Sthiti स्थिति

Chapter 1 — 36 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

अथोत्पत्तिप्रकरणादनन्तरमिदं श्रृणु | स्थितिप्रकरणं राम ज्ञातं निर्वाणकारि यत् || १ ||

athottpattiprakaraṇādanantaramidaṃ śrṇu | sthitiprakaraṇaṃ rāma jñātaṃ nirvāṇakāri yat || 1 ||

English

Now, after the chapter on creation, listen to this, O Rama, the chapter on preservation, which is known to lead to liberation.

हिन्दी

अब, सृष्टि के प्रकरण के बाद, यह सुनो, हे राम, स्थिति का प्रकरण, जो मोक्ष का कारण ज्ञात है।

2

एवं तावदिदं विद्धि दृश्यं जगदिति स्थितम् | अहं चेत्याद्यनाकारं भ्रान्तिमात्रमसन्मयम् || २ ||

evaṃ tāvadidaṃ viddhi dṛśyaṃ jagaditi sthitam | ahaṃ cetyādyanākāraṃ bhrāntimātramasanmayam || 2 ||

English

Know this visible world to be thus established, beginning with the notion of 'I' and so on, which is merely an illusion, devoid of reality.

हिन्दी

इस दृश्य जगत को ऐसे स्थित जानो, जो 'मैं' की अवधारणा से शुरू होता है, जो केवल एक भ्रांति है, वास्तविकता से रहित।

3

अकर्तृकमरङ्गं च गगने चित्रमुत्थितम् | अद्रष्टृकं चानुभवमनिद्रं स्वप्नदर्शनम् || ३ ||

akartṛkamaraṅgaṃ ca gagane citramutthitam | adraṣṭṛkaṃ cānubhavamanidraṃ svapnadarśanam || 3 ||

English

It is like a painting in the sky without a painter, an experience without a perceiver, a dream vision without sleep.

हिन्दी

यह एक ऐसी पेंटिंग की तरह है जो आकाश में बिना किसी चित्रकार के बनी है, एक ऐसा अनुभव जो किसी द्रष्टा के बिना है, एक ऐसा स्वप्न जो नींद के बिना दिखाई देता है।

4

भविष्यत्पुरनिर्माणं चित्तसंस्थमिवोदितम् | मर्कटानलतापान्तमसदेवार्थसाधकम् || ४ ||

bhaviṣyatpuranirmāṇaṃ cittasaṃsthamivoditam | markaṭānalatāpāntamasadevārthasādhakam || 4 ||

English

It is like a future city described as if it exists in the mind, ending with the example of a monkey, a flame, and a vine, which are all unreal and incapable of achieving any real purpose.

हिन्दी

यह ऐसा है जैसे एक भविष्य का शहर जिसका वर्णन मन में हो रहा है, जो एक बंदर, एक लौ, और एक लता के उदाहरण के साथ समाप्त होता है, जो सभी अवास्तविक हैं और किसी वास्तविक उद्देश्य को प्राप्त करने में असमर्थ हैं।

5

ब्रह्मण्यनन्यदन्याभमम्ब्वावर्तवदास्थितम् | सद्रूमपि निःशून्यं तेजः सौरमिवाम्बरे || ५ ||

brahmaṇyananyadanyābhamambvāvartavadāsthitam | sadrūmapi niḥśūnyaṃ tejaḥ sauramivāmbare || 5 ||

English

It is established like a reflection in water, different from Brahman yet not different, appearing real yet empty, like the sun's rays in the sky.

हिन्दी

यह पानी में प्रतिबिंब की तरह स्थापित है, ब्रह्म से भिन्न यet भिन्न नहीं, वास्तविक दिखाई देता है पर खाली है, जैसे आकाश में सूर्य की किरणें।

6

रत्नाभापुंजमिव खे दृश्यमानमभित्तिमत् | गन्धर्वाणां पुरमिव दृश्यं नित्यमभित्तिमत् || ६ ||

ratnābhāpuṃjamiva khe dṛśyamānamabhittimat | gandharvāṇāṃ puramiva dṛśyaṃ nityamabhittimat || 6 ||

English

Like a cluster of jewels in the sky, it appears to have a boundary | Like the city of the Gandharvas, it is always visible and has a boundary

हिन्दी

आकाश में रत्नों के समूह की तरह, यह एक सीमा प्रदर्शित करता है | गंधर्वों के नगर की तरह, यह हमेशा दिखाई देता है और एक सीमा रखता है

7

मृगतृष्णाम्ब्विवासत्यं सत्यवत्प्रत्ययप्रदम् | संकल्पपुरवत्प्रौढमनुभूतमसन्मयम् || ७ ||

mṛgatṛṣṇāmbvivāsatyaṃ satyavatpratyayapradam | saṃkalpapuravatprauḍhamanubhūtamasanmayam || 7 ||

English

Like the water of a mirage, it is unreal, but it gives the impression of being real | Like a well-built imaginary city, it is experienced as unreal

हिन्दी

मृगतृष्णा के जल की तरह, यह असत्य है, लेकिन यह वास्तविक होने का भ्रम उत्पन्न करता है | एक कल्पित नगर की तरह, यह असत्य के रूप में अनुभव किया जाता है

8

कथार्थप्रतिभानात्म न क्वचित्स्थितमस्थितम् | निःसारमप्यतीवान्तःसारं स्वप्नाचलोपमम् || ८ ||

kathārthapratibhānātma na kvacitsthitamasthitam | niḥsāramapyatīvāntaḥsāraṃ svapnācalopamam || 8 ||

English

The essence of the story is not established anywhere, it is unreal | Although it is without essence, it is extremely meaningful within, like a dream mountain

हिन्दी

कथा का अर्थ कहीं भी स्थापित नहीं है, यह असत्य है | यद्यपि यह निःसार है, फिर भी यह अंतःसार से भरपूर है, जैसे स्वप्न में दिखने वाला पर्वत

9

भूताकाशमिवाकारभासुरं शून्यमात्रकम् | शरदभ्रमिवाग्रस्थमलमक्षयमक्षतम् || ९ ||

bhūtākāśamivākārabhāsuram śūnyamātrakam | śaradabhramivāgrasthamalamakṣayamakṣatam || 9 ||

English

Like the space of the elements, it appears to have form but is merely empty | Like an autumn cloud, it is insignificant, imperishable, and unharmed

हिन्दी

तत्वों के आकाश की तरह, यह रूप धारण करता है लेकिन वास्तव में शून्य है | शरद ऋतु के बादल की तरह, यह अप्रासंगिक, अविनाशी और अक्षत है

10

वर्णो व्योममलस्येव दृश्यमानमवस्तुकम् | स्वप्नाङ्गनारताकारमर्थनिष्ठमनर्थकम् || १० ||

varṇo vyomamalasyeva dṛśyamānamavastukam | svapnāṅganāratākāramarthaniṣṭhamanarthakam || 10 ||

English

Like the color of the spotless sky, it appears to be unreal | Like the form of a woman in a dream, it is meaningful but meaningless

हिन्दी

निर्मल आकाश के रंग की तरह, यह अवास्तविक दिखाई देता है | स्वप्न में स्त्री के रूप की तरह, यह अर्थपूर्ण लेकिन निरर्थक है

11

चित्रोद्यानमिवोत्फुल्लमरसं सरसाकृति | प्रकाशमपि निस्तेजश्चित्रार्कानलवत्स्थितम् || ११ ||

citrodyānamivotphullamarasaṃ sarasākṛti | prakāśamapi nistejaścitrārkānalavatsthitam || 11 ||

English

Like a colorful garden in full bloom, it is beautiful and charming | Even though it is bright, it is dull like a painted sun and fire

हिन्दी

जैसे रंगबिरंगा उद्यान पूरी तरह खिला हुआ है, यह सुंदर और आकर्षक है | यद्यपि यह चमकीला है, यह एक चित्रित सूर्य और आग की तरह धुंधला है

12

अनुभूतं मनोराज्यमिवासत्यमवास्तवम् | चित्रपद्माकर इव सारसौगन्ध्यवर्जितम् || १२ ||

anubhūtaṃ manorājyamivāsatyamavāstavam | citrapadmākara iva sārasaugandhyavarjitam || 12 ||

English

It is experienced as if it were a mental kingdom, unreal and untrue | Like a painted lotus pond, devoid of the essence of cranes

हिन्दी

यह एक मानसिक राज्य की तरह अनुभव किया जाता है, अवास्तविक और असत्य | एक चित्रित कमल तालाब की तरह, सारसों की सुगंध से रहित

13

शून्ये प्रकचितं नानावर्णमाकारितात्मकम् | अपिण्डग्रहमाशून्यमिन्द्रचापमिवोत्थितम् || १३ ||

śūnye prakacitaṃ nānāvarṇamākāritātmakam | apiṇḍagrahamāśūnyamindracāpamivotthitam || 13 ||

English

In emptiness, it is manifested with various colors and forms | Without a solid body, it is empty like the rising of Indra's bow

हिन्दी

शून्यता में, यह विभिन्न रंगों और रूपों में प्रकट होता है | ठोस शरीर के बिना, यह इंद्र के धनुष के उदय की तरह शून्य है

14

परामर्शेन शुष्यद्भिर्भूतपेलवपल्लवैः | कृतं जडमसारात्म कदलीस्तम्भभासुरम् || १४ ||

parāmarśena śuṣyadbhirbhūtapelavapallavaiḥ | kṛtaṃ jaḍamasārātma kadalīstambhabhāsuram || 14 ||

English

By the touch of dried and withered leaves of beings | It is made lifeless, devoid of essence, appearing like a banana trunk

हिन्दी

प्राणियों के सूखे और मुरझाए पत्तों के स्पर्श से | यह निर्जीव बना दिया गया है, सार से रहित, केले के तने की तरह दिखाई देता है

15

स्फुरितेक्षणदृष्टान्धकारचक्रकवर्तनम् | अत्यन्तमभवद्रूपमपि प्रत्यक्षवत्स्थितम् || १५ ||

sphuritekṣaṇadṛṣṭāndhakāracakravartanam | atyantamabhavadrūpamapi pratyakṣavatsthitam || 15 ||

English

With the sight of sparkling eyes, the rotation of the wheel of darkness | It became extremely formless, yet appeared as if present

हिन्दी

चमकीली आँखों की दृष्टि से, अंधकार के चक्र का घूमना | यह अत्यंत निराकार हो गया, फिर भी मौजूद लगता है

16

वार्बुद्बुदमिवाभोगि शून्यमन्तःस्फुरद्वपुःरसात्मकं चाप्यरसमविच्छिन्नक्षयोदयम् || १६ ||

vārbudbudamivābhogi śūnyamantaḥsphuradvapuḥrasātmakaṃ cāpyarasamavicchinnakṣayodayam || 16 ||

English

Like the bubble of water, the enjoyer is empty within, the form is shining, the essence is tasteless, and the rise and fall are uninterrupted.

हिन्दी

जैसे जल का बुलबुला, भोगी अन्दर से खाली है, रूप चमकता है, स्वाद नहीं है, और उत्थान और पतन अविच्छिन्न है।

17

नीहार इव विस्तारि गृहीतं सन्न किंचन जडशून्यास्पदं शून्यं केषांचित्परमाणुवत् || १७ ||

nīhāra iva vistāri gṛhītaṃ sanna kiṃcana jaḍaśūnyāspadaṃ śūnyaṃ keṣāṃcitparamāṇuvat || 17 ||

English

Like the fog, it is expansive, grasped as nothing, the inert empty basis, empty for some, like the smallest particle.

हिन्दी

जैसे कुहरा, यह विस्तृत है, कुछ नहीं ग्रहण किया जाता है, जड़ खाली आधार, कुछ के लिए खाली, सबसे छोटे कण की तरह।

18

किंचिद्भूतमयोऽस्मीति स्थितं शून्यमभूतकम्गृह्यमाणोऽप्यसद्रूपो निशाचर इवास्थितम् || १८ ||

kiṃcidbhūtamayo'smīti sthitaṃ śūnyamabhūtakamgṛhyamāṇo'pyasadrūpo niśācara ivāsthitam || 18 ||

English

I am made of some elements, thus it is established as empty and unreal, even though it is grasped, it is of an unreal form, like a night-walker.

हिन्दी

मैं कुछ तत्वों से बना हूँ, इसलिए यह खाली और असत्य है, भले ही यह ग्रहण किया जाता है, यह असत्य रूप का है, जैसे रात्रि चर।

19

श्रीराम उवाचमहाकल्पक्षये दृश्यमास्ते बीज इवाङ्कुरःपरे भूय उदेत्येतत्तत एव एति किं वद || १९ ||

śrīrāma uvācamahākalpakṣaye dṛśyamāste bīja ivāṅkuraḥpare bhūya udetyetattata eveti kiṃ vada || 19 ||

English

Sri Rama said: At the end of the great aeon, it is seen like a seed as a sprout, then it rises again, that is the same, what do you say?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: महाकल्प के अंत में, यह बीज की तरह अंकुर के रूप में दिखाई देता है, फिर यह फिर से उठता है, यह वही है, आप क्या कहते हैं?

20

एवं बोधाः किमज्ञाः स्युरुत ज्ञा इति च स्फुटम्यथावद्भगवन्ब्रूहि सर्वसंशयशान्तये || २० ||

evaṃ bodhāḥ kimajñāḥ syuruta jñā iti ca sphuṭamyathāvadbhagavanbrūhi sarvasaṃśayaśāntaye || 20 ||

English

Thus, are the enlightened ignorant or knowledgeable? Please tell clearly, O Lord, for the resolution of all doubts.

हिन्दी

इस प्रकार, बोध प्राप्त करने वाले अज्ञानी हैं या ज्ञानी? कृपया स्पष्ट रूप से बताएँ, हे भगवान, सभी संशयों के निवारण के लिए।

21

श्रीवसिष्ठ उवाच | इदं बीजेऽङ्कुर इव दृश्यमास्ते महाशये | ब्रूते य एवमज्ञत्वमेतत्तस्यास्ति शैशवम् || २१ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | idaṃ bīje'ṅkura iva dṛśyamāste mahāśaye | brūte ya evamajñatvametattasyāsti śaiśavam || 21 ||

English

Vasishtha said: This world appears like a sprout from a seed in the great mind. Whoever speaks of such ignorance, he is indeed childish.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: यह संसार महान मन में बीज से अंकुर की तरह दिखाई देता है। जो ऐसी अज्ञानता की बात करता है, वह वास्तव में बच्चों जैसा है।

22

श्रृण्वेतत्किमसंबन्धं कथमेतदवास्तवम् | विपरीतो बोध एष वक्तुः श्रोतुश्च मोहकृत् || २२ ||

śṛṇvetatkimasaṃbandhaṃ kathametadavāstavam | viparīto bodha eṣa vaktuḥ śrotuśca mohakṛt || 22 ||

English

Listen, how is this unrelated and unreal? This understanding is contrary, causing delusion for both the speaker and the listener.

हिन्दी

सुनो, यह असंबंधित और अवास्तविक कैसे है? यह बोध विपरीत है, जो बोलने वाले और सुनने वाले दोनों को भ्रमित करता है।

23

बीजे किलाङ्कुर इव जगदास्त इतीह या | बुद्धिः सा सत्प्रलापार्थं मूढा श्रृणु कथं किल || २३ ||

bīje kilāṅkura iva jagadāsta itīha yā | buddhiḥ sā satpralāpārthaṃ mūḍhā śṛṇu kathaṃ kil || 23 ||

English

The idea that the world exists like a sprout from a seed is for the sake of good discourse. O foolish one, listen, how is this so?

हिन्दी

यह बुद्धि कि संसार बीज से अंकुर की तरह अस्तित्व में है, अच्छे वार्तालाप के लिए है। हे मूढ़, सुनो, यह कैसे है?

24

बीजं भवेत्स्वयं दृश्यं चित्तादीन्द्रियगोचरम् | यवधानादिधान्यानि युक्तः पत्राङ्कुरोद्भवः || २४ ||

bījaṃ bhavetsvayaṃ dṛśyaṃ cittādīndriyagocaram | yavadhānādidhānyāni yuktaḥ patrāṅkurodbhavaḥ || 24 ||

English

The seed itself becomes visible, perceptible by the mind and senses. From grains like barley, the sprout and leaves arise appropriately.

हिन्दी

बीज स्वयं दृश्य होता है, मन और इंद्रियों के गोचर में। जौ जैसे धान्यों से पत्तियां और अंकुर उत्पन्न होते हैं।

25

मनःषष्ठेन्द्रियातीतं यत्स्यादतितरामणु | बीजं तद्भवितुं शक्तं स्वयंभूर्जगतां कथम् || २५ ||

manaḥṣaṣṭhendriyātītaṃ yatsyādatitarāmaṇu | bījaṃ tadbhavituṃ śaktaṃ svayaṃbhūrjagatāṃ katham || 25 ||

English

That which is beyond the mind and senses, which is extremely subtle, how can that seed be capable of becoming the self-existent world?

हिन्दी

जो मन और इंद्रियों से परे है, जो अति सूक्ष्म है, वह बीज स्वयंभू संसार बनने में कैसे सक्षम हो सकता है?

26

आकाशादपि सूक्ष्मस्य परस्य परमात्मनः | सर्वाख्यानुपलम्भस्य कीदृशी बीजता कथम् || २६ ||

ākāśādapi sūkṣmasya parasya paramātmanaḥ | sarvākhyānupalambhasya kīdṛśī bījatā katham || 26 ||

English

How can the subtle, supreme, and transcendent Self, which is beyond the sky and unperceived by any name, have any seed-like potential?

हिन्दी

आकाश से भी सूक्ष्म, परम और परमात्मा का जो सर्वनाम से अनुपलब्ध है, उसकी बीजता कैसे हो सकती है?

27

तत्सूक्ष्ममसदाभासमसदेव ह्यतादृशम् | कीदृशी बीजता तत्र बीजाभावे कुतोऽङ्कुरः || २७ ||

tatsūkṣmamasadābhāsamasadeva hyatādṛśam | kīdṛśī bījatā tatra bījābhāve kuto'ṅkuraḥ || 27 ||

English

That subtle entity, which is an illusion of non-existence and is indeed non-existent, how can it have any seed-like potential? Without a seed, how can there be a sprout?

हिन्दी

वह सूक्ष्म वस्तु, जो असत् का भ्रम है और वास्तव में असत् है, उसमें बीजता कैसे हो सकती है? बीज के अभाव में अंकुर कैसे हो सकता है?

28

गगनाङ्गादपि स्वच्छे शून्ये तत्र परे पदे | कथं सन्ति जगन्मेरुसमुद्रगगनादयः || २८ ||

gaganāṅgādapi svacche śūnye tatra pare pade | kathaṃ santi jagannmerusamudragaganādayaḥ || 28 ||

English

In that pure and empty space beyond the sky, how can there be entities like the world, Mount Meru, the ocean, and the sky?

हिन्दी

आकाश से भी परे उस शुद्ध और शून्य स्थान में, जगत्, मेरु पर्वत, समुद्र और आकाश जैसी वस्तुएँ कैसे हो सकती हैं?

29

न किंचिद्यत्कथं किंचित्तत्रास्ते वस्तु वस्तुनि | अस्ति चेत्तत्कथं तत्र विद्यमानं न दृश्यते || २९ ||

na kiṃcidyatkathaṃ kiṃcittatrāste vastu vastuni | asti cet tatkathaṃ tatra vidyamānaṃ na dṛśyate || 29 ||

English

If there is nothing, how can anything exist in reality? If it exists, how is it not perceived there?

हिन्दी

अगर कुछ नहीं है, तो वास्तव में कुछ कैसे हो सकता है? अगर वह है, तो वहाँ उसका अनुभव क्यों नहीं होता?

30

न किंचिदात्मनः किंचित्कथमेति कुतोऽथवा | शून्यरूपाद्धटाकाशाज्जातोऽद्रिः क्व कुतः कदा || ३० ||

na kiṃcidātmanaḥ kiṃcikathameti kuto'thavā | śūnyarūpāddhaṭākāśājjāto'driḥ kva kutaḥ kadā || 30 ||

English

If nothing comes from the Self, how and from where does it come? From the empty space, how and when does a mountain arise?

हिन्दी

अगर आत्मा से कुछ नहीं आता, तो कैसे और कहाँ से कुछ आता है? शून्य आकाश से कैसे और कब एक पर्वत उत्पन्न होता है?

31

प्रतिपक्षे कथं किंचिदास्ते च्छायातपे यथा | कथमास्ते तमो भानौ कथमास्ते हिमोऽनले || ३१ ||

pratipakṣe kathaṃ kiṃcidāste cchāyātape yathā | kathamāste tamo bhānau kathamāste himo'nale || 31 ||

English

In opposition, how can anything exist like shade and sunlight? How can darkness exist in light? How can cold exist in fire?

हिन्दी

विरोध में, छाया और धूप की तरह कुछ कैसे हो सकता है? प्रकाश में अंधकार कैसे हो सकता है? अग्नि में ठंड कैसे हो सकती है?

32

मेरुरास्ते कथमणौ कुतः किंचिदनाकृतौ | तदतद्रूपयोरैक्यं क्व च्छायातपयोरिव || ३२ ||

meruraāste kathamaṇau kutaḥ kiṃcidanākṛtau | tadatadrūpayoraikyaṃ kva cchāyātapayoriva || 32 ||

English

How can Mount Meru exist in an atom? How can anything exist in the unmanifested? Where is the unity of that and this form, like shade and sunlight?

हिन्दी

पर्वत मेरु परमाणु में कैसे हो सकता है? अव्यक्त में कुछ कैसे हो सकता है? उस और इस रूप की एकता छाया और धूप की तरह कहाँ है?

33

साकारवटधानादावङ्कुराः सन्ति युक्तिमत् | नाकारे तन्महाकारं जगदस्तीत्ययुक्तिकम् || ३३ ||

sākāravataḍhānādāvṅkurāḥ santi yuktimat | nākāre tanmahākāraṃ jagadastītyayuktikam || 33 ||

English

In a seed with form, sprouts exist logically. In the formless, it is illogical to say that this vast universe exists.

हिन्दी

रूप वाले बीज में, अंकुर तर्कसंगत रूप से होते हैं। निराकार में, यह कहना अतर्कसंगत है कि यह विशाल ब्रह्मांड है।

34

देशान्तरे यच्च नरान्तरे च बुद्ध्यादिसर्वेन्द्रियशक्ति दृश्यम् | नास्त्येव तत्तद्विधबुद्धिबोधे न किंचिदित्येव तदुच्यते च || ३४ ||

deśāntare yacca narāntare ca buddhyādisarvendriyaśakti dṛśyam | nāstyeva tattadvidhabuddhibodhe na kiṃcidityeva taducyate ca || 34 ||

English

That which is seen in another place or another person through the power of all senses and intellect does not exist in the knowledge of that kind of intellect. It is said that nothing exists.

हिन्दी

जो दूसरे स्थान या दूसरे व्यक्ति में सभी इंद्रियों और बुद्धि की शक्ति से देखा जाता है, वह उस तरह की बुद्धि के ज्ञान में नहीं होता। कहा जाता है कि कुछ भी नहीं है।

35

कार्यस्य तत्कारणतां प्रयातं वक्तीति यस्तस्य विमूढबोधः | कैर्नाम तत्कार्यमुदेति तस्मात्स्वैः कारणाद्यैः सहकारिरूपैः || ३५ ||

kāryasya tatkāraṇatāṃ prayātaṃ vaktīti yastasya vimūḍhabodhaḥ | kairnāma tatkāryamudeti tasmātsvaiḥ kāraṇādyaiḥ sahakārirūpaiḥ || 35 ||

English

He who says that the effect has gone to its cause is of deluded intellect. From what does that effect arise? From its own causes and auxiliary factors.

हिन्दी

जो कहता है कि कार्य अपने कारण में चला गया है, उसकी बुद्धि भ्रांत है। उस कार्य का उदय किससे होता है? अपने कारणों और सहायक तत्वों से।

36

दुर्बुद्धिभिः कारणकार्यभावं संकल्पितं दूरतरे व्युदस्य | तदेव तत्सत्यमनादिमध्यं जगत्तदेतत्स्थितमित्यवेहि || ३६ ||

durbuddhibhiḥ kāraṇakāryabhāvaṃ saṃkalpitaṃ dūratare vyudasya | tadeva tatsatyamanādimadhyaṃ jagattadetatsthitamityavehi || 36 ||

English

Abandoning the far-off concept of cause and effect imagined by the foolish, know that this very reality, which is without beginning or end, is the established world.

हिन्दी

दुर्बुद्धि वालों द्वारा कल्पित कारण-कार्य भाव को दूर करके, यह जानो कि यही सत्य, जो अनादि और अनंत है, यह जगत स्थित है।

Chapter 2 →