Utpatti उत्पत्ति

Chapter 26 — 57 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | इति ते वरवर्णिन्यौ ततो ब्रह्माण्डमण्डलात् | निर्गत्यान्यदनुप्राप्ते यत्र तद्ब्राह्मणास्पदम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti te varavarṇinyau tato brahmāṇḍamaṇḍalāt | nirgatya anyadanuprāpte yatra tadbrāhmaṇāspadam || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: Thus, O best of the beautiful ones, having emerged from the sphere of the universe, they reached another place where there is the abode of Brahman.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे वरवर्णिन्यौ, इस प्रकार ब्रह्माण्ड के मण्डल से निकलकर वे उस अन्य स्थान पर पहुंचे जहां ब्रह्मण का आस्पद है।

2

ततो ददृशतुः सद्म स्वमेवं सिद्धयोषितौ | अदृश्ये एव लोकस्य मण्डपं ब्राह्मणास्पदम् || २ ||

tato dadṛśatuḥ sadma svamevaṃ siddhayoṣitau | adṛśye eva lokasya maṇḍapaṃ brāhmaṇāspadam || 2 ||

English

Then, the two accomplished women saw their own abode, which was invisible to the world, a pavilion that is the abode of Brahman.

हिन्दी

तब, दो सिद्ध योषितों ने अपना आस्पद देखा, जो संसार के लिए अदृश्य था, एक मंडप जो ब्रह्मण का आस्पद है।

3

चिन्ताविधुरदासीकं बाष्पक्लिन्नाङ्गनामुखम् | विध्वस्तप्रायवदनं शीर्णपर्णाम्बुजोपमम् || ३ ||

cintāvidhuradāsīkaṃ bāṣpaklinnāṅganāmukham | vidhvastaprāyavadanaṃ śīrṇaparṇāmbujopamam || 3 ||

English

With a face distressed by thoughts, tear-stained, almost shattered, and resembling a withered lotus leaf.

हिन्दी

चिंता से व्याकुल चेहरा, आंसुओं से भीगा, लगभग टूटा हुआ, और मुरझाए कमल के पत्ते के समान।

4

नष्टोत्सवपुरप्रायमगस्त्यात्तमिवार्णवम् | ग्रीष्मदग्धमिवोद्यानं विद्युद्दग्धमिव द्रुमम् || ४ ||

naṣṭotsavapuraprāyam agastyāttamivārṇavam | grīṣmadagdhamivodyānaṃ vidyuddagdhamivadrumam || 4 ||

English

Like a city devoid of festivities, like an ocean drunk by Agastya, like a garden scorched by summer, like a tree struck by lightning.

हिन्दी

जैसे एक शहर जिसमें उत्सव नहीं है, जैसे अगस्त्य द्वारा पी गया समुद्र, जैसे गर्मी से झुलसा हुआ बगीचा, जैसे बिजली से मारा हुआ पेड़।

5

वातच्छिन्नमिवाम्भोदं हिमदग्धमिवाम्बुजम् | अल्पस्नेहदशं दीपमिवालोकनभेदनम् || ५ ||

vātacchinnamivāmbhodaṃ himadagdhamivāmbujam | alpasnehadśaṃ dīpamivālokanabhedanam || 5 ||

English

Like a cloud torn by the wind, like a lotus scorched by frost, like a lamp with little oil, flickering and about to extinguish.

हिन्दी

जैसे हवा से चीरा हुआ बादल, जैसे ठंड से झुलसा हुआ कमल, जैसे थोड़ा तेल वाला दीपक, जो मटमैला हो रहा है और बुझने वाला है।

6

आसन्नमृत्युकरुणाकुलवक्त्रकान्तिसंशीर्णजीर्णतरुपर्णवनोपमानम् | वृष्टिव्यपायपरिधूसरदेशरूक्षं जातं गृहेश्वरवियोगहतं गृहं तत् || ६ ||

āsannamṛtyukaruṇākulavaktrakāntisaṃśīrṇajīrṇataruparṇavanopamānam | vṛṣṭivyapāyaparidhūsaradeśarūkṣaṃ jātaṃ gṛheśvaraviyogahataṃ gṛhaṃ tat || 6 ||

English

The house, which was once beautiful and prosperous, now appears desolate and barren, like a forest with withered leaves, due to the absence of its master. The compassion evoked by impending death has made it pitiable.

हिन्दी

घर, जो कभी सुंदर और समृद्ध था, अब घर के मालिक की अनुपस्थिति के कारण सूखे पत्तों वाले जंगल की तरह उजाड़ और बंजर दिखाई देता है। आसन्न मृत्यु से उत्पन्न करुणा इसे दयनीय बना देती है।

7

श्रीवसिष्ठ उवाच | अथ सा निर्मलज्ञानचिराभ्यासेन सुन्दरी | संपन्ना सत्यसंकल्पा सत्यकामा च देववत् || ७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | atha sā nirmalajñānacirābhyāsena sundarī | sampannā satyasaṃkalpā satyakāmā ca devavat || 7 ||

English

Vasishtha said: Then, she, having practiced pure knowledge for a long time, became beautiful, endowed with true resolve and true desires, like a goddess.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: तब, वह, जिसने शुद्ध ज्ञान का लंबे समय तक अभ्यास किया था, सुंदर हो गई, सच्चे संकल्प और सच्ची इच्छाओं से संपन्न, देवी की तरह।

8

चिन्तयामास मामेते देवीं चेमां स्वबन्धवः | पश्यन्तु तावत्सामान्यललनारूपधारणीम् || ८ ||

cintayāmāsa māmete devīṃ cemāṃ svabandhavaḥ | paśyantu tāvatsāmānyalalanārūpadhāraṇīm || 8 ||

English

She thought, 'Let my relatives see me and this goddess in our ordinary forms.'

हिन्दी

उसने सोचा, 'मेरे रिश्तेदार मुझे और इस देवी को हमारे सामान्य रूप में देखें।'

9

ततो गृहजनस्तत्र स ददर्शाङ्गनाद्वयम् | लक्ष्मीगौर्योर्युगमिव समुद्भासितमन्दिरम् || ९ ||

tato gṛhajanas tatra sa dadarśāṅganādvayam | lakṣmīgauryoryugamiva samudbhāsitamandiram || 9 ||

English

Then, the people of the house saw the two women there, shining like the pair of Lakshmi and Gauri, illuminating the mansion.

हिन्दी

तब, घर के लोगों ने वहाँ दो महिलाओं को देखा, जो लक्ष्मी और गौरी की जोड़ी की तरह चमक रही थीं, महल को रोशन कर रही थीं।

10

आपादविविधाम्लानमालावसनसुन्दरम् | वसन्तलक्ष्म्योर्युगलमिवामोदितकाननम् || १० ||

āpādavividhāmlānamālāvasanasundaram | vasantalakṣmyoryugalamivāmoditakānanam || 10 ||

English

From head to foot, adorned with various beautiful garlands and clothes, they looked like the pair of Spring and Lakshmi, delighting the forest.

हिन्दी

सिर से पैर तक, विविध सुंदर मालाओं और कपड़ों से सजे हुए, वे वसंत और लक्ष्मी की जोड़ी की तरह लग रहे थे, जंगल को आनंदित कर रहे थे।

11

सर्वौषधिवनग्रामं पूरयन्त्यौ रसायनैः | शीतलाह्लादसुखदं चन्द्रद्वयमिवोदितम् || ११ ||

sarvauṣadhivana grāmaṃ pūrayantyau rasāyanaiḥ | śītalāhlādasukhadaṃ candradvayamivoditam || 11 ||

English

The two moons, as if risen, fill the village of the forest of all medicines with rejuvenating elixirs, providing cool, delightful pleasure.

हिन्दी

दो चाँद जैसे उदित होकर, सभी औषधियों के वन के ग्राम को रसायनों से भरते हैं, ठंडक और आह्लाद से सुख देते हैं।

12

लम्बालकलतालोललोचनालिविलोकनैः | किरत्कुवलयोन्मिश्रमालतीकुसुमोत्करान् || १२ ||

lambālakalatālolalocanālivilokanaiḥ | kiratkavalayonmiśramālatīkusumotkarān || 12 ||

English

With their swaying eyes resembling the swinging tendrils, they scatter mixed jasmine and mālatī flowers.

हिन्दी

अपनी लहराती आँखों से, जो झूलती लताओं के समान हैं, वे मिश्रित चमेली और मालती फूलों को बिखेरते हैं।

13

द्रुतहेमरसापूरसरित्सरणहारिणा | देहप्रभाप्रवाहेण कनकीकृतकाननम् || १३ ||

drutahēmarasāpūrasaritsaraṇahāriṇā | dēhaprabhāpravāhēṇa kanakīkṛtakānanam || 13 ||

English

With the swift flow of golden liquid filling the rivers, the forest is turned golden by the radiance of the body.

हिन्दी

तेजी से बहते सोने के द्रव से नदियाँ भरी हुई हैं, और शरीर की चमक से वन सोने के रंग में बदल गया है।

14

सहजाया वपुर्लक्ष्म्या लीलादोलाविलासिनः | त एते च तरङ्गाढ्या निजलावण्यवारिधेः || १४ ||

sahajāyā vapurlakṣmyā līlādolāvilāsinaḥ | ta ete ca taraṅgāḍhyā nijalāvaṇyavāridhēḥ || 14 ||

English

These, with their natural bodily grace, playfully swaying, are the waves of their own charming ocean.

हिन्दी

ये, अपनी स्वाभाविक शरीर की क्रिया से, खेल-खेल में झूलते हुए, अपने सुंदर सागर की लहरें हैं।

15

विलोलबाहुलतिकायुगेनारुणपाणिना | किरन्नवनवं हैमं कल्पवृक्षलतावनम् || १५ ||

vilolabāhulatikāyugēnāruṇapāṇinā | kirannavanavaṃ haimaṃ kalpavṛkṣalatāvanam || 15 ||

English

With swaying arms and red hands, scattering new golden wish-fulfilling tree leaves.

हिन्दी

झूलती बाँहों और लाल हाथों से, नए सोने के कल्पवृक्ष की पत्तियाँ बिखेरते हुए।

16

पादैरमृदिताम्लानपुष्पकोमलपल्लवैः | स्थलाब्जदलमालाभैरस्पृशद्भूतलं पुनः || १६ ||

pādairamṛditāmlānapuṣpakomalapallavaiḥ | sthalābjadalamālābhairaspṛśadbhūtalaṃ punaḥ || 16 ||

English

With feet adorned with tender new leaves and crushed sour flowers, he again touched the ground with garlands of lotus petals.

हिन्दी

पैरों से कुचले हुए खट्टे फूलों और कोमल नये पत्तों के साथ, उसने कमल के पंखुड़ियों की मालाओं से फिर से भूमि को छूआ।

17

तालीतमालखण्डानां शुष्काणां शुचिशोचिषाम् | आलोकनामृतासेकैर्जनयद्बालपल्लवान् || १७ ||

tālītamālakhaṇḍānāṃ śuṣkāṇāṃ śuciscochiṣām | ālokanāmṛtāsekairjanayadbālapallavān || 17 ||

English

With the nectar-like gaze of the pure and radiant dry fragments of palm and betel nut, he generated tender new leaves.

हिन्दी

शुद्ध और चमकीले सूखे ताड़ और सुपारी के टुकड़ों की अमृत जैसी दृष्टि से, उसने कोमल नये पत्ते उत्पन्न किए।

18

नमोऽस्तु वनदेवीभ्यामित्युक्त्वा कुसुमाञ्जलिम् | तत्याज ज्येष्ठशर्माथ सार्धं गृहजनेन सः || १८ ||

namo'stu vanadevībhyāmityuktvā kusumāñjalim | tatyāja jyeṣṭhaśarmātha sārdhaṃ gṛhajanena saḥ || 18 ||

English

Having said 'Salutations to the forest deities,' Jyeshtha Sharma, along with his household, offered a handful of flowers.

हिन्दी

कहा 'वन देवियों को नमन' और ज्येष्ठ शर्मा ने अपने परिवार के साथ फूलों का हाथ भर अर्पित किया।

19

पपात पादयोर्गेहे तयोर्वै कुसुमाञ्जलिः | प्रालेयसीकरासारः पद्मिन्या इव पद्मयोः || १९ ||

papāta pādayorgēhē tayorvai kusumāñjaliḥ | prālēyasīkarāsāraḥ padminyā iva padmayoḥ || 19 ||

English

The handful of flowers fell at their feet in the house, like the essence of snowflakes on lotus petals.

हिन्दी

फूलों का हाथ भर उनके पैरों के पास घर में गिरा, जैसे बर्फ के कणों का सार कमल के पंखुड़ियों पर।

20

ज्येष्ठशर्मादय ऊचुः | जयतं वनदेव्यौ नो दुःखनाशार्थमागते | प्रायः परपरित्राणमेव कर्म निजं सताम् || २० ||

jyeṣṭhaśarmādaya ūcuḥ | jayataṃ vanadevyau no duḥkhanāśārthamāgate | prāyaḥ paraparitrāṇameva karma nijaṃ satām || 20 ||

English

Jyeshtha Sharma and others said, 'May the forest deities be victorious, who have come to remove our sorrow. Indeed, the protection of others is the duty of the virtuous.'

हिन्दी

ज्येष्ठ शर्मा और अन्य ने कहा, 'वन देवियाँ विजयी हों, जो हमारे दुःख को दूर करने आई हैं। वास्तव में, दूसरों की रक्षा ही सज्जनों का कर्तव्य है।'

21

इति तद्वचनान्ते ते देव्यावूचतुरादरात् | आख्यात दुःखं येनायं लक्ष्यते दुःखितो जनः || २१ ||

iti tadvacanānte te devyāvūcaturādarāt | ākhyāta duḥkhaṃ yenāyaṃ lakṣyate duḥkhito janaḥ || 21 ||

English

After hearing this, those two goddesses respectfully said, 'The suffering by which this person is seen to be afflicted is described.'

हिन्दी

इसके बाद वे दोनों देवियाँ आदर से बोलीं, 'जिस दुःख से यह व्यक्ति दुःखी दिखाई देता है, उसका वर्णन किया गया है।'

22

ज्येष्ठशर्मादयस्ते ते देव्यौ प्रति यथाक्रमम् | निजं तद्दुःखमाचख्युर्दम्पतिव्यसनात्मकम् || २२ ||

jyeṣṭhaśarmādayaste te devyau prati yathākramam | nijaṃ taddhuḥkhamācakhyurdampativyasanātmakam || 22 ||

English

Jyeshtha Sharma and others, in turn, narrated their own suffering related to the couple's distress to those goddesses.

हिन्दी

ज्येष्ठशर्मा और अन्य लोगों ने क्रमशः उन देवियों से अपना दुःख, जो दम्पति के व्यसन से संबंधित था, बताया।

23

ज्येष्ठशर्मादय ऊचुः | देव्यावभवतां स्निग्धाविह ब्राह्मणदम्पती | सर्वातिथी कुलकरौ स्तम्भाभूतौ द्विजस्थितेः || २३ ||

jyeṣṭhaśarmādaya ūcuḥ | devyāvabhavatāṃ snigdhāviha brāhmaṇadampatī | sarvātithī kulakarau stambhābhūtau dvijasthiteḥ || 23 ||

English

Jyeshtha Sharma and others said, 'O goddesses, here is a loving Brahmin couple who are the support of all guests and the pillars of their family.'

हिन्दी

ज्येष्ठशर्मा और अन्य बोले, 'हे देवियों, यहाँ एक स्नेही ब्राह्मण दम्पती हैं जो सभी अतिथियों के सहारे और अपने कुल के स्तंभ हैं।'

24

तावद्य गृहमुत्सृज्य सपुत्रपशुबान्धवम् | स्वर्गं गतौ नः पितरौ तेन शून्यं जगत्त्रयम् || २४ ||

tāvadya gṛhamutsṛjya saputrapaśubāndhavam | svargaṃ gatau naḥ pitarau tena śūnyaṃ jagattrayam || 24 ||

English

Now, leaving behind their home along with children, cattle, and relatives, our parents have gone to heaven, making the three worlds empty.

हिन्दी

अब, घर, बच्चों, पशुओं और रिश्तेदारों को छोड़कर, हमारे माता-पिता स्वर्ग चले गए हैं, जिससे तीनों लोक खाली हो गए हैं।

25

पक्षिणो गृहमारुह्य विक्षिपन्तः प्रतिक्षणम् | देहं शून्ये मृतं भक्त्या शोचन्ति मधुरैः स्वरैः || २५ ||

pakṣiṇo gṛhamāruhya vikṣipantaḥ pratikṣaṇam | dehaṃ śūnye mṛtaṃ bhaktyā śocanti madhuraiḥ svaraiḥ || 25 ||

English

Birds, climbing onto the empty house, scatter things every moment and mourn the dead body with sweet voices.

हिन्दी

पक्षी, खाली घर पर चढ़कर, हर पल चीजें बिखेरते हैं और मधुर स्वरों में मृत शरीर के लिए शोक करते हैं।

26

गुहागुरुगुरारावप्रलापलपनाकुलः | सरित्स्थूलाश्रुधाराभिः परिरोदिति पर्वतः || २६ ||

guhāgurugurārāvapralāpalapanākulaḥ | saritsthūlāśrudhārābhiḥ pariroditi parvataḥ || 26 ||

English

The mountain, filled with the deep roar of caves and the chatter of streams, weeps with thick streams of tears.

हिन्दी

पर्वत, गुफाओं के गहरे गर्जन और झरनों के चहचहाने से भरा हुआ, मोटे आँसू की धाराओं से रोता है।

27

निर्जराक्रन्दकारिण्यो मुक्ताम्बरपयोधराः | तप्तनिःश्वासविध्वस्ताः परं कार्श्यमिता दिशः || २७ ||

nirjarākrandakāriṇyo mukāmbarapayodharāḥ | taptaḥniḥśvāsavidhvastāḥ paraṃ kārśyamitā diśaḥ || 27 ||

English

The directions, emaciated to the extreme, are shattered by the heated sighs, crying out with unbroken lamentations, their breasts covered with pearls.

हिन्दी

दिशाएँ, अति दुर्बल होकर, तप्त निःश्वासों से टूट गई हैं, अटूट विलाप करती हुई, उनके स्तन मोती से ढंके हुए हैं।

28

क्षतविक्षतसर्वाङ्गः करुणाक्रन्दकर्कशः | उपवासरतो ग्रामो दीनो मृतिपरः स्थितः || २८ ||

kṣatavikṣatasarvāṅgaḥ karuṇākrandakarkaśaḥ | upavāsarato grāmo dīno mṛtiparaḥ sthitaḥ || 28 ||

English

The village, with all its limbs wounded and torn, is harshly crying out with sorrow, engaged in fasting, miserable and on the verge of death.

हिन्दी

गाँव, जिसके सभी अंग घायल और चीरे हुए हैं, दुःख से कठोर रूप से रो रहा है, उपवास करता हुआ, दुःखी और मृत्यु के कगार पर स्थित है।

29

दिवसं प्रति वृक्षाणामवश्यायाश्रुबिन्दवः | गुच्छलोचनकोशेभ्यस्तापोष्णानि पतन्त्यधः || २९ ||

divasaṃ prati vṛkṣāṇāmavaśyāyāśrubindavaḥ | gucchalocanakośebhyastāpoṣṇāni patantyadhaḥ || 29 ||

English

Every day, the tear drops of the trees fall down from the buds, heated by the sun.

हिन्दी

हर दिन, पेड़ों के आँसू की बूँदें सूर्य के ताप से गर्म होकर कलियों से नीचे गिरती हैं।

30

प्रशान्तजनसंचारा रथ्या क्षारविधूसरा | विधवाविगतानन्दा संशून्यहृदया स्थिता || ३० ||

praśāntajanasaṃcārā rathyā kṣāravidthūsarā | vidhavāvigatānandā saṃśūnyahṛdayā sthitā || 30 ||

English

The streets are calm with the movement of people ceased, alkaline and dusty, the widows are without joy, their hearts empty, and they stand desolate.

हिन्दी

सड़कें लोगों के चलने-फिरने से शांत हैं, खारी और धूल भरी हुई हैं, विधवाएँ आनंद से रहित हैं, उनके हृदय खाली हैं, और वे उदास खड़ी हैं।

31

कोकिलालिप्रलापिन्यो वृष्टिबाष्पहता लताः| उष्णोष्णश्वसना देहं घन्ति पल्लवपाणिभिः || ३१ ||

kokilālipralāpinyo vṛṣṭibāṣpahatā latāḥ| uṣṇoṣṇaśvasanā dehaṃ ghanti pallavapāṇibhiḥ || 31 ||

English

The cuckoos are chattering, the vines are beaten by the raindrops, the body is trembling with hot breaths, and the leaves are striking with their hands.

हिन्दी

कोयल बोल रही है, लताएँ वर्षा की बूँदों से थप्पड़ खा रही हैं, शरीर गर्म साँसों से काँप रहा है, और पत्तियाँ हाथों से मार रही हैं।

32

आत्मानं शतधा कर्तुं बृहच्छ्वभ्रशिलातले| निर्झराः प्रपतन्त्येते तापतप्तशरीरकाः || ३२ ||

ātmānaṃ śatadhā kartuṃ bṛhacchvabhraśilātale| nirjharāḥ prapatantyete tāpataptasharīrakāḥ || 32 ||

English

To make oneself a hundredfold, on the broad rock surface of the cave, these waterfalls are falling, with bodies heated by the sun.

हिन्दी

अपने आप को सौ गुना बनाने के लिए, गुफा के चौड़े चट्टान के तल पर, ये झरने गिर रहे हैं, सूर्य से गर्म शरीरों के साथ।

33

निःशङ्कया गतश्रीका मूका विलुलिताशयाः| अन्धेन तमसा पूर्णा गृहा गहनतां गताः || ३३ ||

niḥśaṅkayā gataśrīkā mūkā vilulitāśayāḥ| andhena tamasā pūrṇā gṛhā gahanatāṃ gatāḥ || 33 ||

English

With fearlessness, devoid of splendor, silent, with disturbed minds, filled with blind darkness, the houses have become dense.

हिन्दी

निडरता से, शोभा से रहित, मौन, विचलित मन से, अंधेरे से भरे, घर घने हो गए हैं।

34

उद्यानपुष्पखण्डेभ्यो रुदद्भ्यो भ्रमरारवैः| पूतिगन्धो विनिर्याति स्वामोदापरनामकः || ३४ ||

udyānapuṣpakhaṇḍebhyo rudadbhyo bhramarāravaiḥ| pūtigandho viniryāti svāmodāparanāmakaḥ || 34 ||

English

From the fragments of garden flowers, from the crying bees, a foul smell is emanating, named after its own fragrance.

हिन्दी

बगीचे के फूलों के टुकड़ों से, रोती हुई भौंरों से, एक दुर्गंध निकल रही है, जो अपनी सुगंध के नाम पर है।

35

चैत्रद्रुमविलासिन्यो विरसाः प्रतिवासरम्| लताः कृशा विलीयन्ते सकुचद्गुच्छलोचनाः || ३५ ||

caitradrumavilāsinyo virasāḥ prativāsaram| latāḥ kṛśā vilīyante sakucadgucchalocanāḥ || 35 ||

English

The charming spring trees become tasteless every day, the thin vines are melting, with eyes that are shy and closed.

हिन्दी

चार्मिक वसंत के वृक्ष हर दिन निरास होते जा रहे हैं, पतली लताएँ पिघल रही हैं, जिनकी आँखें शर्मीली और बंद हैं।

36

प्रक्षेप्तुमम्बुधौ देहं प्रवृत्ता गन्तुमाकुलाः | कुल्याः कलकलालोलं दोलयन्त्यस्तनुं भुवि || ३६ ||

prakṣeptumambudhau dehaṃ pravṛttā gantumākulāḥ | kulyāḥ kalakalālolaṃ dolayantyastanuṃ bhuvi || 36 ||

English

Eager to throw their bodies into the ocean, the rivers, agitated, rushed forward, causing the earth to tremble with their tumultuous waves.

हिन्दी

समुद्र में अपने शरीर को डालने के लिए उत्सुक, नदियाँ व्याकुल होकर आगे बढ़ीं, और अपनी उथल-पुथल लहरों से पृथ्वी को काँपने लगीं।

37

अशङ्कमशकापातस्पन्दमप्यतिचापलम् | कलयन्त्यः स्थिता वाप्यो निस्पन्दानन्दमात्मनि || ३७ ||

aśaṅkamaśakāpātaspandamapyaticāpalam | kalayantyaḥ sthitā vāpyo nispandānandamātmani || 37 ||

English

Even the slightest movement of the insects falling into the wells, which are still, causes a great disturbance, leading to a state of motionless bliss within oneself.

हिन्दी

कुएँ में कीड़ों के गिरने से होने वाली सबसे छोटी हलचल भी बड़ी अशान्ति पैदा करती है, जिससे अपने आप में एक निश्चल आनंद की स्थिति आती है।

38

गायत्किन्नरगन्धर्वविद्याधरसुराङ्गनम् | नूनमद्य नभो जातमस्मत्ताताभ्यलंकृतम् || ३८ ||

gāyatkinnaragandharvavidyādharasurāṅganam | nūnamadya nabho jātamasmatttātābhylankṛtam || 38 ||

English

Today, the sky seems to be adorned with the celestial beings like Kinnaras, Gandharvas, Vidyadharas, and the wives of the gods, as if it is decorated by our fathers.

हिन्दी

आज, आकाश ऐसा लगता है मानो किन्नर, गंधर्व, विद्याधर और देवताओं की पत्नियों से सजा हुआ है, जैसे कि हमारे पिता ने इसे सजाया हो।

39

तद्देव्यौ क्रियतां तावदस्माकं शोकनाशनम् | महतां दर्शनं नाम न कदाचन निष्फलम् || ३९ ||

taddevyau kriyatāṃ tāvadasmākaṃ śokanāśanam | mahatāṃ darśanaṃ nāma na kadācana niṣphalam || 39 ||

English

Therefore, O goddesses, please grant us the destruction of our sorrow. The sight of the great ones is never fruitless.

हिन्दी

इसलिए, हे देवियों, कृपया हमारे दुःख का नाश करें। महान लोगों का दर्शन कभी निष्फल नहीं होता।

40

इत्युक्तवन्तं सा पुत्रं मूर्ध्नि पस्पर्श पाणिना | पल्लवेनानता नम्रं मूलग्रन्थिमिवाब्जिनी || ४० ||

ityuktavantaṃ sā putraṃ mūrdhni pasparśa pāṇinā | pallavenānatā namraṃ mūlagranthimivābjinī || 40 ||

English

Having said this, she touched her son's head with her hand, bent low like a tender leaf, humble like the root of a lotus.

हिन्दी

ऐसा कहकर, उसने अपने बेटे के सिर को हाथ से छूआ, जो एक कोमल पत्ते की तरह झुका हुआ था, कमल की जड़ की तरह विनम्र।

41

तस्याः स्पर्शेन तेनासौ दुःखदौर्भाग्यसंकटम् | जहौ प्रावृड्घनासङ्गाद्ग्रीष्मतापमिवाचलः || ४१ ||

tasyāḥ sparśena tenāsau duḥkhadaurbhāgyasaṅkaṭam | jahau prāvṛḍghanāsaṅgādgrīṣmatāpamivācalaḥ || 41 ||

English

By her touch, he was relieved of his sorrow, misfortune, and distress, just as a mountain is relieved of the summer heat by the touch of a rain cloud.

हिन्दी

उसके स्पर्श से उसका दुःख, दुर्भाग्य और संकट दूर हो गया, जैसे पहाड़ बारिश के बादलों के स्पर्श से गर्मी की तपन से मुक्त हो जाता है।

42

सर्वो गृहजनः सोऽथ तयोर्देव्योर्विलोकनात् | लक्ष्मीवान्दुःखनिर्मुक्तो बभूवामृतपो यथा || ४२ ||

sarvo gṛhajanaḥ so'tha tayordevyorvilokanāt | lakṣmīvānduḥkhanirmukto babhūvāmṛtapo yathā || 42 ||

English

All the household members, upon seeing those two goddesses, became prosperous, free from sorrow, and blissful, as if they had drunk nectar.

हिन्दी

घर के सभी लोग, उन दो देवियों को देखकर, समृद्ध, दुःखमुक्त और आनंदित हो गए, मानो उन्होंने अमृत पी लिया हो।

43

श्रीराम उवाच | तयास्य लीलया मात्रा पुत्रस्य ज्येष्ठशर्मणः | कस्मान्न दर्शनं दत्तं मोहं तावन्निराकुरु || ४३ ||

śrīrāma uvāca | tayāsya līlayā mātrā putrasya jyeṣṭhaśarmaṇaḥ | kasmānna darśanaṃ dattaṃ mohaṃ tāvannirākuru || 43 ||

English

Shri Rama said: Why was the vision of the eldest son not granted by her mere play? Remove this delusion now.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: उसके मात्र लीला से ज्येष्ठ पुत्र का दर्शन क्यों नहीं दिया गया? इस मोह को अब दूर करो।

44

श्रीवसिष्ठ उवाच | बुद्धः पृथ्व्यादिबोधेन येन पृथ्व्यादिसङ्घकः | तस्य पिण्डात्मतां धत्ते व्योमैवान्यस्य केवलम् || ४४ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | buddhaḥ pṛthvyādibodhena yena pṛthvyādisaṅghakaḥ | tasya piṇḍātmatāṃ dhatte vyomaivānyasya kevalam || 44 ||

English

Shri Vasishtha said: The enlightened one, through the realization of the elements, perceives the aggregation of elements as the self, while for others, it is merely space.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: बुद्ध (ज्ञानी) तत्वों के बोध से, जिससे तत्वों का संघ (समूह) होता है, उसके लिए पिंड (शरीर) ही आत्मा होता है, दूसरों के लिए यह केवल आकाश है।

45

असदेवाङ्ग सदिव भाति पृथ्व्यादिवेदनात् | यथा बालस्य वेतालो नाभाति तदवेदनात् || ४५ ||

asadevāṅga sadiva bhāti pṛthvyādivedanāt | yathā bālasya vetālo nābhāti tadavedanāt || 45 ||

English

The unreal appears as real due to the perception of the elements, just as a ghost does not appear to a child due to lack of perception.

हिन्दी

असत (असत्य) भी तत्वों के बोध से सत्य की तरह दिखाई देता है, जैसे बच्चे को वेताल (भूत) नहीं दिखाई देता है उसके बोध के अभाव में।

46

यथा पृथ्व्यादिना भातमपृथ्व्यादि भवेत्क्षणात्| स्वप्ने स्वप्नपरिज्ञानात्तथा जाग्रत्यपि स्फुटम् || ४६ ||

yathā pṛthvyādinā bhātamapṛthvyādi bhavetkṣaṇāt| svapne svapnapariñānāttathā jāgratyapi sphuṭam || 46 ||

English

Just as the unreal appears real due to the earth and other elements, similarly, in a dream, the dreamer knows the dream to be real. In the same way, in the waking state, the unreal appears real.

हिन्दी

जैसे मिट्टी और अन्य तत्वों के कारण असत् सत् प्रतीत होता है, वैसे ही स्वप्न में स्वप्नद्रष्टा स्वप्न को सत्य समझता है| उसी प्रकार, जाग्रत अवस्था में भी असत् सत् प्रतीत होता है।

47

पृथ्व्यादि खतया बुद्धं खमित्येवानुभूयते| तथाहि क्षुब्धधातूनां कुड्येषु ख इवोद्यमः || ४७ ||

pṛthvyādi khatayā buddhaṃ khamityevānubhūyate| tathāhi kṣubdhadhātūnāṃ kuḍyeṣu kha ivodyamaḥ || 47 ||

English

That which is perceived as earth and other elements is known as space. Similarly, the agitated elements appear as space in the walls.

हिन्दी

जो मिट्टी और अन्य तत्वों के रूप में जाना जाता है, वह आकाश कहलाता है। उसी प्रकार, विचलित तत्व दीवारों में आकाश के रूप में प्रतीत होते हैं।

48

स्वप्ने नगरमुर्वीं वा शून्यं खातं च बुध्यते| स्वप्राङ्गना च कुरुते शून्याप्यर्थक्रियां नृणाम् || ४८ ||

svapne nagaramurvīṃ vā śūnyaṃ khātaṃ ca budhyate| svaprāṅganā ca kurute śūnyāpyarthakriyāṃ nṛṇām || 48 ||

English

In a dream, one perceives a city or the earth as empty space. Even in one's own courtyard, one performs actions that are meaningless.

हिन्दी

स्वप्न में, एक नगर या पृथ्वी को खाली आकाश के रूप में जाना जाता है। अपने आँगन में भी, व्यक्ति निरर्थक कार्य करता है।

49

खं पृथ्व्यादितया बुद्धं पृथ्व्यादि भवति क्षणात्| मूर्च्छायां परलोकोऽपि प्रत्यक्षमनुभूयते || ४९ ||

khaṃ pṛthvyāditayā buddhaṃ pṛthvyādi bhavati kṣaṇāt| mūrcchāyāṃ paraloko'pi pratyakṣamanubhūyate || 49 ||

English

That which is perceived as space is known as earth and other elements. Instantly, the other world is perceived directly even in a state of unconsciousness.

हिन्दी

जो आकाश के रूप में जाना जाता है, वह मिट्टी और अन्य तत्वों के रूप में जाना जाता है। क्षणभर में, बेहोशी की अवस्था में भी परलोक सीधे प्रतीत होता है।

50

बालो व्योमैव वेतालं म्रियमाणोऽम्बरे वनम्| केशोण्ड्रकं खमन्यस्तु खमन्यो वेत्ति मौक्तिकम् || ५० ||

bālo vyomaiva vetālaṃ mriyamāṇo'mbare vanam| keśoṇḍrakaṃ khamanyastu khamanyo vetti mauktikam || 50 ||

English

A child perceives the sky as a ghost, a dying person sees a forest in the sky, some see hair in the sky, and others see a pearl in the sky.

हिन्दी

एक बच्चा आकाश को भूत समझता है, एक मरता हुआ व्यक्ति आकाश में जंगल देखता है, कुछ लोग आकाश में बाल देखते हैं, और कुछ लोग आकाश में मोती देखते हैं।

51

त्रस्तक्षीबार्धनिद्राश्च नौयानाश्च सदैव स्ये | वेतालवनवृक्षादि पश्यन्त्यनुभवन्ति च || ५१ ||

trastakṣībārdhanidrāśca nauyānāśca sadaiva sye | vetālavanavṛkṣādi paśyantyanubhavanti ca || 51 ||

English

The frightened, the weak, the sleepy, and those who are always in boats see and experience things like ghosts, forests, and trees.

हिन्दी

डरे हुए, कमजोर, नींद में डूबे और हमेशा नाव में रहने वाले लोग भूत, जंगल और पेड़ों जैसी चीजें देखते और अनुभव करते हैं।

52

यथाभावितमेतेषां पदार्थानामतो वपुः | अभ्यासजनितं भाति नास्त्येकं परमार्थतः || ५२ ||

yathābhāvitameteṣāṃ padārthānāmato vapuḥ | abhyāsajanitaṃ bhāti nāstyekaṃ paramārthatḥ || 52 ||

English

The form of these objects appears as it is imagined, born of practice. There is no single reality.

हिन्दी

इन पदार्थों का रूप उसी प्रकार प्रतीत होता है जैसे कि उसे कल्पना किया जाता है, अभ्यास से उत्पन्न होता है। परमार्थतः कोई एक वास्तविकता नहीं है।

53

लीलया तु यथावस्तु बुद्ध्वा पृथ्व्यादिनास्तिता | आकाशमेव संवित्त्या भाति भ्रान्तितयोदितम् || ५३ ||

līlayā tu yathāvastu buddhvā pṛthvyādināstitā | ākāśameva saṃvittyā bhāti bhrāntitayoditam || 53 ||

English

By understanding the reality of the earth and other elements as a playful manifestation, it appears as the sky itself through consciousness, described as an illusion.

हिन्दी

पृथ्वी और अन्य तत्वों की वास्तविकता को एक खेल के रूप में समझकर, यह चेतना के माध्यम से आकाश के रूप में प्रतीत होता है, जिसे भ्रम के रूप में वर्णित किया गया है।

54

ब्रह्मात्मैकचिदाकाशमात्रबोधवतो मुनेः | पुत्रमित्रकलत्राणि कथं कानि कदा कुतः || ५४ ||

brahmātmaikacidākāśamātrabodhavato muneḥ | putramitra kalatrāṇi kathaṃ kāni kadā kutaḥ || 54 ||

English

For the sage who has the realization of the single consciousness of Brahman and Atman, how, which, when, and where can there be sons, friends, and wives?

हिन्दी

उस मुनि के लिए जिसके पास ब्रह्म और आत्मा की एक चेतना का बोध है, पुत्र, मित्र और पत्नी कैसे, कौन से, कब और कहाँ हो सकते हैं?

55

दृश्यमादावनुत्पन्नं यच्च भात्यजमेव तत् | सम्यग्ज्ञानवतामेव रागद्वेषदृशो कृतः || ५५ ||

dṛśyamādāvanutpannaṃ yacca bhātyajameva tat | samyagjñānavatāmeva rāgadveṣadṛśo kṛtaḥ || 55 ||

English

That which is perceived as unborn from the beginning and appears as unborn is seen by those with true knowledge as free from attachment and aversion.

हिन्दी

जो शुरुआत से अजन्मा है और अजन्मा के रूप में प्रतीत होता है, वह सच्चे ज्ञान वालों द्वारा आसक्ति और घृणा से मुक्त देखा जाता है।

56

हस्तः शिरसि यद्दत्तो लीलया ज्येष्ठशर्मणः| तत्प्रभावस्थितारम्भसंबोधायाश्चितेः फलम् || ५६ ||

hastaḥ śirasi yaddatto līlayā jyeṣṭhaśarmaṇaḥ| tatprabhāvasthitārambhasaṃbodhāyāściteḥ phalaṃ || 56 ||

English

The hand placed on the head in play by Jyeshtha Sharma, that is the fruit of the awakening of the mind's resolve.

हिन्दी

ज्येष्ठ शर्मा के द्वारा खेल में सिर पर रखा गया हाथ, वह मन के संकल्प के जागरण का फल है।

57

बोधो हि चेतति यथैव तथा शुभानि सूक्ष्मस्तु खादपि तथातितरां विशुद्धः| सर्वत्र राघव स एव पदार्थजालं स्वप्नेषु कल्पितपुरेष्वनुभूतमेतत् || ५७ ||

bodho hi cetati yathaiva tathā śubhāni sūkṣmastu khādapi tathātitatarāṃ viśuddhaḥ| sarvatra rāghava sa eva padārthajālaṃ svapneṣu kalpitapureṣvanubhūtametat || 57 ||

English

Awareness indeed perceives as it is, thus the subtle is also pure, O Raghava, everywhere that very web of objects is experienced in dreams in imagined cities.

हिन्दी

बोध वास्तव में जैसा है वैसा ही ग्रहण करता है, इसलिए सूक्ष्म भी शुद्ध है, हे रघुवंशी, सभी जगह वही वस्तुओं का जाल स्वप्नों में कल्पित नगरों में अनुभव किया जाता है।

← Chapter 25Chapter 27 →