Yoga Vasishtha › Book 7 · Nirvāṇa II › Chapter 1
Nirvāṇa II, Chapter 1निर्वाण प्रकरण · सर्ग १
Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 1 — 37 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.
योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 1 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।
The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar. हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are made ये कैसे बने
Verse by verse श्लोक-दर-श्लोक Side by side साथ-साथ Sanskrit only केवल संस्कृत
Show दिखाएँ
IAST English हिन्दी Mitra 1891
हिन्दी पहले English पहले
A− A+
Focus एकांत
1 7.1.1 श्रीराम उवाच । नैष्कर्म्यात्कल्पनात्यागात्तनुः पतति देहिनः । कथमेतदतो ब्रह्मन्संभवत्याशु जीवतः ॥ १ ॥
śrīrāma uvāca | naiṣkarmyātkalpanātyāgāttanuḥ patati dehinaḥ | kathametadato brahmansaṃbhavatyāśu jīvataḥ || 1 ||
Sri Rama said: The body of the embodied being falls due to the renunciation of imagination from inaction. How does this happen, O Brahman, quickly to the living being?
श्री राम ने कहा: निष्क्रियता से कल्पना के त्याग से शरीर गिरता है। हे ब्रह्मन्, यह कैसे होता है जीवित के लिए शीघ्र?
2 7.1.2 श्रीवसिष्ठ उवाच । जीवतः कल्पनात्यागो युज्यते न त्वजीवतः । रूपमस्य यथातत्त्वं श्रृणु श्रवणभूषणम् ॥ २ ॥
śrīvasiṣṭha uvāca | jīvataḥ kalpanātyāgo yujyate na tvajīvataḥ | rūpamasy yathātattvaṃ śrṇu śravaṇabhūṣaṇam || 2 ||
Sri Vasistha said: The renunciation of imagination is appropriate for the living being, not for the non-living. Listen to the true nature of its form, which is an ornament for the ears.
श्री वसिष्ठ ने कहा: कल्पना का त्याग जीवित के लिए उपयुक्त है, अजीवित के लिए नहीं। इसके रूप की सच्ची प्रकृति सुनो, जो कानों का आभूषण है।
3 7.1.3 अहंभावनमेवाहुः कल्पनं कल्पनाविदः । नभोर्थभावनं तस्य संकल्पत्याग उच्यते ॥ ३ ॥
ahaṃbhāvanamevāhuḥ kalpanaṃ kalpanāvidaḥ | nabhorthabhāvanaṃ tasya saṃkalpatyāga ucyate || 3 ||
Those who know imagination call the sense of 'I' as imagination. The renunciation of that is called the renunciation of imagination.
कल्पना को जानने वाले 'मैं' की भावना को कल्पना कहते हैं। उसका त्याग कल्पना का त्याग कहलाता है।
4 7.1.4 पदार्थरसमेवाहुः कल्पनं कल्पनाविदः । नभोर्थभावनं तस्य संकल्पत्याग उच्यते ॥ ४ ॥
padārtharasamevāhuḥ kalpanaṃ kalpanāvidaḥ | nabhorthabhāvanaṃ tasya saṃkalpatyāga ucyate || 4 ||
Those who know imagination call the essence of objects as imagination. The renunciation of that is called the renunciation of imagination.
कल्पना को जानने वाले वस्तुओं के रस (पदार्थरस) को कल्पना कहते हैं। उसका त्याग कल्पना का त्याग कहलाता है।
5 7.1.5 इदं वस्त्विति संवेगमाहुः कल्पनमुत्तमाः । नभोर्थभावनं तस्य संकल्पत्याग उच्यते ॥ ५ ॥
idaṃ vastviti saṃvegamāhuḥ kalpanamuttamāḥ | nabhorthabhāvanaṃ tasya saṃkalpatyāga ucyate || 5 ||
The supreme ones call the intense feeling of 'this is the object' as imagination. The renunciation of that is called the renunciation of imagination.
उत्तम लोग 'यह वस्तु है' की भावना को कल्पना कहते हैं। उसका त्याग कल्पना का त्याग कहलाता है।
6 7.1.6 स्मरणं विद्धि संकल्पं शिवमस्मरणं विदुः । तच्च प्रागनुभूतं च नानुभूतं च भाव्यते ॥ ६ ॥
smaraṇaṃ viddhi saṃkalpaṃ śivamasmaraṇaṃ viduḥ | taccaprāganubhūtaṃ ca nānubhūtaṃ ca bhāvyate || 6 ||
Know that remembrance is intention, and forgetfulness is auspicious. That which has been experienced before is not experienced again.
स्मरण संकल्प है, और भूलना शिव है | जो पहले अनुभव किया गया है, वह फिर से नहीं अनुभव किया जाता |
7 7.1.7 अनुभूतां नानुभूतां स्मृतिं विस्मृत्य काष्ठवत् । सर्वमेवाशु विस्मृत्य गूढस्तिष्ठ महामते ॥ ७ ॥
anubhūtāṃ nānubhūtāṃ smṛtiṃ vismṛtya kāṣṭhavat | sarvamevāśu vismṛtya gūḍhastiṣṭha mahāmate || 7 ||
Forget the memory of what has been experienced and what has not been experienced, like a piece of wood. Forget everything quickly, O great-minded one, and remain hidden.
जो अनुभव किया गया है और जो नहीं अनुभव किया गया है, उस स्मृति को भूल जाओ, जैसे कि एक लकड़ी का टुकड़ा | सब कुछ जल्दी भूल जाओ, और छिपे रहो, हे महामते |
8 7.1.8 सर्वास्मरणमात्रात्मा तिष्ठायातेषु कर्मसु । अर्धसुप्तशिशुस्पन्द इवाभ्यस्तोपपत्तिषु ॥ ८ ॥
sarvāsmaraṇamātrātmā tiṣṭhāyāteṣu karmasu | ardhasuptaśiśuspanda ivābhyastopapattiṣu || 8 ||
Remain in all actions with the essence of complete remembrance, like the spontaneous movement of a half-asleep child.
सभी कर्मों में पूर्ण स्मरण की आत्मा के साथ रहो, जैसे अर्ध-सोये बच्चे का स्वाभाविक स्पंदन |
9 7.1.9 निःसंकल्पप्रवाहेण चक्रं प्रस्पन्दते यथा । स्पन्दस्वकर्मस्वनघप्राक्संस्कारवशात्तथा ॥ ९ ॥
niḥsaṃkalpapravāheṇa cakraṃ praspandate yathā | spandasvakarmasvanaghaprāksaṃskāravaśāttathā || 9 ||
Just as the wheel moves spontaneously without intention, so too one should engage in one's own actions, influenced by past impressions.
जैसे चक्र बिना किसी इरादे के स्वतः ही चलता है, वैसे ही एक व्यक्ति को अपने कर्मों में लगना चाहिए, जो पिछले संस्कारों से प्रभावित होते हैं |
10 7.1.10 अविद्यमानचित्तस्त्वं सत्त्वसंस्कारमागतः । प्रवाहपतितेष्वेव स्पन्दस्व स्वेषु कर्मसु ॥ १० ॥
avidyamānacittastvaṃ sattvasaṃskāramāgataḥ | pravāhapatiteṣveva spandasva sveṣu karmasu || 10 ||
You, whose mind is non-existent, have arrived at the purity of impressions. Engage in your own actions, which have fallen into the natural flow.
तुम, जिसका मन अनुपस्थित है, संस्कारों की शुद्धता तक पहुंच गए हो | अपने कर्मों में लगो, जो स्वाभाविक प्रवाह में गिर गए हैं |
11 7.1.11 ऊर्ध्वबाहुर्विरौम्येष न च कश्चिच्छृणोति मे । असंकल्पः परं श्रेयः स किमन्तर्न भाव्यते ॥ ११ ॥
ūrdhvabāhurvirauṉmyeṣa na ca kaścicchṛṇoti me | asaṃkalpaḥ paraṃ śreyah sa kimantarna bhāvyate || 11 ||
With arms raised, I speak, but no one listens to me. Without desire, the supreme good is attained, so why should it not be realized?
हाथ उठाकर मैं बोलता हूँ, लेकिन कोई मेरी बात नहीं सुनता। इच्छा रहित से परम कल्याण प्राप्त होता है, तो फिर यह क्यों न होना चाहिए?
12 7.1.12 अहो मोहस्य माहात्म्यं यदयं सर्वदुःखहा । चिन्तामणिर्विचाराख्यो हृत्स्थोऽपि त्यज्यते जनैः ॥ १२ ॥
aho mohasya māhātmyaṃ yadayaṃ sarvaduḥkhahā | cintāmaṇirvicārākhyo hṛtstho'pi tyajyate janaiḥ || 12 ||
Oh, the greatness of delusion! This, which removes all sorrows, the wish-fulfilling gem of thought, is abandoned by people even though it resides in the heart.
ओह, मोह की महानता! यह, जो सभी दुःखों को दूर करता है, विचार का चिन्तामणि, लोगों द्वारा त्याग दिया जाता है भले ही यह हृदय में रहता है।
13 7.1.13 अवेदनमसंकल्पस्तन्मयेनैव भूयताम् । एतावत्परमं श्रेयः स्वयमेवानुभूयताम् ॥ १३ ॥
avedanamasankalpas tanmayenaiva bhūyatām | etāvatparamaṃ śreyah svayamevānubhūyatām || 13 ||
May one be absorbed in the state of non-desire and non-suffering. May one experience the supreme good by oneself.
मन को इच्छा और दुःख से मुक्त करें और अपने आप ही परम कल्याण का अनुभव करें।
14 7.1.14 किल तूष्णीं स्थितेनैव तत्पदं प्राप्यते परम् । परमं यत्र साम्राज्यमपि राम तृणायते ॥ १४ ॥
kila tūṣṇīṃ sthitenaiva tatpadaṃ prāpyate param | paramaṃ yatra sāmrājyamapi rāma tṛṇāyate || 14 ||
Indeed, by remaining silent, one attains that supreme state where even the highest sovereignty is considered insignificant.
वास्तव में, चुप रहकर, वह परम स्थिति प्राप्त होती है जहाँ सबसे ऊँची साम्राज्य भी तुच्छ मानी जाती है।
15 7.1.15 गम्यदेशैकनिष्ठस्य यथा पान्थस्य पादयोः । स्पन्दो विगतसंकल्पस्तथा स्पन्दस्व कर्मसु ॥ १५ ॥
gamyadeśaikanisthasya yathā pānthasya pādayoḥ | spando vigatasaṃkalpas tathā spandasva karmasu || 15 ||
Just as the feet of a traveler move towards the destination, so too should one act in deeds without desire.
जैसे एक यात्री के पैर लक्ष्य की ओर बढ़ते हैं, उसी प्रकार इच्छा रहित कर्मों में भी स्पन्दन करें।
16 7.1.16 सर्वकर्मफलाभोगमलं विस्मृत्य सुप्तवत् । प्रवाहपतिते कार्ये स्पन्दस्व गतवेदनम् ॥ १६ ॥
sarvakarmaphalābhogamalaṃ vismṛtya suptavat | pravāhapatite kārye spandasva gatavedanam || 16 ||
Forgetting all the fruits of actions, be like one asleep. In the flow of actions, act without feeling.
सभी कर्मों के फलों को भूलकर, सोये हुए की तरह रहें। कार्यों के प्रवाह में, भावनाओं के बिना कार्य करें।
17 7.1.17 स्पन्दस्वाकृतसंकल्पं सुखदुःखान्यभावयन् । प्रवाहपतिते कार्ये चेष्टितोन्मुक्तशष्पवत् ॥ १७ ॥
spandasvākṛtasaṃkalpaṃ sukhaduḥkhānyabhāvayan | pravāhapatite kārye ceṣṭitonmuktasaṣpavat || 17 ||
Act without any preconceived notions, not thinking about happiness or sorrow. In the flow of actions, act like a blade of grass moving freely.
किसी पूर्वनिर्धारित विचार के बिना कार्य करें, सुख या दुःख के बारे में सोचे बिना। कार्यों के प्रवाह में, एक घास की पत्ती की तरह स्वतंत्र रूप से कार्य करें।
18 7.1.18 रसभावनमन्तस्ते मालं भवतु कर्मसु । दारुयन्त्रमयस्येव परार्थमिव कुर्वतः ॥ १८ ॥
rasabhāvanamantaste mālaṃ bhavatu karmasu | dāruyantramayasyeva parārthamiva kurvataḥ || 18 ||
Let the essence of your actions be like a garland within you. Act as if you are a wooden machine, working for the sake of others.
अपने कार्यों का सार आपके अंदर एक माला की तरह हो। ऐसे कार्य करें जैसे आप एक लकड़ी की मशीन हों, दूसरों के लिए काम कर रहे हों।
19 7.1.19 नीरसा एव ते सन्तु समस्तेन्द्रियसंविदः । आकारमात्रसंलक्ष्या हेमन्तर्तौ लता इव ॥ १९ ॥
nīrasā eva te santu samastendriyasaṃvidaḥ | ākāramātrasaṃlakṣyā hemantartau latā iva || 19 ||
Let all your sensory perceptions be without taste, like a vine in winter, barely noticeable.
आपकी सभी इंद्रिय संवेदनाएं स्वादहीन हों, जैसे सर्दी के मौसम में एक लता जो बहुत कम नजर आती है।
20 7.1.20 बोधार्कपीतरसया स्पन्दन् षड्वर्गसत्तया । यन्त्रस्पन्दोपमस्तिष्ठ वल्ल्येव शिशिरे द्रुमः ॥ २० ॥
bodhārkapītarasayā spandan ṣaḍvargasattayā | yantraspandopamastiṣṭha vallyeva śiśire drumah || 20 ||
With the radiance of enlightenment, vibrate with the essence of the six senses. Stand like a machine, moving like a vine in winter.
बोध की चमक के साथ, छह इंद्रियों की सत्ता के साथ कंपित हों। एक मशीन की तरह खड़े रहें, सर्दी के मौसम में एक लता की तरह हिलते हुए।
21 7.1.21 चिदान्तररसान्येव प्रवृत्तान्यपि धारय । स्वयत्नेनेन्द्रियाण्याशु हेमन्तर्तुस्तरूनिव ॥ २१ ॥
cidāntararasānyeva pravṛttānyapi dhāraya | svayatneneindriyāṇyāśu hemantartustarūniva || 21 ||
Just as trees shed their leaves in the winter, so too should you, with effort, control your senses which are inclined towards worldly pleasures.
जैसे सर्दी के मौसम में पेड़ अपने पत्ते गिरा देते हैं, वैसे ही आपको भी अपनी इन्द्रियों को, जो विषय-भोगों में लगी हुई हैं, प्रयास से नियंत्रित करना चाहिए।
22 7.1.22 सरसेन्द्रियवृत्तेस्ते कुर्वतोऽकुर्वतस्तथा । संसारानर्थसार्थोऽयं न कदाचन शाम्यति ॥ २२ ॥
sarasendriyavṛttes te kurvato'kurvatas tathā | saṃsārānarthasārtho'yaṃ na kadācana śāmyati || 22 ||
Whether you engage in sensual activities or not, the cycle of worldly miseries never ceases.
चाहे आप इन्द्रियों की क्रियाओं में लगें या न लगें, संसार के दुःखों का चक्र कभी नहीं रुकता।
23 7.1.23 निःसंकल्पमरुज्ज्वालायन्त्राम्बुस्पन्दवद्यदि । स्पन्दसे तदनन्ताय श्रेयसे परिकल्पसे ॥ २३ ॥
niḥsaṃkalpamarujjvālāyantrāmbuspandavadyadi | spandase tadanantāya śreyase parikalpase || 23 ||
If you vibrate like a machine without desires and without pain, you will attain the highest good, which is endless.
यदि आप इच्छा और दुःख के बिना एक यंत्र की तरह स्पंदित होते हैं, तो आप अनंत कल्याण प्राप्त करेंगे।
24 7.1.24 एतदेव परं धैर्यं जन्मज्वरनिवारणम् । यदवासनमभ्यस्ता निजकर्मसु कर्तृता ॥ २४ ॥
etadeva paraṃ dhairyaṃ janmajvaranivāraṇam | yadavāsanamabhyastā nijakarmasu kartṛtā || 24 ||
The highest courage is to be free from the fever of birth, which is achieved by being detached from one's actions.
जन्म के ज्वर से मुक्ति पाना ही सबसे बड़ा धैर्य है, जो अपने कर्मों से अलग होने से प्राप्त होता है।
25 7.1.25 अवासनमसंकल्पं यथाप्राप्तानुवृत्तिमान् । शनैश्चक्रभ्रमाभोग इव स्पन्दस्व कर्मसु ॥ २५ ॥
avāsanamasankalpaṃ yathāprāptānuvṛttimān | śanaiścakrabhramābhoga iva spandasva karmasu || 25 ||
Be free from desires and detached, following the natural course of actions. Like the slow rotation of a wheel, engage in your duties.
इच्छा और आसक्ति से मुक्त होकर, प्राकृतिक क्रम के अनुसार कर्मों में लगे रहें। जैसे चक्र का धीमा घूमना, वैसे ही अपने कर्तव्यों में लगे रहें।
26 7.1.26 मा कर्मफलबुद्धिर्भूर्मा ते सङ्गोऽस्त्वकर्मणि । उभयं वा त्यजैतत्त्वमुभयं वा समाश्रय ॥ २६ ॥
mā karmaphalabuddhirbhūrmā te saṅgo'stvakarmaṇi | ubhayaṃ vā tyajaitattvamubhayaṃ vā samāśraya || 26 ||
Do not be attached to the fruits of your actions, nor be attached to inaction. Abandon both or embrace both equally.
अपने कर्मों के फलों से आसक्त न हो, न ही अकर्मण्यता से आसक्त हो | दोनों को त्याग दो या दोनों को समान रूप से स्वीकार करो ||
27 7.1.27 बहुनात्र किमुक्तेन संक्षेपादिदमुच्यते । संकल्पनं मनोबन्धस्तदभावो विमुक्तता ॥ २७ ॥
bahunātra kimuktēna saṃkṣēpādidamucyatē | saṃkalpanaṃ manōbandhastadabhāvō vimuktatā || 27 ||
What more needs to be said here? In brief, this is stated: Resolution is the bondage of the mind; its absence is liberation.
इसमें और क्या कहना है? संक्षेप में यह कहा जाता है: संकल्प (resolution) मन का बंधन है; उसका अभाव मुक्ति है ||
28 7.1.28 नेह कार्यं न वाऽकार्यमस्ति किंचिन्न कुत्रचित् । सर्वं शिवमजं शान्तमनन्तं प्राग्वदास्यताम् ॥ २८ ॥
nēha kāryaṃ na vā'kāryamasti kiṃcinna kutracit | sarvaṃ śivamajaṃ śāntamanantaṃ prāgvadāsyatām || 28 ||
Here, there is no duty nor non-duty; nothing exists anywhere. Everything is auspicious, unborn, peaceful, and infinite. Let it be proclaimed thus.
यहाँ न तो कर्तव्य है न ही अकर्तव्य; कहीं कुछ भी नहीं है | सब कुछ शिव, अजन्मा, शांत और अनंत है | ऐसा घोषित किया जाए ||
29 7.1.29 पश्यन्कर्मण्यकर्मत्वमकर्मणि च कर्मताम् । यथाभूतार्थचिद्रूपः शान्तमास्व यथासुखम् ॥ २९ ॥
paśyankarmaṇyakarma tvamakarmaṇi ca karmatām | yathābhūtārthacidrūpaḥ śāntamāsva yathāsukham || 29 ||
See inaction in action and action in inaction. Remain peaceful, realizing the true nature of consciousness, as you are comfortable.
कर्म में अकर्म और अकर्म में कर्म देखो | चेतना की वास्तविक प्रकृति को समझकर, सुखपूर्वक शांत रहो ||
30 7.1.30 अवेदनं विदुर्योगं चित्तक्षयमकृत्रिमम् । अत्यन्तं तन्मयो भूत्वा तथा तिष्ठ यथासि भोः ॥ ३० ॥
avēdanaṃ viduryōgaṃ cittakṣayamakṛtrimam | atyantaṃ tanmayō bhūtvā tathā tiṣṭha yathāsi bhoḥ || 30 ||
They know yoga as the cessation of the mind's fluctuations, which is natural and effortless. Becoming completely absorbed in that state, remain as you are, O wise one.
उन्होंने योग को मन की वृत्तियों के निरोध के रूप में जाना, जो स्वाभाविक और प्रयासरहित है | उस अवस्था में पूरी तरह से डूबकर, जैसे हो वैसे ही रहो, हे बुद्धिमान |
31 7.1.31 समे शान्ते शिवे सूक्ष्मे द्वैतैक्यपरिवर्जिते । ततेऽनन्ते परे शुद्धे किं केन किल खिद्यते ॥ ३१ ॥
same śānte śive sūkṣme dvaitaikyaparivarjite | tate'nante pare śuddhe kiṃ kena kila khidyate || 31 ||
In the state of equanimity, peace, auspiciousness, subtlety, devoid of duality and non-duality, what is there to be disturbed in the infinite, supreme, pure state?
समता, शांति, कल्याण, सूक्ष्मता, द्वैत और अद्वैत से रहित स्थिति में, अनंत, परम, शुद्ध स्थिति में क्या विचलित हो सकता है?
32 7.1.32 नोदेतु त्वयि संकल्पो मरुभूमाविवाङ्कुरः । इच्छा नोदेतु भवति लतिकेवोपलोदरे ॥ ३२ ॥
nodetu tvayi saṃkalpo marubhūmāvivāṅkuraḥ | icchā nodetu bhavati latikevopalodare || 32 ||
May no intention arise in you, like a sprout in the desert. May no desire arise in you, like a creeper in a rock.
तुममें कोई संकल्प न उत्पन्न हो, जैसे रेगिस्तान में अंकुर। तुममें कोई इच्छा न उत्पन्न हो, जैसे चट्टान में लता।
33 7.1.33 अवेदनस्य शान्तस्य जीवतो वाप्यजीवतः । नेह किंचित्कृतेनार्थो नाकृतेनापि कश्चन ॥ ३३ ॥
avedanasya śāntasya jīvato vāpyajīvataḥ | neha kiṃcitkṛtenārtho nākṛtenāpi kaścana || 33 ||
For one who is free from suffering, peaceful, whether living or dead, there is no benefit from action or inaction.
जो दुःख से मुक्त है, शांत है, चाहे जीवित हो या मृत, उसके लिए कर्म या अकर्म से कोई लाभ नहीं है।
34 7.1.34 यत्कर्माकर्म शान्तेऽन्तः शाश्वताभेदरूपिणि । न कर्मणि च कर्माणि न कर्तर्यपि कर्तृता ॥ ३४ ॥
yatkarmākarmā śānte'ntaḥ śāśvatābhedarūpiṇi | na karmaṇi ca karmāṇi na kartaryapi kartṛtā || 34 ||
In the peaceful, eternal, non-dual state, action and inaction are the same. There is no action in action, nor is there any doer in the doer.
शांत, नित्य, अद्वैत स्थिति में, कर्म और अकर्म एक ही हैं। कर्म में कोई कर्म नहीं है, और कर्ता में कोई कर्ता नहीं है।
35 7.1.35 अहंममेति संविदन्न दुःखतो विमुच्यसे । असंविदन्विमुच्यसे यदीप्सितं तदाचर ॥ ३५ ॥
ahaṃmameti saṃvidanna duḥkhato vimucyase | asaṃvidanvimucyase yadīpsitaṃ tadācara || 35 ||
If you have the awareness of 'I' and 'mine', you will not be freed from suffering. If you are free from this awareness, you will be liberated. Do what is desired.
यदि आपमें 'मैं' और 'मेरा' की संवेदना है, तो आप दुःख से मुक्त नहीं होंगे। यदि आप इस संवेदना से मुक्त हैं, तो आप मुक्त हो जाएंगे। जो आपको पसंद है, वह करें।
36 7.1.36 अहं ममेति नास्त्यलं यदस्ति तच्छिवं परम् । परात्परं त्विदं शिवादशब्दमर्थरूपकम् ॥ ३६ ॥
ahaṃ mameti nāstyalaṃ yadasti tacchivaṃ param | parātparaṃ tvidaṃ śivādaśabdamartharūpakam || 36 ||
There is no end to 'I' and 'mine'. That which exists is the supreme Shiva. Beyond that, this is the form of the word Shiva, which is beyond the supreme.
मैं और मेरा का कोई अंत नहीं है। जो है, वह परम शिव है। उससे परे, यह शिव शब्द का रूप है, जो परम से भी परे है।
37 7.1.37 यद्दृश्यते जगदिदं खलु किंचिदेतद्हेम्नोऽङ्गदत्वमिव भाति न विद्यमानम् । अस्य क्षयं विदुरवेदनमेव पश्चात्सत्यं तदेव परमार्थमथावशिष्टम् ॥ ३७ ॥
yaddṛśyate jagadidaṃ khalu kiṃcidedadheṃno'ṅgadatvamiva bhāti na vidyamānam | asya kṣayaṃ viduravedanameva paścātsatyaṃ tadeva paramārthamathāvaśiṣṭam || 37 ||
Whatever is seen in this world appears as a mere ornament of gold, not truly existing. Its destruction is known as non-existence, and what remains is the true, ultimate reality.
जो कुछ भी इस जगत में दिखाई देता है, वह सोने के आभूषण की तरह प्रतीत होता है, वास्तव में मौजूद नहीं है। इसका विनाश अविद्यमानता के रूप में जाना जाता है, और जो शेष रहता है, वह सत्य और परम वास्तविकता है।
All 216 chapters of Book 7 प्रकरण 7 के सभी 216 अध्याय
Chapter 2 → अध्याय 2 → Book 7 प्रकरण 7
≡ Chapters अध्याय
Aa Text पाठ
› Next अगला