Utpatti उत्पत्ति

Chapter 63 — 11 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | यदेतद्ब्रह्मतत्त्वं सर्वथा सर्वदैव सर्वत एव सर्वशक्ति सर्वाकारं सर्वेश्वरं सर्वगं सर्वमेवेति || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yadetadbrahmatattvaṃ sarvathā sarvadaiva sarvata eva sarvaśakti sarvākāraṃ sarveśvaraṃ sarvagaṃ sarvameveti || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: This Brahman, the ultimate truth, is always, everywhere, and in every way, omnipotent, omniform, omnipresent, and all-encompassing.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: यह ब्रह्म, परम सत्य, हमेशा, हर जगह, और हर तरह से, सर्वशक्तिमान, सर्वरूप, सर्वव्यापी, और सब कुछ है।

2

एष त्वात्मा सर्वशक्तित्वाच्च क्वचिच्चिच्छक्तिं प्रकटयति क्वचिच्छान्तिं क्वचिज्जडशक्तिं क्वचिदुल्लासं क्वचित्किंचिन्न किंचित्प्रकटयति || २ ||

eṣa tvātmā sarvaśaktitvācca kvaciccicchaktiṃ prakaṭayati kvacicchāntiṃ kvacijjaḍaśaktiṃ kvacidullāsaṃ kvacitkiṃcinna kiṃcitprakaṭayati || 2 ||

English

This self, being omnipotent, sometimes manifests consciousness, sometimes peace, sometimes inert power, sometimes joy, and sometimes manifests nothing at all.

हिन्दी

यह आत्मा, जो सर्वशक्तिमान है, कभी-कभी चेतना को प्रकट करता है, कभी-कभी शांति को, कभी-कभी जड़ शक्ति को, कभी-कभी उल्लास को, और कभी-कभी कुछ भी नहीं प्रकट करता।

3

यत्र यदा यदेवासौ यथा भावयति तत्र तदा तदेवासौ प्रपश्यति || ३ ||

yatra yadā yadevāsau yathā bhāvayati tatra tadā tadevāsau prapaśyati || 3 ||

English

Wherever, whenever, and whatever the self contemplates, it perceives exactly that at that place and time.

हिन्दी

जहाँ, जब, और जो भी आत्मा सोचता है, वह उसी स्थान और समय पर उसी चीज को देखता है।

4

सर्वशक्तेर्हि या यैव यथोदेति तथैव सा || ४ ||

sarvaśakterhi yā yaiva yathodeti tathaiva sā || 4 ||

English

For the omnipotent, whatever arises, arises exactly as it is.

हिन्दी

सर्वशक्तिमान के लिए, जो भी उत्पन्न होता है, वह ठीक वैसे ही उत्पन्न होता है।

5

तदास्ति शक्तिर्नानारूपिणी सा स्वभावत इमाः शक्तयोऽयमात्मेति || ५ ||

tadāsti śaktirnānārūpiṇī sā svabhāvata imāḥ śaktayo'yamātmeti || 5 ||

English

Therefore, this power is multifaceted by nature, and these powers are inherent in the self.

हिन्दी

इसलिए, यह शक्ति प्रकृति से ही बहुरूपी है, और ये शक्तियाँ आत्मा में निहित हैं।

6

एवं विकल्पजालं व्यवहारार्थं धीमद्भिः परिकल्पितं लोके नत्वात्मनि विद्यते भेदः || ६ ||

evaṃ vikalpajālaṃ vyavahārārthaṃ dhīmadbhiḥ parikalpitaṃ loke natvātmani vidyate bhedaḥ || 6 ||

English

Thus, the network of alternatives is imagined by the wise for practical purposes in the world, but there is no difference in the Self.

हिन्दी

इस प्रकार, विकल्पों का जाल बुद्धिमान लोगों द्वारा व्यवहार के लिए कल्पित किया जाता है, लेकिन आत्मा में कोई भेद नहीं है।

7

यथोर्मितरङ्गपयसां सागरे कटकाङ्गदकेयूरैर्वा हेम्नः | अवयवावयविनोः संवित्काल्पनिकी द्विता न वास्तवी || ७ ||

yathormitarangapayasāṃ sāgare kaṭakāṅgadakeyūrairvā hemaṇaḥ | avayavāvayavinoḥ saṃvitkālpanikī dvitā na vāstavī || 7 ||

English

Just as the waves and water in the ocean, or the bracelets and armlets of gold, the duality of the part and the whole is conceptual, not real.

हिन्दी

जैसे सागर में लहरें और पानी, या सोने के कंगन और बाजूबंद, अंश और समूह की द्वैतता कल्पना है, वास्तविक नहीं।

8

यथा यच्चेत्यते हि तथैव तन्न बाह्यतो नान्तरतश्चैतत्समुदेति हि || ८ ||

yathā yaccetyate hi tathaiva tanna bāhyato nāntarataścaitatsamudeti hi || 8 ||

English

Whatever is thought of, it is indeed so, but it does not arise from outside or inside.

हिन्दी

जो कुछ भी सोचा जाता है, वह वास्तव में वैसा ही है, लेकिन यह न तो बाहर से उत्पन्न होता है और न ही अंदर से।

9

सर्वात्मत्वात्समाभासं क्वचित्किंचित्प्रपश्यति || ९ ||

sarvātmatvātsamābhāsaṃ kvacitkiṃcitprapaśyati || 9 ||

English

Due to the all-pervading nature of the Self, one sees something somewhere as a mere appearance.

हिन्दी

आत्मा के सर्वव्यापी स्वभाव के कारण, कहीं कुछ केवल एक भ्रम के रूप में दिखाई देता है।

10

सर्वाकारमयं ब्रह्मैवेदं ततं मिथ्याज्ञानवद्भिः शक्तिशक्तिमत्त्वे अवयवावयविरूपे कल्पिते न पारमार्थिके || १० ||

sarvākāramayaṃ brahmaivedaṃ tataṃ mithyājñānavadbhiḥ śaktīśaktimattve avayavāvayavirūpe kalpite na pāramārthike || 10 ||

English

This Brahman, which is of the nature of all forms, is pervaded by those who have false knowledge, imagining the forms of parts and wholes in the relationship of power and the powerful, but it is not real.

हिन्दी

यह ब्रह्म, जो सभी रूपों का स्वभाव है, मिथ्या ज्ञान वालों द्वारा व्याप्त है, जो शक्ति और शक्तिमान के संबंध में अंश और समूह के रूप की कल्पना करते हैं, लेकिन यह वास्तविक नहीं है।

11

सद्वा भवत्वसद्वा चिद्यत्संकल्पयत्यभिनिविशति तत्तत्पश्यति सकला तत्सद्ब्रह्मैव चिद्भाति || ११ ||

sadvā bhavatvasadvā cidyatsaṃkalpayatyabhiniviśati tattatpaśyati sakalā tatsadbrahmaiva cidbhāti || 11 ||

English

Whether it is real or unreal, the mind conceives, enters into it, sees it as such, and all that is seen is the real Brahman only.

हिन्दी

चाहे वह सत्य हो या असत्य, मन उसे सोचता है, उसमें प्रवेश करता है, उसे ऐसे ही देखता है, और जो कुछ भी दिखाई देता है वह सच्चा ब्रह्म ही है।

← Chapter 62Chapter 64 →