Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 166 — 40 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | सार्थकेनात्मशब्देन ख्यातिशब्देन चोज्झिताम् | आत्मख्यातिमिमां विद्धि शिलाजठरनिर्घनाम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | sārthakenātmaśabdena khyātiśabdena cojjhitām | ātmakhyātimimāṃ viddhi śilājaṭharanirghanām || 1 ||

English

Sri Vasistha said: Know this self-awareness, which is indicated by the meaningful word 'self' and devoid of the word 'awareness', to be as solid as a stone.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस आत्म-ख्याति को जानो, जो अर्थपूर्ण आत्मशब्द से इंगित है और ख्यातिशब्द से रहित है, पत्थर की तरह सख्त।

2

आदिसर्गात्प्रभृत्येव चिद्व्योमैवेत्थमाततम् | कचत्यात्मनि यत्तस्य बुद्धा तेनैव सर्गता || २ ||

ādisargātprabhṛtyeva cidvyomaive ttamātataṃ | kacatyātmani yattasya buddhā tenaiva sargatā || 2 ||

English

From the beginning of creation, this consciousness alone is pervaded thus. That which shines in the self, the wise know it as the cause of creation.

हिन्दी

सृष्टि के आदि से ही यह चेतना ही इस प्रकार व्याप्त है। जो आत्म में चमकता है, बुद्धिमान लोग उसे ही सृष्टि का कारण मानते हैं।

3

न वहन्तीह सरितो नेहोन्मज्जनमज्जने | व्योम व्योम्न्येव चिद्रूपं कचत्येवमनिङ्गितम् || ३ ||

na vahantīha sarito nehonmajjana majjane | vyoma vyomnyeva cidrūpaṃ kacatyevamanigitam || 3 ||

English

Here, the rivers do not flow, nor is there any immersion or emergence. Consciousness shines in the form of space, thus it is clearly indicated.

हिन्दी

यहाँ, नदियाँ नहीं बहतीं, न ही कोई डूबना या उभरना है। चेतना आकाश के रूप में चमकती है, इस प्रकार यह स्पष्ट रूप से इंगित है।

4

कचनोक्त्या तु रहितां समग्रेणास्तकल्पनाम् | विनोत्तरपदार्थेन त्वात्मख्यातिमिमां विदुः || ४ ||

kacanoktyā tu rahitāṃ samagreṇāstakalpanām | vinottarapadārthena tvātmakhyātimimāṃ viduḥ || 4 ||

English

Without the utterance of 'shining', devoid of any imagination, and without any subsequent meaning, know this self-awareness.

हिन्दी

चमकने की उक्ति के बिना, कल्पना से रहित, और किसी भी परिणामी अर्थ के बिना, इस आत्म-ख्याति को जानो।

5

आत्मैवेदं जगत्सर्वं ख्यातिर्यत्र न किंचन | अख्यातो नाम न ख्यात्या कदाचित्ख्यापितः क्वचित् || ५ ||

ātmaivedaṃ jagatsarvaṃ khyātiryatra na kiṃcana | akhyāto nāma na khyātyā kadācitkhyāpitaḥ kvacit || 5 ||

English

The self alone is this entire world. Where there is no awareness, the unaware is never known by awareness anywhere.

हिन्दी

आत्मा ही यह सम्पूर्ण जगत् है। जहाँ ख्याति नहीं है, वहाँ अख्यात कभी भी ख्याति द्वारा कहीं भी ज्ञात नहीं होता।

6

ख्यातिरख्यातिरित्यत्र वाचोयुक्तिरवास्तवी | किं तत्र ख्यापनं नाम स्याद्वाप्यख्यापनं च किम् || ६ ||

khyātirakhyātirityatra vācoyuktiravāstavī | kiṃ tatra khyāpanaṃ nāma syādvāpyakhyāpanaṃ ca kim || 6 ||

English

The expression 'knowledge and ignorance' is not real. What is called manifestation there, and what is non-manifestation?

हिन्दी

ज्ञान और अज्ञान की व्याख्या वास्तविक नहीं है। वहाँ जो प्रकटीकरण कहलाता है, और जो अप्रकटीकरण है?

7

अख्यातिरन्यथाख्यातिरसत्ख्यातिरितीतरा | दृश्याश्चिन्मात्ररूपस्य भासश्चित्त्वचमत्कृताः || ७ ||

akhyātiranyathākhyātirasatkhyātiriti itarā | dṛśyāścinmātrarūpasya bhāsaścittvacamatkṛtāḥ || 7 ||

English

Ignorance, misapprehension, and non-existent knowledge are other forms. The perceptions of the pure consciousness are manifested as the self-luminous.

हिन्दी

अज्ञान, भ्रामक ज्ञान, और असत् ज्ञान दूसरे रूप हैं। शुद्ध चेतना की प्रतीतियाँ स्वयंप्रकाश के रूप में प्रकट होती हैं।

8

यथा यथा यदा ये ये चिन्मात्रव्योमभास्वतः | चिदंशवः कचन्त्यच्छास्तदा ते ते तथा तथा || ८ ||

yathā yathā yadā ye ye cinmātravyomabhāsvataḥ | cidaṃśavaḥ kacantyacchāstadā te te tathā tathā || 8 ||

English

As and when the parts of pure consciousness shine forth from the luminous space of consciousness, they manifest accordingly.

हिन्दी

जब और जैसे शुद्ध चेतना के अंश चेतना के प्रकाशमान आकाश से प्रकट होते हैं, तब वे उसी तरह प्रकट होते हैं।

9

आत्मख्यातिरसत्ख्यातिरख्यातिः ख्यातिरन्यथा | इत्येताश्चिच्चमत्कृत्या आत्मख्यातेर्विभूतयः || ९ ||

ātmakhyātirasatkhyātirakhyātiḥ khyātiranyathā | ityetāściccmatkṛtyā ātmakhyātervibhūtayaḥ || 9 ||

English

Self-knowledge, non-existent knowledge, ignorance, and misapprehension are the manifestations of the bliss of consciousness. These are the glories of self-knowledge.

हिन्दी

आत्मज्ञान, असत् ज्ञान, अज्ञान, और भ्रामक ज्ञान चेतना के आनंद के प्रकटीकरण हैं। ये आत्मज्ञान के विभूतियाँ हैं।

10

आत्मख्यातिपदस्यार्थ आत्मख्यातिपदोज्झितः | अनाद्यन्तो निरुल्लेखः सोऽयमेकघनः स्थितः || १० ||

ātmakhyātipadasyārtha ātmakhyātipadodjhitḥ | anādyanto nirullekhaḥ so'yamekaghanaḥ sthitaḥ || 10 ||

English

The meaning of the term 'self-knowledge' is devoid of the term 'self-knowledge'. It is without beginning or end, without any mark, and it stands as the one dense reality.

हिन्दी

आत्मज्ञान शब्द का अर्थ आत्मज्ञान शब्द से रहित है। यह आदि और अंत से रहित है, किसी चिह्न से रहित है, और यह एक घनीभूत वास्तविकता के रूप में स्थित है।

11

तत्रेदं महदाख्यानं श्रृणु श्रवणभूषणम् | दूषणं द्वैतदृष्टीनां द्योतनं बोधभास्वतः || ११ ||

tatredaṃ mahadākhyānaṃ śrṇu śravaṇabhūṣaṇam | dūṣaṇaṃ dvaitadṛṣṭīnāṃ dyotanaṃ bodhabhāsvataḥ || 11 ||

English

Listen to this great narrative, which is an ornament to the ears, a blemish to those who see duality, and an illumination of the radiant knowledge.

हिन्दी

इस महान आख्यान को सुनो, जो कानों का आभूषण है, द्वैत दृष्टि वालों के लिए दोष है, और चमकीले ज्ञान का प्रकाश है।

12

अस्ति योजनकोटीनां सहस्राणि प्रमाणतः | आनीलकुड्यकठिना विमला विपुला शिला || १२ ||

asti yojanakoṭīnāṃ sahasrāṇi pramāṇataḥ | ānīlakuḍyakaṭhinā vimalā vipulā śilā || 12 ||

English

There exists a vast, pure, and extensive rock, hard as a blue crystal, measuring thousands of yojanas in size.

हिन्दी

एक विशाल, शुद्ध और विस्तृत शिला है, जो नीले क्रिस्टल की तरह कठोर है, और जो हजारों योजन की है।

13

नसंधिबन्धा निबिडा वज्रसारा विसारिणी | अत्यन्तपुष्टकठिनजठराकाशनिर्मला || १३ ||

nasandhibandhā nibiḍā vajrasārā visāriṇī | atyantapuṣṭakaṭhinajaṭharākāśanirmalā || 13 ||

English

It is without joints, very dense, with the essence of a diamond, expansive, extremely strong, with a pure inner space.

हिन्दी

यह जोड़ों के बिना, बहुत घना, हीरे की तरह सार वाला, विस्तृत, अत्यंत मजबूत, और शुद्ध अंतरिक्ष वाला है।

14

असंख्यकल्पनिचयमविनाशा घनाङ्गिका | कान्ताङ्गी निर्मलत्वेन व्योमरूपैव लक्ष्यते || १४ ||

asaṃkhyakalpanicayamavināśā ghanāṅgikā | kāntāṅgī nirmalatvena vyomarūpaiva lakṣyate || 14 ||

English

It is an innumerable collection of kalpas, indestructible, with dense limbs, beautiful, and pure, appearing as the form of the sky.

हिन्दी

यह असंख्य कल्पों का संग्रह है, अविनाशी, घने अंगों वाला, सुंदर, और शुद्ध, आकाश के रूप में दिखाई देता है।

15

जातिस्तु ज्ञायते तस्या विशिष्टा नैव केनचित् | कथं कुत्र कदा चेति न विज्ञाता सदैव सा || १५ ||

jātistu jñāyate tasyā viśiṣṭā naiva kenacit | kathaṃ kutra kadā ceti na vijñātā sadaiva sā || 15 ||

English

Its distinct nature is known, but not by anyone specifically. How, where, and when it is not known, it is always unknown.

हिन्दी

इसकी विशिष्ट जाति ज्ञात है, लेकिन किसी के द्वारा नहीं। कैसे, कहाँ, और कब यह नहीं ज्ञात है, यह हमेशा अज्ञात है।

16

अन्तस्तस्यास्तु हृदये भूतधातुविवर्जिते निबिडानन्तकठिना वज्रसाराऽविनाशिनी || १६ ||

antastasyāstu hṛdaye bhūtadhātuvivarjite nibiḍānantakaṭhinā vajrasārāvināśinī || 16 ||

English

In the heart of that (stone), devoid of the elements, there is a very hard, indestructible, and dense essence.

हिन्दी

उस (पत्थर) के हृदय में, जो भूतों से रहित है, एक बहुत ही कठोर, अविनाशी और घनी सत्ता है।

17

लेखामयानि विद्यन्ते स्वाङ्गभूतानि भूरिशः पद्मजालानि शङ्खाश्च गदाश्चक्रादयस्तथा || १७ ||

lekhāmayāni vidyante svāṅgabhūtāni bhūriśaḥ padmajālāni śaṅkhāśca gadāścakrādayastathā || 17 ||

English

Many line-like forms are seen as parts of its own body, such as lotus webs, conch shells, maces, and discs.

हिन्दी

बहुत सी रेखाओं के रूप उसके शरीर के अंगों के रूप में दिखाई देते हैं, जैसे कमल के जाल, शंख, गदा और चक्र।

18

खं वायुः सलिलं तेजो वसुधेत्यभिधा कृता नासीत्तत्र स्वलेखानां जीव इत्येव वै तया || १८ ||

khaṃ vāyuḥ salilaṃ tejo vasudhetiabhidhā kṛtā nāsīttatra svalekhānāṃ jīva ityeva vai tayā || 18 ||

English

Space, air, water, fire, and earth are named thus, but there is no life in those lines, it is said by her.

हिन्दी

आकाश, वायु, जल, अग्नि और पृथ्वी इस प्रकार नामित हैं, लेकिन उन रेखाओं में जीवन नहीं है, उसने कहा।

19

श्रीराम उवाच शिलासौ चेतनं तस्याः कुत इत्युच्यतां मम अचेतना शिला नाम कथं नाम करोति च || १९ ||

śrīrāma uvāca śilāsau cetanaṃ tasyāḥ kuta ityucyatāṃ mama acetanā śilā nāma kathaṃ nāma karoti ca || 19 ||

English

Sri Rama said, 'From where does the consciousness of that stone come? Tell me, how can the non-living stone perform actions?'

हिन्दी

श्री राम ने कहा, 'उस पत्थर की चेतना कहाँ से आती है? मुझे बताओ, जड़ पत्थर कैसे कार्य कर सकता है?'

20

श्रीवसिष्ठ उवाच न चेतना न च जडा सा शिला विपुलोज्ज्वला जातिं जानाति कस्तस्याः कस्तत्रान्यश्च विद्यते || २० ||

śrīvasiṣṭha uvāca na cetanā na ca jaḍā sā śilā vipulojjvalā jātiṃ jānāti kastasyāḥ kastatrānyaśca vidyate || 20 ||

English

Sri Vasistha said, 'That stone is neither conscious nor inert; it is vast and radiant. Who knows its origin? Who else is there?'

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा, 'वह पत्थर न चेतन है न जड़; यह विशाल और प्रकाशमान है। कौन जानता है उसकी उत्पत्ति? वहाँ कौन और है?'

21

श्रीराम उवाच | तस्याः पश्यति ता लेखाः कः कथं जठरस्थिताः | कथं वा केन सा भग्ना कदा नामेति मे वद || २१ ||

śrīrāma uvāca | tasyāḥ paśyati tā lekhāḥ kaḥ kathaṃ jaṭharasthitāḥ | kathaṃ vā kena sā bhagnā kadā nāmeti me vada || 21 ||

English

Sri Rama said: Who sees those lines within the stomach? How and by whom was she broken? When did this happen? Tell me.

हिन्दी

श्रीराम ने कहा: पेट के अंदर उन रेखाओं को कौन देखता है? किसने और कैसे उसे तोड़ा? कब यह हुआ? मुझे बताओ।

22

श्रीवसिष्ठ उवाच | न भेत्तुं युज्यते सोग्रा न च भेत्ता च विद्यते | तथैवापारपर्यन्तदेहिन्यां सर्वमावृतम् || २२ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | na bhettuṃ yujyate sogrā na ca bhettā ca vidyate | tathaivāpāraparyantadehinīyāṃ sarvamāvṛtam || 22 ||

English

Vasishtha said: It is not possible to break it, nor does a breaker exist. Similarly, everything is enveloped in the embodied being from beginning to end.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: इसे तोड़ना संभव नहीं है, न ही कोई तोड़ने वाला है। इसी प्रकार, शरीर में सब कुछ आदि से अंत तक आवृत है।

23

लेखामयानि विद्यन्ते तत्रानन्तानि कोटरे | वृक्षपर्वतजालानि नगराणि पुराणि च || २३ ||

lekhāmayāni vidyante tatrānantāni koṭare | vṛkṣaparvatajālāni nagarāṇi purāṇi ca || 23 ||

English

There exist countless forms made of lines, including trees, mountains, networks, cities, and ancient towns.

हिन्दी

वहाँ अनगिनत रेखाओं से बने रूप हैं, जिनमें पेड़, पहाड़, जाल, शहर और पुराने नगर शामिल हैं।

24

तत्र लेखामयाः सन्ति देवदानवनामकाः | सूक्ष्मासूक्ष्मा निराकाराः साकारा इव पुत्रिकाः || २४ ||

tatra lekhāmayāḥ santi devadānavanāmakāḥ | sūkṣmāsūkṣmā nirākārāḥ sākārā iva putrikāḥ || 24 ||

English

There exist forms made of lines named after gods and demons, subtle and gross, formless and with form, like dolls.

हिन्दी

वहाँ देवताओं और असुरों के नाम पर रेखाओं से बने रूप हैं, सूक्ष्म और स्थूल, निराकार और साकार, गुड़ियों की तरह।

25

आकाशनाम्नी तत्रास्ति लेखा वैपुल्यशालिनी | उपलेखाश्च सन्त्यस्या मध्ये चन्द्रार्कनामिकाः || २५ ||

ākāśanāmnī tatrāsti lekhā vaipulyaśālinī | upalekhāśca santyasyā madhye candrārkanāmikāḥ || 25 ||

English

There exists a line named 'space,' which is vast. Within it, there are sub-lines named after the moon and the sun.

हिन्दी

वहाँ एक 'आकाश' नाम की रेखा है, जो विशाल है। उसके अंदर, चंद्रमा और सूर्य के नाम पर उप-रेखाएँ हैं।

26

श्रीराम उवाच | केन दृष्टा वद ब्रह्मँल्लेखास्तास्तत्र किंविधाः | कथं वा वद दृश्यन्ते निपिण्डोपलकोशगाः || २६ ||

śrīrāma uvāca | kena dṛṣṭā vada brahmaṃllekhāstāstatra kiṃvidhāḥ | kathaṃ vā vada dṛśyante nipiṇḍopalakośagāḥ || 26 ||

English

Sri Rama said: By whom were those lines seen? Tell me, O Brahman, what kind were they? How are they seen, contained in the atom, the grain, and the sheath?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: उन रेखाओं को किसने देखा? हे ब्रह्मन्, बताओ, वे कैसी थीं? वे किस प्रकार दिखाई देती हैं, जो अणु, कण और कोश में समाहित हैं?

27

श्रीवसिष्ठ उवाच | मया राघव ता दृष्टास्तादृश्यस्तत्र लेखिकाः | तवापीच्छा यदि भवेत्तत्तास्त्वमपि पश्यसि || २७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | mayā rāghava tā dṛṣṭāstādṛśyastatra lekhikāḥ | tavāpīcchā yadi bhavettattāstvamapi paśyasi || 27 ||

English

Vasishtha said: O Raghava, I have seen those lines there, just as they are. If you also wish, then you too will see them.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे रघुनाथ, मैंने उन रेखाओं को वहाँ देखा है, जैसी वे हैं। यदि आपकी भी इच्छा हो, तो आप भी उन्हें देखेंगे।

28

श्रीराम उवाच | तादृशी वज्रसारा सा शिला भंक्तुं न युज्यते | तथापि भवता दृष्टा लेखास्तत्कोशगाः कथम् || २८ ||

śrīrāma uvāca | tādṛśī vajrasārā sā śilā bhaṅktuṃ na yujyate | tathāpi bhavatā dṛṣṭā lekhāstatkośagāḥ katham || 28 ||

English

Sri Rama said: Such a stone, hard as diamond, cannot be broken. Yet, how were those lines seen by you, contained in the sheath?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: ऐसी हीरे के समान कठोर शिला को तोड़ा नहीं जा सकता। फिर भी, उन रेखाओं को कोश में समाहित कैसे देखा गया आपने?

29

श्रीवसिष्ठ उवाच | एतस्या जठरे राम लेखाहं जठरे स्थितः | तेन पश्यामि तत्रस्थो लेखाजालं तदक्षतम् || २९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | etasyā jaṭhare rāma lekhāhaṃ jaṭhare sthitaḥ | tena paśyāmi tatrastho lekhājālaṃ tadakṣatam || 29 ||

English

Vasishtha said: O Rama, I am situated in the stomach of this stone. Therefore, being situated there, I see the unbroken network of lines.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, मैं इस शिला के पेट में स्थित हूँ। इसलिए, वहाँ स्थित होकर, मैं अखंड रेखाओं के जाल को देखता हूँ।

30

कोऽसौ शक्तोऽन्यथा भंक्तुं तां शिलामहमन्तरे | तत्सर्वं दृष्टवांस्तस्या अहं तत्रान्तरस्थितः || ३० ||

ko'sau śakto'nyathā bhaṅktuṃ tāṃ śilāmahamantare | tatsarvaṃ dṛṣṭavāṃstasyā ahaṃ tatrāntarasthitaḥ || 30 ||

English

Who else is capable of breaking that stone from within? I have seen all of it, being situated within it.

हिन्दी

कौन और उस शिला को अंदर से तोड़ने में सक्षम है? मैंने उसका सब कुछ देखा है, उसके अंदर स्थित होकर।

31

श्रीराम उवाच | कासौ शिलाथ कश्च त्वं वद मे क्वासि संस्थितः | किमेतद्वदसि ब्रूहि किमेतद्दृष्टवानसि || ३१ ||

śrīrāma uvāca | kāsau śilātha kaśca tvaṃ vada me kvāsi saṃsthitaḥ | kimetadvadasi brūhi kimetaddṛṣṭavānasi || 31 ||

English

Sri Rama said: Who is this stone, and who are you? Tell me where you are situated. What are you saying, and what have you seen?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यह पत्थर कौन है, और तुम कौन हो? मुझे बताओ कि तुम कहाँ स्थित हो। तुम क्या कह रहे हो, और तुमने क्या देखा है?

32

श्रीवसिष्ठ उवाच | परमात्ममहासत्ता कथितैषा मया तव | अनयैव वचोभंग्या न त्वेषा विपुला शिला || ३२ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | paramātmamahāsattā kathitaiṣā mayā tava | anayaiva vacobhaṅgyā na tveṣā vipulā śilā || 32 ||

English

Sri Vasistha said: This great reality of the Supreme Self has been explained to you by me. By this very speech, this is not a vast stone.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: यह परमात्मा की महान सत्ता मैंने तुम्हें बताई है। इसी वचन से, यह कोई विशाल पत्थर नहीं है।

33

परमात्ममहासत्ताशिलाया जठरे वयम् | तच्छिलामांसमेवेमे सौषिर्यपरिवर्जिते || ३३ ||

paramātmamahāsattāśilāyā jathare vayam | tacchilāmāṃsameveme sauṣiryaparivarjite || 33 ||

English

We are in the belly of the great stone of the Supreme Self. This stone is devoid of any essence or flavor.

हिन्दी

हम परमात्मा की महान सत्ता के पत्थर के पेट में हैं। यह पत्थर किसी भी सार या स्वाद से रहित है।

34

तच्छिलाङ्गं नभो विद्धि तच्छिलाङ्गं सदागतिः | तच्छिलाङ्गं क्रियाशब्दा वासना कालकल्पना || ३४ ||

tacchilāṅgaṃ nabho viddhi tacchilāṅgaṃ sadāgatiḥ | tacchilāṅgaṃ kriyāśabdā vāsanā kālakalpanā || 34 ||

English

Know that the sky, the eternal movement, actions, sounds, desires, and the concept of time are all parts of that stone.

हिन्दी

जानो कि आकाश, नित्य गति, क्रियाएँ, शब्द, वासनाएँ और समय की कल्पना सभी उस पत्थर के अंग हैं।

35

भूमिरापोऽनलो वायुः खं मनो बुद्धिरेव च | अहंकार इतीदं तत्तच्छिलाङ्गमुदाहृतम् || ३५ ||

bhūmirāpo'nalo vāyuḥ khaṃ mano buddhireva ca | ahaṃkāra itīdaṃ tattacchilāṅgamudāhṛtam || 35 ||

English

The earth, water, fire, air, space, mind, intellect, and ego are all parts of that stone.

हिन्दी

पृथ्वी, जल, अग्नि, वायु, आकाश, मन, बुद्धि और अहंकार सभी उस पत्थर के अंग हैं।

36

परमात्ममहासत्ता शिला मांसमिमे वयम् | सर्व एव ततोऽनन्येऽप्यन्ये त्विति च विद्महे || ३६ ||

paramātmamahāsattā śilā māṃsamime vayam | sarva eva tato'nanye'pyanye tviti ca vidmahe || 36 ||

English

We are the supreme consciousness, the great being, the stone, the flesh. We know that all are indeed that, and others are different.

हिन्दी

हम परम चेतना, महान सत्ता, शिला, मांस हैं। हम जानते हैं कि सब वास्तव में वही हैं, और अन्य अलग हैं।

37

चिन्मात्रैकात्मिका येयं किलातिमहती शिला | एतस्या व्यतिरेकेण क्व तदस्ति किमुच्यताम् || ३७ ||

cinmātraikātmikā yeyaṃ kilātimahatī śilā | etasyā vyatirekeṇa kva tadasthi kimucyatām || 37 ||

English

This great stone is purely consciousness. Without it, what exists? What can be said?

हिन्दी

यह महान शिला शुद्ध चेतना है। इसके बिना, क्या है? क्या कहा जा सकता है?

38

शुद्धं वेदनमेवेदं घटावटपटादिकम् | यथा स्वप्ने तथा भाति जलमूर्मितया यथा || ३८ ||

śuddhaṃ vedanamevedaṃ ghaṭāvaṭapaṭādikam | yathā svapne tathā bhāti jalamūrmitayā yathā || 38 ||

English

This pure experience is like a pot, a cloth, etc. It appears like a dream, like an illusion of water.

हिन्दी

यह शुद्ध अनुभव घड़े, कपड़े जैसा है। यह स्वप्न की तरह, पानी के भ्रम की तरह दिखता है।

39

इदं ब्रह्म घनं सर्वं चिन्मात्रघनमाततम् | परमार्थघनं शान्तं सर्वमेकघनं विदुः || ३९ ||

idaṃ brahma ghanaṃ sarvaṃ cinmātraghanamātatam | paramārthaghanaṃ śāntaṃ sarvamekaghanaṃ viduḥ || 39 ||

English

This Brahman is dense, all-pervading, purely consciousness, dense with ultimate reality, peaceful, and known as one dense entity.

हिन्दी

यह ब्रह्म घना, सर्वव्यापी, शुद्ध चेतना, परम वास्तविकता से घना, शांत, और एक घना वस्तु के रूप में जाना जाता है।

40

एकं महाचिति शिलोदरमेव सर्वं सौषिर्यवर्जितमपारमनादिमध्यम् | तेनात्मनैव कलिता कलनात्मनेयं सर्गो जगद्भुवनमित्यपि दृश्यनाम्नी || ४० ||

ekaṃ mahāciti śilodaram eva sarvaṃ sauṣiryavarjitam apāram anādimadhyam | tenātmanaiva kalitā kalanātmaneyaṃ sargo jagadbhuvanam ityapi dṛśyanāmnī || 40 ||

English

The one great consciousness is the essence of all, devoid of hollowness, boundless, without beginning or end. By itself, it creates the universe, which is called the visible world.

हिन्दी

एक महान चेतना सबका सार है, खोखलापन से रहित, असीम, अनादि, अनंत। अपने आप से, यह ब्रह्मांड को बनाता है, जिसे दृश्य जगत कहा जाता है।

← Chapter 165Chapter 167 →