Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 100 — 35 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

शिखिध्वज उवाच एवं चेत्तन्महाबुद्धे यादृशं कारणं परम् कार्यं तादृशमेवेदं जगदित्येव वेद्म्यहम् || १ ||

śikhidhvaja uvāca evaṃ cet tanmahābuddhe yādṛśaṃ kāraṇaṃ param kāryaṃ tādṛśamevedaṃ jagadityeva vedmyaham || 1 ||

English

Shikhidhvaja said: If this is so, O great sage, the supreme cause is of such a nature, and the effect is also of such a nature, thus I understand this world.

हिन्दी

शिखिध्वज ने कहा: यदि ऐसा है, हे महान बुद्धिमान, तो परम कारण ऐसा है, और कार्य भी ऐसा ही है, इसलिए मैं इस जगत को ऐसा ही समझता हूँ।

2

कुम्भ उवाच यत्र कारणता तस्य कार्यं तदुपपद्यते यन्न कारणमेवादौ तस्मात्कार्यं कुतो भवेत् || २ ||

kumbha uvāca yatra kāraṇatā tasya kāryaṃ tadupapadyate yanna kāraṇamevādau tasmātkāryaṃ kuto bhavet || 2 ||

English

Kumbha said: Where there is causality, the effect follows from that. If there is no cause in the beginning, how can there be an effect?

हिन्दी

कुम्भ ने कहा: जहाँ कारणता है, वहाँ कार्य उससे उत्पन्न होता है। यदि शुरुआत में कारण ही नहीं है, तो कार्य कैसे हो सकता है?

3

नेहास्ति कारणं किंचिन्न च कार्यं कदाचन विद्यमानमिदं सर्वं सर्वं शान्तमजं जगत् || ३ ||

nehaasti kāraṇaṃ kiṃcinna ca kāryaṃ kadācana vidyamānamidaṃ sarvaṃ sarvaṃ śāntamajaṃ jagat || 3 ||

English

There is no cause whatsoever, nor is there any effect at any time. All this is existing, all is peaceful and unborn.

हिन्दी

यहाँ कोई कारण नहीं है, न ही कभी कोई कार्य है। यह सब कुछ विद्यमान है, सब शान्त और अजन्मा है।

4

जायते कारणात्कार्यं यत्तत्कारणवद्भवेत् यन्न जायत एवेह तस्मिन्सदृशता कुतः || ४ ||

jāyate kāraṇātkāryaṃ yattatkāraṇavadbhavet yanna jāyate eveha tasminsadṛśatā kutaḥ || 4 ||

English

That which is born from a cause should be like the cause. That which is not born here, how can it have similarity?

हिन्दी

जो कारण से उत्पन्न होता है, वह कारण के समान होना चाहिए। जो यहाँ उत्पन्न नहीं होता, उसमें समानता कैसे हो सकती है?

5

बीजमेव न यस्यास्ति तत्कथं वद जायते अप्रतर्क्यमनाख्यं च यत्तस्य क्वेव बीजता || ५ ||

bījameva na yasyāsti tatkathaṃ vada jāyate apratarkyamanākhyaṃ ca yattasya kveva bījatā || 5 ||

English

How can that which has no seed be said to be born? That which is unthinkable and unnameable, where is its seed?

हिन्दी

जिसका कोई बीज नहीं है, उसे कैसे उत्पन्न कहा जा सकता है? जो अचिन्त्य और अनाम है, उसका बीज कहाँ है?

6

देशकालवशात्सर्वे हेतुमन्तः प्रमाणगाः | अकर्तृब्रह्मविषयः प्रमा कारणयोः कथम् || ६ ||

deśakālavśātsarve hetumantaḥ pramāṇagāḥ | akartṛbrahmaviṣayaḥ pramā kāraṇayoḥ katham || 6 ||

English

Due to the influence of time and place, all reasons are validated by evidence. How can knowledge be the cause of the non-doer Brahman?

हिन्दी

देश और काल के प्रभाव से सभी कारण प्रमाणों द्वारा सिद्ध होते हैं। अकर्ता ब्रह्म का विषय ज्ञान कारणों का कैसे हो सकता है?

7

अकर्तृकर्मकरणे नास्ति कारणता शिवे | तस्मात्तत्कारणं नास्ति जगच्छब्दार्थवेदनम् || ७ ||

akartṛkarmakaraṇe nāsti kāraṇatā śive | tasmāttatkāraṇaṃ nāsti jagacchabdārthavedanam || 7 ||

English

In the action of the non-doer, there is no causality in Shiva. Therefore, there is no cause for the knowledge of the meaning of the world.

हिन्दी

अकर्ता के कर्म में शिव में कोई कारणता नहीं है। इसलिए, विश्व के अर्थ के ज्ञान का कोई कारण नहीं है।

8

ब्रह्मैव त्वं स्वरूपं सद्यत्स्थितं धारयस्व तत् | असम्यग्दर्शिविषयं तदेव जगदाचितम् || ८ ||

brahmaiva tvaṃ svarūpaṃ sadyatsthitaṃ dhārayasva tat | asamygadarśiviṣayaṃ tadeva jagadācitam || 8 ||

English

You are Brahman itself, the eternal form. Hold that which is established in the present. That alone is the world, the object of incorrect perception.

हिन्दी

तुम स्वयं ब्रह्म हो, सनातन रूप। वही धारण करो जो वर्तमान में स्थापित है। वही विश्व है, गलत दृष्टि का विषय।

9

चिन्मात्रमजरं शान्तं यदेकं तत्प्रमीयते | तेनैवायं जगद्ब्रह्म सच्छान्तं बुद्ध्यते वपुः || ९ ||

cinmātramajaraṃ śāntaṃ yadekaṃ tatpramīyate | tenaivāyaṃ jagadbrahma sacchāntaṃ buddhyate vapuḥ || 9 ||

English

That which is pure consciousness, ageless, and peaceful is known as the one. By that alone, this world is understood as the peaceful Brahman.

हिन्दी

जो शुद्ध चेतना, अजर, और शान्त है, वही एक के रूप में जाना जाता है। उसी के द्वारा, यह विश्व शान्त ब्रह्म के रूप में समझा जाता है।

10

अन्यथैव च यो भावश्चेतसः पृथिवीपते | स एव नाशः कथितः स्वानुभूतश्च पण्डितैः || १० ||

anyathaiva ca yo bhāvaścetasaḥ pṛthivīpate | sa eva nāśaḥ kathitaḥ svānubhūtaśca paṇḍitaiḥ || 10 ||

English

O ruler of the earth, any other state of mind is said to be destruction, as experienced by the wise.

हिन्दी

हे पृथ्वी के स्वामी, कोई भी अन्य मानसिक स्थिति विनाश कहलाती है, जैसा कि विद्वानों द्वारा अनुभव किया गया है।

11

चित्तं नाशस्वभावं तद्विद्धि नाशात्मकं नृप | क्षणनाशो यतः कल्पचित्तशब्देन कथ्यते || ११ ||

cittaṃ nāśasvabhāvaṃ tadviddhi nāśātmakaṃ nṛpa | kṣaṇanāśo yataḥ kalpacittasabdena kathyate || 11 ||

English

Know that the mind is inherently perishable, O King. Because it is momentarily destroyed, it is called 'kalpacitta'.

हिन्दी

हे राजन्, मन को नाशवान स्वभाव वाला समझो। क्योंकि वह क्षणभंगुर है, इसलिए उसे 'कल्पचित्त' कहा जाता है।

12

असंकल्पनमात्रेण सम्यग्ज्ञानोदयात्मना | संकल्पः क्षीयते सिद्ध्यै स्वयमेवासदात्मकः || १२ ||

asaṃkalpanamātreṇa samyagjñānodayātmanā | saṃkalpaḥ kṣīyate siddhyai svayamevāsadātmakaḥ || 12 ||

English

By the mere absence of imagination, through the rise of true knowledge, the imagination itself diminishes for the sake of perfection, being inherently non-existent.

हिन्दी

केवल कल्पना के अभाव से, सत्य ज्ञान के उदय से, कल्पना स्वयं ही सिद्धि के लिए क्षीण हो जाती है, क्योंकि वह स्वभाव से असत् है।

13

नाम्नैवाङ्गीकृताभावं यदि विश्वं हि कथ्यते | विद्यमानं कथं तत्स्यान्ननु तामरसेक्षण || १३ ||

nāmnaivāṅgīkṛtābhāvaṃ yadi viśvaṃ hi kathyate | vidyamānaṃ kathaṃ tatsyānnanu tāmarasekṣaṇa || 13 ||

English

If the world is said to be non-existent by mere name, how can it exist, O lotus-eyed one?

हिन्दी

यदि विश्व को केवल नाम से असत् कहा जाता है, तो हे कमलनयन, वह कैसे विद्यमान हो सकता है?

14

हस्तावुत्क्षिप्य यो ब्रूते शद्रोऽस्मीति भृशं गिरा | कथं स विप्रो भवति विप्रत्वं त्वस्य कीदृशम् || १४ ||

hastāvutkṣipya yo brūte śadro'smīti bhṛśaṃ girā | kathaṃ sa vipro bhavati vipratvaṃ tvasyakīdṛśam || 14 ||

English

One who raises his hands and loudly proclaims, 'I am a Shudra,' how can he become a Brahmin? What kind of Brahminhood is his?

हिन्दी

जो हाथ उठाकर जोर से कहता है, 'मैं शूद्र हूँ,' वह ब्राह्मण कैसे हो सकता है? उसका ब्राह्मणत्व कैसा है?

15

विवृत्तधातुरत्युच्चैर्मृतोऽस्मीति विरौति यः | मृतिमेवागतं विद्धि जीवनं तस्य संभ्रम || १५ ||

vivṛttadhāturatyuccairmṛto'smīti virauti yaḥ | mṛtimevāgataṃ viddhi jīvanaṃ tasya saṃbharama || 15 ||

English

One who loudly proclaims with open elements, 'I am dead,' know that he has indeed met death; his life is confusion.

हिन्दी

जो खुले तत्वों से जोर से कहता है, 'मैं मर गया हूँ,' उसे समझो कि वह वास्तव में मृत्यु को प्राप्त हो गया है; उसका जीवन भ्रम है।

16

भ्रमाकृति यदस्तीह दृश्यतेऽलातचक्रवत् | मृगतृष्णाद्विचन्द्रादिबालवेतालकादिवत् || १६ ||

bhramākṛti yadastīha dṛśyate'lātacakravat | mṛgatṛṣṇādvicandrādibālavetālakādivat || 16 ||

English

If there is an illusion here, it is seen like a spinning firebrand, like a mirage, a double moon, or a ghost in a child's imagination.

हिन्दी

यदि यहाँ कोई भ्रम है, तो वह घूमते हुए आग के चक्र की तरह, मृगतृष्णा, दो चंद्रमा, या बच्चों की कल्पना में भूत की तरह दिखाई देता है।

17

तत्कथं किल नाम स्यात्सत्यं श्रमभरात्मकम् | अज्ञानभ्रान्तिरेवान्तश्चित्तमित्येव कथ्यते || १७ ||

tatkathaṃ kila nāma syātsatyaṃ śramabharātmakam | ajñānabhrāntirevāntaścittamityeva kathyate || 17 ||

English

How can that which is merely the essence of fatigue be considered true? It is said that ignorance and delusion are indeed the mind.

हिन्दी

वह जो केवल थकान का सार है, उसे सत्य कैसे माना जा सकता है? यह कहा जाता है कि अज्ञान और भ्रान्ति ही मन है।

18

अज्ञानमुच्यते चित्तमसत्सदिव संस्थितम् | असंवेदनमज्ञानं ज्ञानं संवेदनं भवेत् || १८ ||

ajñānamucyate cittamasatsadiva saṃsthitam | asaṃvedanamajñānaṃ jñānaṃ saṃvedanaṃ bhavet || 18 ||

English

Ignorance is said to be the mind, existing as both real and unreal. Non-awareness is ignorance, and awareness is knowledge.

हिन्दी

अज्ञान मन कहलाता है, जो वास्तविक और अवास्तविक दोनों के रूप में मौजूद है। अनुभूति का अभाव अज्ञान है, और अनुभूति ज्ञान है।

19

अज्ञानसत्त्वसंवित्तेर्ज्ञानात्संवेदनात्क्षयः | जलज्ञानं मुधा भ्रान्तिः साधो मरुमरीचिषु || १९ ||

ajñānasattvasaṃvittērjñānātsaṃvēdanātkṣayaḥ | jalajñānaṃ mudhā bhrāntiḥ sādho marumarīciṣu || 19 ||

English

From the awareness of the reality of ignorance, knowledge arises, and delusion diminishes. O wise one, the delusion of water in the desert is indeed foolish.

हिन्दी

अज्ञान की वास्तविकता की अनुभूति से ज्ञान उत्पन्न होता है, और भ्रान्ति कम हो जाती है। हे बुद्धिमान, रेगिस्तान में पानी की भ्रान्ति वास्तव में मूर्खतापूर्ण है।

20

नैतज्जलमिति ज्ञानात्संवित्तेः प्रविलीयते | इदं चित्तमिति प्रौढं यदज्ञानमलं हृदि || २० ||

naitajjalamiti jñānātsaṃvittēḥ pravilīyatē | idaṃ cittamiti prauḍhaṃ yadajñānamalaṃ hṛdi || 20 ||

English

With the knowledge that 'this is not water,' the awareness dissolves. This mature understanding that 'this is the mind' is the stain of ignorance in the heart.

हिन्दी

यह ज्ञान कि 'यह पानी नहीं है,' अनुभूति को घुला देता है। यह परिपक्व समझ कि 'यह मन है,' हृदय में अज्ञान का दाग है।

21

नास्ति चित्तमिति ज्ञानात्तत्समूलं विनश्यति | यथा रज्ज्वां भुजङ्गत्वमज्ञानभ्रमसंभवम् || २१ ||

nāsti cittamiti jñānāttatsamūlaṃ vinaśyati | yathā rajjvāṃ bhujaṅgatvamajñānabhramasambhavam || 21 ||

English

When it is known that there is no mind, its root is destroyed. Just as the illusion of a snake in a rope arises from ignorance.

हिन्दी

जब यह ज्ञान होता है कि मन नहीं है, तब उसकी जड़ नष्ट हो जाती है | जैसे रस्सी में साँप का भ्रम अज्ञान से उत्पन्न होता है ||

22

न सर्पोऽयमिति ज्ञानाद्हृदि रूढात्प्रणश्यति | तथात्मनि मनोभूतमज्ञानभ्रमसंभवम् || २२ ||

na sarpo'yamiti jñānādhṛdi rūḍhāt praṇaśyati | tathātmani manobhūtam ajñānabhramasambhavam || 22 ||

English

When it is known that this is not a snake, the illusion firmly rooted in the heart is destroyed. Similarly, the illusion of the mind arises from ignorance in the self.

हिन्दी

जब यह ज्ञान होता है कि यह साँप नहीं है, तब हृदय में गहराई से बैठा भ्रम नष्ट हो जाता है | उसी प्रकार, आत्मा में मन का भ्रम अज्ञान से उत्पन्न होता है ||

23

चित्तं नास्तीति विज्ञानाद्हृदि रूढाद्विनश्यति | चित्तं मनोऽहमित्यन्तर्यावदज्ञानसंभवम् || २३ ||

cittaṃ nāstīti vijñānādhṛdi rūḍhād vinaśyati | cittaṃ mano'hamityantaryāvad ajñānasambhavam || 23 ||

English

When it is known that there is no mind, the illusion firmly rooted in the heart is destroyed. The mind, which is the sense of 'I', arises from ignorance.

हिन्दी

जब यह ज्ञान होता है कि मन नहीं है, तब हृदय में गहराई से बैठा भ्रम नष्ट हो जाता है | मन, जो कि 'मैं' का भाव है, अज्ञान से उत्पन्न होता है ||

24

न चित्तमस्ति नो चैवमहंकारादिसंयुतम् | किंचिदेव जगत्यस्मिन्संविदेकान्तनिर्मला || २४ ||

na cittamasti no caivamahaṅkārādisaṃyutam | kiṃcideva jagatyasmin saṃvidekāntanirmalā || 24 ||

English

There is no mind, nor is there anything associated with ego. In this world, there is only pure, non-dual awareness.

हिन्दी

मन नहीं है, न ही अहंकार से जुड़ा कुछ भी है | इस जगत में केवल शुद्ध, अद्वैत चेतना है ||

25

तया संकल्पचित्तादि कृतमासीद्विमूढया | अद्यासंकल्पतः सर्वं परित्यक्तं प्रबुद्धया || २५ ||

tayā saṃkalpacittādi kṛtamāsīdvimūḍhayā | adyāsaṃkalpataḥ sarvaṃ parityaktaṃ prabuddhayā || 25 ||

English

By that ignorance, the mind and its thoughts were created. Now, with awakening, everything has been abandoned without any thought.

हिन्दी

उस अज्ञान से मन और उसके विचार उत्पन्न हुए | अब, जागरूकता के साथ, सब कुछ बिना किसी विचार के त्याग दिया गया है ||

26

संकल्पेन यदा याति त्वसंकल्पेन गच्छति | पवनेन महाबाहो ज्वालाजालमिवानले || २६ ||

saṃkalpena yadā yāti tvasaṃkalpena gacchati | pavanena mahābāho jvālājālamivānale || 26 ||

English

When one moves with intention, and when one moves without intention, it is like the wind moving through a blazing fire.

हिन्दी

जब कोई संकल्प से चलता है, और जब संकल्प के बिना चलता है, तो यह हवा के समान है जो ज्वालामुखी से गुजरती है।

27

आत्मतत्त्वैकघनया ततया ब्रह्मसत्तया | जगत्सर्वमिति व्याप्तं समुद्र इव वारिणा || २७ ||

ātmatattvaikaghanayā tatayā brahmasattayā | jagatsarvamiti vyāptaṃ samudra iva vāriṇā || 27 ||

English

The entire universe is pervaded by the single essence of the Self, which is the reality of Brahman, just as the ocean is pervaded by water.

हिन्दी

पूरा ब्रह्मांड आत्मा के एकमात्र तत्त्व से व्याप्त है, जो ब्रह्म की सत्ता है, जैसे समुद्र पानी से व्याप्त है।

28

नाहमस्मि न चान्योस्ति न त्वं नैते न चित्तकम् | नेन्द्रियाणि न चाकाशमात्मा त्वेकोऽस्ति निर्मलः || २८ ||

nāhamasmi na cānyostī na tvaṃ naite na cittakam | nendriyāṇi na cākāśamātmā tveko'sti nirmalaḥ || 28 ||

English

I am not, nor is there anyone else, nor you, nor these, nor the mind, nor the senses, nor space. The Self alone exists, pure.

हिन्दी

मैं नहीं हूँ, न ही कोई और है, न तुम, न ये, न मन, न इंद्रियाँ, न आकाश। आत्मा ही एकमात्र है, निर्मल।

29

घटाद्याकाररूपेण स एवायं विलोक्यते | इदं चित्तमयं चाहमिति कैव कुकल्पना || २९ ||

ghaṭādyākārarūpeṇa sa evāyaṃ vilokyate | idaṃ cittamayaṃ cāhamiti kaiva kukalpanā || 29 ||

English

The same Self is seen in various forms such as pots, etc. How can there be the false notion that 'this is the mind and I am this'?

हिन्दी

वही आत्मा घड़े आदि के रूप में देखा जाता है। कैसे यह झूठी धारणा हो सकती है कि 'यह मन है और मैं यह हूँ'?

30

न जायते न म्रियते किंचिदस्मिञ्जगत्त्रये | केवलोऽयं चिदुल्लासः सदसद्भावनात्मना || ३० ||

na jāyate na mriyate kiṃcidasmijjagattraye | kevalo'yaṃ cidullāsaḥ sadāsadbhāvanātmanā || 30 ||

English

Nothing is born, nothing dies in this triple world. This is merely the play of consciousness, manifesting as both existence and non-existence.

हिन्दी

इस त्रिलोक में कुछ भी जन्म नहीं लेता, कुछ भी मरता नहीं। यह केवल चेतना का खेल है, जो अस्तित्व और अनस्तित्व दोनों के रूप में प्रकट होता है।

31

सर्वमात्मा परंब्रह्म सकृत्प्रकटमाततम् | द्वित्वैकत्वे न विद्येते न भ्रान्तिर्न च संभ्रमः || ३१ ||

sarvamātmā paraṃbrahma sakṛtprakaṭamātatam | dvitvaikatve na vidyete na bhrāntirna ca saṃbhramaḥ || 31 ||

English

The Supreme Self, which is the ultimate Brahman, is manifested once and for all. There is no duality or unity, no delusion or confusion.

हिन्दी

परम आत्मा, जो परम ब्रह्म है, एक बार प्रकट हो जाता है। द्वैत या अद्वैत नहीं है, न भ्रम है न संभ्रम है।

32

सर्वेन्द्रियगणाकारे सन्नेवासि सखे ततः | न दह्यसे महाबुद्धे न च क्वचन लिप्यसे || ३२ ||

sarvendriyagaṇākāre sannevāsi sakhe tataḥ | na dahyase mahābuddhe na ca kvacana lipyase || 32 ||

English

You are present in all the senses, O friend, therefore you are not burned, O great wise one, nor are you tainted anywhere.

हिन्दी

आप सभी इंद्रियों में विद्यमान हैं, हे मित्र, इसलिए आप जलते नहीं हैं, हे महान बुद्धिमान, न ही आप कहीं भी लिप्त होते हैं।

33

न ते विनश्यति सखे न च किंचिद्विवर्धते | निर्मलाकाशरूपस्य कैवल्यानन्तरूपिणः || ३३ ||

na te vinaśyati sakhe na ca kiṃcidvivardhate | nirmalākāśarūpasya kaivalyānantarūpiṇaḥ || 33 ||

English

O friend, you do not perish, nor do you increase in any way. You are of the nature of pure space, the form of solitude and infinity.

हिन्दी

हे मित्र, आप नष्ट नहीं होते हैं, न ही किसी भी तरह से बढ़ते हैं। आप शुद्ध आकाश के स्वभाव के हैं, एकांत और अनंत के रूप में।

34

इच्छानिच्छात्मिके शक्ती येतरापि त्वमेव च | न ह्यंशुव्यतिरेकेण शशाङ्क उपलभ्यते || ३४ ||

icchānicchātmike śaktī yetarāpi tvameva ca | na hyaṃśuvyatirekeṇa śaśāṅka upalabhyate || 34 ||

English

You are the power of both desire and non-desire, and all other powers as well. The moon is not perceived without its rays.

हिन्दी

आप इच्छा और अनिच्छा की शक्ति हैं, और सभी अन्य शक्तियाँ भी। चंद्रमा अपनी किरणों के बिना देखा नहीं जाता।

35

अजमजरमनाद्यजस्वभावं सकृदमलं विलसत्सदैकरूपम् | विगलितकलनं कलाख्यलीलं सदुदितमाद्यमजं तदात्मतत्त्वम् || ३५ ||

ajamajaramanādyajasvabhāvaṃ sakṛdamalaṃ vilasatsadaikarūpam | vigalitakalanaṃ kalākhyalīlaṃ saduditamādyamajaṃ tadātmatattvam || 35 ||

English

The eternal, unborn, ageless, and beginningless nature, once pure, always shining in one form. The dissolved time, known as play, always arising, the primordial, unborn, that is the essence of the Self.

हिन्दी

अनादि, अजन्मा, अजर, और स्वभाव से अज, एक बार शुद्ध, हमेशा एक रूप में चमकता है। समय का विलय, जिसे लीला कहते हैं, हमेशा उदित, आदिम, अजन्मा, वह आत्मा का तत्त्व है।

← Chapter 99Chapter 101 →