योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa I, Chapter 63निर्वाण प्रकरण · सर्ग ६३

Book 6 of the Yoga Vasishtha, chapter 63 — 73 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 63 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of the Hundred Rudras · chapters 62–64अध्याय 62–64

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

16.63.1

श्रीवसिष्ठ उवाच । स कदाचिद्ददर्शाथ रुद्रं रुद्रपुरे खगः । वैरिञ्चनलिनीनाललीलालाभेन लीलया ॥ १ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | sa kadācid dadarśātha rudraṃ rudrapure khagaḥ | vairiñcanalinīnālalīlālābhena līlayā || 1 ||

Śrīvasiṣṭha said: Once, a bird saw Rudra in Rudrapura, due to the playful reflection in the lotus of Brahma.

श्रीवसिष्ठ ने कहा: एक बार, एक पक्षी ने रुद्रपुर में रुद्र को देखा, ब्रह्मा के कमल के खेल से प्रतिबिम्ब के कारण।

26.63.2

तत्र बुद्धिरभूत्तस्य रुद्रोऽहमिति निश्चिता । प्रतिबिम्बवदादर्शे द्रागित्येव हि बिम्बिता ॥ २ ॥

tatra buddhirabhūttasya rudro'hamiti niścitā | pratibimbavadādarśe drāgityeva hi bimbithā || 2 ||

There, the bird's mind became certain that 'I am Rudra,' just as a reflection appears in a mirror immediately.

वहाँ, पक्षी के मन में यह निश्चय हो गया कि 'मैं रुद्र हूँ,' जैसे एक प्रतिबिम्ब दर्पण में तुरंत दिखाई देता है।

36.63.3

रुद्रभूतवपुस्तत्र तनुं तत्याज तामसौ । गन्धः पवनतां गच्छन्कुसुमस्तबकं यथा ॥ ३ ॥

rudra-bhūta-vapus tatra tanuṃ tatyāja tāmasau | gandhaḥ pavanatāṃ gacchan kusumas tabakaṃ yathā || 3 ||

There, having become Rudra in form, he abandoned his previous body, just as a fragrance leaves a flower.

वहाँ, रुद्र के रूप में होने के बाद, उसने अपने पहले शरीर को छोड़ दिया, जैसे सुगंध फूल से निकलती है।

46.63.4

स रुद्रो रुद्रभवने विजहार यथेच्छया । तैस्तैः शिवपुराचारैर्गणकोटिगरिष्ठया ॥ ४ ॥

sa rudro rudrabhavane vijahāra yathecchayā | tais taiḥ śivapurācārair gaṇakotigariṣṭhayā || 4 ||

That Rudra enjoyed in Rudra's abode as he pleased, with various practices of Shiva's city, surpassing crores of Ganas.

वह रुद्र रुद्र के आश्रय में अपनी इच्छा के अनुसार आनंद लेता था, शिव के शहर की विभिन्न प्रथाओं से, करोड़ों गणों से अधिक होता था।

56.63.5

रुद्रस्त्वनुत्तमज्ञानविलासैकतया तया । स्वप्नशेषं च वृत्तान्तमपश्यत्प्राक्तनं धिया ॥ ५ ॥

rudrastvanuttamajñānavilāsaikatayā tayā | svapnaśeṣaṃ ca vṛttāntamapaśyat prāktanaṃ dhiyā || 5 ||

Rudra, with the play of supreme knowledge, saw the remaining dream and the past events with his intellect.

रुद्र, परम ज्ञान के खेल से, अपने बुद्धि से शेष स्वप्न और पिछले घटनाक्रम को देखता है।

66.63.6

निरावरणविज्ञानवपुः स भगवांस्तदा । उवाच स्वयमेकान्ते स्वस्वप्नशतविस्मितः ॥ ६ ॥

nirāvaraṇavijñānavapuḥ sa bhagavāṃstadā | uvāca svayamekānte svasvapnaśatavismitaḥ || 6 ||

The Lord, who is the embodiment of unveiled knowledge, then spoke to himself in solitude, amazed by his own dreams.

जो अनावृत ज्ञान का स्वरूप है, वह भगवान तब एकान्त में स्वयं से बोले, अपने स्वप्नों से विस्मित होकर।

76.63.7

अहो तु चित्रा मायेयं तता विश्वविमोहिनी । असत्यैवापि सद्रूपा मरुभूमिषु वारिवत् ॥ ७ ॥

aho tu citrā māyeyaṃ tatā viśvavimohinī | asatyaiavāpi sadrūpā marubhūmiṣu vārivat || 7 ||

Oh, how wonderful is this illusion, which deludes the entire world! Though it is unreal, it appears as real, like water in a desert.

ओह, कितनी चित्र है यह माया, जो सारे विश्व को मोहित करती है! यद्यपि यह असत्य है, फिर भी यह सत्य के रूप में दिखाई देती है, जैसे मरुभूमि में पानी।

86.63.8

इति प्रथममाज्ञातं चिद्योऽहं चित्ततां गतः । सर्वसंपन्नसर्वज्ञगगनादिविभावनात् ॥ ८ ॥

iti prathamamājñātaṃ cidyo'haṃ cittatāṃ gataḥ | sarvasaṃpannasarvajñagaganādivibhāvanāt || 8 ||

Thus, I first realized that I am pure consciousness, having attained the state of pure consciousness through the contemplation of the all-pervading, all-knowing sky.

इस प्रकार, मैंने पहले जाना कि मैं शुद्ध चेतना हूँ, सर्वव्यापी, सर्वज्ञ आकाश के ध्यान से शुद्ध चेतना की अवस्था को प्राप्त करके।

96.63.9

यदृच्छया स्थितो जीवो भूततन्मात्ररञ्जितः । कस्मिंश्चिदभवत्सर्गे भिक्षुरक्षुभितोऽभितः ॥ ९ ॥

yadṛcchayā sthito jīvo bhūtatanmātrarañjitaḥ | kasmiṃścidabhavatsarge bhikṣurakṣubhito'bhitaḥ || 9 ||

By chance, a living being, adorned with the elements, existed in some creation, a mendicant unperturbed from all sides.

यदृच्छा से, एक जीव, तत्वों से अलंकृत, किसी सृष्टि में स्थित था, एक भिक्षु, जो चारों ओर से अविचलित था।

106.63.10

तेनावयवबन्धेन बहिः स्वैरविहारिणी । लीलाऽविलुलिताकारा यदा रम्येति भावतः ॥ १० ॥

tenāvayavabandhena bahiḥ svairavihāriṇī | līlā'vilulitākārā yadā ramyeti bhāvataḥ || 10 ||

By that combination of elements, externally moving freely, the playful form, when it becomes delightful, it is so by nature.

उस अवयवों के संयोजन से, बाहर स्वतंत्र रूप से विचरण करती हुई, खेल का रूप, जब यह आनंददायक हो जाता है, तो यह स्वाभाविक रूप से होता है।

116.63.11

सर्वभावोपमर्देन तदभ्यासवशात्तदा । तामेव सोऽन्वभूद्भिक्षुस्त्यक्त्वान्यं मननोदयम् ॥ ११ ॥

sarvabhāvopamardena tadabhyāsavaśāttadā | tāmeva so'nvabhūdbhikṣustyaktvānyaṃ mananodayam || 11 ||

By suppressing all emotions through constant practice, the mendicant then attained that state, abandoning all other thoughts.

सभी भावों को दबाकर उस अभ्यास के वश में होकर उस समय, वह भिक्षु उसी अवस्था को प्राप्त हुआ, दूसरे विचारों को त्यागकर।

126.63.12

चमत्कृतिश्चेतसि या रूढा सैव विजृम्भते । वल्ली त्यजति नैदाघी पीतमप्यम्बु माधवम् ॥ १२ ॥

camatkṛtiścetasi yā rūḍhā saiva vijṛmbhate | vallī tyajati naidāghī pītamapyambu mādhavam || 12 ||

The astonishment that is firmly rooted in the mind blossoms. Just as a creeper abandons even the water drunk in the summer.

मन में जो आश्चर्य गहराई से बैठा है, वही खिल उठता है। जैसे एक लता गर्मी में पी हुई पानी को भी त्याग देती है।

136.63.13

स भिक्षुर्जीवटो भूत्वा जन्तुर्जरठवासनः । तेषु देहेषु बभ्राम रन्ध्रेष्विव पिपीलिका ॥ १३ ॥

sa bhikṣurjīvaṭo bhūtvā janturjaraṭhavāsanaḥ | teṣu deheṣu babhrāma randhreṣviva pipīlikā || 13 ||

That mendicant, becoming alive, being a creature of old habits, wandered in those bodies like an ant in holes.

वह भिक्षु, जीवित होकर, पुरानी आदतों वाला जीव बनकर, उन शरीरों में छिपकली की तरह छेदों में भटकता रहा।

146.63.14

आत्मनि द्विजभक्तत्वात्सोऽपश्यद्द्विजतामथ । भावाभावविपर्यासे बलवानेव वर्धते ॥ १४ ॥

ātmani dvijabhaktatvātso'paśyaddvijatāmatha | bhāvābhāvaviparyāse balavāneva vardhate || 14 ||

Due to devotion to the twice-born in the self, he then saw the state of being twice-born. In the reversal of being and non-being, the strong one indeed grows.

आत्मा में द्विज भक्ति के कारण, उसने फिर द्विजता की अवस्था देखी। भाव और अभाव के उलट-फेर में, बलवान वास्तव में बढ़ता है।

166.63.16

राज्यार्थं धर्मकार्याणां कर्तृत्वात्सोऽभवन्नृपः । सकामुकतया राजा सुरस्त्रीत्वमवाप ह ॥ १६ ॥

rājyārthaṃ dharmakāryāṇāṃ kartṛtvātso'bhavannṛpaḥ | sakāmukatayā rājā surastrītvamavāpa ha || 16 ||

For the sake of the kingdom and due to the performance of religious duties, he became a king. Due to his desire, the king attained the state of a celestial woman.

राज्य के लिए और धर्म कार्यों के कारण, उसने राजा बनना स्वीकार किया। अपनी इच्छा के कारण, राजा ने एक देवदूत स्त्री की अवस्था प्राप्त की।

176.63.17

लोला लोचनलोभेन सा मृगी रसशालिनी । बभूव वासनामोहश्चाहो दुःखाय जन्तुषु ॥ १७ ॥

lolā locanlobhena sā mṛgī rasaśālinī | babhūva vāsanāmoḥaścāho duḥkhāya jantuṣu || 17 ||

The deer, with her wavering eyes full of desire, became a source of great attraction, leading to the delusion of desires and causing suffering to beings.

वह मृगी अपने लोल लोचनों से लोभ करने वाली थी, जिससे उसकी वासना का मोह बढ़ गया और जन्तुओं के लिए दुःख का कारण बन गया।

186.63.18

मृगी सा बत चित्तस्था बभूव विपिने लता । अवश्यंभावि लवनं लतिकाऽनुबभूव ह ॥ १८ ॥

mṛgī sā bata cittasthā babhūva vipine latā | avaśyaṃbhāvi lavanaṃ latikā'nubabhūva ha || 18 ||

The deer, firmly established in the mind, became a vine in the forest, inevitably leading to the act of licking.

वह मृगी मन में स्थिर होकर, वन में एक लता बन गई, जिससे अनिवार्य रूप से चाटने का कार्य हुआ।

196.63.19

अन्तःसंज्ञाचिराभ्यस्तं भ्रमरत्वमथात्मनि । साऽपश्यत्सावमर्देन तदा तद्भावभाविता ॥ १९ ॥

antaḥsaṃjñācirābhyastaṃ bhramaratvamathātmani | sā'paśyatsāvamardena tadā tadbhāvabhāvitā || 19 ||

She, having long practiced the inner sense of self, saw herself as a bee due to the intense feeling of that state.

उसने अंतःकरण की लंबी अभ्यास करके, अपने आप को एक भौंरा देखा, उस अवस्था के तीव्र भाव के कारण।

206.63.20

सवारणखुरक्षोदमनुभूयाथ भावितम् । भूयोभूयः प्रबभ्राम महासंसृतिसंभ्रमान् ॥ २० ॥

savāraṇakhurakṣodamanubhūyātha bhāvitam | bhūyobhūyaḥ prababhrāma mahāsaṃsṛtisaṃbhramān || 20 ||

Having experienced the pain of being trampled by the hooves of a horse, she wandered repeatedly in the great confusion of existence.

घोड़े की टापों से पीड़ा अनुभव करने के बाद, उसने अस्तित्व के बड़े भ्रम में बार-बार भटकना शुरू कर दिया।

216.63.21

संसारशतपर्यन्ते रुद्रः सोऽहमहं स्थितः । अस्मिन्संसारसंरम्भे स्वमनोमात्रसंभ्रमे ॥ २१ ॥

saṃsāraśataparyante rudraḥ so'hamahaṃ sthitaḥ | asmin saṃsārasaṃrambhe svamanomātrasaṃbhrame || 21 ||

At the end of a hundred cycles of existence, Rudra, the supreme self, is established in this confusion of the world, which is merely the confusion of one's own mind.

सौ चक्रों के अंत में, रुद्र, परम आत्मा, इस संसार के भ्रम में स्थित है, जो केवल अपने मन का भ्रम है।

226.63.22

एवमत्यन्तचित्रासु संसारारण्यभूमिषु । बह्वीष्वहमतिभ्रान्तस्त्वशून्यास्विव भूरिशः ॥ २२ ॥

evamatyantacitrāsu saṃsārāraṇyabhūmiṣu | bahvīṣvahamatibhrāntastvaśūnyāsviva bhūriśaḥ || 22 ||

In this way, I have been greatly deluded in the very strange lands of the forest of worldly existence, as if they were not empty.

इस प्रकार, मैं संसार के वन की बहुत ही विचित्र भूमियों में अत्यधिक भ्रमित हो गया हूँ, जैसे कि वे खाली न हों।

236.63.23

कस्मिंश्चिदभवं सर्गे त्वहं जीवटनामकः । कस्मिंश्चिद्ब्राह्मणश्रेष्ठः कस्मिंश्चिद्वसुधाधिपः ॥ २३ ॥

kasmiṃścidabhavaṃ sarge tvahaṃ jīvaṭanāmakaḥ | kasmiṃścidbrāhmaṇaśreṣṭhaḥ kasmiṃścidvasudhādhipaḥ || 23 ||

In some creation, I was known as Jīvaṭa; in some, I was the best among Brahmins; in some, I was the ruler of the earth.

किसी सृष्टि में मैं जीवट के नाम से जाना जाता था; किसी में मैं ब्राह्मणों में श्रेष्ठ था; किसी में मैं पृथ्वी का शासक था।

246.63.24

हंसः पद्मवने भूत्वा विन्ध्यकच्छे च वारणः । हरिणो देहयन्त्रादौ दशामहमिमां गतः ॥ २४ ॥

haṃsaḥ padmavane bhūtvā vindhyakacche ca vāraṇaḥ | hariṇo dehayantrādau daśāmamahamimāṃ gataḥ || 24 ||

I have been a swan in a lotus forest, an elephant in the Vindhya forests, and a deer in the bodily machine; I have experienced these states.

मैं एक हंस के रूप में कमल के वन में रहा हूँ, विन्ध्य के वन में एक हाथी के रूप में रहा हूँ, और शरीर के यंत्र में एक हिरण के रूप में रहा हूँ; मैंने इन अवस्थाओं का अनुभव किया है।

256.63.25

अत्र वर्षसहस्राणि चतुर्युगशतानि च । समतीतान्यनन्तानि दिनर्तुचरितानि च ॥ २५ ॥

atra varṣasahasrāṇi catur-yugaśatāni ca | samatītānyanantāni dinartucaritāni ca || 25 ||

Here, thousands of years and hundreds of four-yuga cycles have passed, along with countless days and seasons.

यहाँ, हजारों वर्ष और सैकड़ों चार-युग चक्र बीत चुके हैं, साथ ही अनगिनत दिन और ऋतुएँ भी बीत चुकी हैं।

266.63.26

मम प्रथममेव प्राक्चलितस्य परात्पदात् । तत्त्वज्ञानितया रूढो भिक्षुत्वे योग्यताक्रमः ॥ २६ ॥

mama prathamameva prākcalitasya parātpadāt | tattvajñānitayā rūḍho bhikṣutve yogyatākramāḥ || 26 ||

From the very beginning, when I was shaken from the supreme state, I was established in the path of a monk due to the knowledge of reality.

शुरू से ही, जब मैं परम अवस्था से हिला हुआ था, तब से वास्तविकता के ज्ञान के कारण मैं भिक्षु के मार्ग पर स्थापित हो गया।

276.63.27

भूयोभूयोऽप्यतिक्रम्य गतश्च ब्रह्महंसताम् । स एव प्राक्तनोऽभ्यासः फलितः संगमोदयात् ॥ २७ ॥

bhūyobhūyo'pyatikramya gataśca brahmahaṃsatām | sa eva prāktano'bhyāsaḥ phalitaḥ saṃgamodayāt || 27 ||

Repeatedly transcending, one attains the state of Brahmahan. That very past practice bears fruit through association.

बार-बार आगे बढ़कर, वह ब्रह्महंस की स्थिति को प्राप्त होता है | वही पूर्व अभ्यास संग से फलित होता है |

286.63.28

दृढाभ्यासो य एवास्य जीवस्योदेत्यविघ्नतः । सोऽत्यन्तमरसेनापि तमेवाश्वनुधावति ॥ २८ ॥

dṛḍhābhyāso ya evāsya jīvasyodetyavighnataḥ | so'tyantamarasenāpi tamevāśvanudhāvati || 28 ||

The firm practice that arises in the individual without obstruction, even with great delight, runs towards that very practice.

जो अटल अभ्यास बाधा के बिना जीव में उत्पन्न होता है, वह बड़े आनंद से भी उसी अभ्यास की ओर दौड़ता है |

296.63.29

काकतालीययोगेन कदाचित्साधुसंगमात् । अशुभो भावनाभ्यासो जीवस्य विनिवर्तते ॥ २९ ॥

kākatālīyayogena kadācitsādhusaṃgamāt | aśubho bhāvanābhyāso jīvasya vinivartate || 29 ||

By the practice of Kakataliya yoga, sometimes through good association, the impure meditation practice of the individual is transformed.

काकतालीय योग के अभ्यास से, कभी-कभी सत्संग से, जीव का अशुद्ध भावना अभ्यास परिवर्तित होता है |

306.63.30

संगत्यधिगतं चैष केवलं स्वोदयं प्रति । प्राक्तनो वासनाभ्यासो हातुरुद्यममीक्षते ॥ ३० ॥

saṃgatyadhigataṃ caiṣa kevalaṃ svodayaṃ prati | prāktano vāsanābhyāso hāturudyamamīkṣate || 30 ||

This association, having been attained, is solely for one's own upliftment. The past practice of tendencies looks for the effort of the heart.

यह संग प्राप्त होने पर, केवल अपने उदय के लिए है | पूर्व वासना अभ्यास हृदय के उद्यम की खोज करता है |

316.63.31

यच्चेहाभ्यस्यतेऽजस्रं यच्च देहान्तरेऽपि च । जाग्रत्स्वप्नेष्वसदपि तत्सदित्यनुभूयते ॥ ३१ ॥

yaccehābhyasyate'jasraṃ yacca dehāntare'pi ca | jāgratsvapneṣvasadapi tatsadityanubhūyate || 31 ||

Whatever is practiced here continuously, and even in another body, in wakefulness and in dreams, that is experienced as real.

जो यहाँ लगातार अभ्यास किया जाता है, और दूसरे शरीर में भी, जाग्रत और स्वप्न में भी, वह वास्तविक के रूप में अनुभव किया जाता है |

326.63.32

तत्तदर्थक्रियाकारि दुःखाय च सुखाय च । उदेति भावनं तस्माद्भावनाभावनं जयः ॥ ३२ ॥

tattadarthakriyākāri duḥkhāya ca sukhāya ca | udeti bhāvanaṃ tasmādbhāvanābhāvanaṃ jayaḥ || 32 ||

That which causes various actions for the sake of pleasure and pain arises from imagination; therefore, the victory over imagination is the conquest of imagination.

जो सुख और दुःख के लिए विभिन्न कार्य करता है, वह कल्पना से उत्पन्न होता है; इसलिए, कल्पना पर विजय कल्पना की विजय है।

336.63.33

भावनैव स्वमात्मानं देहोऽयमिति पश्यति । असत्तामात्रविस्तारं गुल्मकत्वमिवाङ्कुरः ॥ ३३ ॥

bhāvanaiva svamātmānaṃ deho'yamiti paśyati | asattāmātravistāraṃ gulmakatvamivāṅkuraḥ || 33 ||

Imagination alone sees this body as the self, like a sprout seeing itself as a mere clump. It is an expansion of non-existence.

कल्पना ही इस शरीर को आत्मा मानती है, जैसे अंकुर अपने आप को एक गुच्छा मानता है। यह असत्ता का विस्तार है।

346.63.34

भावना प्रेक्ष्यमाणैषा न किंचिदिह शिष्यते । न च विद्यत एवेति तद्भ्रमेणालमस्तु नः ॥ ३४ ॥

bhāvanā prekṣyamāṇaiṣā na kiṃcid iha śiṣyate | na ca vidyata eveti tadbhraameṇālam astu naḥ || 34 ||

This imagination, when observed, does not remain here. It does not exist at all. Therefore, let this delusion be enough for us.

यह कल्पना, जब देखी जाती है, यहाँ नहीं रहती। यह बिलकुल नहीं है। इसलिए, यह भ्रम हमारे लिए पर्याप्त हो।

356.63.35

भ्रमस्य जागतस्यास्य जातस्याकाशवर्णवत् । असंवेदनमात्रैकं मार्जनायालमस्तु नः ॥ ३५ ॥

bhraamasya jāgatasyāsya jātasyākāśavarṇavat | asaṃvedanamātraikaṃ mārjanāyālam astu naḥ || 35 ||

This delusion of the world, which has arisen like the color of the sky, is merely non-perception. Let it be enough for us to cleanse this.

यह संसार का भ्रम, जो आकाश के रंग की तरह उत्पन्न हुआ है, केवल अनुभूति का अभाव है। इसे साफ करना हमारे लिए पर्याप्त हो।

366.63.36

असन्मयीस्वरूपैषा परं सत्तैव लालनी । वर्तते चेद्विनोदाय किंचित्सा न करिष्यति ॥ ३६ ॥

asanmayīsvarūpaiṣā paraṃ sattaiva lālanī | vartate cedvinodāya kiṃcitsā na kariṣyati || 36 ||

This nature of non-existence is the ultimate reality that nurtures. If it exists for amusement, it will not do anything.

यह असत्ता की प्रकृति परम सत्ता है जो पालन करती है। यदि यह मनोरंजन के लिए है, तो यह कुछ नहीं करेगी।

376.63.37

तत्तान्सर्वान्स्वसंसारानुत्थायालोकयाम्यहम् । सम्यगालोकदानेन तेभ्य एकीकरोम्यहम् ॥ ३७ ॥

tattānsarvānsvasaṃsārānutthāyālokayāmyaham | samyagālokadānena tebhy ekyakaromyaham || 37 ||

I rise and observe all my own creations | By properly bestowing light, I unite them

मैं उठकर अपनी सभी सृष्टियों को देखता हूँ | सही प्रकार से प्रकाश देकर, मैं उन्हें एक करता हूँ

386.63.38

इति संचिन्त्य रुद्रोऽसौ तं सर्गं प्रजगाम ह । यत्र भिक्षुर्विहारस्थः सुप्तः शव इव स्थितः ॥ ३८ ॥

iti saṃcintya rudro'sau taṃ sargaṃ prajagāma ha | yatra bhikṣurvihārasthaḥ suptaḥ śava iva sthitaḥ || 38 ||

Thus contemplating, that Rudra went to that creation | Where the monk, staying in the monastery, was asleep like a corpse

इस प्रकार सोचकर, वह रुद्र उस सृष्टि की ओर गया | जहाँ भिक्षु, मठ में रहते हुए, एक शव की तरह सोया हुआ था

396.63.39

बोधयित्वाथ तं भिक्षुं चेतसा चेतनेन च । योजयामास सस्मार भिक्षुरप्यात्मनो भ्रमम् ॥ ३९ ॥

bodhayitvātha taṃ bhikṣuṃ cetasā cetanena ca | yojayāmāsa sasmāra bhikṣurapyātmano bhramam || 39 ||

Having awakened that monk with consciousness and awareness | He united and remembered the monk's own delusion

उस भिक्षु को चेतना और जागरूकता से जगाकर | उसने भिक्षु के अपने भ्रम को याद किया और एक किया

406.63.40

रुद्रमात्मानमालोक्य जीवटादिमयं तथा । बोधादविस्मयार्होऽपि स भिक्षुर्विस्मयं ययौ ॥ ४० ॥

rudramātmānamālokya jīvaṭādimayaṃ tathā | bodhādavismayārho'pi sa bhikṣurvismayaṃ yayau || 40 ||

Seeing Rudra as his own self and the origin of all beings | Although worthy of wonder from awareness, that monk was amazed

रुद्र को अपना स्वयं और सभी प्राणियों का उद्गम देखकर | चेतना से आश्चर्य के योग्य होने के बावजूद, वह भिक्षु आश्चर्यचकित हो गया

416.63.41

अथ रुद्रस्तथा भिक्षुर्द्वावेवोत्थाय जग्मतुः । क्वापि जीवटसंसारं चिदाकाशैककोणगम् ॥ ४१ ॥

atha rudrastathā bhikṣurdvāvevotthāya jagmatuḥ | kvāpi jīvaṭasaṃsāraṃ cidākāśaikakoṇagam || 41 ||

Then Rudra and the monk, both rising, went somewhere | To the realm of beings, the sole corner of the sky of consciousness

फिर रुद्र और भिक्षु, दोनों उठकर, कहीं चले गए | प्राणियों के संसार में, चेतना के आकाश के एकमात्र कोण में

436.63.43

सुप्तं ददृशतुर्नष्टसंज्ञं जीवटकं शवम् । स्थापयित्वा वपुर्भावं प्रभान्तं भवभूमिषु ॥ ४३ ॥

suptaṃ dadṛśaturnaṣṭasaṃjñaṃ jīvaṭakaṃ śavam | sthāpayitvā vapurbhāvaṃ prabhāntaṃ bhavabhūmiṣu || 43 ||

They saw a lifeless corpse, unconscious, and placed it in a state of radiance on the planes of existence.

उन्होंने एक बेहोश शव देखा और उसे अस्तित्व के स्तरों पर एक चमकदार अवस्था में रखा।

446.63.44

तं प्रबोध्य नियोज्याशु चेतसा चेतनेन च । एकरूपास्त्रिरूपास्ते रुद्रजीवटभिक्षुकाः ॥ ४४ ॥

taṃ prabodhya niyojyāśu cetasā cetanena ca | ekarūpāstrirūpāste rudrajīvaṭabhikṣukāḥ || 44 ||

Awakening him quickly with consciousness and awareness, they became one in form, yet three in essence, as Rudra, Jiva, and Bhikshu.

उसे तुरंत चेतना और जागरूकता से जगाकर, वे एक रूप में, लेकिन तीन स्वरूप में, रुद्र, जीव और भिक्षु बन गए।

456.63.45

बोधवन्तोऽप्यबुद्धाभा विस्मिता अप्यविस्मिताः । बभुस्तूष्णींस्थिताश्चित्रकृताकारा इव क्षणम् ॥ ४५ ॥

bodhavanto'pyabuddhābhā vismitā apyavismitāḥ | babhustūṣṇīṃsthitāścitrakṛtākārā iva kṣaṇam || 45 ||

Though awakened, they appeared unawakened, astonished yet unastonished, standing silently for a moment like a wonderfully crafted form.

हालांकि जागृत, वे अजागृत-से लग रहे थे, आश्चर्यचकित लेकिन अचकित, एक क्षण के लिए एक अद्भुत रूप की तरह चुपचाप खड़े थे।

466.63.46

अथ जग्मुश्च ते सर्वे क्वचिद्व्योमनि संस्थितम् । विप्रसंसारमारब्धं परिभूतसघुंघुमम् ॥ ४६ ॥

atha jagmuśca te sarve kvacidvyomani saṃsthitam | viprasaṃsāramārabdhaṃ paribhūtasaghughumam || 46 ||

Then all of them went to a certain place in the sky, beginning the cycle of transmigration, filled with various sounds.

फिर सभी ने आकाश में किसी स्थान पर जाकर, विविध ध्वनियों से भरे पुनर्जन्म के चक्र को आरंभ किया।

476.63.47

ते तत्र भुवनं गत्वा तद्वीपं तच्च मण्डलम् । विषयं तच्च तं ग्रामं प्रापुस्तं ब्राह्मणालयम् ॥ ४७ ॥

te tatra bhuvanaṃ gatvā tadvīpaṃ tacca maṇḍalam | viṣayaṃ tacca taṃ grāmaṃ prāpustabrāhmaṇālayam || 47 ||

They went to that world, that island, that region, that place, and reached that Brahmin's abode.

वे उस लोक, उस द्वीप, उस मण्डल, उस स्थान पर गए और उस ब्राह्मण के आश्रम तक पहुंचे।

486.63.48

विप्रं ते ददृशुः सुप्तं कलत्रवलितं गृहे । कण्ठे गृहीतं ब्राह्मण्या बहिर्जीवमिव स्थितम् ॥ ४८ ॥

vipraṃ te dadṛśuḥ suptaṃ kalatravalitaṃ gṛhe | kaṇṭhe gṛhītaṃ brāhmaṇyā bahirjīvamiva sthitam || 48 ||

They saw the Brahmin sleeping in the house, embraced by his wife, as if his life was held in her throat.

उन्होंने ब्राह्मण को घर में सोते हुए देखा, जो अपनी पत्नी के आलिंगन में था, मानो उसका जीवन उसके गले में था।

496.63.49

तं प्रबोध्य नियोज्याशु चेतसा चेतनेन च । तत्स्थास्ते बहवोऽप्यन्ये सविस्मयविविस्मयाः ॥ ४९ ॥

taṃ prabodhya niyojyāśu cetasā cetanena ca | tatsthāste bahavo'pyanye savismayavivismayāḥ || 49 ||

After awakening him and quickly assigning him with consciousness and awareness, many others stood there, filled with wonder and amazement.

उसे जगाकर और तुरंत चेतना और जागरूकता से नियुक्त करके, बहुत से अन्य लोग वहाँ आश्चर्य और विस्मय से भरे हुए खड़े थे।

506.63.50

अथ जग्मुश्चिदाकाशकचितं चेतितं चितेः । सामन्तं नृपसंसारं भ्रमणाभोगसुन्दरम् ॥ ५० ॥

atha jagmuścidākāśakacitaṃ cetitaṃ citeḥ | sāmantaṃ nṛpasansāraṃ bhramaṇābhogasundaram || 50 ||

Then they went to the space of consciousness, the pure consciousness of the self, surrounding the beautiful realm of the king's worldly enjoyments.

फिर वे चेतना के आकाश में गए, आत्मा की शुद्ध चेतना के, राजा के भौतिक भोगों के सुंदर संसार को घेरते हुए।

516.63.51

ततस्ते भुवनं प्राप्तास्तद्द्वीपं तच्च मण्डलम् । सामन्तं ददृशुर्मत्तं सुप्तं पर्यङ्कपङ्कजे ॥ ५१ ॥

tataśte bhuvanaṃ prāptāstadadvīpaṃ tacca maṇḍalam | sāmantaṃ dadṛśurmattaṃ suptaṃ paryaṅkapankaje || 51 ||

Then they reached that world, that island, and that realm. They saw the intoxicated one sleeping on the lotus bed, surrounded by it.

फिर वे उस दुनिया, उस द्वीप, और उस मण्डल तक पहुंचे। उन्होंने उस कमल के बिस्तर पर सोते हुए मतवाले को देखा, जो उससे घिरा हुआ था।

526.63.52

हेमावदातं हेमांग्या निहितं कुचकोटरे । भ्रमर्येवान्वितं पद्मकोशसुप्तं मधुव्रतम् ॥ ५२ ॥

hemāvadātaṃ hemaṅgyā nihitaṃ kucakoṭare | bhramaryevānvitaṃ padmakośasuptaṃ madhuvratam || 52 ||

Adorned with golden ornaments, placed in the bosom of the golden-limbed one, like a bee resting in the lotus bud, he was sleeping, devoted to honey.

सुनहरे आभूषणों से सज्जित, सुनहरी अंगों वाली के वक्ष में रखा, मानो भौंरा कमल के कोश में विश्राम कर रहा हो, वह मधु के प्रति समर्पित सो रहा था।

536.63.53

कान्ताभिरभ्यावलितं मञ्जरीभिरिव द्रुमम् । दीपजालकमध्यस्थं रत्नौघ इव काञ्चनम् ॥ ५३ ॥

kāntābhirabhyāvalitaṃ mañjarībhiriva drumaṃ | dīpajālakamadhyasthaṃ ratnaugha iva kāñcanam || 53 ||

The tree is surrounded by beautiful women as if it were a cluster of blossoms, and it stands in the midst of a network of lamps, like a heap of jewels.

वह वृक्ष सुंदर स्त्रियों से घिरा हुआ है जैसे फूलों का एक गुच्छा हो, और यह दीपों के एक जाल के मध्य में खड़ा है, जैसे रत्नों का एक ढेर।

546.63.54

तं प्रबोध्य नियोज्याशु चेतसा चेतनेन च । तत्स्थास्ते बहवोऽप्येके सविस्मयविविस्मयाः ॥ ५४ ॥

taṃ prabodhya niyojyāśu cetasā cetanena ca | tatsthāste bahavo'pyeke savismayavivismayāḥ || 54 ||

Awakening him and quickly assigning him with consciousness and the conscious, many stand there, filled with wonder and amazement.

उसे जगाकर और तुरंत चेतना और चेतन के साथ नियुक्त करके, बहुत से लोग वहाँ खड़े हैं, आश्चर्य और विस्मय से भरे हुए।

556.63.55

अथ ते राजसंसारं जग्मुस्तत्र विबोध्य तम् । चेतसैवमथान्यासु भ्रेमुः संसारभूमिषु ॥ ५५ ॥

atha te rājasaṁsāraṃ jagmus tatra vibodhya taṃ | cetasaivamathānyāsu bhremuḥ saṁsārabhūmiṣu || 55 ||

Then they went to the royal world, awakening him there. Similarly, with consciousness, they wandered in other realms.

फिर वे राजसी संसार में गए, उसे वहाँ जगाकर। इसी तरह, चेतना के साथ, वे अन्य संसारों में भटके।

566.63.56

प्राप्य तां ब्रह्महंसेहां रुद्रतां सर्व एव ते । समाजग्मुर्विरेजुश्च रुद्राणामुत्तमं शतम् ॥ ५६ ॥

prāpya tāṃ brahmahaṃsehaṃ rudratāṃ sarva eva te | samājagmurvirejuśca rudrāṇāmuttamaṃ śatam || 56 ||

Having attained that state of Brahma's swan, all of them attained the state of Rudra. They assembled and shone as the best hundred among the Rudras.

ब्रह्मा के हंस की अवस्था प्राप्त करके, सभी ने रुद्र की अवस्था प्राप्त की। वे एकत्र हुए और रुद्रों में से सर्वश्रेष्ठ सौ के रूप में चमके।

576.63.57

एकसंविद्भिन्नतनु चित्रचेष्टितवेष्टितम् । एकरूपमनेकाभं रूपं तत्पारमेश्वरम् ॥ ५७ ॥

ekasaṁvidbhinnatanu citraceṣṭitaveṣṭitam | ekarūpamanekābhaṃ rūpaṃ tatpārameśvaram || 57 ||

That form, though one in essence, is diverse in manifestation, adorned with varied actions and appearances. It is the supreme form of the Lord, appearing as one yet many.

वह रूप, एक स्वभाव के साथ, विविध अभिव्यक्तियों में भिन्न है, विविध क्रियाओं और रूपों से सजा हुआ है। यह परमेश्वर का सर्वोच्च रूप है, जो एक दिखाई देता है लेकिन अनेक है।

586.63.58

रुद्राणां तच्छतमथ निरावरणचिन्मयम् । सर्वसंसारसंबन्धि स्थितं सर्वजगत्स्थितम् ॥ ५८ ॥

rudrāṇāṃ tacchata matha nirāvaraṇacinmayam | sarvasamṣārasambandhi sthiṭaṃ sarvajagatsthitam || 58 ||

The hundredth form of Rudra is pure consciousness, unveiled, related to all worldly existence, and present in the entire universe.

रुद्र का सौवां रूप परम चेतना है, जो अवरणरहित है, सम्पूर्ण संसार से संबंधित है और सम्पूर्ण जगत में विद्यमान है।

596.63.59

शतरुद्रशतानीह सन्ति राम महान्ति हि । एतदेकादशं विद्धि संसारं प्रतिसंस्थितम् ॥ ५९ ॥

śatarudraśatānīha santi rāma mahānti hi | etadekādaśaṃ viddhi saṃsāraṃ pratisaṃsthitam || 59 ||

O Rama, there are indeed great hundreds of Rudras here. Know this to be the eleventh aspect of the worldly existence.

हे राम, यहाँ महान सौ रुद्र हैं। इसे संसार का ग्यारहवां पहलू समझो।

606.63.60

यो योऽभितः स जीवस्य संसारः समुदेति हि । तत्राप्रबुद्धा जीवौघाः पश्यन्ति न परस्परम् ॥ ६० ॥

yo yo'bhitaḥ sa jīvasya saṃsāraḥ samudeti hi | tatrāprabuddhā jīvaughāḥ paśyanti na parasparam || 60 ||

Whatever arises from within, that is the worldly existence of the individual. There, the unawakened beings do not see each other.

जो कुछ भी अंदर से उत्पन्न होता है, वही व्यक्ति का संसार है। वहाँ, अप्रबुद्ध जीव एक-दूसरे को नहीं देखते।

616.63.61

मिलन्ति हि मनोबुद्धास्तरङ्गा इव वारिधौ । अप्रबुद्धास्तु तन्मात्रनिष्ठा लोष्टवदास्थिताः ॥ ६१ ॥

milanti hi manobuddhāstarangā iva vāridhau | aprabuddhāstu tanmātraniṣṭhā loṣṭavadāsthitāḥ || 61 ||

The mindful and wise unite like waves in the ocean. However, the unawakened remain in their limited states, like clods of earth.

बुद्धिमान और समझदार लोग सागर की लहरों की तरह एक हो जाते हैं। हालाँकि, अप्रबुद्ध अपनी सीमित अवस्थाओं में रहते हैं, जैसे मिट्टी के ढेले।

626.63.62

यथा द्रवत्वाद्वीच्यम्बु त्वन्योन्यं संमिलत्यलम् । तथा प्रबुद्धा जीवौघा मिथश्चित्त्वान्मिलन्त्यलम् ॥ ६२ ॥

yathā dravatvādvīcyambu tvanyonyaṃ sammilaty alam | tathā prabuddhā jīvaughā mithaścittvānmilantyalam || 62 ||

Just as water droplets merge with each other due to their fluid nature, so too the awakened beings unite with each other through their consciousness.

जैसे पानी की बूँदें अपनी तरल प्रकृति के कारण एक-दूसरे में मिल जाती हैं, वैसे ही प्रबुद्ध जीव अपनी चेतना के द्वारा एक-दूसरे से जुड़ जाते हैं।

636.63.63

प्रत्येकमुदिते चैते संसारे जीवराशयः । चिद्धातोः सर्वगत्वेन त्वसत्याः सत्यवत्स्थिताः ॥ ६३ ॥

pratyekamudite caite saṃsāre jīvarāśayaḥ | ciddhātoḥ sarvagatvena tvasatyāḥ satyavatsthitāḥ || 63 ||

Every individual in the world is considered to be a collection of living beings. Due to the omnipresence of the conscious element, they are perceived as real though they are unreal.

प्रत्येक व्यक्ति संसार में जीवों का समूह माना जाता है। चेतन तत्व के सर्वव्यापी होने के कारण, वे असत्य होने के बावजूद सत्य के रूप में देखे जाते हैं।

646.63.64

यद्यदाखन्यते भूमेस्तत्तन्नाम यथा नभः । सर्वगायाश्चितेर्यद्यदुह्यते तत्तथैव चित् ॥ ६४ ॥

yadyadākhyate bhūmestattannāma yathā nabhaḥ | sarvagāyāściteryadyaduhyate tattathaiva cit || 64 ||

Whatever is named in the earth is like the sky. Whatever is said to be of the omnipresent consciousness, that is indeed consciousness.

जो कुछ भी पृथ्वी पर नाम दिया जाता है, वह आकाश की तरह है। जो कुछ भी सर्वव्यापी चेतना का कहा जाता है, वह वास्तव में चेतना है।

656.63.65

सर्वप्रपञ्चभूतानि यथानुभवसीह हि । तथेह सर्वभूतात्म चित्त्वं सर्वत्र विद्यते ॥ ६५ ॥

sarvaprapañcabhūtāni yathānubhavasīha hi | tatheha sarvabhūtātma cittvaṃ sarvatra vidyate || 65 ||

All the elements of the universe are experienced as they are. Similarly, the consciousness, which is the soul of all beings, is present everywhere.

समस्त ब्रह्मांड के तत्व जैसे हैं, वैसे ही अनुभव किए जाते हैं। इसी तरह, जो सभी जीवों की आत्मा है, वह चेतना सर्वत्र विद्यमान है।

666.63.66

यच्छालभञ्जिका वृक्षे शैले श्वभ्रे गतेऽन्तकम् । प्रेक्ष्यते तद्वदेकात्मा तथा चिति जगत्स्थितम् ॥ ६६ ॥

yacchālabhañjikā vṛkṣe śaile śvabhre gate'ntakam | prekṣyate tadvadekātmā tathā citi jagatsthitam || 66 ||

Just as a shadow is seen on a tree, a mountain, or a cave, so too the single consciousness is seen in the world.

जैसे एक छाया पेड़, पर्वत या गुफा में देखी जाती है, उसी तरह एक चेतना संसार में देखी जाती है।

676.63.67

अवेदने परे शुद्धे वेदनं यज्जगत्स्थितम् । अकारणमचैतन्यं शून्यत्वेन यथा नभः ॥ ६७ ॥

avedane pare śuddhe vedanaṃ yajjagatsthitam | akāraṇamacaitanyaṃ śūnyatvena yathā nabhaḥ || 67 ||

In the pure, ultimate state of non-perception, the perception of the world exists without cause and without consciousness, like the emptiness of the sky.

शुद्ध, परम अवेदन अवस्था में, संसार की वेदना अकारण और अचेतन होती है, जैसे आकाश की शून्यता।

686.63.68

विद्यते वेदनं दृश्यबन्धो मोक्षस्त्ववेदनम् । यदेव रुचिरं ते स्यात्तदेवाशु दृढीकुरु ॥ ६८ ॥

vidyate vedaṇaṃ dṛśyabandho mokṣastvavedanam | yadeva ruciraṃ te syāttadevāśu dṛḍhīkuru || 68 ||

There is perception, the bondage of the visible, and liberation is the absence of perception. Whatever is pleasing to you, make it firm immediately.

विद्यते वेदनं दृश्यबन्धो मोक्षस्त्ववेदनम् | यदेव रुचिरं ते स्यात्तदेवाशु दृढीकुरु ||

696.63.69

सर्गासर्गौ बन्धमोक्षौ वेदनावेदनात्मकौ । अभिन्नौ बोधनाच्चोभौ यथेच्छसि तथा कुरु ॥ ६९ ॥

sargāsargau bandhamokṣau vedaṇāvedanātmakau | abhinnau bodhanāccobhau yathecchasi tathā kuru || 69 ||

Creation and dissolution, bondage and liberation, are both characterized by perception and the absence of perception. They are not different, realize this and act as you wish.

सर्ग और असर्ग, बन्धन और मुक्ति, दोनों अनुभूति और अनुभूति के अभाव से चिह्नित हैं। वे अलग नहीं हैं, इसे समझो और जैसे तुम चाहो वैसे करो।

706.63.70

असंवित्तेस्तु यन्नास्ति तन्नाशे का कदर्थना । तूष्णींभावेन यत्प्राप्यं प्राप्तमेवाशु विद्धि तत् ॥ ७० ॥

asaṃvittestu yannāsti tannāśe kā kadarthanā | tūṣṇīṃbhāvena yatprāpyaṃ prāptamevāśu viddhi tat || 70 ||

What does not exist in the absence of consciousness, what is the point of its destruction? Know that what is attainable through silence is already attained immediately.

जो चेतना के अभाव में नहीं है, उसके नाश का क्या लाभ? जो मौन से प्राप्त हो सकता है, उसे तुरंत प्राप्त समझो।

716.63.71

यद्वै वेदनमात्रात्म तदंगावेदनक्षयम् । तद्वेदनं वेदनाया यदिष्टं तत्समाचरेत् ॥ ७१ ॥

yadvai vedaṇamātrātma tadaṃgāvedanakṣayam | tadvedanaṃ vedaṇāyā yadiṣṭaṃ tatsamācaret || 71 ||

Whatever is purely perception, that leads to the cessation of the limbs of perception. That perception, if desired, should be followed.

जो केवल अनुभूति है, वह अनुभूति के अंगों के क्षय को ले जाता है। वह अनुभूति, यदि इच्छित है, तो उसे अनुसरण करना चाहिए।

726.63.72

वीचिर्यथाम्भसः स्पन्दो जगच्चैव तथा चितौ । एतावन्मात्र एवात्र भेदो यद्रघुनन्दन ॥ ७२ ॥

vīciryathāmbhasaḥ spando jagaccaitvata tathā citau | etāvanmātra evātra bhedo yadraghunandana || 72 ||

Just as the wave is the motion of water, so is the world the motion in consciousness. This is the only difference here, O Raghunandana.

जैसे लहर पानी की गति है, वैसे ही जगत चेतना में गति है। यही यहाँ अन्तर है, हे रघुनन्दन।

736.63.73

देशकालस्वरूपेषु सत्सु वीच्यादिताम्भसि । जगदादौ तु देशाद्या असन्तो जगतीक्षिताः ॥ ७३ ॥

deśakālasvarūpeṣu satsu vīcyāditāmbhasi | jagadādau tu deśādyā asanto jagatīkṣitāḥ || 73 ||

In the beginning of the universe, space, time, and form did not exist, but they are perceived in the waves of the ocean.

ब्रह्मांड की शुरुआत में, स्थान, समय और रूप मौजूद नहीं थे, लेकिन वे समुद्र की लहरों में दिखाई देते हैं।

746.63.74

आभास्वरं त्रिजगदित्यतिभाति भास्वत्स्वं वेदनं विदनमेव चितेः स्वरूपम् । वाचि स्थितं भवति चैतदुपोह भेदक्लिष्टं प्रशान्तवचनस्तु शिवः परात्मा ॥ ७४ ॥

ābhāsvaraṃ trijagadityatibhāti bhāsvatsvaṃ vedaṇaṃ vidanameva citeḥ svarūpam | vāci sthitaṃ bhavati caitadupoha bhedakliṣṭaṃ praśāntavacanastu śivaḥ parātmā || 74 ||

The three worlds appear as a reflection, shining in their own light, the nature of consciousness itself is knowledge and knowing. This is established in speech, but it becomes distorted by differences. The one who speaks calmly is Shiva, the supreme self.

तीनों लोक एक प्रतिबिंब के रूप में दिखाई देते हैं, अपने प्रकाश में चमकते हैं, चेतना का स्वभाव खुद ज्ञान और जानना है। यह वाणी में स्थापित है, लेकिन अंतर के कारण विकृत हो जाता है। जो शांति से बोलता है, वह शिव, परमात्मा है।

756.63.75

संवेदनं सर्वं इतीह शब्दादर्थादभिन्नौ न कदाचिदेतौ । वीच्यम्भसी द्वे इति नोचितोक्तियस्याज्ञतायां त्विदमेव युक्तम् ॥ ७५ ॥

saṃvedanaṃ sarvaṃ itīha śabdādarthādabhinnau na kadācidetau | vīcyambhasī dve iti nocitoktiyasyājñatāyāṃ tvidameva yuktam || 75 ||

All perception is one here, sound and meaning are inseparable, never are they two. In the waves of the ocean, this duality is not appropriate; in ignorance, this alone is fitting.

यहाँ सभी अनुभूति एक है, शब्द और अर्थ अभिन्न हैं, कभी भी ये दो नहीं होते। समुद्र की लहरों में, यह द्वैत उचित नहीं है; अज्ञान में, यही उचित है।