Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 214 — 49 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवाल्मीकिरुवाच इत्युक्तवत्यथ मुनौ नभसो ननाद वर्षामृताभ्रमिव दुन्दुभिरामरो द्राक् शुक्लीकृताखिलककुब्वदना तुषारवर्षोपमा भुवि पपात च पुष्पवृष्टिः || १ ||

śrīvālmīkiruvāca ityuktavatyatha munau nabhaso nanāda varṣāmṛtābhraṃiva dundubhirāmaro drāk śuklīkṛtākhilakakubvadanā tuṣāravarṣopamā bhuvi papāta ca puṣpavṛṣṭiḥ || 1 ||

English

Having said this, the sage Valmiki spoke. Then, as if a cloud of nectar rained from the sky, a divine drum resounded. A shower of flowers, resembling a snowfall, fell to the earth, whitening all directions.

हिन्दी

यह कहकर महर्षि वाल्मीकि ने कहा। तब आकाश से अमृत के बादल की तरह दिव्य ढोल बजा। चारों ओर सफेद करते हुए, बर्फ की वर्षा की तरह फूलों की वर्षा पृथ्वी पर गिरी।

2

किंजल्कजालदिवसान्तघनाङ्गरागा वातावधूतसितकेसरगौरहारा पुष्पोदरोत्थमृदुसीकरशीतलाङ्गा प्राप्ता स्वयं सुरपुरादिव पुण्यलक्ष्मीः || २ ||

kiṃjalakajāladivasāntaghanāṅgarāgā vātāvadhūtasitakesaragaurahārā puṣpodarotthamṛdusīkarashītalāṅgā prāptā svayaṃ surapurādiva puṇyalakṣmīḥ || 2 ||

English

The auspicious Lakshmi herself appeared as if from the heavenly abode, her body cooled by the soft, gentle drops from the shower of flowers. Her limbs were adorned with the hue of the setting sun, and her hair was blown by the wind, white and radiant.

हिन्दी

पुण्य लक्ष्मी स्वयं देवलोक से प्रकट हुईं, उनका शरीर फूलों की वर्षा से निकले कोमल, ठंडे बूंदों से ठंडा हो गया था। उनके अंगों पर सूर्यास्त के रंग की चमक थी, और उनके बाल हवा से उड़े हुए, सफेद और चमकदार थे।

3

कल्पान्तकालकपिकम्पितशुष्कशाखात्स्वर्गद्रुमात्पतितमाशु विडम्बयन्ती तारागणं प्रथितभासमनल्पहासमाशामुखप्रसृतभैरवमम्बरस्था || ३ ||

kalpāntakālakapikampitaśuṣkaśākhātsvargadrumātpatitamāśu viḍambayantī tārāgaṇaṃ prathitabhāsamanalpahāsamāśāmukhaprasṛtabhairavamambarasthā || 3 ||

English

Immediately, a star fell from the heavenly tree, its dry branches trembling at the end of the cosmic cycle, mocking the famous radiance of the stars with its terrifying laughter spread across the sky.

हिन्दी

तुरंत ही, एक तारा स्वर्ग के वृक्ष से गिरा, जिसकी सूखी शाखाएँ कल्पांत के समय काँप रही थीं, और उसने अपने भयानक हँसी से तारों की प्रसिद्ध चमक की नकल की, जो आकाश में फैली हुई थी।

4

सा पुष्पवृष्टिरथ दुन्दुभिनादगर्जत्किंजल्कपुञ्जजलदा शममाजगाम आपूरिताखिलसभा हिमहारिपुष्पपूरेण कौतुकविकासकरीक्षणेन || ४ ||

sā puṣpavṛṣṭiratha dundubhinādagarjatkiṃjalakapuñjajaladā śamamājagāma āpūritākhilasabhā himahāripuṣpapūreṇa kautukavikāsakarīkṣaṇena || 4 ||

English

That shower of flowers, accompanied by the resounding of drums, became calm like a cloud of kiṃjalka flowers. The entire assembly was filled with the delightful sight of flowers that dispelled the cold.

हिन्दी

वह फूलों की वर्षा, ढोल की गड़गड़ाहट के साथ, किंजल्क फूलों के बादल की तरह शांत हो गई। सारी सभा ठंड को दूर करने वाले फूलों के आनंदमय दृश्य से भर गई।

5

तानि दिव्यानि पुष्पाणि यथास्थानमधःस्थिताः वसिष्ठाय नमस्कृत्वा सभ्याः संशोकितां जहुः || ५ ||

tāni divyāni puṣpāṇi yathāsthānamadhaḥsthitāḥ vasiṣṭhāya namaskṛtvā sabhyāḥ saṃśokitāṃ jahuḥ || 5 ||

English

Those divine flowers, having fallen to their respective places, paid homage to Vasistha. The assembly members then abandoned their grief.

हिन्दी

वे दिव्य फूल, अपने-अपने स्थानों पर गिरकर, वसिष्ठ को प्रणाम करते हुए, सभा के सदस्यों ने अपना शोक त्याग दिया।

6

दशरथ उवाच | अहोऽनुसुविशात्मानः संसारवितताकृतेः | विश्रान्ताः स्मश्चिरं श्रान्ताः शुद्धा मेघा इवाचले || ६ ||

dashaRatha uvācha | aho'nusuviśātmānaḥ saṃsāravitataākṛteḥ | viśrāntāḥ smaśchiraṃ śrāntāḥ śuddhā meghā ivāchale || 6 ||

English

King Dasharatha said: Alas, we have been wandering in the vast expanse of the world, tired for a long time, and now we are resting like pure clouds on a mountain.

हिन्दी

राजा दशरथ ने कहा: अहो, हम संसार के विस्तृत रूप में घूमते रहे हैं, दीर्घकाल से थके हुए, और अब हम पर्वत पर शुद्ध बादलों की तरह विश्राम कर रहे हैं।

7

कर्मणामवधिः पूर्णो दृष्टः सीमान्त आपदाम् | ज्ञातं ज्ञेयमशेषेण विश्रान्ताः स्मः परे पदे || ७ ||

karmaṇāmavadhiḥ pūrṇo dṛṣṭaḥ sīmānta āpadām | jñātaṃ jñeyamaśeṣeṇa viśrāntāḥ smaḥ pare pade || 7 ||

English

The end of actions is complete, the limit of calamities is seen. The knowable has been known completely, we are resting in the supreme state.

हिन्दी

कर्मों का अंत पूरा हो गया है, विपत्तियों की सीमा दिखाई देती है। ज्ञेय पूर्णतः ज्ञात हो गया है, हम परम पद में विश्राम कर रहे हैं।

8

ध्यानलब्धपरव्योमचिरानुभवनभ्रमैः | धारणाधारविश्रान्त्या देहसंत्यजनक्रमैः || ८ ||

dhyānalabdhaparavyomachirānubhavanabhramaiḥ | dhāraṇādhāravishrāntyā dehasaṃtyajanakramaiḥ || 8 ||

English

Through the attainment of the supreme sky by meditation, through the long experience of delusions, through the stability of concentration, and through the process of renouncing the body.

हिन्दी

ध्यान द्वारा परम आकाश की प्राप्ति, लंबे समय तक भ्रम के अनुभव, धारणा की स्थिरता, और शरीर को त्यागने की प्रक्रिया के द्वारा।

9

संकल्पनवनिर्माणैः स्वप्नदृष्टिजगज्ज्वरैः | शुक्तिरूप्यानुभवनैः स्वप्नात्ममृतिदर्शनैः || ९ ||

saṃkalpanavanirmāṇaiḥ svapnadṛṣṭijagajjvaraiḥ | śuktirūpyānubhavanaiḥ svapnātmamṛtidarśanaiḥ || 9 ||

English

Through the creation of new resolutions, through the fever of seeing the world in dreams, through the experience of mistaking a shell for silver, and through the vision of death in dreams.

हिन्दी

नए संकल्पों की रचना, स्वप्न में संसार को देखने की बुखार, शंख को चांदी समझने का अनुभव, और स्वप्न में मृत्यु की दृष्टि के द्वारा।

10

अनन्यैः पवनस्पन्दैरनन्यैः सलिलद्रवैः | इन्द्रजालपुरापूरैर्गन्धर्वनगरोत्करैः || १० ||

ananyaiḥ pavanaspanadaiḥrananyaiḥ saliladravaiḥ | indrajālapurāpūraiḥrgandharvanagarotkaraiḥ || 10 ||

English

Through the unique vibrations of the wind, through the unique flows of water, through the expansive illusions, and through the elevations of the Gandharva cities.

हिन्दी

वायु की अनूठी स्पंदन, जल की अनूठी प्रवाह, विस्तृत भ्रम, और गंधर्व नगरों की उन्नति के द्वारा।

11

मायापूर्णपुराभोगैर्मृगतृष्णानदीरयैः| आयतौ पवनस्पर्शैर्द्विचन्द्रानुभवोदयैः|| ११ ||

māyāpūrṇapurābhogairmṛgatṛṣṇānadīrayaiḥ| āyatau pavanasparsairdvicandrānubhavodayaiḥ|| 11 ||

English

By the enjoyment of the illusory world, by the mirage of a deer, by the flow of the river, by the touch of the wind, by the experience of the two moons, and so on.

हिन्दी

मायापूर्ण पुराभोगों से, मृगतृष्णा नदी के प्रवाह से, पवन के स्पर्श से, दो चन्द्रों के अनुभव से, और इसी तरह के अन्य अनुभवों से।

12

मदभ्रंशपुरस्पन्दैर्मुधा त्ववनिकम्पनैः| बालयक्षाद्यनुभवैः खकेशोण्ड्रकदर्शनैः|| १२ ||

madabhraṃśapuraspadairmudhā tvavanikampanaiḥ| bālayakṣādyanubhavaiḥ khakeśoṇḍrakadarśanaiḥ|| 12 ||

English

By the trembling of pride, by the shaking of the earth, by the experiences of young demons, by the sight of hair in the sky, and so on.

हिन्दी

अहंकार के डगमगाने से, पृथ्वी के काँपने से, बाल यक्षों के अनुभव से, आकाश में बाल दिखाई देने से, और इसी तरह के अन्य अनुभवों से।

13

एवमादिभिरन्यैश्च दृष्टान्तैः स्वानुभूतिदैः| अहो नु मार्जिता दृश्यदृष्टिर्भगवता मम|| १३ ||

evamādibhiranyaiśca dṛṣṭāntaiḥ svānubhūtidaiḥ| aho nu mārjitā dṛśyadṛṣṭirbhagavatā mama|| 13 ||

English

Thus, by these and other examples, my vision of the visible world has been cleansed by the Lord.

हिन्दी

इस प्रकार, इन और अन्य उदाहरणों से, मेरी दृष्टि दृश्य जगत को देखने के लिए भगवान द्वारा पवित्र की गई है।

14

श्रीराम उवाच| नष्टो मोहः पदं प्राप्तं त्वत्प्रसादान्मुनीश्वर| संपन्नोऽहमहं सत्यमत्यन्तमवदातधीः|| १४ ||

śrīrāma uvāca| naṣṭo mohaḥ padaṃ prāptaṃ tvatprasādānmunīśvara| saṃpanno'hamahaṃ satyamatyantamavadātadhīḥ|| 14 ||

English

Sri Rama said: The delusion is destroyed, the supreme state is attained by your grace, O sage. I am truly fulfilled, I am of steady intellect.

हिन्दी

श्रीराम ने कहा: मोह नष्ट हो गया, आपकी कृपा से परम पद प्राप्त हुआ, हे मुनीश्वर! मैं सत्य में सम्पन्न हूँ, मैं अत्यन्त स्थिर बुद्धि का हूँ।

15

स्थितोऽस्मि गतसंदेहः स्वभावे ब्रह्मरूपिणि| निरावरणविज्ञानः करिष्ये वचनं तव|| १५ ||

sthito'smi gatasaṃdehaḥ svabhāve brahmarūpiṇi| nirāvaraṇavijñānaḥ kariṣye vacanaṃ tava|| 15 ||

English

I am established, free from doubt, in the nature of Brahman. With unobstructed knowledge, I will follow your command.

हिन्दी

मैं स्थित हूँ, संदेह रहित, ब्रह्म के स्वभाव में। अवरोध रहित ज्ञान exposes करते हुए, मैं आपकी आज्ञा का पालन करूँगा।

16

स्मृत्वा स्मृत्वाऽमृतासेकसौख्यदं वचनं तव| अर्हितोऽपि च शान्तोपि हृष्यामीव मुहुर्मुहुः || १६ ||

smṛtvā smṛtvā'mṛtāsekasaukhyaḍaṃ vacanaṃ tava| arhito'pi ca śāntopi hṛṣyāmīva muhurmuhuḥ || 16 ||

English

Remembering your words, which are like a shower of nectar and bring happiness, even though I am worthy and calm, I rejoice again and again.

हिन्दी

आपके वचनों को याद करते हुए, जो अमृत की वर्षा के समान सुख देते हैं, यद्यपि मैं योग्य और शान्त हूँ, फिर भी मैं बार-बार आनंदित होता हूँ।

17

नैव मेऽद्य कृतेनार्थो नाकृतेनेह कश्चन| यथा स्थितोऽस्मि तिष्ठामि तथैव विगतज्वरः || १७ ||

naiva me'dya kṛtenārtho nākṛteneiha kaścana| yathā sthito'smi tiṣṭhāmi tathaiva vigatajvaraḥ || 17 ||

English

Neither do I have any purpose today by doing or not doing anything. I remain as I am, free from fever.

हिन्दी

न तो आज मेरे किसी काम से कोई लाभ है, न ही किसी काम न करने से। मैं जैसा हूँ, वैसे ही रहता हूँ, बुखार से मुक्त।

18

उपायस्तु तथा तेन दृष्टिर्वास्तीह कीदृशी| अहो नु वितता भूमिः कष्टमेतादृशी दशा || १८ ||

upāyastu tathā tena dṛṣṭirvāstīha kīdṛśī| aho nu vitatā bhūmiḥ kaṣṭametādṛśī daśā || 18 ||

English

What kind of vision is there in this means? Alas, the earth is spread out, how painful is this state.

हिन्दी

इस उपाय में कैसी दृष्टि है? अहो, पृथ्वी फैली हुई है, यह दशा कितनी दुःखदायी है।

19

न शत्रुर्न च मित्रं मे न क्षेत्रं दुर्जनो जनः| दुर्बोधैषा जगत्क्षुब्धा शान्ता सर्वार्थसुन्दरी || १९ ||

na śatrurna ca mitraṃ me na kṣetraṃ durjano janaḥ| durbodhaiṣā jagatkṣubdhā śāntā sarvārthasundarī || 19 ||

English

I have no enemy, nor a friend, nor a field of evil people. This is difficult to understand, the world is agitated, peaceful and beautiful in every way.

हिन्दी

मेरा न तो कोई शत्रु है, न ही मित्र, न ही दुष्ट लोगों का क्षेत्र। यह समझना कठिन है, संसार व्याकुल है, शांत और हर तरह से सुंदर।

20

कथमेतां जनो वेत्ति विना भवदनुग्रहम्| विनैव सेतुं पोतं वा बालोऽब्धिं लङ्घयेत्कथम् || २० ||

kathametāṃ jano vetti vinā bhavadanugraham| vinaiva setuṃ potaṃ vā bālo'bdhiṃ laṅghayetkatham || 20 ||

English

How can one understand this without your grace? Just as a child cannot cross the ocean without a bridge or a boat.

हिन्दी

बिना आपकी कृपा के कोई इसे कैसे समझ सकता है? जैसे कि बिना पुल या नाव के बच्चा समुद्र को कैसे पार कर सकता है।

21

लक्ष्मण उवाच | जन्मान्तरोपचितसंशयनाशनेन जन्मान्तरोपचितपुण्यशतोदितेन | जातोऽद्य मे मुनिवचःपरिबोधनेन जातोऽद्य मे मनसि चन्द्र इव प्रकाशः || २१ ||

lakṣmaṇa uvāca | janmāntaropacitasanśayanāśanena janmāntaropacitapuṇyaśatoditena | jāto'dya me munivacaḥparibodhanena jāto'dya me manasi candra iva prakāśaḥ || 21 ||

English

Lakshmana said: By the destruction of doubts accumulated over many births, and by the merits accumulated over many births, today, through the understanding of the sage's words, a brightness like the moon has arisen in my mind.

हिन्दी

लक्ष्मण ने कहा: अनेक जन्मों में एकत्रित संशयों के नाश और अनेक जन्मों में एकत्रित पुण्यों के कारण, आज, मुनि के वचनों के बोध से, मेरे मन में चन्द्रमा की तरह प्रकाश उत्पन्न हुआ है।

22

ईदृश्यां दृश्यमानायां दृशि दोषदशाशतैः | काष्ठवद्दह्यते लोकः स्वदुर्भगतया तया || २२ ||

īdṛśyāṃ dṛśyamānāyāṃ dṛśi doṣadaśāśataiḥ | kāṣṭhavaddahyate lokaḥ svadurbhagatayā tayā || 22 ||

English

In such a vision, with hundreds of faults, the world burns like wood due to its own misfortune.

हिन्दी

ऐसी दृष्टि में, सैकड़ों दोषों के साथ, दुर्भाग्य के कारण लोक लकड़ी की तरह जलता है।

23

विश्वामित्र उवाच | अहो बत महत्पुण्यं श्रुतं ज्ञानं मुनेर्मुखात् | येन गङ्गासहस्रेण स्नाता इव वयं स्थिताः || २३ ||

viśvāmitra uvāca | aho bata mahatpuṇyaṃ śrutaṃ jñānaṃ munermukhāt | yena gaṅgāsahasreṇa snātā iva vayaṃ sthitāḥ || 23 ||

English

Vishvamitra said: Ah, what great merit we have heard as knowledge from the mouth of the sage, by which we stand as if bathed in a thousand Ganges.

हिन्दी

विश्वामित्र ने कहा: अहा, कितना बड़ा पुण्य हमने मुनि के मुख से ज्ञान के रूप में सुना है, जिससे हम हजार गंगा में स्नान करने के समान खड़े हैं।

24

श्रीराम उवाच | संपदामथ दृष्टीनां शास्त्राणामापदां गिराम् | देशानामथ दृष्टानां दृष्टः सीमान्त उत्तमः || २४ ||

śrīrāma uvāca | saṃpadāmatha dṛṣṭīnāṃ śāstrāṇāmāpadāṃ girām | deśānāmatha dṛṣṭānāṃ dṛṣṭaḥ sīmānta uttamaḥ || 24 ||

English

Shri Rama said: The best boundary is seen in the prosperity of visions, scriptures, calamities, and lands.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: दृष्टियों, शास्त्रों, विपत्तियों और देशों की समृद्धि में सीमा का उत्तम दृश्य दिखाई देता है।

25

नारद उवाच | यन्न श्रुतं ब्रह्मलोके स्वर्गे भूमितले तथा | कर्णौ तज्ज्ञानमाकर्ण्य यातौ मेऽद्य पवित्रताम् || २५ ||

nārada uvāca | yanna śrutaṃ brahmaloke svarge bhūmitale tathā | karṇau tajjñānamākarṇya yātau me'dya pavitratām || 25 ||

English

Narada said: That knowledge which has not been heard in Brahmaloka, heaven, or on earth, having heard it today, my ears have attained purity.

हिन्दी

नारद ने कहा: जो ज्ञान ब्रह्मलोक, स्वर्ग या पृथ्वी पर नहीं सुना गया है, उसे आज सुनकर मेरे कानों ने पवित्रता प्राप्त की है।

26

लक्ष्मण उवाच | हार्दं बाह्यं च तिमिरमपमृष्टवता त्वया | मुने परमभानुत्वं नूनं नः संप्रदर्शितम् || २६ ||

lakṣmaṇa uvāca | hārdaṃ bāhyaṃ ca timiramapamṛṣṭavatā tvayā | mune paramabhānutvaṃ nūnaṃ naḥ saṃpradarśitam || 26 ||

English

Lakshmana said: O sage, you have certainly shown us the supreme light by dispelling both the internal and external darkness.

हिन्दी

लक्ष्मण ने कहा: हे मुनि, आपने आंतरिक और बाह्य अंधकार को दूर करके हमें परम प्रकाश दिखाया है।

27

शत्रुघ्न उवाच | निर्वृतोऽस्मि प्रशान्तोऽस्मि प्राप्तोस्मि परमं पदम् | चिराय परिपूर्णोऽस्मि सुखमासे च केवलम् || २७ ||

śatrughna uvāca | nirvṛto'smi praśānto'smi prāptosmi paramaṃ padam | cirāya paripūrṇo'smi sukhamāse ca kevalam || 27 ||

English

Shatrughna said: I am content, I am peaceful, I have attained the supreme state. I am fully satisfied for a long time and I sit in pure bliss.

हिन्दी

शत्रुघ्न ने कहा: मैं संतुष्ट हूँ, मैं शांत हूँ, मैंने परम पद प्राप्त कर लिया है। मैं लंबे समय से पूर्णतः संतुष्ट हूँ और मैं शुद्ध आनंद में बैठा हूँ।

28

दशरथ उवाच | बहुजन्मोपलब्धेन पुण्येनायं मुनीश्वरः | धीरः कथितवान्नस्तद्येन पावनतां गताः || २८ ||

daśaratha uvāca | bahujanmopalabdhena puṇyenāyaṃ munīśvaraḥ | dhīraḥ kathitavānnastadyena pāvanatāṃ gatāḥ || 28 ||

English

Dasharatha said: This great sage, having attained merit over many births, has spoken to us wisely, by which we have been purified.

हिन्दी

दशरथ ने कहा: इस महान मुनि ने बहुत से जन्मों में प्राप्त पुण्य के साथ हमें बुद्धिमानी से बात की है, जिससे हम पवित्र हो गए हैं।

29

श्रीवाल्मीकिरुवाच | इति तेषु वदत्स्वत्र सभ्येषु सह भूभृता | वसिष्ठः स उवाचेदं ज्ञानपावनया गिरा || २९ ||

śrīvālmīkiruvāca | iti teṣu vadatsvatra sabhyeṣu saha bhūbhṛtā | vasiṣṭhaḥ sa uvācedaṃ jñānapāvanayā girā || 29 ||

English

Sri Valmiki said: While they were speaking thus among the assembled kings, Vasistha spoke these purifying words of wisdom.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: जब वे राजाओं के बीच ऐसे बात कर रहे थे, तब वसिष्ठ ने ये पवित्र ज्ञान के शब्द कहे।

30

राजन्रघुकुलैकेन्दो यदहं वच्मि तत्कुरु | इतिहासकथान्ते हि पूजनीया द्विजातयः || ३० ||

rājanraghukulaikendho yadahaṃ vacmi tatkuru | itihāsakathānte hi pūjanīyā dvijātayaḥ || 30 ||

English

O king, the sole luminary of the Raghu dynasty, do what I say. Indeed, at the end of the narrative, the Brahmins should be worshipped.

हिन्दी

हे राजन्, रघु वंश के एकमात्र चंद्रमा, मेरे कहे अनुसार करो। वास्तव में, कथा के अंत में ब्राह्मणों की पूजा करनी चाहिए।

31

तदद्य ब्राह्मणौघांस्त्वं सर्वकामैः प्रपूरय | वेदार्थसमनुष्ठानफलं प्राप्स्यसि शाश्वतम् || ३१ ||

tadadya brāhmaṇaughāṃstvaṃ sarvakāmaiḥ prapūraya | vedārthasamanuṣṭhānaphalaṃ prāpsyasi śāśvatam || 31 ||

English

Today, you should fulfill all the desires of the Brahmin scholars. By doing so, you will attain the eternal fruit of following the Vedic principles.

हिन्दी

आज आप सभी ब्राह्मणों की इच्छाओं को पूरा करें। इससे आप वेद के अर्थ के अनुसार अमर फल प्राप्त करेंगे।

32

मोक्षोपायकथावस्तुसमाप्तौ द्विजपूजनम् | शक्तितः कीटकेनापि कार्यं किमु महीभृता || ३२ ||

mokṣopāyakathāvastusamāptau dvijapūjanam | śaktitaḥ kīṭakenāpi kāryaṃ kimu mahībhṛtā || 32 ||

English

At the end of the story of the means to liberation, the worship of the Brahmins should be done. Even a small insect can perform this duty, let alone a king.

हिन्दी

मोक्ष के उपाय की कथा के अंत में ब्राह्मणों की पूजा की जानी चाहिए। एक छोटे कीट भी इस कार्य को कर सकता है, फिर एक राजा तो क्या ही नहीं कर सकता।

33

इति मौनं वचः श्रुत्वा सहस्राणि नृपो दश | दूतैराकारयामास द्विजानां वेदवादिनाम् || ३३ ||

iti mauṃaṃ vacaḥ śrutvā sahasrāṇi nṛpo daśa | dūtairākārayāmāsa dvijānāṃ vedavādinām || 33 ||

English

Having heard this silent speech, the king ordered ten thousand messengers to invite the Brahmins who are scholars of the Vedas.

हिन्दी

इस मौन वचन को सुनकर, राजा ने दस हजार दूतों को आदेश दिया कि वे वेद के विद्वानों को आमंत्रित करें।

34

मथुरायां सुराष्ट्रेषु गौडेषु च वसन्ति ये | तेभ्यः कुलेभ्यःसोऽभ्यर्च्य समानीय द्विजन्मनाम् || ३४ ||

mathurāyāṃ surāṣṭreṣu gauḍeṣu ca vasanti ye | tebhyaḥ kulebhyaḥso'bhyarcya samānīya dvijanmanām || 34 ||

English

In Mathura, Surashtra, and Gauda, wherever they reside, he honored and invited the Brahmins from those families.

हिन्दी

मथुरा, सुराष्ट्र और गौड में, जहाँ भी वे रहते हैं, उन परिवारों के ब्राह्मणों को उनका सम्मान करके और आमंत्रित किया।

35

अधिकात्यधिकज्ञानप्रकृतद्विजभोजनः | तदा दशसहस्राणि भोजयामास भूपतिः || ३५ ||

adhikātyadhikajñānaprakṛtadvijabhojanaḥ | tadā daśasahasrāṇi bhojayāmāsa bhūpatiḥ || 35 ||

English

At that time, the king, who was naturally inclined to feed the Brahmins with the highest knowledge, fed ten thousand Brahmins.

हिन्दी

उस समय, जो ब्राह्मणों को सबसे ऊँचे ज्ञान से खिलाने के लिए प्रकृति से प्रवृत्त था, राजा ने दस हजार ब्राह्मणों को खिलाया।

36

यथाभिमतभोज्यान्नदानदक्षिणया तया | एवं संपूज्य तान्विप्रान्पितृन्देवान्नृपांस्तथा || ३६ ||

yathābhimatabhojyānnadānadakṣiṇayā tayā | evaṃ saṃpūjya tānviprānpitṛndevānnṛpāṃstathā || 36 ||

English

With the desired food offerings and gifts, he honored the Brahmins, ancestors, gods, and kings in the same manner.

हिन्दी

मनचाही भोजन और दान दक्षिणा से उन ब्राह्मणों, पितरों, देवताओं और राजाओं का इसी प्रकार से सम्मान किया।

37

पौरामात्यांस्तथा भृत्यान्दीनान्धकृपणांश्च तान् | तस्मिन्दशरथो राजा दिने सह सुहृज्जनैः || ३७ ||

paurāmātyāṃstathā bhṛtyāndīnāndhakṛpaṇāṃśca tān | tasmindaśaratho rājā dine saha suhṛjjanaḥ || 37 ||

English

On that day, King Dasharatha, along with his friends, honored the citizens, ministers, servants, the poor, the blind, and the miserable.

हिन्दी

उस दिन, राजा दशरथ ने अपने मित्रों के साथ, नागरिकों, मंत्रियों, सेवकों, गरीबों, अंधों और दुःखियों का सम्मान किया।

38

लब्धसंसृतिसीमान्तश्चकारोत्सवमुत्तमम् | तथा नृपगृहे तस्मिन्कौशेयमणिकाञ्चने || ३८ ||

labdhasaṃsṛtisīmāntaścakārotsavamuttamam | tathā nṛpagṛhe tasmin kauśeyamaṇikāñcane || 38 ||

English

Having attained the highest level of prosperity, he celebrated an excellent festival in that royal palace adorned with silk, jewels, and gold.

हिन्दी

सर्वोच्च समृद्धि की सीमा प्राप्त करके, उन्होंने उस रेशम, रत्न और सोने से सजे राजमहल में एक उत्तम उत्सव मनाया।

39

भूषिते नगरे चैव गीर्वाणनगसुन्दरे | ननृतुर्मत्तकामिन्यो विलासिन्यो गृहे गृहे || ३९ ||

bhūṣite nagare caiva gīrvāṇanagasundare | nanṛtur mattakāminyo vilāsinyo gṛhe gṛhe || 39 ||

English

In the beautifully adorned city, which was as lovely as the city of the gods, passionate and playful women danced in every house.

हिन्दी

सुसज्जित और देवनगरी के समान सुंदर नगर में, हर घर में मतवाली और विलासिनी स्त्रियां नृत्य कर रही थीं।

40

लसद्वंशलताकांस्यवीणामुरजमर्दलम् | ताण्डवेनोद्धतारावमन्योन्येतरशेखराः || ४० ||

lasadvāśalatākāṃsyavīṇāmurajamardalam | tāṇḍavenoddhataārāvamanyonyetaraśekharāḥ || 40 ||

English

With the sound of flutes, lutes, drums, and other instruments, they danced the Tandava dance with great enthusiasm, their hair swaying in rhythm.

हिन्दी

बांसुरी, वीणा, मृदंग और अन्य वाद्यों की ध्वनि के साथ, वे बड़े उत्साह के साथ तांडव नृत्य कर रहे थे, उनके बाल ताल पर लहरा रहे थे।

41

क्षुभ्दीकृतापणकरभ्रान्तिपल्लविताम्बराःमुग्धाट्टहासविक्षिप्तदन्तेन्दुकिरणच्छटाः || ४१ ||

kṣubdhīkṛtāpaṇakarabhrāntipallavitāmbarāḥmugdhāṭṭahāsavikṣiptadantendukiraṇacchaṭāḥ || 41 ||

English

The women, with their garments fluttering due to the agitation of their hands, and their teeth gleaming with innocent laughter, danced.

हिन्दी

स्त्रियाँ, जिनके हाथों के हिलने से वस्त्र फड़क रहे थे, और जिनके दाँत निर्दोष हँसी से चमक रहे थे, नाच रही थीं।

42

मदाकुलितहुंकारा लीलासु तरलस्वराःएकपादतलाघातहेलाहतधरातलाः || ४२ ||

madākulitahuṃkārā līlāsu taralasvarāḥekapādatalāghātahelāhatadharātalāḥ || 42 ||

English

The women, intoxicated with pride, made humming sounds in their play, their voices trembling, and they struck the ground with one foot, causing it to tremble.

हिन्दी

स्त्रियाँ, जो अहंकार से मदमस्त थीं, अपने खेल में गुनगुनाहट कर रही थीं, उनकी आवाजें काँप रही थीं, और वे एक पैर से धरती पर प्रहार कर रही थीं, जिससे धरती काँप रही थी।

43

स्रग्दामतारविगलत्कुसुमासारपाण्डुराःधारापातितविच्छिन्नहारमुक्तास्खलत्पदाः || ४३ ||

sragdāmatāravigalatkusumāsārapāṇḍurāḥdhārāpātitavicchinnahāramuktāskhalatpadāḥ || 43 ||

English

The women, with their garlands loosened and flowers scattered, their complexion pale, and their necklaces broken and scattered, stumbled with faltering steps.

हिन्दी

स्त्रियाँ, जिनकी मालाएँ ढीली हो गई थीं और फूल बिखर गए थे, उनका रंग पीला पड़ गया था, और उनके हार टूट गए थे और बिखर गए थे, लड़खड़ाते हुए चल रही थीं।

44

लोलाभरणसाकारं कामं ननृतुरङ्गनाःपेठुः स्फुटपदं विप्रा बन्दिनोऽप्यङ्गनाश्च ताः || ४४ ||

lolābharaṇasākāraṃ kāmaṃ nanṛturaṅganāḥpeṭhuḥ sphuṭapadaṃ viprā bandino'pyaṅganāśca tāḥ || 44 ||

English

The women, with their ornaments swaying, danced in the form of desire. Even the Brahmins and the bards, along with those women, danced with clear steps.

हिन्दी

स्त्रियाँ, जिनके आभूषण हिल रहे थे, काम के रूप में नाच रही थीं। ब्राह्मण और कवि भी, उन स्त्रियों के साथ, स्पष्ट कदमों से नाच रहे थे।

45

पपुरुत्ताण्डवं पानं पानपा मदशालिनःभोज्यं बुभुजिरे चित्रं भूषिता भोजनार्थिनः || ४५ ||

papuruttāṇḍavaṃ pānaṃ pānapā madaśālinaḥbhojyaṃ bubhujire citraṃ bhūṣitā bhojanārthinaḥ || 45 ||

English

They drank the intoxicating drink and performed the Tandava dance. Intoxicated with pride, they enjoyed the varied food, adorned and eager to eat.

हिन्दी

उन्होंने नशीली शराब पी और तांडव नृत्य किया। अहंकार से मदमस्त, वे विविध भोजन का आनंद ले रहे थे, सजे-धजे और भोजन के लिए उत्सुक।

46

सुधादिपरिलेपेन रञ्जिता गृहभित्तयः | रेजू रामेन्दुभानेन पुष्पधूपविलेपनैः || ४६ ||

sudhādiparilepena rañjitā gṛhabhittayaḥ | rejū rāmendubhānena puṣpadhūpavilepanaiḥ || 46 ||

English

The walls of the houses were decorated with a coating of nectar and other substances, and they shone with the moonlight of Rama, adorned with flowers and incense.

हिन्दी

घरों की दीवारें अमृत और अन्य पदार्थों के लेप से सजाई गई थीं, और वे राम के चाँदनी प्रकाश से चमक रही थीं, फूलों और धूप से सजी हुई।

47

वासांसि वसिताश्चित्राण्युत्तमस्रग्विभूषणाः | चेरुः परिचराश्चेट्यश्चारुगन्धा नृपाध्वरे || ४७ ||

vāsāṃsi vasitāścitrāṇyuttamasragvibhūṣaṇāḥ | ceruḥ paricarāśceṭyaścārugaṇdhā nṛpādhvare || 47 ||

English

The servants wore beautiful and colorful garments adorned with the best garlands, and they moved around with pleasant fragrances in the royal ceremony.

हिन्दी

सेवक सुंदर और रंगीन वस्त्र पहने हुए थे, जो श्रेष्ठ मालाओं से सजे हुए थे, और वे राजसी समारोह में सुगंधित सुगंधों के साथ घूम रहे थे।

48

देहयष्टिषु संयोज्य वनिता यक्षकर्दमम् | जग्मुस्ताण्डवनर्तक्यः श्रृङ्गारात्माङ्गणान्तरम् || ४८ ||

dehayaṣṭiṣu saṃyojya vanitā yakṣakardamam | jagmustāṇḍavanartakyaḥ śṛṅgārātmāṅgaṇāntaram || 48 ||

English

The women, adorning their bodies with yaksha paste, went to the inner courtyard to perform the Tandava dance, filled with the essence of love.

हिन्दी

स्त्रियाँ, अपने शरीर को यक्ष पेस्ट से सजाकर, प्रेम की आत्मा से भरे अंतरंग आँगन में तांडव नृत्य करने गईं।

49

भवबहुलनिशावसानहर्षादिति घनमुत्सवमेव सप्तरात्रम् | दशरथनृपतिः सदानभोगश्रियमकरोत्पदमक्षयं समेतः || ४९ ||

bhavabahulaniśāvasānaharṣāditi ghanamutsavameva saptarātram | daśarathanṛpatiḥ sadānabhogaśriyamakarotpadamakṣayaṃ sametaḥ || 49 ||

English

King Dasharatha, along with his family, celebrated a grand festival for seven nights, filled with joy at the end of the night of Shiva's abundance, creating everlasting prosperity and enjoyment.

हिन्दी

राजा दशरथ, अपने परिवार के साथ, शिव की प्रचुरता की रात के अंत में खुशी से भरे सात रातों का एक grand उत्सव मनाया, जिससे अनंत समृद्धि और आनंद की स्थापना हुई।

← Chapter 213Chapter 215 →