Utpatti उत्पत्ति

Chapter 76 — 16 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | अथाभवदसौ सूची कर्कटीराक्षसी पुनः | सूक्ष्मैव स्थौल्यमायाता मेघलेखेव वार्षिकी || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | athābhavadasau sūcī karkaṭīrākṣasī punaḥ | sūkṣmaiva sthaulyamāyātā meghalekheva vārṣikī || 1 ||

English

Sri Vasistha said: Then she, the needle, became a giant demoness again, growing from subtle to gross like a rain cloud in the monsoon season.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: फिर वह सूई एक बार फिर विशाल राक्षसी बन गई, सूक्ष्म से स्थूल हो गई जैसे वर्षा ऋतु में बादल होता है।

2

निजमाकाशमासाद्य किंचित्प्रमुदिता सती | वृहद्राक्षसभावं तद्बोधात्कञ्चुकवज्जहौ || २ ||

nijamākāśamāsādya kiñcitpramuditā satī | vṛhadrākṣasabhāvaṃ tadbodhātkañcukavajjahau || 2 ||

English

Having reached her own space, she became somewhat joyful. She shed her demoness nature like a garment through knowledge.

हिन्दी

अपने आकाश को प्राप्त करके, वह कुछ प्रसन्न हो गई। उसने ज्ञान के द्वारा अपने राक्षसी स्वभाव को वस्त्र की तरह त्याग दिया।

3

तत्रैव ध्यायती तस्थौ बद्धपद्मासनस्थितिः | व्यालम्ब्य संविदं शुद्धां संस्थिता गिरिकूटवत् || ३ ||

tatraiva dhyāyatī tasthau baddhapadmāsanasthitiḥ | vyālambya saṃvidaṃ śuddhāṃ saṃsthitā girikūṭavat || 3 ||

English

She remained there meditating, seated in the lotus position, supported by pure consciousness, steady like a mountain peak.

हिन्दी

वह वहीं ध्यान करते हुए रही, पद्मासन में बैठी हुई, शुद्ध चेतना से सहारा लिये, पर्वत की चोटी की तरह स्थिर।

4

अथ सा मासषट्केन ध्यानाद्बोधमुपागता | महाजलदनादेन प्रावृषीव शिखण्डिनी || ४ ||

atha sā māsaṣaṭkena dhyānādbodhamupāgatā | mahājaladanādena prāvṛṣīva śikhaṇḍinī || 4 ||

English

Then, after six months of meditation, she attained enlightenment, like a peacock rejoicing in the great thunder of the monsoon.

हिन्दी

फिर, छह महीने के ध्यान के बाद, उसने बोध प्राप्त किया, जैसे मोर वर्षा ऋतु के बड़े मेघगर्जन में आनंदित होता है।

5

प्रबुद्धा सा बहिर्वृत्तिर्बभूव क्षुत्परायणा | यावद्देहं स्वभावोऽस्य देहस्य न निवर्तते || ५ ||

prabuddhā sā bahirvṛttirbabhūva kṣutparāyaṇā | yāvaddēhaṃ svabhāvo'sya dēhasya na nivartatē || 5 ||

English

Awakened, she became engaged in external activities, driven by hunger, until the nature of the body ceases.

हिन्दी

जाग्रत होकर, वह बाहरी गतिविधियों में व्यस्त हो गई, भूख से प्रेरित, जब तक शरीर की प्रकृति समाप्त नहीं हो जाती।

7

यदार्यगर्हितं यद्वा न्यायेन न समर्जितम् | तस्माद्ग्रासाद्वरं मन्ये मरणं देहिनामिदम् || ७ ||

yadāryagarhitaṃ yadvā nyāyena na samarjitam | tasmādgrāsādvaraṃ manye maraṇaṃ dehināmidam || 7 ||

English

If something is condemned by the noble or not acquired righteously, then I consider death preferable to consuming such things.

हिन्दी

यदि कोई चीज आर्यों द्वारा निंदित है या न्याय से नहीं प्राप्त हुई है, तो मैं ऐसी चीजों को ग्रहण करने से मृत्यु को श्रेष्ठ मानता हूँ।

8

यदि देहं त्यजामीदं तन्न्यायोपार्जितं विना | न किंचिदस्ति निर्न्यायं भुक्तोऽर्थो हि गरायते || ८ ||

yadi dehaṃ tyajāmīdaṃ tannyāyopārjitaṃ vinā | na kiṃcidasti nirnyāyaṃ bhukto'rtho hi garāyate || 8 ||

English

If I give up this body without acquiring anything righteously, there is nothing unrighteous in it. The consumed wealth is indeed condemned.

हिन्दी

यदि मैं इस शरीर को न्याय से कुछ भी प्राप्त किए बिना त्याग दूँ, तो इसमें कोई अन्याय नहीं है। भोग किया गया धन वास्तव में निंदित है।

9

यत्र लोकक्रमप्राप्तं तेन भुक्तेन किं भवेत् | न जीवितेन नो मृत्या किंचित्कारणमस्ति मे || ९ ||

yatra lokakramaprāptaṃ tena bhuktena kiṃ bhavet | na jīvitena no mṛtyā kiṃcitkāraṇamasti me || 9 ||

English

What will happen by enjoying what is obtained according to the worldly order? There is no cause for me in life or death.

हिन्दी

लोक क्रम से प्राप्त किये गए को भोग करने से क्या होगा? मेरे लिए जीवन में या मृत्यु में कोई कारण नहीं है।

10

मनोमात्रमहं ह्यासं देहादिभ्रमभूषणम् | तच्छान्तं स्वावबोधेन देहादेहदृशौ कुतः || १० ||

manomātramahaṃ hyāsaṃ dehādibhramabhūṣaṇam | tacchāntaṃ svāvabodhena dehādehadṛśau kutaḥ || 10 ||

English

I am merely the mind, adorned with the illusion of the body and other things. That is pacified by self-realization. Where is the difference between the body and the bodiless?

हिन्दी

मैं केवल मन हूँ, शरीर और अन्य चीजों के भ्रम से अलंकृत। वह स्व-बोध से शांत हो जाता है। शरीर और शरीरहीन में क्या अंतर है?

11

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं स्थिता मौनवती शुश्राव गगनाद्गिरम् | रक्षःस्वरूपसंत्यागतुष्टेनोक्तां नभस्वता || ११ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ sthitā maunavatī śuśrāva gaganādgiram | rakṣaḥsvarūpasantyāgatuṣṭenoktāṃ nabhasvatā || 11 ||

English

Vasishtha said: Thus situated, the silent one heard a voice from the sky, spoken by the one who was pleased with the abandonment of the demonic form.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार स्थित, मौन वाली ने आकाश से एक आवाज सुनी, जो राक्षस रूप के त्याग से प्रसन्न होकर कही गई थी।

12

गच्छ कर्कटि मूढांस्त्वं ज्ञानेनाश्ववबोधय | मूढोत्तारणमेवेह स्वभावो महतामिति || १२ ||

gaccha karkaṭi mūḍhāṃstvaṃ jñānenāśvavabodhaya | mūḍhottāraṇameveha svabhāvo mahatāmiti || 12 ||

English

Go, O crab, and awaken the foolish with your knowledge. Indeed, the nature of the great is to uplift the foolish.

हिन्दी

जाओ, ओ केकड़े, और अपने ज्ञान से मूर्खों को जगाओ। वास्तव में, महानों का स्वभाव मूर्खों को उबारना ही है।

13

बोध्यमानो भवत्यापि यो न बोधमुपैष्यति | स्वनाशायैव जातोऽसौ न्याय्यो ग्रासो भवेत्तव || १३ ||

bodhyamāno bhavatyāpi yo na bodhamupaiṣyati | svanāśāyaiva jāto'sau nyāyyo grāso bhavettava || 13 ||

English

Even if one is being awakened, if they do not attain enlightenment, they are born for their own destruction. It is right for you to consume them.

हिन्दी

यदि कोई जगाया जा रहा है, लेकिन वह बोध प्राप्त नहीं करता, तो वह अपने विनाश के लिए ही पैदा हुआ है। तुम्हें उन्हें ग्रहण करना उचित है।

14

श्रुत्वेत्यनुगृहीतास्मि त्वयेत्युक्तवती शनैः | उत्तस्थौ शैलशिखरात्क्रमादवरुरोह च || १४ ||

śrutvetyanugṛhītāsmi tvetyuktavatī śanaiḥ | uttasthau śailaśikharātkramādavaruroha ca || 14 ||

English

Having heard this, she felt blessed and said, 'I am blessed by you.' Slowly, she rose from the mountain peak and descended step by step.

हिन्दी

यह सुनकर, उसने महसूस किया कि उसे आशीर्वाद मिला है और कहा, 'मैं तुमसे आशीर्वादित हूँ।' धीरे-धीरे, वह पर्वत की चोटी से उठी और क्रमशः नीचे उतरी।

15

अधित्यकामतीत्याशु गत्वा चोपत्यकातटान् | विवेश शैलपादस्थं किरातजनमण्डलम् || १५ ||

adhityakāmatītyāśu gatvā copatyakātaṭān | viveśa śailapādasthaṃ kirātajanamaṇḍalam || 15 ||

English

Quickly desiring to transcend the sun, she went to the mountain slopes and entered the circle of Kirata people living at the foot of the mountain.

हिन्दी

सूर्य को पार करने की इच्छा से तुरंत, वह पर्वत की ढलानों पर गई और पर्वत के पादतल पर रहने वाले किरात लोगों के घेरे में प्रवेश किया।

16

बह्वन्नपशुलोकौघद्रव्यशष्पौषधामिषम् | अनन्तमूलपानान्नमृगकीटखगादिकम् || १६ ||

bahvannapaśulokaughadravyaśaṣpauṣadhāmiṣam | anantamūlapānānnamṛgakīṭakhagādikam || 16 ||

English

There was an abundance of food, animals, people, wealth, grains, herbs, meat, endless roots, drinks, and various creatures like deer, insects, and birds.

हिन्दी

वहाँ अनाज, पशु, लोगों, धन, अनाज, औषधियों, मांस, अनंत मूलों, पेयों, और विभिन्न प्राणियों जैसे हिरण, कीटों, और पक्षियों की अधिकता थी।

17

प्रचलितवलिताञ्जनाचलाभा हिमगिरिपादनिवेशितं सुदेशम् | तदनुगतवती निशाचरी सा निशि सुघनान्धतमिस्रमार्गभूमौ || १७ ||

prachalitavalitāñjanācalābhā himagiripādaniveśitaṃ sudeśam | tadanugatavatī niśācarī sā niśi sughanāndhatamisramārgabhūmau || 17 ||

English

The night-walker, following the path illuminated by the moonlight reflected from the snowy peaks, traverses the dense, dark path.

हिन्दी

रात की यात्री, हिमालय की चोटियों से प्रतिबिंबित चंद्रमा के प्रकाश से रोशन मार्ग पर चलती है, घने और अंधेरे रास्ते पर।

← Chapter 75Chapter 77 →