Sthiti स्थिति

Chapter 38 — 23 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं स्थिते तु तज्ज्ञानां यदेतत्कर्तृत्वं दृश्यते सुखदुःखादिषु योगादिषु वा तदसन्नतु मूर्खाणाम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ sthite tu tajjñānāṃ yadetatkartṛtvaṃ dṛśyate sukhaduḥkhādiṣu yogādiṣu vā tadasannatu mūrkhāṇām || 1 ||

English

Vasishtha said: This concept of agency, which is perceived in happiness, sorrow, and other states or in yoga and other practices, is indeed false for the ignorant.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: यह कर्तापन का भाव, जो सुख, दुःख और अन्य अवस्थाओं में या योग और अन्य अभ्यासों में देखा जाता है, मूर्खों के लिए वास्तव में झूठा है।

2

यतः कर्तृत्वं नाम किमुच्यते | यो ह्यन्तस्थाया मनोवृत्तेर्निश्चय उपादेयताप्रत्ययो वासनाभिधानस्तत्कर्तृत्वशब्देनोच्यते || २ ||

yataḥ kartṛtvaṃ nāma kimucyate | yo hyantasthāyā manovṛtterniścaya upādeyatāpratyayo vāsanābhidhānastatkartṛtvaśabdenocyate || 2 ||

English

What is called agency? It is the firm determination or the sense of acceptability of the mental modification that is called vasana, which is denoted by the word 'agency'.

हिन्दी

कर्तापन क्या कहलाता है? यह मानसिक विकार का निश्चय या स्वीकार्यता का भाव है, जिसे वासना कहते हैं, जो 'कर्तापन' शब्द से व्यक्त किया जाता है।

3

चेष्टावशात्तादृक्फलभोक्तृत्वं वासनानुरूपं स्पन्दते पुरुषः स्पन्दानुरूपं फलमनुभवति | फलभोक्तृत्वं नाम कर्तृत्वादिति सिद्धान्तः || ३ ||

ceṣṭāvaśāttādṛkphalabhoktṛtvaṃ vāsanānurūpaṃ spandate puruṣaḥ spandānurūpaṃ phalamanubhavati | phalabhoktṛtvaṃ nāma kartṛtvāditi siddhāntaḥ || 3 ||

English

Due to the influence of activity, the person experiences the result according to the vasanas. The person experiences the result according to the activity. The experience of the result is called agency.

हिन्दी

क्रिया के प्रभाव से, व्यक्ति वासनाओं के अनुसार परिणाम का अनुभव करता है। व्यक्ति क्रिया के अनुसार परिणाम का अनुभव करता है। परिणाम का अनुभव कर्तापन कहलाता है।

4

तथाच कुर्वतोऽकुर्वतो वापि स्वर्गेऽपि नरकेऽपि वा | यादृग्वासनमेतत्स्यान्मनस्तदनुभूयते || ४ ||

tathāca kurvato'kurvato vāpi svarge'pi narake'pi vā | yādṛgvāsanametatsyānmanastadanubhūyate || 4 ||

English

Therefore, whether one is acting or not acting, in heaven or in hell, the mind experiences according to the nature of the vasanas.

हिन्दी

इसलिए, चाहे कोई काम कर रहा हो या न कर रहा हो, स्वर्ग में हो या नरक में, मन वासनाओं के स्वभाव के अनुसार अनुभव करता है।

5

तस्मादज्ञाततत्त्वानां पुंसां कुर्वतामकुर्वतां च कर्तृता नतु ज्ञाततत्त्वानामवासनत्वात् || ५ ||

tasmādajñātatattvānāṃ puṃsāṃ kurvatāmakurvatāṃ ca kartṛtā natu jñātatattvānāmavāsanatvāt || 5 ||

English

Therefore, for those who do not know the truth, there is a sense of agency whether they are acting or not acting. But for those who know the truth, there is no sense of agency due to the absence of vasanas.

हिन्दी

इसलिए, जो लोग सत्य को नहीं जानते, उनमें चाहे वे काम कर रहे हों या न कर रहे हों, कर्तापन का भाव होता है। लेकिन जो लोग सत्य को जानते हैं, उनमें वासनाओं के अभाव के कारण कर्तापन का भाव नहीं होता।

6

ज्ञाततत्त्वो हि शिथिलीभूतवासनः कुर्वन्नपि फलं नानुसंदधाति अथच स्पन्दनमात्रं केवलं करोत्यसक्तबुद्धिः संप्राप्तमपि फलमात्मैवेदं सर्वमेव कर्मफलमनुभवत्यकुर्वन्नपि करोति मग्नमनाः || ६ ||

jñātātattvo hi śithilībhūtavāsanaḥ kurvannapi phalaṃ nānusaṃdadhāti athaca spandanamātraṃ kevalaṃ karotyasaktabuddhiḥ saṃprāptamapi phalamātmaivedaṃ sarvameva karmaphalamanubhavatyakurvannapi karoti magnamanāḥ || 6 ||

English

One who knows the truth, even if performing actions, does not cling to the results. Even if only performing minimal actions with a detached mind, one experiences all the fruits of actions as if not doing anything, being absorbed in the self.

हिन्दी

जिसने सत्य को जान लिया है, वह चाहे कर्म करे, पर फल की आसक्ति नहीं रखता। चाहे वह असक्त मन से केवल स्पन्दनमात्र करे, फल को प्राप्त करके भी आत्मा ही सब कर्मफल का अनुभव करता है, जैसे कुछ न करते हुए भी करता है, मन मग्न होकर।

7

मनो यत्करोति तत्कृतं भवति यन्न करोति तन्न कृतं भवति अतो मन एव कर्तृ न देहः || ७ ||

mano yatkaroti tatkṛtaṃ bhavati yanna karoti tanna kṛtaṃ bhavati ato mana eva kartṛ na dehaḥ || 7 ||

English

Whatever the mind does, that alone is done. Whatever it does not do, that is not done. Therefore, the mind alone is the doer, not the body.

हिन्दी

मन जो कुछ भी करता है, वही किया जाता है। जो नहीं करता, वह नहीं किया जाता। इसलिए, मन ही कर्ता है, शरीर नहीं।

8

चित्तादेवायं संसार आगतश्चित्तमय एव चित्तमात्रं चित्त एव स्थित इति विज्ञातम् विषयश्चमृगतृसर्वमुपशान्तमभूद्वासनैवेति ज्ञ एवास्तीति || ८ ||

cittādevāyaṃ saṃsāra āgataścittamaya eva cittamātraṃ citta eva sthita iti vijñātam viṣayaścamṛgatṛsarvamupaśāntamabhūdvāsanāiveti jña evāstīti || 8 ||

English

This world has come from the mind, is made of mind, and is established in the mind alone. This is known. The objects are like a mirage, all are pacified, and only the impressions remain. Only knowledge exists.

हिन्दी

यह संसार मन से आया है, मन का बना है, और मन में ही स्थित है। यह ज्ञात है। विषय मृगतृष्णा के समान हैं, सब शांत हो गए हैं, और केवल वासनाएँ ही रह गई हैं। केवल ज्ञान ही है।

9

आत्मविदां हि तन्मनः परमुपशममागतं मृगतृष्णाजलमिव वर्षति जलदे हिमकण इव चण्डातपे विलीनं तुर्यदशामुपागतं स्थितम् || ९ ||

ātmavidāṃ hi tanmanaḥ paramupaśamamāgataṃ mṛgatṛṣṇājalamiva varṣati jalade himakaṇa iva caṇḍātape vilīnaṃ turyadaśāmupāgataṃ sthitam || 9 ||

English

Indeed, for the knowers of the self, their mind attains supreme peace. It rains like the mirage water, melts like a hailstone in the hot sun, and dissolves, reaching the fourth state.

हिन्दी

वास्तव में, आत्मज्ञानी के लिए, उनका मन परम शांति को प्राप्त होता है। यह मृगतृष्णा जल की तरह बरसता है, धूप में बर्फ के गोले की तरह पिघलता है, और तुरीय अवस्था में विलीन हो जाता है।

10

नानन्दं न निरानन्दं न चलं नाचलं स्थिरम् | न सन्नासन्न चैतेषां मध्यं ज्ञानिमनो विदुः || १० ||

nānandaṃ na nirānandaṃ na calaṃ nācalaṃ sthiram | na sannāsanna caitēṣāṃ madhyaṃ jñānimano viduḥ || 10 ||

English

The wise mind is neither blissful nor devoid of bliss, neither moving nor unmoving, neither existent nor non-existent. It is understood to be in the middle of these.

हिन्दी

ज्ञानी का मन न आनंदमय है न आनंदरहित, न चलता है न अचल, न सत् है न असत् | इन सबके मध्य में यह समझा जाता है।

11

न वासनामये स्पन्दरसे गज इव पल्वले मज्जति तज्ज्ञो मूर्खमनोभोगभूमिमेव पश्यति न सत्तत्त्वं || ११ ||

na vāsanāmaye spandarase gaja iva palvale majjati tajjño mūrkhamanobhogabhūmimeva paśyati na sattattvaṃ || 11 ||

English

The wise one does not get entangled in the vibrations of desires like an elephant in a marsh. The fool, however, sees only the realm of sensual pleasures and not the true essence.

हिन्दी

ज्ञानी वासनाओं के स्पंदन में हाथी की तरह दलदल में नहीं फँसता | मूर्ख केवल इंद्रिय भोगों की भूमि ही देखता है, सत्ता की वास्तविकता नहीं।

12

तथाचायमत्रापरो दृष्टान्तः | अकुर्वन्नपि श्वभ्रपतनं श्तयासनगतोऽपि श्वभ्रपातवासनावासिते चेतसि श्वभ्रपतनदुःखमनुभवति | अपरस्तु कुर्वन्नपि श्वभ्रपतनं परममुपशममुपगतवति मनसि शय्यासनसुखमनुभवति | एवमनयोः शय्यासनश्वभ्रपातयोरेकः श्वभ्रपतनस्याकर्तापि कर्ता संपन्नो द्वितीयश्च श्वभ्रपतनस्य कर्ताप्यकर्ता संपन्नश्चित्तवशात्तस्माद्यच्चित्तं तन्मयो भवति पुरुष इति सिद्धान्तः || १२ ||

tathācāyamatrāparo dṛṣṭāntaḥ | akurvannapi śvabhrpatanaṃ śtayāsanagato'pi śvabhrapātavāsanāvāsite cetasi śvabhrpatanaduḥkhamanubhavati | aparastu kurvannapi śvabhrpatanaṃ paramamupaśamamupagatavati manasi śayyāsanasukhamanubhavati | evamanayoḥ śayyāsanaśvabhrapātayorekaḥ śvabhrpatanasya akartāpi kartā saṃpanno dvitīyaśca śvabhrpatanasya kartāpyakartā saṃpannaścittavaśāttasmādyacittaṃ tanmayo bhavati puruṣa iti siddhāntaḥ || 12 ||

English

Here is another example: Even without falling into a pit, one who is seated on a bed but whose mind is filled with the thought of falling into a pit experiences the suffering of falling. Conversely, even while falling into a pit, one whose mind is in a state of supreme peace experiences the comfort of a bed. Thus, among these two, one who is not the doer of falling into a pit becomes the doer due to the mind, and the other, even though the doer of falling, becomes a non-doer due to the mind. Therefore, whatever the mind is, that one becomes. This is the principle.

हिन्दी

यहाँ एक और उदाहरण है: भले ही कोई गड्ढे में न गिरे, लेकिन जो बिस्तर पर बैठा है और whose मन गड्ढे में गिरने के विचार से भरा है, वह गड्ढे में गिरने का दुःख अनुभव करता है। इसके विपरीत, भले ही कोई गड्ढे में गिर रहा हो, लेकिन जिसका मन परम शांति की अवस्था में है, वह बिस्तर के सुख का अनुभव करता है। इस प्रकार, इन दोनों में से एक जो गड्ढे में गिरने का कर्ता नहीं है, मन के कारण कर्ता बन जाता है, और दूसरा, भले ही गड्ढे में गिरने का कर्ता हो, मन के कारण अकर्ता बन जाता है। इसलिए, जो भी मन है, वही व्यक्ति बन जाता है। यह सिद्धांत है।

13

तेन तत्र कर्तुरकर्तुर्वा नित्यमसंसक्तं भवतु चेतो नहि किंचिदस्त्यात्मतत्त्वव्यतिरिक्तं यत्र संसक्तिर्भाव्यते | यत्किंचिदिदं जगद्गतं तत्सर्वं शुद्धचित्तत्वादाभासमवेहि || १३ ||

tena tatra karturakarturvā nityamasansaktaṃ bhavatu ceto nahi kiṃcidasti ātmatattvavyatiriktaṃ yatra saṃsaktirbhāvyate | yatkiṃcididaṃ jagadgataṃ tatsarvaṃ śuddhacittatvādābhāsamavehi || 13 ||

English

Therefore, let the mind be eternally unattached, whether it is the doer or non-doer. There is nothing beyond the essence of the self to which attachment can be attributed. Know that everything in this world is a reflection of pure consciousness.

हिन्दी

इसलिए, चाहे वह कर्ता हो या अकर्ता, मन सदा अनासक्त रहे। आत्मतत्त्व के अतिरिक्त कोई ऐसी चीज नहीं है जिससे आसक्ति हो सके। समझो कि यह सारा जगत शुद्ध चित्तत्व का प्रतिबिंब है।

14

एवं चास्य ज्ञातज्ञेयस्य पुंसो नामात्मा सुखदुःखानां न गम्य इति निश्चये जाते नात्मव्यतिरिक्ता आधाराधेयदृष्टयो विद्यन्त इति निश्चये जाते कर्ता भोक्तासर्वपदार्थव्यतिरिक्तोबालाग्रसहस्रभागोऽहमिति निश्चये जाते यत्किंचिदिदं तत्सर्वमहमेवेति वा निश्चये जाते सर्वसत्त्वावभासकः सर्वगस्तिष्ठाम्येवाहमिति निश्चये जाते नाहं सुखदुःखानां गम्य इति विगतज्वरतया चित्तवृत्तिर्लीलयैव तिष्ठते व्यवहारेषु || १४ ||

evaṃ cāsya jñātajñeyasya puṃso nāmātmā sukhaduḥkhānāṃ na gamya iti niścaye jāte nātmavyatiriktā ādhārādheyadṛṣṭayo vidyanta iti niścaye jāte kartā bhoktāsarvapadārthavyatiriktobālāgrasahasrabhāgo'hamiti niścaye jāte yatkiṃcididaṃ tatsarvamahameveti vā niścaye jāte sarvasattvāvabhāsakaḥ sarvagastiṣṭhāmyevāhamiti niścaye jāte nāhaṃ sukhaduḥkhānāṃ gamya iti vigatajvaratayā cittavṛttirlīlayaiva tiṣṭhate vyavahāreṣu || 14 ||

English

Thus, when it is firmly established that the self, which is the knower and the known, is not affected by pleasure and pain, and that there are no substrates or superimpositions other than the self, and when it is firmly established that 'I am the doer, the enjoyer, and beyond all objects, a thousandth part of the tip of a hair,' and when it is firmly established that 'I am all this,' and when it is firmly established that 'I am the revealer of all beings, omnipresent, and I exist,' then, free from feverishness, the mental modifications rest merely as play in worldly transactions.

हिन्दी

इस प्रकार, जब यह निश्चय हो जाता है कि ज्ञाता और ज्ञेय आत्मा सुख-दुःख से प्रभावित नहीं होती, और आत्मा के अतिरिक्त कोई आधार या आधेय नहीं है, और जब यह निश्चय हो जाता है कि 'मैं कर्ता, भोक्ता, और सभी पदार्थों से परे, बाल के अग्र का हजारवां भाग हूँ,' और जब यह निश्चय हो जाता है कि 'मैं ही यह सब कुछ हूँ,' और जब यह निश्चय हो जाता है कि 'मैं सभी सत्त्वों का प्रकाशक, सर्वव्यापी, और मैं ही हूँ,' तब, ज्वर से मुक्त होकर, मानसिक वृत्तियाँ संसारिक व्यवहारों में केवल लीला के रूप में स्थित रहती हैं।

15

तज्ज्ञस्य संकटे च मुदितैव केवलं ज्योत्स्नेव भुवनभावमलंकरोति येन चित्तादृते तु ज्ञः कुर्वन्न प्यकर्ता संपन्नो मनसोऽलेपकत्वान्नासौ पादपा ण्यादिविक्षेपस्य यत्नकृतस्यापि कर्मणः फलमनुभवति || १५ ||

tajjñasya saṃkaṭe ca muditaiva kevalaṃ jyotsneva bhuvanabhāvamalaṃkaroti yena cittādṛte tu jñaḥ kurvanna pyakartā saṃpanno manaso'lepakatvānnāsau pādapā ṇyādivikṣepasya yatnakṛtasyāpi karmaṇaḥ phalamanubhavati || 15 ||

English

The wise one remains joyful even in adversity, illuminating the world like the moonlight. Without the mind, even the wise, while acting, is not the doer, being free from mental attachments, does not experience the fruit of actions, even those done with effort.

हिन्दी

ज्ञानी संकट में भी प्रसन्न रहता है, चांदनी की तरह संसार को आलोकित करता है। मन के बिना, ज्ञानी भी कर्म करते हुए भी कर्ता नहीं होता, मानसिक आसक्ति से मुक्त होने के कारण प्रयासपूर्वक किए गए कर्मों के फल का अनुभव नहीं करता।

16

एवं मनः सर्वकर्मणां सर्वेहितानां सर्वभावानां सर्वलोकानां सर्वगतीनां बीजं तस्मिन्परिहृते सर्वकर्माणि परिहृतानि भवन्ति सर्वदुःखानि क्षीयन्ते सर्वकर्माणि लयमुपयान्ति | मानसेनापि कर्मणायत्कृतेनापि ज्ञो नाक्रम्यते न विवशीक्रियते न रञ्जनामुपैत्यव्यतिरिक्तात् || १६ ||

evaṃ manaḥ sarvakarmaṇāṃ sarvehitānāṃ sarvabhāvānāṃ sarvalokānāṃ sarvagatīnāṃ bījaṃ tasminparihṛte sarvakarmāṇi parihṛtāni bhavanti sarvaduḥkhāni kṣīyante sarvakarmāṇi layamupayānti | mānasenāpi karmaṇāyatkṛtenāpi jño nākramyate na vivaśīkriyate na rañjanāmupaityavyatiriktāt || 16 ||

English

Thus, the mind is the seed of all actions, all desires, all emotions, all worlds, and all states. When the mind is restrained, all actions are restrained, all sorrows are destroyed, and all actions dissolve. Even with actions done mentally, the wise one is not affected, not subjugated, and does not experience attachment.

हिन्दी

इस प्रकार, मन सभी कर्मों, सभी इच्छाओं, सभी भावों, सभी लोकों और सभी अवस्थाओं का बीज है। जब मन नियंत्रित होता है, तो सभी कर्म नियंत्रित हो जाते हैं, सभी दुःख नष्ट हो जाते हैं, और सभी कर्म विलीन हो जाते हैं। मानसिक रूप से किए गए कर्मों के साथ भी, ज्ञानी प्रभावित नहीं होता, वश में नहीं आता, और आसक्ति का अनुभव नहीं करता।

17

यथा बालो मनसा नगरस्य निर्माणं निर्मृष्टं च कुर्वंन्नगरनिर्माणं मनःकृतमकृतमिव लीलयानुभवति नोपादेयतयासुखदुःखमकृत्रिममिति पश्यति नगरनिर्मथनं च मनःकृतं कृतमिति पश्यतीति दुःखमपि लीलयानुभवन्नपि न दुःखमिति पश्यतिएवमसौपरमार्थतःकुर्वन्नपि न लिप्यत एवेति || १७ ||

yathā bālo manasā nagarasya nirmāṇaṃ nirmṛṣṭaṃ ca kurvaṃnnagaranirmāṇaṃ manaḥkṛtamakṛtamiva līlayānubhavati nopādeyatayāsukhaduḥkhamakṛtrimamiti paśyati nagaranirmathanaṃ ca manaḥkṛtaṃ kṛtamiti paśyatīti duḥkhamapi līlayānubhavannapi na duḥkhamiti paśyatievamasauparamārthataḥkurvannapi na lipyata eveti || 17 ||

English

Just as a child, with the mind, creates and destroys the construction of a city and experiences it as a playful act, not considering it as real happiness or suffering, and sees the destruction of the city as a mental creation, so too, the self, while acting in the ultimate reality, is not affected. Even while experiencing suffering as playful, it does not consider it as real suffering.

हिन्दी

जैसे एक बच्चा, मन से, एक शहर का निर्माण और विनाश करता है और इसे एक खेल के रूप में अनुभव करता है, इसे वास्तविक सुख या दुःख नहीं मानता, और शहर के विनाश को एक मानसिक सृजन के रूप में देखता है, वैसे ही, आत्मा, परमार्थ में कार्य करते हुए भी, प्रभावित नहीं होता। दुःख को खेल के रूप में अनुभव करते हुए भी, इसे वास्तविक दुःख नहीं मानता।

18

सर्वभावेषु हेयोपादेयताभ्यां जगति किं कारणं दुःखस्य न चोपादेये किंचिदपि संभवति यदविनाशं व्यतिरिक्तं चात्मनस्तस्मादयमात्माऽकर्ताऽभोक्ताऽतत्त्वतो यदेतत्कर्तृत्वं च स्वध्यारोप्यते || १८ ||

sarvabhāveṣu heyopādeyatābhyāṃ jagati kiṃ kāraṇaṃ duḥkhasya na copādeye kiṃcidapi saṃbhavati yadavināśaṃ vyatiriktaṃ cātmanastasmādayamātmā'kartā'bhoktā'tattvato yadetatkartṛtvaṃ ca svadhyāropyate || 18 ||

English

In all beings, what is the cause of suffering due to acceptance and rejection? Nothing that is accepted can be eternal and separate from the self. Therefore, the self is neither the doer nor the enjoyer in reality. This doership is superimposed on the self.

हिन्दी

सभी भावों में, स्वीकार और अस्वीकार के कारण दुःख का कारण क्या है? जो स्वीकार किया जाता है, वह अविनाशी और आत्मा से अलग नहीं हो सकता। इसलिए, आत्मा वास्तव में न तो कर्ता है न ही भोक्ता। यह कर्तृत्व आत्मा पर आरोपित किया जाता है।

19

आवश्यकं तत्सम्यग्दर्शनमोहान्न वस्तुत इति यथाभूतवस्तुविचारणात्कर्तृत्वभोक्तृत्वे न स्तःइन्द्रियेन्द्रियार्थद्वेषाभिलाषादिका दृष्टयस्तद्दृष्टीनां दृश्यन्ते नातद्दृष्टीनाम् || १९ ||

āvaśyakaṃ tatsamyagdarśanamohānna vastuta iti yathābhūtavastuvicāraṇātkartṛtvabhoktṛtve na staḥindriyendriyārthadveṣābhilāṣādikā dṛṣṭayastaddṛṣṭīnāṃ dṛśyante nātaddṛṣṭīnām || 19 ||

English

It is necessary to have the correct vision to understand the reality. Through the investigation of the true nature of things, the notions of doership and enjoyership do not exist. The views arising from the senses and sense objects, such as aversion and desire, are seen by those who have that vision, not by those who do not.

हिन्दी

वास्तविकता को समझने के लिए सही दृष्टि आवश्यक है। चीजों की वास्तविक प्रकृति की जांच के माध्यम से, कर्तृत्व और भोक्तृत्व के विचार मौजूद नहीं होते। इन्द्रियों और इन्द्रियार्थों से उत्पन्न विचार, जैसे घृणा और इच्छा, उन्हें दिखाई देते हैं जिनके पास वह दृष्टि है, उन्हें नहीं जिनके पास नहीं है।

20

मोक्षोऽस्ति न संसारे स्वसंसक्तमनसामिहासंसक्तमनसां त्वेतत्सर्वमेवास्ति || २० ||

mokṣo'sti na saṃsāre svasaṃsaktamanasāmihāsaṃsaktamanasāṃ tvetatsarvamevāsti || 20 ||

English

There is no liberation for those whose minds are attached to worldly desires; for those whose minds are detached, all this exists.

हिन्दी

जिनके मन संसार में आसक्त हैं, उनके लिए मोक्ष नहीं है; जिनके मन आसक्त नहीं हैं, उनके लिए यह सब कुछ है।

21

यथास्थितं ज्ञस्य केवलमात्मतत्वमेवोल्लसति तद्वित्वैकत्ववादिसिद्धे द्वित्वैकत्वे करोति सत्त्वासत्त्वे करोति शक्तिजालादभिन्नां सर्वशक्तितां च दर्शयति तस्य || २१ ||

yathāsthitaṃ jñasya kevalamātmatatvamevollasati tadvitvaikatvavādisiddhe dvitvaikatve karoti sattvāsattve karoti śaktijālādabhinnāṃ sarvaśaktitāṃ ca darśayati tasya || 21 ||

English

As it is, the knower of the self shines forth as the pure essence of the self. In the doctrine of duality and non-duality, it creates duality and non-duality, existence and non-existence, and reveals the power of all energies, indistinguishable from the web of powers.

हिन्दी

जैसा कि है, आत्मज्ञानी शुद्ध आत्मतत्व के रूप में चमकता है। द्वैत और अद्वैत के सिद्धांत में, यह द्वैत और अद्वैत, अस्तित्व और अनस्तित्व को उत्पन्न करता है, और शक्तियों के जाल से अलग न होने वाली सभी शक्तियों की शक्ति को दर्शाता है।

22

न बन्धोऽस्ति न मोक्षोऽस्ति नाबन्धोस्ति न बन्धनम् | अप्रबोधादिदं दुःखं प्रबोधात्प्रविलीयते || २२ ||

na bandho'sti na mokṣo'sti nābandho'sti na bandhanam | aprabodhādiduḥkhaṃ prabodhātpravilīyate || 22 ||

English

There is no bondage, no liberation, no bound state, no bond. This suffering arises from ignorance and dissolves with knowledge.

हिन्दी

न बंधन है, न मोक्ष है, न बंधन की स्थिति है, न बंधन है। यह दुःख अज्ञान से उत्पन्न होता है और ज्ञान से विलीन हो जाता है।

23

संकल्पिता जगति मोक्षमतिर्मुधैव संकल्पिता जगति बन्धमतिर्मुधैव | संत्यज्य सर्वमनहंकृतिरात्मनिष्ठो धीरो धिया व्यवहरन्भुवि राम तिष्ठ || २३ ||

saṃkalpitā jagati mokṣamatirmudhaiva saṃkalpitā jagati bandhamatirmudhaiva | saṃtyajya sarvamanahaṃkṛtirātmaniṣṭho dhīro dhiyā vyavaharanbhuvirāma tiṣṭha || 23 ||

English

The idea of liberation in this world is merely an illusion, as is the idea of bondage. Abandoning all ego, steadfast in the self, the wise one should act with wisdom in this world, O Rama.

हिन्दी

इस जगत में मोक्ष की मानसिकता मूढ़ता है, और बंधन की मानसिकता भी मूढ़ता है। सभी अहंकार को त्यागकर, आत्मनिष्ठ होकर, बुद्धिमान व्यक्ति को बुद्धि से इस दुनिया में कार्य करना चाहिए, हे राम।

← Chapter 37Chapter 39 →