योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa II, Chapter 194निर्वाण प्रकरण · सर्ग १९४

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 194 — 43 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 194 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

17.194.1

श्रीराम उवाच सर्वात्मसर्वभावेषु येन येन यदा यदा यथा भाति स्वयंबोधस्तथानुभवति स्वयम ॥ १ ॥

śrīrāma uvāca sarvātmasarvabhāveṣu yena yena yadā yadā yathā bhāti svayaṃbodhastathānubhavati svayam || 1 ||

Shri Rama said: In all beings and in all states, the self-knowledge shines in various ways at various times. Accordingly, one experiences it.

श्री राम ने कहा: सभी आत्माओं और सभी भावों में, स्वयंबोध अलग-अलग तरीकों से अलग-अलग समय पर चमकता है। इसी प्रकार, एक व्यक्ति इसे अनुभव करता है।

27.194.2

स्वभाव एव तिष्ठन्ति सर्गाः संमिलिता अपि अत्रापि स्वीकृता एव नानारत्नांशवो यथा ॥ २ ॥

svabhāva eva tiṣṭhanti sargāḥ saṃmilitā api atrāpi svīkṛtā eva nānāratnāṃśavo yathā || 2 ||

The creations remain in their own nature, even when they are merged. Here too, they are accepted as various parts of gems.

सृष्टियाँ अपने स्वभाव में रहती हैं, भले ही वे एक हो जाएँ। यहाँ भी, वे विभिन्न रत्नों के अंशों के रूप में स्वीकार किए जाते हैं।

37.194.3

अत्र दृष्टमदृष्टं च मिथो विशति गच्छति जगद्रश्मिघनं रत्नं नानारत्नघनं यथा ॥ ३ ॥

atra dṛṣṭamadṛṣṭaṃ ca mitho viśati gacchati jagadraśmighanaṃ ratnaṃ nānāratnaghanaṃ yathā || 3 ||

Here, the seen and the unseen intermingle and move like the rays of the world and gems, like various gems.

यहाँ, दृश्य और अदृश्य एक-दूसरे में मिल जाते हैं और चलते हैं, जैसे विश्व की किरणें और रत्न, विभिन्न रत्नों की तरह।

47.194.4

दीपानामिव सर्गाणां बहूनां ज्वलतां परम केषांचिदस्त्यनुभवो मिथः केषांचिदेव नो ॥ ४ ॥

dīpānāmiva sargāṇāṃ bahūnāṃ jvalatāṃ param keṣāṃcidastyanubhavo mithaḥ keṣāṃcideva no || 4 ||

Like the lamps, among the many shining creations, some have mutual experience, while others do not.

दीपों की तरह, बहुत सी चमकती सृष्टियों में से, कुछ के पास परस्पर अनुभव होता है, जबकि कुछ के पास नहीं होता।

57.194.5

अप्स्वप्स्विव रसोऽम्भोधावावर्तरमणावनौ सर्गेऽस्ति प्रत्यणुं तस्मिन्नापि सर्गास्तथा क्रमः ॥ ५ ॥

apsvapsviva raso'mbhodhāvāvartaramaṇāvanau sarge'sti pratyaṇuṃ tasminnāpi sargāstathā kramaḥ || 5 ||

Like the taste in the waters of the ocean, in creation, there is a sequence in every atom, and in that too, there are creations.

समुद्र के जल में स्वाद की तरह, सृष्टि में हर अणु में एक क्रम है, और उसमें भी सृष्टियाँ हैं।

67.194.6

सर्वत्र सर्वतो नित्यं चिद्धनस्याम्बुवेदनम् संख्यातुं केन शक्यन्ते सर्गाधारपरम्पराः ॥ ६ ॥

sarvatra sarvato nityaṃ ciddhanasyāmbuvedanam saṃkhyātuṃ kena śakyante sargādhāraparamparāḥ || 6 ||

Everywhere, always, the experience of the conscious being is like water; how can the series of creations and their supports be counted?

सर्वत्र, सर्वदा, चेतन प्राणी का अनुभव जल के समान है; सृष्टि और उसके आधारों की परम्परा कैसे गिनी जा सकती है?

77.194.7

यथावयविता भिन्ना नैवावयविनः क्वचित् शब्दभेदादृते भिन्ना न तथा सर्गता परे ॥ ७ ॥

yathāvayavitā bhinnā naivāvayavinaḥ kvacit śabdabhedādṛte bhinnā na tathā sargatā pare || 7 ||

Just as parts are different, but not the whole; similarly, the creation is not different due to the difference in words.

जैसे भाग भिन्न होते हैं, पर समूह नहीं; उसी प्रकार, शब्दों के भेद के कारण सृष्टि भिन्न नहीं होती।

87.194.8

एकस्यानन्तरूपस्य कारणाभावतः स्वयम् नोदेति न च यात्यस्तं जगदादिः स्वभावतः ॥ ८ ॥

ekasyānantarūpasya kāraṇābhāvataḥ svayam nodeti na ca yātyastaṃ jagadādiḥ svabhāvataḥ || 8 ||

The one with infinite forms, due to the lack of cause, does not arise by itself nor does it perish; the universe is eternal by nature.

अनंत रूपों वाले एक के, कारण की अनुपस्थिति के कारण, स्वयं उदय नहीं होता न ही अस्त होता है; ब्रह्मांड स्वभाव से नित्य है।

97.194.9

तपन्ती ज्ञप्तिरेवेयमकण्डज्ञेयतामिमाम् करोत्यकर्तृरूपैव समालोकमिवार्कभाः ॥ ९ ॥

tapantī jñaptireveyamakhaṇḍajñeyatāmimām karotyakartṛrūpaiva samālokamivārkabhāḥ || 9 ||

This knowledge shines, making the indivisible knowledge apparent, like the sun's rays, without being the doer.

यह ज्ञान चमकता है, अविभाज्य ज्ञान को स्पष्ट करता है, सूर्य की किरणों की तरह, कर्ता न होते हुए।

107.194.10

वैतृष्ण्यात्सर्वभावानां समाप्त्यैवाक्षयं स्वयम् संपद्यते समाधानं यत्तन्निर्वाणमुच्यते ॥ १० ॥

vaitṛṣṇyātsarvabhāvānāṃ samāptyaivākṣayaṃ svayam saṃpadyate samādhānaṃ yattannirvāṇamucyate || 10 ||

From the absence of desire for all beings, the ultimate state of peace is attained by itself, which is called Nirvana.

सभी भावों से वैराग्य के कारण, स्वयं अक्षय समाप्ति प्राप्त होती है, जिसे निर्वाण कहते हैं।

117.194.11

न बुद्ध्या बुद्ध्यते बोधो बोधाबुद्धेर्न बोध्यते न बुद्ध्यते वा तेनापि बोध्यो बोधः कथं भवेत ॥ ११ ॥

na buddhyā buddhyate bodho bodhābuddherna bodhyate na buddhyate vā tenāpi bodhyo bodhaḥ kathaṃ bhavet || 11 ||

The intellect cannot grasp enlightenment, nor can enlightenment be grasped by the intellect. How can enlightenment be understood even by that?

बुद्धि से बोध नहीं समझा जा सकता, न ही बोध बुद्धि से समझा जा सकता है। फिर भी, बोध कैसे समझा जा सकता है?

127.194.12

प्रबुद्ध एव सुप्ताभः स्वयंबोधो विबुध्यते देशकालाद्यभावेऽपि मध्याह्नेऽर्कातपो यथा ॥ १२ ॥

prabuddha eva suptābhaḥ svayaṃbodho vibudhyate deśakālādyabhāve'pi madhyāhne'rkātapo yathā || 12 ||

Even the awakened one, appearing as if asleep, awakens to self-realization. Just as the midday sun shines even without place and time.

प्रबुद्ध, जो सोया हुआ प्रतीत होता है, स्वयं को जागृत करता है। जैसे दोपहर का सूर्य स्थान और समय के बिना भी चमकता है।

137.194.13

सर्वकर्मवितृष्णानां शान्तेच्छानां प्रबोधतः सतामनिच्छतामेव निर्वाणं संप्रवर्तते ॥ १३ ॥

sarvakarmavitṛṣṇānāṃ śāntecchānāṃ prabodhataḥ satāmanicchatāmeva nirvāṇaṃ saṃpravartate || 13 ||

For those who are free from all desires for action and have a peaceful mind, enlightenment arises. For the virtuous who do not desire, nirvana manifests.

जिनकी सभी कर्मों से इच्छा समाप्त हो गई है और जिनका मन शांत है, उनके लिए प्रबोध उत्पन्न होता है। जिनकी कोई इच्छा नहीं है, उन सत्पुरुषों के लिए निर्वाण प्रकट होता है।

147.194.14

प्रबुद्धबोधो ध्यानस्थः स्वभावे केवले स्थितः न किंचिदपि गृह्णाति न किंचिदपि चोज्झति ॥ १४ ॥

prabuddhabodho dhyānasthaḥ svabhāve kevale sthitaḥ na kiṃcidapi gṛhṇāti na kiṃcidapi cojjhati || 14 ||

The awakened one, established in meditation and abiding in the pure nature, neither grasps anything nor rejects anything.

प्रबुद्ध, ध्यान में स्थित और शुद्ध स्वभाव में स्थित, न तो कुछ ग्रहण करता है न ही कुछ त्यागता है।

157.194.15

यो यथास्थित एवास्ते पश्यन्दीप इवाक्रियः अमनोमानमननो मनोमननवानपि ॥ १५ ॥

yo yathāsthita evāste paśyandīpa ivākriyaḥ amanomānamanano manomananavānapi || 15 ||

One who remains as they are, like a lamp that illuminates without action, beyond the mind, yet possessing the mind.

जो अपनी स्थिति में रहता है, जैसे दीपक जो क्रिया के बिना प्रकाशित करता है, मन से परे है, फिर भी मन का स्वामी है।

167.194.16

व्युत्थाने विश्वरूपाख्यमन्यत्र ब्रह्मसंज्ञितम् सर्गासर्गात्म चिन्मात्रं सत्यं सर्वत्र भासते ॥ १६ ॥

vyutthāne viśvarūpākhyamanyatra brahmasaṃjñitam sargāsargātma cinmātraṃ satyaṃ sarvatra bhāsate || 16 ||

In the waking state, the universe is known as Viśvarūpa; elsewhere, it is known as Brahman. The true essence of creation and dissolution is pure consciousness, which shines everywhere.

जाग्रत अवस्था में, विश्व को विश्वरूप कहा जाता है; अन्यथा, यह ब्रह्म कहलाता है। सृष्टि और प्रलय का सच्चा स्वरूप शुद्ध चेतना है, जो हर जगह चमकता है।

177.194.17

अभिन्नबोधसद्रूपस्वरूपानुभवे स्थितः व्युत्थितः सन्निरुद्धश्च यः पश्यति स शाम्यति ॥ १७ ॥

abhinnabodhasadrūpasvarūpānubhave sthitaḥ vyutthitaḥ sanniruddhaśca yaḥ paśyati sa śāmyati || 17 ||

One who remains established in the experience of the true nature of non-dual awareness, whether in the waking state, dream state, or deep sleep, attains peace.

जो अभिन्न बोध के सदृश स्वरूप के अनुभव में स्थित रहता है, चाहे वह जाग्रत अवस्था में हो, स्वप्न अवस्था में हो, या सुषुप्ति में हो, वह शान्ति प्राप्त करता है।

187.194.18

जगत्पदार्थसार्थानां बोधमात्रैकनिष्ठताम् विना नास्त्यपरा सत्ता व्योम्नः शून्येतरा यथा ॥ १८ ॥

jagatpadārthasārthānāṃ bodhamātraikaniṣṭhatām vinā nāstyaparā sattā vyomnaḥ śūnyetarā yathā || 18 ||

Without the sole devotion to pure awareness, there is no other existence for the objects of the world, just as there is nothing other than emptiness in the sky.

शुद्ध बोध की एकमात्र निष्ठा के बिना, विश्व के पदार्थों के लिए कोई अन्य अस्तित्व नहीं है, जैसे आकाश में शून्यता के अलावा कुछ नहीं है।

197.194.19

शिष्यते स्फीतबोधानां केवलानन्तबोधता सापि स्वपरिणामेन परेणायात्यवाच्यताम् ॥ १९ ॥

śiṣyate sphītabodhānāṃ kevalānantabodhatā sāpi svapariṇāmena pareṇāyātyavācyatām || 19 ||

The infinite awareness of the enlightened ones is taught. Even that, through its own transformation, attains indescribability in the supreme state.

प्रबुद्धों की अनन्त बोध शिक्षा दी जाती है। उसका अपना परिणाम होने पर, वह परम अवस्था में अवर्णनीय हो जाती है।

207.194.20

तद्विश्रान्तौ परा सत्ता शिष्यते वा न शिष्यते या काप्यत्यन्तशान्तानां न वाग्गोचरमेति सा ॥ २० ॥

tadviśrāntau parā sattā śiṣyate vā na śiṣyate yā kāpyatyantaśāntānāṃ na vāggocarameti sā || 20 ||

In that ultimate rest, the supreme existence is taught or not taught. That which is the ultimate peace of the completely peaceful ones does not come within the range of speech.

उस अन्तिम विश्राम में, परम अस्तित्व शिक्षा दी जाती है या नहीं दी जाती। जो पूर्ण शान्त लोगों की अन्तिम शान्ति है, वह वाणी की पहुंच से बाहर है।

217.194.21

या समस्य पराकाष्ठा सैव बोधस्य सन्मयी सर्गस्तन्मय एवातः सकलं शान्तमव्ययम् ॥ २१ ॥

yā samasya parākāṣṭhā saiva bodhasya sanmayī sargastanmaya evātaḥ sakalaṃ śāntamavyayam || 21 ||

That which is the ultimate reality, the very essence of consciousness, is the source of all creation. Everything is peaceful and eternal.

जो परम सत्य है, चेतना का सार है, वही सब सृष्टि का स्रोत है। सब कुछ शांत और अव्यय है।

227.194.22

निर्वाणाय वितृष्णाय स्वच्छशीतलसंविदे स्पृहयन्ति सदा सत्तां ब्रह्मविष्णुहरा अपि ॥ २२ ॥

nirvāṇāya vitṛṣṇāya svacchaśītalasaṃvide spṛhayanti sadā sattāṃ brahmaviṣṇuharā api || 22 ||

Even the gods Brahma, Vishnu, and Shiva aspire for the pure, cool, and tranquil state of Nirvana, which is free from desires.

ब्रह्मा, विष्णु और शिव भी निर्वाण की पूर्ण, शीतल और शांत अवस्था की इच्छा करते हैं, जो इच्छाओं से मुक्त है।

237.194.23

सर्वार्थात्मैव सर्वत्र सर्वदा सर्वथोदितम् चेतनं शुद्धमेवास्ति नाशो नास्योपपद्यते ॥ २३ ॥

sarvārthātmaiva sarvatra sarvadā sarvathoditam cetanaṃ śuddhamevāsti nāśo nāsyopapadyate || 23 ||

The pure consciousness, which is the essence of all things, is present everywhere and at all times. It cannot be destroyed or diminished.

जो पूर्ण चेतना है, वह सब कुछ का सार है, सब जगह और सब समय में उपस्थित है। इसका नाश या कमी नहीं हो सकती।

247.194.24

अत्यन्ततप्तः संसारो निर्वाणमतिशीतलम् अतिशीतलमेवास्ति तप्तस्त्वेव न विद्यते ॥ २४ ॥

atyantataptaḥ saṃsāro nirvāṇamatiśītalam atiśītalamevāsti taptastveva na vidyate || 24 ||

The world is extremely heated, but Nirvana is extremely cool. Only the coolness of Nirvana exists; the heat of the world does not.

संसार अत्यंत गर्म है, पर निर्वाण अत्यंत शीतल है। केवल निर्वाण की शीतलता है; संसार की गर्मी नहीं है।

257.194.25

संचेतन्ति शिलान्तस्था यथालं शालभञ्जिकाः अनुत्कीर्णास्तथा ब्रह्म चेततीदमखण्डितम् ॥ २५ ॥

saṃcetanti śilāntasthā yathālaṃ śālabhañjikāḥ anutkīrṇāstathā brahma cetatīdamakhaṇḍitam || 25 ||

Just as the rice grains within the husk are aware of their own existence, so too is Brahman, the unbroken consciousness, aware of its own existence.

जैसे चावल के भूसे में चावल के दाने अपने अस्तित्व को जानते हैं, वैसे ही ब्रह्म, अखंडित चेतना, अपने अस्तित्व को जानता है।

267.194.26

यथा चेतति सौम्याम्बुकोशस्थं वीचिमण्डलम् तथा चेतति कोशस्य महाचिच्चेत्यमव्ययम् ॥ २६ ॥

yathā cetati saumyāmbukośasthaṃ vīcimaṇḍalam tathā cetati kośasya mahāciccetyamavyayam || 26 ||

Just as the mind perceives the circle of waves in the calm ocean, similarly, it perceives the imperishable great consciousness within the sheath.

जैसे मन शांत समुद्र में लहरों के चक्र को देखता है, वैसे ही यह अविनाशी महाचेतना को कोश में देखता है।

277.194.27

अविभक्तो विभागस्थैरिव शान्तैरनन्तकैः परमार्थाम्बराभोगैस्त्वबोधात्मत्वमन्थरैः ॥ २७ ॥

avibhakto vibhāgasthairiva śāntairanantakaiḥ paramārthāmbarābhogaistvabodhātmatvamantharaiḥ || 27 ||

Undivided, it is as if divided by the peaceful and infinite enjoyments of the ultimate reality, which are the essence of self-awareness.

अविभाजित, यह शांत और अनंत परमार्थ के आनंदों द्वारा विभाजित होने के समान है, जो आत्म-चेतना का सार हैं।

287.194.28

यैर्यैरथास्व आत्मान्तर्भावितश्चेतितश्चिरम् भोगमोक्षप्रभेदेषु तेषां तेषां तथोदितः ॥ २८ ॥

yairyairyathāsva ātmāntarbhāvitaścetitaściram bhogamokṣaprabhedeṣu teṣāṃ teṣāṃ tathoditaḥ || 28 ||

By whichever means the self is perceived as internalized and conscious for a long time, in the distinctions of enjoyment and liberation, it is thus described for each of them.

जिन-जिन साधनों से आत्मा अंतर्भावित और चेतन के रूप में लंबे समय तक देखी जाती है, भोग और मोक्ष के भेदों में, उन-उन के लिए वह ऐसे ही वर्णित है।

297.194.29

मृते वाप्यमृते बन्धौ स्वप्ने स्वप्नविबोधिनः न यथोदेति सत्याख्या तथा दृश्येषु तद्विदः ॥ २९ ॥

mṛte vāpyamṛte bandhau svapne svapnavibodhinaḥ na yathodeti satyākhyā tathā dṛśyeṣu tadvidaḥ || 29 ||

Whether in death or in bondage, in dream or in awakening from dream, the truth does not appear as it is known to the knowers of that truth in the visible world.

चाहे मृत्यु हो या बंधन, स्वप्न हो या स्वप्न से जागरण, सत्य वहाँ ऐसे नहीं प्रकट होता जैसे उस सत्य के ज्ञाताओं को दृश्य जगत में ज्ञात होता है।

307.194.30

यदिदं किल दृश्यादि तच्छान्तमखिलं शिवम् भावितेऽवगतेऽष्यन्तीरति भ्रान्तेः क उद्भवः ॥ ३० ॥

yadidaṃ kila dṛśyādi tacchāntamakhilaṃ śivam bhāvite'vagate'ṣyantīrati bhrānteḥ ka udbhavaḥ || 30 ||

Whatever is seen here is indeed peaceful and entirely auspicious. When it is contemplated and understood, there is no arising of delusion.

जो कुछ भी यहाँ दिखाई देता है, वह शांत और पूर्णतः कल्याणकारी है। जब यह ध्यान और समझ में आता है, तो भ्रम का उदय नहीं होता।

317.194.31

सर्वथा देहसंख्येषु वैतृष्ण्यमुपजायते सम्यग्बोधे सति स्वप्न इवापि स्वार्थकादिषु ॥ ३१ ॥

sarvathā dehasaṃkhyeṣu vaitṛṣṇyamupajāyate samyagbodhe sati svapna ivāpi svārthakādiṣu || 31 ||

In all bodily conditions, dispassion arises when there is true knowledge, just like a dream.

सभी शरीर की स्थितियों में, जब सच्चा ज्ञान होता है, तब वैराग्य उत्पन्न होता है, मानो स्वप्न हो।

327.194.32

वैतृष्णावृद्धेते बोधो बोधाद्वैतृष्ण्यवर्धनम् परस्परेण प्रकटे एते कुड्यप्रकाशवत् ॥ ३२ ॥

vaitṛṣṇāvṛdhete bodho bodhādvaitṛṣṇyavardhanam paraspareṇa prakaṭe ete kuḍyaprakāśavat || 32 ||

Dispassion grows with knowledge, and knowledge increases with dispassion. They manifest mutually, like the light and the wall.

वैराग्य ज्ञान के साथ बढ़ता है, और ज्ञान वैराग्य के साथ बढ़ता है। वे परस्पर एक दूसरे को प्रकट करते हैं, जैसे दीवार और प्रकाश।

337.194.33

येन बोधेन वैतृष्ण्यं धनदारसुतादि वा स्वनूनमपि संपन्नं जाड्यं तत्संस्थितं तथा ॥ ३३ ॥

yena bodhena vaitṛṣṇyaṃ dhanadārasutādi vā svanūnamapi saṃpannaṃ jāḍyaṃ tatsaṃsthitaṃ tathā || 33 ||

By the knowledge that brings dispassion, even the attainment of wealth, wife, children, etc., is considered dull.

ज्ञान जो वैराग्य लाता है, उसके द्वारा धन, पत्नी, बच्चे आदि की प्राप्ति भी मूर्खतापूर्ण मानी जाती है।

347.194.34

एतावदेव बोधस्य बोधत्वं यद्वितृष्णता पाण्डित्यं नाम तन्मौर्ख्य यत्र नास्ति वितृष्णता ॥ ३४ ॥

etāvadeva bodhasya bodhatvaṃ yadvitṛṣṇatā pāṇḍityaṃ nāma tanmaurkhya yatra nāsti vitṛṣṇatā || 34 ||

The essence of knowledge is dispassion. What is called scholarship is foolishness where there is no dispassion.

ज्ञान की सार वैराग्य है। जहाँ वैराग्य नहीं है, वहाँ विद्वता कहलाने वाली चीज मूर्खता है।

357.194.35

न तु वैतृष्ण्यवोधाड्यौ न परस्परवर्धितौ असत्यावेव तौ नाम नष्टौ चित्रहुताशवत् ॥ ३५ ॥

na tu vaitṛṣṇyavodhāḍhyau na parasparavardhitau asatyāveva tau nāma naṣṭau citrahutāśavat || 35 ||

Dispassion and knowledge are not two separate entities, nor do they increase each other. They are merely names, and they perish like the sacrificial fire and its smoke.

वैराग्य और ज्ञान दो अलग-अलग चीजें नहीं हैं, न ही वे एक दूसरे को बढ़ाते हैं। वे केवल नाम हैं, और वे यज्ञ की अग्नि और उसके धुएँ की तरह नष्ट हो जाते हैं।

367.194.36

परमा बोधवैतृष्ण्यसंपत्तिर्मोक्ष उच्यते तत्रानन्ते पदे शान्ते वसता च नशोच्यते ॥ ३६ ॥

paramā bodhavaitṛṣṇyasaṃpattirmokṣa ucyate tatrānante pade śānte vasatā ca naśocyate || 36 ||

The ultimate attainment of knowledge and freedom from desire is called liberation. One who abides in that infinite, peaceful state is not to be grieved for.

परम ज्ञान और वैराग्य की प्राप्ति को मोक्ष कहते हैं। जो उस अनन्त, शान्त पद में निवास करता है, उसके लिए शोक नहीं करना चाहिए।

377.194.37

गतं गम्यं कृतं कायं दृष्टं दृश्यमशेषतः यावत्सर्वे शिवं शान्तमेकमाद्यमनामयम ॥ ३७ ॥

gataṃ gamyaṃ kṛtaṃ kāyaṃ dṛṣṭaṃ dṛśyamaśeṣataḥ yāvatsarve śivaṃ śāntamekamādyamanāmayam || 37 ||

That which has been attained, that which is to be attained, that which has been done, that which is to be done, that which has been seen, and that which is to be seen—all these are the one, eternal, peaceful, and blissful Śiva.

जो प्राप्त हुआ है, जो प्राप्त होना है, जो किया हुआ है, जो करना है, जो देखा हुआ है, और जो देखना है—ये सभी एक, अनादि, शान्त, और आनंदमय शिव हैं।

387.194.38

आत्मारामस्य शान्तस्य वैतृष्ण्यस्यानहकृतेः असंकल्प एव भवति स्थितिः स्वस्यैव निर्मला ॥ ३८ ॥

ātmārāmasya śāntasya vaitṛṣṇyasyānahakṛteḥ asaṃkalpaiva bhavati sthitiḥ svasyeva nirmalā || 38 ||

For the one who delights in the Self, who is peaceful, free from desire, and without ego, the natural state is pure and free from any mental constructs.

जो आत्मा में आनंद लेता है, जो शान्त है, वैराग्य से युक्त है, और अहंकार से मुक्त है, उसकी स्वाभाविक अवस्था शुद्ध और मानसिक निर्माणों से मुक्त होती है।

397.194.39

सहस्रेभ्यः सहस्रेभ्यः कश्चिदुत्थाय वीर्यवान् भिनत्ति वासनाजालं पञ्जरं केसरी यथा ॥ ३९ ॥

sahasrebhyaḥ sahasrebhyaḥ kaścidutthāya vīryavān bhinatti vāsanājālaṃ pañjaraṃ kesarī yathā || 39 ||

Out of thousands, one heroic individual rises and breaks the web of desires, like a lion breaking out of a cage.

हजारों में से एक वीर व्यक्ति उठता है और इच्छाओं के जाल को तोड़ देता है, जैसे सिंह पिंजड़े से बाहर निकलता है।

407.194.40

प्राप्तज्योतिर्बोधशुद्धिः परमन्तःप्रकाशवान् नीहारः शरदीवाशु स्वयमेवोपशाम्यति ॥ ४० ॥

prāptajyotirbodhaśuddhiḥ paramantaḥprakāśavān nīhāraḥ śaradīvāśu svayamevopaśāmyati || 40 ||

Having attained the light of knowledge and purity of understanding, one who is illuminated from within, like the autumn mist, quickly dissipates on its own.

ज्ञान के प्रकाश और समझ की शुद्धता प्राप्त करने वाला, जो अंतर से प्रकाशित है, वह शरद ऋतु की धुंध की तरह, अपने आप शीघ्र ही विलीन हो जाता है।

417.194.41

ज्ञातज्ञेयस्त्वसंकल्पः संकल्पातिशयाशयः अवासनो व्यवहृतौ वातवत्स्पन्दते न वा ॥ ४१ ॥

jñātajñeyastvasaṃkalpaḥ saṃkalpātiśayāśayaḥ avāsano vyavahṛtau vātavatspandate na vā || 41 ||

The knower and the known are mere mental constructs; the mind, with its excessive desires, fluctuates in its activities like the wind, or it does not.

ज्ञाता और ज्ञेय मात्र मानसिक निर्माण हैं; मन, अपनी अतिशय इच्छाओं के साथ, हवा की तरह अपनी गतिविधियों में झूमता है, या नहीं झूमता।

427.194.42

आसीद्धीरान्मनस्कारैर्भ्रान्तिमात्रैकनिश्चयात् यः सर्वत्र खवद्भावस्तदवासनमासितम् ॥ ४२ ॥

āsīddhīrānmanaskārairbhrāntimātraikaniścayāt yaḥ sarvatra khavadbhāvastadavāsanamāsitam || 42 ||

Due to the firm conviction of mere delusion arising from mental impressions, there is a sense of existence everywhere; that is called avāsana.

मानसिक संस्कारों से उत्पन्न मात्र भ्रांति के दृढ़ विश्वास के कारण, हर जगह अस्तित्व का एहसास होता है; यह अवासन कहलाता है।

437.194.43

निर्वासने भाव उदारसत्त्वे ब्रह्माखिलं दृश्यमिति प्रबुद्धे स्थिरैकनिर्वाणमतावनन्तो मोक्षाभिधानः प्रशमोऽभ्युदेति ॥ ४३ ॥

nirvāsane bhāva udārasattve brahmākhilaṃ dṛśyamiti prabuddhe sthiraikanirvāṇamatāvananto mokṣābhidhānaḥ praśamo'bhyudeti || 43 ||

In the absence of avāsana, with a noble disposition, everything is seen as Brahman; in the awakened one, there is a steady and unwavering state of nirvāṇa, which is the ultimate liberation and tranquility.

अवासन की अनुपस्थिति में, उदार स्वभाव के साथ, सब कुछ ब्रह्म के रूप में दिखाई देता है; जाग्रत व्यक्ति में, एक स्थिर और अटल निर्वाण की स्थिति होती है, जो परम मुक्ति और शांति है।