Vairāgya वैराग्य

Chapter 6 — 55 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवाल्मीकिरुवाच । इत्युक्ते मुनिनाथेन संदेहवति पार्थिवे । खेदवत्यास्थिते मौनं किंचित्कालप्रतीक्षणे || १ ||

śrīvālmīkiruvāca | ityukte munināthena saṃdehavati pārthive | khedavatyāsthite maunaṃ kiṃcitkālapratīkṣaṇe || 1 ||

English

Valmiki said: When the great sage had said this, the king was full of doubt. He sat there in sorrow, silent, waiting a little while.

हिन्दी

वाल्मीकि जी बोले कि जब महर्षि ने यह बात कही, तो राजा मन में शक करने लगे। वे दुखी होकर चुपचाप बैठे रहे और थोड़ी देर इंतज़ार करते रहे।

2

परिखिन्नासु सर्वासु राज्ञीषु नृपसद्मसु । स्थितासु सावधानासु रामचेष्टासु सर्वतः || २ ||

parikhinnaāsu sarvāsu rājñīṣu nṛpasadmasu | sthitāsu sāvadhānāsu rāmaceṣṭāsu sarvataḥ || 2 ||

English

All the queens in the king's palace were tired and troubled. They sat there carefully, watching everything Rama did, on every side.

हिन्दी

राजा के महल में सारी रानियाँ थकी और परेशान थीं। वे सब सावधानी से बैठी थीं और राम के हर काम को हर तरफ से ध्यान से देख रही थीं।

3

एतस्मिन्नेव काले तु विश्वामित्र इति श्रुतः । महर्षिरभ्यगाद्द्रष्टुं तमयोध्यानराधिपम् || ३ ||

etasminneva kāle tu viśvāmitra iti śrutaḥ | maharṣirabhyagāddraṣṭuṃ tamayodhyānarādhipam || 3 ||

English

At this very time, the great sage known as Vishvamitra came to see that king of Ayodhya.

हिन्दी

ठीक इसी समय विश्वामित्र नाम से जाने जाने वाले महर्षि, अयोध्या के उस राजा से मिलने आए।

4

तस्य यज्ञोऽथ रक्षोभिस्तथा विलुलुपे किल । मायावीर्यबलोन्मत्तैर्धर्मकार्यस्य धीमतः || ४ ||

tasya yajño'tha rakṣobhistathā vilulupe kila | māyāvīryabalonmattairdharma-kāryasya dhīmataḥ || 4 ||

English

The sacrifice of that wise sage, a righteous act, was being destroyed by demons who were drunk with their magical power, their strength and their might.

हिन्दी

उस बुद्धिमान ऋषि का यज्ञ, जो एक धार्मिक काम था, राक्षसों द्वारा नष्ट किया जा रहा था। ये राक्षस अपनी माया, बल और ताकत के नशे में चूर थे।

5

रक्षार्थं तस्य यज्ञस्य द्रष्टुमैच्छत्स पार्थिवम् । नहि शक्नोत्यविघ्नेन समाप्तुं स मुनिः क्रतुम् || ५ ||

rakṣārthaṃ tasya yajñasya draṣṭumai-cchatsa pārthivam | nahi śaknotyavighnena samāptuṃ sa muniḥ kratum || 5 ||

English

To protect that sacrifice, he wanted to see the king, because that sage was not able to finish the rite without trouble.

हिन्दी

उस यज्ञ की रक्षा के लिए वे राजा से मिलना चाहते थे, क्योंकि वह ऋषि बिना किसी रुकावट के यज्ञ पूरा नहीं कर पा रहे थे।

6

ततस्तेषां विनाशार्थमुद्यतस्तपसां निथिः | विश्वामित्रो महातेजा अयोध्यामभ्यगात्पुरीम् || ६ ||

tatasteṣāṃ vināśārthamudyatastapasāṃ nidhiḥ | viśvāmitro mahātejā ayodhyāmabhyagātpurīm || 6 ||

English

Then Vishvamitra, a storehouse of austerity, a man of great brilliance, set out to destroy those demons and went to the city of Ayodhya.

हिन्दी

तब तपस्या के भंडार, महातेजस्वी विश्वामित्र, उन राक्षसों को नष्ट करने की ठान कर अयोध्या नगरी गए।

7

स राज्ञो दर्शनाकाङ्क्षी द्वाराध्यक्षानुवाच ह | शीघ्रमाख्यात मां प्राप्तं कौशिकं गाधिनः सुतम् || ७ ||

sa rājño darśanākāṅkṣī dvārādhyakṣānuvāca ha | śīghramākhyāta māṃ prāptaṃ kauśikaṃ gādhinaḥ sutam || 7 ||

English

Wanting to see the king, he said to the gatekeepers: "Quickly go and tell him that I have come. I am Kaushika, the son of Gadhi."

हिन्दी

राजा से मिलने की इच्छा से उन्होंने द्वारपालों से कहा कि जल्दी जाकर बता दो कि मैं आ गया हूँ, मैं गाधि का पुत्र कौशिक हूँ।

8

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा द्वास्था राजगृहं ययुः | संभ्रान्तमनसः सर्वे तेन वाक्येन चोदिताः || ८ ||

tasya tadvacanaṃ śrutvā dvāsthā rājagṛhaṃ yayuḥ | saṃbhrāntamanasaḥ sarve tena vākyena coditāḥ || 8 ||

English

Hearing his words, the gatekeepers, their minds all excited by what he had said, went into the king's house.

हिन्दी

उनकी बात सुनकर द्वारपाल, जिनके मन उस बात से हलचल में आ गए थे, राजा के महल में गए।

9

ते गत्वा राजसदनं विश्वामित्रमृषिं ततः | प्राप्तमावेदयामासुः प्रतीहाराः पतेस्तदा || ९ ||

te gatvā rājasadanaṃ viśvāmitramṛṣiṃ tataḥ | prāptamāvedayāmāsuḥ pratīhārāḥ pateḥstada || 9 ||

English

They went to the king's court, and then the guards told the king that the sage Vishvamitra had arrived.

हिन्दी

वे राजा के दरबार में गए, और फिर पहरेदारों ने राजा को बताया कि ऋषि विश्वामित्र आ गए हैं।

10

अथास्थानगतं भूपं राजमण्डलमालिनम् | समुपेत्य त्वरायुक्तो याष्टीकोऽसौ व्यजिज्ञपत् || १० ||

athāsthānagataṃ bhūpaṃ rājamaṇḍalamālinam | samupetya tvarāyukto yāṣṭīko'sau vyajijñapat || 10 ||

English

Then Yashtika, the staff-bearer, hurried up to the king, who was sitting in the assembly hall surrounded by a circle of kings, and gave him the news.

हिन्दी

तब यष्टीक नाम का सेवक जल्दी से राजा के पास गया, जो सभा में बैठे थे और राजाओं के समूह से घिरे हुए थे, और उसने राजा को यह बात बताई।

11

देव द्वारि महातेजा बालभास्करभासुरः | ज्वालारुणजटाजूटः पुमाञ्छ्रीमानवस्थितः || ११ ||

deva dvāri mahātejā bālabhāskarabhāsuraḥ | jvālāruṇajaṭājūṭaḥ pumāñchrīmānavasthitaḥ || 11 ||

English

"My lord, at the gate stands a man of great brilliance, shining like the morning sun. His matted hair is red like fire. He is glorious and full of splendor."

हिन्दी

हे राजन, द्वार पर एक महातेजस्वी पुरुष खड़े हैं, जो उगते सूरज जैसे चमक रहे हैं। उनकी जटाएँ आग जैसी लाल हैं। वे तेजस्वी और शोभा से भरे हैं।

12

सभासुरपताकान्तं साश्वेभपुरुषायुधम् | कृतवांस्तं प्रदेशं यस्तेजोभिः कीर्णकाञ्चनम् || १२ ||

sabhāsurapatākāntaṃ sāśvebhapuruṣāyudham | kṛtavāṃstaṃ pradeśaṃ yastejobhiḥ kīrṇakāñcanam || 12 ||

English

That place, with its bright flags, its horses, elephants, men and weapons, he has made look, by his own brilliance, as if it were scattered with gold.

हिन्दी

उस जगह को, जहाँ चमकते झंडे, घोड़े, हाथी, आदमी और हथियार हैं, उन्होंने अपने तेज से ऐसा बना दिया है मानो वहाँ सोना बिखरा हो।

13

वीक्ष्यमाणे तु याष्टीके निवेदयति राजनि | विश्वामित्रो मुनिः प्राप्त इत्यनुद्धतया गिरा || १३ ||

vīkṣyamāṇe tu yāṣṭīke nivedayati rājani | viśvāmitro muniḥ prāpta ityanudvatayā girā || 13 ||

English

While the king was watching, Yashtika told him in humble words: "The sage Vishvamitra has arrived."

हिन्दी

राजा जब यह देख रहे थे, तभी यष्टीक ने विनम्र शब्दों में उन्हें बताया कि ऋषि विश्वामित्र आ गए हैं।

14

इति याष्टीकवचनमाकर्ण्य नृपसत्तमः | स समन्त्री ससामन्तः प्रोत्तस्थौ हेमविष्टरात् || १४ ||

iti yāṣṭīkavacanamākarṇya nṛpasattamaḥ | sa samantrī sasāmantaḥ prōttasthau hemaviṣṭarāt || 14 ||

English

Hearing these words of Yashtika, the best of kings got up at once from his golden seat, along with his ministers and his vassal chiefs.

हिन्दी

यष्टीक की यह बात सुनकर, राजाओं में सबसे श्रेष्ठ वह राजा अपने मंत्रियों और सामंतों के साथ तुरंत अपने सोने के आसन से उठ खड़े हुए।

15

पदातिरेव सहसा राज्ञां वृन्देन मालितः | वसिष्ठवामदेवाभ्यां सह सामन्तसंस्तुतः || १५ ||

padātireva sahasā rājñāṃ vṛndena mālitaḥ | vasiṣṭhavāmadevābhyāṃ saha sāmantasaṃstutaḥ || 15 ||

English

On foot, at once, surrounded by a crowd of kings, together with Vasishtha and Vamadeva, praised by the vassal chiefs,

हिन्दी

वे तुरंत पैदल ही चल पड़े, राजाओं की भीड़ से घिरे हुए, वसिष्ठ और वामदेव के साथ, और सामंत उनकी प्रशंसा करते जा रहे थे।

16

जगाम तत्र यत्रासौ विश्वामित्रो महामुनिः | ददर्श मुनिशार्दूलं द्वारभूमाववस्थितम् || १६ ||

jagāma tatra yatrāsau viśvāmitro mahāmuniḥ | dadarśa muniśārdūlaṃ dvārabhūmāvavasthitam || 16 ||

English

he went to the place where the great sage Vishvamitra was, and he saw that tiger among sages standing at the gate.

हिन्दी

वे उस जगह गए जहाँ महर्षि विश्वामित्र खड़े थे, और उन्होंने ऋषियों में श्रेष्ठ उस मुनि को द्वार पर खड़ा देखा।

17

केनापि कारणेनोर्वीतलमर्कमुपागतम् | ब्राह्मेण तेजसाक्रान्तं क्षात्रेण च महौजसा || १७ ||

kenāpi kāraṇenorvītalamarkamupāgatam | brāhmeṇa tejasākrāntaṃ kṣātreṇa ca mahaujasā || 17 ||

English

For some reason, it seemed as if the sun itself had come down to the surface of the earth, filled with the power of a brahmin and the great strength of a kshatriya.

हिन्दी

ऐसा लग रहा था मानो किसी कारण से सूरज खुद धरती पर उतर आया हो, जिसमें एक ब्राह्मण का तेज और एक क्षत्रिय की महान शक्ति दोनों भरे हों।

18

जराजरठया नित्यं तपःप्रसररूक्षया | जटावल्या वृतस्कन्धं ससंध्याभ्रमिवाचलम् || १८ ||

jarājarṭhayā nityaṃ tapḥprasararūkṣayā | jaṭāvalyā vṛtaskandhaṃ sasaṃdhyābhraṃivācalam || 18 ||

English

His shoulders were covered by a mass of matted hair, always rough and worn from long austerity and old age. He looked like a mountain wrapped in the red clouds of evening.

हिन्दी

उनके कंधे जटाओं के ढेर से ढके थे, जो बुढ़ापे और लंबी तपस्या के कारण हमेशा खुरदरी रहती थीं। वे शाम के लाल बादलों से ढके पहाड़ जैसे लग रहे थे।

19

उपशान्तं च कान्तं च दीप्तमप्रतिघाति च | निभृतं चोर्जिताकारं दधानं भास्वरं वपुः || १९ ||

upaśāntaṃ ca kāntaṃ ca dīptamapratighāti ca | nibhṛtaṃ caurjitākāraṃ dadhānaṃ bhāsvaraṃ vapuḥ || 19 ||

English

He carried a shining body that was calm and lovely, blazing yet unstoppable, quiet, and of a strong, powerful form.

हिन्दी

उनका शरीर चमकीला था, शांत भी और सुंदर भी, तेज से जलता हुआ भी पर अजेय, स्थिर, और शक्तिशाली रूप वाला।

20

पेशलेनातिभीमेन प्रसन्नेनाकुलेन च | गम्भीरेणातिपूर्णेन तेजसा रञ्जितप्रभम् || २० ||

peśalena atibhīmena prasannenākulena ca | gambhīreṇa atipūrṇena tejasā rañjitaprabham || 20 ||

English

His splendor was tinged with a radiance that was gentle yet fearsome, serene yet unshaken, deep and utterly full.

हिन्दी

उनकी चमक में एक ऐसा तेज मिला था जो कोमल भी था और भयानक भी, शांत भी था और अडिग भी, गहरा और पूरी तरह भरा हुआ।

21

अनन्तजीवितदशासखीमेकामनिन्दिताम् | धारयन्तं करे श्लक्ष्णां कुण्डीमम्लानमानसम् || २१ ||

anantajīvitadaśāsakhīmekāmaninditām | dhārayantaṃ kare ślakṣṇāṃ kuṇḍīmamlānamānasam || 21 ||

English

In his hand he held a smooth water-pot, his one blameless companion through his long, unending life, and his mind was never dimmed.

हिन्दी

उनके हाथ में एक चिकना कमंडल था, जो उनके लंबे और अनंत जीवन का एक ही निर्दोष साथी था, और उनका मन कभी उदास नहीं होता था।

22

करुणाक्रान्तचेतत्तवात्प्रसन्नैर्मधुराक्षरैः | वीक्षणैरमृतेनेव संसिञ्चन्तमिमाः प्रजाः || २२ ||

karuṇākrāntacetattavātprasannairmadhurākṣaraiḥ | vīkṣaṇairamṛteneva saṃsiñcantamimāḥ prajāḥ || 22 ||

English

With a heart full of compassion, through his gracious, sweet words and his glances, he was drenching these people as if with nectar.

हिन्दी

करुणा से भरे मन के साथ, अपने मीठे और शांत शब्दों से और अपनी नज़रों से, वे इन लोगों को मानो अमृत से सींच रहे थे।

23

युक्तयज्ञोपवीताङ्ग धवलप्रोन्नतस्रुवम् | अनन्तं विस्मयं चान्तः प्रयच्छन्तमिवेक्षितुः || २३ ||

yuktayajñopavītāṅga dhavalapronnatasruvam | anantaṃ vismayaṃ cāntaḥ prayacchantamivekṣituḥ || 23 ||

English

His body was fitted with the sacred thread, and he held a white, raised sacrificial ladle. He seemed to pour endless wonder into the heart of anyone who looked at him.

हिन्दी

उसका शरीर यज्ञोपवीत यानी जनेऊ से सजा हुआ था, और उसके हाथ में एक सफ़ेद, ऊँचा उठा हुआ यज्ञ का चम्मच था। जो भी उसे देखता, मानो उसके मन में एक असीम अचरज भर जाता।

24

सुनिमालोक्य भूपालो दूरादेवानताकृतिः | प्रणनाम गलन्मौलिमणिमानितभूतलम् || २४ ||

sunimālokya bhūpālo dūrādevānatākṛtiḥ | praṇanāma galanmau limaṇimānitabhūtalam || 24 ||

English

Seeing that excellent sage, the king bowed low even from a distance. He bent down so far that the gem on his slipping crown touched and honored the ground.

हिन्दी

उस उत्तम मुनि को देखकर राजा दूर से ही झुक गया। वह इतना नीचे झुका कि उसके मुकुट का रत्न खिसककर ज़मीन को छू गया, मानो धरती को सम्मान दे गया।

25

मुनिरप्यवनीनाथं भास्वानिव शतक्रतुम्तत्राभिवादयांचक्रे मधुरोदारया गिरा || २५ ||

munirapyavanīnāthaṃ bhāsvāniva śatakratumtatrābhivādayāṃcakre madhurodārayā girā || 25 ||

English

The sage too greeted the king there, as the sun might greet Indra, in a voice that was both sweet and gracious.

हिन्दी

मुनि ने भी वहाँ राजा का अभिवादन किया, ठीक वैसे ही जैसे सूरज इंद्र का अभिवादन करता है, और यह अभिवादन उसने मीठी और उदार वाणी में किया।

26

ततो वसिष्ठप्रमुखाः सर्व एव द्विजातयः| स्वागतादिक्रमेणैनं पूजयामासुरादृताः || २६ ||

tato vasiṣṭhapramukhāḥ sarva eva dvijātayaḥ| svāgatādikrameṇainaṃ pūjayāmāsurādṛtāḥ || 26 ||

English

Then all the brahmins, led by Vasishtha, honored him with respect, greeting him with words of welcome and following the proper order.

हिन्दी

फिर वसिष्ठ के नेतृत्व में सभी ब्राह्मणों ने आदरपूर्वक उसका सम्मान किया, स्वागत के शब्दों से शुरू करके उचित क्रम में उसका आदर किया।

27

दशरथ उवाच| अशङ्कितोपनीतेन भास्वता दर्शनेन ते| साधो स्वनुगृहीताः स्मो रविणेवाम्बुजाकराः || २७ ||

daśaratha uvāca| aśaṅkitopanītena bhāsvatā darśanena te| sādho svanugṛhītāḥ smo raviṇevāmbujākarāḥ || 27 ||

English

Dasharatha said: Good sir, your unexpected and radiant appearance has blessed us, the way the sun blesses a bed of lotuses.

हिन्दी

दशरथ ने कहा: हे साधु, आपके अचानक हुए तेजस्वी दर्शन से हम धन्य हो गए हैं, ठीक वैसे ही जैसे सूरज से कमल के तालाब खिल उठते हैं।

28

यदनादि यदक्षुण्णं यदपायविवर्जितम्| तदानन्दसुखं प्राप्तं मया त्वद्दर्शनान्मुने || २८ ||

yadanādi yadakṣuṇṇaṃ yadapāyavivarjitam| tadānandasukhaṃ prāptaṃ mayā tvaddarśanānmune || 28 ||

English

O sage, by seeing you I have gained that joy which has no beginning, which never lessens, and which never fades.

हिन्दी

हे मुनि, आपको देखकर मुझे वह आनंद और सुख मिला है जिसकी कोई शुरुआत नहीं है, जो कभी घटता नहीं और जो कभी नष्ट नहीं होता।

29

अद्य वर्तामहे नूनं धन्यानां धुरि धर्मतः| भवदागमनस्येमे यद्वयं लक्ष्यमागताः || २९ ||

adya vartāmahe nūnaṃ dhanyānāṃ dhuri dharmataḥ| bhavadāgamanasyeme yadvayaṃ lakṣyamāgatāḥ || 29 ||

English

Today, surely, we stand rightly at the very head of the fortunate, since we have become the very reason for your coming here.

हिन्दी

आज निश्चय ही हम धर्म के कारण भाग्यशाली लोगों में सबसे आगे खड़े हैं, क्योंकि हम ही आपके यहाँ आने का कारण बने हैं।

30

एवं प्रकथयन्तोऽत्र राजानोऽथ महर्षयः| आसनेषु सभास्थानमासाद्य समुपाविशन् || ३० ||

evaṃ prakathayanto'tra rājāno'tha maharṣayaḥ| āsaneṣu sabhāsthānamāsādya samupāviśan || 30 ||

English

As they spoke like this, the kings and great sages reached their seats in the assembly hall and sat down.

हिन्दी

ऐसी बातें करते हुए राजा और महर्षि सभा-भवन में अपनी-अपनी जगह पर पहुँचकर बैठ गए।

31

स दृष्ट्वा मालितं लक्ष्म्या भीतस्तमृषिसत्तमम् | प्रहृष्टवदनो राजा स्वयमर्घ्यं न्यवेदयत् || ३१ ||

sa dṛṣṭvā mālitaṃ lakṣmyā bhītastamṛṣisattamam | prahṛṣṭavadano rājā svayamargyaṃ nyavedayat || 31 ||

English

Seeing that greatest of sages shining with splendor, the king was filled with awe, yet his face was joyful, and he himself offered him the ceremonial water of welcome.

हिन्दी

उस श्रेष्ठ मुनि को तेज से चमकता देखकर राजा श्रद्धा और विस्मय से भर गया, फिर भी उसके चेहरे पर खुशी थी, और उसने स्वयं उसे स्वागत का जल यानी अर्घ्य भेंट किया।

32

स राज्ञः प्रतिगृह्यार्घ्यं शास्त्रदृष्टेन कर्मणा | प्रदक्षिणं प्रकुर्वन्तं राजानं पर्यपूजयत् || ३२ ||

sa rājñaḥ pratigṛhya arghyaṃ śāstradṛṣṭena karmaṇā | pradakṣiṇaṃ prakurvantaṃ rājānaṃ paryapūjayat || 32 ||

English

He accepted the water-offering from the king, following the rite laid down in the scriptures. Then, as the king walked around him in reverence, he honored the king in return.

हिन्दी

उसने शास्त्र में बताई गई विधि के अनुसार राजा से वह जल ग्रहण किया, और फिर जब राजा आदरपूर्वक उसकी परिक्रमा कर रहा था, तब उसने भी राजा का सम्मान किया।

33

स राज्ञा पूजितस्तेन प्रहृष्टवदनस्तदा | कुशलं चाव्ययं चैव पर्यपृच्छन्नराधिपम् || ३३ ||

sa rājñā pūjitastena prahṛṣṭavadanastadā | kuśalaṃ cāvyayaṃ caiva paryapṛcchannarādhipam || 33 ||

English

Honored by the king, he then, with a joyful face, asked the king how he was and whether all was well with him.

हिन्दी

राजा द्वारा सम्मानित होकर उसने खुश चेहरे से राजा से पूछा कि वह कैसा है और सब कुशल-मंगल तो है।

34

वसिष्ठेन समागम्य प्रहस्य मुनिपुंगवः | यथार्हं चार्चयित्वैनं पप्रच्छानामयं ततः || ३४ ||

vasiṣṭhena samāgamya prahasya munipuṅgavaḥ | yathārhaṃ cārcayitvainaṃ papracchānāmayaṃ tataḥ || 34 ||

English

That great sage met Vasishtha, smiled, honored him as was fitting, and then asked him how he was.

हिन्दी

उस श्रेष्ठ मुनि ने वसिष्ठ से मिलकर मुस्कुराते हुए उन्हें यथोचित सम्मान दिया, और फिर उनसे उनका हाल-चाल पूछा।

35

क्षणं यथार्हमन्योन्यं पूजयित्वा समेत्य च | ते सर्वे हृष्टमनसो महाराजनिवेशने || ३५ ||

kṣaṇaṃ yathārhamanyonyaṃ pūjayitvā sametya ca | te sarve hṛṣṭamanaso mahārājaniveśane || 35 ||

English

For a moment they all honored one another as was fitting, and came together, all glad at heart, there in the great king's palace.

हिन्दी

एक पल के लिए सभी ने एक-दूसरे का उचित सम्मान किया और साथ मिलकर, सब मन में प्रसन्न होकर, राजा के महल में इकट्ठा हुए।

36

यथोचितासनगता मिथः संवृद्धतेजसःपरस्परेण पप्रच्छुः सर्वेऽनामयमादरात् || ३६ ||

yathocitāsanagatā mithaḥ saṃvṛddhatejasaḥparaspareṇa papracchuḥ sarve'nāmayamādarāt || 36 ||

English

Seated in their proper seats, their brilliance growing as they mingled together, they all respectfully asked each other how they were.

हिन्दी

अपनी-अपनी उचित जगह पर बैठकर, और आपस में मिलने से जिनका तेज और बढ़ गया था, सब ने आदर से एक-दूसरे का हाल-चाल पूछा।

37

उपविष्टाय तस्मै स विश्वामित्राय धीमतेपाद्यमर्घ्यं च गां चैव भूयोभूयो न्यवेदयत् || ३७ ||

upaviṣṭāya tasmai sa viśvāmitrāya dhīmatepādyamarghyaṃ ca gāṃ caiva bhūyobhūyo nyavedayat || 37 ||

English

To Vishvamitra, that wise sage, now seated, the king offered water for his feet, the welcoming water, and a cow, again and again.

हिन्दी

बैठे हुए उस बुद्धिमान विश्वामित्र को राजा ने बार-बार पैर धोने का जल, स्वागत का जल और एक गाय भेंट की।

38

अर्चयित्वा तु विधिवद्विश्वामित्रमभाषतप्राञ्जलिः प्रयतो वाक्यमिदं प्रीतमना नृपः || ३८ ||

arcayitvā tu vidhivadviśvāmitramabhāṣataprāñjaliḥ prayato vākyamidaṃ prītamanā nṛpaḥ || 38 ||

English

After honoring Vishvamitra properly, according to custom, the king, with palms joined and heart full of joy, spoke these words.

हिन्दी

विश्वामित्र का विधिपूर्वक सम्मान करने के बाद राजा ने हाथ जोड़कर, संयम से और मन में प्रसन्न होकर ये शब्द कहे।

39

यथाऽमृतस्य संप्राप्तिर्यथा वर्षमवर्षकेयथान्धस्येक्षणप्राप्तिर्भवदागमनं तथा || ३९ ||

yathā'mṛtasya saṃprāptiryathā varṣamavarṣakeyathāndhasyekṣaṇaprāptirbhavadāgamanaṃ tathā || 39 ||

English

Your coming is like gaining the nectar of immortality, like rain falling on a place with no rain, like a blind man suddenly gaining sight.

हिन्दी

आपका आना वैसा ही है जैसे अमृत मिल जाना, जैसे बिना बारिश वाली जगह पर बारिश हो जाना, और जैसे किसी अंधे को अचानक आँखें मिल जाना।

40

यथेष्टदारसंपर्कात्पुत्रजन्माऽप्रजावतःस्वप्नदृष्टार्थलाभश्च भवदागमनं तथा || ४० ||

yatheṣṭadārasaṃparkātputrajanmā'prajāvataḥsvapnadṛṣṭārthalābhaśca bhavadāgamanaṃ tathā || 40 ||

English

Your coming is like a childless man at last having a son through union with his beloved wife, and like actually gaining the wealth one had only seen in a dream.

हिन्दी

आपका आना वैसा ही है जैसे किसी निःसंतान व्यक्ति को अपनी प्रिय पत्नी से पुत्र प्राप्त हो जाना, और जैसे सपने में देखा हुआ धन सचमुच मिल जाना।

41

यथेप्सितेन संयोग इष्टस्यागमनं यथा | प्रणष्टस्य यथा लाभो भवदागमनं तथा || ४१ ||

yathepsitena saṃyoga iṣṭasyāgamanaṃ yathā | praṇaṣṭasya yathā lābho bhavadāgamanaṃ tathā || 41 ||

English

Your coming is like union with what one has longed for, like the arrival of someone dear, like getting back something that was lost.

हिन्दी

आपका आना वैसा ही है जैसे अपनी चाही हुई चीज़ मिल जाना, जैसे किसी प्रिय व्यक्ति का आ जाना, और जैसे खोई हुई चीज़ वापस मिल जाना।

42

यथा हर्षो नभोगत्या मृतस्य पुनरागमात् | तथा त्वदागमाद्ब्रह्मन्स्वागतं ते महामुने || ४२ ||

yathā harṣo nabhogatyā mṛtasya punarāgamāt | tathā tvadāgamād brahman svāgataṃ te mahāmune || 42 ||

English

Just as one feels joy at flying through the sky, or joy when someone dead returns again, so do I feel joy at your coming, brahmin. Welcome to you, great sage.

हिन्दी

हे ब्राह्मण, जैसी खुशी आकाश में उड़ने से होती है, या किसी मरे हुए व्यक्ति के फिर से लौट आने से होती है, वैसी ही खुशी मुझे आपके आने से हुई है। हे महामुनि, आपका स्वागत है।

43

ब्रह्मलोकनिवासो हि कस्य न प्रीतिमावहेत् | मुने तवागमस्तद्वत्सत्यमेव ब्रवीमि ते || ४३ ||

brahmalokanivāso hi kasya na prītimāvahet | mune tavāgamas tadvat satyameva bravīmi te || 43 ||

English

Who would not feel joy living in Brahma's own world? O sage, your arrival is just like that. I am telling you the plain truth.

हिन्दी

ब्रह्मलोक में रहना किसे खुशी नहीं देगा? हे मुनि, आपका आना भी वैसा ही है। मैं आपसे सच कह रहा हूँ।

44

कश्च ते परमः कामः किं च ते करवाण्यहम् | पात्रभूतोऽसि मे विप्र प्राप्तः परमधार्मिकः || ४४ ||

kaśca te paramaḥ kāmaḥ kiṃ ca te karavāṇyaham | pātrabhūto'si me vipra prāptaḥ paramadhārmikaḥ || 44 ||

English

What is your greatest wish, and what can I do for you? Brahmin, you are exactly the right person for me to give to, you who have come here, most righteous of all.

हिन्दी

आपकी सबसे बड़ी इच्छा क्या है, और मैं आपके लिए क्या करूँ? हे विप्र, आप मेरे लिए बिलकुल सही पात्र हैं, आप यहाँ आए हैं, और आप सबसे धर्मात्मा व्यक्ति हैं।

45

पूर्वं राजर्षिशब्देन तपसा द्योतितप्रभः | ब्रह्मर्षित्वमनुप्राप्तः पूज्योऽसि भगवन्मया || ४५ ||

pūrvaṃ rājarṣiśabdena tapasā dyotitaprabaḥ | brahmarṣitvam anuprāptaḥ pūjyo'si bhagavan mayā || 45 ||

English

Long ago you were known by the title of a royal sage, and austerity made your glory shine bright. Now you have reached the state of a brahmin sage. O lord, you deserve my worship.

हिन्दी

पहले आपको राजर्षि के नाम से जाना जाता था, और तपस्या से आपका तेज चमक उठा था। अब आप ब्रह्मर्षि की अवस्था को प्राप्त हो गए हैं। हे भगवन, आप मेरी पूजा के योग्य हैं।

46

गङ्गाजलाभिषेकेण यथा प्रीतिर्भवेन्मम | तथा त्वद्दर्शनात्प्रीतिरन्तः शीतयतीव माम् || ४६ ||

gaṅgājalābhiṣekeṇa yathā prītirbhavennmama | tathā tvaddarśanātprītirantaḥ śītayatīva mām || 46 ||

English

Just as I would feel joy from bathing in the water of the Ganga, in the same way the joy of seeing you cools me from within.

हिन्दी

जैसे गंगा के जल से नहाकर मुझे खुशी होती, वैसे ही आपको देखने की खुशी मुझे अंदर से ठंडक पहुंचा रही है।

47

विगतेच्छाभयक्रोधो वीतरागो निरामयः | इदमत्यद्भुतं ब्रह्मन्यद्भवान्मामुपागतः || ४७ ||

vigatecchābhayakrodho vītarāgo nirāmayaḥ | idamatyadbhutaṃ brahmanyadbhavānmāmupāgataḥ || 47 ||

English

Your desire, fear and anger are gone; you are free from attachment and free from illness. O brahmin, it is a great wonder that you have come to me.

हिन्दी

आपकी इच्छा, डर और गुस्सा खत्म हो चुके हैं; आप आसक्ति से मुक्त हैं और रोग से भी मुक्त हैं। हे ब्राह्मण, यह बड़े आश्चर्य की बात है कि आप मेरे पास आए हैं।

48

शुभक्षेत्रगतं चाहमात्मानमपकल्मषम् | चन्द्रबिम्ब इवोन्मग्नं वेदवेद्यविदांवर || ४८ ||

śubhakṣetragataṃ cāhamātmānamapakalmaṣam | candrabimba ivonmagnaṃ vedavedyavidāṃvara || 48 ||

English

O best of those who know what the Vedas teach, I feel that I myself have arrived at a sacred place, free from every sin, like the moon's disc risen bright.

हिन्दी

हे वेदों के ज्ञान में सबसे श्रेष्ठ, मुझे लगता है कि मैं खुद एक पवित्र जगह पर पहुंच गया हूं, हर पाप से मुक्त होकर, जैसे चांद की चमकती हुई गोल आकृति ऊपर उठी हो।

49

साक्षादिव ब्रह्मणो मे तवाभ्यागमनं मतम् | पूतोऽस्म्यनुगृहीतश्च तवाभ्यागमनान्मुने || ४९ ||

sākṣādiva brahmaṇo me tavābhyāgamanaṃ matam | pūto'smyanugṛhītaśca tavābhyāgamanānmune || 49 ||

English

I take your coming to me as if Brahma himself had come in person. O sage, your arrival has purified me and blessed me.

हिन्दी

मैं आपके आने को ऐसे मानता हूं जैसे खुद ब्रह्मा ही साक्षात आए हों। हे मुनि, आपके आने से मैं पवित्र और कृतार्थ हो गया हूं।

50

त्वदागमनपुण्येन साधो यदनुरञ्जितम् | अद्य मे सफलं जन्म जीवितं तत्सुजीवितम् || ५० ||

tvadāgamanapuṇyena sādho yadanurañjitam | adya me saphalaṃ janma jīvitaṃ tatsujīvitam || 50 ||

English

O good man, because of the merit of your coming, my heart is filled with joy. Today my birth has become fruitful, and my life has become a truly good life.

हिन्दी

हे साधु, आपके आने के पुण्य से मेरा मन खुशी से भर गया है। आज मेरा जन्म सफल हो गया है, और मेरा जीवन सच में अच्छा जीवन बन गया है।

51

त्वामिहाभ्यागतं दृष्ट्वा प्रतिपूज्य प्रणम्य च | आत्मन्येव नमाम्यन्तर्दृष्ट्वेन्दुं जलधिर्यथा || ५१ ||

tvāmihābhyāgataṃ dṛṣṭvā pratipūjya praṇamya ca | ātmanyeva namāmyantardṛṣṭvenduṃ jaladhiryathā || 51 ||

English

Seeing you arrived here, I have honored you and bowed to you; and within, in my own self, I bow again, as the ocean swells within itself on seeing the moon.

हिन्दी

यहां आपको आया हुआ देखकर, मैंने आपका सम्मान किया और आपको प्रणाम किया; और अपने भीतर, अपनी आत्मा में, मैं फिर से झुकता हूं, जैसे समुद्र चांद को देखकर अंदर ही अंदर उमड़ पड़ता है।

52

यत्कार्यं येन वार्थेन प्राप्तोऽसि मुनिपुङ्गव | कृतमित्येव तद्विद्धि मान्योऽसीति सदा मम || ५२ ||

yatkāryaṃ yena vārthena prāpto'si munipuṅgava | kṛtamityeva tadviddhi mānyo'sīti sadā mama || 52 ||

English

Whatever task, or for whatever purpose, you have come here, O best of sages, know that it is already done. Know that you are always to be honored by me.

हिन्दी

आप जिस भी काम के लिए, या जिस भी वजह से यहां आए हैं, हे मुनियों में श्रेष्ठ, समझ लीजिए कि वह हो चुका है। और यह भी जान लीजिए कि आप हमेशा मेरे लिए सम्मान के योग्य हैं।

53

स्वकार्ये न विमर्शं त्वं कर्तुमर्हसि कौशिक | भगवन्नास्त्यदेयं मे त्वयि यत्प्रतिपद्यते || ५३ ||

svakārye na vimarśaṃ tvaṃ kartumarhasi kauśika | bhagavannāstyadeyaṃ me tvayi yatpratipadyate || 53 ||

English

O Kaushika, you need not hesitate about your own task. O lord, there is nothing of mine that cannot be given, if you ask for it.

हिन्दी

हे कौशिक, आपको अपने काम के बारे में झिझकने की जरूरत नहीं है। हे भगवन, मेरे पास ऐसी कोई चीज़ नहीं है जो आपको मांगने पर न दी जा सके।

54

कार्यस्य न विचारं त्वं कर्तुमर्हसि धर्मतः | कर्ता चाहमशेषं ते दैवतं परमं भवान् || ५४ ||

kāryasya na vicāraṃ tvaṃ kartumarhasi dharmataḥ | kartā cāham aśeṣaṃ te daivataṃ paramaṃ bhavān || 54 ||

English

By what is right, you should not think twice about the task -- I myself will carry it out completely for you. You are my highest god.

हिन्दी

धर्म के अनुसार, आपको इस काम के बारे में सोच-विचार करने की जरूरत नहीं है -- मैं खुद इसे आपके लिए पूरी तरह से कर दूंगा। आप मेरे लिए सबसे बड़े देवता हैं।

55

इदमतिमधुरं निशम्य वाक्यं श्रुतिसुखमात्मविदा विनीतमुक्तम् | प्रथितगुणयशागुणैर्विशिष्टं मुनिवृषभः परमं जगाम हर्षम् || ५५ ||

idamatimadhuraṃ niśamya vākyaṃ śrutisukhamātmavidā vinītamuktaṃ | prathitaguṇayaśāguṇairviśiṣṭaṃ munivṛṣabhaḥ paramaṃ jagāma harṣam || 55 ||

English

Hearing these very sweet words -- pleasant to the ear, spoken with humility by one who knew the self, marked by his well-known virtue and fame -- the great sage felt the highest joy.

हिन्दी

आत्मज्ञानी के द्वारा नम्रता से कहे गए ये बहुत मीठे शब्द सुनकर -- जो सुनने में सुखद थे और जिनमें उसके प्रसिद्ध गुण और यश झलक रहे थे -- उस महान मुनि को सबसे बड़ी खुशी हुई।

← Chapter 5Chapter 7 →