Utpatti उत्पत्ति

Chapter 59 — 18 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | सरस्वती तथेत्युक्त्वा तत्रैवान्तर्धिमाययौ | प्रभाते पङ्कजैः सार्धं बुबुधे सकलो जनः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | sarasvatī tathetyuktvā tatraivāntardhimāyayau | prabhāte paṅkajaiḥ sārdhaṃ bubudhe sakalo janaḥ || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: Having said 'so be it,' Sarasvati disappeared right there. In the morning, everyone woke up along with the lotuses.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: 'तथास्तु' कहकर सरस्वती वहीं अन्तर्धान हो गई | प्रभात में, सभी लोग कमलों के साथ जागे |

2

आलिलिङ्ग च तां लीलां लीला च दयितं क्रमात् | पुनःपुनर्महानन्दान्मृतं प्रोज्जीवितं पुनः || २ ||

āliliṅga ca tāṃ līlāṃ līlā ca dayitaṃ kramāt | punaḥpunarmahānandānmṛtaṃ projjīvitaṃ punaḥ || 2 ||

English

Aali embraced that playful Lila, and Lila embraced her beloved in turn. Again and again, they experienced great joy, as if the dead were brought back to life.

हिन्दी

आलि ने उस खेली लीला को आलिंगन किया, और लीला ने भी अपने प्रिय को क्रमशः आलिंगन किया | बार-बार, उन्होंने महान आनंद का अनुभव किया, जैसे मृत फिर से जीवित हो गया हो |

3

तदासीद्राजसदनं मदमन्मथमन्थरम् | आनन्दमत्तजनतं वाद्यगेयरवाकुलम् || ३ ||

tadāsīdrājasadanaṃ madamanmathamantharam | ānandamattajanataṃ vādyageyaravākulam || 3 ||

English

At that time, the royal court was filled with the intoxicating joy of love, with people intoxicated with happiness and the sound of music and singing filling the air.

हिन्दी

उस समय, राजसभा प्रेम के मादक आनंद से भरी हुई थी, लोग खुशी से मतवाले थे और संगीत और गायन की ध्वनि से वातावरण भरा हुआ था |

4

जयमङ्गलपुण्याहघोषघुंघुमघर्घरम् | तुष्टपुष्टजनापूर्णं राजलोकवृताङ्गणम् || ४ ||

jayamaṅgalapuṇyāhaghoṣaghughumaghargharam | tuṣṭapuṣṭajanāpūrṇaṃ rājalokavṛtāṅgaṇam || 4 ||

English

The sound of victory, auspiciousness, and blessings filled the air, and the courtyard was filled with satisfied and prosperous people from the royal realm.

हिन्दी

विजय, मंगल और पुण्याह की ध्वनि से वातावरण भरा हुआ था, और आँगन राजकीय लोगों से भरा हुआ था जो संतुष्ट और समृद्ध थे |

5

सिद्धविद्याधरोन्मुक्तपुष्पवर्षसहस्रभृत् | ध्वनन्मृदङ्गमुरजकाहलाशङ्खदुन्दुभि || ५ ||

siddhavidyādharonmuktapuṣpavarṣasahasrabhṛt | dhvananmṛdaṅgamurajakāhalāśaṅkhadundubhi || 5 ||

English

The air was filled with a shower of flowers released by the Siddhas and Vidyadharas, and the sound of various musical instruments like mridanga, muraja, kahala, conch, and drums resonated.

हिन्दी

वातावरण सिद्ध और विद्याधरों द्वारा छोड़े गए फूलों की वर्षा से भरा हुआ था, और मृदंग, मुरज, कहला, शंख और ढोल जैसे विभिन्न वाद्ययंत्रों की ध्वनि गूँज रही थी |

6

ऊर्ध्वीकृतबृहद्धस्तहास्तिकस्तनितोत्कटम् | उत्तालताण्डवस्त्रैणपूर्णाङ्गणलसद्ध्वनि || ६ ||

ūrdhvīkṛtabṛhaddhastahāstikastanitotkaṭam | uttālatāṇḍavastraiṇapūrṇāṅgaṇalasaddhvani || 6 ||

English

The elephant with its trunk raised high, making a loud trumpeting sound, is dancing wildly, filling the courtyard with a melodious sound.

हिन्दी

ऊँचा उठाया हुआ विशाल सूंड वाला हाथी जोर से चिंघाड़ रहा है, उत्तेजित नृत्य कर रहा है, और अंगण को मधुर ध्वनि से भर रहा है।

7

मिथःसंघट्टनिपतज्जनोपायनदन्तुरम् | पुष्पशेखरसंभारमयसंसारसुन्दरम् || ७ ||

mithaḥsaṃghaṭṭanipatatjanopāyanadanturam | puṣpaśekharasaṃbhāramayasaṃsārasundaram || 7 ||

English

The collision of people rushing to help each other, adorned with flower garlands, makes the world beautiful.

हिन्दी

एक-दूसरे की मदद करने के लिए दौड़ते हुए लोगों का टकराव, फूलों की मालाओं से सजा हुआ, दुनिया को सुंदर बनाता है।

8

विकीर्णापादितक्षौमं मन्त्रिसामन्तनागरैः | स्थूलपद्ममयं व्योम रक्तैस्ताण्डविनीकरैः || ८ ||

vikīrṇāpāditakṣaumaṃ mantrisāmantanāgaraiḥ | sthūlapadmamayaṃ vyoma raktaistāṇḍavinīkaraiḥ || 8 ||

English

The sky is filled with large lotuses, scattered by the ministers, advisors, and city dwellers, and is colored red by the dancing elephants.

हिन्दी

आकाश बड़े कमलों से भरा हुआ है, जो मंत्रियों, सलाहकारों और नागरिकों द्वारा बिखेरे गए हैं, और नृत्य करते हाथियों से लाल रंग में रंगा हुआ है।

9

मत्तस्त्रीकन्धरावृत्तलीलान्दोलितकुण्डलम् | प्रवृत्तपादसंपातप्रोल्लसत्पुष्पकर्दमम् || ९ ||

mattastrīkandharāvṛttalīlāndolitakuṇḍalam | pravṛttapādasampātaprollasatpuṣpakardamam || 9 ||

English

The intoxicated women are swinging their earrings around their necks, and the flowers are blooming as their feet touch the ground.

हिन्दी

नशे में धुत महिलाएँ अपने गले के इर्द-गिर्द कर्णफूल हिला रही हैं, और फूल खिल रहे हैं जब उनके पैर जमीन पर पड़ते हैं।

10

पट्टवासःशरन्मेघवितानकवितानकम् | वराङ्गनामुखैर्नृत्यच्चन्द्रलक्षगृहाजिरम् || १० ||

paṭṭavāsaḥśaranmeghavitānakavitānakam | varāṅganāmukhairnṛtyacchandralakṣagṛhājiram || 10 ||

English

The canopy of clouds resembling a silk cloth, with the faces of beautiful women dancing like the moon's rays, is a sight to behold.

हिन्दी

रेशमी कपड़े जैसे बादलों का छत्र, सुंदर महिलाओं के चेहरे चाँद की किरणों की तरह नाच रहे हैं, यह एक देखने योग्य दृश्य है।

11

परलोकादुपानीता राज्ञी सा पतिरेव च | इति निर्वृत्तगाथाभिर्जगुर्देशान्तरे जनाः || ११ ||

paralokādupānītā rājñī sā patireva ca | iti nirvṛttagāthābhirjagurdēśāntarē janāḥ || 11 ||

English

The queen and her husband, brought from the other world, sang songs of fulfillment in another country.

हिन्दी

परलोक से लाई गई रानी और उसके पति ने दूसरे देश में पूर्णता के गीत गाए।

12

पद्मो भूमिपतिः श्रुत्वा वृत्तान्तं कथितं मनाक् | चक्रे स्नानं समानीतैश्चतुःसागरवारिभिः || १२ ||

padmo bhūmipatiḥ śrutvā vṛttāntaṃ kathitaṃ manāk | cakre snānaṃ samānītaiścatuḥsāgaravāribhiḥ || 12 ||

English

King Padma, having heard the story told in a moment, performed a bath with waters brought from the four oceans.

हिन्दी

राजा पद्म ने एक क्षण में सुनी गई कहानी सुनकर, चार सागरों से लाई गई जल से स्नान किया।

13

ततोऽभिषिषिचुर्विप्रा मन्त्रिणो भूभुजश्च तम् | लब्धोदयमनन्तेहममरेन्द्रमिवामराः || १३ ||

tato'bhiṣiṣicurviprā mantrino bhūbhujasca tam | labdhodayamanantēhamamarēndramivāmarāḥ || 13 ||

English

Then the priests, ministers, and kings anointed him, as if the immortals had anointed the king of the gods who had attained endless rise.

हिन्दी

तब ब्राह्मण, मंत्री और राजाओं ने उसका अभिषेक किया, जैसे अमर लोगों ने अनंत उदय प्राप्त देवराज का अभिषेक किया हो।

14

लीला लीला च राजा च जीवन्मुक्तमहाधियः | रेमिरे पूर्ववृत्तान्तकथनैः सुरतैरिव || १४ ||

līlā līlā ca rājā ca jīvanmuktamahādhiyaḥ | remirē pūrvavṛttāntakathanaīḥ suratairiva || 14 ||

English

The king, who was liberated and of great intellect, enjoyed as if in divine pleasure, narrating the past events playfully.

हिन्दी

राजा, जो मुक्त और महान बुद्धिमान था, पूर्व घटनाओं को खेल-खेल में सुनाकर दिव्य आनंद में विहार करता था।

15

सरस्वत्याः प्रसादेन स्वपौरुषकृतेन तत् | प्राप्तं लोकत्रयश्रेयः पद्मेनेति महीभुजा || १५ ||

sarasvatyāḥ prasādena svapauruṣakṛtena tat | prāptaṃ lokatrayaśreyaḥ padmeneti mahībhujā || 15 ||

English

By the grace of Sarasvati and his own efforts, King Padma attained the welfare of the three worlds, said the kings.

हिन्दी

सरस्वती की कृपा और अपने पुरुषार्थ से, राजा पद्म ने तीनों लोकों का कल्याण प्राप्त किया, राजाओं ने कहा।

16

स ज्ञप्तिज्ञानसंबुद्धो राजा लीलाद्वयान्वितः | चक्रे वर्षायुतान्यष्टौ तत्र राज्यमनिन्दितः || १६ ||

sa jñaptijñānasambuddho rājā līlādvayānvitaḥ | cakre varṣāyutānyaṣṭau tatra rājyamaninditaḥ || 16 ||

English

The king, who was endowed with the knowledge of realization and was engaged in divine play, ruled his kingdom for eight thousand years without any blemish.

हिन्दी

ज्ञान की जागरूकता से युक्त राजा, जो दिव्य लीला में लगा हुआ था, ने अपने राज्य पर आठ हजार वर्षों तक निष्कलंक शासन किया।

17

जीवन्मुक्तास्त इत्येवं राज्यं वर्षायुताष्टकम् | कृत्वा विदेहमुक्तत्वमासेदुः सिद्धसंविदः || १७ ||

jīvanmuktāsta ityevaṃ rājyaṃ varṣāyutāṣṭakam | kṛtvā videhamuktatvamāseduḥ siddhasaṃvidaḥ || 17 ||

English

Thus, those who were liberated while living, having ruled the kingdom for eight thousand years, attained the state of liberation from the body, possessing perfect knowledge.

हिन्दी

इस प्रकार, जो जीवन में ही मुक्त हो चुके थे, उन्होंने आठ हजार वर्षों तक राज्य करने के बाद शरीर से मुक्ति प्राप्त की, और पूर्ण ज्ञान की स्थिति प्राप्त की।

18

यदुदयविशदं विदग्धमुग्धं समुचितमात्महितं च पेशलं च | तदखिलजनतोषदं स्वराज्यं चिरमनुपाल्य सुदंपती विमुक्तौ || १८ ||

yadudayaviśadaṃ vidagdhamugdhaṃ samucitamātmahitaṃ ca peśalaṃ ca | tadakhilajanatoṣadaṃ svarājyaṃ ciramanupālya sudampatī vimuktau || 18 ||

English

That which is clear in its rise, wise and innocent, suitable for one's own good and pleasant, and which pleases all people, that sovereignty, having been protected for a long time, the blessed couple attained liberation.

हिन्दी

जो उदय में स्पष्ट है, बुद्धिमान और निर्दोष है, अपने हित के लिए उपयुक्त और प्रिय है, और जो सभी लोगों को प्रसन्न करता है, उस स्वराज्य को दीर्घकाल तक सुरक्षित रखकर, धन्य जोड़े ने मुक्ति प्राप्त की।

← Chapter 58Chapter 60 →