Utpatti उत्पत्ति

Chapter 45 — 21 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
2

श्रीवसिष्ठ उवाच | इत्याकर्ण्य वचो देव्या लीला सा तत्पुरास्पदा | पुरः प्रह्वा स्थितोवाच वचनं विहिताञ्जलिः || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ityākarṇya vaco devyā līlā sā tatpurāspadā | puraḥ prahvā sthitovāca vacanaṃ vihitāñjaliḥ || 2 ||

English

Shri Vasishtha said: Having heard the words of the goddess, Lila, who was in the city, stood humbly before her and spoke with folded hands.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: देवी के वचन सुनकर, लीला, जो शहर में थी, विनम्रता से उनके सामने खड़ी हो गई और हाथ जोड़कर बोली।

3

द्वितीयलीलोवाच | देवी भगवती ज्ञप्तिर्नित्यमेवार्चिता मया | स्वप्ने संदर्शनं देवी सा ददाति निशासु मे || ३ ||

dvitīyalīlovāca | devī bhagavatī jñaptirnityamevārcitā mayā | svapne saṃdarśanaṃ devī sā dadāti niśāsu me || 3 ||

English

The second Lila said: O Goddess, I always worship you with devotion. In my dreams, you appear to me every night.

हिन्दी

दूसरी लीला ने कहा: हे देवी, मैं सदा आपकी पूजा करती हूँ। मेरे सपनों में, आप हर रात मुझे दर्शन देती हैं।

4

सा यादृश्येव देवेशि तादृश्येव त्वमम्बिके | तन्मे कृपणकारुण्याद्वरं देहि वरानने || ४ ||

sā yādṛśyeva deveśi tādṛśyeva tvamambike | tanme kṛpaṇakāruṇyādvaraṃ dehi varānane || 4 ||

English

O Goddess, you are exactly as I have seen you in my dreams. Therefore, out of compassion, grant me a boon, O beautiful one.

हिन्दी

हे देवी, आप वैसी ही हैं जैसे मैंने अपने सपनों में देखा है। इसलिए, दया करके, मुझे एक वरदान दीजिए, हे सुंदरी।

5

श्रीवसिष्ठ उवाच | इत्युक्ता सा तदा ज्ञप्तिः स्मृत्वा तद्भक्तिभावनम् | इदं प्रसन्ना प्रोवाच तां लीलां तत्पुरास्पदाम् || ५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ityuktā sā tadā jñaptiḥ smṛtvā tadbhaktibhāvanam | idaṃ prasannā provāca tāṃ līlāṃ tatpurāspadām || 5 ||

English

Shri Vasishtha said: Thus addressed, the goddess, remembering her devotion, happily spoke these words to Lila, who was in the city.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार संबोधित होने पर, देवी ने अपनी भक्ति को याद करके, प्रसन्नता से लीला से, जो शहर में थी, ये शब्द कहे।

6

श्रीदेव्युवाच | अनन्यया भावनया यावज्जीवमजीर्णया | परितुष्टास्मि ते वत्से गृहाणाभिमतं वरम् || ६ ||

śrīdevyuvāca | ananyayā bhāvanayā yāvajjīvamajīrṇayā | parituṣṭāsmi te vatse gṛhāṇābhimataṃ varam || 6 ||

English

The goddess said: O child, I am very pleased with your undivided and unwavering devotion. Ask for the boon you desire.

हिन्दी

देवी ने कहा: हे बच्चे, मैं तुम्हारी अखंड और अटूट भक्ति से बहुत प्रसन्न हूँ। अपनी इच्छा का वरदान माँगो।

7

तद्देशलीलोवाच । रणाद्देहं परित्यज्य यत्र तिष्ठति मे पतिः । अनेनैव शरीरेण तत्र स्यामेतदङ्गना || ७ ||

taddeśalīlovāca | raṇādddehaṃ parityajya yatra tiṣṭhati me patiḥ | anenaiva śarīreṇa tatra syāmetadaṅganā || 7 ||

English

Taddeśalīla said: Leaving the body in battle, where my husband is, I will be there with this very body, O beautiful one.

हिन्दी

तद्देशलीला ने कहा: युद्ध में शरीर छोड़कर, जहाँ मेरा पति है, मैं इसी शरीर से वहाँ रहूँगी, हे सुंदरी।

8

श्रीदेव्युवाच । एवमस्तु त्वयाऽविघ्नं पूजितास्मि सुते चिरम् । अनन्यभावया भूरि पुष्पधूपसपर्यया || ८ ||

śrīdevyuvāca | evamastu tvayā'vighnaṃ pūjitāsmi sute ciram | ananyabhāvayā bhūri puṣpadhūpasaparyayā || 8 ||

English

The goddess said: So be it, you have worshipped me without obstacles for a long time, O daughter, with great devotion and offerings of flowers and incense.

हिन्दी

देवी ने कहा: ऐसा ही हो, तुमने मुझे बहुत दिनों तक बाधा रहित भक्ति से पूजा की है, हे पुत्री, फूलों और धूप की पेशकश के साथ।

9

श्रीवसिष्ठ उवाच । अथ तद्देशलीलायां फुल्लायां तद्वरोदयात् । पूर्वलीलाब्रवीद्देवीं संदेहलुलिताशया || ९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | atha taddeśalīlāyāṃ phullāyāṃ tadvirodayāt | pūrvālīlābravīddevīṃ saṃdehalulitāśayā || 9 ||

English

Vasishtha said: Then, when Taddeśalīla was in full bloom due to the fulfillment of her wish, Pūrvalīla spoke to the goddess with a mind filled with doubt.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: तब, जब तद्देशलीला अपनी इच्छा के पूर्ण होने से पूर्ण रूप से खिली हुई थी, पूर्वलीला ने संदेह से भरे मन से देवी से कहा।

10

पूर्वलीलोवाच । ये सत्यकामाः सन्त्येवंसंकल्पा ब्रह्मरूपिणः । त्वादृशाः सर्वमेवाशु तेषां सिद्ध्यत्यभीप्सितम् || १० ||

pūrvālīlovāca | ye satyakāmāḥ santyevaṃsaṃkalpā brahmarūpiṇaḥ | tvādṛśāḥ sarvamevāśu teṣāṃ siddhyatyabhīpsitam || 10 ||

English

Pūrvalīla said: Those who have true desires and are of such resolutions are of the form of Brahman. For people like you, everything is quickly accomplished as desired.

हिन्दी

पूर्वलीला ने कहा: जो सत्य कामनाओं और ऐसे संकल्पों वाले हैं, वे ब्रह्म के रूप में हैं। तुम्हारे जैसे लोगों के लिए, सब कुछ तुरंत पूरा हो जाता है जैसा कि चाहा जाता है।

11

तत्तेनैव शरीरेण किमर्थं नाहमीश्वरि । लोकान्तरमिदं नीता तं गिरिग्रामकं वद || ११ ||

tattenaiva śarīreṇa kimarthaṃ nāhamīśvari | lokāntaramidaṃ nītā taṃ girigrāmakaṃ vada || 11 ||

English

Why, O Goddess, have I not been taken to that other world with this very body? Tell me about that mountain village.

हिन्दी

हे ईश्वरी, इसी शरीर से मुझे उस दूसरे लोक में क्यों नहीं ले जाया गया? मुझे उस पहाड़ी गाँव के बारे में बताओ।

12

श्रीदेव्युवाच | न किंचित्कस्यचिदहं करोमि वरवर्णिनि | सर्व संपादयत्याशु स्वयं जीवः स्वमीहितम् || १२ ||

śrīdevyuvāca | na kiṃcitkasyacidahaṃ karomi varavarṇini | sarva saṃpādayatyāśu svayaṃ jīvaḥ svamīhitam || 12 ||

English

The Divine Mother said: I do not do anything for anyone, O beautiful one. The individual soul itself quickly accomplishes its own desires.

हिन्दी

श्रीदेवी ने कहा: मैं किसी के लिए कुछ नहीं करती, हे सुंदरी! आत्मा स्वयं अपनी इच्छाओं को शीघ्रता से पूरा करती है।

13

अहं हितं रटे ज्ञप्तिः संविन्मात्राधिदेवता | प्रत्येकमस्ति चिच्छक्तिर्जीवशक्तिस्वरूपिणी || १३ ||

ahaṃ hitam rata jñaptiḥ saṃvinmātrādhidevatā | pratyekamasti cicchaktiḥ jīvaśaktiḥ svrūpiṇī || 13 ||

English

I am the supreme deity of pure consciousness, devoted to the welfare of all. In every individual, there is the power of consciousness, which is the essence of the individual soul.

हिन्दी

मैं शुद्ध चेतना की अधिदेवता हूँ, जो सभी के कल्याण के लिए समर्पित है। प्रत्येक व्यक्ति में चेतना की शक्ति है, जो आत्मा का स्वरूप है।

14

जीवस्योदेति या शक्तिर्यस्य यस्य यथा यथा | भाति तत्फलदा नित्यं तस्य तस्य तथा तथा || १४ ||

jīvasya udeti yā śaktiḥ yasya yasya yathā yathā | bhāti tatphaladā nityaṃ tasya tasya tathā tathā || 14 ||

English

The power that arises in the individual soul manifests according to its nature and brings forth its results accordingly.

हिन्दी

आत्मा में उत्पन्न होने वाली शक्ति अपने स्वभाव के अनुसार प्रकट होती है और अपने परिणामों को अनुसार लाती है।

15

मां समाराधयन्त्यास्तु जीवशक्तिस्तवोदिता | तदा भवद्यदीह स्यां मुक्तास्मीति चिरं तदा || १५ ||

māṃ samārādhayantyāstu jīvaśaktistavoditā | tadā bhavadyadīha syāṃ muktāsmīti ciraṃ tadā || 15 ||

English

Those who worship me with devotion will have their individual soul's power awakened. Then, they will be liberated and remain so forever.

हिन्दी

जो मेरी पूजा करते हैं, उनकी आत्मा की शक्ति जागृत होगी। तब, वे मुक्त होंगे और हमेशा के लिए मुक्त रहेंगे।

16

तेन तेन प्रकारेण त्वं मया संप्रबोधिता | तया युक्त्यामलं भावं नीतासि वरवर्णिनि || १६ ||

tena tena prakāreṇa tvaṃ mayā saṃprabodhitā | tayā yuktyāmalam bhāvaṃ nītāsi varavarṇini || 16 ||

English

In various ways, I have awakened you. Through that reasoning, you have attained a pure state, O beautiful one.

हिन्दी

विभिन्न प्रकारों से, मैंने आपको जागृत किया है। उस तर्क से, आपने एक शुद्ध अवस्था प्राप्त की है, हे सुंदरी।

17

अनयैव भावनया बोधितासि चिरं तदा | तमेवाऽर्थं प्राप्तवती सदा स्वचितिशक्तितः || १७ ||

anayaiva bhāvanayā bodhitāsi ciraṃ tadā | tamevā'rthaṃ prāptavatī sadā svacitiśaktitaḥ || 17 ||

English

By this very contemplation, you have been awakened for a long time | Always attaining that very purpose by the power of your own consciousness || 17 ||

हिन्दी

इसी भावना से तुम बहुत देर से जाग्रत हो | हमेशा अपनी चेतना शक्ति से उसी उद्देश्य को प्राप्त होती हो || १७ ||

18

यस्य यस्य यथोदेति स्वचित्प्रयतनं चिरम् | फलं ददाति कालेन तस्य तस्य तथा तथा || १८ ||

yasya yasya yathodeti svacitprayatanaṃ ciram | phalaṃ dadāti kālena tasya tasya tathā tathā || 18 ||

English

Whatever effort one makes with their own consciousness, over time, it bears fruit accordingly || 18 ||

हिन्दी

जो भी प्रयास कोई अपनी चेतना से करता है, समय के साथ उसका फल उसी प्रकार मिलता है || १८ ||

19

तपो वा देवता वापि भूत्वा स्यैव चिदन्यथा | फलं ददात्यथ स्वैरं नभःफलनिपातवत् || १९ ||

tapo vā devatā vāpi bhūtvā syaiava cidanyathā | phalaṃ dadātyatha svairaṃ nabhaḥphalanipātavat || 19 ||

English

Whether it is penance or divine beings, becoming anything else with consciousness, it gives fruit spontaneously, like the falling of fruits from the sky || 19 ||

हिन्दी

चाहे वह तपस्या हो या देवताएँ, चेतना के साथ कुछ और बनकर, वह स्वतः ही फल देता है, जैसे आकाश से फल गिरते हैं || १९ ||

20

स्वसंविद्यतनादन्यन्न किंचिच्च कदाचन | फलं ददाति तेनाशु यथेच्छसि तथा कुरु || २० ||

svasaṃvidyatanādanyanna kiṃciccakadācana | phalaṃ dadāti tenāśu yathecchasi tathā kuru || 20 ||

English

There is nothing other than one's own awareness | Therefore, quickly do as you wish || 20 ||

हिन्दी

अपनी चेतना के अलावा कुछ भी नहीं है | इसलिए, जल्दी से जैसा तुम चाहो वैसा करो || २० ||

21

चिद्भाव एव ननु सर्गगतोऽन्तरात्मा | यच्चेतति प्रयतते च तदैति तच्छ्रीः || २१ ||

cidbhāva eva nanu sargagato'ntarātmā | yaccetati prayatate ca tadaiti tacchrīḥ || 21 ||

English

Indeed, the inner self is the essence of consciousness in creation | Whatever it thinks and strives for, it attains that glory || 21 ||

हिन्दी

वास्तव में, सृष्टि में चेतना का सार आत्मा है | जो कुछ भी वह सोचता है और प्रयास करता है, उसे वही महिमा प्राप्त होती है || २१ ||

22

रम्यं ह्यरम्यमथवेति विचारयस्व | यत्पावनं तदवबुध्य तदन्तरास्स्व || २२ ||

ramyaṃ hyaramyamathaveti vicārayasva | yatpāvanaṃ tadavabudhya tadantarāssva || 22 ||

English

Reflect on what is pleasant and what is not | Know the purifying essence and abide in it

हिन्दी

सोचो कि क्या सुखद है और क्या नहीं | पवित्रता का सार जानो और उसमें रहो

← Chapter 44Chapter 46 →