Utpatti उत्पत्ति

Chapter 83 — 11 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | किरातमण्डले तस्मिन्ये भवन्ति महीभृतः | तैस्तैः सह परा मैत्री तस्याः समभिजायते || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kirātamaṇḍale tasminye bhavanti mahībhṛtaḥ | taitaiḥ saha parā maitrī tasyāḥ samabhijāyate || 1 ||

English

Śrīvasiṣṭha said: In that Kirāta region, those who become rulers, with them, she develops a great friendship.

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: उस किरात मण्डल में जो राजा होते हैं, उनके साथ उसकी बहुत मित्रता होती है।

2

सर्वास्तत्र महोत्पातान्पिशाचादिभयान्यपि | रोगांश्च योगसंसिद्धा निवारयति राक्षसी || २ ||

sarvāstatra mahotpātānpīśācādibhayānyapi | rogāṃśca yogasaṃsiddhā nivārayati rākṣasī || 2 ||

English

She, who is accomplished in yoga, wards off all calamities, fears of ghosts and other dangers, and diseases in that region.

हिन्दी

वह जो योग में सिद्ध है, उस क्षेत्र में सभी आपत्तियों, भूतों के भय और अन्य खतरों, और रोगों को दूर करती है।

3

बहुवर्षगणेनैषा ध्यानाद्विरतिमागता | तत्रागत्य समस्तांस्तान्वध्याञ्जन्तून्सुसंचितान् || ३ ||

bahuvarṣagaṇena eṣā dhyānād viratimāgatā | tatrāgatya samastāṃstān vadhyāñjantūn susaṃcitān || 3 ||

English

After many years, she, having ceased from meditation, goes there and collects all those beings who are to be slain.

हिन्दी

बहुत सालों के बाद, वह ध्यान से विरत होकर, वहाँ जाती है और सभी उन प्राणियों को एकत्र करती है जिन्हें मारा जाना है।

4

अद्यापि तत्र ये वध्यास्ते तदर्थं महीभुजा | नीयन्ते मित्रसन्माने के हि नाध्यवसायिनः || ४ ||

adyāpi tatra ye vadhyāste tadarthaṃ mahībhujā | nīyante mitrasanmāne ke hi nādhyavasāyinaḥ || 4 ||

English

Even today, those who are to be slain in that region are taken there for that purpose by the rulers, out of respect for friendship. Who indeed are not resolute?

हिन्दी

आज भी, उस क्षेत्र में जो मारे जाने वाले हैं, उन्हें उस उद्देश्य के लिए राजाओं द्वारा वहाँ ले जाया जाता है, मित्रता के सम्मान में। कौन ऐसा नहीं है जो दृढ़ नहीं है?

5

तस्यां ध्याननिषण्णायां किरातजनमण्डले | अनायान्त्यां चिरं कालं जनैर्दोषप्रशान्तये || ५ ||

tasyāṃ dhyānaniṣaṇṇāyāṃ kirātajanamaṇḍale | anāyāntyāṃ ciraṃ kālaṃ janairdoṣapraśāntaye || 5 ||

English

For the pacification of the faults of the people, she remains absorbed in meditation in the Kirāta region for a long time without coming.

हिन्दी

लोगों के दोषों की शांति के लिए, वह किरात मण्डल में ध्यान में लीन रहती है और लंबे समय तक नहीं आती है।

6

सा देवी कन्दरानाम्नी मङ्गलेतरनामिका | संप्रतिष्ठापिता मूर्त्या पुरे गगनकोटरे || ६ ||

sā devī kandarānāmnī maṅgaletaranāmikā | saṃpratiṣṭhāpitā mūrtyā pure gaganakoṭare || 6 ||

English

That goddess, known by the name Kandara and also by the name Mangaletara, is established in the form in the city of Gaganakotara.

हिन्दी

वह देवी, जिसे कन्दरा और मंगलेतर नाम से जाना जाता है, गगनकोटर नगर में मूर्ति के रूप में स्थापित है।

7

ततःप्रभृति तत्रत्यो यो यो भवति भूमिपः | स कन्दरां भगवतीं प्रतिष्ठापयति स्वयम् || ७ ||

tataḥprabhṛti tatrtyo yo yo bhavati bhūmipaḥ | sa kandarāṃ bhagavatīṃ pratiṣṭhāpayati svayam || 7 ||

English

From that time onwards, whoever becomes the king in that place, he himself establishes the goddess Kandara.

हिन्दी

उस समय से आगे, जो भी वहाँ राजा बनता है, वह स्वयं कन्दरा देवी की स्थापना करता है।

8

यः कन्दराप्रतिष्ठां च न करोति नृपाधमः | तस्योपतापनिचयाः प्रजा निघ्नन्ति यत्नतः || ८ ||

yaḥ kandarāpratiṣṭhāṃ ca na karoti nṛpādhamaḥ | tasyopatāpanicayāḥ prajā nighnanti yatnataḥ || 8 ||

English

The king who does not establish the goddess Kandara, his accumulated sufferings will surely destroy his subjects.

हिन्दी

जो राजा कन्दरा देवी की स्थापना नहीं करता, उसके एकत्रित दुःख उसकी प्रजा को निश्चित रूप से नष्ट करेंगे।

9

तत्पूजनादवाप्नोति जनस्तन्निखिलं फलम् | स्ववासनावशोच्छूनमनर्थं यात्यपूजनात् || ९ ||

tatpūjanādavāpnoti janastannikhilaṃ phalam | svavāsanāvaśocchūnamanarthaṃ yātyapūjanāt || 9 ||

English

By worshipping her, one attains all the fruits, but by not worshipping her, one goes to destruction due to one's own inclinations.

हिन्दी

उसकी पूजा से मनुष्य सभी फल प्राप्त करता है, लेकिन उसकी पूजा न करने से वह अपनी ही प्रवृत्ति के कारण विनाश की ओर बढ़ता है।

10

वध्यलोकोपहारेण सा देवी परिपूज्यते | प्रतिमा सा स्थिताद्यापि चित्रस्था फलदायिनी || १० ||

vadhyalokopahāreṇa sā devī paripūjyate | pratimā sā sthitādyāpi citrasthā phaladāyinī || 10 ||

English

That goddess is worshipped with offerings from the world of the slain. Even today, that image stands, painted and fruitful.

हिन्दी

वह देवी मारे गए लोगों की भेंट से पूजी जाती है। आज भी, वह मूर्ति चित्रित और फलदायी खड़ी है।

11

सकलकोमलमङ्गलकारिणी कवलिताखिलवध्यमहाजना | जयति सात्र किरातजनास्पदे परमबोधवती चिरदेवता || ११ ||

sakalakomalamaṅgalakāriṇī kavalitākhilavadhyamahājanā | jayati sātra kirātajanāspade paramabodhavatī ciradevatā || 11 ||

English

The one who is the cause of all auspiciousness and is gentle, who has consumed all the great enemies, triumphs in this place of the Kirata people, the supreme enlightened one, the eternal deity.

हिन्दी

जो सभी मंगल का कारण और कोमल है, जिसने सभी महान शत्रुओं को समाप्त कर दिया है, वह इस किरात जनों के स्थान पर विजयी है, परम ज्ञानी, सनातन देवी।

← Chapter 82Chapter 84 →