकरोत्यस्मिन्न संकल्पपरिक्षये || १५ ||

puṣpākrāntau karaspandayatnaḥ putropayujyate | tadapyupakarotyasminna saṃkalpaparikṣaye || 15 ||

English

The effort to pluck flowers is useful for the son. That also helps in this, not in the diminution of desires.

हिन्दी

फूल तोड़ने का प्रयास पुत्र के लिए उपयोगी है। वह भी इसमें मदद करता है, इच्छाओं के कम होने में नहीं।

16

संकल्पो येन हन्तव्यस्तेन भावविपर्ययात् अप्यर्धेन निमेषेण लीलयैव निहन्यते || १६ ||

saṃkalpo yena hantavyastena bhāvaviparyayāt apyardhena nimeṣeṇa līlayaiva nihanyate || 16 ||

English

The intention by which one is to be killed, by the transformation of that feeling, even in half a moment, it is destroyed effortlessly.

हिन्दी

जिस संकल्प से किसी को मारना होता है, उस भाव के विपरीत होने से, आधे पल में ही वह खेल से नष्ट हो जाता है।

17

भावमात्रोपसंपन्ने स्वात्मनि स्थितिमागते साध्यते यदसाध्यं तत्कस्य स्यात्किमिवाङ्ग ते || १७ ||

bhāvamātropasaṃpanne svātmani sthitimāgate sādhyate yadasādhyaṃ tatkasya syātkimivāṅga te || 17 ||

English

When one's own self is established in the mere feeling, what is impossible becomes possible. What is there that cannot be achieved?

हिन्दी

जब अपना स्वयं का आत्मा केवल भाव में स्थित हो जाता है, तब असंभव भी संभव हो जाता है। ऐसा क्या है जो प्राप्त नहीं किया जा सकता?

18

संकल्पेनैव संकल्पं मनसा स्वमनो मुने छित्त्वा स्वात्मनि तिष्ठ त्वं किमेतावति दुष्करम् || १८ ||

saṃkalpenaiva saṃkalpaṃ manasā svamano mune chittvā svātmani tiṣṭha tvaṃ kimetāvati duṣkaram || 18 ||

English

O sage, with the mind itself, cut off the intention with intention. Remain in your own self. What is so difficult in this?

हिन्दी

हे मुनि, मन से ही संकल्प को संकल्प से काट दो। अपने आत्मा में स्थित रहो। इसमें क्या कठिन है?

19

उपशान्ते हि संकल्पे उपशान्तमिदं भवेत् संसारदुःखमखिलं मूलादपि महामते || १९ ||

upaśānte hi saṃkalpe upaśāntamidaṃ bhavet saṃsāraduḥkhamakhilaṃ mūlādapi mahāmate || 19 ||

English

Indeed, when the intention is pacified, this world becomes pacified. All the sufferings of the world are pacified from the root, O great sage.

हिन्दी

निश्चय ही, जब संकल्प शांत हो जाता है, तब यह संसार शांत हो जाता है। संसार के सारे दुःख मूल से ही शांत हो जाते हैं, हे महान मुनि।

20

संकल्पो हि मनो जीवश्चित्तं बुद्धिः सवासना नाम्नैवान्यत्वमेतेषां नार्थेनार्थविदां वर || २० ||

saṃkalpo hi mano jīvaścittaṃ buddhiḥ savāsanā nāmnaivānyatvameteṣāṃ nārthenārthavidāṃ vara || 20 ||

English

Indeed, intention is the mind, the individual soul, the intellect, the consciousness, and the impressions. There is no difference among them in name only, not in reality, O best among the knowers of reality.

हिन्दी

निश्चय ही, संकल्प मन, जीव, चित्त, बुद्धि और वासना है। इनमें नाम से ही अंतर है, वास्तविकता में नहीं, हे वास्तविकता के ज्ञाताओं में श्रेष्ठ।

21

संकल्पनादृते नेह किंचिदेवास्ति कुत्रचित्| तमेव हृदयाच्छिन्धि किमेतत्परिशोचसि || २१ ||

saṃkalpanādṛte neha kiṃcidevāsti kutracit| tameva hṛdayācchindhi kimetatpariśocasi || 21 ||

English

Without imagination, nothing exists anywhere| Cut that from the heart, why do you grieve for this?

हिन्दी

संकल्पना के बिना यहाँ कुछ भी कहीं नहीं है| उसी को हृदय से काट दो, इसके लिए दुःख क्यों करते हो?

22

यथैवेदं नभः शून्यं जगच्छून्यं तथैव हि| असन्मयविकल्पोत्थे उभे एते तते यतः || २२ ||

yathaivedaṃ nabhaḥ śūnyaṃ jagacchūnyaṃ tathaiva hi| asanmayavikalpotthe ubhe ete tate yataḥ || 22 ||

English

Just as this sky is empty, so is the world empty| Both are born from the concept of non-existence

हिन्दी

जैसे यह आकाश शून्य है, वैसे ही यह जगत भी शून्य है| दोनों असत् की कल्पना से उत्पन्न हैं

23

असिद्धं सर्वमेवैतदसिद्धेनैव साधितम्| संकल्पेन जगद्यस्माद्भावना क्वावतिष्ठताम् || २३ ||

asiddhaṃ sarvamevaitadasiddhenaiva sādhitaṃ| saṃkalpena jagadyasmādbhāvanā kvāvatiṣṭhatām || 23 ||

English

All this is unreal, made real by the unreal| Since the world is by imagination, where does the conceptualization stand?

हिन्दी

यह सब असत्य है, असत्य से ही सत्य बना है| जबकि जगत कल्पना से है, कल्पना कहाँ खड़ी होती है?

24

सत्यास्थायामसत्यां तु किंनिष्ठा वासना भवेत्| भावनाक्षयतः सिद्धिस्ततः प्राप्यं न शिष्यते| तस्मादसदिदं सर्वं विज्ञेयं हेलयेद्धया || २४ ||

satyāsthāyāmasatyāṃ tu kiṃniṣṭhā vāsanā bhavet| bhāvanākṣayataḥ siddhistataḥ prāpyaṃ na śiṣyate| tasmādasadidaṃ sarvaṃ vijñeyaṃ helayeddhayā || 24 ||

English

In the false reality, what attachment can there be? From the destruction of conceptualization, realization is achieved, thus there is nothing to be attained| Therefore, know all this as unreal with a calm mind

हिन्दी

असत्य वास्तविकता में, कौन सी आसक्ति हो सकती है? कल्पना के नाश से सिद्धि प्राप्त होती है, इसलिए कुछ भी प्राप्त नहीं होता| इसलिए, शांत मन से यह सब असत्य समझो

25

तनुभावनया तेन सुखदुःखैर्न लिप्यते| अवस्त्विति च निर्णीय स्नेहास्था न प्रवर्तते || २५ ||

tanubhāvanayā tena sukhaduḥkhairna lipyate| avastviti ca nirṇīya snehaāsthā na pravartate || 25 ||

English

By the subtle conceptualization, one is not affected by happiness and sorrow| Having determined that it does not exist, attachment does not arise

हिन्दी

सूक्ष्म कल्पना से, सुख-दुःख से प्रभावित नहीं होता| यह जानकर कि यह अस्तित्व में नहीं है, आसक्ति नहीं उत्पन्न होती

26

आस्थाक्षये न जायेते हर्षामर्षौ भवाभवौ| तस्मादसदिदं सर्वं सुखदुःखादिविभ्रमैः || २६ ||

āsthākṣaye na jāyete harṣāmarṣau bhavābhavau| tasmādasadidaṃ sarvaṃ sukhaduḥkhādivibhramaiḥ || 26 ||

English

In the absence of faith, joy and sorrow, existence and non-existence do not arise| Therefore, all this is unreal, due to the illusions of happiness and sorrow

हिन्दी

आस्था के अभाव में हर्ष और अमर्ष, अस्तित्व और अनस्तित्व उत्पन्न नहीं होते| इसलिए, यह सब असत्य है, सुख-दुःख के भ्रमों के कारण

27

मनो जीवः स्फुरत्युच्चैर्मानसं नगरं जगत्| भविष्यद्वर्तमानं च भूतं च परिवर्तयन् || २७ ||

mano jīvaḥ sphuratyuccairmānasaṃ nagaraṃ jagat| bhaviṣyadvartamānaṃ ca bhūtaṃ ca parivartayan || 27 ||

English

The mind is the living entity that shines brightly| The world is a mental city, transforming the past, present, and future

हिन्दी

मन ही जीव (जीवित प्राणी) है जो उज्ज्वल रूप से चमकता है| यह संसार एक मानसिक नगर है, जो भूत, वर्तमान और भविष्य को परिवर्तित करता है

28

वासनावलितं लोके स्फुरच्छक्ति मनः स्थितम्| करोति स्वाशयेनेमां व्यवस्थां मलिनश्चलः || २८ ||

vāsanāvalitaṃ loke sphuracchakti manaḥ sthitam| karoti svāśayenemāṃ vyavasthāṃ malinaścalaḥ || 28 ||

English

In the world, the mind is covered with impressions and shines with power| It creates this arrangement with its own intentions, being impure and unstable

हिन्दी

संसार में, मन वासनाओं से आच्छादित है और शक्ति से चमकता है| यह अपनी इच्छाओं से इस व्यवस्था को बनाता है, अशुद्ध और अस्थिर होने के कारण

29

आत्मनः सदृशीं लीलां जीवो हृद्वनमर्कटः| दीर्घमाकारमादाय निमेषाद्याति ह्रस्वताम् || २९ ||

ātmanaḥ sadṛśīṃ līlāṃ jīvo hṛdvanamarkaṭaḥ| dīrghamākāramādāya nimeṣādyāti hrasvatām || 29 ||

English

The individual soul, like a monkey in the forest of the heart, takes on a long form and quickly becomes short

हिन्दी

जीव (जीवात्मा) हृदय (हृद्वन) के वन में बंदर (मर्कटः) की तरह, लंबे रूप (दीर्घमाकारम्) को धारण करता है और तुरंत छोटा (ह्रस्वताम्) हो जाता है

30

ग्रहीतुं च न शक्यन्ते संकल्पजलवीचयः| मनाग्दृष्टा विवर्धन्ते ह्रसन्ति सपरिच्छदाः || ३० ||

grahītuṃ ca na śakyante saṃkalpajalavīcayaḥ| manāgdṛṣṭā vivardhante hrasanti saparicchadāḥ || 30 ||

English

The waves of mental resolutions cannot be grasped| They grow and diminish as seen by the mind, along with their accessories

हिन्दी

मानसिक संकल्पों की लहरें ग्रहण नहीं की जा सकतीं| ये मन द्वारा देखे जाने पर बढ़ती और घटती हैं, अपने साथ सभी सामग्रियों के साथ

32

भ्रमदा जडसंस्थानाः संकल्पास्तडिदग्नयः | यदेवासन्मयं पुत्र तदेवाशु चिकित्सितुम् || ३२ ||

bhramadā jaḍasaṃsthānāḥ saṃkalpāstaḍidagnayaḥ | yadevāsanmayaṃ putra tadevāśu cikitsitum || 32 ||

English

O son, the resolutions that arise from ignorance are like lightning, and whatever is unreal should be treated immediately.

हिन्दी

हे पुत्र, जो संकल्प अज्ञान से उत्पन्न होते हैं, वे बिजली की तरह होते हैं, और जो कुछ भी असत्य है उसे तुरंत ठीक करना चाहिए।

33

शक्यते नात्र संदेहो नासत्सद्भवति क्वचित् | संस्थितो यदि संकल्पो दुश्चिकित्स्यः स्वतो भवेत् || ३३ ||

śakyate nātra saṃdeho nāsatsadbhavati kvacit | saṃsthito yadi saṃkalpo duścikitsyaḥ svato bhavet || 33 ||

English

There is no doubt that the unreal never becomes real. If a resolution is established, it becomes difficult to cure by itself.

हिन्दी

इसमें कोई संदेह नहीं है कि असत्य कभी सत्य नहीं बनता। यदि कोई संकल्प स्थापित हो जाता है, तो वह स्वयं ही दुरुपचार हो जाता है।

34

किंत्वसद्भूत एवैष सुचिकित्स्यस्तदा भवेत् | अकृत्रिमं चेत्संसारमलमङ्गारकार्ष्ण्यवत् || ३४ ||

kintvasadbhūta evaiṣa sucikitsyastadā bhavet | akṛtrimam cetsaṃsāramalamaṅgārakārṣṇyavat || 34 ||

English

However, if it is unreal, it can be easily cured. If the worldly existence is not artificial, then who would endeavor to cleanse it, like the blackness of charcoal?

हिन्दी

हालाँकि, यदि यह असत्य है, तो इसे आसानी से ठीक किया जा सकता है। यदि संसार कृत्रिम नहीं है, तो कौन इसे साफ करने का प्रयास करेगा, जैसे कोयले की कालिख?

35

तदेतत्क्षालने साधो कः प्रवर्तेत दुर्मतिः | किंत्वेतत्तण्डुलेष्वेव तुषकञ्चुकवत्स्थितम् || ३५ ||

tadetatkṣālane sādho kaḥ pravarteta durmatiḥ | kiṃtvetattuṇḍuleṣveva tuṣakañcukavatsthitam || 35 ||

English

O virtuous one, who would endeavor to cleanse that? However, this is situated in the grains themselves, like the husk in the rice.

हिन्दी

हे साधु, कौन इसे साफ करने का प्रयास करेगा? हालाँकि, यह चावल के दानों में ही स्थित है, जैसे चावल की भूसी।

36

यतस्ततः प्रयत्नेन पौरुषेण विनश्यति | अकृत्रिममपि प्राप्तं भृशं पुत्र तथा पुनः || ३६ ||

yatastataḥ prayatnena pauruṣeṇa vinaśyati | akṛtrimamapi prāptaṃ bhṛśaṃ putra tathā punaḥ || 36 ||

English

Therefore, with effort and human endeavor, even the non-artificial that has been obtained is destroyed completely, O son, and again.

हिन्दी

इसलिए, प्रयास और मानवीय प्रयास से, जो कृत्रिम नहीं है वह भी प्राप्त हो जाता है, हे पुत्र, और फिर से पूरी तरह नष्ट हो जाता है।

37

सुखोच्छेद्यतया ज्ञस्य संसारमलमाततम् । तण्डुलस्य यथा चर्म यथा ताम्रस्य कालिमा || ३७ ||

sukhocchedyatayā jñasya saṃsāramalamātatam | taṇḍulasya yathā carma yathā tāmrasya kālimā || 37 ||

English

Just as the husk is removed from the grain, and the impurity is removed from copper, the impurity of the world is removed by the knowledge of the knower.

हिन्दी

जैसे धान के ऊपर से छिलका हटाया जाता है, और ताँबे के ऊपर से मल हटाया जाता है, वैसे ही ज्ञानी के ज्ञान से संसार का मल हटाया जाता है।

38

नश्यति क्रियया पुत्र पुरुषस्य तथा मलम् । नश्यत्येव न संदेहस्तस्मादुद्यमवान्भव || ३८ ||

naśyati kriyayā putra puruṣasya tathā malam | naśyatyeva na saṃdehastasmādudyamavānbhava || 38 ||

English

O son, just as the impurity is removed by action, so is the impurity of the person removed. There is no doubt about it, therefore be industrious.

हिन्दी

हे पुत्र, जैसे क्रिया से मल हटाया जाता है, वैसे ही पुरुष का मल हटाया जाता है। इसमें कोई संदेह नहीं है, अतः उद्यमी बनो।

39

असत्कल्पैर्विकल्पैर्यत्संसारो न जितो मुधा । स्तोकेनाशु लयं याति क्वासद्वस्तु चिरं स्थितम् || ३९ ||

asatkalpairvikalpairyatsaṃsāro na jito mudhā | stokenāśu layaṃ yāti kvāsadvastu ciraṃ sthitam || 39 ||

English

The world is not conquered by foolish thoughts and imaginations. It quickly perishes with a little effort. How can an unreal thing remain for a long time?

हिन्दी

संसार असत् कल्पनाओं और विकल्पों से नहीं जीता जाता है। यह थोड़े प्रयास से शीघ्र ही नष्ट हो जाता है। कोई असत् वस्तु लंबे समय तक कैसे रह सकती है?

40

असत्यामेति संसारः स्वव्यवस्थां विचारतः । दीपालोकादिवान्धस्य द्वीन्दुत्वं स्वीक्षितादिव || ४० ||

asatyāmeti saṃsāraḥ svavyavasthāṃ vicārataḥ | dīpālokādivāndhasya dvīndutvaṃ svīkṣitādiva || 40 ||

English

The world appears to be unreal when examined with reason. It is like the perception of two moons by a blind man seeing the light of a lamp.

हिन्दी

संसार असत् प्रतीत होता है जब विचार से देखा जाता है। यह उस अंधे के समान है जो दीप के प्रकाश से दो चंद्रमा देखता है।

41

नासौ तव न चास्य त्वं भ्रान्तिं पुत्र परित्यज । असत्ये सत्यवद्दृष्टे भावना मा स्म हीदृशः || ४१ ||

nāsau tava na cāsya tvam bhrāntiṃ putra parityaja | asatyā satyavaddṛṣṭe bhāvanā mā sma hīdṛśaḥ || 41 ||

English

This is not yours, nor are you this. O son, abandon this delusion. When the unreal is seen as real, do not have such feelings.

हिन्दी

यह तुम्हारा नहीं है, न ही तुम यह हो। हे पुत्र, इस भ्रांति को छोड़ो। जब असत् को सत्य के रूप में देखा जाता है, तो ऐसी भावना न करो।

42

मम गुरुविभवोज्ज्वला विलासा इति तव मास्तु वृथैव विभ्रमोऽन्तः | त्वमपि च वितताश्च ते विलासा विलसति सर्वमिदं तदात्मतत्त्वम् || ४२ ||

mama guruvibhavojjvalā vilāsā iti tava māstu vṛthaiva vibhramo'ntaḥ | tvamapi ca vitatāśca te vilāsā vilasati sarvamidaṃ tadātmatattvam || 42 ||

English

May your splendid displays of the wealth of my guru be in vain; you too have extensive displays, and all this shines with that essence of the self.

हिन्दी

मेरे गुरु के विभव की उज्ज्वल विलासिता व्यर्थ हो जाए, तुम्हारे भी विस्तृत विलास हैं, और यह सब उस आत्मतत्त्व से चमकता है।

← Chapter 53Chapter 55 →