Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 106 — 63 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच । कीदृशं स्याच्चिदाकाशं तद्ब्रह्मन्ब्रह्म यत्परम् । भूयः कथय तृप्तिर्हि श्रृण्वतो नास्ति मेऽमृतम् || १ ||

śrīrāma uvāca | kīdṛśaṃ syāccidākāśaṃ tadbrahmanbrahma yatparam | bhūyaḥ kathaya tṛptirhi śr̥ṇvato nāsti me'mṛtam || 1 ||

English

Sri Rama said: What kind of consciousness is that supreme Brahman? Please explain it again, for I am not satisfied with hearing this nectar.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: वह परम ब्रह्म कैसा चिदाकाश है? कृपया इसे फिर से बताएं, क्योंकि मुझे इस अमृत को सुनने से तृप्ति नहीं हो रही है।

2

श्रीवसिष्ठ उवाच । समयोर्यमयोर्भ्रात्रोर्व्यवहाराय नामनी । यद्वत्क्रियेते द्वे तद्वज्जाग्रत्स्वप्नशिलामये || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | samayoryamayorbhātroḥvyavahārāya nāmanī | yadvatkriyete dve tadvajjāgratsvapnaśilāmaye || 2 ||

English

Vasistha said: Just as the names of day and night are used for practical purposes, similarly, the states of waking and dreaming are used for practical purposes.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जैसे दिन और रात के नाम व्यावहारिक उद्देश्यों के लिए उपयोग किए जाते हैं, उसी तरह जाग्रत और स्वप्न की अवस्थाएँ भी व्यावहारिक उद्देश्यों के लिए उपयोग की जाती हैं।

3

वस्तुतस्त्वनयोर्भेदो न द्वयोः पयसोरिव । द्वयमप्येकमेवैतच्चिन्मात्रं व्योम निर्मलम् || ३ ||

vastutastvanayorbhēdo na dvayoḥ payasōriva | dvayamapyēkamēvaitaccinmātraṃ vyōma nirmalam || 3 ||

English

In reality, there is no difference between the two, just as there is no difference between two waters. Both are indeed one, pure consciousness, the clear sky.

हिन्दी

वास्तव में, दोनों के बीच कोई अंतर नहीं है, जैसे दो पानी के बीच कोई अंतर नहीं है। दोनों वास्तव में एक हैं, शुद्ध चेतना, स्वच्छ आकाश।

4

देशाद्देशान्तरं दूरं प्राप्तायाः संविदो वपुः । निमिषेणैव तन्मध्ये चिदाकाशं तदुच्यते || ४ ||

dēśāddēśāntaraṃ dūraṃ prāptāyāḥ saṃvidō vapuḥ | nimiṣēṇaiva tanmadhyē cidākāśaṃ taducyatē || 4 ||

English

The space between one place and another distant place is called 'cidākāsham' when consciousness reaches it in an instant.

हिन्दी

एक स्थान से दूर के दूसरे स्थान के बीच का अंतर तब 'चिदाकाशम' कहलाता है जब चेतना एक पल में उस तक पहुँचती है।

5

यादृशस्तिष्ठतः स्वच्छं रसमाकर्षतस्तरोः । भवेद्भावो नभःस्वच्छस्तादृशं चिन्नभः स्मृतम् || ५ ||

yādṛśastiṣṭhataḥ svacchaṃ rasamākarṣatastarōḥ | bhavēdbhāvō nabhaḥsvacchastādṛśaṃ cinnabhaḥ smṛtam || 5 ||

English

Just as the clear sky remains unaffected by the attraction of the sap from a tree, so too the pure consciousness remains unaffected by the states of waking and dreaming.

हिन्दी

जैसे स्वच्छ आकाश किसी पेड़ की रस के आकर्षण से प्रभावित नहीं होता, उसी तरह शुद्ध चेतना जाग्रत और स्वप्न की अवस्थाओं से प्रभावित नहीं होती।

6

विनिवृत्ताखिलेच्छस्य पुंसः संशान्तचेतसः | यादृशः स्यात्समो भावस्तादृशं चिन्नभः स्मृतम् || ६ ||

vinivṛttākhilecchasya puṃsaḥ saṃśāntacetasaḥ | yādṛśaḥ syātsamo bhāvastādṛśaṃ cinnabhaḥ smṛtam || 6 ||

English

For the person who has renounced all desires and has a peaceful mind, the state of equanimity is considered to be the same as the state of pure consciousness.

हिन्दी

जिस व्यक्ति ने सभी इच्छाओं का त्याग कर दिया है और जिसका मन शांत है, उसकी समानता की अवस्था शुद्ध चेतना की अवस्था मानी जाती है।

7

अनागतायां निद्रायां मनोविषयसंक्षये | पुंसः स्वस्थस्य यो भावः स चिदाकाश उच्यते || ७ ||

anāgatāyāṃ nidrāyāṃ manoviṣayasaṃkṣaye | puṃsaḥ svasthasya yo bhāvaḥ sa cidākāśa ucyate || 7 ||

English

When sleep has not yet come and the objects of the mind have ceased, the state of a healthy person is called the space of consciousness.

हिन्दी

जब नींद अभी नहीं आई है और मन के विषय समाप्त हो चुके हैं, तब एक स्वस्थ व्यक्ति की अवस्था चेतना के आकाश कहलाती है।

8

तृणगुल्मलतादीनां वृद्धिमागच्छतामृतौ | यः स्यादुन्ममतो भावः स चिदाकाश उच्यते || ८ ||

tṛṇagulmalatādīnāṃ vṛddhimāgacchatāmṛtau | yaḥ syādunmamato bhāvaḥ sa cidākāśa ucyate || 8 ||

English

The state of blossoming that occurs in the growth of grass, shrubs, and creepers is called the space of consciousness.

हिन्दी

घास, झाड़ियों और लताओं के विकास में जो खिलने की अवस्था होती है, वह चेतना के आकाश कहलाती है।

9

रूपालोकमनस्कारविमुक्तस्यामृतस्य यः | भावः पुंसः शरद्वद्योमविशदस्तच्चिदम्बरम् || ९ ||

rūpālokamanaskāravimuktasyāmṛtasya yaḥ | bhāvaḥ puṃsaḥ śaradvadyomaviśadas taccidambaram || 9 ||

English

The state of a person who is free from form, perception, and mental impressions is as clear as the autumn sky, and that is the space of consciousness.

हिन्दी

जो व्यक्ति रूप, अलोक (दृष्टि), और मानसिक संस्कारों से मुक्त है, उसकी अवस्था शरद् ऋतु के आकाश की तरह स्पष्ट होती है, और वही चेतना का आकाश है।

10

यदेतदासनं सृष्टं काष्ठपाषाणभूभृताम् | चेतनानां च सत्तात्म चिदाकाशः स उच्यते || १० ||

yadetadāsanaṃ sṛṣṭaṃ kāṣṭhapāṣāṇabhūbhṛtām | cetanānāṃ ca sattātma cidākāśaḥ sa ucyate || 10 ||

English

That which is the foundation of the created world, including wood, stone, and earth, and the essence of all conscious beings, is called the space of consciousness.

हिन्दी

जो लकड़ी, पत्थर और धरती सहित सृष्टि का आधार है, और सभी चेतन प्राणियों का सार है, वह चेतना के आकाश कहलाता है।

11

द्रष्टृदर्शनदृश्यानां त्रयाणामुदयो यतः | यत्र वास्तमयश्चित्खं तद्विद्धि विगतामयम् || ११ ||

draṣṭṛdarśanadṛśyānāṃ trayāṇāmudayo yataḥ | yatra vāstamayaścitkhaṃ tadviddhi vigatāmayam || 11 ||

English

The rise of the three—the seer, the seeing, and the seen—is from that which is the abode of consciousness, free from decay. Know that to be free from impurity.

हिन्दी

देखने वाले, देखने और देखे जाने वाले इन तीनों का उदय उससे होता है जहाँ चेतना का वास है, जो विकार से मुक्त है | उसे दोषरहित जानो |

12

यत उद्यन्ति यस्मिंश्च चित्राः परिणमन्त्यलम् | पदार्थानुभवाः सर्वे चिदाकाशः स उच्यते || १२ ||

yata udyanti yasmiṃśca citrāḥ pariṇamantyalam | padārthānubhavāḥ sarve cidākāśaḥ sa ucyate || 12 ||

English

From which all diverse experiences arise and in which they ultimately dissolve, that is called the space of consciousness.

हिन्दी

जिससे सभी विविध अनुभव उत्पन्न होते हैं और जिसमें वे अंततः विलीन हो जाते हैं, उसे चेतना का आकाश कहते हैं |

13

यस्मिन्सर्वं यतः सर्वं यः सर्वं सर्वतश्च यः | यश्च सर्वमयो नित्यं स चिदाकाश उच्यते || १३ ||

yasmin sarvaṃ yataḥ sarvaṃ yaḥ sarvaṃ sarvataśca yaḥ | yaśca sarvamayo nityaṃ sa cidākāśa ucyate || 13 ||

English

In which everything exists, from which everything arises, which is everything and everywhere, and which is eternally pervading everything, that is called the space of consciousness.

हिन्दी

जिसमें सब कुछ है, जिससे सब कुछ उत्पन्न होता है, जो सब कुछ और हर जगह है, और जो सदा सब कुछ में व्याप्त है, उसे चेतना का आकाश कहते हैं |

14

दिवि भूमौ बहिश्चान्तस्तथान्यस्य समाभिधः | यो विभात्यवभासात्मा चिदाकाशः स उच्यते || १४ ||

divi bhūmau bahiścāntastathānyasya samābhidhaḥ | yo vibhātyavabhāsātmā cidākāśaḥ sa ucyate || 14 ||

English

That which shines as the self-luminous essence in the sky, on earth, outside, inside, and in all other places, that is called the space of consciousness.

हिन्दी

जो आकाश में, पृथ्वी पर, बाहर, अंदर, और सभी अन्य स्थानों में स्वयं प्रकाशमान आत्मा के रूप में चमकता है, उसे चेतना का आकाश कहते हैं |

15

यस्मिन्नित्ये तते तन्तौ दृढे स्रगिव तिष्ठति | सदसदुत्थितं विश्वं विश्वाङ्गे तच्चिदम्बरम् || १५ ||

yasminnitye tate tantau dṛḍhe sragiva tiṣṭhati | sadasadutthitaṃ viśvaṃ viśvāṅge taccidambaram || 15 ||

English

In the eternal, firm thread, the universe, which is a mixture of existence and non-existence, stands like a garland. That is the garment of consciousness.

हिन्दी

नित्य, दृढ़ तंतु में, अस्तित्व और अनस्तित्व का मिश्रण है विश्व, जो एक माला की तरह खड़ा है | वह चेतना का वस्त्र है |

16

यस्मात्सर्वाः प्रसूयन्ते सर्गप्रलयविक्रियाः | यस्मिंश्चैव प्रलीयन्ते यन्मयास्तच्चिदम्बरम् || १६ ||

yasmātsarvāḥ prasūyante sargapralayavikriyāḥ | yasmiṃścaiva pralīyante yanmayāstaccidambaram || 16 ||

English

From which all creations, dissolutions, and transformations arise, and into which they dissolve, that is the supreme consciousness.

हिन्दी

जिससे सभी सृष्टि, प्रलय और विकृतियाँ उत्पन्न होती हैं, और जिसमें वे विलीन हो जाती हैं, वह चिदम्बरम् है।

17

निद्रायां विनिवृत्तायां यतो विश्वं प्रवर्तते | निवर्तते च यच्छान्तौ तच्चिदम्बरमुच्यते || १७ ||

nidrāyāṃ vinivṛttāyāṃ yato viśvaṃ pravartate | nivartate ca yacchāntau taccidambaramucyate || 17 ||

English

When sleep is withdrawn, the universe manifests, and it dissolves in peace. That is called the supreme consciousness.

हिन्दी

जब निद्रा समाप्त होती है, तब विश्व प्रकट होता है, और शान्ति में विलीन हो जाता है। वह चिदम्बरम् कहलाता है।

18

यस्योन्मेषनिमेषाभ्यां जगत्सत्तालयोदयौ | स्वानुभूत्यात्मकं स्वान्तः स्थितं तद्विद्धिचिन्नभः || १८ ||

yasyonmeṣanimemṣābhyāṃ jagatsattālayodayau | svānubhūtyātmakaṃ svāntaḥ sthitaṃ tadviddhicinnabhaḥ || 18 ||

English

By the opening and closing of whose eyes, the world appears and disappears. Know that to be the supreme consciousness, which is experienced within oneself.

हिन्दी

जिसके नेत्रों के खुलने और बन्द होने से जगत् प्रकट और अप्रकट होता है। उसे चिन्नभः जानो, जो अपने अन्दर अनुभव किया जाता है।

19

नेदं नेदं तदित्येवं सर्वं निर्णीय सर्वथा | यन्न किंचित्सदा सर्वं तच्चिद्व्योमेति कथ्यते || १९ ||

nedaṃ nedaṃ tadityevaṃ sarvaṃ nirṇīya sarvathā | yanna kiṃcitsadā sarvaṃ taccidvyometi kathyate || 19 ||

English

By negating everything as 'not this, not this,' and determining that nothing is real, that which remains is called the supreme consciousness.

हिन्दी

सब कुछ 'नहीं यह, नहीं यह' कहकर नकार देने पर, और यह निर्धारित करने पर कि कुछ भी वास्तविक नहीं है, जो बचता है उसे चिद्व्योम कहते हैं।

20

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ यन्मध्ये संविदो वपुः | दूरतोऽर्धनिमेषेण तच्चिन्मात्रवपुः स्मृतम् || २० ||

deśādddeśāntaraprāptau yanmadhye saṃvido vapuḥ | dūrato'rdhanimeṣeṇa taccinmātravapuḥ smṛtam || 20 ||

English

In the transition from one place to another, the form of consciousness that exists in the middle is known as the form of pure consciousness, which is realized in half a blink of an eye from a distance.

हिन्दी

एक स्थान से दूसरे स्थान तक जाने में, जो चेतना का रूप बीच में होता है, वह शुद्ध चेतना का रूप कहलाता है, जो दूर से आधे पलक झपकने में अनुभव किया जाता है।

21

विश्वं तन्मयमेवेदं यथा भूतं यथा स्थितम् | रूपालोकमनस्कारैर्युक्तमप्येवमीदृशम् || २१ ||

viśvaṃ tanmayamevedaṃ yathā bhūtaṃ yathā sthitam | rūpālokamanaskārairyuktamapyevamīdṛśam || 21 ||

English

This entire universe is pervaded by That (Brahman) alone, as it exists and as it is established | Even though it is endowed with forms, perceptions, and mental impressions, it is still of this nature

हिन्दी

यह सम्पूर्ण विश्व उसी (ब्रह्म) से व्याप्त है, जैसा कि यह है और जैसा कि यह स्थापित है | यद्यपि यह रूप, अलोक (दृष्टि), और मनस्कारों से युक्त है, फिर भी यह ऐसा ही है

22

ईषदुन्मेषणादेतदन्यतामिव गच्छति | अनन्यरूपमपि सच्चिद्व्योम विमलाकृति || २२ ||

īṣadunmeṣaṇādetadanyatāmiva gacchati | ananyarūpamapi saccidvyoma vimalākṛti || 22 ||

English

Due to a slight awakening, this (universe) appears to be different | Although it is of a non-dual nature, it is the pure form of existence, consciousness, and bliss

हिन्दी

एक छोटी सी जागृति के कारण, यह (विश्व) अलग प्रतीत होता है | यद्यपि यह अद्वैत स्वरूप का है, यह अस्तित्व, चेतना और आनंद का शुद्ध रूप है

23

पश्यन्नेवेन्द्रियैरर्थान्नूनं निर्वासनाशयः | प्रबुद्ध एवैकघनः सुषुप्तावस्थितो भव || २३ ||

paśyannenendriyairarthānnūnaṃ nirvāsanāśayaḥ | prabuddha evaikaghanaḥ suṣuptāvasthito bhava || 23 ||

English

Even while seeing objects with the senses, one should have the intention of renunciation | Being awake, one should remain established in the state of deep sleep, being one with the non-dual reality

हिन्दी

इंद्रियों द्वारा वस्तुओं को देखते हुए भी, एक को त्याग का इरादा होना चाहिए | जाग्रत अवस्था में होते हुए, एक को अद्वैत वास्तविकता के साथ एक होकर गहरी नींद की अवस्था में स्थित रहना चाहिए

24

निर्वासनः शान्तमना वद व्रज पिबाहर | पाषाण इव संजीवो नित्यं सुघनमौनवान् || २४ ||

nirvāsanaḥ śāntamanā vada vraja pibāhara | pāṣāṇa iva saṃjīvo nityaṃ sughanamounavān || 24 ||

English

Free from desires, with a peaceful mind, speak, move, eat, and drink | Like a stone, always be alive and deeply silent

हिन्दी

इच्छाओं से मुक्त, शांत मन से, बोलो, चलो, खाओ, और पीओ | पत्थर की तरह, हमेशा जीवित और गहरी चुप्पी में रहो

25

इदं न संभवत्येव दृश्यं पश्यसि यत्पुरः | मृगतृष्णाजलमिव द्वैतमिन्दाविवोदितम् || २५ ||

idaṃ na saṃbhavatyeva dṛśyaṃ paśyasi yatpuraḥ | mṛgatṛṣṇājalamiva dvaitamindāvivotitam || 25 ||

English

This (world) does not truly exist, whatever you see in front of you | Like the mirage water, duality is said to have arisen in the moon

हिन्दी

यह (विश्व) वास्तव में नहीं है, जो कुछ भी आप अपने सामने देखते हैं | मृगतृष्णा जल की तरह, द्वैत चाँद में उत्पन्न हुआ माना जाता है

26

इदमादावनुत्पन्नं कारणाभावतः किल | कारणेन विना कार्यं न हि नामोपपद्यते || २६ ||

idamādāvanutpannaṃ kāraṇābhāvataḥ kila | kāraṇena vinā kāryaṃ na hi nāmopapadyate || 26 ||

English

In the beginning, this was not produced due to the absence of cause | Indeed, an effect does not occur without a cause

हिन्दी

आदि में, यह कारण के अभाव से उत्पन्न नहीं हुआ | वास्तव में, कारण के बिना कार्य नहीं होता

27

यद्वोपपद्यते किंचित्तदकारणकोद्भवम् | यथास्थितं परं रूपमुद्भूतमिव लक्ष्यते || २७ ||

yadvopapadyate kiñcittadakāraṇakodbhavam | yathāsthitaṃ paraṃ rūpamudbhūtamiva lakṣyate || 27 ||

English

Whatever occurs, that arises without a cause | It appears as if it has arisen in its true form

हिन्दी

जो भी होता है, वह कारण के बिना उत्पन्न होता है | वह अपने वास्तविक रूप में उत्पन्न हुआ प्रतीत होता है

28

तद्यथास्थितमेवाङ्ग पूर्वरूपमवस्थितम् | भवत्यद्वयमेवाच्छं द्वयेनाप्युपलक्षितम् || २८ ||

tadyathāsthitamevāṅga pūrvarūpamavasthitam | bhavatyadvayamevācchaṃ dvayenāpyupalakṣitam || 28 ||

English

That, as it is, remains in its original form | It becomes non-dual, pure, even though perceived as dual

हिन्दी

वह, जैसा कि है, अपने मूल रूप में रहता है | यह अद्वैत, शुद्ध बन जाता है, भले ही यह द्वैत के रूप में देखा जाता हो

29

तत्रेदंप्रत्ययः प्रौढो भवत्यनुभवो हि यः | समायातमिदं भ्रान्तं तत्स्वप्नस्त्रीसमं विदुः || २९ ||

tatredaṃpratyaḥ prauḍho bhavatyanubhavo hi yaḥ | samāyātamidaṃ bhrāntaṃ tatsvapnastrīsamaṃ viduḥ || 29 ||

English

There, this strong conviction arises from experience | This is considered delusional, like a dream or an illusory woman

हिन्दी

वहाँ, यह मजबूत विश्वास अनुभव से उत्पन्न होता है | यह भ्रामक माना जाता है, जैसे स्वप्न या भ्रामक स्त्री

30

तस्माद्दृश्यं न चोत्पन्नं नैवास्ति न भविष्यति | न च नश्यति यन्नास्ति तस्य किं नाम नश्यति || ३० ||

tasmāddṛśyaṃ na cotpannaṃ naivāsti na bhaviṣyati | na ca naśyati yannāsti tasya kiṃ nāma naśyati || 30 ||

English

Therefore, the visible is not produced, does not exist, will not be, nor does it perish | What does not exist, how can it perish

हिन्दी

इसलिए, दृश्य न उत्पन्न होता है, न अस्तित्व में है, न होगा, न नष्ट होता है | जो नहीं है, वह कैसे नष्ट हो सकता है

31

तत्तदेव परं शान्तं चिद्व्योमैव तथा स्थितम् | स्वरूपादच्युतं स्वस्थं सौम्यं जगदिवोदितम् || ३१ ||

tattadeva paraṃ śāntaṃ cidvyomaiva tathā sthitam | svarūpādacyutaṃ svasthaṃ saumyaṃ jagadivoditam || 31 ||

English

That alone is the supreme, peaceful, and pure consciousness, which is established in its own nature, unchanging, calm, and benevolent, as if the world is spoken of.

हिन्दी

वही परम, शान्त, और चिद्व्योम (चेतना का आकाश) है, जो अपने स्वरूप में स्थित है, अचल, स्वस्थ, और सौम्य है, मानो संसार कहा गया हो।

32

न हीदमग्रे यद्दृष्टं दृश्यं तत्सत्कदाचन | न चापि द्रष्टा दृष्टार्थाभावे क्व द्रष्टृता किल || ३२ ||

na hīdamagre yaddṛṣṭaṃ dṛśyaṃ tatsatkadācana | na cāpi draṣṭā dṛṣṭārthābhāve kva draṣṭṛtā kila || 32 ||

English

This which was seen before is not real at any time. If there is no object of perception, where is the existence of the perceiver?

हिन्दी

यह जो पहले देखा गया था, वह कभी भी सत्य नहीं है। यदि दृश्य का अभाव है, तो द्रष्टा की सत्ता कहाँ है?

33

श्रीराम उवाच | एवं चेत्तद्वद ब्रह्मन्द्रष्टृदृश्यावभासनम् | किमिदं कथमाभाति भूयोऽपि वदतांवर || ३३ ||

śrīrāma uvāca | evaṃ cet tadvad brahmandrāṣṭṛdṛśyāvabhāsanam | kimidaṃ kathamābhāti bhūyo'pi vadatāṃvara || 33 ||

English

Sri Rama said: If it is so, then explain, O Brahman, the manifestation of the perceiver and the perceived. What is this and how does it appear? Please explain further, O best of speakers.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि ऐसा है, तो हे ब्रह्मन्, द्रष्टा और दृश्य के प्रकटीकरण की व्याख्या करें। यह क्या है और यह कैसे प्रकट होता है? कृपया और विस्तार से समझाएँ, हे वक्ताओं में श्रेष्ठ।

34

श्रीवसिष्ठ उवाच | असद्रूपस्य दृश्यस्य कारणाभावतः सदा | दृश्यतास्येत्यपि प्रौढिनिर्देशस्यात्यसंभवात् || ३४ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | asadrūpasya dṛśyasya kāraṇābhāvataḥ sadā | dṛśyatāsyetyapi prauḍhinirdeśasyātyasaṃbhāvāt || 34 ||

English

Sri Vasistha said: Due to the lack of cause, the perceived, which is of an unreal nature, is always non-existent. Even the indication of its perception is highly impossible.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: कारण के अभाव के कारण, जो असत् स्वरूप का है, दृश्य हमेशा असत् है। इसकी दृश्यता का संकेत भी अत्यंत असंभव है।

35

यदिदं भासते किंचिद्द्रष्टृदृश्यभ्रमात्मकम् | जगदादि परं रूपं तद्विद्धि परमात्मनः || ३५ ||

yadidaṃ bhāsate kiṃcid draṣṭṛdṛśyabhramātmakam | jagadādi paraṃ rūpaṃ tadviddhi paramātmanaḥ || 35 ||

English

Whatever appears here is an illusion of the perceiver and the perceived. Know that to be the supreme form of the Paramatman, the origin of the universe.

हिन्दी

जो कुछ भी यहाँ प्रकट होता है, वह द्रष्टा और दृश्य का भ्रम है। उसे परमात्मा का परम रूप समझें, जो संसार की उत्पत्ति है।

36

स्वप्ने चिन्मात्र एवास्ते यथा गगनकाननम् | तथा जगत्तया भाति स्वयं चिन्मात्रमात्मनि || ३६ ||

svapne cinmātra evāste yathā gaganakānanam | tathā jagattayā bhāti svayaṃ cinmātramātmani || 36 ||

English

In a dream, only consciousness exists, like a forest in the sky | Similarly, the world appears as consciousness itself

हिन्दी

स्वप्न में केवल चेतना ही है, जैसे आकाश में वन | इसी प्रकार, जगत स्वयं चेतना के रूप में प्रकट होता है

37

इहादिसर्गात्प्रभृति नास्त्युपादानकारणम् | किंचनापि क्वचिदपि भातीत्थं ब्रह्म केवलम् || ३७ ||

ihādisargātprabhṛti nāstyupādānakāraṇam | kiṃcanāpi kvacidapi bhātītthaṃ brahma kevalam || 37 ||

English

From the beginning of creation, there is no material cause | Nothing whatsoever appears anywhere, only Brahman exists

हिन्दी

सृष्टि के आरंभ से, कोई भौतिक कारण नहीं है | कहीं भी कुछ भी नहीं दिखता, केवल ब्रह्म है

38

यच्चिदाकाशकचनं स्वयमात्मनि जृम्भते | तदिदं भाति तस्यैव जगदित्युदितं वपुः || ३८ ||

yaccidākāśakacanaṃ svayamātmani jṛmbhate | tadidaṃ bhāti tasyaiva jagadityuditaṃ vapuḥ || 38 ||

English

That which is the space of consciousness, blossoms in the self | That indeed appears as the manifested form of the world

हिन्दी

जो चेतना का आकाश है, वह स्वयं आत्मा में खिलता है | वही जगत के रूप में प्रकट होता है

39

यथा भावस्य भावत्वं यथा शून्यस्य शून्यता | आकारिणो यथाकारस्तथा चिन्नभसो जगत् || ३९ ||

yathā bhāvasya bhāvatvaṃ yathā śūnyasya śūnyatā | ākāriṇo yathākāras tathā cinnabhaso jagat || 39 ||

English

As the nature of existence is existence itself, as the emptiness of emptiness is emptiness | So is the world the form of the sky of consciousness

हिन्दी

जैसे अस्तित्व का स्वभाव अस्तित्व ही है, जैसे शून्यता की शून्यता शून्यता ही है | वैसे ही जगत चेतना के आकाश का रूप है

40

इदं विद्धि चिदाभासं परमार्थघनं घनम् | इत्थं स्थितं स्वयं भातं द्रष्टृदृश्यदृगात्मकम् || ४० ||

idaṃ viddhi cidābhāsaṃ paramārthaghaṇaṃ ghaṇam | itthaṃ sthitaṃ svayaṃ bhātaṃ draṣṭṛdṛśyadṛgātmakam || 40 ||

English

Know this to be the reflection of consciousness, dense with ultimate reality | Thus established, it appears by itself, consisting of the seer, the seen, and the act of seeing

हिन्दी

इसे चेतना का प्रतिबिम्ब समझो, परम वास्तविकता से भरा हुआ | इस प्रकार स्थापित, यह स्वयं प्रकट होता है, द्रष्टा, दृश्य और दर्शन से बना हुआ

41

वस्तुतस्तु द्वयाभावान्नाभासि न च भासनम् | किमपीदमनिर्देश्यं सद्वाऽसद्वेति वेत्ति कः || ४१ ||

vastutastu dvayābhāvānnābhāsi na ca bhāsanam | kimapīdamanirdeśyaṃ sadvā'sadveti vetti kaḥ || 41 ||

English

In reality, there is no duality; neither is there any appearance nor any manifestation. What is this indescribable thing? Who knows whether it is real or unreal?

हिन्दी

वास्तव में, द्वैत नहीं है; न तो कोई अभास है और न ही कोई भासना है। यह क्या अवर्णनीय चीज़ है? कौन जानता है कि यह सत्य है या असत्य?

42

श्रीराम उवाच | एवं चेत्तद्वद ब्रह्मन्कार्यकारणतादिकः | कथं भेदः किमायातः कथं सत्यत्वमागतः || ४२ ||

śrīrāma uvāca | evaṃ cet tadvad brahmann kāryakāraṇatādikaḥ | kathaṃ bhedaḥ kimāyātaḥ kathaṃ satyatvamāgataḥ || 42 ||

English

Sri Rama said: If this is so, O Brahman, how does the distinction of cause and effect arise? How does difference come about, and how does truthfulness arise?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि ऐसा है, हे ब्रह्मन्, कारण और कार्य का भेद कैसे उत्पन्न होता है? भेद कैसे आता है, और सत्यता कैसे आती है?

43

श्रीवसिष्ठ उवाच | चित्प्रकाशो यथाभानं यदा भावयति स्वयम् | स्वात्मा तथा तदेवाशु पश्यसीत्यसि दृष्टवान् || ४३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | citprakāśo yathābhānaṃ yadā bhāvayati svayam | svātmā tathā tadevāśu paśyasītyasi dṛṣṭavān || 43 ||

English

Sri Vasistha said: When the pure consciousness itself contemplates as it is, then one sees oneself as that immediately.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जब शुद्ध चेतना स्वयं उसी प्रकार से सोचती है, तो वह तुरंत अपने आप को उसी रूप में देखती है।

44

चिद्व्योमैवायमाकारः स्वे व्योम्न्येव न मुह्यति | स्वयमेव यथा स्वप्ने कोऽस्य पर्यनुयोगकृत् || ४४ ||

cadvyomaivāyamākāraḥ sve vyomnyeva na muhyati | svayameva yathā svapne ko'sya paryanuyogakṛt || 44 ||

English

This form is indeed the very sky of consciousness; it does not get confused in its own sky. Just as in a dream, who is the pursuer?

हिन्दी

यह रूप वास्तव में चेतना का ही आकाश है; यह अपने आकाश में भ्रमित नहीं होता। जैसे स्वप्न में, कौन पीछा करने वाला है?

45

भावाद्भावान्तरप्राप्तौ मध्ये यत्संविदो वपुः | तच्चिद्व्योम तदेवेदं सर्वं च स्थिति नेतरत् || ४५ ||

bhāvādbhāvāntaraprāptau madhye yatsaṃvido vapuḥ | taccidvyoma tadevedaṃ sarvaṃ ca sthiti netarat || 45 ||

English

In the transition from one state to another, the form of consciousness is the very sky of consciousness. That alone is everything, and there is nothing else.

हिन्दी

एक अवस्था से दूसरी अवस्था में परिवर्तन के दौरान, चेतना का रूप चेतना का ही आकाश है। वही सब कुछ है, और कुछ नहीं।

46

कार्यकारणभावादिदृशोऽविद्याविजृम्भिकाः | जगद्वत्कल्पयत्येष कोऽस्य पर्यनुयोगकृत् || ४६ ||

kāryakāraṇabhāvādidṛśo’vidyāvijṛmbhikāḥ | jagadvatkalpayatyeṣa ko’sya paryanuyogakṛt || 46 ||

English

Due to the relationship of cause and effect, and other such illusions born of ignorance, this world is imagined. Who can question this?

हिन्दी

कारण और कार्य के संबंध आदि से अज्ञान के कारण यह जगत कल्पित है। इसका पर्यनुयोग कौन करे?

47

द्रष्टा भोक्ताथ कर्ता वा कश्चित्स्यादितरो यदि | तत्कथं किमिदं दृश्यमिति युज्येत नान्यथा || ४७ ||

draṣṭā bhoktātha kartā vā kaścitsyāditaro yadi | tatkathaṃ kimidaṃ dṛśyamiti yujyeta nānyathā || 47 ||

English

If there is any seer, enjoyer, or doer, how can this be perceived otherwise?

हिन्दी

यदि कोई द्रष्टा, भोक्ता या कर्ता है, तो यह कैसे दूसरे ढंग से दृश्य हो सकता है?

48

यत्र स्वप्ने निराभासं चिद्व्योमैव विराजते | शुद्धमेकमनेकात्म तत्र किं क्व विकल्प्यते || ४८ ||

yatra svapne nirābhāsaṃ cidvyomaiava virājate | śuddham ekam anekātma tatra kiṃ kva vikalpyate || 48 ||

English

In the dream state, where only the pure, non-dual consciousness shines without any appearance, what can be imagined there?

हिन्दी

स्वप्न अवस्था में, जहाँ केवल शुद्ध, अद्वैत चेतना बिना किसी आभास के चमकती है, वहाँ क्या कल्पना की जा सकती है?

49

आस्वयंभुव एवेयं चिन्मात्रे भाति सर्गभाः | परिज्ञाता सती सा तु ब्रह्मैव भवति क्षणात् || ४९ ||

āsvayaṃbhuvaiaveyaṃ cinmātre bhāti sargabhāḥ | parijñātā satī sā tu brahmaiva bhavati kṣaṇāt || 49 ||

English

This creation appears in pure consciousness itself. When it is known, it immediately becomes Brahman.

हिन्दी

यह सृष्टि शुद्ध चेतना में ही प्रकट होती है। जब यह ज्ञात होती है, तो यह तुरंत ब्रह्म बन जाती है।

50

एषैव त्वपरिज्ञाता भ्रान्तिर्मायेति कथ्यते | जगदित्युच्यते विद्या दृश्यमित्युपवर्ण्यते || ५० ||

eṣaiva tvapariñjñātā bhrāntirmāyeti kathyate | jagadityucyate vidyā dṛśyamityupavarṇyate || 50 ||

English

This very creation, when not known, is called illusion (māyā). It is referred to as the world (jagat) and is described as the perceived (dṛśyam).

हिन्दी

यही सृष्टि, जब ज्ञात नहीं होती, भ्रांति (माया) कहलाती है। इसे जगत कहा जाता है और दृश्य के रूप में वर्णित किया जाता है।

51

चिदाकाशप्रकाशेन चित्ता दृश्यपिशाचकः | वेतालो बालकेनेव बुद्धोऽसन्नेव सन्निव || ५१ ||

cidākāśaprakāśena cittā dṛśyapiśācakaḥ | vetālo bālakeneva buddho’sanneva sanniva || 51 ||

English

By the light of the consciousness-space, the mind appears like a ghost, a demon, a vampire, or a child, and the enlightened one appears as if present though absent.

हिन्दी

चिदाकाश के प्रकाश से, मन एक भूत, पिशाच, वेताल या बालक की तरह दिखता है, और बुद्ध व्यक्ति उपस्थित होने के बावजूद अनुपस्थित लगता है।

52

जगत्तात्मन्यसत्यापि चिद्व्योम्नैवानुभूयते | सत्येव साङ्गलेखेव स्वप्नेऽद्रिपुरता यथा || ५२ ||

jagattātmanyasatyāpi cidvyomnaivānubhūyate | satyeva sāṅgalekheva svapne’dripuratā yathā || 52 ||

English

Even though the world is unreal in the Self, it is experienced as real in the consciousness-space, like a castle in the air seen in a dream.

हिन्दी

यद्यपि संसार आत्मा में असत्य है, फिर भी चेतना-आकाश में वह वास्तविक की तरह अनुभव किया जाता है, जैसे स्वप्न में देखी गई हवाई महल।

53

अहमद्रिरहं रुद्रः समुद्रोऽहमहं विराट् | चेत्यते खे चितैवेति स्वप्नेऽद्रिपुरता यथा || ५३ ||

ahamadrirahaṃ rudraḥ samudro’hamahaṃ virāṭ | cetyate khe citaiveti svapne’dripuratā yathā || 53 ||

English

I am the mountain, I am Rudra, I am the ocean, I am Virat. It is thought in the sky, in consciousness alone, like a castle in the air seen in a dream.

हिन्दी

मैं पर्वत हूँ, मैं रुद्र हूँ, मैं समुद्र हूँ, मैं विराट हूँ। यह आकाश में, चेतना में ही सोचा जाता है, जैसे स्वप्न में देखी गई हवाई महल।

54

आकारि कारणाभावाज्जातं कार्यं न किंचन | महाप्रलयचिद्व्योम्नि चित्स्थितेत्थमिदन्तया || ५४ ||

ākāri kāraṇābhāvājjātaṃ kāryaṃ na kiṃcana | mahāpralayacidvyomni cittsthithettamidantayā || 54 ||

English

Due to the absence of a cause, no effect is produced. In the great dissolution, consciousness alone remains, thus it is concluded.

हिन्दी

कारण के अभाव के कारण, कोई परिणाम उत्पन्न नहीं होता। महाप्रलय में, केवल चेतना ही बचती है, इस प्रकार यह निष्कर्ष निकाला जाता है।

55

अकारणकमेवेदं व्योम व्योम्नानुभूयते | जगदित्येव शून्याङ्गं चिन्मात्रात्म चिदात्मनि || ५५ ||

akāraṇakamevedaṃ vyoma vyomnānubhūyate | jagadityeva śūnyāṅgaṃ cinmātrātma cidātmani || 55 ||

English

This causeless space is experienced as space itself. The world, though empty, is experienced as the self of pure consciousness.

हिन्दी

यह कारणहीन आकाश आकाश के रूप में ही अनुभव किया जाता है। यद्यपि संसार शून्य है, फिर भी यह शुद्ध चेतना के आत्मा के रूप में अनुभव किया जाता है।

56

सर्व एव जडा जीर्णा दर्पणा इव जन्तवः | समीपगत एवान्तः कुर्वतस्तु विचारणम् || ५६ ||

sarva eva jaḍā jīrṇā darpaṇā iva jantavaḥ | samīpagata evāntaḥ kurvatastu vicāraṇam || 56 ||

English

All beings are like dull, worn-out mirrors; only those who come close and introspect.

हिन्दी

सभी जीव मंद, पुराने दर्पणों की तरह हैं; केवल वे जो निकट आते हैं और अंतर्दृष्टि करते हैं।

57

तत्तत्स्वरूपमुत्सृज्य बुद्ध्वा चिन्मात्रखं जगत् | अश्मना चेतनेनैव स्थेयं नास्थेतरोत्तमा || ५७ ||

tattatsvarūpamutsṛjya buddhvā cinmātrakhaṃ jagat | aśmanā cetanenaiva stheyaṃ nāsthetarottamā || 57 ||

English

Abandoning various forms, knowing the world as pure consciousness, one should remain steadfast with the conscious self, not with anything else.

हिन्दी

विभिन्न रूपों को छोड़कर, संसार को शुद्ध चेतना के रूप में जानकर, कोई चेतन आत्मा के साथ स्थिर रहना चाहिए, किसी अन्य चीज के साथ नहीं।

58

यथास्ते चलयद्देहं वार्यावर्तजगद्द्रवः | चेततीति तथा चित्त्वं स्थिता चित्तज्जगद्दृशा || ५८ ||

yathāste calayaddehaṃ vāryāvartajagaddravaḥ | cetatīti tathā cittvaṃ sthitā cittajjagaddṛśā || 58 ||

English

Just as the worldly flow moves the body, so does consciousness remain established in the worldly view.

हिन्दी

जैसे संसारिक प्रवाह शरीर को चलाता है, वैसे ही चेतना संसारिक दृष्टि में स्थिर रहती है।

59

यथा कल्पद्रुमोऽभीष्टं कुर्याच्चिन्तामणिर्यथा | तथा यद्भावितं स्वान्तस्तत्पूरयति चित्क्षणात् || ५९ ||

yathā kalpadrumo'bhīṣṭaṃ kuryāccintāmaṇiryathā | tathā yadbhāvitaṃ svāntastatpūrayati citkṣaṇāt || 59 ||

English

Just as the wish-fulfilling tree and the philosopher's stone grant desires, so does the consciousness within fulfill one's intentions instantly.

हिन्दी

जैसे कल्पवृक्ष और पारस पत्थर इच्छाओं को पूरा करते हैं, वैसे ही अंतर्निहित चेतना तुरंत इच्छाओं को पूरा करती है।

60

चितिश्चिन्तामणिरिव कल्पद्रुम इवेप्सितम् | आशु संपादयत्यन्तरात्मनात्मनि खात्मिका || ६० ||

citiścintāmaṇiriva kalpadruma ivepsitam | āśu saṃpādayatyantarātmanātmani khātmikā || 60 ||

English

Consciousness, like the philosopher's stone and the wish-fulfilling tree, quickly fulfills desires within the inner self.

हिन्दी

चेतना, पारस पत्थर और कल्पवृक्ष की तरह, अंतर्निहित आत्मा में तुरंत इच्छाओं को पूरा करती है।

61

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ मध्यदेशे चितेर्वपुः । यत्तन्मयमिदं दृश्यं कुतो द्वैतैक्यविभ्रमः ॥ || ६१ ||

deśāddēśāntaraprāptau madhyadēśē citērvapuḥ | yattannmayamidaṁ dṛśyaṁ kutō dvaitaikyavibhramaḥ || 61 ||

English

When moving from one place to another, in the middle of the journey, the form of consciousness is perceived. What is this visible world but an illusion of duality and unity?

हिन्दी

जब एक स्थान से दूसरे स्थान पर जाते हैं, यात्रा के बीच में, चेतना का रूप दिखाई देता है। यह दृश्य जगत क्या है, द्वैत और एकता का भ्रम?

62

चिच्छायैवं कचत्यच्छमनन्ता भास्वरोदरा । अङ्गरिक्तापि दृश्यान्तःशून्यता नीलतेव खे ॥ || ६२ ||

cicchāyāivaṁ kacatyacchamanantā bhāsvarodarā | aṅgariktāpi dṛśyāntaḥśūnyatā nīlatēva khē || 62 ||

English

Thus, the shadow of consciousness shines brilliantly, infinite and radiant. Even without limbs, the emptiness within the visible is like the blueness of the sky.

हिन्दी

इस प्रकार, चेतना की छाया उज्ज्वल रूप से चमकती है, अनन्त और प्रकाशमान। भले ही अंग न हों, दृश्य के भीतर की शून्यता आकाश की नीलता के समान है।

63

विसदृशकार्यानुभवो न भवति सहकारिकारणाभावात् । सर्गादावत आद्या चिदेव दृश्यं यथा स्वप्ने ॥ || ६३ ||

visadṛśakāryānubhavo na bhavati sahakārikāraṇābhāvāt | sargādāvata ādyā cidēva dṛśyaṁ yathā svapnē || 63 ||

English

Diverse experiences do not occur without the presence of aiding causes. Just as in the beginning of creation, the first consciousness is the visible, like in a dream.

हिन्दी

विभिन्न अनुभव बिना सहायक कारणों के नहीं होते। जैसे सृष्टि के आरंभ में, पहली चेतना ही दृश्य है, जैसे स्वप्न में।

← Chapter 105Chapter 107 →