Utpatti उत्पत्ति

Chapter 60 — 62 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | एतत्ते कथितं राम दृश्यदोषनिवृत्तये | लीलोपाख्यानमनघं घनतां जगतस्त्यज || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | etatte kathitaṃ rāma dṛśyadoṣanivṛttaye | līlopākhyānamanaghaṃ ghanatāṃ jagatastyaja || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: O Rama, this flawless story has been told to you for the removal of the defects of the visible world. Abandon the density of the world.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे राम, यह दोषरहित कथा तुम्हें दृश्य जगत के दोषों को दूर करने के लिए कही गई है। जगत की घनता को त्याग दो।

2

शान्तैव दृश्यसत्तास्याः शमनं नोपयुज्यते | सतो हि मार्जनक्लेशो नासतस्तु कदाचन || २ ||

śāntaiva dṛśyasattāsyāḥ śamanaṃ nopayujyate | sato hi mārjanakleśo nāsatastu kadācana || 2 ||

English

Only peace can pacify the existence of the visible world. Indeed, there is the effort of cleansing for what exists, but never for what does not exist.

हिन्दी

केवल शांति ही दृश्य जगत की सत्ता को शांत कर सकती है। वास्तव में, जो है उसके लिए साफ करने का प्रयास होता है, लेकिन जो नहीं है उसके लिए कभी नहीं।

3

ज्ञानेनाकाशरूपेण दृश्यं ज्ञेयस्वरूपकम् | इत्येकीभूतमालोक्य ज्ञस्तिष्ठत्यम्बरोपमः || ३ ||

jñānenākāśarūpeṇa dṛśyaṃ jñeyasvarūpakam | ityekībhūtamālokya jñastiṣṭhatyambaropamaḥ || 3 ||

English

By knowledge, which is like the sky, the visible world, which is of the nature of the knowable, is seen as one. Thus, the knower remains like the sky.

हिन्दी

ज्ञान से, जो आकाश के समान है, दृश्य जगत, जो ज्ञेय के स्वरूप का है, एक के रूप में देखा जाता है। इस प्रकार, ज्ञाता आकाश के समान रहता है।

4

पृथ्व्यादिरहितेनेदं चिद्भासैव स्वयंभुवा | साधितं यदि सिद्धेन ततः स्वात्मनि साधितम् || ४ ||

pṛthvyādirahitenedaṃ cidbhāsaiva svayaṃbhuva | sādhitaṃ yadi siddhena tataḥ svātmani sādhitam || 4 ||

English

If this is accomplished by the self-existent consciousness, devoid of earth and other elements, then it is accomplished in one's own self.

हिन्दी

यदि यह स्वयंभू चेतना द्वारा, जो पृथ्वी और अन्य तत्वों से रहित है, सिद्ध होता है, तो यह अपने आत्म में सिद्ध होता है।

5

संविद्यथा या यतते तथा सैव व्यवस्थिता | विसृष्टा सृष्टिविन्नद्यां यावद्यत्नान्न रोधिता || ५ ||

saṃvidyathā yā yatate tathā saiva vyavasthitā | visṛṣṭā sṛṣṭivinnadyāṃ yāvadyatnānna rodhitā || 5 ||

English

As consciousness endeavors, so it is established. It is released in the stream of creation until effort ceases.

हिन्दी

जैसे चेतना प्रयास करती है, वैसे ही वह स्थापित होती है। यह सृष्टि की धारा में छोड़ दी जाती है जब तक प्रयास नहीं रुकता।

6

चिदाकाशावभासोऽयं जगदित्यवबुध्यते | चिद्व्योम्न्येवात्मनि स्वच्छे परमाणुकणं प्रति || ६ ||

cidākāśāvabhāso'yaṃ jagadityavabudhyate | cidvyomnyevātmani svacche paramāṇukaṇaṃ prati || 6 ||

English

This world is perceived as a reflection of the pure, conscious space within the self.

हिन्दी

यह जगत् स्वच्छ चेतना आकाश के प्रतिबिम्ब के रूप में आत्मा में देखा जाता है।

7

एवमस्या मुधाभ्रान्तेः का सत्ता केव वासना | का वास्था का च नियतिः कावश्यंभावितोच्यताम् || ७ ||

evamasyā mudhābhrānteḥ kā sattā keva vāsanā | kā vāsthā kā ca niyatiḥ kāvaśyaṃbhāvitocyatām || 7 ||

English

In this way, what is the reality of this deluded mind? What is the essence, what is the destiny, and what is the inevitable outcome?

हिन्दी

इस प्रकार से, इस मूढ़ भ्रांत मन की सत्ता क्या है? इसका अस्तित्व क्या है, इसका भाग्य क्या है, और इसका अनिवार्य परिणाम क्या है?

8

सर्वं चैतद्यथादृष्टं स्थितमित्थमखण्डितम् | मायैवेयमनन्तेयं न च मायास्ति काचन || ८ ||

sarvaṃ caitadyathādṛṣṭaṃ sthitamitthamakhṇḍitam | māyaiveyamananteyaṃ na ca māyāsti kācana || 8 ||

English

All this, as it is seen, is established as unbroken. This is indeed Maya, and there is no Maya.

हिन्दी

यह सब कुछ, जैसा देखा जाता है, अखण्डित रूप में स्थापित है। यह वास्तव में माया है, और माया नहीं है।

9

श्रीराम उवाच | अहो नु परमा दृष्टिर्दर्शिता भगवंस्त्वया | दावाग्निदग्धकक्षाणां दाहशान्तौ कलैन्दवी || ९ ||

śrīrāma uvāca | aho nu paramā dṛṣṭirdarśitā bhagavaṃstvayā | dāvāgnidagdhakakṣāṇāṃ dāhaśāntau kalaindavī || 9 ||

English

Sri Rama said: Oh, what a supreme vision you have shown, O Lord! It is like the cooling of the burning sensation for those whose eyes are burned by the forest fire.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: ओह, क्या उत्कृष्ट दृष्टि आपने दिखाई है, हे भगवान! यह उनके लिए ठंडक की तरह है जिनकी आँखें जंगल की आग से जल गई हैं।

10

अहो नु सुचिरेणाद्य ज्ञातं ज्ञातव्यमक्षतम् | मया यथेदं यच्चेदं यादृग् ज्ञेयं यतो यदा || १० ||

aho nu sucirēṇādya jñātaṃ jñātavyamakṣatam | mayā yathēdam yaccedaṃ yādṛg jñeyaṃ yato yadā || 10 ||

English

Oh, what has been known for a long time, the knowable, the indestructible, has been known by me as it is, as it should be known, from where and when.

हिन्दी

ओह, जो लंबे समय से ज्ञात है, ज्ञेय, अक्षत, मैंने उसे जैसे यह है, जैसे इसे जाना जाना चाहिए, कहाँ से और कब से जाना है।

11

शाम्यामीव द्विजश्रेष्ठ निर्वामीव विकल्पयन्| एतदाख्यानमाश्चर्यं व्याख्यानं शास्त्रदृष्टिषु || ११ ||

śāmyāmīva dvijaśreṣṭha nirvāmīva vikalpayan| etadākhyānamāścaryaṃ vyākhyānaṃ śāstradṛṣṭiṣu || 11 ||

English

O best among the twice-born, this narrative is indeed wonderful and astonishing, as it is seen from the perspective of the scriptures.

हिन्दी

हे द्विजश्रेष्ठ, यह आख्यान वास्तव में आश्चर्यजनक और अद्भुत है, जैसा कि शास्त्रों की दृष्टि से देखा जाता है।

12

इमं मे भगवन्ब्रूहि संशयं सर्वकोविद| तव पातुं न तृप्तोऽस्मि श्रोत्रपात्रैर्वचोमृतम् || १२ ||

imaṃ me bhagavanbrūhi saṃśayaṃ sarvakovida| tava pātuṃ na tṛpto'smi śrotrapātrairvacomṛtam || 12 ||

English

O Lord, please dispel this doubt of mine, O knower of all things. I am not satisfied with merely hearing your nectar-like words.

हिन्दी

हे भगवन्, मेरा यह संशय दूर करें, हे सर्वज्ञ। मैं केवल आपके अमृत के समान वचनों को सुनकर संतुष्ट नहीं हूँ।

14

क्वचित्किं बहुवर्षाणि कस्यचित्किमु पेलवः| कस्यचित्किं महादीर्घः कस्यचित्किं क्षणः स्थितः || १४ ||

kvacitkiṃ bahuvarṣāṇi kasyacitkimu pelavaḥ| kasyacitkiṃ mahādīrghaḥ kasyacitkiṃ kṣaṇaḥ sthitaḥ || 14 ||

English

In some cases, it is many years, for some it is a moment, for some it is very long, and for some it is just an instant.

हिन्दी

कुछ मामलों में, यह बहुत साल होता है, कुछ के लिए यह एक पल होता है, कुछ के लिए यह बहुत लंबा होता है, और कुछ के लिए यह सिर्फ एक क्षण होता है।

15

स सर्गत्रितये कालो लीलाभर्तुर्हि योगतः| स क्वचित्किमहोरात्रः क्वचित्किं मासमात्रकः || १५ ||

sa sargatritaye kālo līlābharturhi yogataḥ| sa kvacitkimahorātraḥ kvacitkiṃ māsamātrakaḥ || 15 ||

English

That time in the threefold creation is due to the play of the Lord. Sometimes it is a day and night, sometimes it is just a month.

हिन्दी

वह समय त्रिगुण सृष्टि में भगवान की लीला के कारण है। कभी-कभी यह एक दिन और रात होता है, कभी-कभी यह सिर्फ एक महीना होता है।

16

श्रीवसिष्ठ उवाच| येन येन यथा यद्यद्यदा संवेद्यतेऽनघ| तेन तेन तथा तत्तत्तदा समनुभूयते || १६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca| yena yena yathā yadyadyadā saṃvedyate'nagha| tena tena tathā tattattadā samanubhūyate || 16 ||

English

Vasishtha said: O sinless one, whatever is perceived in whatever way, at whatever time, by whatever means, it is experienced in that very way, at that very time, by those very means.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे निष्पाप, जो कुछ भी किसी भी तरीके से, किसी भी समय पर, किसी भी साधन से अनुभव किया जाता है, वह उसी तरीके से, उसी समय पर, उन्हीं साधनों से अनुभव किया जाता है।

17

अमृतत्वं विषं याति सदैवामृतवेदनात् | शत्रुर्मित्रत्वमायाति मित्रसंवित्तिवेदनात् || १७ ||

amṛtatvaṃ viṣaṃ yāti sadaivāmṛtavedanāt | śatrurmitratvamāyāti mitrasaṃvittivedanāt || 17 ||

English

Poison becomes nectar through the constant awareness of nectar | An enemy becomes a friend through the awareness of friendship

हिन्दी

विष अमृत के निरंतर बोध से अमृत बन जाता है | शत्रु मित्रता के बोध से मित्र बन जाता है

18

यथा भावितमेतेषां पदार्थानां निजं वपुः | तदेव हि चिराभ्यासान्नियतेर्वशमायतम् || १८ ||

yathā bhāvitameteṣāṃ padārthānāṃ nijaṃ vapuḥ | tadeva hi cirābhyāsānniyatervaśamāyatam || 18 ||

English

Whatever is contemplated by these elements, that is what their nature becomes | Indeed, through long practice, it comes under the control of that nature

हिन्दी

जो कुछ भी इन तत्वों द्वारा सोचा जाता है, उसी के अनुसार उनका स्वभाव बन जाता है | वास्तव में, लंबे अभ्यास से, यह उसी स्वभाव के अधीन हो जाता है

19

कचनैकात्मिकैषा चिद्यथा कचति यादृशम् | तथा तथाशु भवति तत्स्वभावैककारणात् || १९ ||

kacanaikātmikaikṣā cid yathā kacati yādṛśam | tathā tathāśu bhavati tatsvabhāvaikakāraṇāt || 19 ||

English

This consciousness, which is one with the self, becomes whatever it desires | It immediately becomes that due to the single cause of its own nature

हिन्दी

यह चेतना, जो आत्मा के साथ एक है, जो भी इच्छा करती है वही बन जाती है | इसके अपने स्वभाव के एकमात्र कारण से यह तुरंत वही बन जाती है

20

निमेषे यदि कल्पौघसंविदं परिविन्दति | निमेष एव तत्कल्पो भवत्यत्र न संशयः || २० ||

nimeṣe yadi kalpaughasaṃvidaṃ parivindati | nimeṣa eva tatkalpo bhavatyatra na saṃśayaḥ || 20 ||

English

If one finds the awareness of the multitude of kalpas in a moment | That moment itself becomes a kalpa, there is no doubt about it

हिन्दी

अगर किसी क्षण में कल्पों की बहुलता का बोध मिलता है | तो वह क्षण ही कल्प बन जाता है, इसमें कोई संदेह नहीं

21

कल्पे यदि निमेषत्वं वेत्ति कल्पोऽप्यसौ ततः | निमेषीभवति क्षिप्रं तादृग्रूपात्मिका हि चित् || २१ ||

kalpe yadi nimeṣatvaṃ vetti kalpo'pyasau tataḥ | nimeṣībhavati kṣipraṃ tādṛgrūpātmikā hi cit || 21 ||

English

If one realizes the moment-ness in a kalpa | That kalpa itself becomes a moment, quickly it becomes so, for consciousness is of such a nature

हिन्दी

अगर किसी कल्प में क्षणता का बोध होता है | तो वह कल्प ही क्षण बन जाता है, तुरंत ऐसा होता है, क्योंकि चेतना ऐसी ही प्रकृति की होती है

22

दुःखितस्य निशा कल्पः सुखितस्यैव च क्षणः | क्षणः स्वप्ने भवेत्कल्पः कल्पश्च भवति क्षणः || २२ ||

duḥkhitasya niśā kalpaḥ sukhitasyeva ca kṣaṇaḥ | kṣaṇaḥ svapne bhavetkalpaḥ kalpaśca bhavati kṣaṇaḥ || 22 ||

English

For the sorrowful, the night is an eon; for the happy, it is but a moment. A moment in a dream becomes an eon, and an eon becomes a moment.

हिन्दी

दुःखी के लिए रात एक कल्प होती है, सुखी के लिए एक क्षण होता है। स्वप्न में एक क्षण एक कल्प बन जाता है, और एक कल्प एक क्षण बन जाता है।

23

यथा च मृत्वा जातोऽहं तरुणो यौवनस्थितः | यातोऽस्मि योजनशतं स्वप्न इत्यनुभूयते || २३ ||

yathā ca mṛtvā jāto'haṃ taruṇo yauvanasthitaḥ | yāto'smi yojanaśataṃ svapna ityanubhūyate || 23 ||

English

Just as one might die and be born again as a youth, or travel a hundred yojanas, all this is experienced in a dream.

हिन्दी

जैसे कोई मर जाता है और युवा के रूप में फिर से जन्म लेता है, या सौ योजन यात्रा करता है, यह सब स्वप्न में अनुभव किया जाता है।

24

रात्रिं द्वादशवर्षाणि हरिश्चन्द्रोऽनुभूतवान् | लवणो भुक्तवानायुरेकरात्र्या समाः शतम् || २४ ||

rātriṃ dvādaśavarṣāṇi hariscandro'nubhūtavān | lavaṇo bhukta vānāyurekarātryā samāḥ śatam || 24 ||

English

Harishchandra experienced twelve years in one night, and Lavana enjoyed a hundred years in one night.

हिन्दी

हरिश्चन्द्र ने एक रात में बारह वर्षों का अनुभव किया, और लवण ने एक रात में सौ वर्षों का आनंद लिया।

25

यन्मुहूर्तः प्रजेशस्य स मनोर्जीवितं मुनेः | जीवितं यद्विरिञ्चस्य तद्दिनं किल चक्रिणः || २५ ||

yanmuhūrtaḥ prajeśasya sa manorjīvitaṃ muneḥ | jīvitaṃ yadviriñcasya taddinaṃ kila cakriṇaḥ || 25 ||

English

A moment of the lord of creatures is the lifespan of Manu, and the lifespan of Brahma is a day of Vishnu.

हिन्दी

प्रजापति का एक मुहूर्त मनु का जीवन है, और ब्रह्मा का जीवन विष्णु का एक दिन है।

26

विष्णोर्यज्जीवितं राम तद्वृषाङ्कस्य वासरः | ध्यानप्रक्षीणचित्तस्य न दिनानि न रात्रयः || २६ ||

viṣṇoryajjīvitaṃ rāma tadvṛṣāṅkasya vāsaraḥ | dhyānaprakṣīṇacittasya na dināni na rātrayaḥ || 26 ||

English

O Rama, the lifespan of Vishnu is a day of Shiva, and for one whose mind is absorbed in meditation, there are no days or nights.

हिन्दी

हे राम, विष्णु का जीवन शिव का एक दिन है, और जिसका मन ध्यान में लीन है, उसके लिए न दिन हैं न रातें।

27

न पदार्था न च जगत्सत्यमात्मनि योगिनःमधुरं कटुतामेति कटुभावेन चिन्तितम् || २७ ||

na padārthā na ca jagatsatyamātmani yoginaḥmadhuraṃ kaṭutāmeti kaṭubhāvena cintitam || 27 ||

English

For the yogi, there are no objects nor the truth of the world in the Self. Sweetness turns into bitterness when thought of as bitter.

हिन्दी

योगी के लिए, आत्मा में न कोई पदार्थ है न संसार का सत्य। मधुरता कड़वाहट में बदल जाती है जब उसे कड़वा सोचा जाता है।

28

कटु चायाति माधुर्यं मधुरत्वेन चिन्तितम्मित्रबुद्ध्या द्विषन्मित्रं रिपुबुद्ध्या रिपुः सुहृत् || २८ ||

kaṭu cāyāti mādhuryaṃ madhuratvena cintitammitrabuddhyā dviṣanmitraṃ ripubuddhyā ripuḥ suhṛt || 28 ||

English

Bitterness exceeds sweetness when thought of as sweet. A friend becomes an enemy when thought of as an enemy, and an enemy becomes a friend.

हिन्दी

कड़वाहट मधुरता से बढ़ जाती है जब उसे मधुर सोचा जाता है। एक मित्र शत्रु बन जाता है जब उसे शत्रु सोचा जाता है, और एक शत्रु मित्र बन जाता है।

29

भवतीति महाबाहो यथासंवेदनं जगत्अनभ्यस्ताः पदार्था ये शास्त्रपाठजपादयः || २९ ||

bhavatīti mahābāho yathāsaṃvedanaṃ jagatanabhyastāḥ padārthā ye śāstrapāṭhajapādayaḥ || 29 ||

English

O mighty-armed one, the world becomes as one perceives it. Those who are not well-versed in the objects of scriptural study and recitation.

हिन्दी

हे महाबाहो, संसार वैसा ही बनता है जैसा हम उसे समझते हैं। जो शास्त्रों के अध्ययन और पाठ में अभ्यस्त नहीं हैं।

30

तेषां संवेदनाभ्यासान्नूनमभ्येति साम्यतानौयायिनां भ्रमार्तानां वेदनाद्भूर्विवर्तते || ३० ||

teṣāṃ saṃvedanābhyāsānnūnamabhyeti sāmyatānauyāyināṃ bhramārtānāṃ vedanādbhūrvivartate || 30 ||

English

Through the practice of perception, they gradually attain equanimity. The deluded, who are afflicted by illusion, suffer greatly.

हिन्दी

प्रत्यक्ष के अभ्यास से, वे धीरे-धीरे समता प्राप्त करते हैं। भ्रम से पीड़ित भ्रांत लोग बहुत पीड़ा भोगते हैं।

31

अवेदनाब्रमार्तानामपि नैषां विवर्ततेशून्यमाकीर्णतामेति वेदनात्स्वप्नदृक्ष्विव || ३१ ||

avedanābhramārtānāmapi naiṣāṃ vivartateśūnyamākīrṇatāmeti vedanātsvapnadṛkṣviva || 31 ||

English

Even for those who are afflicted by ignorance and suffering, the emptiness does not change; it is like a dream seen in sleep.

हिन्दी

जो लोग अज्ञान और दुःख से पीड़ित हैं, उनके लिए भी शून्यता नहीं बदलती; यह नींद में देखे गए स्वप्न की तरह है।

32

वेदनात्पीतमानीलं शुक्लं वाप्यनुभूयते | आपद्वदुत्सवः खेदं करोति परिमोहतः || ३२ ||

vedanātpītamānīlaṃ śuklaṃ vāpyanubhūyate | āpadvadutsavaḥ khedaṃ karoti parimohataḥ || 32 ||

English

From pain, one may experience yellow, blue, or white | Like a calamity, joy causes distress to the deluded || 32 ||

हिन्दी

दुःख से पीला, नीला या सफेद अनुभव होता है | संकट की तरह आनंद मोहित को दुःख देता है || ३२ ||

33

कुड्येऽपि ख इवाचारो दृष्टो नन्वविचारिणः | असद्यक्षो विमूढानां प्राणानप्यपकर्षति || ३३ ||

kuḍye'pi kha ivācāro dṛṣṭo nanvavicāriṇaḥ | asadyakṣo vimūḍhānāṃ prāṇānapyapakarṣati || 33 ||

English

Even on a wall, a shadow is seen as if real by the unthinking | The unreal, perceived as real, robs even the life of the deluded || 33 ||

हिन्दी

दीवार पर भी छाया सच की तरह दिखती है अविचारी को | असत्य, सत्य की तरह दिखने पर, मोहित का प्राण भी ले लेता है || ३३ ||

34

वेदनात्स्वप्नवनिता जाग्रतीव रतिप्रदा | यद्यथाभासमायातं तत्तथा स्थिरतां गतम् || ३४ ||

vedanātsvapnavanitā jāgratīva ratipradā | yadyathābhāsamāyātaṃ tattathā sthiratāṃ gatam || 34 ||

English

From pain, a dream beloved appears as if real, giving pleasure | Whatever appears as an illusion becomes stable in that form || 34 ||

हिन्दी

दुःख से स्वप्न में प्रिय प्रतीत होता है जैसे सच हो, सुख देता है | जो भी भ्रम के रूप में आता है, वह उसी रूप में स्थिर हो जाता है || ३४ ||

35

असदेव नभश्चैव नभ एव चिदात्मनि | शतहस्ताम्बुदच्छायानटनृत्तमिवाततम् || ३५ ||

asadeva nabhaścaiva nabha eva cidātmani | śatahastāmbudacchāyānaṭanṛttamivātatam || 35 ||

English

The unreal is indeed the sky, and the sky is indeed the consciousness | Like the shadow dance of a hundred-handed cloud || 35 ||

हिन्दी

असत्य वास्तव में आकाश है, और आकाश वास्तव में चेतना है | सौ हाथों वाले बादल की छाया नृत्य की तरह || ३५ ||

36

गगने मानसं स्पन्दं जगद्विद्धि न वस्तु तत् | मिथ्याज्ञानपिशाचस्य स्पन्ददर्शनमाकृति || ३६ ||

gagane mānasaṃ spandaṃ jagadviddhi na vastu tat | mithyājñānapiśācasya spandadarśanamākṛti || 36 ||

English

Know the world to be a mental vibration in the sky, not a real substance | It is the form of the perception of vibration of the demon of false knowledge || 36 ||

हिन्दी

आकाश में मानसिक स्पंदन को जगत् समझो, वह कोई वास्तविक पदार्थ नहीं है | यह मिथ्या ज्ञान के पिशाच के स्पंदन दर्शन का रूप है || ३६ ||

37

मायामात्रकमेवेदमरोधकमभित्तिमत् इदं भास्वरमाभातं स्वप्नसंदर्शनं स्थितम् || ३७ ||

māyāmātrakamevedamrodhakamabhittimat idaṃ bhāsvaramābhātaṃ svapnasaṃdarśanaṃ sthitam || 37 ||

English

This is merely an illusion, an obstacle with a boundary. This luminous appearance is like a dream vision.

हिन्दी

यह माया मात्र है, एक रोधक है जिसकी सीमा है। यह प्रकाशमान दृश्य स्वप्न के समान है।

38

अपूर्वमेवासुप्तस्य नरस्येवोदितं विदुः अचेता चेतति स्तम्भो यादृशं शालभञ्जिकाम् || ३८ ||

apūrvamevāsuptasya narasyevoditaṃ viduḥ acetā cetati stambho yādṛśaṃ śālabhañjikām || 38 ||

English

It is known that something unprecedented has arisen for the sleeping man. The insentient pillar appears to think, like a puppet.

हिन्दी

यह ज्ञात है कि सोए हुए व्यक्ति के लिए कुछ अनहोनी घटना हुई है। जड़ स्तम्भ सोचता हुआ दिखाई देता है, जैसे कठपुतली।

39

परमार्थमहास्तम्भः सृष्टिं चेतति सादृशम् यादृशो मे नरः पार्श्वे स्वप्ने क्षुब्धो महाभटैः || ३९ ||

paramārthamahāstambhaḥ sṛṣṭiṃ cetati sādṛśam yādṛśo me naraḥ pārśve svapne kṣubdho mahābhaṭaiḥ || 39 ||

English

The supreme pillar of ultimate reality thinks about creation in a similar way. Just as a man in a dream is disturbed by great warriors.

हिन्दी

परम वास्तविकता का महान स्तम्भ सृष्टि के बारे में सोचता है। जैसे स्वप्न में एक व्यक्ति महान योद्धाओं से विचलित होता है।

40

तादृशो ब्रह्मणः स्वर्गो बुद्ध एव सुषुप्तवत् तृणगुल्मलतायुक्तः शिशिरान्ते यथा रसः || ४० ||

tādṛśo brahmaṇaḥ svargo buddha eva suṣuptavat tṛṇagulmalatāyuktaḥ śiśirānte yathā rasaḥ || 40 ||

English

Such is the heaven of Brahman, known only in deep sleep. Like the essence of grass, shrubs, and creepers at the end of winter.

हिन्दी

ब्रह्म का स्वर्ग ऐसा ही है, जो केवल गहरी नींद में जाना जाता है। जैसे सर्दी के अंत में घास, झाड़ियों और लताओं का रस।

41

वासन्तः संस्थितो भूमौ तथा सर्गः परे पदे यथा द्रवत्वं कनके स्थितमन्तरनुन्मिषत् || ४१ ||

vāsantaḥ saṃsthito bhūmau tathā sargaḥ pare pade yathā dravatvaṃ kanake sthitamantranunmiṣat || 41 ||

English

Just as spring is established on the earth, so is creation in the supreme state. Just as liquidity is inherent in gold, it shines forth from within.

हिन्दी

जैसे वसंत ऋतु पृथ्वी पर स्थापित होता है, वैसे ही सृष्टि परम अवस्था में स्थापित होती है। जैसे द्रवता स्वर्ण में निहित होती है, वैसे ही यह अंदर से चमकती है।

42

तथा स्थितः परे सर्ग आत्मवर्गादणावणौ । संनिवेशो यथाङ्गानामङ्गिनोऽनन्य आत्मनः || ४२ ||

tathā sthitaḥ pare sarga ātmavargādaṇāvaṇau | saṃniveśo yathāṅgānām aṅgino'nanya ātmanaḥ || 42 ||

English

Thus situated in the supreme creation, the self-contained universe, like the arrangement of limbs in the body, is not different from the self.

हिन्दी

इस प्रकार स्थित है परम सृष्टि में, आत्म-वर्ग के अन्दर, जैसे अंगों का व्यवस्था शरीर में, वैसे ही अंगिनों का अनन्य आत्मनः।

43

जगदेवमनङ्गस्य स्वात्मनो ब्रह्मणस्तथा । यादृगेकनरः स्वप्ने युद्धमन्यं नरं प्रति || ४३ ||

jagadevamanangasya svātmano brahmaṇastathā | yādṛgekanaraḥ svapne yuddhamanyaṃ naraṃ prati || 43 ||

English

Just as a single man in a dream fights with another man, similarly, the universe is a manifestation of the self, which is Brahman.

हिन्दी

जैसे एक व्यक्ति स्वप्न में दूसरे व्यक्ति से युद्ध करता है, वैसे ही, ब्रह्मांड आत्मा का प्रकटीकरण है, जो ब्रह्म है।

44

तादृशं सदसद्रूपं स्वात्मेदं व्योमगं जगत् । महाकल्पान्तसर्गादौ चित्स्वभावमिदं जगत् || ४४ ||

tādṛśaṃ sadasadrūpaṃ svātmedaṃ vyomagaṃ jagat | mahākalpāntasargādau cittasvabhāvamidaṃ jagat || 44 ||

English

This universe, which is of the nature of both existence and non-existence, is pervaded by the self and is of the nature of consciousness from the beginning of the great dissolution to the creation.

हिन्दी

यह ब्रह्मांड, जो अस्तित्व और अनस्तित्व दोनों का स्वभाव है, आत्मा से व्याप्त है और महान प्रलय से लेकर सृष्टि तक चेतना का स्वभाव है।

45

कारणत्वं मिथः पश्चादसदेति न वास्तवम् । मुक्तेऽस्मिन्ब्रह्मणि यदि ब्रह्मान्यः स्मृतिजो भवेत् । तत्स्मृतिज्ञप्तिजे सर्गे स्थितैव ज्ञप्तिमात्रता || ४५ ||

kāraṇatvaṃ mithaḥ paścādasadeti na vāstavam | mukte'sminbrahmaṇi yadi brahmānyaḥ smṛtijo bhavet | tatsmṛtijñaptijē sarge sthitaiva jñaptimātratā || 45 ||

English

The causality among them is not real, as it is non-existent afterwards. If, in the liberated state of Brahman, there arises a remembrance of something other than Brahman, then in the creation born of that remembrance, there is only the appearance of remembrance.

हिन्दी

उनके बीच कारणत्व वास्तव में नहीं है, क्योंकि बाद में यह असत्य है। यदि मुक्त अवस्था में ब्रह्म के अन्य की स्मृति उत्पन्न होती है, तो उस स्मृति से उत्पन्न सृष्टि में केवल स्मृति का भास है।

46

श्रीराम उवाच । पौराणां मन्त्रिमुख्यानां विदूरथकुलक्रमः । सममेव कथं तत्र सर्वेषां प्रतिभासितः || ४६ ||

śrīrāma uvāca | paurāṇāṃ mantrimukhyānāṃ vidūrathakulakramaḥ | samameva kathaṃ tatra sarveṣāṃ pratibhāsitaḥ || 46 ||

English

Sri Rama said: How did the lineage of the Viduratha clan, the chief ministers of the ancient times, appear the same to all?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: प्राचीन काल के मंत्रिमुख्यों के विदूरथ कुल का क्रम सभी को कैसे समान प्रतीत हुआ?

47

श्रीवसिष्ठ उवाच | चितः समनुवर्तन्ते मुख्यायाः सर्वसंविदः | यथा विपुलवात्यायाः सामान्या वातलेखिकाः || ४७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | citaḥ samanuvartante mukhyāyāḥ sarvasaṃvidaḥ | yathā vipulavātyāyāḥ sāmānyā vātalekhikāḥ || 47 ||

English

Sri Vasistha said: All perceptions follow the chief consciousness, just as the common wind currents follow a great wind.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: सभी ज्ञान मुख्य चेतना का अनुसरण करते हैं, जैसे सामान्य वायु धाराएं एक बड़े वायु के अनुसार चलती हैं।

48

परस्परानुसारेण तथारूपेण संविदः | कचितास्ताः प्रजापालप्रजावास्तव्यमन्त्रिणः || ४८ ||

parasparānusāreṇa tathārūpeṇa saṃvidaḥ | kacitāstāḥ prajāpālaprajāvāstavyamantrinaḥ || 48 ||

English

Thus, by mutual agreement, these perceptions are to be considered as the ministers and subjects of the king.

हिन्दी

इस प्रकार, परस्पर सहमति से, ये ज्ञान राजा के मंत्रियों और प्रजा के रूप में माने जाने चाहिए।

49

एवंरूपात्कुलाज्जातो राजास्माकमयं त्वसौ | कचिता इव वास्तव्यविदो वैदूरथे पुरे || ४९ ||

evaṃrūpātkulājjāto rājāsmākamayaṃ tvasau | kacitā iva vāstavyavidho vaidūrathe pure || 49 ||

English

Thus, born from such a family, this king of ours is to be considered as a wise minister in the city of Vaiduratha.

हिन्दी

इस प्रकार, ऐसे कुल से उत्पन्न, हमारा यह राजा वैदूरथ नगर में एक बुद्धिमान मंत्री के रूप में माना जाना चाहिए।

50

कचने चित्स्वभावस्य न च कारणमार्गणम् | युक्तं महामणेर्भासामिवान्यत्र स्वभावतः || ५० ||

kacane cittasvabhāvasya na ca kāraṇamārgaṇam | yuktaṃ mahāmaṇerbhāsāmivānyatra svabhāvataḥ || 50 ||

English

In the nature of consciousness, there is no need to seek a cause, just as there is no need to seek a cause for the brilliance of a great jewel.

हिन्दी

चेतना के स्वभाव में, कारण की खोज की आवश्यकता नहीं है, जैसे कि एक बड़े रत्न की चमक के लिए कारण की खोज की आवश्यकता नहीं है।

51

अहमेवं कुलाचारे राजा स्यामेवमित्यपि | विदूरथविदो रत्नादुदिता प्रतिभा यथा || ५१ ||

ahamevaṃ kulācāre rājā syāmevamityapi | vidūrathavidho ratnāduditā pratibhā yathā || 51 ||

English

I, following the family tradition, shall be a king like this, just as the brilliance arises from the jewel of Viduratha.

हिन्दी

मैं, कुल परंपरा का अनुसरण करते हुए, ऐसा ही राजा बनूंगा, जैसे विदूरथ के रत्न से चमक उत्पन्न होती है।

52

यावन्तो जन्तवो यस्मिन्ये ये सर्गे यदा यदा | ते सर्वगत्वाच्चिद्धातोरन्योन्यादर्शतां गताः || ५२ ||

yāvanto jantavo yasminye ye sarge yadā yadā | te sarvagatvācciddhātoranyonyādarśatāṃ gatāḥ || 52 ||

English

All beings, wherever they are created at any time, attain mutual reflection due to the omnipresence of the consciousness principle.

हिन्दी

जितने भी जीव हैं, जहाँ भी वे कभी भी उत्पन्न होते हैं, वे चेतना तत्व की सर्वव्यापकता के कारण परस्पर प्रतिबिम्बित हो जाते हैं।

53

तीव्रवेगवती या स्यात्तत्र संविदकम्पिता | सैवायाति परं स्थैर्यमामोक्षं त्वेकरूपिणी || ५३ ||

tīvravegavatī yā syāttatra saṃvidakampitā | saivāyāti paraṃ sthairyaṃ āmokṣaṃ tvekarūpiṇī || 53 ||

English

The intense vibration that arises there, being shaken by consciousness, attains the ultimate stability, which is liberation, being of one form.

हिन्दी

वहाँ उत्पन्न होने वाली तीव्र वेगवाली कंपन, चेतना से कंपित होकर, एक रूप में होने के कारण, उस परम स्थिरता को प्राप्त होती है जो मोक्ष है।

54

बलवच्चिद्विलासानामनुवृत्त्या परस्परम् | स्वभावाः प्रतिबिम्बन्ति चिदादर्शे स्वभावतः || ५४ ||

balavacciddhvilāsānāmanuvṛttyā parasparam | svabhāvāḥ pratibimbhanti cidādarśe svabhāvataḥ || 54 ||

English

By the powerful play of consciousness, the inherent natures reflect each other in the mirror of consciousness.

हिन्दी

चेतना के शक्तिशाली विलास के द्वारा, स्वभाव एक-दूसरे को चेतना के दर्पण में प्रतिबिम्बित करते हैं।

55

तत्रातियत्नाज्जयति सत्याः संविद आत्मसात् | कुर्वन्ति सरिदम्भोधिगामिनी सरितो यथा || ५५ ||

tatrātiyatnājjayati satyāḥ saṃvida ātmasāt | kurvanti saridambhodhigāminī sarito yathā || 55 ||

English

There, with great effort, the true consciousness wins, being the essence of the self, just as rivers flow into the ocean.

हिन्दी

वहाँ, महान प्रयास से, सत्य चेतना जीतती है, आत्मा का सार होने के कारण, जैसे नदियाँ समुद्र में बहती हैं।

56

ये समास्तत्र ते तावद्यतन्ते चित्स्वभावतः | यावदेको जयत्यत्र द्वितीयः स निमज्जति || ५६ ||

ye samāstatra te tāvadyatante citsvabhāvataḥ | yāvadeko jayatyatra dvitīyaḥ sa nimajjati || 56 ||

English

All those who are there strive according to their inherent nature of consciousness until one wins, and the other is submerged.

हिन्दी

वहाँ सभी जो हैं, वे चेतना के स्वभाव के अनुसार प्रयास करते हैं, जब तक कि एक जीत नहीं जाता, और दूसरा डूब जाता है।

57

जायमानेषु नश्यत्सु वर्तमानेषु भूरिशः | एवं सर्गसहस्रेषु परमाणुकणं प्रति || ५७ ||

jāyamāneṣu naśyatsu vartamāneṣu bhūriśaḥ | evaṃ sargasahasreṣu paramāṇukaṇaṃ prati || 57 ||

English

In the countless creations, in the past, present, and future, every atom is subject to birth, decay, and existence.

हिन्दी

अनगिनत सृष्टियों में, भूत, वर्तमान और भविष्य में, हर परमाणु उत्पत्ति, विनाश और अस्तित्व के अधीन है।

58

न किंचित्केनचिद्ध्याप्तं न किंचित्केनचित्स्थितम् | चिदाकाशमिदं शान्तमतः सर्वमभित्तिमत् || ५८ ||

na kiṃcitkenaciddhyāptaṃ na kiṃcitkenacitsthitam | cidākāśamidaṃ śāntamataḥ sarvamabhittimat || 58 ||

English

Nothing is grasped by anyone, nothing is established by anyone. This peaceful consciousness-space is the support of all.

हिन्दी

किसी ने कुछ नहीं ग्रहण किया है, किसी ने कुछ नहीं स्थापित किया है। यह शांत चेतना-आकाश सबका आधार है।

59

अयमाभासते स्वप्नो निर्निद्रो दृष्टिवर्जितः | अवश्यंभाविबोधस्तु स्वनुभूतोऽप्यसन्मयः || ५९ ||

ayamābhāsate svapno nirnidro dṛṣṭivarjitaḥ | avaśyaṃbhāvibodhas tu svanubhūto'pyasanmayaḥ || 59 ||

English

This dream appears without sleep, devoid of sight. The inevitable awareness is experienced as unreal.

हिन्दी

यह स्वप्न नींद के बिना, दृष्टि से रहित प्रकट होता है। अनिवार्य चेतना असत्य के रूप में अनुभव की जाती है।

60

पत्रपुष्पफलांशात्मा यथैकः स्वास्थितो द्रुमः | अनन्तसर्वशक्त्यात्मा ह्येक एव तथा विभुः || ६० ||

patrapuṣpaphalāṃśātmā yathaikaḥ svāsthito drumaḥ | anantasarvaśaktyātmā hyeka eva tathā vibhuḥ || 60 ||

English

Just as a tree stands by itself with its leaves, flowers, and fruits, so too the infinite, all-powerful one stands alone.

हिन्दी

जैसे एक पेड़ अपने पत्तों, फूलों और फलों के साथ अकेला खड़ा होता है, वैसे ही अनंत, सर्वशक्तिमान एक अकेला खड़ा होता है।

61

मातृमेयप्रमाणादिमायात्मकमजं पदम् | बुद्धं विस्मृतिमायाति न कदाचन कस्यचित् || ६१ ||

mātṛmeyapramāṇādimāyātmakamajaṃ padam | buddhaṃ vismṛtimāyāti na kadācana kasyacit || 61 ||

English

The unborn state, which is the essence of illusion, the measure of the knower and the known, is realized but forgotten by no one at any time.

हिन्दी

जो अजन्मा अवस्था है, जो माया का सार है, ज्ञाता और ज्ञेय का मापदंड है, वह किसी के द्वारा कभी भी भुलाया नहीं जाता।

62

शून्योदयास्तमयवस्तु तमःप्रकाशं दिक्कालरूप्यपि सदैकमनादिशुद्धम् | आद्यन्तमध्यरहितं स्थितमच्छमम्बु सौम्यत्ववीचिवलनाढ्यमिवैकमेव || ६२ ||

śūnyodayāstamayavastu tamaḥprakāśaṃ dikkālarūpyapi sadaikamanādiśuddham | ādyantamadhyarahitaṃ sthitamacchamambu saumyatvavīcivalanāḍhyamivaikameva || 62 ||

English

The essence of the universe, which is eternal and pure, is beyond the dualities of rise and fall, darkness and light, direction and time. It is devoid of beginning, middle, and end, and remains calm and tranquil like the ocean, filled with gentle waves.

हिन्दी

यह विश्व का सार, जो अनादि और शुद्ध है, उदय और अस्तमय, अंधेरे और प्रकाश, दिशा और समय के द्वैत से परे है। इसमें आदि, मध्य और अंत नहीं है, और यह समुद्र की तरह शांत और सौम्य लहरों से भरा हुआ है।

63

अहंत्वमित्यादिजगत्स्वरूपा विशुद्धबोधैकविभा विभाति | आकाशकोशे निजशून्यतेव द्वैतैक्यसंकल्पविकल्पनाच्च || ६३ ||

ahaṃtvamityādijagatsvarūpā viśuddhabodhaikavibhā vibhāti | ākāśakośe nijaśūnyateva dvaitaikyasaṃkalpavikalpanācca || 63 ||

English

The pure consciousness, which is the essence of the universe, shines as the single reality. It appears as the emptiness within the space of the heart, due to the imagination of duality and unity.

हिन्दी

यह शुद्ध चेतना, जो विश्व का सार है, एकमात्र वास्तविकता के रूप में चमकती है। यह हृदय के आकाश में शून्यता के रूप में प्रकट होती है, द्वैत और एकता की कल्पना के कारण।

← Chapter 59Chapter 61 →