योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Utpatti, Chapter 45उत्पत्ति प्रकरण · सर्ग ४५

Book 3 of the Yoga Vasishtha, chapter 45 — 21 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, उत्पत्ति प्रकरण, अध्याय 45 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of Queen Lila · chapters 15–59अध्याय 15–59

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

23.45.2

श्रीवसिष्ठ उवाच । इत्याकर्ण्य वचो देव्या लीला सा तत्पुरास्पदा । पुरः प्रह्वा स्थितोवाच वचनं विहिताञ्जलिः ॥ २ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | ityākarṇya vaco devyā līlā sā tatpurāspadā | puraḥ prahvā sthitovāca vacanaṃ vihitāñjaliḥ || 2 ||

Vasishtha said: After hearing these words from the goddess, that Lila who lived in that city bowed before her and stood with hands folded, and spoke.

वसिष्ठ जी ने कहा कि देवी की यह बात सुनकर, उस नगर में रहने वाली लीला उनके सामने झुककर खड़ी हो गई और हाथ जोड़कर बोली।

33.45.3

द्वितीयलीलोवाच । देवी भगवती ज्ञप्तिर्नित्यमेवार्चिता मया । स्वप्ने संदर्शनं देवी सा ददाति निशासु मे ॥ ३ ॥

dvitīyalīlovāca | devī bhagavatī jñaptirnityamevārcitā mayā | svapne saṃdarśanaṃ devī sā dadāti niśāsu me || 3 ||

The second Lila said: I always worship the goddess, the blessed one, who is Awareness itself. That goddess appears to me in a dream and gives me her sight at night.

दूसरी लीला ने कहा कि मैं हमेशा उस देवी की पूजा करती हूं, जो साक्षात चेतना हैं और सबका भला चाहने वाली हैं। वह देवी रात में सपने में मुझे दिखाई देती हैं और मुझे अपना दर्शन देती हैं।

43.45.4

सा यादृश्येव देवेशि तादृश्येव त्वमम्बिके । तन्मे कृपणकारुण्याद्वरं देहि वरानने ॥ ४ ॥

sā yādṛśyeva deveśi tādṛśyeva tvamambike | tanme kṛpaṇakāruṇyādvaraṃ dehi varānane || 4 ||

O queen of the gods, exactly as she looks, so do you look too, O mother. So out of pity for this poor woman, give me a boon, O beautiful-faced one.

हे देवी, वह जैसी दिखती हैं, हे माता, आप भी बिल्कुल वैसी ही दिखती हैं। इसलिए इस बेचारी पर दया करके मुझे एक वरदान दीजिए, हे सुंदर मुख वाली।

53.45.5

श्रीवसिष्ठ उवाच । इत्युक्ता सा तदा ज्ञप्तिः स्मृत्वा तद्भक्तिभावनम् । इदं प्रसन्ना प्रोवाच तां लीलां तत्पुरास्पदाम् ॥ ५ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | ityuktā sā tadā jñaptiḥ smṛtvā tadbhaktibhāvanam | idaṃ prasannā provāca tāṃ līlāṃ tatpurāspadām || 5 ||

Vasishtha said: When she was spoken to like this, Jnapti remembered that woman's devotion, and pleased, she spoke this to Lila who lived in that city.

वसिष्ठ जी ने कहा कि जब उससे ऐसा कहा गया, तो ज्ञप्ति को उस स्त्री की भक्ति याद आई, और वे प्रसन्न होकर उस नगर में रहने वाली लीला से यह बोलीं।

63.45.6

श्रीदेव्युवाच । अनन्यया भावनया यावज्जीवमजीर्णया । परितुष्टास्मि ते वत्से गृहाणाभिमतं वरम् ॥ ६ ॥

śrīdevyuvāca | ananyayā bhāvanayā yāvajjīvamajīrṇayā | parituṣṭāsmi te vatse gṛhāṇābhimataṃ varam || 6 ||

The goddess said: By your unbroken devotion, which has not weakened your whole life long, I am well pleased with you, child. Take the boon you wish for.

देवी ने कहा कि तुम्हारी अटूट भक्ति से, जो जीवन भर कमज़ोर नहीं पड़ी, मैं तुमसे बहुत प्रसन्न हूं, बेटी। जो वरदान तुम चाहती हो, वह ले लो।

73.45.7

तद्देशलीलोवाच । रणाद्देहं परित्यज्य यत्र तिष्ठति मे पतिः । अनेनैव शरीरेण तत्र स्यामेतदङ्गना ॥ ७ ॥

taddeśalīlovāca | raṇādddehaṃ parityajya yatra tiṣṭhati me patiḥ | anenaiva śarīreṇa tatra syāmetadaṅganā || 7 ||

The Lila of that place said: Wherever my husband is, having left his body in battle, let me, this woman, be there too, with this very same body.

उस जगह की लीला ने कहा कि युद्ध में शरीर छोड़ने के बाद मेरे पति जहां भी हैं, वहां मैं भी, यह स्त्री, इसी शरीर के साथ रहूं।

83.45.8

श्रीदेव्युवाच । एवमस्तु त्वयाऽविघ्नं पूजितास्मि सुते चिरम् । अनन्यभावया भूरि पुष्पधूपसपर्यया ॥ ८ ॥

śrīdevyuvāca | evamastu tvayā'vighnaṃ pūjitāsmi sute ciram | ananyabhāvayā bhūri puṣpadhūpasaparyayā || 8 ||

The goddess said: So be it. You have worshipped me for a long time, without any break, daughter, with undivided devotion, with plenty of flowers and incense.

देवी ने कहा कि ऐसा ही हो। तुमने मुझे लंबे समय तक बिना किसी रुकावट के, बेटी, एकनिष्ठ भक्ति से, बहुत सारे फूल और धूप से पूजा है।

93.45.9

श्रीवसिष्ठ उवाच । अथ तद्देशलीलायां फुल्लायां तद्वरोदयात् । पूर्वलीलाब्रवीद्देवीं संदेहलुलिताशया ॥ ९ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | atha taddeśalīlāyāṃ phullāyāṃ tadvirodayāt | pūrvālīlābravīddevīṃ saṃdehalulitāśayā || 9 ||

Vasishtha said: Then, when the Lila of that place was filled with joy because that boon had come to her, the earlier Lila, her mind shaken by doubt, spoke to the goddess.

वसिष्ठ जी ने कहा कि फिर जब उस जगह की लीला उस वरदान के मिलने से खुशी से भर गई, तो पहली लीला, जिसका मन शक से हिल गया था, देवी से बोली।

103.45.10

पूर्वलीलोवाच । ये सत्यकामाः सन्त्येवंसंकल्पा ब्रह्मरूपिणः । त्वादृशाः सर्वमेवाशु तेषां सिद्ध्यत्यभीप्सितम् ॥ १० ॥

pūrvālīlovāca | ye satyakāmāḥ santyevaṃsaṃkalpā brahmarūpiṇaḥ | tvādṛśāḥ sarvamevāśu teṣāṃ siddhyatyabhīpsitam || 10 ||

The earlier Lila said: Those whose wishes are true, whose resolve is like this, who are of the nature of Brahman, people like you, get everything they want fulfilled at once.

पहली लीला ने कहा कि जिनकी इच्छाएं सच्ची हैं, जिनका संकल्प ऐसा ही होता है, जो ब्रह्म के स्वरूप हैं, आपके जैसे लोगों की हर इच्छा तुरंत पूरी हो जाती है।

113.45.11

तत्तेनैव शरीरेण किमर्थं नाहमीश्वरि । लोकान्तरमिदं नीता तं गिरिग्रामकं वद ॥ ११ ॥

tattenaiva śarīreṇa kimarthaṃ nāhamīśvari | lokāntaramidaṃ nītā taṃ girigrāmakaṃ vada || 11 ||

Then why, O goddess, was I not taken with this same body into another world, into that mountain village? Tell me.

तो हे देवी, मुझे इसी शरीर के साथ दूसरी दुनिया में, उस पहाड़ी गांव में क्यों नहीं ले जाया गया? मुझे बताइए।

123.45.12

श्रीदेव्युवाच । न किंचित्कस्यचिदहं करोमि वरवर्णिनि । सर्व संपादयत्याशु स्वयं जीवः स्वमीहितम् ॥ १२ ॥

śrīdevyuvāca | na kiṃcitkasyacidahaṃ karomi varavarṇini | sarva saṃpādayatyāśu svayaṃ jīvaḥ svamīhitam || 12 ||

The goddess said: I do nothing at all for anyone, O beautiful one. Each living being, by itself, quickly achieves what it wants, on its own.

देवी ने कहा कि हे सुंदरी, मैं किसी के लिए कुछ भी नहीं करती। हर जीव अपनी इच्छा को खुद, अपने आप, जल्दी पूरा कर लेता है।

133.45.13

अहं हितं रटे ज्ञप्तिः संविन्मात्राधिदेवता । प्रत्येकमस्ति चिच्छक्तिर्जीवशक्तिस्वरूपिणी ॥ १३ ॥

ahaṃ hitam rata jñaptiḥ saṃvinmātrādhidevatā | pratyekamasti cicchaktiḥ jīvaśaktiḥ svrūpiṇī || 13 ||

I am Jnapti, and I always speak what is good; I am the deity who presides over pure awareness alone. In every single being there is a power of consciousness, which is the very form of that being's own power.

मैं ज्ञप्ति हूं, और मैं हमेशा जो भला है वही कहती हूं; मैं शुद्ध चेतना की ही अधिष्ठात्री देवी हूं। हर जीव में चेतना की एक शक्ति होती है, जो उस जीव की अपनी शक्ति का ही रूप है।

143.45.14

जीवस्योदेति या शक्तिर्यस्य यस्य यथा यथा । भाति तत्फलदा नित्यं तस्य तस्य तथा तथा ॥ १४ ॥

jīvasya udeti yā śaktiḥ yasya yasya yathā yathā | bhāti tatphaladā nityaṃ tasya tasya tathā tathā || 14 ||

Whatever power arises in a living being, in whatever way, for whoever it is, that power always shows up and gives that same person its fruit in that very way.

जीव में जो भी शक्ति जिस तरह से जागती है, वह शक्ति हमेशा उसी तरह प्रकट होकर उस जीव को उसी तरह उसका फल देती है।

153.45.15

मां समाराधयन्त्यास्तु जीवशक्तिस्तवोदिता । तदा भवद्यदीह स्यां मुक्तास्मीति चिरं तदा ॥ १५ ॥

māṃ samārādhayantyāstu jīvaśaktistavoditā | tadā bhavadyadīha syāṃ muktāsmīti ciraṃ tadā || 15 ||

While you were worshipping me, it was your own life-power that had arisen in you; and it was that power which, for so long, gave you the thought, may I be there, and I am free.

जब तुम मेरी पूजा कर रही थीं, तो तुम्हारे भीतर तुम्हारी अपनी जीवन-शक्ति जाग उठी थी; और उसी शक्ति ने लंबे समय तक तुम्हें यह विचार दिया कि मैं वहां रहूं और मैं मुक्त हूं।

163.45.16

तेन तेन प्रकारेण त्वं मया संप्रबोधिता । तया युक्त्यामलं भावं नीतासि वरवर्णिनि ॥ १६ ॥

tena tena prakāreṇa tvaṃ mayā saṃprabodhitā | tayā yuktyāmalam bhāvaṃ nītāsi varavarṇini || 16 ||

In this way and that, you were awakened by me; and through that same method you were led to a pure state of mind, O beautiful one.

इस तरह और उस तरह, मैंने तुम्हें जगाया; और उसी तरीके से, हे सुंदरी, तुम एक शुद्ध मन की स्थिति तक पहुंचाई गई।

173.45.17

अनयैव भावनया बोधितासि चिरं तदा । तमेवाऽर्थं प्राप्तवती सदा स्वचितिशक्तितः ॥ १७ ॥

anayaiva bhāvanayā bodhitāsi ciraṃ tadā | tamevā'rthaṃ prāptavatī sadā svacitiśaktitaḥ || 17 ||

By this very devotion you were awakened long ago, and you always reached that same goal through your own power of consciousness.

इसी भक्ति के ज़रिए तुम बहुत पहले जगाई गई थीं, और अपनी ही चेतना की शक्ति से तुमने हमेशा वही लक्ष्य पाया।

183.45.18

यस्य यस्य यथोदेति स्वचित्प्रयतनं चिरम् । फलं ददाति कालेन तस्य तस्य तथा तथा ॥ १८ ॥

yasya yasya yathodeti svacitprayatanaṃ ciram | phalaṃ dadāti kālena tasya tasya tathā tathā || 18 ||

Whoever's own effort of consciousness arises, in whatever way, for a long time, in time it gives that same person its fruit in that very way.

जिसका भी अपनी चेतना का प्रयास जिस तरह से लंबे समय तक जागता है, समय आने पर वह उसी व्यक्ति को उसी तरह उसका फल देता है।

193.45.19

तपो वा देवता वापि भूत्वा स्यैव चिदन्यथा । फलं ददात्यथ स्वैरं नभःफलनिपातवत् ॥ १९ ॥

tapo vā devatā vāpi bhūtvā syaiava cidanyathā | phalaṃ dadātyatha svairaṃ nabhaḥphalanipātavat || 19 ||

Whether it becomes austerity, or becomes a god, or takes some other form, that same consciousness gives its fruit freely, like a fruit dropping down from the sky.

चाहे वह तप बन जाए, चाहे देवता बन जाए, या कोई और रूप ले ले, वही चेतना अपनी मर्ज़ी से अपना फल देती है, जैसे आकाश से कोई फल गिर पड़े।

203.45.20

स्वसंविद्यतनादन्यन्न किंचिच्च कदाचन । फलं ददाति तेनाशु यथेच्छसि तथा कुरु ॥ २० ॥

svasaṃvidyatanādanyanna kiṃciccakadācana | phalaṃ dadāti tenāśu yathecchasi tathā kuru || 20 ||

Nothing other than the effort of one's own awareness ever gives fruit, at any time. So do as you wish.

अपनी चेतना के प्रयास के अलावा कभी कुछ और फल नहीं देता। इसलिए तुम्हें जो अच्छा लगे, वही करो।

213.45.21

चिद्भाव एव ननु सर्गगतोऽन्तरात्मा । यच्चेतति प्रयतते च तदैति तच्छ्रीः ॥ २१ ॥

cidbhāva eva nanu sargagato'ntarātmā | yaccetati prayatate ca tadaiti tacchrīḥ || 21 ||

The inner self present in this creation is indeed nothing but a state of consciousness. Whatever it is aware of and strives for, that it reaches, and that becomes its glory.

इस सृष्टि में मौजूद भीतरी आत्मा वास्तव में चेतना की एक अवस्था ही है। वह जिस चीज़ के प्रति जागरूक होकर प्रयास करती है, वह उसे पा लेती है, और वही उसकी शोभा बन जाती है।

223.45.22

रम्यं ह्यरम्यमथवेति विचारयस्व । यत्पावनं तदवबुध्य तदन्तरास्स्व ॥ २२ ॥

ramyaṃ hyaramyamathaveti vicārayasva | yatpāvanaṃ tadavabudhya tadantarāssva || 22 ||

So think carefully whether something is pleasant or unpleasant. Understand what is pure, and settle within that.

इसलिए ध्यान से सोचो कि कोई चीज़ सुखद है या दुखद। जो शुद्ध है, उसे समझो, और उसी के भीतर टिक जाओ।