Utpatti उत्पत्ति

Chapter 105 — 28 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | मुहूर्तद्वितयेनाथ बोधमाप महीपतिः | प्रावृषेण्याम्बुनिर्मुक्तमम्भोरुहमिवोत्तमम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | muhūrtadvitayenātha bodhamāpa mahīpatiḥ | prāvṛṣeṇyāmbunirmukta-mambhoruhamivot-tamam || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: In a short span of time, the king regained consciousness like a lotus blooming after the rain.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: थोड़े समय में ही राजा को होश आ गया, जैसे बारिश के बाद कमल खिल उठता है।

2

आसनात्साङ्गदोत्तंसः प्रबुद्धोऽसावकम्पयत् | सवनाभोगशृङ्गाग्र्यो भूकम्प इव पर्वतः || २ ||

āsanātsāṅgadottam̐saḥ prabuddho'sāvakampayat | savanābhogashṛṅgāgryo bhūkamp iva parvataḥ || 2 ||

English

Rising from his seat with his limbs stretched, the awakened king trembled like a mountain shaken by an earthquake.

हिन्दी

अपने अंगों को फैलाकर आसन से उठे हुए राजा काँप उठे, जैसे भूकंप से हिला हुआ पर्वत।

3

बभूवाथ प्रबुद्धोऽसावासनोपरि कम्पितः | विक्षुब्ध इव पातालवारणे शङ्कराचलः || ३ ||

babhūvātha prabuddho'sāvāsanopari kampitaḥ | vikṣubdha iva pātālavāraṇe śaṅkarācalaḥ || 3 ||

English

Then, the awakened king trembled on his seat, like Mount Kailash shaken by the upheaval in the underworld.

हिन्दी

फिर, होश में आया हुआ राजा अपने आसन पर काँप उठा, जैसे पाताल में उथल-पुथल से हिला हुआ कैलाश पर्वत।

4

पतन्तं धारयामासुस्तं पुरोगा नृपं भुजैः | मेरुं प्रलयविक्षुब्धं कुलशैलास्तटैरिव || ४ ||

patantaṃ dhārayāmāsustam̐ purogā nṛpaṃ bhujaiḥ | meruṃ pralayavikṣubdhaṃ kulaśailāstatairiva || 4 ||

English

The attendants supported the falling king with their arms, like the surrounding mountains supporting Mount Meru shaken by the deluge.

हिन्दी

सेवकों ने गिरते हुए राजा को अपने हाथों से संभाला, जैसे आस-पास के पर्वत प्रलय से हिले हुए मेरु पर्वत को सहारा देते हैं।

5

पुरोगैर्धार्यमाणोऽसौ पर्याकुलमतिर्नृपः | वीचिविक्षोभितस्येन्दोर्बभार वनमाः श्रियः || ५ ||

purogairdhāryamāṇo'sau paryākulamatirnṛpaḥ | vīcivikṣobhitasyendorbabhāra vanamāḥ śriyaḥ || 5 ||

English

Supported by the attendants, the king, with a disturbed mind, bore the splendor of the moon disturbed by the waves.

हिन्दी

सेवकों द्वारा सहारा दिए जाने पर, राजा, विचलित मन से, लहरों से विचलित चंद्रमा की शोभा धारण करता है।

6

कोऽयं प्रदेशः कस्येयं सभेति स नृपः शनैः| दध्वान मज्जदम्भोजकोशस्थ इव षट्पदः || ६ ||

ko’yaṃ pradeśaḥ kasyeyaṃ sabheti sa nṛpaḥ śanaiḥ| dadhvāna majjadambhojakośastha iva ṣaṭpadaḥ || 6 ||

English

The king, slowly and carefully, like a bee within a lotus flower, asked, 'What is this place? Whose is this assembly?'

हिन्दी

राजा ने धीरे-धीरे और सावधानी से, जैसे कमल के फूल में एक भौंरा, पूछा, 'यह कौन सा स्थान है? यह किसकी सभा है?'

7

अथोवाच सभा देव किमेतदिति सादरम्| रणन्मधुकरी भानुं दृष्टराहुमिवालिनी || ७ ||

athovāca sabhā deva kimetaditi sādaram| raṇanmadhukarī bhānuṃ dṛṣṭarāhumivālinī || 7 ||

English

Then he respectfully said, 'O Lord of the assembly, what is this?' Like a queen bee that sees the sun thinking it is Rahu.

हिन्दी

तब उसने आदरपूर्वक कहा, 'हे सभा के स्वामी, यह क्या है?' जैसे एक मधुमक्खी राणी जो सूर्य को राहु समझकर देखती है।

8

अथैनं परिपप्रच्छुः पुरोगा मन्त्रिणस्तथा| प्रलयोल्लाससंत्रस्तं मार्कण्डेयमिवामराः || ८ ||

athainaṃ paripapracchuḥ purogā mantrīṇastathā| pralayollāsasaṃtrastaṃ mārkaṇḍeyamivāmarāḥ || 8 ||

English

Then the chief ministers and others asked him, terrified as if by the joy of destruction, like the immortals asking Mārkaṇḍeya.

हिन्दी

तब मुख्य मंत्री और दूसरे लोगों ने उससे पूछा, जैसे विनाश की खुशी से डरे हुए, जैसे अमर लोग मार्कण्डेय से पूछते हैं।

9

त्वयीत्थं संस्थिते देव वयमत्यन्तमाकुलाः| अभेद्यमपि भिन्दन्ति निर्निमित्तं भ्रमा मनः || ९ ||

tvayītthaṃ saṃsthite deva vayamatyantamākulāḥ| abhedyamapi bhindanti nirnimittaṃ bhramā manaḥ || 9 ||

English

O Lord, with you situated thus, we are extremely disturbed. Even the indivisible mind is split without cause by delusion.

हिन्दी

हे देव, आपके ऐसे स्थित होने पर, हम अत्यंत व्याकुल हैं। भ्रम के कारण बिना किसी कारण के भी अभेद्य मन टूट जाता है।

10

आपातरमणीयेषु पर्यन्तविरसेषु च| भोगेष्विव विकल्पेषु केषु ते लुलितं मनः || १० ||

āpātaramaṇīyeṣu paryantaviraseṣu ca| bhogeṣvivikalpeṣu keṣu te lulitaṃ manaḥ || 10 ||

English

In these seemingly delightful but ultimately tasteless enjoyments, like options, where does your mind waver?

हिन्दी

इन दिखने में आकर्षक लेकिन अंततः बेस्वाद भोगों में, जैसे विकल्पों में, आपका मन कहाँ लुढ़कता है?

11

सततोदारवृत्तासु कथासु परिशीतलम् मनस्ते निर्मलं कस्मात्संभ्रमेषु निमज्जति || ११ ||

satatodāravṛttāsu kathāsu pariśītalam manaste nirmalaṃ kasmātsaṃbhraemeṣu nimajjati || 11 ||

English

In the continuous flow of noble stories, why does your pure mind get immersed in confusion?

हिन्दी

सतत उदार वृत्ताओं में कथाओं में आपका निर्मल मन संभ्रम में क्यों डूब जाता है?

12

तुच्छालम्बनमालूनविशीर्णं लोकवृत्तिषु मनो मोहमुपादत्ते न महत्त्वविजृम्भितम् || १२ ||

tucchālambanamālūnaviśīrṇaṃ lokavṛttiṣu mano mohamupādatte na mahattvavijṛmbhitam || 12 ||

English

The mind, attached to trivial and worn-out worldly affairs, takes on delusion and does not attain greatness.

हिन्दी

मन, जो तुच्छ और पुराने लोक वृत्तियों से जुड़ा हुआ है, मोह ग्रहण करता है और महत्त्व प्राप्त नहीं करता।

13

सातत्येन हि यैवास्य मनसो वृत्तिरुत्थिता शरीरमदमत्तासु तामेवैतद्विधावति || १३ ||

sātatyena hi yaivāsya manaso vṛttirutthitā śarīramadamattāsu tāmevaitadvidhāvati || 13 ||

English

Indeed, the same tendency of the mind that has arisen continuously, it manifests in the body intoxicated with pride.

हिन्दी

वास्तव में, मन की वही प्रवृत्ति जो सतत उत्पन्न हुई है, वह अहंकार से भरे शरीर में प्रकट होती है।

14

अतुच्छालम्बनं धीरं प्रबुद्धं गुणहारि च तवापि हि मनश्चित्रमालूनमिव लक्ष्यते || १४ ||

atucchālambanaṃ dhīraṃ prabuddhaṃ guṇahāri ca tavāpi hi manaścitramālūnamiva lakṣyate || 14 ||

English

Even your mind, which is steady, awakened, and devoid of qualities, appears as if it is worn out.

हिन्दी

आपका मन, जो स्थिर, जाग्रत, और गुणों से रहित है, ऐसा लगता है मानो वह पुराना हो गया है।

15

अनभ्यस्तविवेकं हि देशकालवशानुगम् मन्त्रौषधिवशं याति मनो नोदारवृत्तिमत् || १५ ||

anabhyastavivekaṃ hi deśakālavasānugam mantrauṣadhivaśaṃ yāti mano nodāravṛttimat || 15 ||

English

Indeed, the mind, which is not practiced in discrimination and is influenced by place and time, goes under the influence of mantras and medicines, not having noble tendencies.

हिन्दी

वास्तव में, मन, जो विवेक में अभ्यस्त नहीं है और देश और काल के अनुगमन से प्रभावित है, मन्त्र और औषधियों के प्रभाव में आ जाता है, उदार प्रवृत्तियों का नहीं होता।

16

नित्यमात्तविवेकस्य कथमालूनशीर्णताधुनोति विततं चेतो वात्येव विबुधाचलम् || १६ ||

nityamāttavivekasya kathamālūnaśīrṇatādhunoti vitataṃ ceto vātyeva vibudhācalam || 16 ||

English

How can the mind, which is always afflicted with excessive reasoning, be stable now? It is as unsteady as a mountain shaken by the wind.

हिन्दी

जो हमेशा अति विवेक से पीड़ित है, उसका मन अब कैसे स्थिर हो सकता है? यह वायु से हिलाए गए पर्वत की तरह अस्थिर है।

17

इति जातानुगीर्णस्य भूपतेः कान्तिराननम्भूषयामास शीतांशुं मासान्त इव पूर्णता || १७ ||

iti jātānugīrṇasya bhūpateḥ kāntirānanambhūṣayāmāsa śītāṃśuṃ māsānta iva pūrṇatā || 17 ||

English

Thus, the face of the king, who was praised, adorned the moon with its beauty, as if it were the full moon at the end of the month.

हिन्दी

इस प्रकार, जिसकी प्रशंसा की गई थी, उस राजा का मुख अपनी कान्ति से चन्द्रमा को अलंकृत करता था, मानो मास के अंत में पूर्णिमा हो।

18

रराज राजा सौम्यास्यमुन्मीलितविलोचनःगते हिमर्तावुल्लासिपुष्पौघ इव माधवः || १८ ||

rarāja rājā saumyāsyamunmīlitavilocanaḥgate himartāvullāsipuṣpaugha iva mādhavaḥ || 18 ||

English

The king shone with his pleasant face and open eyes, like the spring season adorned with blooming flowers after the winter has passed.

हिन्दी

राजा अपने सुंदर मुख और खुली आँखों के साथ चमकता था, जैसे शीत के जाने के बाद फूलों से सजा हुआ वसंत ऋतु।

19

अथातिसंभ्रमाश्चर्यखिन्नास्मृतिमुखो बभौआसन्नमृत्युरालोक्य राहुमिन्दुरिवाम्बरे || १९ ||

athātisaṃbhramāścaryakhinnāsmṛtimukho babhauāsannamṛtyurālokya rāhumindurivāmbare || 19 ||

English

Then, with a face full of extreme confusion, wonder, and lost memory, he appeared like the moon in the sky being eclipsed by Rahu, facing imminent death.

हिन्दी

तब, अति संभ्रम, आश्चर्य और भूली स्मृति से भरे मुख के साथ, वह आकाश में राहु द्वारा ग्रहण लगे चंद्रमा की तरह दिखाई दिया, जैसे मृत्यु निकट हो।

20

ऐन्द्रजालिकमालोक्य प्रोवाचाथ हसन्निवबभुं हिंसात्मकं दृष्ट्वा सर्परूपीव तक्षकः || २० ||

aindrajālikamālokya provācātha hasannivababhuṃ hiṃsātmakaṃ dṛṣṭvā sarparūpīva takṣakaḥ || 20 ||

English

Seeing the magician, he then spoke with a smile, appearing like Takshaka, the snake, upon seeing the harmful nature.

हिन्दी

जादूगर को देखकर, उसने तब मुस्कुराते हुए कहा, हानिकारक स्वभाव को देखकर तक्षक सर्प की तरह दिखाई देता है।

21

जाल्म जालजटालेन किमेतद्भवता कृतम् | येनास्पन्दप्रसन्नोऽब्धिः क्षणादेत्य प्रसन्नताम् || २१ ||

jālma jālajaṭālena kimetadbhava tā kṛtam | yenāspandaprasanno'bdhiḥ kṣaṇādetya prasannatām || 21 ||

English

O Jālma, what have you done with your net of illusions? By which the restless ocean became calm in an instant and attained tranquility.

हिन्दी

हे जाल्म, तुमने अपने जाल के जटालेन क्या किया है? जिससे अस्पंदित समुद्र क्षणभर में प्रसन्नता को प्राप्त हुआ।

22

चित्रं चित्रा हि देवस्य पदार्थशतशक्तयः | सुशक्तमपि मे चित्तं याभिर्मोहे निवेशितम् || २२ ||

citraṃ citrā hi devasya padārthśataśaktiyaḥ | suśaktamapi me cittaṃ yābhirmohe niveśitam || 22 ||

English

Wonderful indeed are the manifold powers of the divine. Even my strong mind is enchanted by them.

हिन्दी

वास्तव में देवता की अनेक शक्तियाँ अद्भुत हैं। मेरा मजबूत मन भी उनसे मोहित हो गया है।

23

क्व वयं लोकपर्यायकृतान्तपदवेदिनः | क्व मनोमोहदायिन्यो वितताः प्रकृतापदः || २३ ||

kva vayaṃ lokaparyāyakṛtāntapadavedinaḥ | kva manomohadāyinyo vitatāḥ prakṛtāpadaḥ || 23 ||

English

Where are we, who understand the worldly cycles and the ultimate truth? And where are those who spread mental delusions and are bound by natural calamities?

हिन्दी

हम जो संसारिक चक्रों और अंतिम सत्य को समझते हैं, कहाँ हैं? और वे जो मानसिक भ्रम फैलाते हैं और प्राकृतिक आपदाओं से बंधे हैं, कहाँ हैं?

24

अप्यभ्यस्तमहाज्ञानं मनस्तिष्ठति देहके। कदाचिन्मोहमादत्ते क्षणं मतिमतामपि || २४ ||

apyabhyastamahājñānaṃ manastiṣṭhati dehake kadācinmohamādatte kṣaṇaṃ matimatāmapi || 24 ||

English

Even great knowledge that has been repeatedly practiced may reside in the mind of the embodied one. Yet at times, delusion suddenly seizes even the wise for a moment.

हिन्दी

बार-बार अभ्यास की हुई महान ज्ञान भी देहधारी के मन में रहती है। फिर भी कभी-कभी मोह क्षण भर के लिए बुद्धिमान लोगों को भी पकड़ लेता है।

25

इदमाश्चर्यमाख्यानं श्रूयतां रे सभासदः | मम शाम्बरिकेणेह यन्मुहूर्तं प्रदर्शितम् || २५ ||

idamāścaryamākhyānaṃ śrūyatāṃ re sabhāsadaḥ | mama śāmbarikeṇeha yanmuhūrtaṃ pradarśitam || 25 ||

English

Listen, O assembly members, to this wonderful story that was shown to me by Śāmbarika for a moment.

हिन्दी

सुनो, हे सभासद, यह अद्भुत कथा जो मुझे शाम्बरिका ने एक क्षण के लिए दिखाई थी।

26

दृष्टवानहमेतस्मिन्बह्वीः कार्यदशाश्चलाः | मुहूर्तं प्रार्थितोऽध्वस्तशक्रसृष्टिरिवालजः || २६ ||

dṛṣṭavānahametasminbahvīḥ kāryadaśāścalāḥ | muhūrtaṃ prārthito'dhvastśakrasṛṣṭirivālajaḥ || 26 ||

English

I have seen many unstable states of affairs in this world| Like a moment sought by Indra's creation, it is destroyed

हिन्दी

मैंने इस जगह में बहुत से अस्थिर कार्य दशाएं देखी हैं | जैसे इंद्र की सृष्टि के द्वारा एक क्षण प्रार्थना की गई है, वैसे ही वह नष्ट हो गया

27

इत्युक्त्वोन्मुखनेत्रेषु सभ्येषु स हसन्निव | राजा वर्णयितुं चित्रं वृत्तान्तमुपचक्रमे || २७ ||

ityuktvonmukhanetreṣu sabhyeṣu sa hasanniva | rājā varṇayituṃ citraṃ vṛttāntamupacakrame || 27 ||

English

Having said this, with uplifted eyes among the assembled, he, as if smiling, the king began to describe the strange event

हिन्दी

ऐसा कहकर, उन्मुख नेत्रों वाले सभ्यों में, वह, मुस्कुराते हुए-सा, राजा विचित्र घटना वर्णन करने लगा

28

राजोवाच | इह विविधपदार्थसंकुलायां ह्रदनदपत्तनपर्वताकुलायाम् | कुलशिखरिसमुद्रसंकरायां भुवि विभवावलितोऽस्त्ययं प्रदेशः || २८ ||

rājovāca | iha vividhapadārthasaṃkulāyāṃ hradanadapattanaparvatākulāyāṃ | kulaśikharisamudrasaṃkarāyāṃ bhuvi vibhavāvalito'styayaṃ pradeśaḥ || 28 ||

English

The king said| Here, in this land filled with diverse objects, crowded with lakes, rivers, towns, and mountains| Mixed with noble peaks and oceans, this region is endowed with wealth

हिन्दी

राजा ने कहा | यहां, इस भूमि में विविध पदार्थों से भरी हुई, झीलों, नदियों, नगरों और पर्वतों से भरी हुई | कुलीन शिखरों और समुद्रों से मिश्रित, यह क्षेत्र धन-सम्पन्न है

← Chapter 104Chapter 106 →