Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 68 — 31 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | सुषुप्तमौनवान्भूत्वा त्यक्त्वा चित्तविलासिताम् | कलनामलनिर्मुक्तस्तिष्ठावष्टब्धतत्पदः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | suṣuptamaunavānbhūtvā tyaktvā cittavilāsitām | kalanāmalanirmuktastiṣṭhāvaṣṭabdhatatpadaḥ || 1 ||

English

Vasishtha said: Having become silent in deep sleep, abandoning the play of the mind, free from the impurities of time, stand firm in that state.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: गहरी नींद में मौन होकर, मन के विलास को त्यागकर, समय की मलिनता से मुक्त होकर, उस अवस्था में स्थिर रहो।

2

श्रीराम उवाच | वांग्मौनमक्षमौनं च काष्ठमौनं च वेद्म्यहम् | सुषुप्तमौनं मौनेश ब्रह्मन्ब्रूहि किमुच्यते || २ ||

śrīrāma uvāca | vāṅgmaunamakṣamaunaṃ ca kāṣṭhamaunaṃ ca vedmyaham | suṣuptamaunaṃ mauneśa brahmanbrūhi kimucyate || 2 ||

English

Rama said: I know the silence of speech, the silence of the senses, and the silence of wood. O Lord of Silence, O Brahman, tell me what is meant by the silence of deep sleep.

हिन्दी

राम ने कहा: मैं वाणी के मौन, इंद्रियों के मौन और काष्ठ के मौन को जानता हूँ। हे मौनेश्वर, हे ब्रह्मन्, गहरी नींद के मौन का क्या अर्थ है, यह बताओ।

3

श्रीवसिष्ठ उवाच | द्विविधः प्रोच्यते राम मुनिर्मुनिवरैरिह | एकः काष्ठतपस्वी स्याज्जीवन्मुक्तस्तथेतरः || ३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | dvividhaḥ procyate rāma munirmunivarairiha | ekaḥ kāṣṭhatapasvī syājjīvanmuktastathetaraḥ || 3 ||

English

Vasishtha said: O Rama, the sage is described in two ways by the great sages here. One is an ascetic of wood, the other is liberated while living.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, महान ऋषियों द्वारा यहाँ मुनि को दो प्रकार से बताया जाता है। एक काष्ठ तपस्वी होता है, दूसरा जीवन्मुक्त होता है।

4

श्रीवसिष्ठ उवाच | अभावितायां शुष्कायां क्रियायां बद्धनिश्चयः | हठाज्जितेन्द्रियग्रामो मुनिः स्यात्काष्ठतापसः || ४ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | abhāvitāyāṃ śuṣkāyāṃ kriyāyāṃ baddhaniścayaḥ | haṭhājjitendriyagrāmo muniḥ syātkāṣṭhatāpasaḥ || 4 ||

English

Vasishtha said: With a firm resolve in dry, unpracticed action, one who has forcibly conquered the senses is called an ascetic of wood.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सूखी, अभ्यास न की गई क्रिया में दृढ़ निश्चय के साथ, जो बलपूर्वक इंद्रियों को जीत लेता है, वह काष्ठ तपस्वी कहलाता है।

5

श्रीवसिष्ठ उवाच | यथाभूतमिदं बुद्ध्वा भावितात्मात्मनि स्थितः | लोकोपमोपि तृप्तोऽन्तर्यः स मुक्तमुनिः स्मृतः || ५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yathābhūtamidaṃ buddhvā bhāvitātmātmani sthitaḥ | lokopamopi tṛpto'ntaryaḥ sa mukta muniḥ smṛtaḥ || 5 ||

English

Vasishtha said: Having realized the truth of this world, remaining established in the cultivated self, even if appearing like an ordinary person, one who is content within is known as a liberated sage.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: इस संसार की सच्चाई को जानकर, संस्कारित आत्मा में स्थित रहकर, भले ही सामान्य व्यक्ति की तरह दिखे, जो अंतर से संतुष्ट है, वह मुक्त मुनि कहलाता है।

6

एतयोर्यो भवेद्भावः शान्तयोर्मुनिनाथयोः | चित्तनिश्चयरूपात्मा मौनशब्देन स स्मृतः || ६ ||

etayoryo bhavedbhāvaḥ śāntayormunināthayoḥ | cittaniścayarūpātmā mauṇaśabdena sa smṛtaḥ || 6 ||

English

Whatever state of mind is achieved by the tranquil sages, that state, characterized by the resolution of the mind, is known as silence.

हिन्दी

जो भी अवस्था शांत मुनियों की होती है, वह अवस्था जो मन के निश्चय के रूप में होती है, उसे मौन कहा जाता है।

7

चतुष्प्रकारमाहुस्तं मौनं मौनविदो जनाः | वांग्मौनमक्षमौनं च काष्ठं सौषुप्तमेव च || ७ ||

catuṣprakāramāhustaṃ mauṇaṃ mauṇavidō janāḥ | vāṃgmauṇamakṣamauṇaṃ ca kāṣṭhaṃ sauṣuptamēva ca || 7 ||

English

The knowledgeable ones describe silence in four ways: verbal silence, physical silence, mental silence, and the silence of deep sleep.

हिन्दी

ज्ञानी लोग मौन को चार प्रकार से बताते हैं: वाचिक मौन, शारीरिक मौन, मानसिक मौन और सुषुप्ति मौन।

8

वांग्मौनं वचसां रोधो बलादिन्द्रियनिग्रहः | अक्षमौनं परित्यागश्चेष्टानां काष्ठसंज्ञकम् || ८ ||

vāṃgmauṇaṃ vacasāṃ rōdho balādindriyanigrahaḥ | akṣamauṇaṃ parityāgaścēṣṭānāṃ kāṣṭhasaṃjñakam || 8 ||

English

Verbal silence is the restraint of speech, physical silence is the control of the senses, and mental silence is the renunciation of actions.

हिन्दी

वाचिक मौन वाणी का नियंत्रण है, शारीरिक मौन इंद्रियों का नियंत्रण है, और मानसिक मौन क्रियाओं का त्याग है।

9

मनोमौनं पञ्चमं च तन्मृतौ काष्ठतापसे | भावे सुषुप्तमौनाख्यं जीवन्मुक्तोऽनुजीवति || ९ ||

manomauṇaṃ pañcamaṃ ca tanmṛtau kāṣṭhatāpase | bhāve suṣuptamauṇākhyaṃ jīvanmukto'nujīvati || 9 ||

English

Mental silence is the fifth type, and it is attained through the practice of austerities. In the state of deep sleep, one is known as a liberated soul.

हिन्दी

मानसिक मौन पाँचवाँ प्रकार है, और यह तपस्या के द्वारा प्राप्त होता है। सुषुप्ति मौन की अवस्था में, एक जीवन्मुक्त होता है।

10

त्रिषु मौनविशेषेषु विषयः काष्ठतापसः | सुषुप्तमौनावस्थायां सा तुर्या सैव मुक्तधीः || १० ||

triṣu mauṇaviśeṣeṣu viṣayaḥ kāṣṭhatāpasaḥ | suṣuptamauṇāvasthāyāṃ sā turyā saiva muktadhīḥ || 10 ||

English

In the three types of silence, the subject is the ascetic. In the state of deep sleep silence, that is the fourth state, which is the liberated mind.

हिन्दी

तीन मौन विशेषों में, विषय तपस्वी है। सुषुप्ति मौन की अवस्था में, वह चौथी अवस्था है, जो मुक्त मन है।

11

वांग्मौनं मौनमित्येतत्सिद्धं तच्च मनः किलमलिनं जीवबन्धाय तत्रस्थः काष्ठतापसः || ११ ||

vāṃgmaunaṃ maunamityetatsiddhaṃ tacca manaḥ kilamalinaṃ jīvabandhāya tatrasthaḥ kāṣṭhatāpasaḥ || 11 ||

English

Silence of speech is indeed silence, this is established. That mind is indeed impure, for the bondage of the soul, therein situated, the ascetic endures penance.

हिन्दी

वाणी का मौन ही मौन है, यह सिद्ध है। वह मन निश्चित रूप से अशुद्ध है, आत्मा के बंधन के लिए, उसमें स्थित, तपस्वी तप सहन करता है।

12

अस्मत्संस्मरणं वापि दृश्यं वाङ्मयमस्पृशन् | अपश्यन्नेव पश्यन् हि काष्ठमौनी तु तिष्ठति || १२ ||

asmatsaṃsmaraṇaṃ vāpi dṛśyaṃ vāṅmayamaspṛśan | apaśyanneva paśyan hi kāṣṭhamauṇī tu tiṣṭhati || 12 ||

English

Even remembering oneself or seeing the visible without touching the speech, one remains in silence like wood.

हिन्दी

अपने आप को याद करना या बिना वाणी को छुए दृश्य को देखना, काष्ठ की तरह मौन में रहना है।

13

प्रस्फुरच्चित्तकलनमेतन्मौनत्रयं स्मृतम् | भवन्ति मौनिनस्तत्र न तज्ज्ञास्तत्स्थलीलया || १३ ||

prasphuraccittakalanametanmaunatrayaṃ smṛtam | bhavanti mauninastatra na tajjñāstatsthalīlayā || 13 ||

English

The trembling of the mind is considered the threefold silence. Those who are silent there do not know that playfulness.

हिन्दी

मन की कंपन तीन प्रकार का मौन माना जाता है। जो वहाँ मौन हैं, वे उस लीला को नहीं जानते।

14

नात्रोपादेयताज्ञानमेतन्मौनत्रये किल | लीलया कथितं तेन तज्ज्ञाः कुप्यन्तु वा न वा || १४ ||

nātropādeyatājñānametanmaunatraye kila | līlayā kathitaṃ tena tajjñāḥ kupyantu vā na vā || 14 ||

English

There is no knowledge of acceptance here in this threefold silence. It is said playfully, whether the knowers of that are angry or not.

हिन्दी

इस तीन प्रकार के मौन में यहाँ कोई स्वीकार का ज्ञान नहीं है। यह लीला से कहा गया है, चाहे उसके ज्ञाता नाराज हों या न हों।

15

इदं सुषुप्तमौनं तु जीवन्मुक्तमितिस्थितम् | अपुनर्जन्मनो जन्तोः श्रृणु श्रवणभूषणम् || १५ ||

idaṃ suṣuptamaunaṃ tu jīvanmuktamitisthitam | apunarjanmano jantoḥ śrṛṇu śravaṇabhūṣaṇam || 15 ||

English

This deep sleep silence is indeed the state of liberation while living. Listen to this ornament of hearing for the being who is not born again.

हिन्दी

यह सुषुप्ति मौन जीवन्मुक्ति की अवस्था है। फिर से जन्म न लेने वाले जीव के लिए यह श्रवण का आभूषण सुनो।

16

नात्र संयम्यते प्राणस्त्रिविधो नापि योज्यते | नोल्लस्यन्ते न ग्लायन्ते समस्तेन्द्रियसंविदः || १६ ||

nātra saṃyamyate prāṇastrividho nāpi yojyate | nollasyante na glāyante samastendriyasaṃvidaḥ || 16 ||

English

Here, the breath is neither controlled nor united. The senses neither rise nor fade away.

हिन्दी

यहाँ प्राण न तो संयमित है और न ही एकाग्र है। इन्द्रियाँ न तो उठती हैं और न ही शिथिल होती हैं।

17

नानाताकलनेयं च न वल्गति न शाम्यति | चेतो न चेतो नाचेतो न सन्नासन्न चेतरत् || १७ ||

nānātākalaneyaṃ ca na valgati na śāmyati | ceto na ceto nāceto na sannāsanna cetarat || 17 ||

English

The mind does not waver, nor does it calm down. It is neither conscious nor unconscious, neither existent nor non-existent.

हिन्दी

मन न तो विचलित होता है और न ही शान्त होता है। यह न तो चेतन है और न ही अचेतन, न ही अस्तित्व में है और न ही नहीं है।

18

अविभागमनभ्यासं यदनाद्यन्तमास्थितम् | ध्यायतोऽध्यायतश्चैतत्सौषुप्तं मौनमुच्यते || १८ ||

avibhāgamanabhyāsaṃ yadanādyantamāsthitam | dhyāyato'dhyāyataścaitatsauṣuptaṃ maunamucyate || 18 ||

English

That which is without division and without practice, which is eternal and established in the beginningless and endless, is called deep sleep and silence.

हिन्दी

जो विभाजन और अभ्यास से रहित है, जो अनादि और अनन्त में स्थित है, उसे सुषुप्ति और मौन कहा जाता है।

19

यथाभूतमिदं बुद्ध्वा जगन्नानात्वविभ्रमम् | यथास्थितमसंदेहं सौषुप्तं मौनमेव तत् || १९ ||

yathābhūtamidaṃ buddhvā jagannānātvavibhramam | yathāsthitamasandehaṃ sauṣuptaṃ maunameva tat || 19 ||

English

Having understood the world as it is, free from the illusion of diversity, one realizes the true nature without doubt, which is deep sleep and silence.

हिन्दी

जगत को जैसा है उसे समझकर, जो विविधता के भ्रम से मुक्त है, वह संदेह रहित वास्तविक स्थिति को जानता है, जो सुषुप्ति और मौन है।

20

अनेकसंविद्रूपात्म शिवेनैवेदमाततम् | इत्यास्थितमनन्तं यत्सौषुप्तं मौनमुच्यते || २० ||

anekasaṃvidrūpātma śivenaivedamātatam | ityāsthitamanantaṃ yatsauṣuptaṃ maunamucyate || 20 ||

English

The self, which is of the nature of various consciousnesses, is pervaded by Shiva alone. Thus, the established infinite is called deep sleep and silence.

हिन्दी

जो विभिन्न चेतनाओं के स्वरूप वाला आत्मा है, वह शिव से ही व्याप्त है। इस प्रकार, स्थापित अनन्त को सुषुप्ति और मौन कहा जाता है।

21

आकाशं नैव चाकाशं सर्वमस्ति च नास्ति च| इति चित्तं समं शान्तं यत्तन्मौनं सुषुप्तवत् || २१ ||

ākāśaṃ naiva cākāśaṃ sarvamasti ca nāsti ca| iti cittaṃ samaṃ śāntaṃ yattannauṃ suṣuptavat || 21 ||

English

The sky is neither existent nor non-existent, everything both exists and does not exist. Thus, the mind is calm and peaceful, that is the silence like deep sleep.

हिन्दी

आकाश न तो है और न ही नहीं है, सब कुछ है और नहीं भी है| ऐसा मन शान्त और स्थिर है, यही गहरी नींद जैसा मौन है।

22

सर्वशून्यं निरालम्बं शान्तिविज्ञप्तिमात्रकम्| न सन्नासदिति यस्यामासितं मौनमुत्तमम् || २२ ||

sarvaśūnyaṃ nirālambaṃ śāntivijñaptimātrakam| na sannāsaditi yasyāmāsitaṃ maunamuttamam || 22 ||

English

All is void, without support, merely a perception of peace. In which there is neither existence nor non-existence, that is the supreme silence.

हिन्दी

सब कुछ शून्य है, बिना आधार के, केवल शान्ति की अनुभूति है| जिसमें न तो अस्तित्व है और न ही अनस्तित्व, वही उत्तम मौन है।

23

भावाभावादशादेशविशेषैर्वितथोत्थितैः| संविदो यदनाभासस्तन्मौनं परमं विदुः || २३ ||

bhāvābhāvādaśādeśaviśeṣairvitathotthitaiḥ| saṃvido yadanābhāsastanmauṃ paraṃ viduḥ || 23 ||

English

From the various states and places of being and non-being, falsely arisen, the non-reflection of consciousness is known as the supreme silence.

हिन्दी

अस्तित्व और अनस्तित्व की विभिन्न अवस्थाओं और स्थानों से, झूठे ढंग से उत्पन्न, चेतना का अप्रतिबिंब उत्तम मौन के रूप में जाना जाता है।

24

अत्यन्तमसतैवान्तश्चेतसाऽवृत्तिरूघिणा| यदनावर्तनं संविद्वृत्तेस्तन्मौनमक्षयम् || २४ ||

atyantamasataivāntaścetasā'vṛttirūghiṇā| yadanāvartanaṃ saṃvidvṛttes tanmau namakṣayam || 24 ||

English

With the mind completely turned inward, devoid of all falsehood, the non-returning of consciousness is the eternal silence.

हिन्दी

मन पूरी तरह से अंतर्मुखी हो जाता है, झूठ से रहित, चेतना का न लौटना सनातन मौन है।

25

नाहमस्मि न चान्योऽस्ति न मनो न च मानसम्| इति संविदसंवित्तिरविच्छिन्नातिमौनिता || २५ ||

nāhamasmi na cānyo'sti na mano na ca mānasam| iti saṃvidasaṃvittiravicchinnātimau nitā || 25 ||

English

I am not, nor is there another, nor is there mind or thought. Thus, the uninterrupted awareness of consciousness is the ultimate silence.

हिन्दी

मैं नहीं हूँ, न ही कोई और है, न ही मन है और न ही विचार। ऐसा चेतना की अविच्छिन्न अनुभूति अंतिम मौन है।

26

अहमस्मि जगत्यस्मिन्स्वस्ति शब्दार्थमात्रकम् | सत्तासामान्यमेवेति सौषुप्तं मौनमुच्यते || २६ ||

ahamasmi jagatyasmin svasti śabdārthamātrakam | sattāsāmānyameveti sauṣuptaṃ maunamucyate || 26 ||

English

I am in this world, only the essence of sound and meaning | This is the common existence, thus deep sleep is called silence.

हिन्दी

मैं इस जगत में हूँ, केवल शब्द और अर्थ का सार | यह सामान्य अस्तित्व है, इसलिए गहरी नींद मौन कहलाती है।

27

यस्मात्संविदमेव स्यात्स्वान्यादिकलना कुतः | अनन्तमेव सौषुप्तं सर्वं मौनमतस्ततम् || २७ ||

yasmātsaṃvidameva syātsvānyādikalanā kutaḥ | anantameva sauṣuptaṃ sarvaṃ maunamatastatam || 27 ||

English

Since there is only pure consciousness, how can there be any calculation of one's own and others? Therefore, infinite deep sleep is the ultimate silence.

हिन्दी

क्योंकि केवल शुद्ध चेतना है, अपने और दूसरों की गणना कैसे हो सकती है? इसलिए, अनंत गहरी नींद परम मौन है।

28

सुषुप्तमौनमेवेदमनन्तत्वात्प्रबोधवत् | तुर्यमेवामलं विद्धि तुर्यातीतमथापि च || २८ ||

suṣuptamaunamevedamanantatvātprabodhavat | turyamevāmalaṃ viddhi turyātītamathāpi ca || 28 ||

English

This deep sleep and silence itself is infinite and enlightening | Know the fourth state as pure and also beyond the fourth.

हिन्दी

यह गहरी नींद और मौन स्वयं अनंत और प्रकाशमान है | चौथी अवस्था को शुद्ध जानो और चौथी से भी परे।

29

सौषुप्तैकसमाधानस्तथा तुर्यसमाधिकः | तुर्यातीतसमाधिर्वा जाग्रत्यपि भवन्ति वै || २९ ||

sauṣupteka samādhānastathā turyasamādhikaḥ | turyātītasamādhirvā jāgratyapi bhavanti vai || 29 ||

English

One who is absorbed in deep sleep, similarly in the fourth state, or even in the state beyond the fourth, these states can also occur in the waking state.

हिन्दी

जो गहरी नींद में तल्लीन है, उसी प्रकार चौथी अवस्था में, या चौथी से भी परे की अवस्था में, ये अवस्थाएँ जाग्रत अवस्था में भी हो सकती हैं।

30

तुर्यस्य एव सकलामलशान्तिवृत्तिर्जाग्रत्यपि व्यवहरन्निपुणं समन्तात् | नित्यं सदेह उत वापि विदेह एव ब्रह्मन्नभोभवत एव किलास्ति साधो || ३० ||

turyasya eva sakalāmalashāntivṛttirjāgratyapi vyavaharanni puṇaṃ samantāt | nityaṃ sadeha uta vāpi videha eva brahmannabhobhavata eva kilāsti sādho || 30 ||

English

The pure and peaceful nature of the fourth state is experienced even in the waking state, skillfully engaging in all activities | O Brahman, it is said that this eternal state exists with or without the body.

हिन्दी

चौथी अवस्था की शुद्ध और शांत प्रकृति जाग्रत अवस्था में भी अनुभव की जाती है, सभी गतिविधियों में कुशलतापूर्वक संलग्न होकर | हे ब्रह्मन्, यह सनातन अवस्था शरीर के साथ या बिना शरीर के मौजूद है, ऐसा कहा जाता है।

31

ओंमित्युदस्तभववासनमेकमास्स्व न त्वं न चाहमपि नान्यदिहास्ति सत्यम् | सर्वं च विद्यत इतीह किलान्तराभं ज्ञस्तिष्ठ चिद्गगनकोशकलैकनिष्ठः || ३१ ||

oṃmityudastabhavavāsanamekamāssva na tvaṃ na cāhamapi nānyadihāsti satyam | sarvaṃ ca vidyata itīha kilāntarābhaṃ jñastiṣṭha cidgaganakośakalaikanṣṭhaḥ || 31 ||

English

By chanting Om, remove all worldly desires and realize the oneness of the Self. There is no 'you' or 'me' or anything else here; this is the truth. Everything exists here, but it appears different. Remain steadfast in the knowledge of the Self, which is the essence of the sky of consciousness.

हिन्दी

ओम का उच्चारण करके, सभी संसारिक वासनाओं को दूर करें और आत्मा की एकता को समझें। यहाँ न तो 'तुम' है, न ही 'मैं' हूँ, न ही कोई और है; यह सत्य है। यहाँ सब कुछ मौजूद है, लेकिन यह अलग दिखाई देता है। आत्मज्ञान में स्थिर रहें, जो चेतना के आकाश का सार है।

← Chapter 67Chapter 69 →