Utpatti उत्पत्ति

Chapter 17 — 57 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ संविदो मध्यमेव यत्निमिषेण चिदाकाशं तद्विद्धि वरवर्णिनि || १ ||

deśāddeśāntaraprāptau saṃvido madhyameva yatnimiṣeṇa cidākāśaṃ tadviddhi varavarṇini || 1 ||

English

When moving from one place to another, know that the middle of consciousness is the sky of consciousness, O excellent one.

हिन्दी

जब एक स्थान से दूसरे स्थान पर जाओ, तो समझो कि चेतना का मध्य चेतना का आकाश है, हे उत्तम।

2

पुष्पाणि म्लानिमेष्यन्ति नो नचैष विनङ्क्ष्यतिभूयश्च तव भर्तृत्वमचिरेण करिष्यति || २ ||

puṣpāṇi mlānimeṣyanti no nacaiṣa vinaṅkṣyatibhūyaśca tava bhartṛtvamacireṇa kariṣyati || 2 ||

English

The flowers will not wither, and he will not perish. Moreover, he will soon become your husband again.

हिन्दी

फूल मुरझाएँगे नहीं, और वह नष्ट नहीं होगा। इसके अलावा, वह शीघ्र ही फिर से तुम्हारा पति बनेगा।

3

एतदीयश्च जीवोऽसावाकाशविशदस्तवन निर्गमिष्यति क्षिप्रमितोऽन्तःपुरमण्डपात् || ३ ||

etadīyaśca jīvo'sāvākāśaviśadastavana nirgamiṣyati kṣipramito'ntaḥpuramaṇḍapāt || 3 ||

English

This very life will quickly depart from the inner chamber of the palace, becoming clear like the sky.

हिन्दी

यह जीवन शीघ्र ही महल के अंदरूनी कक्ष से निकल जाएगा, आकाश की तरह स्पष्ट होते हुए।

4

षट्पदश्रेणिनयना समाकर्ण्येति बन्धुभिःसा समाश्वासितागत्य पयोभिरिव पद्मिनी || ४ ||

ṣaṭpadaśreṇinayanā samākarṇyeti bandhubhiḥsā samāśvāsitāgatya payobhiriva padminī || 4 ||

English

Hearing the buzzing of bees, she was comforted by her relatives as if by water to a lotus.

हिन्दी

भौंरों की भनभनाहट सुनकर, उसे अपने रिश्तेदारों ने पानी की तरह कमल को तसल्ली दी।

5

पतिं संस्थाप्य तत्रैव पुष्पपूरप्रगोपितम्किंचिदाश्वासिताऽतिष्ठद्दरिद्रेव निधानिनी || ५ ||

patiṃ saṃsthāpya tatraiva puṣpapūrapragopitamkiṃcidāśvāsitā'tiṣṭhaddaridreva nidhāninī || 5 ||

English

Having placed her husband there, hidden among the flowers, she stood there, somewhat reassured, like a poor woman with her treasure.

हिन्दी

अपने पति को वहाँ फूलों में छिपाकर, वह थोड़ी आश्वस्त होकर वहीं खड़ी हो गई, जैसे एक गरीब औरत अपने खजाने के साथ।

6

तस्मिन्नेव दिने सैषा तस्मिञ्छुद्धान्तमण्डपे | अर्धरात्रे परिजने सर्वस्मिन्निद्रया हृते || ६ ||

tasminneva dine saiṣā tasmiñchuddhāntamaṇḍape | ardharātre parijane sarvasminnidrayā hṛte || 6 ||

English

On that very day, in the pure mandapa, at midnight, when all the attendants were taken by sleep.

हिन्दी

उसी दिन, उस शुद्ध मण्डप में, आधी रात को, जब सभी परिजन नींद से ले लिए गए थे।

7

ज्ञप्तिं भगवतीं देवीं शुद्धध्यानमहाधिया | दुःखादाह्वाययामास सोवाच समुपेत्य ताम् || ७ ||

jñaptiṃ bhagavatīṃ devīṃ śuddhadhyānamahādhiyā | duḥkhādāhvāyayāmāsa sovāca samupetya tām || 7 ||

English

With pure meditation and great intelligence, she invoked the divine Goddess out of sorrow and spoke to her.

हिन्दी

शुद्ध ध्यान और महान बुद्धि से, उसने दुःख से देवी भगवती को बुलाया और उनसे बात की।

8

किं स्मृतास्मि त्वया वत्से धत्से किमिति शोकिताम् | संसारभ्रान्तयो भान्ति मृगतृष्णाम्बुवत्तधा || ८ ||

kiṃ smṛtāsmi tvayā vatse dhatse kimiti śokitām | saṃsārabhrāntayo bhānti mṛgatṛṣṇāmbuvattadhā || 8 ||

English

Why have you remembered me, O child? Why are you grieving? The illusions of the world appear like the mirage water to the deer.

हिन्दी

तुमने मुझे क्यों याद किया, हे बच्चे? तुम क्यों शोक कर रहे हो? संसार के भ्रम मृगतृष्णा के जल की तरह दिखते हैं।

9

लीलोवाच | क्व ममावस्थितो भर्ता किं करोत्यथ कीदृशः | समीपं नय मां तस्य नैका शक्नोमि जीवितुम् || ९ ||

līlovāca | kva mamāvasthito bhartā kiṃ karotyatha kīdṛśaḥ | samīpaṃ naya māṃ tasya naikā śaknomi jīvitum || 9 ||

English

Lila said, 'Where is my husband? What is he doing and how is he? Take me to him, I cannot live without him.'

हिन्दी

लीला ने कहा, 'मेरा पति कहाँ है? वह क्या कर रहा है और कैसा है? मुझे उसके पास ले चलो, मैं उसके बिना नहीं जी सकती।'

10

श्रीदेव्युवाच | चित्ताकाशं चिदाकाशमाकाशं च तृतीयकम् | द्वाभ्यां शून्यतरं विद्धि चिदाकाशं वरानने || १० ||

śrīdevyuvāca | cittākāśaṃ cidākāśamākāśaṃ ca tṛtīyakam | dvābhyāṃ śūnyataraṃ viddhi cidākāśaṃ varānane || 10 ||

English

The Goddess said, 'Know the space of consciousness, the space of pure consciousness, and the third space of the sky. Understand that the space of pure consciousness is more void than the other two, O beautiful one.'

हिन्दी

देवी ने कहा, 'चित्त का आकाश, चिद् का आकाश और तीसरा आकाश आसमान है। हे सुंदरी, समझो कि चिद् का आकाश दोनों से अधिक शून्य है।'

11

तच्चिदाकाशकोशात्म चिदाकाशैकभावनात् | अविद्यमानमप्याशु दृश्यतेऽथानुभूयते || ११ ||

taccidākāśakośātma cidākāśaikabhāvanāt | avidyamānamapyāśu dṛśyate'thānubhūyate || 11 ||

English

That which is the essence of the space of consciousness, by focusing on the single space of consciousness, even the non-existent is quickly seen and experienced.

हिन्दी

जो चेतना के आकाश का सार है, चेतना के एकमात्र आकाश पर ध्यान द्वारा, असत् भी शीघ्र ही दिखाई देता है और अनुभव किया जाता है।

12

देशाददेशंतरप्रातौसंविदोमध्यमेवयत्‌ | निमिषेणचिदाकाशंतहिद्धिवरवर्णिनि || १२ ||

deśādadeśāntaraprātausamvidomadhyamevayat‌ | nimiṣeṇacidākāśaṃtahiddhivaravarṇini || 12 ||

English

From one place to another, the awareness in the middle is the same. In a moment, the space of consciousness is perceived by the best of the wise.

हिन्दी

एक स्थान से दूसरे स्थान तक, बीच में चेतना वही है। एक क्षण में, चेतना का आकाश बुद्धिमानों द्वारा देखा जाता है।

13

तस्मिन्निरस्तनिःशेषसंकल्पा स्थितिमेषि चेत् | सर्वात्मकं पदं तत्त्वं त्वं तदाप्नोष्यसंशयम् || १३ ||

tasminnirastaniḥśeṣasaṃkalpā sthitimeṣi cet | sarvātmakaṃ padaṃ tattvaṃ tvaṃ tadāpnoṣyasaṃśayam || 13 ||

English

If you remain in that state where all desires are destroyed, you will undoubtedly attain the ultimate reality, which is the essence of all.

हिन्दी

यदि आप उस अवस्था में रहें जहां सभी इच्छाएं नष्ट हो जाती हैं, तो आप निश्चित रूप से सबका सार होने वाली परम वास्तविकता को प्राप्त करेंगे।

14

अत्यन्ताभावसंपत्त्या जगतश्चैतदाप्यते | नान्यथा मद्वरेणाशु त्वं तु प्राप्स्यसि सुन्दरि || १४ ||

atyantābhāvasaṃpattayā jagataścaitadāpyate | nānyathā madvareṇāśu tvaṃ tu prāpsyasi sundari || 14 ||

English

By the attainment of complete absence, the world is obtained. Otherwise, you will not quickly attain this, O beautiful one.

हिन्दी

पूर्ण अनुपस्थिति की प्राप्ति से संसार प्राप्त होता है। अन्यथा, हे सुंदरी, आप इसे शीघ्र नहीं प्राप्त कर पाएंगे।

15

श्रीवसिष्ठ उवाच | इत्युक्त्वा सा ययौ देवी दिव्यमात्मीयमास्पदम् | लीला तु लीलयैवासीन्निर्विकल्पसमाधिभाक् || १५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ityuktvā sā yayau devī divyamātmīyamāspadam | līlā tu līlayaivāsīnnirvikalpasamādhibhāk || 15 ||

English

Sri Vasistha said: Having said this, the goddess went to her divine abode. Lila remained in the state of effortless meditation.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: ऐसा कहकर, देवी अपने दिव्य आश्रय को चली गई। लीला अनायास ध्यान की अवस्था में रही।

16

तत्तत्याज निमेषेण सान्तःकरणपञ्जरम् | स्वदेहं खमिवोड्डीना मुक्तनीडा विहंगमी || १६ ||

tattatyāja nimeṣeṇa sāntaḥkaraṇapañjaram | svadehaṃ khamivouḍḍīnā muktanīḍā vihaṅgamī || 16 ||

English

In an instant, she abandoned her body, which was like a cage for her inner self, as if she were a bird freed from a cage.

हिन्दी

एक पल में उसने अपने शरीर को छोड़ दिया जो कि उसके अंतःकरण का पिंजरा था, जैसे कि एक पक्षी पिंजरे से मुक्त होकर आकाश में उड़ जाता है।

17

ददर्श खस्था भर्तारं तस्मिन्नेवालयाम्बरे | संस्थितं पृथिवीपालमास्थाने बहुराजनि || १७ ||

dadarśa khasthā bhartāraṃ tasminevālayāmbare | saṃsthitaṃ pṛthivīpālamāsthāne bahurājani || 17 ||

English

She saw her husband, the ruler of the earth, seated in his royal court, surrounded by many kings.

हिन्दी

उसने आकाश से अपने पति को देखा, जो कि पृथ्वी का राजा था, अपने राजसभा में बैठा हुआ और कई राजाओं से घिरा हुआ।

18

सिंहासने समारूढं जयजीवेति संस्तुतम् | प्रस्तुतं मण्डलानीककार्यमाहर्तुमादृतम् || १८ ||

siṃhāsane samārūḍhaṃ jayajīveti saṃstutam | prastutaṃ maṇḍalānīkakāryamāhartumādṛtam || 18 ||

English

Seated on the throne, praised as 'Jayajiva', he was ready to perform the tasks of the royal assembly.

हिन्दी

सिंहासन पर बैठे हुए, 'जयजीव' कहकर प्रशंसित, वह राजसभा के कार्यों को करने के लिए तैयार था।

19

पताकामञ्जरीकीर्णराजधानीगृहस्थितम् | पूर्वद्वारस्थितासंख्यमुनिविप्रर्षिमण्डलम् || १९ ||

patākāmañjarīkīrṇarājadhānīgṛhasthitam | pūrvadvārasthitāsaṅkhyamuniviprarṣimaṇḍalam || 19 ||

English

In the royal palace adorned with banners and garlands, there were countless sages and scholars standing at the eastern gate.

हिन्दी

ध्वजाओं और मालाओं से सजे राजमहल में, पूर्व द्वार पर अनगिनत ऋषि और विद्वान खड़े थे।

20

दक्षिणद्वारगासंख्यराजराजेशमण्डलम् | पश्चिमद्वारगासंख्यललनालोकमण्डलम् || २० ||

dakṣiṇadvāragāsaṅkhyarājarājeśamaṇḍalam | paścimadvāragāsaṅkhyalalanālokamaṇḍalam || 20 ||

English

At the southern gate, there were countless kings and rulers, and at the western gate, there were countless beautiful women.

हिन्दी

दक्षिण द्वार पर अनगिनत राजा और शासक थे, और पश्चिम द्वार पर अनगिनत सुंदर महिलाएँ थीं।

21

उत्तरद्वारगासंख्यरथहस्त्यश्वसंकुलम् | एकभृत्यविनिर्णीतदक्षिणापथविग्रहम् || २१ ||

uttaradvāragāsaṃkhyarathahastyāśvasaṃkulam | ekabhṛtyavinirṇītadakṣiṇāpathavigraham || 21 ||

English

The northern gate is crowded with elephants, horses, and chariots | The conflict in the southern region is decided by a single servant

हिन्दी

उत्तर द्वार हाथी, घोड़े और रथों से भरा हुआ है | दक्षिण क्षेत्र के संघर्ष का निर्णय एक सेवक द्वारा किया जाता है

22

कर्णाटनाथरचितपूर्वदेशक्रियाक्रमम् | सुराष्ट्राधिपनिर्णीतसर्वम्लेच्छोत्तरापथम् || २२ ||

karṇāṭanātharacitapūrvadeśakriyākramam | surāṣṭrādhipanirṇītasarvamllecchottarāpatham || 22 ||

English

The sequence of actions in the eastern region is composed by the lord of Karnataka | The entire northern path is determined by the ruler of Saurashtra

हिन्दी

पूर्वी क्षेत्र में कार्यक्रम कर्णाटक के राजा द्वारा तैयार किया गया है | सौराष्ट्र के राजा द्वारा पूरे उत्तरी मार्ग का निर्धारण किया गया है

23

मालदेशसमाक्रान्तसर्वपाश्चात्यतङ्गणम् | दक्षिणाब्धितटायातलङ्कादूतविनोदितम् || २३ ||

māladeśasamākrāntasarvapāścātyataṅgaṇam | dakṣiṇābdhitṭāyātalankādūtavinoditam || 23 ||

English

The entire western region is overrun by the Mala country | The southern coastal region is entertained by the envoys from Lanka

हिन्दी

पूरा पश्चिमी क्षेत्र माल देश द्वारा घेरा हुआ है | दक्षिणी तटीय क्षेत्र लंका के दूतों द्वारा मनोरंजित किया जाता है

24

पूर्वाब्धितटमाहेन्द्रसिद्धोक्तगगनापगम् | उत्तराब्धितटायातदूतवर्णितगुह्यकम् || २४ ||

pūrvābdhitṭamāhendrasiddhoktagaganāpagam | uttarābdhitṭāyātadūtavarṇitaguhyakam || 24 ||

English

The eastern coastal region is described by the sages of Mahendra | The northern coastal region is narrated by the envoys

हिन्दी

पूर्वी तटीय क्षेत्र महेंद्र के ऋषियों द्वारा वर्णित है | उत्तरी तटीय क्षेत्र दूतों द्वारा वर्णित है

25

पश्चिमाब्धितटालोकवर्णितास्तमद्यक्रमम् | असंख्यवद्धभूपालकलाकीर्णाखिलाजिरम् || २५ ||

paścimābdhitṭālokavarṇitāstamadyakramam | asaṃkhyavaddhabhūpālakalākīrṇākhilājiram || 25 ||

English

The western coastal region is described by the world | The entire battlefield is filled with countless kings and their arts

हिन्दी

पश्चिमी तटीय क्षेत्र विश्व द्वारा वर्णित है | सारा युद्धक्षेत्र असंख्य राजाओं और उनकी कलाओं से भरा हुआ है

26

यज्ञवाटपठद्विप्र जिततूर्याग्रनिःस्वनम् | बन्दिकोलाहलोल्लासप्रतिश्रुद्वनकुञ्जरम् || २६ ||

yajñavāṭapaṭhadvipra jitatūryāgraniḥsvanam | bandikolāhalollāsapratiśrudvanakuñjaram || 26 ||

English

The Brahmins, who have mastered the Vedic rituals, are victorious with the loud sound of musical instruments. The elephants in the forest are responding to the uproar of the bards' shouting.

हिन्दी

वेदोक्त यज्ञ कर्म में निपुण ब्राह्मण वाद्यों की ध्वनि से विजयी हैं | कवियों के कोलाहल से वन के हाथी प्रतिध्वनित हो रहे हैं ||

27

गेयवाद्योद्यतध्वानप्रध्वनद्गगनान्तरम् | हयहस्तिरथाराजिरजोमेघघनाम्बरम् || २७ ||

geyavādyodyatadhvānapradhvanadgaganāntaram | hayahastirathārājirajomeghaghanāmbaram || 27 ||

English

The sky is resounding with the loud sound of singing and musical instruments. The dust raised by the procession of horses, elephants, and chariots is like a cloud covering the sky.

हिन्दी

आकाश गायन और वाद्यों की ध्वनि से गूँज रहा है | घोड़ों, हाथियों और रथों की पंक्ति से उठी धूल बादल की तरह आकाश को ढके हुए है ||

28

पुष्पकर्पूरधूपाढ्यं गन्धामोदितपर्वतम् | सर्वमण्डलसंभाररचितानेकशासनम् || २८ ||

puṣpakarpūradhūpāḍhyaṃ gandhāmoditaparvatam | sarvamaṇḍalasaṃbhāraracitānekaśāsanam || 28 ||

English

The mountain is fragrant with flowers, camphor, and incense. It is adorned with all kinds of offerings and decorated with various ornaments.

हिन्दी

पर्वत फूलों, करपूर और धूप से सुगंधित है | यह सभी प्रकार की पूजा सामग्री से सजाया गया है और विभिन्न आभूषणों से सजाया गया है ||

29

यशःकर्पूरजलदसुशुभ्राम्बरपर्वतम् | रोदसीस्तम्भभूतैकस्वप्रतापजितार्ककम् || २९ ||

yaśaḥkarpūrajaladasuśubhrāmbaraparvatam | rodasīstambhabhūtaikasvapratāpajitārkakam || 29 ||

English

The mountain, which is as white as camphor and clouds, is adorned with fame. It stands like a pillar between heaven and earth, its own radiance surpassing the sun.

हिन्दी

पर्वत, जो करपूर और बादलों के समान श्वेत है, यश से सुशोभित है | यह स्वर्ग और पृथ्वी के बीच एक स्तंभ की तरह खड़ा है, जिसकी अपनी प्रताप सूर्य को भी पार कर जाती है ||

30

आरम्भमन्थरोदारकार्यसंव्यग्रभूमिपम् | नानानगरनिर्माणसोद्योगस्थपतीश्वरम् || ३० ||

ārambhamantharodārakāryasaṃvyagrabhūmipam | nānānagaranirmāṇasodyogasthapatīśvaram || 30 ||

English

The king is engaged in the grand and important task of constructing various cities. He is the lord of architects, diligently working on this monumental project.

हिन्दी

राजा विभिन्न नगरों के निर्माण में व्यस्त है, जो एक महत्वपूर्ण और विशाल कार्य है | वह वास्तुकारों का स्वामी है, जो इस विशाल परियोजना पर निष्ठापूर्वक काम कर रहा है ||

31

पपाताथ महारम्भा सा तां नरपतेः सभाम् | व्योमात्मिका व्योममयीं मिहिकेवाम्बराटवीम् || ३१ ||

papātātha mahārambhā sā tāṃ narapateḥ sabhām | vyomātmikā vyomamayīṃ mihikevāmbarāṭavīm || 31 ||

English

Then, the great endeavor fell into the king's assembly, like a celestial being descending from the sky, resembling a cloud in the sky.

हिन्दी

तब, वह महान प्रयास राजा की सभा में गिरा, जैसे आकाश से कोई देवदूत उतरा हो, आकाश में बादल की तरह।

32

भ्रमन्तीं तत्र तामग्रे ददृशुस्ते न केचन | संकल्पमात्ररचितां पुरुषाः कामिनीमिव || ३२ ||

bhramantīṃ tatra tāmagre dadṛśuste na kecana | saṃkalpamātraracitāṃ puruṣāḥ kāminīmiva || 32 ||

English

There, no one saw her wandering in front of them, as if she was a woman created merely by imagination.

हिन्दी

वहाँ, कोई भी उसे उनके सामने भटकते हुए नहीं देख सका, जैसे कि वह केवल कल्पना से बनी हुई एक स्त्री हो।

33

तथा ते तां न ददृशुः संचरन्तीं पुरोगताम् | अन्यसंकल्परचितामन्येन नगरीं यथा || ३३ ||

tathā te tāṃ na dadṛśuḥ saṃcarantīṃ purogatām | anyasaṃkalparacitāmanynena nagarīṃ yathā || 33 ||

English

Similarly, they did not see her moving forward, as if she was created by another's imagination, like a different city.

हिन्दी

इसी तरह, उन्होंने उसे आगे बढ़ते हुए नहीं देखा, जैसे कि वह किसी और की कल्पना से बनी हुई एक अलग नगरी हो।

34

प्राक्तनानेव तान्सर्वान्स्वान्ददर्श सभागतान् | भूभृतेव सुसंप्रज्ञान्नगरान्नगरान्तरम् || ३४ ||

prāktanāneva tānsarvānsvāndadarśa sabhāgatān | bhūbhṛteva susaṃprajñānnagarānnagarāntaram || 34 ||

English

She saw all those who had come to the assembly as they were before, as if a wise ruler sees different cities within a city.

हिन्दी

उसने सभा में आए हुए सभी लोगों को उनके पहले जैसे ही देखा, जैसे कि एक बुद्धिमान शासक एक नगर में अलग-अलग नगरों को देखता है।

35

तद्देशांस्तसमाचारांस्तथा तानेव बालकान्ता एव बालवनितास्तांस्तानेव च मन्त्रिणः || ३५ ||

taddeśāṃstsamācārāṃstathā tāneva bālakāntā eva bālavanitāstāṃstāneva ca mantriṇaḥ || 35 ||

English

In that region, with similar customs, those were the same children, the same young women, and the same ministers.

हिन्दी

उस क्षेत्र में, समान रीति-रिवाजों के साथ, वे वही बच्चे, वही युवा स्त्रियाँ, और वही मंत्री थे।

36

तानेव भूमिपालांश्च तांस्तानेव च पण्डितान्| तानेव नर्मसचिवान्भृत्यांस्तानेव तादृशान् || ३६ ||

tāneva bhūmipālāṃśca tāṃstāneva ca paṇḍitān| tāneva narmasacivānbhṛtyāṃstāneva tādṛśān || 36 ||

English

Those very kings, those very scholars, those very humorous ministers, and those very servants of that kind.

हिन्दी

उन्हीं राजाओं को, उन्हीं विद्वानों को, उन्हीं हास्य मंत्रियों को, और उन्हीं प्रकार के सेवकों को।

37

अथान्यानप्यपूर्वांश्च पण्डितान्सुहृदस्तथा| व्यवहारांस्तथान्यांश्च पौरानन्यांस्तथैव च || ३७ ||

athānyānapyapūrvāṃśca paṇḍitānsuhṛdastathā| vyavahārāṃstathānyāṃśca paurānanyāṃstathaiva ca || 37 ||

English

Then other unprecedented scholars, friends, other activities, and other citizens as well.

हिन्दी

फिर अन्य अपूर्व विद्वानों को, मित्रों को, अन्य व्यवहारों को, और अन्य नागरिकों को भी।

38

मध्याह्नकाले दिवसे घनदावाकुला दिशः| अन्तरिक्षं सचन्द्रार्कं साम्भोदपवनध्वनि || ३८ ||

madhyāhnakāle divase ghanadāvākulā diśaḥ| antarikṣaṃ sacandrārkaṃ sāmbhodapavanadhvani || 38 ||

English

At midday, the directions are disturbed by dense smoke, the sky with the sun and moon, and the sound of wind and rain.

हिन्दी

दोपहर के समय, घने धुएँ से दिशाएँ व्याकुल हो जाती हैं, आकाश में सूर्य और चंद्रमा होते हैं, और हवा और बारिश की आवाज होती है।

39

महीरुहनदीशैलपुरपत्तनमण्डितम्| नानानगरविन्यास जङ्गलग्रामसंकुलम् || ३९ ||

mahīruhanadīśailapurapattanamaṇḍitam| nānānagaravinyāsa jaṅgalagrāmasaṃkulam || 39 ||

English

Adorned with trees, rivers, mountains, cities, and towns, filled with various cities, forests, and villages.

हिन्दी

वृक्षों, नदियों, पर्वतों, नगरों और कस्बों से सुशोभित, विभिन्न नगरों, जंगलों और गांवों से भरा हुआ।

40

द्विरष्टवर्षं भूपालं प्राक्तन्या जरसोज्झितम्| प्राक्तनीं जनतां सर्वां समस्तान्ग्रामवासिनः || ४० ||

dviraṣṭavarṣaṃ bhūpālaṃ prāktanyā jarasojjhitam| prāktanīṃ janatāṃ sarvāṃ samastāngrāmavāsinaḥ || 40 ||

English

The king who is sixteen years old, freed from old age by former practices, all the former people, all the village dwellers.

हिन्दी

जो राजा सोलह वर्ष का है, पूर्व अभ्यासों से बुढ़ापे से मुक्त, सभी पूर्व लोग, सभी गांव के निवासी।

41

सा तानालोक्य ललना चिन्तापरवशाभवत् | तस्मिन्नगरवास्तव्याः किं ते सर्वे मृता इति || ४१ ||

sā tānālokya lalanā cintāparavaśābhavat | tasminnagaravāstavyāḥ kiṃ te sarve mṛtā iti || 41 ||

English

Seeing them, the beautiful woman became overwhelmed with worry. 'Are all of them dead in that city?'

हिन्दी

उन्हें देखकर, सुंदरी चिंता से व्याकुल हो गई | 'क्या वे सभी उस नगर में मर गए हैं?'

42

पुनः प्रज्ञप्तिबोधेन प्राक्तनान्तःपुरं गता | क्षणेन च ददर्शात्र सार्धरात्रे तथैव तान् || ४२ ||

punaḥ prajñaptibodhena prāktanāntaḥpuraṃ gatā | kṣaṇena ca dadarśātra sārdharātre tathaiva tān || 42 ||

English

Again, with the knowledge of the order, she went to the former inner palace. In a moment, she saw them there at midnight, just like before.

हिन्दी

फिर से, आदेश के ज्ञान से, वह पुराने अंतःपुर में गई | एक क्षण में, वह आधी रात में उन्हें वहाँ देखा, जैसे पहले ही |

43

अथ सोत्थापयामास निद्राक्रान्तं सखीजनम् | आह चातीव मे दुःखमास्थानं दीयतामिति || ४३ ||

atha sotthāpayāmāsa nidrākrāntaṃ sakhījanam | āha cātīva me duḥkhamāsthānaṃ dīyatāmiti || 43 ||

English

Then she woke up her sleepy friends and said, 'Give me a place to sit, for I am in great distress.'

हिन्दी

तब उसने सोए हुए सखियों को जगाया और कहा, 'मुझे बैठने की जगह दो, क्योंकि मैं बहुत दुःख में हूँ |'

44

भर्तुः सिंहासनस्यास्य पार्श्वे तिष्ठाम्यहं यदि | पश्यामि स्वभ्यसंघातं तत्प्रजीवामि नान्यथा || ४४ ||

bhartuḥ siṃhāsanasya asya pārśve tiṣṭhāmyahaṃ yadi | paśyāmi svabhyasaṃghātaṃ tatprajīvāmi nānyathā || 44 ||

English

If I stand by the side of my husband's throne, I will see my beloved and only then will I live.

हिन्दी

यदि मैं अपने पति के सिंहासन के पास खड़ी होऊँ, तो मैं अपने प्रिय को देखूँगी और तभी जीऊँगी, अन्यथा नहीं |

45

स राजपरिवारोऽथ तयेत्युक्ते यथाक्रमम् | आसीद्विनिद्रः संव्यग्रः सर्वः सर्वस्वकर्मणि || ४५ ||

sa rājaparivāro'tha tayetyukte yathākramam | āsīdvinidraḥ saṃvyagraḥ sarvaḥ sarvasvakarmaṇi || 45 ||

English

Then, the royal household, having heard her words, became sleepless and busy with all their duties.

हिन्दी

तब, राजपरिवार, उसके शब्द सुनकर, नींद से जागा और अपने सभी कर्तव्यों में व्यस्त हो गया |

46

पौरान्सभ्यात्समानेतुं ययुर्याष्टीकपङ्क्तयःव्यवहारं कलयितुमुर्व्यामर्ककरा इव || ४६ ||

paurānsabhyātsamānetuṃ yayuryāṣṭīkapaṅktayaḥvyavahāraṃ kalayitumurvyāmarkakarā iva || 46 ||

English

The citizens, along with the elders, went to meet him, and the eight-limbed (snakes) went to perform their duties, like the rays of the sun on the earth.

हिन्दी

नागरिक और बुजुर्ग उनसे मिलने गए, और आठ-अंगों वाले (साँप) अपने कार्य करने गए, जैसे सूर्य की किरणें पृथ्वी पर।

47

आस्थानभूमिं भृत्याश्च मार्जयामासुरादृताःप्रावृट्पयोदमलिन खं शरद्वासरा इव || ४७ ||

āsthānabhūmiṃ bhṛtyāśca mārjayāmāsurādṛtāḥprāvṛṭpayodamalina khaṃ śaradvāsarā iva || 47 ||

English

The servants also cleaned the assembly hall, which was as dirty as the sky during the rainy season, like the autumn days.

हिन्दी

सेवक भी सभा भवन को साफ किया, जो वर्षा ऋतु के आकाश की तरह गंदा था, जैसे शरद ऋतु के दिन।

48

अङ्गणं प्रति दीपौघास्तस्थुः पीततमोम्भसःआश्चर्यदर्शनायेव संप्राप्ता ऋक्षपङ्क्तयः || ४८ ||

aṅgaṇaṃ prati dīpaughāstasthuḥ pītatamombhasaḥāścaryadarśanāyeva saṃprāptā ṛkṣapaṅktayaḥ || 48 ||

English

The rows of lamps stood towards the courtyard, shining like a wonder to behold, as if they had reached the bears.

हिन्दी

दीपों की पंक्तियाँ आँगन की ओर खड़ी थीं, जैसे आश्चर्यजनक दृश्य की तरह चमक रही थीं, जैसे उन्होंने भालूओं तक पहुँच गई हों।

49

जनताः पूरयामासुः पूरैरजिरभूमिकाःअब्धीन्प्रलयसंशुष्कान्पुरासर्ग इवाम्भसा || ४९ ||

janatāḥ pūrayāmāsuḥ pūrairajirabhūmikāḥabdhīnpralayasaṃśuṣkānpurāsarga ivāmbhasā || 49 ||

English

The people filled the pots with water, as if they were the oceans dried up by the end of the world.

हिन्दी

लोगों ने पानी से घड़े भरे, जैसे प्रलय से सूखे समुद्र हों।

50

आजग्मुर्मन्त्रिसामन्ताः स्वंस्वं स्थानमनिन्दिताःत्रैलोक्ये पुनरुत्पन्ने लोकपाला यथा दिशः || ५० ||

ājagmurmantrisāmantāḥ svaṃsvaṃ sthānamaninditāḥtrailokye punarutpanne lokapālā yathā diśaḥ || 50 ||

English

The ministers and advisors came to their respective positions, blameless, like the guardians of the directions in the three worlds when they are reborn.

हिन्दी

मंत्री और सलाहकार अपनी-अपनी स्थिति में आए, निर्दोष, जैसे तीनों लोकों में पुनर्जन्म लेने वाले दिशाओं के रक्षक।

51

ववुराकीर्णकर्पूरसान्द्रावश्यायशीतलाः | उत्फुल्लकुसुमोद्वान्तमांसलामोदितानिलाः || ५१ ||

vavurākīrṇakarpūrasāndrāvaśyāyaśītalāḥ | utphullakusumodvāntamāṃsalāmoditānilāḥ || 51 ||

English

The cool, fragrant breeze, laden with the scent of scattered camphor, wafted through the air. The wind, carrying the fragrance of blooming flowers, was pleasant and soothing.

हिन्दी

ठंडी और सुगंधित हवा, जो कि बिखरे हुए कर्पूर की सुगंध से भरी हुई थी, हवा में फैली हुई थी। खिले हुए फूलों की सुगंध लेकर चलने वाली हवा मधुर और शांतिदायक थी।

52

पर्यन्तेषु प्रतीहारास्तस्थुर्धवलवाससः | ऋष्यमूकार्कतापार्तमेघमाला इवाद्रिषु || ५२ ||

paryanteṣu pratīhārāstasthurdhavalavāsasaḥ | ṛṣyamūkārkatāpārtameghamālā ivādriṣu || 52 ||

English

At the entrances, the gatekeepers stood dressed in white, resembling a row of clouds on the mountains, worn out by the sun's heat.

हिन्दी

प्रवेश द्वारों पर, सफेद वस्त्रों में सजे हुए द्वारपाल खड़े थे, जो सूर्य की गर्मी से थके हुए पर्वतों पर बादलों की पंक्ति के समान दिखाई देते थे।

53

प्रभापीततमः पुञ्जाः पेतुः पुष्पोत्करा भुवि | चण्डमारुतविध्वस्तास्तारकानिकरा इव || ५३ ||

prabhāpītatamaḥ puñjāḥ petuḥ puṣpōtkarā bhuvi | caṇḍamārutavidhvastāstārakānikarā iva || 53 ||

English

Heaps of radiant flowers fell to the ground, scattered by the fierce wind, resembling stars falling from the sky.

हिन्दी

चमकीले फूलों के ढेर जमीन पर गिर पड़े, जिन्हें तेज हवा ने बिखेर दिया था, जैसे आकाश से तारे गिर रहे हों।

54

आस्थानं पूरयामासुर्महीपालानुयायिनः | उत्फुल्लकमलोत्कीर्णं हंसा इव सरोवरम् || ५४ ||

āsthānaṃ pūrayāmāsurmahīpālānuyāyinaḥ | utphullakamalōtkīrṇaṃ haṃsā iva sarōvaram || 54 ||

English

The followers of the king filled the assembly hall, which was adorned with blooming lotuses, resembling swans in a lake.

हिन्दी

राजा के अनुयायी सभा भवन को भर दिया, जो खिले हुए कमलों से सजा हुआ था, जैसे सरोवर में हंस।

55

सिंहासनसमीपस्थे हैमचित्रासने नवे | उपाविशदसौ लीला लीलेव स्मरचेतसि || ५५ ||

siṃhāsanasamīpasthē haīmacitraāsane navē | upāviśadasau līlā līlēva smaracētasi || 55 ||

English

Near the lion throne, on the new golden decorated seat, he sat playfully, as if in a playful mood.

हिन्दी

सिंहासन के पास नए स्वर्ण सज्जित आसन पर, वह खेल की तरह बैठा, जैसे खेल में लगा हुआ हो।

56

ददर्श तान्नृपान्सर्वान्पूर्वानेव यथास्थितान् | गुरूनार्यान्सखीन्सभ्यान्सुहृत्संबन्धिबान्धवान् || ५६ ||

dadarśa tānnṛpānsarvānpūrvāneva yathāsthitān | gurūnāryānsakhīnsabhyānsuhṛtsaṃbandhibāndhavān || 56 ||

English

She saw all those kings as they were before, the elders, the noble women, friends, companions, well-wishers, relatives, and kinsmen.

हिन्दी

उसने सभी राजाओं को पहले की तरह ही देखा, गुरुओं, महिलाओं, मित्रों, साथियों, हितैषियों, रिश्तेदारों और संबंधियों को।

57

सकलमेव हि पूर्ववदेव सा समवलोक्य मुदं परमां ययौ | नृपतिराष्ट्रजनं खलु जीवनाभ्युदितया च बभौ शशिवच्छ्रिया || ५७ ||

sakalameva hi pūrvavadeva sā samavalokya mudam paramāṃ yayau | nṛpatirāṣṭrajanam khalu jīvanābhyuditayā ca babhau śaśivacchriyā || 57 ||

English

Seeing everything as it was before, she experienced great joy. The king, with his subjects, shone with the splendor of the moon due to the prosperity of life.

हिन्दी

सब कुछ पहले की तरह ही देखकर, उसने बड़ी खुशी महसूस की। राजा, अपने प्रजाजनों के साथ, जीवन की समृद्धि से चन्द्रमा की तरह चमक रहा था।

← Chapter 16Chapter 18 →