योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa I, Chapter 5निर्वाण प्रकरण · सर्ग ५

Book 6 of the Yoga Vasishtha, chapter 5 — 16 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 5 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

16.5.1

श्रीराम उवाच । अहो अहं गतश्चित्त्वं भवद्वाक्यार्थभावनात् । शान्तं जगज्जालमिदमग्रस्थमपि नाथ मे ॥ १ ॥

śrīrāma uvāca | aho ahaṃ gataścittvaṃ bhavadvākyārthabhāvanāt | śāntaṃ jagajjālamidamagrasthamapi nātha me || 1 ||

Sri Rama said: Ah, from dwelling on the meaning of your words, I have gone beyond my own mind. This web of the world, though it stands right before me, has gone quiet for me, lord.

श्रीराम ने कहा: अहो, आपके वचनों के अर्थ पर मनन करने से मैं अपने मन के पार चला गया हूँ। यह संसार का जाल, मेरे सामने होते हुए भी, मेरे लिए शांत हो गया है, हे स्वामी।

26.5.2

परामन्तः प्रयातोऽस्मि परमात्मनि निर्वृतिम् । दीर्घावग्रहसंतप्तं वृष्ट्येव वसुधातलम् ॥ २ ॥

parāmanthaḥ prayāto'smi paramātmani nirvṛtim | dīrghāvagrahasaṃtaptaṃ vṛṣṭyeva vasudhātalam || 2 ||

I have gone within, to the highest peace, in the supreme self, the way ground scorched by a long drought turns cool under rain.

मैं भीतर की ओर जाकर परमात्मा में सबसे ऊँची शांति को प्राप्त हुआ हूँ, ठीक वैसे ही जैसे लंबे सूखे से झुलसी धरती वर्षा से शीतल हो जाती है।

36.5.3

शाम्यामि शीतलाकारः सुखं तिष्ठामि केवलम् । प्रसादमनुयातोऽहं सरो निर्वारणं यथा ॥ ३ ॥

śāmyāmi śītalākāraḥ sukhaṃ tiṣṭhāmi kevalam | prasādamanuyāto'haṃ saro nirvāraṇaṃ yathā || 3 ||

I am at peace, cool and quiet in my own being; I simply remain happy. I have come to a clear calm, the way a lake settles and turns clean.

मैं शांत हूँ, अपने आप में शीतल और स्थिर हूँ; मैं बस सुखी बना रहता हूँ। मुझे एक साफ़ शांति मिली है, ठीक वैसे ही जैसे कोई झील निथर कर साफ़ हो जाती है।

46.5.4

सम्यक्प्रसन्नमखिलं दिङ्मण्डलमिदं मुने । यथाभूतं प्रपश्यामि निर्नीहारमिवाधुना ॥ ४ ॥

samyakprasannamakhilaṃ diṅmaṇḍalamidaṃ mune | yathābhūtam prapaśyāmi nirnīhāramivādhunā || 4 ||

O sage, this whole circle of the sky has turned perfectly clear. Now I see it exactly as it is, as if the fog has lifted.

हे मुनि, यह पूरा आकाश का घेरा बिल्कुल साफ़ हो गया है। अब मैं इसे वैसा ही देखता हूँ जैसा यह सचमुच है, मानो कोहरा छँट गया हो।

56.5.5

जातोऽस्मि गतसंदेहः शान्ताशामृगतृष्णिकः । रागनीरागनिर्मुक्तो मृष्टजङ्गलशीतलः ॥ ५ ॥

jāto'smi gatasaṃdehaḥ śāntāśāmṛgatṛṣṇikaḥ | rāganīrāganirmukto mṛṣṭajaṅgalaśītalaḥ || 5 ||

I have become one whose doubt is gone, whose mirage of desire has gone still, free from both attachment and non-attachment, cool like a dry, empty land washed clean.

मैं ऐसा हो गया हूँ जिसका संदेह मिट गया है, जिसकी इच्छा का मृगजल शांत हो गया है, जो राग और अराग दोनों से मुक्त है, और जो धुली हुई बंजर भूमि जैसा शीतल है।

66.5.6

आत्मनैवान्तरानन्दं तत्प्राप्तोऽस्म्यन्तवर्जितम् । रसायनरसास्वादो यत्र नाथ तृणायते ॥ ६ ॥

ātmanaivāntarānandaṃ tatprāpto'smyantavarjitam | rasāyanarasāsvādo yatra nātha tṛṇāyate || 6 ||

By my own self I have reached that inner joy, which has no end. Lord, next to it, even the taste of the elixir of life feels like plain grass.

मैंने अपने आप से ही वह भीतरी आनंद पाया है, जिसका कोई अंत नहीं है। हे स्वामी, इसके सामने तो जीवन के अमृत रस का स्वाद भी घास जैसा लगता है।

76.5.7

अद्याहं प्रकृतिस्थोऽस्मि स्वस्थोऽस्मि मुदितोऽस्मि च । लोकारामोऽस्मि रामोऽस्मि नमो मह्यं नमोस्तु ते ॥ ७ ॥

adyāhaṃ prakṛtistho'smi svastho'smi mudito'smi ca | lokārāmo'smi rāmo'smi namo mahyaṃ namostu te || 7 ||

Today I am settled in my own true nature; I am at ease, and I am joyful. I am the joy of the world; I am Rama. Salutation to myself, and salutation to you.

आज मैं अपने सच्चे स्वभाव में स्थिर हूँ; मैं सुखी हूँ, और मैं आनंदित हूँ। मैं संसार का आनंद हूँ; मैं राम हूँ। मुझे नमस्कार, और आपको भी नमस्कार।

86.5.8

ते संशयास्ताः कलनाः सर्वमस्तं गतं मम । रात्रिवेतालसंसारः प्रभात इव भास्करे ॥ ८ ॥

te saṃśayāstāḥ kalanāḥ sarvamastam gataṃ mama | rātrivetālasaṃsāraḥ prabhāta iva bhāskare || 8 ||

Those doubts, those false ideas of mine, all have gone, the way the world of night's ghosts vanishes when the sun rises at dawn.

मेरे वे सारे संदेह, वे झूठी धारणाएँ, सब मिट गई हैं, जैसे रात के भूत-प्रेतों की दुनिया सूरज उगते ही सुबह मिट जाती है।

96.5.9

निर्मले हृदि विस्तीर्णे संपन्ने हिमशीतले । मनो निर्वृतिमायातं सरसी शरदीव मे ॥ ९ ॥

nirmale hṛdi vistīrṇe saṃpanne himaśītale | mano nirvṛtimāyātaṃ sarasī śaradīva me || 9 ||

In a heart grown clear, wide, full, and cool as snow, my mind has come to peace, like a lake in autumn.

एक ऐसे हृदय में जो निर्मल, विस्तृत, भरा हुआ और बर्फ़ जैसा शीतल हो गया है, मेरा मन शांति को प्राप्त हुआ है, जैसे शरद ऋतु में कोई झील।

106.5.10

कलङ्क आत्मनः कस्मात्कथं चेत्यादिसंशयः । नूनं निर्मूलतां यातो मृगाङ्काग्रे यथा तमः ॥ १० ॥

kalaṅka ātmanaḥ kasmātkathaṃ cetyādisaṃśayaḥ | nūnaṃ nirmūlatāṃ yāto mṛgāṅkāgre yathā tamaḥ || 10 ||

The doubt that asked why and how the self has a stain, and doubts like it, have surely been torn out by the root, the way darkness vanishes before the moon.

यह संदेह कि आत्मा पर दाग़ क्यों और कैसे है, और ऐसे सब संदेह, जड़ से उखड़ गए हैं, जैसे चाँद के सामने अंधेरा मिट जाता है।

116.5.11

सर्वमात्मैव सर्वत्र सर्वदा भाविताकृतिः । इदमन्यदिदं चान्यदित्यसत्कलना कुतः ॥ ११ ॥

sarvamātmaiva sarvatra sarvadā bhāvitākṛtiḥ | idamanyadidaṃ cānyadityasatkalanā kutaḥ || 11 ||

Everything, everywhere, always, is the self alone, its nature now seen clearly. So how could the false idea that this is one thing and that is another ever arise?

हर जगह, हर समय, सब कुछ आत्मा ही है, अब इसका स्वरूप साफ़ दिख गया है। तो फिर यह झूठा विचार कि यह कुछ और है और वह कुछ और है, कैसे उठ सकता है?

126.5.12

कोऽभवं प्रागहं तादृक्तृष्णानिगडयन्त्रितः । अन्तरात्मानमेवेति विहसामि विकासवान् ॥ १२ ॥

ko'bhavaṃ prāgahaṃ tādṛktṛṣṇānigaḍayantritaḥ | antarātmānamevaiti vihasāmi vikāsavān || 12 ||

What had I become before, bound in the chains of such craving? Now, grown full and open, I laugh, seeing it was only the inner self all along.

पहले मैं क्या बन गया था, ऐसी तृष्णा की बेड़ियों में जकड़ा हुआ? अब पूरी तरह खिलकर, मैं हँसता हूँ, यह देखकर कि यह सब भीतर की आत्मा ही थी।

136.5.13

आ इदानीं स्मृतं सम्यग्यथैष सकलोऽस्म्यसौ । यस्त्वद्वागमृतापूरस्नातेनायमहं स्थितः ॥ १३ ॥

ā idānīṃ smṛtaṃ samyagyathaiṣa sakalo'smyasau | yastvadvāgamṛtāpūrasnātenāyamahaṃ sthitaḥ || 13 ||

Ah, now I rightly recall that I am that whole self, I who stand here bathed in the flood of the nectar of your words.

अहो, अब मुझे ठीक से याद आ गया है कि मैं वही पूर्ण आत्मा हूँ, मैं जो यहाँ आपके वचनों के अमृत की बाढ़ में नहाकर खड़ा हूँ।

146.5.14

अहो नु विततां भूमिमधिरूढोऽस्मि पावनीम् । इहस्थ एव यत्रार्को न पातालमिव स्थितः ॥ १४ ॥

aho nu vitatāṃ bhūmimadhirūḍho'smi pāvanīm | ihastha eva yatrārko na pātālamiva sthitaḥ || 14 ||

Ah indeed, I have risen onto a vast, purifying ground. Though I remain right here, it is as if I stood in the underworld, where the sun does not reach.

अहो, मैं एक विशाल, पवित्र करने वाली भूमि पर चढ़ गया हूँ। यहीं रहते हुए भी, ऐसा लगता है मानो मैं पाताल में खड़ा हूँ, जहाँ सूरज नहीं पहुँचता।

156.5.15

मह्यं सत्तामुपेताय भावाभावभवार्णवात् । नमो नित्यं नमस्याय जयाम्यात्मात्मनात्मनि ॥ १५ ॥

mahyaṃ sattāmupetāya bhāvābhāvabhavārṇavāt | namo nityaṃ namasyāya jayāmyātmātmanātmani || 15 ||

Eternal salutation to myself, who has reached true being out of the ocean of becoming made of existence and non-existence, ever worthy of salutation. The self triumphs, by the self, within the self.

मुझे सदा नमस्कार है, जो अस्तित्व और अनस्तित्व से बने संसार-सागर से निकलकर सच्चे होने को प्राप्त हुआ, जो सदा नमस्कार के योग्य है। आत्मा ही आत्मा के द्वारा आत्मा में विजयी होती है।

166.5.16

अनुभववशतो हृदब्जकोशे स्फुटमलितां समुपागतेन नाथ । तव वरवचसेह वीतशोकां चिरमुदितां च दशामुपागतोऽस्मि ॥ १६ ॥

anubhavavaśato hṛdabjakośe sphuṭamalitāṃ samupāgatena nātha | tava varavacaseha vītaśokāṃ ciramuditāṃ ca daśāmupāgato'smi || 16 ||

Through the power of direct experience, having come, in the bud of my heart's lotus, to a state grown clear and pure, lord, by your excellent words I have now reached, here, a state free of sorrow and forever joyful.

अनुभव की शक्ति से, अपने हृदय-कमल की कली में एक निर्मल और शुद्ध अवस्था को पाकर, हे स्वामी, आपके उत्तम वचनों से मैं अब यहाँ शोक-रहित और सदा आनंदित अवस्था को प्राप्त हुआ हूँ।