Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 207 — 36 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | श्रृणु राजन्यथा स्पष्टमेतत्ते कथयाम्यहम् | येन ते सर्वसंदेहा यास्यन्त्यलममूलताम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | śrṇu rājanyathā spaṣṭametatte kathayāmyaham | yena te sarvasandehā yāsyantyalamamūlatām || 1 ||

English

Vasishtha said: Listen, O King, I will clearly explain to you how all your doubts will be completely uprooted.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सुनो, हे राजन्, मैं तुम्हें स्पष्ट रूप से बताऊँगा कि कैसे तुम्हारे सभी संदेह जड़ से उखड़ जाएँगे।

2

सर्वे तावज्जगद्भावा असद्रूपाः सदैव हि | सद्रूपाश्च सदैवेमे यथासवेदनं स्थितेः || २ ||

sarve tāvajjagadbhāvā asadrūpāḥ sadaiva hi | sadrūpāśca sadaiveme yathāsvedanaṃ sthitēḥ || 2 ||

English

All worldly phenomena are always unreal in nature. They are always real in accordance with the experience of existence.

हिन्दी

सभी संसारिक भाव सदा असत् स्वरूप के होते हैं। वे अनुभव के अनुसार सदा सत् स्वरूप के होते हैं।

3

इदमित्थमिति प्रोता यत्र संवित्तदेव तत् | भवत्यवश्यं तत्त्वङ्ग सदेवास्त्वसदेव वा || ३ ||

idamitthamiti protā yatra saṃvittadeva tat | bhavatyavaśyaṃ tattvaṅga sadevāstvasadeva vā || 3 ||

English

Wherever there is a notion of 'this is that,' there is only awareness. That indeed becomes inevitable, O Tattvanga, whether it is real or unreal.

हिन्दी

जहाँ भी 'यह वह है' की धारणा होती है, वहाँ केवल चेतना होती है। हे तत्त्वांग, वह अवश्यंभावी हो जाता है, चाहे वह सत् हो या असत्।

4

ईदृक्स्वभावा संवित्तिस्तया देहो विभाव्यते | एक एव स्वरूपेण तस्यास्ते न च तद्विदा || ४ ||

īdṛksvabhāvā saṃvittistayā deho vibhāvyate | eka eva svarūpeṇa tasyāste na ca tadvidā || 4 ||

English

Such is the nature of awareness by which the body is imagined. It exists as one in essence, and it is not known to those who know that.

हिन्दी

ऐसी ही चेतना की प्रकृति है, जिससे शरीर की कल्पना की जाती है। यह स्वरूप में एक है, और यह उन लोगों को ज्ञात नहीं है जो इसे जानते हैं।

5

आश्रितस्वप्नसंदर्शस्तथेदं भासते जगत् | समस्तकारणाभावात्सर्गादावन्यतात्र का || ५ ||

āśritasvapnasandarśastathedaṃ bhāsate jagat | samastakāraṇābhāvātsargādāvanyatātra kā || 5 ||

English

Just as a dream is perceived, so does this world appear. Due to the absence of all causes, there is no other reality in creation.

हिन्दी

जैसे स्वप्न दिखाई देता है, वैसे ही यह संसार प्रतीत होता है। सभी कारणों की अनुपस्थिति के कारण, सृष्टि में कोई अन्य वास्तविकता नहीं है।

7

एवं यदेव विमलं वेदनं ब्रह्मसंज्ञितम्तदेवेदं जगद्भाति तत्केव जगतोऽन्यता || ७ ||

evaṃ yadeva vimalaṃ vedanaṃ brahmasaṃjñitamtadevedaṃ jagadbhāti tatkeva jagato'nyatā || 7 ||

English

Thus, whatever is pure consciousness, known as Brahman, that alone shines as the world, and there is nothing else in the world.

हिन्दी

इस प्रकार, जो कुछ भी शुद्ध चेतना है, जिसे ब्रह्म कहा जाता है, वही जगत के रूप में चमकता है, और जगत में कुछ और नहीं है।

8

एवं पूर्वापरं शुद्धमविकार्यजगत्स्थितेःलोकवेदमहाशास्त्रैरनुभूतमुदाहृतम् || ८ ||

evaṃ pūrvāparaṃ śuddhamavikāryajagatsthiteḥlokavedamahāśāstrairanubhūtamudāhṛtam || 8 ||

English

Thus, the pure and unchanging world, which is the basis of past and future, is experienced and declared by the people, Vedas, and great scriptures.

हिन्दी

इस प्रकार, शुद्ध और अपरिवर्तनशील जगत, जो भूत और भविष्य का आधार है, लोगों, वेदों और महान शास्त्रों द्वारा अनुभव किया और घोषित किया गया है।

9

अपलाप्यैव ये मूढा अन्धकूपकमेकवत्समस्तभूतसंवित्तौ रूढपूर्णं महात्मभिः || ९ ||

apalāpyaiva ye mūḍhā andhakūpakamekavatsamastabhūtasaṃvittau rūḍhapūrṇaṃ mahātmabhiḥ || 9 ||

English

Those foolish ones who do not understand, like a blind well, are fully established in the consciousness of all beings by the great souls.

हिन्दी

वे मूर्ख लोग जो समझ नहीं पाते, जैसे अंधे कुएँ की तरह, महात्माओं द्वारा समस्त प्राणियों की चेतना में पूर्ण रूप से स्थापित होते हैं।

10

वर्तमानानुभवनमात्रमोहप्रमाणकाःशरीरकारणा संविदिति मोहमुपागताः || १० ||

vartamānānubhavanamātramohapramāṇakāḥśarīrakāraṇā saṃviditi mohamupāgatāḥ || 10 ||

English

Those who consider the present experience as the only measure of delusion, consider the body as the cause of consciousness, and thus fall into delusion.

हिन्दी

जो वर्तमान अनुभव को भ्रम का एकमात्र मापदंड मानते हैं, शरीर को चेतना का कारण मानते हैं, और इस प्रकार भ्रम में फँस जाते हैं।

11

उन्मत्ता एव तेऽज्ञास्ते योग्या नास्मत्कथासु तेअक्षीबक्षीबयोर्मूढबुद्धयोः कैव संकथा || ११ ||

unmattā eva te'jñāste yogyā nāsmatkathāsu teakṣībakṣībayormūḍhabuddhayoḥ kaiva saṃkathā || 11 ||

English

Those who are ignorant are indeed mad; they are not fit for this conversation. How can there be any discussion between one who sees and one who does not see?

हिन्दी

जो अज्ञानी हैं, वे पागल हैं; वे इस बातचीत के लिए उपयुक्त नहीं हैं। एक देखने वाले और एक न देखने वाले के बीच कैसे कोई चर्चा हो सकती है?

12

यया विपश्चित्कथया सर्वसंशयसंक्षयःन भवेत्त्रिषु लोकेषु ज्ञेया मूर्खकथैव सा || १२ ||

yayā vipaścitkathayā sarvasaṃśayasaṃkṣayaḥna bhavetrtriṣu lokeṣu jñeyā mūrkhakathaiva sā || 12 ||

English

That conversation which does not dispel all doubts in the three worlds should be known as the talk of fools.

हिन्दी

वह बातचीत जो तीनों लोकों में सभी संदेहों को दूर नहीं करती, उसे मूर्खों की बातचीत ही समझना चाहिए।

13

प्रत्यक्षमात्रनिष्ठोऽसौ मूढास्थ इति वक्ति यत्तेन निर्युक्तिनोक्तेन शिलासदृशवृत्तिना || १३ ||

pratyakṣamātraniṣṭho'sau mūḍhāstha iti vakti yattena niryuktinoktena śilāsadṛśavṛttinā || 13 ||

English

He who is solely attached to direct perception is considered a fool. Such a person speaks without logic, like a stone.

हिन्दी

जो केवल प्रत्यक्ष के आधार पर ही चलता है, वह मूर्ख माना जाता है। ऐसा व्यक्ति तर्क के बिना बोलता है, जैसे पत्थर की तरह।

14

प्रोक्तः सर्वविरुद्धेन सोऽज्ञः कूपान्धदर्दुरःपूर्वापरधियं त्यक्त्वा वर्तमाने मतिस्थितः || १४ ||

proktaḥ sarvaviruddhena so'jñaḥ kūpāndhadarduraḥpūrvāparadhiyaṃ tyaktvā vartamāne matisthitaḥ || 14 ||

English

He who is declared ignorant by all contradictions is like a blind well-frog, having abandoned the past and future, and is fixed in the present mind.

हिन्दी

जो सभी विरोधों द्वारा अज्ञानी घोषित किया जाता है, वह अंधे कूपमण्डूक की तरह है, जिसने भूत और भविष्य को छोड़ दिया है और वर्तमान मन में स्थित है।

15

संविदेव शरीरं चेच्छवं कस्मान्न चेततिइति यस्य मतिस्तस्मै मूढायेदमिहोच्यते || १५ ||

saṃvideva śarīraṃ cecchavaṃ kasmānna cetatiiti yasya matistasmai mūḍhāyedamihocyate || 15 ||

English

If one thinks that the body, which is merely a corpse, does not perceive, then such a person is considered a fool.

हिन्दी

अगर कोई सोचता है कि शरीर, जो केवल एक शव है, नहीं जानता, तो ऐसा व्यक्ति मूर्ख माना जाता है।

17

ब्रह्मणो ब्रह्मरूपस्य संकल्पनगरं ततमिदं तावज्जगद्भानं तव स्वप्नपुरं यथा || १७ ||

brahmaṇo brahmarūpasya saṃkalpanagaraṃ tatamidaṃ tāvajjagadbhānaṃ tava svapnapuraṃ yathā || 17 ||

English

This world, which is the city of imagination of Brahman, who is of the form of Brahman, is like your dream city.

हिन्दी

यह जगत, जो ब्रह्म के कल्पना नगर का रूप है, ब्रह्म के रूप में है, आपके स्वप्न नगर की तरह है।

18

तत्समस्तं सदैवेदं चिन्मात्रात्म निरन्तरम्भवत्यत्र न ते भ्रान्तिः स्वे स्वप्ननगरे यथा || १८ ||

tatsamastaṃ sadaivedaṃ cinmātrātma nirantarambhavatyatra na te bhrāntiḥ sve svapnanagare yathā || 18 ||

English

All this is always pure consciousness, the self of pure consciousness, continuously present here. There is no delusion for you in your own dream city, just as it is.

हिन्दी

यह सब हमेशा शुद्ध चेतना है, शुद्ध चेतना का स्वयं है, यहाँ लगातार उपस्थित है। आपके लिए आपके स्वप्न नगर में कोई भ्रम नहीं है, जैसे कि यह है।

19

तत्र तावद्दिशः शैलाः पृथ्व्यादि नगरादि च सर्वं चिन्मयमाकाशमिति ते स्वानुभूतिमत् || १९ ||

tatra tāvaddiśaḥ śailāḥ pṛthvyādi nagarādi casarvaṃ cinmayamākāśamiti te svānubhūtimat || 19 ||

English

There, all directions, mountains, earth, cities, and everything are the sky of pure consciousness, according to your own experience.

हिन्दी

वहाँ, सभी दिशाएँ, पर्वत, पृथ्वी, नगर, और सब कुछ शुद्ध चेतना का आकाश है, आपके अपने अनुभव के अनुसार।

20

संविद्व्योम घनं ब्रह्म तत्सकल्पपुरं विराट्शुद्धसंविन्मयो ब्रह्मा तदिदं जगदुच्यते || २० ||

saṃvidvyoma ghanaṃ brahma tatsakalpapuraṃ virāṭśuddhasaṃvinmayo brahmā tadidaṃ jagaducyate || 20 ||

English

The dense sky of consciousness is Brahman, the city of imagination is the cosmic being, pure consciousness is Brahman, and this world is said to be that.

हिन्दी

चेतना का घना आकाश ब्रह्म है, कल्पना का नगर विराट है, शुद्ध चेतना ब्रह्म है, और यह जगत उसी कहलाता है।

21

ब्राह्मे संकल्पनगरे यद्यत्संकल्पितं यथातथानुभूयते तत्तत्त्वत्संकल्पपुरे यथा || २१ ||

brāhme saṃkalpanagare yadyatsaṃkalpitaṃ yathātathānubhūyate tattattvatsaṃkalpapure yathā || 21 ||

English

In the city of Brahma's imagination, whatever is imagined is experienced exactly as it is imagined. Similarly, in the city of your imagination, it is experienced exactly as it is imagined.

हिन्दी

ब्रह्मा की कल्पना नगरी में, जो भी कल्पना की जाती है, वह ठीक वैसे ही अनुभव की जाती है। इसी प्रकार, आपकी कल्पना नगरी में, वह ठीक वैसे ही अनुभव की जाती है।

22

संकल्पनगरे यद्यद्यथा संकल्प्यते तथातत्थास्त्येव च तदा त्वत्संकल्पपुरे यथा || २२ ||

saṃkalpanagare yadyadyathā saṃkalpyate tathātattathāstyeva ca tadā tvatsaṃkalpapure yathā || 22 ||

English

In the city of imagination, whatever is imagined in whatever way, it exists exactly so. Similarly, in your city of imagination, it exists exactly so.

हिन्दी

कल्पना नगरी में, जो भी जिस तरह से कल्पना किया जाता है, वह ठीक वैसे ही मौजूद होता है। इसी प्रकार, आपकी कल्पना नगरी में, वह ठीक वैसे ही मौजूद होता है।

23

तस्माद्देहस्य नियतौ यथेतौ ब्रह्मणा चितास्पन्दास्पन्दौ कल्पितौ द्वौ स तथैवानुभूतवान् || २३ ||

tasmāddehasya niyatau yathetau brahmaṇā citāspandāspandau kalpitau dvau sa tathaivānubhūtavān || 23 ||

English

Therefore, the two states of the body, moving and non-moving, imagined by Brahma, are experienced exactly as they are imagined.

हिन्दी

इसलिए, शरीर के दो अवस्थाएँ, चलने वाली और न चलने वाली, जो ब्रह्मा द्वारा कल्पना की गई हैं, ठीक वैसे ही अनुभव की जाती हैं।

24

महाप्रलयपर्यन्ते पुनः सर्गः प्रवर्ततेसमस्तकारणाभावाद्द्रव्यं तावन्न विद्यते || २४ ||

mahāpralayaparyante punaḥ sargaḥ pravartatesamastakāraṇābhāvāddravyaṃ tāvanna vidyate || 24 ||

English

Until the great dissolution, creation continues. Due to the absence of all causes, substance does not exist until then.

हिन्दी

महाप्रलय तक, सृष्टि चलती रहती है। सभी कारणों के अभाव के कारण, तब तक द्रव्य मौजूद नहीं होता।

25

विमुक्तत्वात्प्रजेशस्यन च संभवति स्मृतिःब्रह्मैवेयमतो दीप्तिर्जगदित्येव भासते || २५ ||

vimuktatvātprajeśasyana ca saṃbhavati smṛtiḥbrahmaiveyamato dīptirjagadityeva bhāsate || 25 ||

English

Due to the liberated state of the Lord of creatures, there is no memory. Therefore, this brilliance is indeed Brahman. The world shines as if it were the sun.

हिन्दी

प्राणियों के स्वामी की मुक्त अवस्था के कारण, स्मृति नहीं होती। इसलिए, यह चमक वास्तव में ब्रह्मा है। जगत सूर्य की तरह चमकता है।

26

तस्मादाद्यात्मना भातं स्वमेव ब्रह्मणा स्वतःजगत्संकल्पनगरमिति बुद्धं च खेन खम् || २६ ||

tasmādādyātmanā bhātaṃ svameva brahmaṇā svataḥjagatsaṃkalpanagaramiti buddhaṃ ca khena kham || 26 ||

English

Therefore, the self-luminous self, which is the same as Brahman, is perceived as the city of imagination of the world.

हिन्दी

इसलिए, स्वयं प्रकाशमान आत्मा, जो ब्रह्म के समान है, वह संसार के कल्पना के नगर के रूप में देखा जाता है।

27

यथा संकल्पनगरं चिन्मात्रं भाति केवलम्तथैवाकारणं भाति चिन्मात्रोन्मेषणं जगत् || २७ ||

yathā saṃkalpanagaraṃ cinmātraṃ bhāti kevalamtathaivākāraṇaṃ bhāti cinmātronmeṣaṇaṃ jagat || 27 ||

English

Just as the city of imagination appears as pure consciousness alone, so too the world appears as pure consciousness without any cause.

हिन्दी

जैसे कल्पना का नगर केवल चित् के रूप में प्रकट होता है, वैसे ही संसार भी किसी कारण के बिना केवल चित् के रूप में प्रकट होता है।

28

शरीरमस्तु वा मास्तु यत्र यत्रास्ति चिन्नभःवेत्त्यात्मानं तत्र तत्र द्वैताद्वैतमयं जगत् || २८ ||

śarīramastu vā māstu yatra yatrāsti cinnabhaḥvettyātmānaṃ tatra tatra dvaitādvaitamayaṃ jagat || 28 ||

English

Whether the body exists or not, wherever there is the light of consciousness, one should know the self there. The world is both dual and non-dual.

हिन्दी

चाहे शरीर हो या न हो, जहाँ भी चित् का प्रकाश है, वहाँ आत्मा को जानना चाहिए। संसार द्वैत और अद्वैत दोनों है।

29

तस्माद्यथा स्वप्नपुरं यथा संकल्पपत्तनम्तथा पश्यति चिद्व्योम मरणानन्तरं जगत् || २९ ||

tasmādyathā svapnapuraṃ yathā saṃkalpapattanamtathā paśyati cidvyoma maraṇānantaraṃ jagat || 29 ||

English

Therefore, just as one sees a dream city or an imagined city, so too one sees the world as the expanse of consciousness after death.

हिन्दी

इसलिए, जैसे कोई स्वप्न का नगर या कल्पना का नगर देखता है, वैसे ही मृत्यु के बाद संसार को चित् के विस्तार के रूप में देखता है।

30

अपृथ्व्यादिमयं भाति पृथ्व्यादिमयवज्जगत्यत्हेदमा''प्रथमतो मृतस्याप्यखिलं तथा || ३० ||

apṛthvyādimayaṃ bhāti pṛthvyādimayavajjagatyathedamā''prathamato mṛtasyāpyakhilaṃ tathā || 30 ||

English

The world appears as not made of earth and other elements, just as it appears to be made of earth and other elements. Thus, it is the same for the dead as well.

हिन्दी

संसार पृथ्वी और अन्य तत्वों से नहीं बना होता है, जैसे कि वह पृथ्वी और अन्य तत्वों से बना होता है। इसलिए, मृतकों के लिए भी यह समान है।

31

देशकालौ न सर्गेण प्रबुद्धस्येव तौ यथाणुमात्रमपि व्याप्तौ तथैव परलोकिनः || ३१ ||

deśakālau na sargeṇa prabuddhasyeva tau yathāaṇumātramapi vyāptau tathaiva paralokinaḥ || 31 ||

English

Just as space and time are not created and pervade even the smallest particle for the enlightened, so too for those in the other world.

हिन्दी

जैसे देश और काल सृष्टि नहीं होते और प्रबुद्ध के लिए सबसे छोटे कण तक व्याप्त होते हैं, वैसे ही परलोक में भी होते हैं।

32

इदं प्रबुद्धविषये स्वानुभूतमपि स्फुटम्जगन्न विद्यते किंचित्कारणं गगने यथा || ३२ ||

idaṃ prabuddhaviṣaye svānubhūtamapi sphuṭamjaganna vidyate kiṃcitkāraṇaṃ gagane yathā || 32 ||

English

In the realm of the enlightened, even personal experiences are clearly perceived, just as there is no cause for anything in the sky.

हिन्दी

प्रबुद्ध के क्षेत्र में, व्यक्तिगत अनुभव भी स्पष्ट रूप से देखे जाते हैं, जैसे आकाश में किसी भी चीज का कोई कारण नहीं होता।

33

अप्रबुद्धस्यासदेव यथेदं भाति भासुरम्तथैव सर्गवद्भाति व्योमैव परलोकिनः || ३३ ||

aprabuddhasyāsadeva yathedaṃ bhāti bhāsuramtathaiva sargavadbhāti vyomaiva paralokinaḥ || 33 ||

English

For the unenlightened, this world appears as real, just as the sky appears to be created.

हिन्दी

अप्रबुद्ध के लिए, यह दुनिया वास्तविक लगती है, जैसे आकाश सृष्टि हुआ लगता है।

34

शुद्धराद्रियमाद्याड्ह्यं खमेव परलोकिनःअभूतपूर्वमाभाति भूतपूर्ववदाततम् || ३४ ||

śudharādriyamādyāḍhyaṃ khameva paralokinaḥabhūtapūrvamābhāti bhūtapūrvavadātatam || 34 ||

English

For those in the other world, the pure mountains and the sky appear as if they have never existed before, just like something that has always existed.

हिन्दी

परलोक में, शुद्ध पर्वत और आकाश ऐसे लगते हैं जैसे उन्होंने पहले कभी अस्तित्व में नहीं थे, जैसे कि वे हमेशा से मौजूद थे।

35

मृतोऽयं पुनरुत्पन्नो यमलोके शुभाशुभम्भुञ्जेऽहमित्यतिघनं मृतो भ्रान्तिं प्रपश्यति || ३५ ||

mṛto'yaṃ punarutpanno yamaloke śubhāśubhambhuñje'hamityatighanaṃ mṛto bhrāntiṃ prapaśyati || 35 ||

English

The dead one, born again in the world of Yama, sees the dense illusion of enjoying good and bad.

हिन्दी

मृत व्यक्ति, यमलोक में पुनर्जन्म लेकर, अच्छे और बुरे का आनंद लेने के घने भ्रम को देखता है।

36

मोक्षोपायानादरिणामेष मोहो न शाम्यतिबोधादवासनत्वेन मोह एष प्रशाम्यति || ३६ ||

mokṣopāyānādariṇāmeṣa moho na śāmyatibodhādavāsanatvena moha eṣa praśāmyati || 36 ||

English

This delusion does not cease by disregarding the means of liberation; this delusion ceases by understanding it as a habit.

हिन्दी

यह मोह मोक्ष के उपायों को अनादर करने से नहीं शान्त होता; यह मोह इसे आदत के रूप में समझने से शान्त होता है।

37

अप्रबुद्धस्य या संवित्सा धर्माधर्मवासनाख एव खात्मिका भाति यत्तदेव जगत्स्थितम् || ३७ ||

aprabuddhasya yā saṃvitsā dharmādharmavāsanākha eva khātmikā bhāti yattadeva jagatsthitam || 37 ||

English

The consciousness of the unawakened appears as the inherent nature of virtue and vice; that itself is the state of the world.

हिन्दी

अप्रबुद्ध की चेतना पुण्य और पाप की आदत के रूप में प्रकट होती है; वही संसार की स्थिति है।

38

न शून्यरूपं न च सत्स्वरूपं ब्रह्माभिधं भाति जगत्स्वरूपम्तच्चापरिज्ञानवशादनर्थभूतं परिज्ञातवतः शिवात्म || ३८ ||

na śūnyarūpaṃ na ca satsvarūpaṃ brahmābhidhaṃ bhāti jagatsvarūpamtaccāparijñānavaśādanarthabhūtaṃ parijñātavataḥ śivātma || 38 ||

English

The nature of the world does not appear as void nor as real; it is called Brahman. This, due to ignorance, appears as unreal, but to the knower, it is the auspicious self.

हिन्दी

संसार का स्वरूप शून्य नहीं है और न ही सत्य है; यह ब्रह्म कहलाता है। यह अज्ञान के कारण असत्य प्रतीत होता है, लेकिन ज्ञानी के लिए यह शिव का स्वरूप है।

← Chapter 206Chapter 208 →