Utpatti, Chapter 79 उत्पत्ति

Book 3 of the Yoga Vasishtha, chapter 79 — verses 1–36 (36 in all). Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | इत्युक्त्वा राक्षसी प्रश्नान्सा वक्तुमुपचक्रमे | उच्यतामिति राज्ञोक्ते तानिमान्शृणु राघव || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ityuktvā rākṣasī praśnānsā vaktumupacakrame | ucyatāmiti rājñokte tānimānśṛṇu rāghava || 1 ||

English

Vasishtha said: Having said this, the demoness began to speak her questions. 'Let it be said,' said the king. Listen to these, O Raghava.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: यह कहकर, राक्षसी ने अपने प्रश्न पूछने शुरू किए। 'कहा जाए,' राजा ने कहा। हे राघव, इन्हें सुनो।

2

राक्षस्युवाच | एकस्यानेकसंख्यस्य कस्याणोरम्बुधेरिव | अन्तर्ब्रह्माण्डलक्षाणि लीयन्ते बुद्बुदा इव || २ ||

rākṣasyuvāca | ekasyāneka saṃkhyasya kasyāṇorambudheriva | antarbrahmāṇḍalakṣāṇi līyante budbudā iva || 2 ||

English

The demoness said: Just as countless bubbles dissolve in a single ocean, so do countless universes dissolve in the Supreme Brahman.

हिन्दी

राक्षसी ने कहा: जैसे अनगिनत बुलबुले एक समुद्र में विलीन हो जाते हैं, वैसे ही अनगिनत ब्रह्माण्ड परम ब्रह्म में विलीन हो जाते हैं।

3

किमाकाशमनाकाशं न किंचित्किंचिदेव किम् | कोऽहमेवासि संपन्नः को भवानप्यहं स्थितः || ३ ||

kimākāśamanākāśaṃ na kiṃcitkiṃcideva kim | ko'hamevāsi saṃpannaḥ ko bhavānapyahaṃ sthitaḥ || 3 ||

English

What is space and what is not space? What is nothing and what is something? Who am I, the accomplished one? Who are you, who am also I?

हिन्दी

क्या है आकाश और क्या है अनाकाश? क्या है कुछ नहीं और क्या है कुछ? मैं कौन हूँ, सिद्ध व्यक्ति? तुम कौन हो, जो मैं भी हूँ?

4

गच्छन्न गच्छति च कः कोऽतिष्ठन्नपि तिष्ठति | कश्चेतनोऽपि पाषाणः कश्चिद्व्योम्नि विचित्रकृत् || ४ ||

gacchanna gacchati ca kaḥ ko'tiṣṭhannapi tiṣṭhati | kaścetano'pi pāṣāṇaḥ kaścidvyomni vicitra kṛt || 4 ||

English

Who moves but does not move? Who stands still but does not stand still? Who is conscious but is like a stone? Who creates wonders in the sky?

हिन्दी

कौन चलता है लेकिन चलता नहीं है? कौन खड़ा है लेकिन खड़ा नहीं है? कौन चेतन है लेकिन पत्थर की तरह है? कौन आकाश में अद्भुत करता है?

5

वह्नितामजहच्चैव कश्च वह्निरदाहकः | अवह्नेर्जायते वह्निः कस्माद्राजन्निरन्तरम् || ५ ||

vahnitāmajahaccaiva kaśca vahniradāhakaḥ | avahnerjāyate vahniḥ kasmādrājannirantaram || 5 ||

English

Who abandons the nature of fire but is a burning fire? From what does fire arise continuously, O King?

हिन्दी

कौन अग्नि की प्रकृति को छोड़ देता है लेकिन जलती हुई अग्नि है? किससे अग्नि निरंतर उत्पन्न होती है, हे राजन?

6

अचन्द्रार्काग्नितारोऽपि कोऽविनाशः प्रकाशकः | अनेत्रलभ्यात्कस्माच्च प्रकाशः संप्रवर्तते || ६ ||

acandrārkāgnitāro'pi ko'vināśaḥ prakāśakaḥ | anetralabhyātkasmācca prakāśaḥ saṃpravartate || 6 ||

English

Even without the sun, moon, fire, or stars, what is the indestructible source of light? From what source does light emanate that is not perceived by the eyes?

हिन्दी

चाँद, सूर्य, अग्नि या तारों के बिना भी, वह अविनाशी प्रकाश क्या है? आँखों से न देखे जाने वाले से प्रकाश का उद्गम कहाँ से होता है?

7

लतागुल्माङ्कुरादीनां जात्यन्धानां तथैव च | अन्येषामप्यनक्षाणामालोकः क इवोत्तमः || ७ ||

latāgulmāṅkurādīnāṃ jātyandhānāṃ tathaiva ca | anyeṣāmapyanakṣāṇāmālokaḥ ka ivottamaḥ || 7 ||

English

What is the supreme light for the blind by birth, such as creepers, shrubs, and sprouts, and for other sightless beings?

हिन्दी

जन्म से अंधे, जैसे लताएँ, झाड़ियाँ और अंकुर, और अन्य बिना आँखों वाले जीवों के लिए उत्तम प्रकाश क्या है?

8

जनकः कोऽम्बरादीनां सत्तायाः कः स्वभावदः | को जगद्रत्नकोशः स्यात्कस्य कोशो मणेर्जगत् || ८ ||

janakaḥ ko'mbarādīnāṃ sattāyāḥ kaḥ svabhāvadaḥ | ko jagadrattanakośaḥ syātkasya kośo maṇerjagat || 8 ||

English

Who is the creator of the sky and other elements? What is the inherent nature of existence? Who holds the treasure chest of the world's jewels? Whose treasure chest is the world for the jewel?

हिन्दी

आकाश और अन्य तत्वों का जनक कौन है? अस्तित्व का स्वभाव क्या है? विश्व के रत्नों का खजाना किसके पास है? रत्न के लिए विश्व किसका खजाना है?

9

कोऽणुस्तमःप्रकाशः स्यात्कोऽणुरस्ति च नास्ति च | कोऽणुर्दूरेऽप्यदूरे च कोऽणुरेव महागिरिः || ९ ||

ko'ṇustamaḥprakāśaḥ syātko'ṇurasti ca nāsti ca | ko'ṇurdūre'pyadūre ca ko'ṇureva mahāgiriḥ || 9 ||

English

What is the minute particle that is both darkness and light? What is the particle that both exists and does not exist? What is the particle that is both far and near? What is the particle that is the great mountain itself?

हिन्दी

वह अणु क्या है जो अंधकार और प्रकाश दोनों है? वह अणु क्या है जो अस्तित्व में है और नहीं भी है? वह अणु क्या है जो दूर और पास दोनों है? वह अणु क्या है जो स्वयं महान पर्वत है?

10

निमेष एव कः कल्पः कः कल्पोऽपि निमेषकः | किं प्रत्यक्षमसद्रूपं किं चेतनमचेतनम् || १० ||

nimeṣa eva kaḥ kalpaḥ kaḥ kalpo'pi nimeṣakaḥ | kiṃ pratyakṣamasadrūpaṃ kiṃ cetanamacetanam || 10 ||

English

What is the moment that is an eon? What is the eon that is a moment? What is the direct perception that is non-existent? What is the sentient that is insentient?

हिन्दी

वह क्षण क्या है जो एक कल्प है? वह कल्प क्या है जो एक क्षण है? वह प्रत्यक्ष क्या है जो असत् है? वह चेतन क्या है जो अचेतन है?

11

कश्च वायुरवायुश्च कः शब्दोऽशब्द एव कः | कः सर्वं न च किंचिच्च कोऽहं नाहं च किं भवेत् || ११ ||

kaśca vāyuravāyuśca kaḥ śabdo'śabda eva kaḥ | kaḥ sarvaṃ na ca kiṃcicca ko'haṃ nāhaṃ ca kiṃ bhavet || 11 ||

English

What is air and what is not air? What is sound and what is silence? What is everything and what is nothing? Who am I and who am I not? What is the essence of existence?

हिन्दी

हवा क्या है और हवा क्या नहीं है? ध्वनि क्या है और मौन क्या है? सब कुछ क्या है और कुछ नहीं क्या है? मैं कौन हूँ और मैं कौन नहीं हूँ? अस्तित्व का सार क्या है?

12

किं प्रयत्नशतप्राप्यं लब्ध्वापि बहुजन्मनि | लब्धं न किंचिद्भवति किंतु सर्वं न लभ्यते || १२ ||

kiṃ prayatnaśataprāpyaṃ labdhvāpi bahu janmani | labdhaṃ na kiṃcid bhavati kiṃtu sarvaṃ na labhyate || 12 ||

English

What is attainable through hundreds of efforts, even after gaining it in many births, nothing is truly gained. Indeed, everything is not attainable.

हिन्दी

सैकड़ों प्रयासों से प्राप्त क्या है, बहुत से जन्मों में भी प्राप्त करने के बाद, कुछ भी वास्तव में प्राप्त नहीं होता। वास्तव में, सब कुछ प्राप्त नहीं होता।

13

स्वस्थेन जीवितेनोच्चैः केनात्मैवापहारितः | केनाणुनान्तः क्रियते मेरुस्त्रिभुवनं तृणम् || १३ ||

svasthana jīvitena uccaiḥ kenātmā evāpahāritaḥ | kenāṇunāntaḥ kriyate meruḥ tribhuvanaṃ tṛṇam || 13 ||

English

By what peaceful life is the self taken away? By what atom is the vast Meru mountain made into a blade of grass?

हिन्दी

किस शांत जीवन से आत्मा ले ली जाती है? किस अणु से विशाल मेरु पर्वत एक तिनके में बदल जाता है?

14

केनाप्यणुकमात्रेण पूरिता शतयोजनी | कोऽणुरेव भवन्माति न योजनशतेष्वपि || १४ ||

kenāpyaṇukamātreṇa pūritā śatayojanī | ko'ṇureva bhavan māti na yojanaśateṣvapi || 14 ||

English

By what tiny particle is a hundred yojanas filled? What atom can become so vast that it is not contained even in a hundred yojanas?

हिन्दी

किस छोटे कण से सौ योजन भर जाते हैं? कौन सा अणु इतना विशाल हो सकता है कि सौ योजन में भी न समा सके?

15

केनाप्यणुकमात्रेण पूरिता शतयोजनीकोऽणुरेव भवन्माति न योजनशतेष्वपि || १५ ||

kenāpyaṇukamātreṇa pūritā śatayojanīko'ṇureva bhavanmāti na yojanaśateṣvapi || 15 ||

English

By whom is a tiny atom filled to become a hundred yojanas? By whom does an atom become not even a hundred yojanas?

हिन्दी

किसके द्वारा एक छोटा सा अणु सौ योजन भर दिया जाता है? किसके द्वारा एक अणु सौ योजन भी नहीं बनता?

16

अणुत्वमजहत्कोऽणुर्मेरोः स्थूलतराकृतिः | वालाग्रशतभागात्मा कोऽणुरुच्चैः शिलोच्चयः || १६ ||

aṇutvamajahatko'ṇurmeroḥ sthūlatarākṛtiḥ | vālāgraśatabhāgātmā ko'ṇurucchaiḥ śiloccayaḥ || 16 ||

English

What atom, having abandoned its smallness, takes on the form of the vast Meru? What atom, being a part of the tip of a hair, becomes a towering mountain?

हिन्दी

कौन सा अणु, अपनी छोटाई को छोड़कर, विशाल मेरु का रूप धारण करता है? कौन सा अणु, बाल के अग्र का एक भाग होकर, एक ऊँची पर्वत श्रृंखला बन जाता है?

17

कोऽणुः प्रकाशतमसां दीपः प्रकटनप्रदः | कस्याणोरुदरे सन्ति समग्रानुभवाणवः || १७ ||

ko’ṇuḥ prakāśatamasāṃ dīpaḥ prakaṭanapradaḥ | kasyāṇorudare santi samagrānubhavāṇavaḥ || 17 ||

English

Who is the subtle one, the lamp of light and darkness, revealing all? In whose belly reside all experiences?

हिन्दी

कौन है वह सूक्ष्म जो प्रकाश और अंधेरे का दीपक है, सब कुछ प्रकट करने वाला? किसके पेट में सभी अनुभव रहते हैं?

18

कोऽणुरत्यन्तनिःस्वादुरपि संस्वदतेऽनिशम् | केन संत्यजता सर्वमणुना सर्वमाश्रितम् || १८ ||

ko’ṇuratyantaniḥsvādurapi saṃsvadate’niśam | kena saṃtyajatā sarvamaṇunā sarvamāśritam || 18 ||

English

Who is the subtle one, extremely sweet, yet always tasting? By abandoning what, does the subtle one encompass everything?

हिन्दी

कौन है वह सूक्ष्म जो अत्यंत मीठा है, फिर भी हमेशा स्वाद लेता है? किसको छोड़कर, सूक्ष्म सब कुछ आश्रय लेता है?

19

केनात्माच्छादनाशक्तेनाणुनाच्छादितं जगत् | जगल्लये न कस्याणोः सद्भूतमपि जीवति || १९ ||

kenātmācchādanāśaktenāṇunācchāditam jagat | jagallaye na kasyāṇoḥ sadbhūtamapi jīvati || 19 ||

English

By what power of self-concealment is the world concealed by the subtle one? In the dissolution of the world, does any subtle being survive?

हिन्दी

किस आत्म-छादन शक्ति से सूक्ष्म द्वारा संसार छिपा है? संसार के विलय में, कोई सूक्ष्म जीव जीवित रहता है?

20

अजातावयवः कोऽणुः सहस्रकरलोचनः | को निमेषो महाकल्पः कल्पकोटिशतानि च || २० ||

ajātāvayavaḥ ko’ṇuḥ sahasrakaralocanaḥ | ko nimeṣo mahākalpaḥ kalpakoṭiśatāni ca || 20 ||

English

Who is the subtle one with unborn limbs, with a thousand hands and eyes? What is the blink of an eye compared to a great aeon, and hundreds of millions of aeons?

हिन्दी

कौन है वह सूक्ष्म जिसके अंग अजन्मे हैं, जिसके हजार हाथ और आँखें हैं? एक पलक झपकी क्या है एक महाकल्प के मुकाबले, और अरबों कल्पों के मुकाबले?

21

अणौ जगन्ति तिष्ठन्ति कस्मिन्बीज इव द्रुमः | बीजानि निष्कलान्तानि स्फुटान्यनुदितान्यपि || २१ ||

aṇau jaganti tiṣṭhanti kasminbīja iva drumah | bījāni niṣkalāntāni sphuṭānyanuditānyapi || 21 ||

English

In the subtle, all worlds exist like a tree in a seed. The seeds are distinct, clear, and manifest.

हिन्दी

सूक्ष्म में, सभी संसार एक बीज में पेड़ की तरह मौजूद हैं। बीज अलग, स्पष्ट और प्रकट हैं।

22

कल्पः कस्य निमेषस्य बीजस्येवान्तरस्थितः | कः प्रयोजनकर्तृत्वमप्यनाश्रित्य कारकः || २२ ||

kalpaḥ kasya nimeṣasya bījasyaivāntarasthitaḥ | kaḥ prayojanakartṛtva mapyanāśritya kārakaḥ || 22 ||

English

What is the purpose of the creation that is inherent like a seed in a moment? Who is the doer without relying on any purpose?

हिन्दी

किस क्षण में बीज की तरह अन्तर्निहित सृष्टि का क्या उद्देश्य है? किस उद्देश्य के बिना कौन कर्ता है?

23

दृश्यसंपत्तये द्रष्टा स्वात्मानं दृश्यतां नयन् | दृश्यं पश्यन्स्वमात्मानं को हि पश्यत्यनेत्रवान् || २३ ||

dṛśyasaṃpattaye draṣṭā svātmānaṃ dṛśyatāṃ nayan | dṛśyaṃ paśyansvamātmānaṃ ko hi paśyatyaneatravān || 23 ||

English

For the attainment of the seen, the seer leads the self to be seen. Who, indeed, sees the self without eyes while seeing the seen?

हिन्दी

दृश्य की प्राप्ति के लिए, द्रष्टा आत्मा को दृश्य बनाता है। दृश्य को देखते हुए कौन आँखों के बिना आत्मा को देखता है?

24

अन्तर्गलितदृश्यं च क आत्मानमखण्डितम् | दृश्यासंपत्तये पश्यन्पुरो दृश्यं न पश्यति || २४ ||

antargalitadṛśyaṃ ca ka ātmānamakhṇḍitam | dṛśyāsaṃpattaye paśyanpuro dṛśyaṃ na paśyati || 24 ||

English

And who sees the unbroken self with the seen merged within? While seeing for the attainment of the seen, one does not see the seen before.

हिन्दी

और कौन अखंड आत्मा को अन्तर्गलित दृश्य के साथ देखता है? दृश्य की प्राप्ति के लिए देखते हुए, कोई पहले दृश्य को नहीं देखता।

25

आत्मानं दर्शनं दृश्यं को भासयति दृश्यवत् | कटकादीनि हेम्नेव विकीर्णं केन च त्रयम् || २५ ||

ātmānaṃ darśanaṃ dṛśyaṃ ko bhāsayati dṛśyavat | kaṭakādīni hemneva vikīrṇaṃ kena ca trayam || 25 ||

English

Who illuminates the self, the vision, and the seen like the seen? Who scatters the triad like bracelets made of gold?

हिन्दी

कौन आत्मा, दर्शन, और दृश्य को दृश्य की तरह प्रकाशित करता है? कौन सोने के कंगन की तरह त्रय को बिखेरता है?

26

कस्मान्न किंचिच्च पृथगूर्म्यादीव महाम्भसः | कस्येच्छया पृथक्चास्ति वीचितेव महाम्भसः || २६ ||

kasmānna kiṃcicca pṛthagūrmyādīva mahāmbhasaḥ | kasyecchayā pṛthakcāsti vīciteva mahāmbhasaḥ || 26 ||

English

Why is there nothing separate like a wave from the great ocean? By whose will does it exist separately like a wave from the great ocean?

हिन्दी

क्यों कुछ भी महासागर से अलग नहीं है जैसे लहर? किसकी इच्छा से यह महासागर से अलग लहर की तरह अस्तित्व में है?

27

दिक्कालाद्यनवच्छिन्नादेकस्मादसतः सतः | द्वैतमप्यपृथक्कस्माद्द्रवतेव महाम्भसः || २७ ||

dik kālādy anavacchinnād ekasmād asataḥ sataḥ | dvaitam apy apṛthak kasmād dravateva mahāmbhasaḥ || 27 ||

English

From the unreal, which is not limited by direction, time, etc., the duality flows like a great flood, even though it is not separate.

हिन्दी

दिशा, समय आदि से अनवच्छिन्न असत् से सत् होता है | द्वैत भी अपृथक् कस्मात् महाम्भस की तरह द्रवता है || २७ ||

28

आत्मानं दर्शनं दृश्यं सदसच्च जगत्त्रयम् | कोऽन्तर्बीजमिवान्तस्थं स्थितः कृत्वा त्रिकालगः || २८ ||

ātmānaṃ darśanaṃ dṛśyaṃ sad asac ca jagat trayam | ko'ntar bījam ivāntasthaṃ sthitaḥ kṛtvā trikālagaḥ || 28 ||

English

The Self, the seer, the seen, the real and the unreal, the three worlds, who has made the inner seed as if it is within, and is established in the three times.

हिन्दी

आत्मा, दर्शक, दृश्य, सत् और असत्, तीनों जगत, जो अंतर्बीज को अंतर्स्थ के रूप में स्थापित करता है और तीनों कालों में स्थित है।

29

भूतं भवद्भविष्यच्च जगद्वृन्दं बृहद्भ्रमम् | नित्यं समस्य कस्यान्तर्बीजस्यान्तरिव द्रुमः || २९ ||

bhūtaṃ bhavad bhaviṣyac ca jagad vṛndaṃ bṛhad bhramam | nityaṃ samasya kasyāntar bījasya antariva drumaḥ || 29 ||

English

The past, present, and future, the multitude of worlds, the great illusion, the eternal, the equal, whose inner seed is within like a tree.

हिन्दी

भूत, भवत, भविष्य, जगत की वृंदा, बृहद भ्रम, नित्य, सम, जिसका अंतर्बीज अंतर्में वृक्ष के समान है।

30

बीजं द्रुमतयेवाशु द्रुमो बीजतयेव च | स्वमेकमजहदूपमुदेत्यनुदितोऽपि कः || ३० ||

bījaṃ drumatayeva āśu drumaḥ bījatayeva ca | svam ekam ajahadūpam udetya anudito'pi kaḥ || 30 ||

English

The seed becomes a tree quickly, and the tree becomes a seed again. Who is that one, indivisible, who rises without rising?

हिन्दी

बीज द्रुम के रूप में शीघ्र हो जाता है, और द्रुम फिर बीज के रूप में हो जाता है। वह कौन है जो एक और अविभाज्य है, जो उदित होता है पर उदित नहीं होता?

31

बिसतन्तुर्महामेरुर्भो राजन्यदपेक्षया | तस्य कस्योदरे सन्ति मेरुमन्दरकोटयः || ३१ ||

bisatantur mahāmerur bho rājanyadapekṣayā | tasya kasyodare santi merumandarakoṭayaḥ || 31 ||

English

O king, the great Meru mountain, which is like a lotus fiber, by what dependence does it exist? In whose belly are the Meru and Mandara mountains?

हिन्दी

हे राजन्, बिसतन्तु के समान महामेरु पर्वत, किस अपेक्षा से है? किसके उदर में मेरु और मन्दर पर्वत हैं?

32

केनेदमाततमनेकचिदेव विश्वं किंसार एवमतिवल्गसि हंसि पासिकिंदर्शनेन न भवस्यथवा सदैव नूनं भवस्यमलदृग्वदनः स्वशान्त्यै || ३२ ||

kenedamātatamanekacideva viśvaṃ kiṃsāra evamativalgasi haṃsi pāsikiṃdarśanena na bhavasyathavā sadaiva nūnaṃ bhavasyamaladṛgvadanaḥ svaśāntyai || 32 ||

English

Why is this world so diverse? O swan, you are not bound by the sight of a noose. Perhaps you always have a pure vision for your own peace.

हिन्दी

यह विश्व इतना विविध क्यों है? हे हंस, तुम फंदे के दर्शन से बंधे नहीं हो। शायद तुम्हारी दृष्टि हमेशा शुद्ध है अपने शांति के लिए।

33

एषोऽसौ प्रगलतु संशयो ममोच्चैश्चित्तश्रीमुखमिहिकामलानुलेपःयस्याग्रे न गलति संशयः समूलो नैवासौ क्वचिदपि पण्डितोक्तिमेति || ३३ ||

eṣo'sau pragalatu saṃśayo mamoccaiścittaśrīmukhamihikāmalānulepaḥyasyāgre na galati saṃśayaḥ samūlo naivāsau kvacidapi paṇḍitoktimeti || 33 ||

English

Let this doubt be dispelled. My mind is adorned with the beauty of knowledge. The doubt that does not disappear from the beginning is not rooted and does not reach the words of the wise anywhere.

हिन्दी

यह संदेह दूर हो जाए। मेरा मन ज्ञान की सुंदरता से सजा हुआ है। जो संदेह शुरू से ही नहीं मिटता, वह जड़ नहीं है और वह कहीं भी विद्वानों के शब्दों तक नहीं पहुंचता।

34

एवं मे यदि न विनेष्यथः क्रमोक्तं संशान्तं लघुतरसंशयं सुबुद्धीतद्रक्षोजरठहुताशनेन्धनत्वं निर्विघ्नं झटिति गमिष्यथः क्षणेन || ३४ ||

evaṃ me yadi na vineṣyathaḥ kramoktaṃ saṃśāntaṃ laghutarasaṃśayaṃ subuddhītadrakṣojaraṭhahutāśanendhanatvaṃ nirvighnaṃ jhaṭiti gamiṣyathaḥ kṣaṇena || 34 ||

English

If you do not dispel my doubts in this manner, explained step by step, calmed, with the slightest doubt, with good intelligence, like the fuel of the demon's chariot, you will quickly reach without obstacles in an instant.

हिन्दी

यदि आप इस तरह मेरे संदेहों को दूर नहीं करते, क्रमशः समझाया गया, शांत, सबसे छोटे संदेह के साथ, अच्छी बुद्धि के साथ, राक्षस के रथ के ईंधन की तरह, आप बिना बाधा के तुरंत पहुंच जाएंगे।

35

पश्चात्तां जनपदमण्डलीं समन्ताद्भावत्कीमुरुजठरा क्षणाद्ग्रसेऽहमेवं ते भवतु सुराजतेति मन्ये मूर्खाणामतिरस एव संक्षयाय || ३५ ||

paścāttāṃ janapadamaṇḍalīṃ samantādbhāvatkīmurujaṭharā kṣaṇādgrase'hamevaṃ te bhavatu surājateti manye mūrkhāṇāmatirasa eva saṃkṣayāya || 35 ||

English

After that, I will swallow the entire region in an instant due to my immense belly. I think, 'Let it be so, O king,' the excessive delight of fools is only for destruction.

हिन्दी

उसके बाद, मैं अपने विशाल पेट के कारण एक क्षण में सारे क्षेत्र को निगल जाऊंगा। मैं सोचता हूं, 'ऐसा ही हो, हे राजा,' मूर्खों का अतिरिक्त आनंद केवल विनाश के लिए है।

36

इत्युक्त्वा विपुलगभीरमेघनादप्रोल्लासप्रकटगिरा निशाचरी सातूष्णीमप्यतिविकटाकृतिस्तदासीच्छुद्धान्तः शरदमलाभ्रमण्डलीव || ३६ ||

ityuktvā vipulagabhīrameghanādaprollāsaprakaṭagirā niśācarī sātūṣṇīmapyativikaṭākṛtistadāsīcchuddhāntaḥ śaradamalābhramaṇḍalīva || 36 ||

English

Having said this, the night-roaming demoness, with a voice resounding like the deep and vast thunder, appeared extremely fierce, even though she was calm. She was like a spotless autumn cloud.

हिन्दी

ऐसा कहकर, गहरे और विशाल मेघ की गर्जना के समान गम्भीर स्वर वाली रात्रि-चरी राक्षसी, शान्त होने के बावजूद अत्यन्त भयानक दिखाई दी। वह निर्मल शरद् के बादलों के समान थी।

← Chapter 78Chapter 80 →