Utpatti उत्पत्ति

Chapter 7 — 45 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | य एष देवः कथितो यस्मिञ्ज्ञाते विमुच्यते | वद क्वासौ स्थितो ब्रह्मन्कथमेनमहं लभे || १ ||

śrīrāma uvāca | ya eṣa devaḥ kathito yasmiñjñāte vimucyate | vada kvāsau sthito brahmannkathamenamahaṃ labhe || 1 ||

English

Rama said, "You spoke of a god, and knowing him a person is freed. Tell me, teacher, where he lives, and how do I reach him."

हिन्दी

राम ने कहा, "आपने जिस देवता की बात की, जिसे जान लेने पर मनुष्य मुक्त हो जाता है, बताइए, हे ब्राह्मण, वह कहाँ रहता है और मैं उसे कैसे पाऊँ।"

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | य एष देवः कथितो नैष दूरेऽवतिष्ठते | शरीरे संस्थितो नित्यं चिन्मात्रमिति विश्रुतः || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ya eṣa devaḥ kathito naiṣa dūre'vatiṣṭhate | śarīre saṃsthito nityaṃ cinmātramiti viśrutaḥ || 2 ||

English

Vasishtha said, "The god I spoke of does not live far away. He always lives in the body, and he is known as pure awareness."

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा, "जिस देवता की मैंने बात की, वह दूर नहीं रहता। वह हमेशा शरीर में रहता है, और उसे शुद्ध चेतना कहा जाता है।"

3

एष सर्वमिदं विश्वं न विश्वं चैष सर्वगः | विद्यते ह्येष एवैको न तु विश्वाभिधास्ति दृक् || ३ ||

eṣa sarvamidaṃ viśvaṃ na viśvaṃ caiṣa sarvagaḥ | vidyate hyeṣa evaiko na tu viśvābhidhāsti dṛk || 3 ||

English

He is this whole world, yet he, who is present everywhere, is not the world. He alone truly exists; there is no separate seen thing that deserves the name "world."

हिन्दी

यह पूरा जगत् वही है, फिर भी वह, जो हर जगह है, जगत् नहीं है। सच में केवल वही है; कोई अलग दिखने वाली चीज़ नहीं है जिसे "जगत्" कहा जाए।

4

चिन्मात्रमेव शशिभृच्चिन्मात्रं गरुडेश्वरः | चिन्मात्रमेव तपनश्चिन्मात्रं कमलोद्भवः || ४ ||

cinmātrameva śaśibhṛccinmātraṃ garuḍeśvaraḥ | cinmātrameva tapanaścinmātraṃ kamalodbhavaḥ || 4 ||

English

Pure awareness alone is Shiva, who wears the moon. Pure awareness alone is Vishnu, who rides Garuda. Pure awareness alone is the sun. Pure awareness alone is Brahma, who was born from the lotus.

हिन्दी

शुद्ध चेतना ही शिव है, जो चाँद धारण करते हैं। शुद्ध चेतना ही विष्णु है, जो गरुड़ पर सवार होते हैं। शुद्ध चेतना ही सूर्य है। शुद्ध चेतना ही ब्रह्मा है, जो कमल से जन्मे थे।

5

बाळाअपिवदेत्येतद्यदिचेनतमात्रकम | जगदित्येवकेवात्रनामस्याइपदेशता || ५ ||

bāḷāapivadetyetadyadicenatamātrakam | jagadityevakevātranāmasyāipadeśatā || 5 ||

English

Even a child could say this much, if it were only that. Here, calling it "the world" is only a way of teaching, only a name.

हिन्दी

यह बात तो एक बच्चा भी कह सकता है, अगर इतना ही कहना हो। यहाँ "जगत्" कहना केवल सिखाने का एक तरीका है, केवल एक नाम है।

6

श्रीवसिष्ठ उवाच | चिन्मात्रं चेतनं विश्वमिति यज्ज्ञातवानसि | न किंचिदेव विज्ञातं भवता भवनाशनम् || ६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | cinmātraṃ cetanaṃ viśvamiti yajjñātavānasi | na kiṃcideva vijñātaṃ bhavatā bhavanāśanam || 6 ||

English

Vasishtha said, "You have understood that the world is pure awareness, that it is something conscious. But you have not truly understood anything that would end worldly existence."

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा, "आपने यह समझा कि जगत् शुद्ध चेतना है, कि वह चेतन है। पर आपने ऐसा कुछ नहीं समझा जो सांसारिक जीवन को समाप्त कर दे।"

7

चेतनं राम संसारो जीव एष पशुः स्मृतः | एतस्मादेव निर्यान्ति जरामरणभीतयः || ७ ||

cetanaṃ rāma saṃsāro jīva eṣa paśuḥ smṛtaḥ | etasmādeva niryānti jarāmaraṇabhītayaḥ || 7 ||

English

Rama, this conscious thing is called the individual soul, the bound creature, and this itself is what people call the world of birth and death. From this alone come the fears of old age and death.

हिन्दी

राम, यह चेतन तत्व ही जीव कहलाता है, बंधा हुआ प्राणी, और इसे ही संसार कहा जाता है। इसी से बुढ़ापे और मृत्यु के डर पैदा होते हैं।

8

पशुरज्ञो ह्यमूर्तोऽपि दुःखस्यैवैष भाजनम् | चेतनत्वाच्चेतनीयं मनोऽनर्थः स्वयं स्थितः || ८ ||

paśurajño hyamūrto'pi duḥkhasyaivaīṣa bhājanam | cetanatvāccetanīyaṃ mano'narthaḥ svayaṃ sthitaḥ || 8 ||

English

This bound creature is ignorant, and though it has no fixed form, it is a vessel of suffering. Because it is conscious in this limited way, the mind is what it must come to know - and this mind, which is itself the source of trouble, stands there on its own.

हिन्दी

यह बंधा हुआ प्राणी अज्ञानी है, और उसका कोई निश्चित रूप नहीं है, फिर भी वह दुख का पात्र है। वह चेतन तो है, पर सीमित रूप से, इसलिए मन ही वह चीज़ है जिसे जानना पड़ता है - और यह मन, जो खुद ही मुसीबत की जड़ है, अपने आप खड़ा रहता है।

9

चेत्यनिर्मुक्तता या स्यादचेत्योन्मुखताथवा | अस्य सा भरितावस्था तां ज्ञात्वा नानुशोचति || ९ ||

cetyanirmuktatā yā syādacetyonmukhatāthavā | asya sā bharitāvasthā tāṃ jñātvā nānuśocati || 9 ||

English

Being completely free from the thing that is known, or else turning away from the thing that is known - either way, this is the Self's state of fullness. Knowing this, a person does not grieve.

हिन्दी

जो कुछ जाना जाता है उससे पूरी तरह मुक्त होना, या फिर उस जानी हुई चीज़ से मुँह मोड़ लेना - दोनों ही आत्मा की परिपूर्ण अवस्था है। इसे जानकर मनुष्य शोक नहीं करता।

10

भिद्यते हृदयग्रन्थिश्छिद्यन्ते सर्वसंशयाः | क्षीयन्ते चास्य कर्माणि तस्मिन्दृष्टे परावरे || १० ||

bhidyate hṛdayagranthiśchidyante sarvasaṃśayāḥ | kṣīyante cāsya karmāṇi tasmindṛṣṭe parāvare || 10 ||

English

The knot in the heart is broken, all doubts are cut away, and this person's past actions wear away, when that reality is seen which is both the highest and everything within it.

हिन्दी

हृदय की गाँठ टूट जाती है, सारे संदेह कट जाते हैं, और इस व्यक्ति के कर्म क्षीण हो जाते हैं, जब वह तत्व देखा जाता है जो सबसे ऊँचा भी है और सब में मौजूद भी।

11

तस्य चेत्योन्मुखत्वं तु चेत्यासंभवनं विना | रोद्धुं न शक्यते दृश्यं चेत्यं शाम्यति वै कथम् || ११ ||

tasya cetyondmukhatvaṃ tu cetysāṃbhavanaṃ vinā | roddhuṃ na śakyate dṛśyaṃ cetyaṃ śāmyati vai katham || 11 ||

English

But the mind's turning toward the thing that is known cannot be stopped unless that known thing stops arising. So how does the seen, the known thing, ever grow quiet?

हिन्दी

पर मन का जानी हुई चीज़ की ओर मुड़ना तब तक नहीं रुक सकता जब तक वह जानी हुई चीज़ पैदा होना बंद न कर दे। तो फिर यह दिखने वाली, जानी हुई चीज़ शांत कैसे होगी?

12

अचेत्यचित्स्वरूपं यत्तच्चासंभवनं विना | क्व स्वरूपोन्मुखत्वं हि केवलं चेत्यरोधतः || १२ ||

acetyacitsvarūpaṃ yattaccāsaṃbhavaṇaṃ vinā | kva svarūponmukhatvaṃ hi kevalaṃ cetyarodhataḥ || 12 ||

English

That which is pure awareness free of anything known - without that known thing ceasing to arise, where is the turning toward one's own true nature? It comes only by stopping the thing that is known.

हिन्दी

जो शुद्ध चेतना किसी भी जानी हुई चीज़ से मुक्त है - जब तक वह जानी हुई चीज़ पैदा होना बंद न हो, तब तक अपने असली स्वरूप की ओर मुड़ना कहाँ संभव है? यह तभी होता है जब जानी हुई चीज़ को रोक दिया जाए।

13

श्रीराम उवाच | यस्मिञ्जीवे हि विज्ञाते न विनश्यति संसृतिः | व्योमरूपी पशुस्त्वज्ञः स ब्रह्मन्कुत्र कीदृशः || १३ ||

śrīrāma uvāca | yasmiñjīve hi vijñāte na vinaśyati saṃsṛtiḥ | vyomarūpī paśustvajñaḥ sa brahmannkutra kīdṛśaḥ || 13 ||

English

Rama said, "That soul, knowing whom the cycle of birth and death does not end, the ignorant, unconscious creature that seems shaped like empty space - where is it, teacher, and what is it like?"

हिन्दी

राम ने कहा, "वह जीव, जिसे जान लेने पर भी जन्म-मृत्यु का चक्र समाप्त नहीं होता, वह अज्ञानी, बेसुध प्राणी जो मानो आकाश जैसा दिखता है - वह कहाँ है, हे गुरु, और कैसा है?"

14

साधुसंगमसच्छास्त्रैः संसारार्णवतारकः | दृश्यते परमात्मा यः स ब्रह्मन्वद कीदृशः || १४ ||

sādhusaṃgamasacchāstraiḥ saṃsārārṇavatārakaḥ | dṛśyate paramātmā yaḥ sa brahmannvada kīdṛśaḥ || 14 ||

English

Through the company of good people and true scriptures, a person crosses the ocean of worldly existence and sees the Supreme Self. Tell me, teacher, what is that Supreme Self like?

हिन्दी

अच्छे लोगों की संगति और सच्चे शास्त्रों से मनुष्य संसार के सागर को पार करता है और परमात्मा को देखता है। बताइए, हे गुरु, वह परमात्मा कैसा है?

15

श्रीवसिष्ठ उवाच | यदेतच्चेतनं जीवो विशीर्णो जन्मजङ्गले | एतमात्मानमिच्छन्ति ये तेऽज्ञाः पण्डिता अपि || १५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yadetaccetanaṃ jīvo viśīrṇo janmajaṅgale | etamātmānamicchanti ye te'jñāḥ paṇḍitā api || 15 ||

English

Vasishtha said, "This conscious thing, the soul scattered about in the wilderness of births - those who take this to be the true Self, they are ignorant, even if they are scholars."

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा, "यह चेतन तत्व, वह जीव जो जन्मों के जंगल में बिखरा हुआ है - जो लोग इसे असली आत्मा मान लेते हैं, वे अज्ञानी हैं, चाहे वे कितने भी विद्वान क्यों न हों।"

16

जीव एव हि संसारश्चेतना दुःखसंततिःअस्मिञ्ज्ञाते न विज्ञातं किंचिद्भवति कुत्रचित् || १६ ||

jīva eva hi saṃsāraścetanā duḥkhasaṃtatiḥasmiñjñāte na vijñātaṃ kiṃcidbhavati kutracit || 16 ||

English

The soul itself is the world of birth and death; this limited consciousness is a constant stream of suffering. When this is understood for what it is, nothing anywhere is left unknown.

हिन्दी

जीव ही संसार है; यह सीमित चेतना दुख की लगातार धारा है। जब यह सच में समझ में आ जाता है, तो कहीं भी कुछ जानने को बाकी नहीं रहता।

17

ज्ञायते परमात्मा चेद्राम दुःखस्य संततिःक्षयमेति विषावेशशान्ताविव विषूचिका || १७ ||

jñāyate paramātmā cedrāma duḥkhasya saṃtatiḥkṣayameti viṣāveśaśāntāviva viṣūcikā || 17 ||

English

If the Supreme Self is known, Rama, this stream of suffering comes to an end - just as a violent bowel disease grows quiet once the force of the poison inside it has calmed down.

हिन्दी

अगर परमात्मा को जान लिया जाए, तो राम, दुख की यह धारा समाप्त हो जाती है - जैसे विषूचिका, यानी हैज़े जैसी भयंकर बीमारी, उस समय शांत हो जाती है जब उसके भीतर के ज़हर का ज़ोर कम हो जाता है।

18

श्रीराम उवाचरूपं कथय मे ब्रह्मन्यथावत्परमात्मनःयस्मिन्दृष्टे मनो मोहान्समग्रान्संतरिष्यति || १८ ||

śrīrāma uvācarūpaṃ kathaya me brahmanyathāvatparamātmanaḥyasmindṛṣṭe mano mohānsamagrānsaṃtariṣyati || 18 ||

English

Rama said, "Tell me truly, teacher, the true nature of the Supreme Self, seeing which the mind will cross over all its delusions completely."

हिन्दी

राम ने कहा, "बताइए, हे गुरु, परमात्मा का असली स्वरूप जैसा है वैसा, जिसे देखकर मन अपने सारे भ्रमों को पूरी तरह पार कर जाएगा।"

19

श्रीवसिष्ठ उवाच | देशाद्देशान्तरं दूरं प्राप्तायाः संविदो वपुः | निमिषेणैव यन्मध्ये तद्रूपं परमात्मनः || १९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | deśādddeśāntaraṃ dūraṃ prāptāyāḥ saṃvido vapuḥ | nimiṣeṇaiva yanmadhye tadrūpaṃ paramātmanaḥ || 19 ||

English

The awareness that travels a great distance from one place to another far-off place in the blink of an eye - the space in between, in which this happens, that is the form of the Supreme Self.

हिन्दी

वह चेतना जो एक जगह से दूसरी दूर की जगह तक पलक झपकते ही पहुँच जाती है - उसके बीच का जो स्थान है, जिसमें यह होता है, वही परमात्मा का स्वरूप है।

20

अत्यन्ताभाव एवास्ति संसारस्य यथास्थितेःयस्मिन्बोधमहाम्भोधौ तद्रूपं परमात्मनः || २० ||

atyantābhāva evāsti saṃsārasya yathāsthiteḥyasminbodhamahāmbhodhau tadrūpaṃ paramātmanaḥ || 20 ||

English

The world of birth and death, exactly as it truly stands, is in fact completely non-existent. That great ocean of awareness within which this is so, that is the form of the Supreme Self.

हिन्दी

यह संसार, जैसा वह असल में है, वास्तव में पूरी तरह से नहीं है। जिस चेतना के महासागर में यह सच है, वही परमात्मा का स्वरूप है।

21

द्रष्टृदृश्यक्रमो यत्र स्थितोऽप्यस्तमयं गतः | यदनाकाशमाकाशं तद्रूपं परमात्मनः || २१ ||

draṣṭṛdṛśyakramo yatra sthito'pyastamayaṃ gataḥ | yadanākāśamākāśaṃ tadrūpaṃ paramātmanaḥ || 21 ||

English

The order of seer and seen, though it is present there, has in truth vanished. That which is space and yet is not space - that is the form of the Supreme Self.

हिन्दी

देखने वाले और दिखने वाले का क्रम, भले ही वहाँ मौजूद हो, असल में मिट चुका है। जो आकाश है और फिर भी आकाश नहीं है - वही परमात्मा का स्वरूप है।

22

अशून्यमिव यच्छून्यं यस्मिन्शून्यं जगत्स्थितम् | सर्गौघे सति यच्छून्यं तद्रूपं परमात्मनः || २२ ||

aśūnyamiva yacchūnyaṃ yasminśūnyaṃ jagatsthitam | sargaughe sati yacchūnyaṃ tadrūpaṃ paramātmanaḥ || 22 ||

English

That which is empty, yet seems as if it were not empty; in which the empty world stands; the emptiness that remains even while the flood of creation goes on - that is the form of the Supreme Self.

हिन्दी

जो खाली है, फिर भी लगता है जैसे खाली न हो; जिसमें यह खाली जगत् टिका हुआ है; वह खालीपन जो सृष्टि की बाढ़ के बीच भी बना रहता है - वही परमात्मा का स्वरूप है।

23

यन्महाचिन्मयमपि बृहत्पाषाणवत्स्थितम् | जडं वा जडमेवान्तस्तद्रूपं परमात्मनः || २३ ||

yanmahācinmayamapi bṛhatpāṣāṇavatsthitam | jaḍaṃ vā jaḍamevāntastadrūpaṃ paramātmanaḥ || 23 ||

English

That which, though made of vast awareness, stands still like a huge rock - whether it looks lifeless or not, it is lifeless only on the outside. That is the form of the Supreme Self.

हिन्दी

जो, महान चेतना से बना होते हुए भी, एक बड़ी चट्टान की तरह स्थिर खड़ा है - चाहे वह निर्जीव दिखे या न दिखे, वह निर्जीव केवल बाहर से है। वही परमात्मा का स्वरूप है।

24

सबाह्याभ्यन्तरं येन सर्वं संप्राप्य संगमम् | स्वरूपसत्तामाप्नोति तद्रूपं परमात्मनः || २४ ||

sabāhyābhyantaraṃ yena sarvaṃ saṃprāpya saṃgamam | svarūpasattāmāpnoti tadrūpaṃ paramātmanaḥ || 24 ||

English

That by which everything, inside and outside, comes into contact and union, and thereby gains the reality of its own true nature - that is the form of the Supreme Self.

हिन्दी

जिसके द्वारा हर चीज़, भीतर और बाहर, आपस में जुड़ जाती है और मिलन पाकर अपने असली स्वरूप की सच्चाई पाती है - वही परमात्मा का स्वरूप है।

25

प्रकाशस्य यथालोकः शून्यत्वं नभसो यथा | तथेदं संस्थितं यत्र तद्रूपं परमात्मनः || २५ ||

prakāśasya yathālokaḥ śūnyatvaṃ nabhaso yathā | tathedaṃ saṃsthitaṃ yatra tadrūpaṃ paramātmanaḥ || 25 ||

English

As radiance naturally belongs to light, and emptiness naturally belongs to the sky, so this world rests in that which is the very form of the Supreme Self.

हिन्दी

जैसे चमक रोशनी का ही हिस्सा है, और जैसे खालीपन आकाश का ही हिस्सा है, वैसे ही यह जगत उसी में टिका है जो परमात्मा का असली रूप है।

26

श्रीराम उवाच | सद्रूपं परमात्मेति कथं नाम हि बुध्यते | इयतोऽस्य जगन्नाम्नो दृश्यस्यासंभवः कथम् || २६ ||

śrīrāma uvāca | sadrūpaṃ paramātmeti kathaṃ nāma hi budhyate | iyato'sya jagannāmno dṛśyasyāsaṃbhavaḥ katham || 26 ||

English

Rama said: How can it be understood that the Supreme Self has the nature of pure existence? And how can it be said that this seen world, which is so vast, does not exist at all?

हिन्दी

राम ने कहा कि यह कैसे समझ में आए कि परमात्मा का स्वरूप शुद्ध सत्ता है? और यह कैसे कहा जा सकता है कि यह इतना बड़ा दिखने वाला जगत बिल्कुल है ही नहीं?

27

श्रीवसिष्ठ उवाच | भ्रमस्य जागतस्यास्य जातस्याकाशवर्णवत् | अत्यन्ताभावसंबोधे यदि रूढिरलं भवेत् || २७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | bhramasya jāgatasyāsya jātasyākāśavarṇavat | atyantābhāvasaṃbodhe yadi rūḍhiralaṃ bhavet || 27 ||

English

Vasishtha said: This illusion of the world is born just like a colour seeming to appear in the empty sky. If ordinary agreement were enough to fully understand that it does not exist at all,

हिन्दी

वशिष्ठ ने कहा कि यह जगत का भ्रम वैसे ही पैदा होता है जैसे खाली आकाश में कोई रंग दिखाई दे जाए। अगर यह सामान्य समझ भर से मान लेना काफी होता कि यह बिल्कुल है ही नहीं,

28

तज्ज्ञातं ब्रह्मणो रूपं भवेन्नान्येन कर्मणा | दृश्यात्यन्ताभावतस्तु ऋते नान्या शुभा गतिः || २८ ||

tajjñātaṃ brahmaṇo rūpaṃ bhavennānyena karmaṇā | dṛśyātyantābhāvatastu ṛte nānyā śubhā gatiḥ || 28 ||

English

then that alone would be known as the true form of Brahman, and nothing else would need to be done. Except through the complete non-existence of this seen world, there is no other good path.

हिन्दी

तो बस इतना जान लेना ही ब्रह्म का असली रूप समझना होता, और कुछ और करने की जरूरत नहीं होती। इस दिखने वाले जगत के पूरी तरह न होने को समझे बिना और कोई अच्छा रास्ता नहीं है।

29

अत्यन्ताभावसंपत्तौ दृश्यस्यास्य यथा स्थितेः | शिष्यते परमार्थोऽसौ बुध्यते जायते ततः || २९ ||

atyantābhāvasaṃpattau dṛśyasyāsya yathā sthiteḥ | śiṣyate paramārtho'sau budhyate jāyate tataḥ || 29 ||

English

When this seen world reaches its complete non-existence, exactly as it truly is, what remains is the Supreme Reality. From that, true understanding is born.

हिन्दी

जब यह दिखने वाला जगत पूरी तरह न होने की असली स्थिति में पहुंच जाता है, तो जो बचता है वही परम सत्य है। उसी से सच्ची समझ पैदा होती है।

30

न विदः प्रतिबिम्बोऽस्ति दृश्याभावादृते क्वचित् | क्वचिन्नाप्रतिबिम्बेन किलादर्शोऽवतिष्ठते || ३० ||

na vidaḥ pratibimbo'sti dṛśyābhāvādṛte kvacit | kvacinnāpratibimbena kilādarśo'vatiṣṭhatē || 30 ||

English

For the one who knows, there is no reflection anywhere except through the absence of the thing seen. Yet nowhere does a mirror stand without some reflection in it.

हिन्दी

जानने वाले के लिए कहीं भी कोई प्रतिबिंब नहीं है, सिवाय इसके कि देखी जाने वाली चीज़ ही न हो। फिर भी कोई आईना बिना किसी प्रतिबिंब के कभी नहीं रहता।

31

जगन्नाम्नोऽस्य दृश्यस्य स्वसत्तासंभवं विना | बुध्यते परमं तत्त्वं न कदाचन केनचित् || ३१ ||

jagannāmno'sya dṛśyasya svasattāsaṃbhavaṃ vinā | budhyate paramaṃ tattvaṃ na kadācana kenacit || 31 ||

English

Without recognising that this thing called the world, which is seen, cannot truly have its own existence, the highest truth is never understood by anyone, at any time.

हिन्दी

यह जो दिखने वाली चीज़ जगत कहलाती है, इसका अपना कोई असली अस्तित्व नहीं हो सकता, इस बात को समझे बिना परम सत्य कभी किसी को समझ नहीं आता।

32

श्रीराम उवाच | इयतो दृश्यजातस्य ब्रह्माण्डस्य जगत्स्थितेः | मुने कथमसत्तास्ति क्व मेरुः सर्षपोदरे || ३२ ||

śrīrāma uvāca | iyato dṛśyajātasya brahmāṇḍasya jagatsthiteḥ | mune kathamasattāsti kva meruḥ sarṣapodare || 32 ||

English

Rama said: O sage, how can there be non-existence of this vast seen creation, this universe, this world that stands before us? Where can Mount Meru fit inside the belly of a mustard seed?

हिन्दी

राम ने कहा कि हे मुनि, यह इतनी बड़ी दिखने वाली सृष्टि, यह ब्रह्मांड, यह खड़ा हुआ जगत, इसका न होना कैसे हो सकता है? मेरु पर्वत सरसों के दाने के अंदर कैसे समा सकता है?

33

श्रीवसिष्ठ उवाच | दिनानि कतिचिद्राम यदि तिष्ठस्यखिन्नधीः | साधुसंगमसच्छास्त्रपरमस्तदहं क्षणात् || ३३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | dināni katacidrāma yadi tiṣṭhasyakhinnadhīḥ | sādhusaṃgamasacchāstraparamastadahaṃ kṣaṇāt || 33 ||

English

Vasishtha said: Rama, if you stay a few days with an untroubled mind, in the company of good people and true scriptures, then I, in a moment,

हिन्दी

वशिष्ठ ने कहा कि राम, अगर तुम कुछ दिन शांत मन से अच्छे लोगों के साथ और सच्चे शास्त्रों के साथ रहो, तो मैं एक ही पल में,

34

प्रमार्जयामि ते दृश्यं बोधे मृगजलं यथा | दृश्याभावे द्रष्टृता च शाम्येद्बोधोऽवशिष्यते || ३४ ||

pramārjayāmi te dṛśyaṃ bodhe mṛgajalaṃ yathā | dṛśyābhāve draṣṭṛtā ca śāmyedbodho'vaśiṣyate || 34 ||

English

will wipe away this seen world for you, the way a mirage's water is wiped away by true knowledge. When the seen thing is gone, the sense of being a seer will also calm down, and only pure awareness will remain.

हिन्दी

तुम्हारे लिए इस दिखने वाले जगत को वैसे ही मिटा दूंगा जैसे सच्चा ज्ञान होने पर मृगतृष्णा का पानी मिट जाता है। जब दिखने वाली चीज़ नहीं रहेगी, तो देखने वाला होने का भाव भी शांत हो जाएगा, और सिर्फ शुद्ध चेतना बचेगी।

35

द्रष्टृत्वं सति दृश्येऽस्मिन्दृश्यत्वं सत्यथेक्षके | एकत्वं सति हि द्वित्वे द्वित्वं चैकत्वयोजने || ३५ ||

draṣṭṛtvaṃ sati dṛśye'smin dṛśyatvaṃ satyathekṣake | ekatvaṃ sati hi dvitve dvitvaṃ caikatvayojane || 35 ||

English

Being a seer exists only when this seen thing exists, and being seen exists only when there is a seer. Oneness exists only in relation to twoness, and twoness exists only by joining two ones together.

हिन्दी

देखने वाला होना तभी है जब यह दिखने वाली चीज़ हो, और दिखने वाली चीज़ होना तभी है जब कोई देखने वाला हो। एक होना तभी है जब दो हों, और दो होना तभी है जब दो अलग-अलग एक जुड़ें।

36

एकाभावे द्वयोरेव सिद्धिर्भवति नात्र हि | द्वित्वैक्यद्रष्टृदृश्यत्वक्षये सदवशिष्यते || ३६ ||

ekābhāve dvayoreva siddhirbhavati nātra hi | dvitvaikyadraṣṭṛdṛśyatvakṣaye sadavaśiṣyate || 36 ||

English

When one of the two is absent, neither of them can truly be established at all. When twoness, oneness, being-a-seer and being-seen all dissolve away, pure being alone remains.

हिन्दी

जब इन दोनों में से एक भी न हो, तो दोनों में से कोई भी असल में सिद्ध नहीं होता। जब दो-पन, एक-पन, देखने वाला होना और दिखने वाला होना, ये सब मिट जाते हैं, तो सिर्फ शुद्ध सत्ता बचती है।

37

अहंतादिजगदृश्यं सर्वं ते मार्जयाम्यहम् | अत्यन्ताभावसंवित्त्या मनोमुकुरतो मलम् || ३७ ||

ahaṃtādijagadṛśyaṃ sarvaṃ te mārjayāmyaham | atyantābhāvasaṃvittyā manomukurato malam || 37 ||

English

I will wipe away this whole seen world for you, starting with the sense of I, the dirt on the mirror of the mind, through the realisation that it has no existence at all.

हिन्दी

मैं तुम्हारे लिए यह पूरा दिखने वाला जगत मिटा दूंगा, मैं के भाव से शुरू करके, जो मन के आईने पर लगी मैल है, यह जानकर कि इसका कोई अस्तित्व है ही नहीं।

38

नासतो विद्यते भावो नाभावो विद्यते सतः | यत्तु नास्ति स्वभावेन कः क्लेशस्तस्य मार्जने || ३८ ||

nāsato vidyate bhāvo nābhāvo vidyate sataḥ | yattu nāsti svabhāvena kaḥ kleśastasya mārjane || 38 ||

English

What is unreal never truly exists, and what is real never truly stops existing. So if a thing does not exist at all by its own nature, what trouble is there in wiping it away?

हिन्दी

जो असली नहीं है वह कभी सच में है ही नहीं, और जो असली है वह कभी खत्म नहीं होता। तो जो चीज़ अपने आप में है ही नहीं, उसे मिटाने में क्या मुश्किल है?

39

जगदादावनुत्पन्नं यच्चेदं दृश्यते ततम् | तत्स्वात्मन्येव विमले ब्रह्मचित्त्वात्स्वबृंहितम् || ३९ ||

jagadādāvanutpannaṃ yaccedaṃ dṛśyate tatam | tatsvātmanyeva vimale brahmacittvātsvabṛṃhitam || 39 ||

English

This world, never born from the very beginning, which appears spread out before us as something seen, exists only within its own pure self, grown out of itself, because it is nothing but the consciousness of Brahman.

हिन्दी

यह जगत, जो शुरू से ही कभी पैदा ही नहीं हुआ, जो हमारे सामने दिखने वाली किसी चीज़ की तरह फैला दिखता है, यह सिर्फ अपने ही शुद्ध स्वरूप में है, अपने आप से बना हुआ, क्योंकि यह ब्रह्म की चेतना के सिवा कुछ नहीं है।

40

जगन्नाम्ना न चोत्पन्नं न चास्ति न च दृश्यते | हेम्नीव कटकादित्वं किमेतन्मार्जने श्रमः || ४० ||

jagannāmnā na cotpannaṃ na cāsti na ca dṛśyate | hemnīva kaṭakāditvaṃ kimetanmārjane śramaḥ || 40 ||

English

This thing called the world was never born, does not exist, and is not really seen, just as names like bangle or bracelet exist only within gold. So what effort is there in wiping this away?

हिन्दी

यह जो जगत कहलाता है, वह न कभी पैदा हुआ, न है, न सच में दिखता है, ठीक वैसे ही जैसे चूड़ी या कंगन जैसे नाम सिर्फ सोने में ही होते हैं। तो इसे मिटाने में कौन सी मेहनत है?

41

तथैतद्विस्तरेणाहं वक्ष्यामि बहुयुक्तिभिः | अबाधितं यथा तत्त्वं स्वयमेवानुभूयते || ४१ ||

tathaitadviṣṭareṇāhaṃ vakṣyāmi bahuyuktibhiḥ | abādhitaṃ yathā tattvaṃ svayamevānubhūyate || 41 ||

English

So I will explain this to you in detail, with many kinds of reasoning, so that you yourself may directly experience this truth, which cannot be denied.

हिन्दी

इसलिए मैं तुम्हें यह बात कई तरह की दलीलों के साथ विस्तार से समझाऊंगा, ताकि तुम खुद ही इस सच का अनुभव कर सको, जिसे झुठलाया नहीं जा सकता।

42

आदावेव हि नोत्पन्नं यत्तस्येहास्तिता कुतः | कुतो मरौ जलसरिद्द्वितीयेन्दौ कुतो ग्रहः || ४२ ||

ādāveva hi notpannaṃ yattasyehāstitā kutaḥ | kuto marau jalasaridvitīyendau kuto grahaḥ || 42 ||

English

What was never born at all in the beginning, how can it have real existence here? How can there be a river of water in a desert mirage, how can there be a second moon, how can there be an eclipse seizing it?

हिन्दी

जो शुरुआत में कभी पैदा ही नहीं हुआ, उसका यहां सच में होना कैसे हो सकता है? रेगिस्तान के मृगतृष्णा में पानी की नदी कैसे हो सकती है, आकाश में दूसरा चांद कैसे हो सकता है, उसे पकड़ने वाला ग्रहण कैसे हो सकता है?

43

यथा वन्ध्यासुतो नास्ति यथा नास्ति मरौ जलम् | यथा नास्ति नभोयक्षस्तथा नास्ति जगद्भ्रमः || ४३ ||

yathā vandhyāsuto nāsti yathā nāsti marau jalam | yathā nāsti nabhoyakṣastathā nāsti jagadbhraṃaḥ || 43 ||

English

Just as a barren woman's son does not exist, just as water does not exist in a desert mirage, just as a spirit in the empty sky does not exist, so this illusion of the world does not exist.

हिन्दी

जैसे बांझ स्त्री का बेटा नहीं होता, जैसे रेगिस्तान की मृगतृष्णा में पानी नहीं होता, जैसे खाली आकाश में कोई भूत-प्रेत नहीं होता, वैसे ही जगत का यह भ्रम है ही नहीं।

44

यदिदं दृश्यते राम तद्वह्मैव निरामयम् | एतत्पुरस्ताद्वक्ष्यामि युक्तितो न गिरैव च || ४४ ||

yadidaṃ dṛśyate rāma tadvahmaiva nirāmayam | etatpurastādvakṣyāmi yuktito na giraiava ca || 44 ||

English

Rama, whatever is seen here is nothing but Brahman itself, free from every flaw. I will explain this ahead through reasoning, not through mere words.

हिन्दी

राम, यहां जो कुछ भी दिखता है वह ब्रह्म के सिवा कुछ नहीं है, जो हर दोष से मुक्त है। मैं आगे यह बात दलीलों से समझाऊंगा, सिर्फ बातों से नहीं।

45

यन्नाम युक्तिभिरिह प्रवदन्ति तज्ज्ञास्तत्रावहेलनमयुक्तमुदारबुद्धे | यो यक्तियुक्तमवमत्य विमूढबुद्धिः कष्टाग्रहो भवति तं विदुरज्ञमेव || ४५ ||

yannāma yuktibhirih pravadanti tajjñāstatrāvahalanamayuktamudārabuddhe | yo yaktiyuktamavamaty vimūḍhabuddhiḥ kaṣṭāgraho bhavati taṃ vidurajñameva || 45 ||

English

O noble-minded one, it is not right to disrespect what the knowers of truth explain here through reasoning. Whoever, with a confused mind, scorns what is proven by sound reasoning and stubbornly clings to a wrong, difficult position, that person the wise know as simply ignorant.

हिन्दी

हे उदार बुद्धि वाले, यहां जो सच जानने वाले लोग दलीलों से समझाते हैं, उसका अनादर करना ठीक नहीं है। जो भी उलझे हुए मन से सही दलील को नकार कर जिद में गलत और मुश्किल बात पकड़े रहता है, समझदार लोग उसे बस अज्ञानी ही मानते हैं।

← Chapter 6Chapter 8 →