Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 11 — 15 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

भुशुण्ड उवाच | शस्त्राणि दयिताङ्गानि लग्नान्यङ्गे निरम्बरे | यो बुद्ध्यमानः सुसमः स परस्मिन्पदे स्थितः || १ ||

bhushuṇḍa uvāca | śastrāṇi dayitāṅgāni lagnānyaṅge nirambare | yo buddhyamānaḥ susamaḥ sa parasminpade sthitaḥ || 1 ||

English

Bhushunda said: One who is wise and equanimous, even if weapons are dear to him and cling to his body, is established in the supreme state.

हिन्दी

भुशुण्ड ने कहा: जो बुद्धिमान और समतापूर्ण है, उसके लिए शस्त्र प्रिय हों और शरीर पर लगे हों, वह परम पद में स्थित है।

2

तावत्पुरुषयत्नेन धैर्येणाभ्यासमाहरेत् | यावत्सुषुप्ततोदेति पदार्थोदयनं प्रति || २ ||

tāvatpuruṣayatnena dhairyenābhyāsamāharet | yāvatsuṣuptatodeti padārthodayanaṃ prati || 2 ||

English

One should strive with human effort and patience until the realization of the ultimate truth dawns from deep sleep.

हिन्दी

मनुष्य को चाहिए कि वह मानवीय प्रयास और धैर्य से प्रयास करे जब तक कि गहरी नींद से परम सत्य का बोध न हो जाए।

3

यथा भूतार्थतत्त्वज्ञमाधयोऽग्रगता अपि | न मनागपि लिम्पन्ति पयांसीव सरोरुहम् || ३ ||

yathā bhūtārthatattvajñamādhayo'gragatā api | na manāgapi limpanti payāṃsīva saroruham || 3 ||

English

Just as the waves of the ocean cannot reach the lotus, even the foremost of scholars cannot fathom the one who knows the ultimate truth.

हिन्दी

जैसे समुद्र की लहरें कमल तक नहीं पहुँच सकतीं, उसी प्रकार परम सत्य को जानने वाले को समझने में अग्रगण्य विद्वान भी असमर्थ हैं।

4

शस्त्राङ्गनानभांस्यङ्गलग्नान्यलमसंविदम् | अलग्नानीव शान्तात्मा यः पश्यति स पश्यति || ४ ||

śastrāṅganānabhāṃsyaṅgalagnānyalamasamvidam | alagnānīva śāntātmā yaḥ paśyati sa paśyati || 4 ||

English

One who sees the weapons as not clinging to the body and remains calm and detached, truly sees.

हिन्दी

जो शस्त्रों को शरीर पर नहीं लगा हुआ देखता है और शांत और अनासक्त रहता है, वही सचमुच देखता है।

5

विषं यथा स्वान्तरेव दुर्घुणी भवति स्वयम् | न च दुर्घुणता नाम विषादन्यास्ति काचन || ५ ||

viṣaṃ yathā svāntareva durguṇī bhavati svayam | na ca durguṇatā nāma viṣādanyāsti kācana || 5 ||

English

Just as poison becomes harmful only when it is within oneself, there is no harm in poison itself.

हिन्दी

जैसे विष तभी हानिकारक होता है जब वह अपने अंदर होता है, विष में खुद कोई हानिकारकता नहीं है।

6

स्वरूपमजहत्त्वेवं जीवतामधितिष्ठति । तथात्मा तत्परिज्ञानमात्रैकप्रविलापिनीम् || ६ ||

svarūpamajahattvevaṃ jīvatāmadhitiṣṭhati | tathātmā tatparijñānamātraikapravilāpinīm || 6 ||

English

In this way, the self does not abandon its own form and remains established among the living beings. Similarly, the self is the sole dissolver of that knowledge.

हिन्दी

इस प्रकार, स्वयं अपने रूप को नहीं छोड़ता और जीवों में स्थित रहता है। इसी तरह, आत्मा उस ज्ञान का एकमात्र विलापक है।

7

जीवो भवति दुर्घूणोऽमृत्यात्मैव यथा तथा । अत्यजन्ती निज रूपं चिज्जडं रूपमृच्छति || ७ ||

jīvo bhavati durgūṇo'mṛtyātmaiva yathā tathā | atyajantī nija rūpaṃ cijjaḍaṃ rūpamṛcchati || 7 ||

English

The living being becomes afflicted with bad qualities, as if it were the immortal self. Abandoning its own form, it assumes the form of the insentient.

हिन्दी

जीव बुरे गुणों से ग्रस्त हो जाता है, जैसे कि वह अमर आत्मा हो। अपने रूप को छोड़कर, वह जड़ रूप धारण करता है।

8

ब्रह्मण्यनन्योऽप्यन्याभो दुर्घुणः क्वचिदुत्थितः । तत्स्थः स एवास इवाप्यतत्स्थ इव सर्गकः || ८ ||

brahmaṇyananyo'pyanyābho durgūṇaḥ kvacidutthitaḥ | tatsthaḥ sa evāsa ivāpyatatstha iva sargakaḥ || 8 ||

English

In Brahman, there is no other, yet another form with bad qualities arises somewhere. That which is situated there is as if it is non-existent, yet it appears as if it is situated there and is the cause of creation.

हिन्दी

ब्रह्म में कोई दूसरा नहीं है, फिर भी कहीं बुरे गुणों वाला एक रूप उत्पन्न होता है। वह जो वहाँ स्थित है, वह जैसे अस्तित्वहीन है, फिर भी वह जैसे वहाँ स्थित है और सृष्टि का कारण है।

9

विषं विषत्वमजहद्यथा स्वान्तः कृमिः क्रमात् । न जायते न म्रियते म्रियतेऽपि च जायते || ९ ||

viṣaṃ viṣatvamajahadyathā svāntaḥ kṛmiḥ kramāt | na jāyate na mriyate mriyate'pi ca jāyate || 9 ||

English

Poison does not abandon its poisonous nature, just as a worm inside gradually grows. It neither is born nor dies, yet it dies and is born again.

हिन्दी

विष अपने विषाक्त स्वभाव को नहीं छोड़ता, जैसे कि एक कीड़ा अंदर धीरे-धीरे बढ़ता है। यह न जन्म लेता है न मरता है, फिर भी यह मरता है और फिर से जन्म लेता है।

10

स्वेनैव संविदर्थेन पदार्थामग्नरूपिणा । तीर्यते गोष्पदमिव न तु दैवाद्भवार्णवः || १० ||

svenaiva saṃvidarthena padārthāmagnarūpiṇā | tīryate goṣpadamiva na tu daivādbhavārṇavaḥ || 10 ||

English

By its own intrinsic meaning, the word takes the form of an object. It crosses like a cow's footprint, not by the ocean of fate.

हिन्दी

अपने आंतरिक अर्थ से, शब्द वस्तु के रूप में आता है। यह गाय के पैर के निशान की तरह पार करता है, भाग्य के समुद्र से नहीं।

11

सर्वभावान्तरावस्था सर्वभावातिशायिनी | अन्तःशीतलता यस्मिंस्तस्मिन्किमिव हेलनम् || ११ ||

sarvabhāvāntarāvasthā sarvabhāvātiśāyinī | antaḥśītalatā yasmiṃstasminkimiva helanam || 11 ||

English

In a state where all beings are transcended and all beings are surpassed, what is the play in that which has inner coolness?

हिन्दी

जहाँ सभी भावों की अवस्था और सभी भावों की अतिशयिता है, उसमें अंतर्निहित शीतलता है, उसमें क्या खेल है?

12

जगत्पदार्थसत्तान्तः सामान्येनाशु भाविते | मनोहंकारबुद्ध्यादि कः कलङ्कोऽमलात्मनि || १२ ||

jagatpadārthasattāntaḥ sāmānyenāśu bhāvite | manohaṃkārabuddhyādi kaḥ kalaṅko'malātmani || 12 ||

English

When the essence of the worldly objects is quickly realized in general, what blemish can there be in the pure self from the mind, ego, and intellect?

हिन्दी

जब संसार के पदार्थों की सत्ता का सामान्य रूप से शीघ्र बोध हो जाता है, तब मन, अहंकार और बुद्धि से शुद्ध आत्मा में कौन सा दोष हो सकता है?

13

यथा घटपटाद्यर्थान्पश्यस्येवं शरीरकम् | तथाहन्त्वमनोबुद्धिवेदनाद्यपि पश्य हे || १३ ||

yathā ghaṭapaṭādyarthānpasyasyevaṃ śarīrakam | tathāhantvamano buddhi vedanādyapi paśya he || 13 ||

English

Just as you see objects like pots and clothes, similarly see the body. In the same way, see the ego, mind, intellect, and sensations.

हिन्दी

जैसे आप घड़े और कपड़ों जैसे पदार्थों को देखते हैं, उसी तरह शरीर को देखें। उसी प्रकार, अहंकार, मन, बुद्धि और वेदनाओं को भी देखें।

14

जगत्पदार्थसार्थौघमनोबुद्ध्यादि संस्थितम् | ज्ञ एवासंविदंस्तिष्ठ परिनिष्ठितनिष्ठया || १४ ||

jagatpadārthasārthaughamano buddhyādi saṃsthitam | jña evāsaṃvidaṃstiṣṭha pariniṣṭhitaniṣṭhayā || 14 ||

English

The collection of worldly objects is established in the mind, intellect, etc. Remain in the state of pure awareness with firm resolve.

हिन्दी

संसार के पदार्थों का समूह मन, बुद्धि आदि में स्थित है। दृढ़ संकल्प के साथ शुद्ध चेतना की अवस्था में रहें।

15

न केनचित्कस्यचिदेव कश्चिद्दोषो न चैवेह गुणः कदाचित् | सुखेन दुःखेन भवाभवेन न चास्ति भोक्ता न च कर्तृता च || १५ ||

na kenacitkasyacideva kaściddoṣo na caiveha guṇaḥ kadācit | sukhena duḥkhena bhavābhavena na cāsti bhoktā na ca kartṛtā ca || 15 ||

English

There is no fault or virtue in anyone at any time. There is no enjoyer or doer in happiness, sorrow, existence, or non-existence.

हिन्दी

किसी में कभी भी कोई दोष या गुण नहीं है। सुख, दुःख, अस्तित्व या अनस्तित्व में कोई भोगी या कर्ता नहीं है।

← Chapter 10Chapter 12 →