Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 190 — 88 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | ज्ञानस्य ज्ञेयतापत्तिर्बन्ध इत्यभिधीयते | तस्यैव ज्ञेयताशान्तिर्मोक्ष इत्यभिधीयते || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | jñānasya jñeyatāpattirbandha ityabhidhīyate | tasyaiva jñeyatāśāntirmokṣa ityabhidhīyate || 1 ||

English

Vasishtha said: The perception of knowledge as an object is called bondage. The cessation of that perception is called liberation.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: ज्ञान को ज्ञेय मानना बंधन कहलाता है। उसी ज्ञेयता का शांत होना मोक्ष कहलाता है।

2

श्रीराम उवाच | ज्ञानस्य ज्ञेयताशान्तिः कथं ब्रह्मन्प्रवर्तते | सा रूढा बन्धताबुद्धिः कथं वात्र निवर्तते || २ ||

śrīrāma uvāca | jñānasya jñeyatāśāntiḥ kathaṃ brahmanpravartate | sā rūḍhā bandhatābuddhiḥ kathaṃ vātra nivartate || 2 ||

English

Rama said: How does the cessation of the perception of knowledge as an object occur, O Brahman? How does that firmly established notion of bondage cease?

हिन्दी

राम ने कहा: ज्ञान की ज्ञेयता का शांत होना कैसे होता है, हे ब्रह्मन्? वह दृढ़ बंधन की बुद्धि कैसे यहाँ समाप्त होती है?

3

श्रीवसिष्ठ उवाच | सम्यग्ज्ञानेन बोधेन मन्दबुद्धिर्निवर्तते | निराकारा निजा शान्ता मुक्तिरेवं प्रवर्तते || ३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | samyagjñānena bodhena mandabuddhirnivartate | nirākārā nijā śāntā muktirevaṃ pravartate || 3 ||

English

Vasishtha said: Through right knowledge and awareness, the dull intellect is removed. Thus, formless, one's own, and peaceful liberation occurs.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सही ज्ञान और बोध से मंद बुद्धि दूर हो जाती है। इस प्रकार, निराकार, अपनी, और शांत मुक्ति होती है।

4

श्रीराम उवाच | बोधः केवलतारूपः सम्यग्ज्ञानं किमुच्यते | येन बन्धादयं जन्तुरशेषेण विमुच्यते || ४ ||

śrīrāma uvāca | bodhaḥ kevalatārūpaḥ samyagjñānaṃ kimucyate | yena bandhādayaṃ janturśeṣeṇa vimucyate || 4 ||

English

Rama said: What is called right knowledge, which is of the nature of pure awareness, by which this being is completely liberated from bondage?

हिन्दी

राम ने कहा: शुद्ध बोध की प्रकृति वाला सही ज्ञान क्या कहलाता है, जिससे यह जीव बंधन से पूर्ण रूप से मुक्त हो जाता है?

5

श्रीवसिष्ठ उवाच | ज्ञानस्य ज्ञेयता नास्ति केवलं ज्ञानमव्ययम् | अवाच्यमितिबोधोन्तः सम्यग्ज्ञानमितिस्मृतम् || ५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | jñānasya jñeyatā nāsti kevalaṃ jñānamavyayam | avācyamitibodhontaḥ samyagjñānamitisṃṛtam || 5 ||

English

Vasishtha said: Knowledge has no objectivity; it is pure and imperishable. This inner awareness is called right knowledge.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: ज्ञान की कोई ज्ञेयता नहीं है; यह शुद्ध और अविनाशी है। यह अंतर्निहित बोध सही ज्ञान कहलाता है।

6

श्रीराम उवाच | ज्ञानस्य ज्ञेयता भिन्ना त्वन्तः केति मुने वद | उत्पाद्यो ज्ञानशब्दश्च भावे वा करणेऽथ किम् || ६ ||

śrīrāma uvāca | jñānasya jñeyatā bhinnā tvantaḥ keti mune vada | utpādyo jñānaśabdaśca bhāve vā karaṇe'tha kim || 6 ||

English

Sri Rama said: O sage, how is the knowability of knowledge different from the knowledge itself? Is the word 'knowledge' used to denote a state or an instrument?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे मुनि, ज्ञान की ज्ञेयता ज्ञान से कैसे भिन्न है? 'ज्ञान' शब्द किस भाव या करण के लिए उपयोग किया जाता है?

7

श्रीवसिष्ठ उवाच | बोधमात्रं भवेज्ज्ञानं भावसाधनमात्रकम् | न ज्ञानज्ञेययोर्भेदः पवनस्पन्दयोरिव || ७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | bodhamātraṃ bhavejjñānaṃ bhāvasādhanamātrakam | na jñānajñeyayorbhedaḥ pavanaspanadayoriva || 7 ||

English

Vasishtha said: Knowledge is merely awareness, a means to achieve a state. There is no difference between knowledge and the known, just as there is no difference between the wind and its vibration.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: ज्ञान केवल बोध है, एक भाव को प्राप्त करने का साधन। ज्ञान और ज्ञेय में कोई अंतर नहीं है, जैसे हवा और उसकी कंपन में कोई अंतर नहीं है।

8

श्रीराम उवाच | एवं चेत्तत्कथमयं ज्ञानज्ञेयादिविभ्रमः | सिद्धः शशविषाणाभो भविष्यद्भूतभव्यशः || ८ ||

śrīrāma uvāca | evaṃ cet tat kathamayaṃ jñānajñeyādivibhramaḥ | siddhaḥ śaśaviṣāṇābho bhaviṣyadbhūtabhavyaśaḥ || 8 ||

English

Sri Rama said: If this is so, then how did this illusion of knowledge and the known arise? It is like the horns of a hare, something that will be, has been, and is being.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि ऐसा है, तो यह ज्ञान और ज्ञेय का भ्रम कैसे उत्पन्न हुआ? यह खरगोश के सींग की तरह है, जो होगा, हुआ है, और हो रहा है।

9

श्रीवसिष्ठ उवाच | बाह्यार्थभ्रान्तितो ज्ञेया भ्रमबुद्धिरिहोदिता | बाह्यश्चाभ्यन्तरश्चार्थो न संभवति कश्चन || ९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | bāhyārthabhrāntito jñeyā bhramabuddhirihoditā | bāhyaścābhyantaraścārtho na saṃbhavati kaścana || 9 ||

English

Vasishtha said: The deluded mind perceives external objects as real. However, there is no such thing as an external or internal object.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: भ्रांत मन बाह्य वस्तुओं को वास्तविक मानता है। हालाँकि, बाह्य या आंतरिक कोई वस्तु नहीं है।

10

श्रीराम उवाच | योऽयं प्रत्यक्षदृश्योऽर्थो मुने त्वमहमादिकः | भूतादिरनुभूतात्मा स कथं नास्ति मे वद || १० ||

śrīrāma uvāca | yo'yaṃ pratyakṣadṛśyo'rtho mune tvamahamādikaḥ | bhūtādiranubhūtātmā sa kathaṃ nāsti me vada || 10 ||

English

Sri Rama said: O sage, this object that is directly perceived, which includes you, me, and everything else, how can it not exist? Please explain this to me.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे मुनि, यह वस्तु जो प्रत्यक्ष दिखाई देती है, जिसमें आप, मैं, और सब कुछ शामिल है, यह कैसे नहीं हो सकती? कृपया मुझे यह समझाएँ।

11

श्रीवसिष्ठ उवाच । आदिसर्गविधावेव विराडात्मादिकोऽनघ । जातो न कश्चिदेवार्थो ज्ञेयस्यातो न संभवः || ११ ||

śrīvashiṣṭha uvāca | ādisargavidhāveva virāḍātmādiko'nagha | jāto na kaścidevārtho jñeyasyāto na saṃbhavaḥ || 11 ||

English

Sri Vasistha said: In the beginning of creation, O sinless one, even the Virat Atman and others are born, but there is no purpose for anything to be known, hence there is no existence.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: सृष्टि के आदि में, हे निष्पाप, विराट् आत्मा और अन्य भी उत्पन्न होते हैं, परंतु किसी भी चीज़ को जानने का कोई उद्देश्य नहीं है, इसलिए कोई अस्तित्व नहीं है।

12

श्रीराम उवाच । भविष्यद्भूतभव्यस्था जगद्दृष्टिरियं मुने । नित्यानुभूयमानापि न जातेति किमुच्यते || १२ ||

śrīrāma uvāca | bhaviṣyadbhūtabhavyasthā jagaddṛṣṭiriyam mune | nityānubhūyamānāpi na jāteti kimucyate || 12 ||

English

Sri Rama said: O sage, this world-vision which includes the past, present, and future, is constantly experienced, yet why is it said that it is not born?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे मुनि, यह जगत् दृष्टि जो भूत, वर्तमान और भविष्य को शामिल करती है, निरंतर अनुभव की जाती है, फिर भी क्यों कहा जाता है कि यह उत्पन्न नहीं है?

13

श्रीवसिष्ठ उवाच । स्वप्नार्थमृगतृष्णाम्बुद्वीन्दुसंकल्पितार्थवत् । मिथ्या जगदहंत्वं च भाति केशोण्ड्रकं यथा || १३ ||

śrīvashiṣṭha uvāca | svapnārthamṛgatṛṣṇāmbudvīndusaṃkalpitārthavat | mithyā jagadahantvaṃ ca bhāti keśoṇḍrakaṃ yathā || 13 ||

English

Sri Vasistha said: Like a dream, a mirage, or a bubble, the world and the sense of 'I' appear to be false, just like a reflection in a mirror.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जैसे स्वप्न, मृगतृष्णा, या बुलबुला, वैसे ही जगत् और 'मैं' का अहं भी झूठा प्रतीत होता है, जैसे दर्पण में प्रतिबिंब।

14

श्रीराम उवाच । अहं त्वमयमित्यादिजगज्जठरमप्यलम् । कथं न जातं भगवन्सर्गादावनुभूतिमत् || १४ ||

śrīrāma uvāca | ahaṃ tvamayamityādijagajjaṭharamapyalam | kathaṃ na jātaṃ bhagavansargādāvanubhūtimat || 14 ||

English

Sri Rama said: O Lord, how can it be that the world, which includes 'I', 'you', 'this', and so on, is not born, even though it is experienced from the beginning of creation?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भगवन्, कैसे हो सकता है कि जगत्, जिसमें 'मैं', 'तुम', 'यह', आदि शामिल है, सृष्टि के आदि से अनुभव किया जाता है, फिर भी उत्पन्न नहीं है?

15

श्रीवसिष्ठ उवाच । कारणाज्जायते कार्यं नान्यथेत्येव निश्चयः । सर्वोपशान्तौ जगतामुत्पत्तौ नास्ति कारणम् || १५ ||

śrīvashiṣṭha uvāca | kāraṇājjāyate kāryaṃ nānyathetyeva niścayaḥ | sarvopaśāntau jagatāmutpattau nāsti kāraṇam || 15 ||

English

Sri Vasistha said: It is certain that an effect arises from a cause, and not otherwise. In the ultimate tranquility of all, there is no cause for the creation of the world.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: यह निश्चित है कि एक कारण से एक परिणाम उत्पन्न होता है, और किसी अन्य तरीके से नहीं। सब की अंतिम शांति में, जगत् के उत्पन्न होने का कोई कारण नहीं है।

16

श्रीराम उवाच | महाप्रलयसंपत्तौ शिष्टं यदजमव्ययम् | तत्कथं नाम सर्गस्य न भवेत्कारणं मुने || १६ ||

śrīrāma uvāca | mahāpralayasaṃpattau śiṣṭaṃ yadajamavyayam | tatkathaṃ nāma sargasya na bhavetkāraṇaṃ mune || 16 ||

English

Sri Rama said: During the great dissolution, that which remains unborn and imperishable, how can it not be the cause of creation, O sage?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: महाप्रलय के समय, जो अजन्मा और अविनाशी है, वह सृष्टि का कारण कैसे नहीं हो सकता, हे मुनि?

17

श्रीवसिष्ठ उवाच | यदस्ति कारणे कार्यं तत्तस्मात्संप्रवर्तते | न त्वसज्जायते राम न घटाज्जायते पटः || १७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yadasti kāraṇe kāryaṃ tattasmātsaṃpravartate | na tvasajjāyate rāma na ghaṭājjāyate paṭaḥ || 17 ||

English

Sri Vasistha said: That which exists as the effect in the cause, it arises from that. But the non-existent does not arise, O Rama, just as a cloth does not arise from a pot.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जो कारण में कार्य के रूप में है, वह उससे उत्पन्न होता है। लेकिन असत् उत्पन्न नहीं होता, हे राम, जैसे घड़े से कपड़ा नहीं उत्पन्न होता।

18

श्रीराम उवाच | जगत्सूक्ष्मेण रूपेण महाप्रलय आगते | आस्ते ब्रह्मणि तत्तस्मात्पुनरेव प्रवर्तते || १८ ||

śrīrāma uvāca | jagatsūkṣmeṇa rūpeṇa mahāpralaya āgate | āste brahmaṇi tattasmātpunareva pravartate || 18 ||

English

Sri Rama said: When the great dissolution comes, the universe exists in a subtle form in Brahman, and from that it arises again.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जब महाप्रलय आता है, तो ब्रह्म में सूक्ष्म रूप में जगत रहता है, और उससे फिर से उत्पन्न होता है।

19

श्रीवसिष्ठ उवाच | महाप्रलयपर्यन्ते केन सर्गास्तितानघ | अनुभूता महाबुद्धे तत्रस्था सा च कीदृशी || १९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | mahāpralayaparyante kena sargāstitānagha | anubhūtā mahābuddhe tatrasthā sā ca kīdṛśī || 19 ||

English

Sri Vasistha said: O sinless one, by what means do creations exist up to the great dissolution? O wise one, what is the nature of the experience that exists there?

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे निष्पाप, महाप्रलय तक सृष्टियाँ किस प्रकार से रहती हैं? हे महाबुद्धिमान, वहाँ जो अनुभव है, उसका स्वरूप कैसा है?

20

श्रीराम उवाच | ज्ञप्त्यात्मिका श्रीस्तत्रस्था तादृशेरनुभूयते | व्योमात्मिका तु न भवेन्न सत्तामसदेति हि || २० ||

śrīrāma uvāca | jñaptyātmikā śrīstatrastā tādṛśeranubhūyate | vyomātmikā tu na bhavenna sattāmasadeti hi || 20 ||

English

Sri Rama said: The glory that exists there is of the nature of consciousness and is experienced as such. However, that which is of the nature of space does not exist, for it is neither being nor non-being.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: वहाँ जो श्री है, वह चेतना की प्रकृति की है और ऐसे ही अनुभव की जाती है। लेकिन जो आकाश की प्रकृति का है, वह नहीं होता, क्योंकि वह न तो सत् है न ही असत्।

21

श्रीवसिष्ठ उवाचएवं चेत्तन्महाबाहो ज्ञप्तिरेव जगत्त्रयम्विशुद्धज्ञानदेहस्य कुतो मरणजन्मनी || २१ ||

śrīvasiṣṭha uvācaevaṃ cettanmahābāho jñaptireva jagattrayamviśuddhajñānadehasya kuto maraṇajanmanī || 21 ||

English

Vasishtha said: If this is so, O mighty-armed one, then the knowledge of the three worlds is indeed the body of pure knowledge. How can there be birth and death?

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: यदि ऐसा है, हे महाबाहो, तो तीनों लोकों का ज्ञान वास्तव में शुद्ध ज्ञान का शरीर है। फिर जन्म और मृत्यु कैसे हो सकती है?

22

श्रीराम उवाचतदेवमादितो नास्ति सर्गस्तदियमागताकुतः कथमिव भ्रान्तिरिति मे भगवन्वद || २२ ||

śrīrāma uvācatadevamādito nāsti sargastadiyamāgatākutaḥ kathamiva bhrāntiriti me bhagavanvada || 22 ||

English

Rama said: O Lord, if there is no creation from the beginning, how did this delusion arise? Please explain this to me.

हिन्दी

राम ने कहा: हे भगवन्, यदि शुरुआत से ही कोई सृष्टि नहीं है, तो यह भ्रांति कैसे उत्पन्न हुई? कृपया मुझे यह समझाएं।

23

श्रीवसिष्ठ उवाचकार्यकारणताभावाद्भावाभावौ स्त एव नो इदं च चेत्यते यद्यत्स्वात्मा चेतति चेतितम् || २३ ||

śrīvasiṣṭha uvācakāryakāraṇatābhāvādbhāvābhāvau sta eva noidaṃ ca cetyate yadyatsvātmā cetati cetitam || 23 ||

English

Vasishtha said: Due to the absence of cause and effect, both existence and non-existence are the same. This is perceived by the self, which is the perceiver.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: कारण और परिणाम के अभाव के कारण, अस्तित्व और अनस्तित्व एक ही हैं। यह आत्मा द्वारा देखा जाता है, जो द्रष्टा है।

24

श्रीराम उवाचचेतिता चेतति यन्त्रं द्रष्टा दृश्यत्वमीश्वरःकथमेति कथं वह्निं दहेत्काष्ठं कदा किल || २४ ||

śrīrāma uvācacetitā cetati yantraṃ draṣṭā dṛśyatvamīśvaraḥkathameti kathaṃ vahniṃ dahetkāṣṭhaṃ kadā kila || 24 ||

English

Rama said: How can the perceiver, who is the Lord, be the object of perception? How can fire burn wood?

हिन्दी

राम ने कहा: द्रष्टा, जो ईश्वर है, कैसे दृश्य हो सकता है? आग कैसे लकड़ी को जला सकती है?

25

श्रीवसिष्ठ उवाचद्रष्टा न याति दृश्यत्वं दृश्यस्यासम्भवादतःद्रष्टैव केवलो भाति सर्वात्मैकघनाकृतिः || २५ ||

śrīvasiṣṭha uvācadraṣṭā na yāti dṛśyatvaṃ dṛśyasyāsaṃbhavādataḥdraṣṭaiva kevalo bhāti sarvātmaikaghanākṛtiḥ || 25 ||

English

Vasishtha said: The seer does not become the object of perception because the object of perception is non-existent. Only the seer shines alone, being the essence of all selves.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: द्रष्टा दृश्य नहीं बनता क्योंकि दृश्य अस्तित्वहीन है। केवल द्रष्टा ही चमकता है, जो सभी आत्माओं का सार है।

26

श्रीराम उवाच | चिन्मात्रं तदनाद्यन्तं चेत्यं चेतयते तदा | तदिदं जगदाभानं कुतः स्याच्चेत्यसंभवः || २६ ||

śrīrāma uvāca | cinmātraṃ tadanādyantaṃ cetyaṃ cetayate tadā | tadidaṃ jagadābhānaṃ kutaḥ syāccetyasaṃbhavaḥ || 26 ||

English

Shri Rama said: That which is pure consciousness, without beginning or end, perceives the perceivable. How can this world appear without the perceivable?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जो शुद्ध चेतना है, जिसका न आदि है न अंत, वह जानने योग्य को जानता है। बिना जानने योग्य के यह जगत कैसे प्रकट हो सकता है?

27

श्रीवसिष्ठ उवाच | चेत्यं हि कारणाभावान्न संभवति किंचन | चेत्याभावाच्चेतनस्य मुक्तताऽवाच्यता सदा || २७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | cetyaṃ hi kāraṇābhāvānna saṃbhavaṭi kiṃcana | cetyābhāvāccetanasya muktatā'vācyatā sadā || 27 ||

English

Shri Vasistha said: Indeed, the perceivable does not exist without a cause. Due to the absence of the perceivable, the freedom of consciousness is always indescribable.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: निश्चय ही, जानने योग्य बिना कारण के नहीं होता। जानने योग्य के अभाव से चेतना की मुक्ति सदा अवर्णनीय है।

28

श्रीराम उवाच | एवं चेत्तदहन्तादि चेत्यं कथमिदं कुतः | कथं जगद्वेदनं च कथं स्पन्दादिवेदनम् || २८ ||

śrīrāma uvāca | evaṃ cet tadahantādi cetyaṃ kathamidaṃ kutaḥ | kathaṃ jagadvedanaṃ ca kathaṃ spandādivedanam || 28 ||

English

Shri Rama said: If that is the case, how and from where does this perceivable, such as the ego, arise? How is the knowledge of the world and the perception of movement possible?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि ऐसा है, तो यह जानने योग्य, जैसे अहंकार, कैसे और कहाँ से उत्पन्न होता है? जगत का ज्ञान और गति की अनुभूति कैसे संभव है?

29

श्रीवसिष्ठ उवाच | कारणासंभवादादावेवोत्पन्नं न किंचन | कुतश्चेत्यमतः शान्तं सर्वं सर्गस्तु विभ्रमः || २९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kāraṇāsaṃbhavaādādāvevotpannaṃ na kiṃcana | kutaścetyamataḥ śāntaṃ sarvaṃ sargastu vibhramaḥ || 29 ||

English

Shri Vasistha said: Due to the non-existence of the cause, nothing is produced in the beginning. Therefore, from where is the perceivable? All creation is merely an illusion.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: कारण के अभाव से आदि में कुछ भी उत्पन्न नहीं होता। तो फिर जानने योग्य कहाँ से है? सारा सृजन मात्र एक भ्रम है।

30

श्रीराम उवाच | अत्र मे विगतोल्लेखे निश्चेत्यचलनादिके | सकृद्विभाते विमले विभ्रमः कस्य कीदृशः || ३० ||

śrīrāma uvāca | atra me vigatollekhe niścetyacalanādike | sakṛdvibhāte vimale vibhramaḥ kasya kīdṛśaḥ || 30 ||

English

Shri Rama said: In this state of pure, motionless, and unblemished consciousness, where there is no trace of the perceivable, how can there be any illusion?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: इस अवस्था में जहाँ शुद्ध, निश्चल और निर्मल चेतना है, जहाँ जानने योग्य का कोई चिह्न नहीं है, वहाँ भ्रम कैसे हो सकता है?

31

श्रीवसिष्ठ उवाच | कारणाभावतो राम नास्त्येव खलु विभ्रमः | सर्वं त्वमहमित्यादि शान्तमेकमनामयम् || ३१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kāraṇābhāvato rāma nāstyeva khalu vibhramaḥ | sarvaṃ tvamahamityādi śāntamekamanāmayam || 31 ||

English

Vasishtha said: O Rama, due to the absence of cause, there is indeed no delusion. Everything is peaceful, one, and free from disease, beginning with 'I am you'.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, कारण के अभाव से वास्तव में कोई भ्रम नहीं है | सब कुछ शान्त, एक और रोगमुक्त है, 'मैं तुम हूँ' से शुरू होकर |

32

श्रीराम उवाच | ब्रह्मन्भ्रममिवापन्नः प्रष्टुं जानामि नाधिकम् | नात्यन्तं च प्रबुद्धोऽस्मि पृच्छामि किमिहाधुना || ३२ ||

śrīrāma uvāca | brahmanbharamamivāpannaḥ praṣṭuṃ jānāmi nādhikam | nātyantaṃ ca prabuddho'smi pṛcchāmi kimihādhunā || 32 ||

English

Rama said: O Brahman, I seem to have fallen into delusion, I do not know much to ask. I am not fully awakened, what should I ask now?

हिन्दी

राम ने कहा: हे ब्रह्मन, मुझे लगता है कि मैं भ्रम में फँस गया हूँ, मैं पूछने के लिए बहुत कुछ नहीं जानता | मैं पूरी तरह से जागृत नहीं हूँ, अब मुझे क्या पूछना चाहिए?

33

श्रीवसिष्ठ उवाच | कारणस्यैव निकषं पृच्छ माऽऽकारणक्षयात् | परे स्वभावेऽनिर्वाच्ये स्वयं विश्रान्तिमैष्यसि || ३३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kāraṇasyeva nikaṣaṃ pṛccha mā'ākāraṇakṣayāt | pare svabhāve'nirvācye svayaṃ viśrāntimaiṣyasi || 33 ||

English

Vasishtha said: Ask about the root of the cause itself, do not be destroyed by the lack of cause. In the supreme, inexpressible nature, you will find rest yourself.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: कारण की जड़ के बारे में पूछो, कारण के अभाव से नष्ट न हो | परम, अनिर्वचनीय स्वभाव में, तुम स्वयं विश्राम पाओगे |

34

श्रीराम उवाच | मन्येऽहं कारणाभावात्पूर्वमेव न सर्गता | उदिता तेन कस्यायं चेत्यचेतनविभ्रमः || ३४ ||

śrīrāma uvāca | manye'haṃ kāraṇābhāvātpūrvameva na sargatā | uditā tena kasyāyaṃ cetya cetanavibhramaḥ || 34 ||

English

Rama said: I think that due to the absence of cause, there was no creation before. From that, whose is this delusion of the conscious and the unconscious?

हिन्दी

राम ने कहा: मैं सोचता हूँ कि कारण के अभाव से पहले सृष्टि नहीं थी | उससे, यह चेतन और अचेतन का भ्रम किसका है?

35

श्रीवसिष्ठ उवाच | अकारणत्वात्सर्वत्र शान्तत्वाद्भ्रान्तिरस्ति नो | अनभ्यासवशादेव न विश्राम्यति केवलम् || ३५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | akāraṇatvātsarvatra śāntatvādbhrāntirasti no | anabhyāsavaśādeva na viśrāmyati kevalam || 35 ||

English

Vasishtha said: Due to the absence of cause everywhere, there is peace, hence there is no delusion. Only due to lack of practice, it does not rest.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: कारण के अभाव से सर्वत्र शान्ति है, इसलिए कोई भ्रम नहीं है | केवल अभ्यास के अभाव से ही यह विश्राम नहीं करता |

36

श्रीराम उवाच | कुतो भवेदनभ्यासो भवेदभ्यसनं कुतः | कुतोऽभ्यासात्मिका भ्रान्तिरेषा पुनरुपस्थिता || ३६ ||

śrīrāma uvāca | kuto bhavedanabhyāso bhavedabhyasanaṃ kutaḥ | kuto'bhyāsātmikā bhrāntireṣā punarupasthitā || 36 ||

English

Sri Rama said: From where does non-practice arise, and from where does practice arise? From where does this delusion, which is of the nature of practice, arise again?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: अभ्यास नहीं करने से क्या होता है, और अभ्यास करने से क्या होता है? इस अभ्यास स्वभाव की भ्रांति फिर से कहाँ से उत्पन्न होती है?

37

श्रीवसिष्ठ उवाच | अनन्तत्वादनन्तस्य भ्रान्तिर्नास्ति च संप्रति | अभ्यासभ्रान्तिरखिलं महाचिद्धनमक्षतम् || ३७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | anantatvādanantasya bhrāntirnāsti ca saṃprati | abhyāsabhrāntirakhilaṃ mahāciddhanamakṣatam || 37 ||

English

Sri Vasistha said: Due to the infinite nature of the infinite, there is no delusion at present. The delusion of practice encompasses the entire unharmed great treasure of consciousness.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: अनंत के अनंत स्वभाव के कारण, वर्तमान में कोई भ्रांति नहीं है। अभ्यास की भ्रांति पूरे अक्षत महान चेतना के खजाने को घेरे हुए है।

38

श्रीराम उवाच | उपदेश्योपदेशादावनया शब्दसंपदा | किमन्यद्वद मे ब्रह्मन्सर्वस्मिञ्छान्ततां गते || ३८ ||

śrīrāma uvāca | upadeśyopadeśādāvanayā śabdasampadā | kimanyadvad me brahman sarvasmiñchāntatāṃ gate || 38 ||

English

Sri Rama said: O Brahman, by the grace of the initial instruction and the wealth of words, what else is there to say when everything has attained peace?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे ब्रह्मन, प्रारंभिक उपदेश और शब्दों की समृद्धि के अनुग्रह से, जब सब कुछ शांति प्राप्त कर लेता है, तो और क्या कहना बाकी है?

39

श्रीवसिष्ठ उवाच | उपदेश्योपदेशात्म ब्रह्म ब्रह्मणि संस्थितम् | बोधात्मनि न मोक्षोऽस्ति न बन्धोऽस्तीति निश्चयः || ३९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | upadeśyopadeśātma brahma brahmaṇi saṃsthitam | bodhātmani na mokṣo'sti na bandho'stīti niścayaḥ || 39 ||

English

Sri Vasistha said: The essence of the instruction is Brahman, which is established in Brahman. In the self-aware consciousness, there is neither liberation nor bondage, this is the certainty.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: उपदेश का सार ब्रह्म है, जो ब्रह्म में स्थित है। स्वयं-जागरूक चेतना में न तो मोक्ष है न बंधन, यह निश्चय है।

40

श्रीराम उवाच | देशकालक्रियाद्रव्यभेदवेदनचेतसाम् | सर्वस्यासंभवे सर्वसत्ता कथमुपस्थिता || ४० ||

śrīrāma uvāca | deśakālakriyādravyabhedavedanacetasām | sarvasyāsaṃbhave sarvasattā kathamupasthitā || 40 ||

English

Sri Rama said: When there is no distinction of place, time, action, substance, perception, and consciousness, how does the existence of all things arise?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जब स्थान, समय, क्रिया, पदार्थ, अनुभूति और चेतना का कोई भेद नहीं है, तो सब कुछ की सत्ता कैसे उत्पन्न होती है?

41

श्रीवसिष्ठ उवाच | देशकालक्रियाद्रव्यभेदवेदनचेतसाम् | अज्ञानमात्रादितरा सत्ता नान्यास्ति नो पुरा || ४१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | deśakālakriyādravyabhedavedanacetasām | ajñānamātrāditārā sattā nānyāsti no purā || 41 ||

English

Śrī Vasistha said: There is no other existence except ignorance of the differences in place, time, action, substance, knowledge, and consciousness.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: स्थान, काल, क्रिया, द्रव्य, ज्ञान और चेतना के भेदों के अज्ञान के अलावा कोई अन्य सत्ता नहीं है।

42

श्रीराम उवाच | बोध्यबोधकतापत्तेरभावाद्वोधता कथम् | द्वैतैक्यासंभवे ब्रह्मत्कारणासंभवे सति || ४२ ||

śrīrāma uvāca | bodhyabodhakatāpatterabhāvādbodhatā katham | dvaitaikyāsaṃbhave brahmatkāraṇāsaṃbhave sati || 42 ||

English

Śrī Rāma said: How can there be knowledge when there is no existence of the knower and the known? When duality and unity are impossible, and the cause of Brahman is non-existent.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: ज्ञाता और ज्ञेय के अभाव में ज्ञान कैसे हो सकता है? जब द्वैत और एकता असंभव हैं, और ब्रह्म का कारण असंभव है।

43

श्रीवसिष्ठ उवाच | बोधेन बोधतामेति बोधशब्दस्तु बोध्यताम् | भवद्विषयमेवायमुचितो नास्मदादिषु || ४३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | bodhena bodhatāmeti bodhaśabdastu bodhyatām | bhavadviṣayamevāyamucito nāsmadādiṣu || 43 ||

English

Śrī Vasistha said: Knowledge attains the state of knowledge, and the word 'knowledge' is appropriate for the known. It is not suitable for us.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: ज्ञान ज्ञान की अवस्था को प्राप्त करता है, और 'ज्ञान' शब्द ज्ञेय के लिए उपयुक्त है। यह हमारे लिए उपयुक्त नहीं है।

44

श्रीराम उवाच | बोध एव यदाहंत्वमेति बोधान्यता तदा | कुत एषा परेऽनन्ते नासावतिजलेऽमले || ४४ ||

śrīrāma uvāca | bodha eva yadāhaṃtvameti bodhānyatā tadā | kuta eṣā pare'nante nāsāvatijale'male || 44 ||

English

Śrī Rāma said: When knowledge itself becomes 'I' and 'you', then there is a difference in knowledge. How can this be in the infinite, pure, and boundless?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जब ज्ञान ही 'मैं' और 'तुम' बन जाता है, तब ज्ञान में भेद होता है। यह अनंत, शुद्ध और असीम में कैसे हो सकता है?

45

श्रीवसिष्ठ उवाच | यत्तद्वोधस्य बोधत्वं तदेवाहंत्वमुच्यते | द्वित्वमत्रानिलस्पन्ददृशोरिव निगद्यते || ४५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yattadvodhasya bodhatvaṃ tadevāhaṃtvamucyate | dvitvamatrānilaspandadṛśoriva nigadyate || 45 ||

English

Śrī Vasistha said: That which is the nature of knowledge is called 'I'. Duality is described here as the vibration of the wind, like the vision of the seer.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जो ज्ञान की प्रकृति है, वह 'मैं' कहलाता है। यहाँ द्वैत वायु के स्पंदन के समान, दृष्टि के रूप में वर्णित किया जाता है।

46

श्रीराम उवाच | सौम्याब्ध्यन्तस्तरङ्गादिर्यथादत्ते यथास्थितम् | तथा स्वरूपमात्रात्म बोध्यं बोधोऽवबुद्धवान् || ४६ ||

śrīrāma uvāca | saumyābdhyantastaraṅgādiryathādatte yathāsthitam | tathā svarūpamātrātma bodhyaṃ bodho'vabuddhavān || 46 ||

English

Sri Rama said: Just as the calm ocean takes on the form of waves and other things as they are, similarly, the self-awareness of the pure self should be understood as it is.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जैसे शान्त समुद्र तरंगों और अन्य चीजों का रूप लेता है वैसे ही, शुद्ध आत्मा की स्वयं की जागरूकता को जैसा है वैसा ही समझना चाहिए।

47

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं चेत्तत्कथं कः स्याद्दोषो द्वित्वादिदोषतः | अनन्ते स्थित एकस्मिञ्छान्ते पूर्णे परे पदे || ४७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ cet tat kathaṃ kaḥ syād doṣo dvitvādidōṣataḥ | anante sthita ekasmiñchānte pūrṇe pare pade || 47 ||

English

Sri Vasistha said: If it is so, then how can there be any fault arising from duality and other defects in the infinite, tranquil, complete, and supreme state?

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: यदि ऐसा है, तो अनन्त, शान्त, पूर्ण और परम अवस्था में द्वैत और अन्य दोषों से कोई दोष कैसे हो सकता है?

48

श्रीराम उवाच | कोऽत्र कल्पयिताहंत्वं भुङ्क्ते भोक्ता च कश्च वा | यन्मूलं यज्जगद्भ्रान्तिरनन्ता प्रविजृम्भते || ४८ ||

śrīrāma uvāca | ko'tra kalpayitāhaṃtvaṃ bhuṅkte bhoktā ca kaśca vā | yanmūlaṃ yajjagadbhrāntiranantā pravijṛmbhate || 48 ||

English

Sri Rama said: Who is the creator of the ego here? Who enjoys and who is the enjoyer? From what root does the endless delusion of the world arise?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यहाँ अहंकार का सृजनकर्ता कौन है? कौन भोग करता है और कौन भोगी है? इस दुनिया की अनंत भ्रांति का मूल क्या है?

49

श्रीवसिष्ठ उवाचज्ञेयसत्तावबोधे हि बन्धनं सच्च नास्त्यलम्ज्ञप्तेः सर्वार्थरूपत्वाद्वन्धभोक्षावतः कुतः || ४९ ||

śrīvasiṣṭha uvācajñeyasattāvabodhe hi bandhanaṃ sacca nāstyalamjñapteḥ sarvārtharūpatvādvandhabhokṣāvataḥ kutaḥ || 49 ||

English

Sri Vasistha said: In the realization of the true nature of the self, there is no bondage or truth. How can there be enjoyment of duality when the self is the form of all things?

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: आत्मा के सच्चे स्वरूप के ज्ञान में न बंधन है न सत्य। जब आत्मा सब कुछ का रूप है, तो द्वैत का भोग कैसे हो सकता है?

50

श्रीराम उवाच | ज्ञप्तेर्बाह्यार्थता दीपान्नीलादीव प्रवर्तते | बाह्यस्त्वर्थोऽस्ति सद्रूपो ननु दृष्टोपलम्भनः || ५० ||

śrīrāma uvāca | jñapterbāhyārthatā dīpānnīlādīva pravartate | bāhyastvarto'sti sadrūpo nanu dṛṣṭopalambhaṇaḥ || 50 ||

English

Sri Rama said: The external reality of knowledge arises like the blue color from a lamp. But is there not an external object that is perceived?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: ज्ञान की बाह्य वास्तविकता दीपक से नीले रंग की तरह उत्पन्न होती है। लेकिन क्या कोई बाह्य वस्तु नहीं है जो देखी जाती है?

51

श्रीवसिष्ठ उवाच | अकारणस्य कार्यस्य बाह्यस्यार्थस्य सत्यता | येयं सा भ्रान्तिमात्रात्मरूपिणी नेतराङ्गिका || ५१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | akāraṇasya kāryasya bāhyasyārthasya satyatā | yeyaṃ sā bhrāntimātrātmariṇī netarāṅgikā || 51 ||

English

Vasishtha said: The reality of the external object, which is the effect without a cause, is merely an illusion and nothing else.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जो कारण के बिना कार्य है, उस बाह्य वस्तु की सत्यता केवल भ्रांति मात्र है, और कुछ नहीं।

52

श्रीराम उवाच | स्वप्नः सत्योऽस्त्वसत्यो वा दुःखं तावत्प्रयच्छति | तथैवेयं जगद्भ्रान्तिः क उपायोऽत्र कथ्यताम् || ५२ ||

śrīrāma uvāca | svapnaḥ satyo'stvasatyo vā duḥkhaṃ tāvatprayacchati | tathaiveyaṃ jagadbhrāntiḥ ka upāyo'tra kathyatām || 52 ||

English

Rama said: Whether a dream is true or false, it causes suffering. Similarly, this worldly illusion causes suffering. What is the remedy for this?

हिन्दी

राम ने कहा: चाहे स्वप्न सत्य हो या असत्य, यह दुःख देता है। इसी प्रकार, यह जगत् भ्रांति भी दुःख देती है। इसका क्या उपाय है?

53

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं तावद्यथा स्वप्नस्तथेयं चेज्जगत्स्थितिः | तत्पिण्डग्रहतार्थानां सर्वैव भ्रान्तितोदिता || ५३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ tāvadyathā svapnastatheyaṃ cejjagatssthitiḥ | tatpiṇḍagrahatārthānāṃ sarvaiva bhrāntitoditā || 53 ||

English

Vasishtha said: Just as a dream is an illusion, so is the existence of the world. All objects perceived in the world are born out of illusion.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जैसे स्वप्न भ्रांति है, वैसे ही यह जगत् की स्थिति भी भ्रांति है। जगत् में जो भी वस्तुएँ दिखाई देती हैं, वे सब भ्रांति से उत्पन्न हैं।

54

श्रीराम उवाच | किमेतावति संपन्ने संपन्नं भवति प्रियम् | कथं च शाम्यत्यर्थानां स्वप्नादौ पिण्डरूपता || ५४ ||

śrīrāma uvāca | kimetāvati saṃpanne saṃpannaṃ bhavati priyam | kathaṃ ca śāmyatyarthānāṃ svapnādau piṇḍarūpatā || 54 ||

English

Rama said: What is achieved by this? Does it become dear? How does the objectivity of things in dreams and the world cease?

हिन्दी

राम ने कहा: इससे क्या प्राप्त होता है? क्या यह प्रिय हो जाता है? स्वप्न और जगत् में वस्तुओं की पिण्डरूपता कैसे शांत होती है?

55

श्रीवसिष्ठ उवाच | पूर्वापरपरामर्शात्पिण्डतार्थेषु शाम्यति | स्वप्नेऽप्येवं स्थिते स्थूला भावना विनिवर्तते || ५५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | pūrvāparaparāmarśātpīṇḍatārtheṣu śāmyati | svapne'pyevaṃ sthite sthūlā bhāvanā vinivartate || 55 ||

English

Vasishtha said: By reflecting on the past and future, the objectivity of things ceases. Even in dreams, when such reflection is established, the gross perception dissolves.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: भूत और भविष्य पर विचार करने से वस्तुओं की पिण्डरूपता शांत हो जाती है। स्वप्न में भी, जब ऐसा विचार स्थापित होता है, तो स्थूल भावना विलीन हो जाती है।

57

श्रीवसिष्ठ उवाच | उद्धृस्तमसदाभासमुत्पन्ननगरोपमम् | वर्षप्रोन्मृष्टचित्राभं जगत्पश्यत्यवासनः || ५७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | uddhṛstamasadābhāsamutpannanagaropamam | varṣapronmṛṣṭacitrābhaṃ jagatpaśyatyavāsanaḥ || 57 ||

English

Vasishtha said: One who is free from desires sees the world as an illusory reflection, like a city appearing in the sky, or a painting washed away by the rains.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जो व्यक्ति वासना मुक्त है, वह संसार को एक मिथ्या प्रतिबिम्ब के रूप में देखता है, जैसे आकाश में उठती हुई नगरी या बारिश से धुली हुई चित्रकारी।

58

श्रीराम उवाच | ततः किं तस्य भवति वासनातानवे स्थिते | पिण्डग्रहे गतेऽर्थानां स्वप्नोपमजगत्स्थितेः || ५८ ||

śrīrāma uvāca | tataḥ kiṃ tasya bhavati vāsanātānave sthite | piṇḍagrahe gate'rthānāṃ svapnopamajagatsthiteḥ || 58 ||

English

Rama asked: Then what happens to that person when the desires are firmly established, when the body is gone, and the world appears like a dream?

हिन्दी

राम ने पूछा: फिर उस व्यक्ति के साथ क्या होता है जब वासनाएँ दृढ़ता से स्थित हो जाती हैं, शरीर चला जाता है, और संसार स्वप्न के समान दिखाई देता है?

59

श्रीवसिष्ठ उवाच | संकल्परूपजगतः क्रमात्सापि विलीयते | वासना तस्य तेनाशु स निर्वाति विवासनः || ५९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | saṃkalparūpajagataḥ kramātsāpi vilīyate | vāsanā tasya tenāśu sa nirvāti vivāsanaḥ || 59 ||

English

Vasishtha said: The world, which is a form of imagination, gradually dissolves. With the dissolution of desires, one becomes free from desires.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: संसार, जो कल्पना का रूप है, धीरे-धीरे विलीन हो जाता है। वासनाओं के विलय के साथ, व्यक्ति वासना मुक्त हो जाता है।

60

श्रीराम उवाच | अनेकजन्मसंरूढा शाखा प्रसवशालिनी | भवबन्धकरी घोरा कथं शाम्यति वासना || ६० ||

śrīrāma uvāca | anekajanmasaṃrūḍhā śākhā prasavaśālinī | bhavabandhakarī ghorā kathaṃ śāmyati vāsanā || 60 ||

English

Rama asked: How does the terrible desire, which has been firmly rooted through many births, which is productive and causes bondage, become pacified?

हिन्दी

राम ने पूछा: कैसे वह भयानक वासना, जो अनेक जन्मों से दृढ़ता से जड़ पकड़ चुकी है, जो उत्पादक है और बंधन का कारण है, शांत होती है?

61

श्रीवसिष्ठ उवाच | यथाभूतार्थविज्ञानाद्भ्रान्तिमात्रात्मनि स्थिते | पिण्डग्रहवियुक्तेऽस्मिन्दृश्यचक्रे क्रमात्क्षयः || ६१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yathābhūtārthavijñānādbhrāntimātrātmani sthite | piṇḍagrahaviyukte'smin dṛśyacakre kramātkṣayaḥ || 61 ||

English

Vasishtha said: When one knows the true nature of things and understands that delusion is the essence of the self, then the body is released from its grasp, and gradually the visible world diminishes.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जब कोई वास्तविकता को जान लेता है और समझ लेता है कि भ्रम ही आत्मा का सार है, तब शरीर अपनी पकड़ से मुक्त हो जाता है, और धीरे-धीरे दृश्य संसार घटता जाता है।

62

श्रीराम उवाच | पिण्डग्रहविमुक्तेऽस्मिन्दृश्यचक्रे क्रमान्मुने | संपद्यते किमपरं कथं शान्तिः प्रजायते || ६२ ||

śrīrāma uvāca | piṇḍagrahavimukte'smin dṛśyacakre kramān mune | saṃpadyate kim aparaṃ kathaṃ śāntiḥ prajāyate || 62 ||

English

Sri Rama said: When the body is freed from the grasp of the senses, what else happens, O sage? How does peace arise?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जब शरीर इन्द्रियों के आग्रह से मुक्त हो जाता है, तब और क्या होता है, हे मुनि? शान्ति कैसे उत्पन्न होती है?

63

श्रीवसिष्ठ उवाच | पिण्डग्रहभ्रमे शान्ते चित्तमात्रात्मतां गते | निरोधगौरवोन्मुक्ते जगत्यास्थोपशाम्यति || ६३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | piṇḍagrahabhrame śānte cittamātrātmatāṃ gate | nirodhagauravonmukte jagatyāsthopaśāmyati || 63 ||

English

Vasistha said: When the delusion of the body is calmed and the mind attains its true nature, freed from the heaviness of restraint, one finds peace in the world.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जब शरीर का भ्रम शान्त हो जाता है और मन अपने वास्तविक स्वरूप को प्राप्त होता है, रोक की भारीपन से मुक्त होकर, व्यक्ति जगत में शान्ति पाता है।

64

श्रीराम उवाच | बालसंकल्परूपेऽस्मिन्स्थिते जगति भासुरे | कथमास्थोपशमनं तादृग्दुःखाय किं नरः || ६४ ||

śrīrāma uvāca | bālasaṃkalparūpe'smin sthite jagati bhāsure | kathamāsthopaśamanaṃ tādṛg duḥkhāya kiṃ naraḥ || 64 ||

English

Sri Rama said: When the world is established in the form of childish desires, how can there be peace? What kind of person experiences such suffering?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जब जगत बालसुलभ इच्छाओं के रूप में स्थित होता है, तब शान्ति कैसे हो सकती है? ऐसे दुःख कौन सा व्यक्ति भोगता है?

65

श्रीवसिष्ठ उवाच | संकल्पमात्रसंपन्ने नष्टे दुःखं कथं भवेत् | संकल्पचित्तमात्रं यत्तत्तावत्प्रविचार्यताम् || ६५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | saṃkalpamātrasaṃpanne naṣṭe duḥkhaṃ kathaṃ bhavet | saṃkalpacittamātraṃ yat tat tāvat pravicāryatām || 65 ||

English

Vasistha said: When desires are completely fulfilled, how can there be suffering? Let us examine the mind that is full of desires.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जब इच्छाएँ पूरी तरह से पूर्ण हो जाती हैं, तब दुःख कैसे हो सकता है? इच्छाओं से भरे मन का विचार करें।

66

श्रीराम उवाच | कीदृशं भगवंश्चित्तं कथं तत्प्रविचार्यते | किं च संपद्यते ब्रूहि तस्मिन्सम्यग्विचारिते || ६६ ||

śrīrāma uvāca | kīdṛśaṃ bhagavaṃś cittaṃ kathaṃ tat pravicāryate | kiṃ ca saṃpadyate brūhi tasmin samyag vicārite || 66 ||

English

Sri Rama said: O Lord, what kind of mind is it? How is it to be examined? And what happens when it is properly examined? Please tell me.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भगवन्, मन कैसा होता है? उसे कैसे विचारा जाए? और जब उसे ठीक से विचारा जाता है, तब क्या होता है? मुझे बताएँ।

67

श्रीवसिष्ठ उवाच | चितश्चेत्योन्मुखत्वं यत्तच्चित्तमिति कथ्यते | विचार एष एवास्य वासनानेन शाम्यति || ६७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | citaścetyonmukhatvaṃ yattaccittamiti kathyate | vicāra eṣa evāsya vāsanānena śāmyati || 67 ||

English

Vasishtha said: The tendency of consciousness towards objects is called the mind. This very inquiry calms its impressions.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: चेतना की वस्तुओं की ओर उन्मुखता को मन कहते हैं। यही विचार इसकी वासनाओं को शांत करता है।

68

श्रीराम उवाच | कियन्नाम भवेद्वह्मन्न चेत्योन्मुखता चितेः | चित्तस्याचित्ततोदेति कथं निर्वाणकारिणी || ६८ ||

śrīrāma uvāca | kiyan nāma bhaved vahmanna cetyonmukhatā citeḥ | cittasya acittatodeti kathaṃ nirvāṇakāriṇī || 68 ||

English

Rama said: O revered one, what is this tendency of consciousness towards objects? How does the mind, which is essentially non-conscious, lead to liberation?

हिन्दी

राम ने कहा: हे पूज्य, चेतना की वस्तुओं की ओर उन्मुखता क्या है? मन, जो कि अचेतन है, कैसे मुक्ति का कारण बनता है?

69

श्रीवसिष्ठ उवाच | चेत्यं न संभवत्येव चित्किं चेतयते कुतः | चेत्यासंभवतश्चित्तसत्ता नास्ति ततश्चिरम् || ६९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | cetyaṃ na saṃbhavatyeva cit kiṃ cetayate kutaḥ | cetyāsaṃbhavataścittasattā nāsti tataściram || 69 ||

English

Vasishtha said: The object does not exist at all. How can consciousness perceive what does not exist? Therefore, the existence of the mind is not real.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: वस्तु वास्तव में अस्तित्व में नहीं है। चेतना उसे कैसे जान सकती है जो अस्तित्व में नहीं है? इसलिए, मन का अस्तित्व वास्तविक नहीं है।

70

श्रीराम उवाच | कथं न संभवत्येतच्चेत्यं यदनुभूयते | अपह्नवश्चानुभवे क्रियते कथमीदृशः || ७० ||

śrīrāma uvāca | kathaṃ na saṃbhavatyetaccetyaṃ yadanubhūyate | apahnavaścānubhave kriyate kathamīdṛśaḥ || 70 ||

English

Rama said: How can the object, which is experienced, not exist? How is such a denial made in experience?

हिन्दी

राम ने कहा: वह वस्तु जो अनुभव की जाती है, कैसे अस्तित्व में नहीं हो सकती? अनुभव में ऐसा नकार कैसे किया जाता है?

71

श्रीवसिष्ठ उवाच | यादृक्स्यादज्ञविषयं जगत्तस्य न सत्यता | यादृक्व तज्ज्ञविषयं तदनाख्यं यदद्वयम् || ७१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yādṛksyādajñaviṣayaṃ jagattasya na satyatā | yādṛkva tajjñaviṣayaṃ tadanākhyaṃ yadadvayam || 71 ||

English

Vasishtha said: Whatever is perceived by the ignorant is not real. Whatever is known by the wise is inexpressible and non-dual.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जो कुछ भी अज्ञानी द्वारा देखा जाता है, वह वास्तविक नहीं है। जो कुछ भी ज्ञानी द्वारा जाना जाता है, वह अनिर्वचनीय और अद्वैत है।

72

श्रीराम उवाच | त्रिजगत्कीदृगज्ञानां कथं तस्य न सत्यता | तज्ज्ञानां तु जगद्यादृक्तद्वक्तुं किं न युज्यते || ७२ ||

śrīrāma uvāca | trijagatkīdṛgajñānāṃ kathaṃ tasya na satyatā | tajjñānāṃ tu jagadyādṛktadvaktuṃ kiṃ na yujyate || 72 ||

English

Shri Rama said: How is it that the knowledge of the three worlds is not true? Why is it not appropriate to describe the world as it is known?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: तीनों जगतों के ज्ञान की सत्यता कैसे नहीं है? जैसा ज्ञान है, उस जगत को वैसा ही बताना क्यों उचित नहीं है?

73

श्रीवसिष्ठ उवाच | आद्यन्तद्वैतमज्ञानां तज्ज्ञानां तन्न विद्यते | जगच्च नो संभवति नित्यानुत्पन्नमादितः || ७३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ādyantadvaitamajñānāṃ tajjñānāṃ tanna vidyate | jagaccano saṃbhavati nityānutpannamāditaḥ || 73 ||

English

Shri Vasistha said: The knowledge of the duality of beginning and end does not exist. The world does not arise, it is eternally unborn from the beginning.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: आदि और अंत के द्वैत ज्ञान का अस्तित्व नहीं है। जगत उत्पन्न नहीं होता, यह आदि से ही नित्य अजन्मा है।

74

श्रीराम उवाच | आदितो यदनुत्पन्नं न संभवति कर्हिचित् | असद्रूपमनाभासं कथं तदनुभूयते || ७४ ||

śrīrāma uvāca | ādito yadanutpannaṃ na saṃbhavati karhicit | asadrūpamanābhāsaṃ kathaṃ tadanubhūyate || 74 ||

English

Shri Rama said: If something is unborn from the beginning, it does not arise at any time. How is that which is of the nature of non-existence and without appearance experienced?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि कोई चीज आदि से ही अजन्मा है, तो वह कभी भी उत्पन्न नहीं होती। असत् स्वरूप और अनाभास कैसे अनुभव किया जाता है?

75

श्रीवसिष्ठ उवाच | असदेव सदाभासमनुत्पन्नमकारणम् | जाग्रत्स्वप्नवदुद्भूतमर्थकृच्चानुभूयते || ७५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | asadeva sadābhāsam anutpannaṃ akāraṇam | jāgratsvapnavadudbhūtam arthakṛccānubhūyate || 75 ||

English

Shri Vasistha said: That which is non-existent appears as existent, unborn, and without cause. It arises like a dream in the waking state and is experienced as real.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जो असत् है, वह सत् के रूप में प्रकट होता है, अजन्मा और अकारण है। वह जाग्रत् स्वप्न की तरह उत्पन्न होता है और वास्तविक के रूप में अनुभव किया जाता है।

76

श्रीराम उवाच | स्वप्नादौ कल्पनादौ च यद्दृश्यमनुभूयते | तज्जाग्रद्रूपसंस्कारादनुष्ठानानुभूतितः || ७६ ||

śrīrāma uvāca | svapnādau kalpanādau ca yaddṛśyamanubhūyate | tajjāgradrūpasanskārādanuṣṭhānānubhūtitḥ || 76 ||

English

Shri Rama said: Whatever is seen and experienced in dreams and imaginations is due to the impressions of the waking state and the continuity of experience.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: स्वप्न और कल्पना में जो कुछ भी देखा और अनुभव किया जाता है, वह जाग्रत् अवस्था के संस्कारों और अनुभव की निरंतरता के कारण है।

77

श्रीवसिष्ठ उवाच | किं जाग्रद्रूपमाहोस्विदन्यत्स्वप्नेऽनुभूयते | संकल्पे च मनोराज्ये इति मे वद राघव || ७७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kiṃ jāgradrūpamāhosvidanyatsvapne'nubhūyate | saṃkalpe ca manorājye iti me vada rāghava || 77 ||

English

Vasishtha said: Is the waking state different from what is experienced in dreams and imaginings? Tell me, Raghava.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: क्या जाग्रत अवस्था स्वप्न और कल्पना से अलग है? हे रघुनाथ, मुझे बताओ।

78

श्रीराम उवाच | स्वप्नेषु कल्पनाद्येषु जाग्रदेवावभासते | संस्कारात्मतया नित्यं मनोराज्यभ्रमेषु च || ७८ ||

śrīrāma uvāca | svapneṣu kalpanādyeṣu jāgradevāvabhāsate | saṃskārātmataayā nityaṃ manorājyabhrameṣu ca || 78 ||

English

Rama said: In dreams and imaginings, the waking state itself appears due to the impressions of the mind.

हिन्दी

राम ने कहा: स्वप्न और कल्पना में, जाग्रत अवस्था ही मन की संस्कारों के कारण प्रकट होती है।

79

श्रीवसिष्ठ उवाच | तदेव जाग्रत्संस्कारात्स्वप्नश्चेदवभासते | तत्स्वप्ने लुठितं गेहं कथं प्रातरवाप्यते || ७९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | tadeva jāgratsaṃskārātsvapnaścedavabhāsate | tatsvapne luṭhitaṃ gehaṃ kathaṃ prātaravāpyate || 79 ||

English

Vasishtha said: If the dream itself appears due to the impressions of the waking state, how does the house seen in the dream reappear in the morning?

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: यदि स्वप्न जाग्रत अवस्था के संस्कारों के कारण प्रकट होता है, तो स्वप्न में देखा गया घर सुबह कैसे दिखाई देता है?

80

श्रीराम उवाच | न जाग्रद्राजते स्वप्ने तद्ब्रह्मान्यत्तदेव हि | बुद्धमेतत्कथं त्वन्यदपूर्वमिव भासते || ८० ||

śrīrāma uvāca | na jāgradrājate svapne tadbrahmānyattadeva hi | buddhametatkathaṃ tvanyadapūrvamiva bhāsate || 80 ||

English

Rama said: The waking state does not shine in the dream. That Brahman is indeed different from that. How does this known thing appear as something new?

हिन्दी

राम ने कहा: जाग्रत अवस्था स्वप्न में चमकती नहीं है। वह ब्रह्म उससे अलग है। यह ज्ञात चीज नई कैसे दिखाई देती है?

81

श्रीवसिष्ठ उवाच | नानुभूतोऽनुभूतश्च चेतस्यर्थोऽवभासते | सर्गाद्यन्तादिमध्येषु स्वभ्यस्तस्त्विति भासते || ८१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | nānubhūto'nubhūtaśca cetasyartho'vabhāsate | sargādyantādimadhyeṣu svabhyastastviti bhāsate || 81 ||

English

Vasishtha said: The unperceived and the perceived both appear as objects of the mind. In creation, end, beginning, and middle, it is practiced by itself, thus it appears.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: अनुभूत और अनुभूत दोनों मन के विषय के रूप में प्रकट होते हैं। सृष्टि, अंत, आदि और मध्य में, यह स्वयं अभ्यास करता है, इसलिए यह प्रकट होता है।

82

श्रीराम उवाच | एवं स्वप्नात्मकं भाति जगदित्येव बुद्धवान् | ग्रहवत्स्वप्नयक्षोऽयं कथं ब्रह्मंश्चिकित्स्यते || ८२ ||

śrīrāma uvāca | evaṃ svapnātmakaṃ bhāti jagadityeva buddhvān | grahavatsvapnayakṣo'yaṃ kathaṃ brahmaṃścikitsyate || 82 ||

English

Sri Rama said: Thus, this world appears to be dream-like to the enlightened one. How can this dream-like illusion, which is like a planet, be treated as Brahman?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: इस प्रकार, यह जगत ज्ञानी को स्वप्न-सदृश प्रतीत होता है | यह ग्रह-सदृश स्वप्न कैसे ब्रह्म के रूप में चिकित्सित किया जाएगा?

83

श्रीवसिष्ठ उवाच | योऽयं संसरणस्वप्नः स किंकारणको भवेत् | कार्यान्न कारणं भिन्नमिति दृष्टं विचारय || ८३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yo'yaṃ saṃsaraṇasvapnaḥ sa kiṃkāraṇako bhavet | kāryānna kāraṇaṃ bhinnamiti dṛṣṭaṃ vicāraya || 83 ||

English

Sri Vasistha said: What is the cause of this dream of transmigration? It is seen that the effect is not different from the cause. Reflect on this.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस संसार स्वप्न का कारण क्या है? यह देखा गया है कि कार्य कारण से भिन्न नहीं है | इस पर विचार करो |

84

श्रीराम उवाच | चित्तं स्वप्नोपलम्भानां हेतुस्तस्मात्तदेव ते | विश्वं चाद्यन्तरहितमनासारमनामयम् || ८४ ||

śrīrāma uvāca | cittaṃ svapnopalambhānāṃ hetustasmāttadeva te | viśvaṃ cādyantarahitamanāsāramanāmayam || 84 ||

English

Sri Rama said: The mind is the cause of dream experiences. Therefore, that mind itself is the universe, which is devoid of beginning and end, essence, and disease.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: मन स्वप्न अनुभवों का कारण है | इसलिए, वही मन ही ब्रह्मांड है, जो आदि और अंत से रहित, सार और रोग से मुक्त है |

85

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं चित्तं महाबुद्धे महाचिद्धनमेव तत् | तथास्थितं न स्वप्नादि किंचनास्तीतरात्मकम् || ८५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ cittaṃ mahābuddhe mahāciddhanameva tat | tathāsthitaṃ na svapnādi kiṃcanāstītarātmakam || 85 ||

English

Sri Vasistha said: Thus, O great wise one, the mind is indeed the great treasure of consciousness. Established thus, there is nothing else like dreams or anything else.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार, हे महान ज्ञानी, मन वास्तव में चेतना का महान खजाना है | इस प्रकार स्थित, स्वप्न या कुछ और नहीं है |

86

श्रीराम उवाच | अवयवावयविनोर्यथा भिन्नस्तथा स हि | तत्रानवयवे ब्रह्मण्येकता जगदादिना || ८६ ||

śrīrāma uvāca | avayavāvayavinoryathā bhinnastathā sa hi | tatrānavaye brahmaṇyekatā jagadādinā || 86 ||

English

Sri Rama said: Just as the part and the whole are distinct, so is it with Brahman, which is one without parts, the origin of the universe.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जैसे अंश और समूह अलग-अलग होते हैं, वैसे ही ब्रह्म है, जो अंशों से रहित, ब्रह्मांड का आदि है |

87

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं न संभवत्येव नित्यानुत्पन्नमादितः | जगत्तेनाजरं शान्तमजं सर्वमवेधितम् || ८७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ na saṃbhavatyeva nityānutpannamāditaḥ | jagattēnājaraṃ śāntamajaṃ sarvamavēdhitam || 87 ||

English

Vasishtha said: Thus, the world, which is eternally unborn from the beginning, does not exist at all. Therefore, it is unchanging, peaceful, unborn, and known to all.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार, जगत् जो आदि से ही नित्य अनुत्पन्न है, वह वास्तव में नहीं है| इसलिए वह अपरिवर्तनशील, शान्त, अजन्मा और सभी को ज्ञात है|

88

श्रीराम उवाच | काकतालीयवन्मन्ये सर्गाद्यन्तादयो भ्रमाः | भ्रान्तिद्रष्टृत्वभोक्तृत्वसहिताः परमे पदे || ८८ ||

śrīrāma uvāca | kākatālīyavatmanye sargādyantādayaḥ bhramāḥ | bhrāntidraṣṭṛtvabhoktṛtvasahitāḥ parame pade || 88 ||

English

Rama said: I consider the creation, existence, and destruction of the world to be illusions, like the illusion of a crow and a palm fruit. These illusions are accompanied by the false notions of being the seer and the enjoyer in the supreme state.

हिन्दी

राम ने कहा: मैं जगत् की उत्पत्ति, स्थिति और विनाश को कौए और ताड़ के फल के भ्रम की तरह भ्रम मानता हूँ| ये भ्रम द्रष्टा और भोक्ता की भ्रान्तियों से युक्त हैं परम पद में|

89

श्रीवसिष्ठ उवाच | या व्यापारवती रसाद्रसविदां काचित्कवीनां नवा दृष्टिर्या परिनिष्ठितार्थविषयोन्मेषा च वैपश्चिती | ते द्वे अप्यवलम्ब्य विश्वमखिलं निर्वर्णितं निर्वृतं यावद्दृष्टिदृशो न सन्ति कलिता नौ शून्यता नो भ्रमः || ८९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yā vyāpāravatī rasādrasavidāṃ kācitkavīnāṃ navā dṛṣṭiryā pariniṣṭhitārthaviṣayonmēṣā ca vaipascitī | tē dvē apyavalambya viśvamakhilaṃ nirvarṇitaṃ nirvṛtaṃ yāvaddṛṣṭidṛśo na santi kalitā nau śūnyatā no bhramaḥ || 89 ||

English

Vasishtha said: The poetic vision that is full of activity and the discriminating insight that is firmly established in the ultimate reality are both necessary for describing the entire universe as content and peaceful. As long as these two visions are not disturbed, there is neither emptiness nor illusion.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: काव्यात्मक दृष्टि जो गतिविधियों से भरी है और विवेकपूर्ण अन्तर्दृष्टि जो परम सत्य में स्थिर है, दोनों आवश्यक हैं सम्पूर्ण विश्व को सन्तुष्ट और शान्त के रूप में वर्णित करने के लिए| जब तक ये दो दृष्टियाँ विक्षुब्ध नहीं होतीं, तब तक न तो शून्यता है न ही भ्रम|

← Chapter 189Chapter 191 →