Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 161 — 46 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच । यन्मुनिव्याधयोरेतद्वृत्तं नानादशाशतम् । अन्यकारणकं किं स्यादेतत्किं वा स्वभावजम् || १ ||

śrīrāma uvāca | yanmunivyādhayoretaadvṛttaṃ nānādaśāśatam | anyakāraṇakaṃ kiṃ syādetatkiṃ vā svabhāvajam || 1 ||

English

Shri Rama said: This varied behavior of the sage and the hunter, is it due to some other cause or is it inherent in their nature?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: इस मुनि और व्याध के वृत्त में अनेक दशाएँ हैं, यह किसी अन्य कारण से है या स्वभाव से?

2

श्रीवसिष्ठ उवाच । ईदृशाः प्रतिभावर्ताः परमात्ममहाम्बुधौ । अनारतं प्रवर्तन्ते स्वतः स्वात्मनि खात्मकाः || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | īdṛśāḥ pratibhāvartāḥ paramātmamahāmbudhau | anārataṃ pravartante svataḥ svātmani khātmakāḥ || 2 ||

English

Shri Vasishta said: Such manifestations of consciousness continuously arise in the great ocean of the Supreme Self, spontaneously from within the Self.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: ऐसे चेतना के प्रकटीकरण परमात्मा के महान समुद्र में निरंतर उत्पन्न होते हैं, स्वतः ही स्वयं से।

3

यथा स्पन्दात्मनो वायोरजस्रं स्पन्दलेखिकाः । उद्यन्त्येव सतश्चित्त्वाच्चिद्व्योम्नि प्रतिभायुताः || ३ ||

yathā spandātmāno vāyorajasraṃ spandalekhikāḥ | udyantyeva sataschittvācchidvyomni pratibhāyutāḥ || 3 ||

English

Just as the vibrations of the wind continuously arise and manifest in the sky, similarly, the manifestations of consciousness continuously arise in the space of consciousness.

हिन्दी

जैसे वायु के स्पंद निरंतर आकाश में उत्पन्न होते हैं, वैसे ही चेतना के प्रकटीकरण चेतना के आकाश में निरंतर उत्पन्न होते हैं।

4

या यथा स्वाङ्गभूतास्मादुदिता प्रतिभा प्रभा । तावत्सेह तथैवास्ते न हता यावदन्यया || ४ ||

yā yathā svāṅgabhūtāsmāduditā pratibhā prabhā | tāvatsēha tathaivāstē na hatā yāvadanyayā || 4 ||

English

Just as the radiance of the sun arises from the sun itself, similarly, the manifestations of consciousness arise from the Self and remain unchanged until they are replaced by another.

हिन्दी

जैसे सूर्य की प्रभा सूर्य से ही उत्पन्न होती है, वैसे ही चेतना के प्रकटीकरण स्वयं से उत्पन्न होते हैं और तब तक बदले नहीं रहते जब तक कि किसी दूसरे से बदल न दिए जाएँ।

5

नानावयववानेक एवेहावयवी यथा । चिद्ब्रह्मैकमिदं व्योम तथैवं प्रतिभात्मकम् || ५ ||

nānāvayavavāneka evēhāvayavī yathā | chidbrahmaikamidaṃ vyoma tathaivaṃ pratibhātmakam || 5 ||

English

Just as the universe, which is made up of various parts, is one, similarly, the space of consciousness, which is made up of various manifestations, is one.

हिन्दी

जैसे विश्व, जो विभिन्न भागों से बना है, एक है, वैसे ही चेतना का आकाश, जो विभिन्न प्रकटीकरणों से बना है, एक है।

6

ब्रह्म काश्चित्स्थिराः काश्चिदस्थिराः प्रतिभार्थवत्| देहावस्था इवात्मस्थाः स्थितमात्मनि खात्मनि || ६ ||

brahma kāścitsthirāḥ kāścidasthirāḥ pratibhārthavat| dehāvasthā ivātmasthāḥ sthitamātmani khātmani || 6 ||

English

Some aspects of Brahman are stable, some are unstable, like the states of the body| They are situated in the self, in the space of the self

हिन्दी

ब्रह्म के कुछ अंश स्थिर हैं, कुछ अस्थिर हैं, जैसे देह की अवस्थाएँ| वे आत्मा में, आत्मा के अंतरिक्ष में स्थित हैं

7

स्वात्मनि स्वप्नपुरवद्भानं चिति चमत्कृतिः| किं सारं किमसारं वा किं सत्किं वाप्यसद्भवेत् || ७ ||

svātmani svapnapuravadbhānaṃ citi camatkṛtiḥ| kiṃ sāraṃ kimasāraṃ vā kiṃ satkiṃ vāpyasadbhave || 7 ||

English

In one's own self, the appearance is like a dream city, in consciousness, it is a wonder| What is essential, what is non-essential, what is real, what is unreal?

हिन्दी

अपने आत्मा में, प्रतीति स्वप्न नगर की तरह होती है, चेतना में, यह एक आश्चर्य है| क्या महत्वपूर्ण है, क्या अमहत्वपूर्ण है, क्या सत्य है, क्या असत्य है?

8

परिज्ञातमिदं यावत्सर्वं चिद्व्योममात्रकम्| दृश्यं जगद्भवद्बुद्धं न सन्नासत्किमुच्यते || ८ ||

parijñātamidaṃ yāvatsarvaṃ cidvyomamātrakam| dṛśyaṃ jagadbhavadbuddhaṃ na sannāsadkimucyate || 8 ||

English

All this is known as far as it is the mere space of consciousness| The visible world is understood to be neither real nor unreal| What can be said about it?

हिन्दी

यह सब जितना जाना जाता है, उतना ही चेतना का अंतरिक्ष है| दृश्य जगत् समझा जाता है न सत् है न असत्| इसके बारे में क्या कहा जा सकता है?

9

चिद्व्योममात्रकचनं संसारे सर्वतः शिवे| आस्थानास्थादि किं तज्ज्ञा यथासंस्थानमास्थित || ९ ||

cidvyomamātrakacanaṃ saṃsāre sarvataḥ śive| āsthānāsthādi kiṃ tajjñā yathāsaṃsthānamāsthita || 9 ||

English

In the world of transmigration, which is entirely the space of consciousness, everything is auspicious| What is the knowledge of existence and non-existence, situated as it is?

हिन्दी

पुनर्जन्म के जगत में, जो पूरी तरह से चेतना का अंतरिक्ष है, सब कुछ कल्याणकारी है| अस्तित्व और अनस्तित्व का ज्ञान क्या है, जैसे यह स्थित है?

10

समुद्यन्ति स्वतोऽम्भोधेर्वीचिवत्प्रतिभाकृताः| स्वात्मिकाः स्वात्मनो देवात्कार्यकारणदृक्तया || १० ||

samudyanti svato'mbhodhervīcivatpratibhākṛtāḥ| svātmikāḥ svātmano devātkāryakāraṇadṛktayā || 10 ||

English

They arise spontaneously from the ocean of the self, like waves, appearing as effects and causes| They are inherent in the self, from the divine self, seen as cause and effect

हिन्दी

वे स्वयं आत्मा के समुद्र से उठते हैं, जैसे तरंगें, कार्य और कारण के रूप में प्रतीत होते हुए| वे आत्मा में निहित हैं, दिव्य आत्मा से, कारण और कार्य के रूप में देखे जाते हैं

11

स्फारं यत्परमं व्योम्नः स्वसंकल्पस्वसर्गवत् । तत्तेनैव जगद्बुद्धं कुतः पृथ्व्यादयोऽत्र के || ११ ||

sphāraṃ yatparamaṃ vyomnaḥ svasaṃkalpasvasargavat | tattenaiva jagadbuddhaṃ kutaḥ pṛthvyādayo'tra ke || 11 ||

English

The supreme expansion of space, which is self-willed and self-created, is known as the universe. How can the elements like earth exist here?

हिन्दी

जो स्वयं संकल्प और स्वयं सृष्टि वाला परम व्योम है, वह उसी के द्वारा जगत् के रूप में जाना जाता है। यहां पृथ्वी आदि कैसे हो सकते हैं?

12

भात्येवमयमाभासो नैव भाति च किंचन । ब्रह्मण्येव स्थितं ब्रह्म तदविद्याभिधं स्वतः || १२ ||

bhātyevamayamābhāso naiva bhāti ca kiñcana | brahmaṇyeva sthitaṃ brahma tadavidyābhidhaṃ svataḥ || 12 ||

English

Thus, this appearance shines, but nothing really shines. Brahman is established in Brahman itself, and that is called ignorance.

हिन्दी

इस प्रकार, यह आभास चमकता है, पर कुछ भी वास्तव में नहीं चमकता। ब्रह्म स्वयं ब्रह्म में स्थित है, और वह अविद्या कहलाता है।

13

घनता चिद्धनेनेह चिद्व्योमैवाखिलं जगत् । इत्येव परमो बोध एतत्प्रौढिस्तु मुक्तता || १३ ||

ghanatā ciddhaneneha cidvyomaiavākhilaṃ jagat | ityeva paramo bodha etatprauḍhistu muktatā || 13 ||

English

Density is consciousness here, and the entire universe is consciousness itself. This is the supreme knowledge, and this maturity is liberation.

हिन्दी

घनता यहां चित्त है, और सम्पूर्ण जगत् चित्त स्वयं है। यह परम ज्ञान है, और यह परिपक्वता मुक्ति है।

14

चिद्व्योमशून्यतारूपमात्रमाभास आततः । इदमप्रतिघं शान्तं जगदित्येव भासते || १४ ||

cidvyomśūnyatārūpamātramābhāsa ātataḥ | idamapratighaṃ śāntaṃ jagadityeva bhāsate || 14 ||

English

The appearance of the form of the void of consciousness is spread out. This unobstructed, peaceful world is what shines.

हिन्दी

चित्त के शून्य रूप का आभास फैला हुआ है। यह अप्रतिघात, शांत जगत् ही चमकता है।

15

ध्यायिनः क्षीणदेहस्य ध्याने दृक्त्वे क्षणं स्थिते । चिन्मात्रव्यतिरेकेण शक्तत्वं स्यात्किमुच्यताम् || १५ ||

dhyāyinaḥ kṣīṇadehasya dhyāne dṛktve kṣaṇaṃ sthite | cinmātravyatirekeṇa śaktatvaṃ syātkimucyatām || 15 ||

English

When the body of the meditator is exhausted, and the vision is fixed in meditation for a moment, what power can there be apart from pure consciousness?

हिन्दी

जब ध्यान करने वाले का शरीर थक जाता है, और ध्यान में दृष्टि एक क्षण के लिए स्थिर हो जाती है, तो शुद्ध चित्त के अलावा कौन सी शक्ति हो सकती है?

16

चिद्धातुव्योमभागो यो भाति यत्र यथा यथा | तथा तथा स तत्रास्ते यावदित्थं स्वभावतः || १६ ||

ciddhātuvyomabhāgo yo bhāti yatra yathā yathā | tathā tathā sa tatrāste yāvaditthaṃ svabhāvataḥ || 16 ||

English

The element of consciousness, which is the space of the self, shines wherever and however it does. It exists there in that very manner as long as it is so by nature.

हिन्दी

चिद्धातु व्योम भाग, जो जहाँ और जैसे भी चमकता है, वहीं और उसी तरह से रहता है, जब तक कि यह स्वभाव से ऐसा है।

17

अविचारवतो दृश्यभ्रान्तिर्गगनमय्यपि | जातितैमिरिकद्वीन्दुदोषवन्नोपशाम्यति || १७ ||

avicāravato dṛśyabhrāntirgaganamayyapi | jātitaimirikadvīndudōṣavannopaśāmyati || 17 ||

English

Even for those who do not discriminate, the illusion of the visible world does not cease, just like the defects of timira (eye disease), dvīndu (double vision), and other such ailments do not cease.

हिन्दी

जिन्होंने विचार नहीं किया है, उनके लिए भी दृश्य जगत का भ्रम समाप्त नहीं होता, जैसे कि तिमिर (आँख की बीमारी), द्वींदु (दोहरी दृष्टि), और अन्य ऐसे दोष समाप्त नहीं होते।

18

यदिदं दृश्यते किंचित्तद्ब्रह्मैव निरामयम् | चिदाकाशमनाद्यन्तं तत्कथं किं प्रशाम्यति || १८ ||

yadidaṃ dṛśyate kiṃcittadbrahmaiva nirāmayam | cidākāśamanādyantaṃ tatkathaṃ kiṃ praśāmyati || 18 ||

English

Whatever is seen, that is indeed the flawless Brahman. The eternal and infinite space of consciousness, how can it cease?

हिन्दी

जो कुछ भी दिखाई देता है, वह निष्कलंक ब्रह्म ही है। चेतना का अनंत और अनादि अंतरिक्ष, वह कैसे समाप्त हो सकता है?

19

स्वमसन्त्यजतो रूपं स्वच्छसंवेदनात्मकम् | स्वप्नवत्कचनं स्वस्य यन्नाम तदिदं जगत् || १९ ||

svamasatyajato rūpaṃ svacchasaṃvedanātmakam | svapnavatkacanaṃ svasya yannāma tadidaṃ jagat || 19 ||

English

For one who does not abandon their true form, which is pure awareness, this world is like a dream, a mere name.

हिन्दी

जो अपने सच्चे रूप को नहीं छोड़ता, जो शुद्ध चेतना है, उसके लिए यह जगत स्वप्न की तरह है, एक नाम मात्र।

20

शास्त्रार्थैस्तीक्ष्णया बुद्ध्या मिथो यन्न विकल्पनैः | कृत्वा सुप्तमिवात्मानं किंचिद्बुद्धेन बोध्यते || २० ||

śāstrārthaisatīkṣṇayā buddhyā mitho yanna vikalpanaiḥ | kṛtvā suptamivātmānaṃ kiṃcidbuddhena bodhyate || 20 ||

English

With sharp intellect and the meanings of scriptures, without any doubts, making the self as if asleep, something is understood by the intellect.

हिन्दी

तीक्ष्ण बुद्धि और शास्त्रों के अर्थों के साथ, किसी संदेह के बिना, आत्मा को सोया हुआ बनाकर, बुद्धि द्वारा कुछ समझा जाता है।

21

रूढा येयमविद्येति संविदव्यभिचारिणी | भवतां ननु नास्त्येव सा सरित्स्विव पांसुभूः || २१ ||

rūḍhā yeyamavidyeti saṃvidavyabhicāriṇī | bhavatāṃ nanu nāstyeva sā saritsviva pāṃsubhūḥ || 21 ||

English

This well-established ignorance is indeed non-existent, like a mirage in the desert.

हिन्दी

यह स्थापित अविद्या वास्तव में नहीं है, जैसे रेगिस्तान में मृगतृष्णा।

22

यथा स्वप्नेऽवनिर्नास्ति स्वानुभूतापि कुत्रचित् | तथेयं दृश्यता नास्ति स्वानुभूताप्यसन्मयी || २२ ||

yathā svapne'vanirnāsti svānubhūtāpi kutracit | tatheyaṃ dṛśyatā nāsti svānubhūtāpyasanmayī || 22 ||

English

Just as the earth does not exist in a dream, even though it is experienced, so too this perceived reality does not exist, even though it is experienced as unreal.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में पृथ्वी नहीं होती, भले ही वह अनुभव की जाए, उसी प्रकार यह दृश्यता भी नहीं है, भले ही वह असत्य के रूप में अनुभव की जाए।

23

चिद्व्योममात्रमेवार्थाऽनलवद्भासते यथा | स्वप्ने तथैव जाग्रत्त्वेऽनलं स्वस्यैव लक्ष्यते || २३ ||

cidvyomamātramevārthā'nalavadbhāsate yathā | svapne tathaiva jāgrattve'nalaṃ svasyaiava lakṣyate || 23 ||

English

Just as consciousness alone shines like a flame in a dream, so too in the waking state, consciousness alone is perceived as the self.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में चेतना ही एक ज्योति के रूप में चमकती है, उसी प्रकार जाग्रत अवस्था में भी चेतना ही स्वयं के रूप में देखी जाती है।

24

इदं जाग्रदयं स्वप्न इति नास्त्येव भिन्नता | सत्ये वस्तुनि निःशेषसमयोर्यानुभूतितः || २४ ||

idaṃ jāgradayaṃ svapna iti nāstyeva bhinnatā | satye vastuni niḥśeṣasamayoryānubhūtitḥ || 24 ||

English

There is no difference between the waking state and the dream state in the ultimate reality, as both are experienced without remainder.

हिन्दी

जाग्रत और स्वप्न अवस्थाओं में कोई अंतर नहीं है, क्योंकि दोनों ही पूर्णतः अनुभव की जाती हैं।

25

नैतदेवमिति स्वप्नप्रबोधात्प्रत्ययो यथा | मृत्वामुत्र प्रबुद्धस्य जाग्रति प्रत्ययस्तथा || २५ ||

naitetadevamiti svapnaprabodhātpratyayo yathā | mṛtvāmutra prabuddhasya jāgrati pratyayastathā || 25 ||

English

Just as the realization 'This is not real' arises from awakening from a dream, so too the realization in the waking state arises from awakening after death.

हिन्दी

जैसे स्वप्न से जागने पर 'यह वास्तविक नहीं है' का ज्ञान होता है, उसी प्रकार मृत्यु के बाद जागने पर जाग्रत अवस्था में भी ज्ञान होता है।

26

कालमल्पमनल्पं च स्वप्नजाग्रदितीह धीःवर्तमानानुभवनसाम्यात्तुल्ये तयोर्द्वयोः || २६ ||

kālamalpamanalpaṃ ca svapnajāgraditīha dhīḥvartamānānubhavanasāmyāttulye tayordvayoḥ || 26 ||

English

The mind experiences both the dream and waking states as similar, whether the time is short or long.

हिन्दी

मन दोनों सपना और जागृत अवस्था को समान रूप से अनुभव करता है, चाहे समय छोटा हो या लंबा।

27

बाह्ये तदेवमित्यादिगुणसाम्यादशेषतःन जाग्रत्स्वप्नयोर्ज्यायानेकोऽपि यमयोरिव || २७ ||

bāhye tadevamityādiguṇasāmyādaśeṣataḥna jāgratsvapnayorjyāyāneko'pi yamayoriva || 27 ||

English

Externally, due to the complete similarity of qualities such as 'it is so,' there is no superiority between the waking and dream states, just as there is no difference between the twin gods Yama.

हिन्दी

बाहरी तौर पर, 'ऐसा ही है' जैसी गुणों की पूर्ण समानता के कारण, जागृत और सपने की अवस्थाओं में कोई श्रेष्ठता नहीं है, जैसे कि यम जुड़वां देवताओं में कोई अंतर नहीं है।

28

यदेव जाग्रत्स्वप्नोऽयं यः स्वप्नो जाग्रदेव तत्नैतदेवं किलेत्यस्ति धीः कालेनोभयोरपि || २८ ||

yadeva jāgratsvapno'yaṃ yaḥ svapno jāgradeva tatnaitadevaṃ kiletyasti dhīḥ kālenobhayorapi || 28 ||

English

Whatever is experienced in the waking state is like a dream, and whatever is experienced in a dream is like the waking state. This is not so only in terms of time for both states.

हिन्दी

जागृत अवस्था में जो कुछ भी अनुभव किया जाता है वह सपने के समान है, और जो कुछ भी सपने में अनुभव किया जाता है वह जागृत अवस्था के समान है। यह केवल समय के संदर्भ में नहीं है दोनों अवस्थाओं के लिए।

29

आजीवितान्तं स्वप्नानां शतान्यनियतं यथानिर्वाणमहाबोधे तथा जाग्रच्छतान्यपि || २९ ||

ājīvitāntaṃ svapnānāṃ śatānyaniyataṃ yathāanirvāṇamahābodhe tathā jāgracchatānyapi || 29 ||

English

Just as countless dreams occur until the end of life, similarly, countless waking states occur in the great awakening of enlightenment.

हिन्दी

जैसे जीवन के अंत तक अनगिनत सपने होते हैं, उसी प्रकार, महान जागरण में भी अनगिनत जागृत अवस्थाएँ होती हैं।

30

उत्पन्नध्वंसिनः स्वप्नाः स्मर्यन्ते बहवो यथातथाएव बुद्धैः स्मर्यन्ते सिद्धैर्जन्मशतान्यपि || ३० ||

utpannadhvaṃsinaḥ svapnāḥ smaryante bahavo yathātathaiva buddhaiḥ smaryante siddhairjanmaśatānyapi || 30 ||

English

Just as many dreams that arise and vanish are remembered, similarly, many lifetimes are remembered by the enlightened ones.

हिन्दी

जैसे बहुत से सपने उत्पन्न होकर नष्ट हो जाते हैं और याद किए जाते हैं, उसी प्रकार, बहुत से जन्म भी सिद्धों द्वारा याद किए जाते हैं।

31

एवं समस्तसाधर्म्ये समस्तानुभवात्मनि | कचति स्वप्नवज्जाग्रज्जाग्रद्वत्स्वप्नवेदनम् || ३१ ||

evaṃ samastasādharmye samastānubhavātmani | kacati svapnavajjāgratjāgradvatsvapnavedanam || 31 ||

English

Thus, in the totality of similarity and in the totality of experience, the perception of the waking state appears like a dream, and the dream appears like the waking state.

हिन्दी

इस प्रकार, समानता की सम्पूर्णता और अनुभव की सम्पूर्णता में, जाग्रत अवस्था का अनुभव स्वप्न की तरह लगता है, और स्वप्न जाग्रत अवस्था की तरह लगता है।

32

यथा दृश्यं जगच्चेति नित्यमेकार्थतां गतौ | उभौ शब्दौ तथैवैतज्जाग्रत्स्वप्नात्मकौ स्मृतौ || ३२ ||

yathā dṛśyaṃ jagacceti nityamekārthatāṃ gatau | ubhau śabdau tathaivaitajjāgratsvapnātmakau smṛtau || 32 ||

English

Just as the seen world and the word 'world' always have the same meaning, so too the words 'waking' and 'dream' are remembered to have the same essence.

हिन्दी

जैसे दृश्य जगत और 'जगत' शब्द हमेशा एक ही अर्थ रखते हैं, वैसे ही 'जाग्रत' और 'स्वप्न' शब्दों को एक ही सार रखने वाले याद किया जाता है।

33

एवं स्वप्नपुरं स्फारं यथा व्योमैव चिन्मयम् | तथैवेदं जगदतः क्वाविद्या दृश्यते कुतः || ३३ ||

evaṃ svapnapuraṃ sphāraṃ yathā vyomaiva cinmayam | tathaivedaṃ jagadataḥ kvāvidyā dṛśyate kutaḥ || 33 ||

English

Just as the expansive dream city is purely consciousness, like the sky, so too is this world. Where then is ignorance seen?

हिन्दी

जैसे विस्तृत स्वप्न नगर पूर्णतः चेतना है, आकाश की तरह, वैसे ही यह जगत भी है। तो फिर अज्ञान कहाँ दिखाई देता है?

34

तदेवाकाशमात्रात्म यद्यविद्येति कथ्यते | तद्यदास्ते तदेवाहं बन्धः स्वकलनात्मकः || ३४ ||

tadevākāśamātrātma yadyavidyeti kathyate | tadyadāste tadevāhaṃ bandhaḥ svakalanātmakaḥ || 34 ||

English

That which is said to be ignorance is merely the essence of space. When it exists, it is the bondage of one's own imagination.

हिन्दी

जो अज्ञान कहलाता है, वह केवल आकाश का सार है। जब वह अस्तित्व में होता है, तो वह अपनी कल्पना का बंधन है।

35

तन्मैवं क्रियतामेतदबन्धस्यैव बन्धनम् | कान्यता अमलव्योम्नश्चिन्मयस्य निराकृतेः || ३५ ||

tanmaivam kriyatāmetadabandhasyaiva bandhanam | kānyatā amalavyomnaścinmayaḥ nirākṛteḥ || 35 ||

English

Therefore, let this bondage of the unbound be undone. For there is no otherness in the pure, conscious sky.

हिन्दी

इसलिए, इस अबंध के बंधन को खोल दिया जाए। क्योंकि शुद्ध, चेतन आकाश में कोई भिन्नता नहीं है।

36

चिन्मयाकाशकचने क्वास्मिन्किल निराकृतेः | दृश्यनामन्यविद्याख्ये बन्धो मोक्षोऽथवा कुतः || ३६ ||

cinmayākāśakacane kvāsminkila nirākṛteḥ | dṛśyanāmanyavidyākhye bandho mokṣo'thavā kutaḥ || 36 ||

English

In the infinite expanse of consciousness, where is the place for the negated? In the realm of the seen, known as ignorance, where is bondage or liberation?

हिन्दी

चिन्मय आकाश में, निराकृत का स्थान कहाँ है? दृश्य नाम अविद्या कहलाने वाले क्षेत्र में, बंधन या मोक्ष कहाँ है?

37

नाविद्या विद्यते नाम बन्धो बन्धो न कस्यचित् | मोक्षो न कस्यचिन्मोक्षश्चास्तिनास्तीति नास्त्यलम् || ३७ ||

nāvidyā vidyate nāma bandho bandho na kasyacit | mokṣo na kasyacinmokṣaścāstināstīti nāstyalam || 37 ||

English

There is no ignorance, no bondage for anyone. There is no liberation, no liberation for anyone. It is not, it is not, there is no end to it.

हिन्दी

अविद्या नहीं है, बंधन नहीं है किसी के लिए। मोक्ष नहीं है, मोक्ष नहीं है किसी के लिए। यह नहीं है, यह नहीं है, इसका अंत नहीं है।

38

नास्त्येव विद्याऽविद्या वा चिदेवेयं कचत्यजा | ख एव खाकृतिः स्वप्न इव सर्गस्वदेहिनी || ३८ ||

nāstyeva vidyā'vidyā vā cideveyaṃ kacatyajā | kha eva khākṛtiḥ svapna iva sargasvadehinī || 38 ||

English

There is neither knowledge nor ignorance. This is pure consciousness alone, which shines forth. It is like space, formless, like a dream, the creation and the body.

हिन्दी

न तो विद्या है और न ही अविद्या। यह शुद्ध चेतना ही है, जो चमकती है। यह आकाश की तरह है, निराकार, स्वप्न की तरह, सृष्टि और शरीर।

39

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ यन्मध्ये संविदो वपुः | तज्जाग्रत्स्वप्नदृश्यस्य रूपमित्येव निश्चयः || ३९ ||

deśādddeśāntaraprāptau yanmadhye saṃvido vapuḥ | tajjāgratsvapnadṛśyasya rūpamityeva niścayaḥ || 39 ||

English

In the transition from one place to another, that which is the form of consciousness in the middle is indeed the form of what is seen in the waking and dream states.

हिन्दी

एक स्थान से दूसरे स्थान तक के परिवर्तन में, जो बीच में चेतना का रूप है, वह जाग्रत और स्वप्न अवस्था में देखे जाने वाले का रूप है।

40

सबाह्याभ्यन्तरे दृश्ये शान्तनिद्रस्य यद्वपुः | एकस्य निशि तद्रूपं जाग्रत्स्वप्नदृशामिह || ४० ||

sabāhyābhyantare dṛśye śāntanidrasya yadvapuḥ | ekasya niśi tadrūpaṃ jāgratsvapnadṛśāmiha || 40 ||

English

In the seen, which is both external and internal, the form of deep sleep is the form of the one in the night, here in the waking and dream states.

हिन्दी

दृश्य में, जो बाह्य और आभ्यन्तर दोनों है, सुषुप्ति का रूप रात में एक का रूप है, यहाँ जाग्रत और स्वप्न अवस्था में।

41

विद्धि तद्रूपमेवेदं भेदवेदनमित्यपि | चित्यन्तमागतः कोऽन्यो नाम स्याद्भेदवेदने || ४१ ||

viddhi tadrūpamevedaṃ bhedavedanamityapi | cityantamāgataḥ ko'nyo nāma syādbhedavedane || 41 ||

English

Know this to be the very form of that, even the perception of difference. Who else, by name, could there be in the perception of difference?

हिन्दी

इसे उसका ही रूप समझो, भेद की वेदना भी इसी को कहते हैं | भेद की वेदना में और कौन हो सकता है, जिसका नाम हो?

42

चिद्व्योमैवाभेदबुद्धिश्चिद्व्योमैव च भेदधीः | द्वैताद्वैते चैकमेव तथा शान्तमखण्डितम् || ४२ ||

cidvyomaivābhedabuddhiścidvyomaiva ca bhedadhīḥ | dvaitādvaitaika meva tathā śāntamakhṇḍitam || 42 ||

English

The consciousness-sky itself is the thought of non-duality, and the consciousness-sky itself is the thought of difference. In duality and non-duality, there is only one, thus peaceful and undivided.

हिन्दी

चेतना-आकाश स्वयं ही अभेद बुद्धि है, और चेतना-आकाश स्वयं ही भेद की बुद्धि है | द्वैत और अद्वैत में एक ही है, इस प्रकार शान्त और अखण्डित |

43

सदंशो बोधतद्ग्राह्यमय एव यथा तथा | दृष्टा य एव दृश्यं तद्द्वैतवेदनमेककम् || ४३ ||

sadaṃśo bodhatadgrāhyamaya eva yathā tathā | dṛṣṭā ya eva dṛśyaṃ taddvaitavedanamekakam || 43 ||

English

The part of existence is the cognition of the object of cognition itself. As it is, so it is. The seer is indeed the seen, that perception of duality is one.

हिन्दी

अस्तित्व का अंश उसके ज्ञान का ज्ञान स्वयं है | जैसा है, वैसा ही है | देखने वाला वही देखा जाता है, वह द्वैत की वेदना एक है |

44

तद्ब्रह्म खं विदुर्द्वैतमद्वैताद्वैतमेव च | सर्ग एव परं ब्रह्म द्वैतमद्वैतमेव सत् || ४४ ||

tadbrahma khaṃ vidurdvaitamadvaitādvaitameva ca | sarga eva paraṃ brahma dvaitamadvaitameva sat || 44 ||

English

That Brahman is known as the sky, duality, non-duality, and even non-duality. Creation itself is the supreme Brahman, duality, and non-duality.

हिन्दी

वह ब्रह्म आकाश के रूप में जाना जाता है, द्वैत, अद्वैत, और अद्वैत भी | सृष्टि स्वयं ही परम ब्रह्म है, द्वैत और अद्वैत |

45

नेति नेति विनिर्णीय सर्वतोऽभिभवत्यपि | पश्चात्त्यक्त्वा चिदाकाशे शिलां कृत्वास्यतामिह || ४५ ||

neti neti vinirṇīya sarvato'bhibhavatyapi | paścāttyaktvā cidākāśe śilāṃ kṛtvāsyatāmiha || 45 ||

English

Having determined 'not this, not this,' it prevails everywhere. Afterwards, having abandoned, become a stone in the sky of consciousness here.

हिन्दी

नेति नेति निर्णय करके, यह सर्वत्र व्याप्त होता है | फिर, त्याग कर, चेतना के आकाश में यहाँ पत्थर बन जाओ |

46

यथाक्रमं सुभग यथास्थितस्थिति यथोदयं व्रज पिब भुंक्ष्व भोजय | अभीप्सितं गतमननो निरिङ्गनः सुचिन्मये परमपदोपलो भवान् || ४६ ||

yathākramam subhaga yathāsthitasthiti yathodayam vraja piba bhuṅkṣva bhojaya | abhīpsitam gatamanano niriṅganaḥ sucinmaye paramapadopalo bhavān || 46 ||

English

O fortunate one, according to the sequence, remain in your natural state, rise, drink, enjoy, and feed others. Having attained the desired state, with a mind free from attachments, you will merge into the supreme abode of pure consciousness.

हिन्दी

हे सौभाग्यशाली, क्रमानुसार, अपनी प्राकृतिक स्थिति में रहो, उठो, पीओ, भोग करो और दूसरों को भोजन कराओ। अपनी इच्छा पूर्ण करके, आसक्तिहीन मन से, तुम शुद्ध चेतना के परम धाम में लीन हो जाओगे।

← Chapter 160Chapter 162 →