Vairāgya वैराग्य

Chapter 1 — 66 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

यतः सर्वाणि भूतानिप्रतिभान्ति स्थितानि च | यत्रैवोपशमं यान्ति तस्मैसत्यात्मने नमः || १ ||

yataḥ sarvāṇi bhūtāni pratibhānti sthitāni ca | yatraivopaśamaṃ yānti tasmai satyātmane namaḥ || 1 ||

English

Homage to the one whose true self is truth — the one from whom all beings appear, in whom they remain, and into whom alone they dissolve.

हिन्दी

जिससे सारे प्राणी प्रकट होते हैं, जिसमें वे टिके रहते हैं, और जिसमें ही वे अंत में लीन हो जाते हैं, मैं उस सत्यस्वरूप को नमस्कार करता हूँ।

2

ज्ञाता ज्ञानं तथा ज्ञेयं द्रष्टादर्शनदृश्यभूः | कर्ता हेतुः क्रिया यस्मात्तस्मै ज्ञस्यात्मने नमः || २ ||

jñātā jñānaṃ tathā jñeyaṃ draṣṭādarśanadṛśyabhūḥ | kartā hetuḥ kriyā yasmāt tasmai jñasyātmane namaḥ || 2 ||

English

Homage to the one whose nature is knowing — the one from whom come the knower, knowledge, and the thing known; the seer, the seeing, and the thing seen; the doer, the cause, and the act.

हिन्दी

ज्ञाता, ज्ञान और ज्ञेय; देखने वाला, देखना और जो देखा जाए; करने वाला, कारण और क्रिया — ये सब जिससे उत्पन्न होते हैं, मैं उस ज्ञानस्वरूप को नमस्कार करता हूँ।

3

स्फुरन्ति सीकरा यस्मादानन्दस्याम्बरेऽवनौ | सर्वेषां जीवनं तस्मै ब्रह्मानन्दात्मने नमः || ३ ||

sphuranti sīkarā yasmādānandasyāmbare'vanau | sarveṣāṃ jīvanaṃ tasmai brahmānandātmane namaḥ || 3 ||

English

Homage to the one whose nature is the bliss of Brahman — the one from whom drops of bliss sparkle out and fill the sky and the earth; he is the life of everyone.

हिन्दी

जिससे आनंद की बूँदें फूट पड़ती हैं और आकाश तथा धरती को भर देती हैं, और जो सबका जीवन है, मैं उस ब्रह्मानंद-स्वरूप को नमस्कार करता हूँ।

4

सुतीक्ष्णो ब्राह्मणः कश्चित्संशयाकृष्टमानसः | अगस्तेराश्रमं गत्वा मुनिं पप्रच्छ सादरम् || ४ ||

sutīkṣṇo brāhmaṇaḥ kaścit saṃśayākṛṣṭamānasaḥ | agasterāśramaṃ gatvā muniṃ papraccha sādaram || 4 ||

English

A brahmin named Sutikshna, whose mind was seized by a doubt, went to the hermitage of Agastya and respectfully asked the sage his question.

हिन्दी

सुतीक्ष्ण नाम का एक ब्राह्मण था, जिसका मन एक संदेह में उलझा हुआ था। वह अगस्त्य मुनि के आश्रम में गया और आदर के साथ मुनि से सवाल पूछा।

5

सुतीक्ष्ण उवाच | भगवन्धर्मतत्त्वज्ञ सर्वशास्त्रविनिश्चित | संशयोऽस्ति महानेकस्त्वमेतं कृपया वद || ५ ||

sutīkṣṇa uvāca | bhagavan dharmatattvajña sarvaśāstraviniścita | saṃśayo'sti mahānekas tvametaṃ kṛpayā vada || 5 ||

English

Sutikshna said: O venerable one, you know the truth of dharma and you have mastered every scripture. I have one great doubt. Please, out of kindness, tell me the answer.

हिन्दी

सुतीक्ष्ण ने कहा - हे भगवन्, आप धर्म का सच्चा ज्ञान रखते हैं और आपने सारे शास्त्रों को अच्छी तरह समझ लिया है। मुझे एक बड़ा संदेह है। कृपा करके आप मुझे इसका जवाब दीजिए।

6

मोक्षस्य कारणं कर्म ज्ञानं वा मोक्षसाधनम् | उभयं वा विनिश्चित्य एकं कथय कारणम् || ६ ||

mokṣasya kāraṇaṃ karma jñānaṃ vā mokṣasādhanam | ubhayaṃ vā viniścitya ekaṃ kathaya kāraṇam || 6 ||

English

Is action the cause of liberation, or is knowledge the means to liberation? Or are both together the cause? Please decide and tell me the one true cause.

हिन्दी

क्या मोक्ष का कारण कर्म है, या ज्ञान मोक्ष का साधन है? या दोनों मिलकर कारण हैं? आप निश्चय करके मुझे एक ही कारण बताइए।

7

अगस्तिरुवाच | उभाभ्यामेव पक्षाभ्यां यथा खे पक्षिणां गतिः | तथैव ज्ञानकर्मभ्यां जायते परमं पदम् || ७ ||

agastiruvāca | ubhābhyāmeva pakṣābhyāṃ yathā khe pakṣiṇāṃ gatiḥ | tathaiva jñānakarmabhyāṃ jāyate paramaṃ padam || 7 ||

English

Agastya said: Just as a bird flies through the sky using both its wings, in the very same way the highest state is reached through knowledge and action together.

हिन्दी

अगस्त्य ने कहा - जैसे पक्षी आकाश में दोनों पंखों से ही उड़ान भरता है, वैसे ही ज्ञान और कर्म दोनों से मिलकर परम पद प्राप्त होता है।

8

केवलात्कर्मणो ज्ञानान्नहि मोक्षोऽभिजायते | किंतूभाभ्यां भवेन्मोक्षः साधनं तूभयं विदुः || ८ ||

kevalātkarmaṇo jñānānnahi mokṣo'bhijāyate | kintūbhābhyāṃ bhavenmokṣaḥ sādhanaṃ tūbhayaṃ viduḥ || 8 ||

English

Liberation does not come from action alone or from knowledge alone. It comes only when both are together — the wise know both together to be the means.

हिन्दी

अकेले कर्म से मोक्ष नहीं मिलता, और अकेले ज्ञान से भी नहीं मिलता। मोक्ष तभी मिलता है जब दोनों साथ हों — बुद्धिमान लोग दोनों को ही साधन मानते हैं।

9

अस्मिन्नर्थे पुरावृत्तमितिहासं वदामि ते | कारुण्याख्यः पुरा कश्चिद्ब्राह्मणोऽधीतवेदकः || ९ ||

asminnarthe purāvṛttamitihāsaṃ vadāmi te | kāruṇyākhyaḥ purā kaścidbrāhmaṇo'dhītavedakaḥ || 9 ||

English

On this point, I will tell you an old story. Long ago there was a brahmin named Karunya, who had studied the Vedas.

हिन्दी

इस बारे में मैं तुम्हें एक पुरानी कहानी सुनाता हूँ। बहुत पहले कारुण्य नाम का एक ब्राह्मण था, जिसने वेदों का अध्ययन किया था।

10

अग्निवेश्यस्य पुत्रोऽभूद्वेदवेदाङ्गपारगः | गुरोरधीतविद्यः सन्नाजगाम गृहं प्रति || १० ||

agniveśyasya putro'bhūdvedavedāṅgapāragaḥ | guroradhītavidyaḥ sannājagāma gṛhaṃ prati || 10 ||

English

He was the son of Agnivesya, and he had fully mastered the Vedas and the Vedangas. After learning all his knowledge from his teacher, he set out for home.

हिन्दी

वह अग्निवेश्य का पुत्र था और उसने वेद तथा वेदांगों में पूरी महारत हासिल कर ली थी। गुरु से सारी विद्या सीखने के बाद वह अपने घर की ओर चल पड़ा।

11

तस्थावकर्मकृत्तूष्णीं संशयानो गृहे तदा । अग्निवेश्यो विलोक्याथ पुत्रं कर्मविवर्जितम् || ११ ||

tasthāvakarmakṛttūṣṇīṃ saṃśayāno gṛhe tadā | agniveśyo vilokyātha putraṃ karmavivarjitam || 11 ||

English

He then stayed at home in silence, performing no rites, caught in doubt. Agnivesya then saw that his son had given up every rite.

हिन्दी

वह तब घर में चुपचाप बैठा रहा, कोई भी कर्म नहीं करता था, और संदेह में पड़ा हुआ था। तब अग्निवेश्य ने देखा कि उसका बेटा हर कर्म को छोड़ चुका है।

12

अग्निवेश्य उवाच । प्राह एतद्वचो निन्द्यं गुरुः पुत्रं हिताय च । किमेतत्पुत्र कुरुषे पालनं न स्वकर्मणः || १२ ||

agniveśya uvāca | prāha etadvaco nindyaṃ guruḥ putraṃ hitāya ca | kimetatputra kuruṣe pālanaṃ na svakarmaṇaḥ || 12 ||

English

Agnivesya said: The teacher spoke this harsh-sounding word to his son, but he spoke it for the son's own good: "Son, what is this that you are doing? You are not keeping up your own duties."

हिन्दी

अग्निवेश्य ने कहा: गुरु ने अपने बेटे से यह कड़वी लगने वाली बात कही, पर यह उसी की भलाई के लिए कही थी: "बेटा, यह क्या कर रहे हो? तुम अपने कर्तव्यों का पालन नहीं कर रहे हो।"

13

अकर्मनिरतः सिद्धिं कथं प्राप्स्यसि तद्वद । कर्मणोऽस्मान्निवृत्तेः किं कारणं तन्निवेद्यताम् || १३ ||

akarmanirataḥ siddhiṃ kathaṃ prāpsyasi tadvad | karmaṇo'smānnivṛtteḥ kiṃ kāraṇaṃ tannivedyatām || 13 ||

English

You who no longer care to act, tell me, how will you reach success this way? What is the reason you have turned away from action? Tell me that.

हिन्दी

तुम जो कर्म में मन ही नहीं लगाते, बताओ, इस तरह सफलता कैसे पाओगे? इस कर्म-त्याग का कारण क्या है, वह मुझे बताओ।

14

कारुण्य उवाच । यावज्जीवमग्निहोत्रं नित्यं संध्यामुपासयेत् । प्रवृत्तिरूपो धर्मोऽयं श्रुत्या स्मृत्या च चोदितः || १४ ||

kāruṇya uvāca | yāvajjīvamagnihotraṃ nityaṃ saṃdhyāmupāsayet | pravṛttirūpo dharmo'yaṃ śrutyā smṛtyā ca coditaḥ || 14 ||

English

Karunya said: For as long as you live, you should keep up the daily fire-offering and perform the morning and evening prayers. This duty of action is taught by both the Veda and the tradition texts.

हिन्दी

कारुण्य ने कहा: जब तक जीवन है, रोज़ अग्निहोत्र करना चाहिए और सुबह-शाम की संध्या-पूजा करनी चाहिए। यह कर्म वाला धर्म वेद और स्मृति दोनों में बताया गया है।

15

न धनेन भवेन्मोक्षः कर्मणा प्रजया न वा । त्यागमात्रेण किंत्वेके यतयोऽश्नन्ति चामृतम् || १५ ||

na dhanena bhavanmokṣaḥ karmaṇā prajayā na vā | tyāgamātreṇa kiṃtveke yatayo'śnanti cāmṛtam || 15 ||

English

Liberation does not come through wealth, nor through ritual action, nor through having children. Only through giving up everything do some seekers taste immortality.

हिन्दी

मोक्ष न धन से मिलता है, न कर्म से, न संतान से। कुछ साधक तो बस सब कुछ त्याग कर ही अमरता का स्वाद पाते हैं।

16

इति श्रुत्योर्द्वयोर्मध्ये किं कर्तव्यं मया गुरो । इति संदिग्धतां गत्वा तूष्णींभूतोऽस्मि कर्मणि || १६ ||

iti śrutyordvayormadhye kiṃ kartavyaṃ mayā guro | iti saṃdigdhatāṃ gatvā tūṣṇīṃbhūto'smi karmaṇi || 16 ||

English

So, teacher, between these two scriptures, what am I to do? Caught in this doubt, I have fallen silent about action.

हिन्दी

तो हे गुरु, इन दो शास्त्र-वचनों के बीच मुझे क्या करना चाहिए? इसी उलझन में पड़कर मैं कर्म के बारे में चुप हो गया हूँ।

17

अगस्तिरुवाच । इत्युक्त्वा तात विप्रोऽसौ कारुण्यो मौनमागतः । तथाविधं सुतं दृष्ट्वा पुनः प्राह गुरुः सुतम् || १७ ||

agastiruvāca | ityuktvā tāta vipro'sau kāruṇyo mauṇamāgataḥ | tathāvidhaṃ sutaṃ dṛṣṭvā punaḥ prāha guruḥ sutam || 17 ||

English

Agastya said: Having said this, dear one, the brahmin Karunya fell silent. Seeing his son in this state, the father spoke to him again.

हिन्दी

अगस्त्य ने कहा: हे प्रिय, यह कहकर वह ब्राह्मण कारुण्य चुप हो गया। अपने बेटे को इस हाल में देखकर पिता ने उससे फिर कहा।

18

अग्निवेश्य उवाच । शृणु पुत्र कथामेकां तदर्थं हृदयेऽखिलम् । मत्तोऽवधार्य पुत्र त्वं यथेच्छसि तथा कुरु || १८ ||

agniveśya uvāca | śṛṇu putra kathāmekāṃ tadarthaṃ hṛdaye'khilam | mattō'vadhārya putra tvaṃ yathecchasi tathā kuru || 18 ||

English

Agnivesya said: Listen, son, to one story, and take its whole meaning to heart. Once you have understood it from me, son, do as you wish.

हिन्दी

अग्निवेश्य ने कहा: बेटा, एक कथा सुनो, और उसका पूरा मतलब अपने मन में बिठा लो। मुझसे यह समझ लेने के बाद, बेटा, जैसा चाहो वैसा करना।

19

सुरुचिर्नाम काचित्स्त्री अप्सरोगणउत्तमा । उपविष्टा हिमवतः शिखरे शिखिसंवृते || १९ ||

surucirnāma kācitstrī apsarogaṇauttamā | upaviṣṭā himavataḥ śikhare śikhisamvṛte || 19 ||

English

There was a woman named Suruchi, the finest of the apsaras, sitting on a peak of the Himalaya that was thronged with peacocks.

हिन्दी

सुरुचि नाम की एक स्त्री थी, जो अप्सराओं में सबसे श्रेष्ठ थी। वह हिमालय की उस चोटी पर बैठी थी, जहाँ मोर बहुत थे।

20

रमन्ते कामसंतप्ताः किन्नर्यो यत्र किन्नरैः । स्वर्धुन्योघेन संसृष्टे महाघौघविनाशिना || २० ||

ramante kāmasantaptāḥ kinnaryo yatra kinnaraiḥ | svardhunyoghena saṃsṛṣṭe mahāghaughavināśinā || 20 ||

English

It was a place where kinnara women, burning with desire, made love with kinnara men. That peak was joined to the flow of the heavenly river Ganga, which destroys great masses of sin.

हिन्दी

वहाँ कामातुर किन्नरियाँ किन्नरों के साथ रमण करती थीं। वह चोटी स्वर्ग की नदी गंगा की धारा से जुड़ी थी, जो बड़े-बड़े पापों का नाश करती है।

21

दूतमिन्द्रस्य गच्छन्तमन्तरिक्षे ददर्श सा | तमुवाच महाभागा सुरुचिश्चाप्सरोवरा || २१ ||

dūtamindrasya gacchantamantarikṣe dadarśa sā | tamuvāca mahābhāgā suruciścāpsarovarā || 21 ||

English

She saw Indra's messenger passing through the sky. Suruchi, the glorious one, the finest of the apsaras, spoke to him.

हिन्दी

उसने इंद्र के दूत को आकाश में जाते हुए देखा। उस तेजस्विनी सुरुचि ने, जो अप्सराओं में श्रेष्ठ थी, उससे कहा।

22

सुरुचिरुवाच | देवदूत महाभाग कुत आगम्यते त्वया | अधुना कुत्र गन्तासि तत्सर्वं कृपया वद || २२ ||

suruciḥ uvāca | devadūta mahābhāga kuta āgamyate tvayā | adhunā kutra gantāsi tatsarvaṃ kṛpayā vada || 22 ||

English

Suruchi said: O messenger of the gods, glorious one, where have you come from? Where are you going now? Please tell me all of it.

हिन्दी

सुरुचि ने कहा: हे देवदूत, हे महाभाग्यशाली, आप कहाँ से आए हैं? अभी कहाँ जाएँगे? कृपया मुझे यह सब बताइए।

23

देवदूत उवाच | साधु पृष्टं त्वया सुभ्रु यथावत्कथयामि ते | अरिष्टनेमी राजर्षिर्दत्त्वा राज्यं सुताय वै || २३ ||

devadūta uvāca | sādhu pṛṣṭaṃ tvayā subhru yathāvatkathayāmi te | ariṣṭanemī rājarṣirdattvā rājyaṃ sutāya vai || 23 ||

English

The messenger of the gods said: You have asked well, fair-browed one. I will tell you just as it happened. The royal sage Arishtanemi gave his kingdom to his son.

हिन्दी

देवताओं के दूत ने कहा: तुमने अच्छा पूछा, सुंदर भौंहों वाली। मैं तुम्हें बिल्कुल वैसे ही बताता हूँ जैसे हुआ था। राजर्षि अरिष्टनेमि ने अपना राज्य अपने बेटे को दे दिया।

24

वीतरागः स धर्मात्मा निर्ययौ तपसे वनम् | तपश्चरत्यसौ राजा पर्वते गन्धमादने || २४ ||

vītarāgaḥ sa dharmātmā niryayau tapase vanam | tapascaratyasau rājā parvate gandhamādane || 24 ||

English

Free of all attachment, that righteous king then left for the forest to do penance. That king is now doing penance on Mount Gandhamadana.

हिन्दी

हर तरह के मोह से मुक्त होकर, वह धर्मात्मा राजा तपस्या करने जंगल चला गया। वह राजा अब गंधमादन पर्वत पर तपस्या कर रहा है।

25

कार्यं कृत्वा मया तत्र तत आगम्यतेऽधुना | गन्तास्मि पार्श्वे शक्रस्य तं वृत्तान्तं निवेदितुम् || २५ ||

kāryaṃ kṛtvā mayā tatra tata āgamyate'dhunā | gantāsmi pārśve śakrasya taṃ vṛttāntaṃ niveditum || 25 ||

English

Having finished my work there, I have now come from there. I am going to Indra, to tell him this news.

हिन्दी

वहाँ अपना काम पूरा करके, मैं अब वहाँ से आ गया हूँ। मैं इंद्र के पास जा रहा हूँ, उन्हें यह खबर बताने के लिए।

26

अप्सरा उवाच | वृत्तान्तः कोऽभवत्तत्र कथयस्व मम प्रभो | प्रष्टुकामा विनीतास्मि नोद्वेगं कर्तुमर्हसि || २६ ||

apsarā uvāca | vṛttāntaḥ ko'bhavattatra kathayasva mama prabho | praṣṭukāmā vinītāsmi nodvegaṃ kartumarhasi || 26 ||

English

The apsara said: What happened there, my lord? Tell me. I wish to ask, and I am humble. You should not make me anxious.

हिन्दी

अप्सरा ने कहा: वहाँ क्या हुआ, हे स्वामी? मुझे बताइए। मैं पूछना चाहती हूँ, और मैं विनम्र हूँ। आपको मुझे बेचैन नहीं करना चाहिए।

27

देवदूत उवाच | शृणु भद्रे यथावृत्तं विस्तरेण वदामि ते | तस्मिन्राज्ञि वने तत्र तपश्चरति दुस्तरम् || २७ ||

devadūta uvāca | śṛṇu bhadre yathāvṛttaṃ vistareṇa vadāmi te | tasminrājñi vane tatra tapaścarati dustaram || 27 ||

English

The messenger of the gods said: Listen, dear one, I will tell you everything in detail. That king was there in the forest, doing penance that was very hard to bear.

हिन्दी

देवताओं के दूत ने कहा: सुनो, प्रिये, मैं तुम्हें सब कुछ विस्तार से बताता हूँ। वह राजा वहाँ जंगल में बहुत ही कठिन तपस्या कर रहा था।

28

इत्यहं देवराजेन सुभ्रूराज्ञापितस्तदा | दूत त्वं तत्र गच्छाशु गृहीत्वेदं विमानकम् || २८ ||

ityahaṃ devarājena subhrūrājñāpitastadā | dūta tvaṃ tatra gacchāśu gṛhītvedaṃ vimānakam || 28 ||

English

Then, fair-browed one, the king of the gods gave me this order: 'Messenger, go there quickly. Take this flying chariot,'

हिन्दी

फिर, सुंदर भौंहों वाली, देवताओं के राजा ने मुझे यह आदेश दिया: 'दूत, तुम वहाँ जल्दी जाओ। यह विमान ले जाओ,'

29

अप्सरोगणसंयुक्तं नानावादित्रशोभितम् | गन्धर्वसिद्धयक्षैश्च किन्नराद्यैश्च शोभितम् || २९ ||

apsarogaṇasaṃyuktaṃ nānāvāditraśobhitam | gandharvasiddhayakṣaiśca kinnarādyaiśca śobhitam || 29 ||

English

'filled with groups of apsaras, made beautiful with many kinds of musical instruments, and made beautiful with gandharvas, siddhas, yakshas, kinnaras, and others,'

हिन्दी

'जो अप्सराओं के समूहों से भरा है, कई तरह के बाजों से सुंदर है, और गंधर्वों, सिद्धों, यक्षों, किन्नरों और दूसरों से सुंदर बनाया गया है,'

30

तालवेणुमृदङ्गादि पर्वते गन्धमादने | नानावृक्षसमाकीर्णे गत्वा तस्मिन्गिरौ शुभे || ३० ||

tālaveṇumṛdaṅgādi parvate gandhamādane | nānāvṛkṣasamākīrṇe gatvā tasmingirau śubhe || 30 ||

English

'with cymbals, flutes, mridanga drums, and more. Go to Mount Gandhamadana, to that lovely mountain full of many kinds of trees,'

हिन्दी

'जिसमें मंजीरे, बांसुरी, मृदंग और भी बहुत कुछ है। गंधमादन पर्वत पर जाओ, उस सुंदर पहाड़ पर जो कई तरह के पेड़ों से भरा है,'

31

अरिष्टनेमिं राजानं दूतारोप्य विमानके | आनय स्वर्गभोगाय नगरीममरावतीम् || ३१ ||

ariṣṭanemiṃ rājānaṃ dūtāropya vimānake | ānaya svargabhogāya nagarīmamarāvatīm || 31 ||

English

'and, messenger, seat King Arishtanemi in the flying chariot and bring him to the city of Amaravati, so he can enjoy heaven.'

हिन्दी

'और, दूत, राजा अरिष्टनेमि को विमान में बिठाकर उन्हें अमरावती नगरी ले आओ, ताकि वे स्वर्ग का सुख भोग सकें।'

32

दूत उवाच | इत्याज्ञां प्राप्य शक्रस्य गृहीत्वा तद्विमानकम् | सर्वोपस्करसंयुक्तं तस्मिन्नद्रावहं ययौ || ३२ ||

dūta uvāca | ityājñāṃ prāpya śakrasya gṛhītvā tadvimānakam | sarvopaskarasaṃyuktaṃ tasminnadrāvahaṃ yayau || 32 ||

English

The messenger said: After getting this order from Indra, and taking that flying chariot fitted with everything needed, I went to that mountain.

हिन्दी

दूत ने कहा: इंद्र से यह आदेश पाकर, और हर ज़रूरी चीज़ से सजा वह विमान लेकर, मैं उस पहाड़ पर गया।

33

आगत्य पर्वते तस्मिन्राज्ञो गत्वाऽऽश्रमं मया | निवेदिता महेन्द्रस्य सर्वाज्ञाऽरिष्टनेमये || ३३ ||

āgatya parvate tasminrājño gatvā'āśramaṃ mayā | niveditā mahendrasya sarvājñā'ariṣṭanemaye || 33 ||

English

I reached that mountain, went to the king's hermitage, and gave Arishtanemi the whole order of the great Indra.

हिन्दी

मैं उस पहाड़ पर पहुँचा, राजा के आश्रम गया, और अरिष्टनेमि को महान इंद्र का पूरा आदेश सुना दिया।

34

इति मद्वचनं श्रुत्वा संशयानोऽवदच्छुभे | राजोवाच | प्रष्टुमिच्छामि दूत त्वां तन्मे त्वं वक्तुमर्हसि || ३४ ||

iti madvacanaṃ śrutvā saṃśayāno'vadacchubhe | rājovāca | praṣṭumicchāmi dūta tvāṃ tanme tvaṃ vaktumarhasi || 34 ||

English

Hearing my words, the king grew doubtful and spoke, O gracious lady. The king said: Messenger, I want to ask you something; you must tell me that.

हिन्दी

मेरी यह बात सुनकर राजा को शक हुआ और वह बोला, हे देवी। राजा ने कहा कि हे दूत, मैं तुमसे कुछ पूछना चाहता हूँ, वह तुम मुझे जरूर बताओ।

35

गुणा दोषाश्च के तत्र स्वर्गे वद ममाग्रतः | ज्ञात्वा स्थितिं तु तत्रत्यां करिष्येऽहं यथारुचि || ३५ ||

guṇā doṣāśca ke tatra svargē vada mamāgrataḥ | jñātvā sthitiṃ tu tatratyāṃ kariṣyē'haṃ yathāruci || 35 ||

English

Tell me, right in front of me, what are the good things and the bad things there in heaven. Once I know how things are there, I will act as I wish.

हिन्दी

मेरे सामने बताओ कि स्वर्ग में कौन सी अच्छी बातें हैं और कौन सी बुरी बातें हैं। वहाँ की हालत जानकर मैं अपनी मरजी से करूँगा।

36

दूत उवाच | स्वर्गे पुण्यस्य सामग्र्या भुज्यते परमं सुखम् | उत्तमेन तु पुण्येन प्राप्नोति स्वर्गमुत्तमम् || ३६ ||

dūta uvāca | svarge puṇyasya sāmagryā bhujyate paramaṃ sukham | uttamena tu puṇyena prāpnoti svargamuttamam || 36 ||

English

The messenger said: In heaven, a person enjoys the greatest happiness in proportion to how much merit he has. With the best merit, one reaches the best heaven.

हिन्दी

दूत ने कहा कि स्वर्ग में इंसान को अपने पुण्य की मात्रा के हिसाब से ही सबसे बड़ा सुख मिलता है। सबसे अच्छे पुण्य से सबसे अच्छा स्वर्ग मिलता है।

37

मध्यमेन तथा मध्यः स्वर्गो भवति नान्यथा | कनिष्ठेन तु पुण्येन स्वर्गो भवति तादृशः || ३७ ||

madhyamena tathā madhyaḥ svargo bhavati nānyathā | kaniṣṭhena tu puṇyena svargo bhavati tādṛśaḥ || 37 ||

English

In the same way, with medium merit, one gets a medium heaven, nothing more. And with the least merit, the heaven one gets is just as small.

हिन्दी

इसी तरह बीच के पुण्य से बीच का स्वर्ग मिलता है, उससे ज्यादा नहीं। और सबसे कम पुण्य से उतना ही छोटा स्वर्ग मिलता है।

38

परोत्कर्षासहिष्णुत्वं स्पर्धा चैव समैश्च तैः | कनिष्ठेषु च संतोषो यावत्पुण्यक्षयो भवेत् || ३८ ||

parotkarṣāsahiṣṇutvaṃ spardhā caiva samaiśca taiḥ | kaniṣṭheṣu ca santoṣo yāvatpuṇyakṣayo bhavet || 38 ||

English

One cannot bear it when someone is above, one competes with those who are equal, and one feels content looking at those who are below - this goes on until the merit is used up.

हिन्दी

जो अपने से ऊपर है, उसे देखकर सहन नहीं होता; जो बराबर का है, उससे होड़ होती है; और जो अपने से नीचे है, उसे देखकर संतोष होता है - यह सब तब तक चलता है जब तक पुण्य खत्म नहीं हो जाता।

39

क्षीणे पुण्ये विशन्त्येतं मर्त्यलोकं च मानवाः | इत्यादिगुणदोषाश्च स्वर्गे राजन्नवस्थिताः || ३९ ||

kṣīṇe puṇye viśantyetaṃ martyalokaṃ ca mānavāḥ | ityādiguṇadoṣāśca svarge rājannavasthitāḥ || 39 ||

English

When their merit is used up, people come back into this world of death. These, O king, and other things like them, are the good and bad points found in heaven.

हिन्दी

पुण्य खत्म होने पर लोग फिर इसी मृत्युलोक में आ जाते हैं। हे राजा, स्वर्ग में यही और ऐसी ही और बातें अच्छी-बुरी होती हैं।

40

इति श्रुत्वा वचो भद्रे स राजा प्रत्यभाषत | राजोवाच | नेच्छामि देवदूताहं स्वर्गमीदृग्विधं फलम् || ४० ||

iti śrutvā vaco bhadre sa rājā pratyabhāṣata | rājovāca | necchāmi devadūtāhaṃ svargamīdṛgvidaṃ phalaṃ || 40 ||

English

Hearing these words, O gracious lady, that king answered. The king said: Messenger of the gods, I do not want a heaven whose result is like this.

हिन्दी

यह बात सुनकर, हे देवी, उस राजा ने जवाब दिया। राजा ने कहा कि हे देवदूत, मुझे ऐसा फल देने वाला स्वर्ग नहीं चाहिए।

41

अतः परं महोग्रं च तपः कृत्वा कलेवरम्| त्यक्ष्याम्यहमशुद्धं हि जीर्णां त्वचमिवोरगः || ४१ ||

ataḥ paraṃ mahograṃ ca tapaḥ kṛtvā kalevaram| tyakṣyāmyahamaśuddhaṃ hi jīrṇāṃ tvacamivoragaḥ || 41 ||

English

From now on, I will do very hard penance, and then I will give up this impure body, just as a snake sheds its old worn-out skin.

हिन्दी

अब इसके बाद मैं बहुत कठोर तपस्या करूँगा, और फिर इस गंदे शरीर को इस तरह छोड़ दूँगा जैसे साँप अपनी पुरानी केंचुल छोड़ देता है।

42

देवदूत विमानेदं गृहीत्वा त्वं यथागतः| तथा गच्छ महेन्द्रस्य संनिधौ त्वं नमोऽस्तु ते || ४२ ||

devadūta vimānedaṃ gṛhītvā tvaṃ yathāgataḥ| tathā gaccha mahendrasya sannidhau tvaṃ namo'stu te || 42 ||

English

Messenger of the gods, take this flying chariot and go back the way you came, into the presence of the great Indra. My greetings to you.

हिन्दी

हे देवदूत, यह विमान लेकर जिस तरह तुम आए थे उसी तरह वापस चले जाओ, महेंद्र के पास। तुम्हें मेरा प्रणाम है।

43

देवदूत उवाच| इत्युक्तोऽहं गतो भद्रे शक्रस्याग्रे निवेदितुम्| यथावृत्तं निवेद्याथ महदाश्चर्यतां गतः || ४३ ||

devadūta uvāca| ityukto'haṃ gato bhadre śakrasyāgre niveditum| yathāvṛttaṃ nivedyātha mahadāścaryatāṃ gataḥ || 43 ||

English

The messenger of the gods said: After he said this, O gracious lady, I went and told Indra everything. When I had reported exactly what had happened, he was struck with great wonder.

हिन्दी

देवदूत ने कहा कि हे देवी, यह सुनकर मैं इंद्र के पास सब कुछ बताने गया। जो कुछ हुआ था वैसा ही बताने पर इंद्र को बहुत आश्चर्य हुआ।

44

इन्द्र उवाचपुनः प्राह महेन्द्रो मां श्लक्ष्णं मधुरया गिरादूत गच्छ पुनस्तत्र तं राजानं नयाश्रमम् || ४४ ||

indra uvācapunaḥ prāha mahendro māṃ ślakṣṇaṃ madhurayā girādūta gaccha punastatra taṃ rājānaṃ nayāśramam || 44 ||

English

Indra said: Great Indra again spoke to me gently, in a sweet voice: Messenger, go there again, and bring that king to the hermitage.

हिन्दी

इंद्र ने कहा कि महेंद्र ने मुझसे फिर से नरमी से, मीठी आवाज़ में कहा कि हे दूत, फिर से वहाँ जाओ और उस राजा को आश्रम ले आओ।

45

वाल्मीकेर्ज्ञाततत्त्वस्य स्वबोधार्थं विरागिणम्| संदेशं मम वाल्मीकेर्महर्षेस्त्वं निवेदय || ४५ ||

vālmīkērjñātatattvasya svabodhārthaṃ virāgiṇaṃ| sandēśaṃ mama vālmīkērmharṣēstvaṃ nivēdaya || 45 ||

English

Give my message to sage Valmiki, who knows the truth, so that the man who has no desire left may come to know his own self.

हिन्दी

यह मेरा संदेश महर्षि वाल्मीकि को दे दो, जो सच्चाई को जानते हैं, ताकि जिस इंसान की कोई इच्छा नहीं बची है, वह खुद को जान सके।

46

महर्षे त्वं विनीताय राज्ञेऽस्मै वीतरागिणे | नस्वर्गमिच्छते तत्त्वं प्रबोधय महामुने || ४६ ||

maharṣe tvaṃ vinītāya rājñe'smai vītarāgiṇe | nasvargamicchate tattvaṃ prabodhaya mahāmune || 46 ||

English

O great sage, teach the truth to this humble king. He has no desire left in him, and he does not even want heaven. Teach him the truth, O great sage.

हिन्दी

हे महर्षि, इस विनम्र राजा को सच्चाई बताइए। इसके मन में अब कोई इच्छा नहीं है, और यह स्वर्ग भी नहीं चाहता। हे महामुनि, इसे सच्चाई समझाइए।

47

तेन संसारदुःखार्तो मोक्षमेष्यति च क्रमात् | इत्युक्त्वा देवराजेन प्रेषितोऽहं तदन्तिके || ४७ ||

tena saṃsāraduḥkhārto mokṣameṣyati ca kramāt | ityuktvā devarājena preṣito'haṃ tadantike || 47 ||

English

Through that truth, this man, who suffers from the pain of worldly life, will reach freedom step by step. Saying this, Indra, the king of the gods, sent me to Valmiki.

हिन्दी

उस सच्चाई से यह इंसान, जो सांसारिक दुख से परेशान है, धीरे-धीरे मुक्ति पा लेगा। यह कहकर देवताओं के राजा इंद्र ने मुझे वाल्मीकि के पास भेजा।

48

मयागत्य पुनस्तत्र राजा वल्मीकजन्मने | निवेदितो महेन्द्रस्य राज्ञा मोक्षस्य साधनम् || ४८ ||

mayāgatya punastatra rājā valmīkajanmane | nivedito mahendrasya rājñā mokṣasya sādhanam || 48 ||

English

I went there again and told Valmiki about the king, and on Indra's order I asked him for the way to reach freedom.

हिन्दी

मैं फिर वहाँ गया और वाल्मीकि को उस राजा के बारे में बताया, और इंद्र के कहने पर उनसे मुक्ति पाने का रास्ता माँगा।

49

ततो वल्मीकजन्मासौ राजानं समपृच्छत | अनामयमतिप्रीत्या कुशलप्रश्नवार्तया || ४९ ||

tato valmīkajanmāsau rājānaṃ samapṛcchata | anāmayamatiprītyā kuśalapraśnavārtayā || 49 ||

English

Then Valmiki asked the king about his health, with great love, in words that asked how he was doing.

हिन्दी

फिर वाल्मीकि ने बड़े प्यार से राजा से उसका हाल पूछा, यह पूछते हुए कि वह कैसा है।

50

राजोवाच | भगवन्धर्मतत्त्वज्ञ ज्ञातज्ञेय विदांवर | कृतार्थोऽहं भवद्दृष्ट्या तदेव कुशलं मम || ५० ||

rājovāca | bhagavandharmatattvajña jñātajñeya vidāṃvara | kṛtārtho'haṃ bhavaddṛṣṭyā tadeva kuśalaṃ mama || 50 ||

English

The king said: Lord, you know the truth of dharma, and you know everything that can be known; you are the best of the wise. Just by seeing you, I feel I have gained everything I wanted — that alone is my well-being.

हिन्दी

राजा ने कहा, हे भगवन, आप धर्म की सच्चाई जानते हैं और जो कुछ जानने लायक है वह सब जानते हैं; आप ज्ञानियों में सबसे श्रेष्ठ हैं। आपको देखकर ही मुझे लगता है कि मैंने सब कुछ पा लिया है — यही मेरे लिए भलाई है।

51

भगवन्प्रष्टुमिच्छामि तदविघ्नेन मे वद | संसारबन्धदुःखार्तेः कथं मुञ्चामि तद्वद || ५१ ||

bhagavanpraṣṭumicchāmi tadavighnena me vada | saṃsārabandhaduḥkhārteḥ kathaṃ muñcāmi tadvada || 51 ||

English

Lord, I want to ask you something; tell me without holding anything back. Tell me how I can free myself from the pain of being bound to this world.

हिन्दी

हे भगवन, मैं आपसे कुछ पूछना चाहता हूँ; बिना कुछ छिपाए मुझे बताइए। मुझे बताइए कि मैं इस संसार के बंधन के दुख से कैसे छूट सकता हूँ।

52

वाल्मीकिरुवाच | श्रृणु राजन्प्रवक्ष्यामि रामायणमखण्डितम् | श्रुत्वावधार्य यत्नेन जीवन्मुक्तो भविष्यसि || ५२ ||

vālmīkiruvāca | śṛṇu rājanpravakṣyāmi rāmāyaṇamakhaṇḍitam | śrutvāvadhārya yatnena jīvanmukto bhaviṣyasi || 52 ||

English

Valmiki said: Listen, O King, I will tell you the whole Ramayana, leaving nothing out. If you listen to it, hold it in your mind, and work hard at it, you will become free while you are still alive.

हिन्दी

वाल्मीकि ने कहा, सुनो राजन, मैं तुम्हें पूरी रामायण बिना कुछ छोड़े सुनाऊँगा। इसे सुनकर, मन में बिठाकर और मेहनत करके, तुम जीते-जी मुक्त हो जाओगे।

53

वसिष्ठरामसंवादं मोक्षोपायकथां शुभाम् | ज्ञातस्वभावो राजेन्द्र वदामि श्रूयतां बुध || ५३ ||

vasiṣṭharāmasaṃvādaṃ mokṣopāyakathāṃ śubhām | jñātasvabhāvo rājendra vadāmi śrūyatāṃ budha || 53 ||

English

I will tell you the good story of the talk between Vasishtha and Rama, which shows the way to freedom. O best of kings, since I know your true nature, I will speak — listen, O wise one.

हिन्दी

मैं तुम्हें वसिष्ठ और राम की बातचीत की वह अच्छी कहानी सुनाऊँगा, जो मुक्ति का रास्ता दिखाती है। हे राजाओं में श्रेष्ठ, मैं तुम्हारा असली स्वभाव जानता हूँ, इसलिए बोलूँगा — सुनो, हे समझदार।

54

राजोवाच | को रामः कीदृशः कस्य बद्धो वा मुक्त एव वा | एतन्मे निश्चितं ब्रूहि ज्ञानं तत्त्वविदां वर || ५४ ||

rājovāca | ko rāmaḥ kīdṛśaḥ kasya baddho vā mukta eva vā | etanme niścitaṃ brūhi jñānaṃ tattvavidāṃ vara || 54 ||

English

The king said: Who is Rama? What kind of person is he? Whose son is he? Is he bound, or is he really free? Tell me this clearly, as sure knowledge, O best among the knowers of truth.

हिन्दी

राजा ने कहा, राम कौन हैं? वे कैसे हैं? वे किसके बेटे हैं? क्या वे बंधन में हैं, या सचमुच मुक्त हैं? हे सच्चाई जानने वालों में श्रेष्ठ, मुझे यह साफ-साफ, पक्के ज्ञान की तरह बताइए।

55

वाल्मीकिरुवाच | शापव्याजवशादेव राजवेषधरो हरिः | आहृताज्ञानसंपन्नः किंचिज्ज्ञोऽसौ भवत्प्रभुः || ५५ ||

vālmīkiruvāca | śāpavyājavśādeva rājaveṣadharo hariḥ | āhṛtājñānasaṃpannaḥ kiṃcijjño'sau bhavatprabhuḥ || 55 ||

English

Valmiki said: Under the excuse of a curse, Hari has put on the form and the clothes of a king. He carries an ignorance he has taken on himself, so this lord of yours knows only a little.

हिन्दी

वाल्मीकि ने कहा, एक श्राप के बहाने हरि ने राजा का रूप और कपड़े पहन लिए हैं। उन्होंने खुद ही एक अज्ञान ओढ़ लिया है, इसलिए तुम्हारा यह स्वामी बहुत कम जानता है।

56

राजोवाच | चिदानन्दस्वरूपे हि रामे चैतन्यविग्रहे | शापस्य कारणं ब्रूहि कः शप्ता चेति मे वद || ५६ ||

rājovāca | cidānandasvarūpe hi rāme caitanyavigrahe | śāpasya kāraṇaṃ brūhi kaḥ śaptā ceti me vada || 56 ||

English

The king said, "Rama's true nature is consciousness and bliss; his very body is made of consciousness. Tell me why he was cursed, and tell me who cursed him."

हिन्दी

राजा ने कहा, "राम की असली प्रकृति चेतना और आनंद है, उनका शरीर खुद चेतना से बना है। मुझे बताइए कि उन्हें शाप क्यों मिला, और यह भी बताइए कि किसने शाप दिया।"

57

वाल्मीकिरुवाच | सनत्कुमारो निष्काम अवसद्ब्रह्मसद्मनि | वैकुण्ठादागतो विष्णुस्त्रैलोक्याधिपतिः प्रभुः || ५७ ||

vālmīkiruvāca | sanatkumāro niṣkāma avasadbrahmasadmani | vaikuṇṭhādāgato viṣṇustrailokyādhipatiḥ prabhuḥ || 57 ||

English

Valmiki said, "Sanatkumara, who wanted nothing, was staying in Brahma's hall. Vishnu, the lord and master of the three worlds, came there from Vaikuntha."

हिन्दी

वाल्मीकि ने कहा, "सनत्कुमार, जिन्हें किसी चीज़ की चाह नहीं थी, ब्रह्मा जी के सभा-भवन में ठहरे हुए थे। तभी तीनों लोकों के स्वामी और मालिक विष्णु वैकुंठ से वहाँ आए।"

58

ब्रह्मणा पूजितस्तत्र सल्यलोकनिवासिभिः | विना कुमारं तं दृष्ट्रा ह्युवाच प्रभुरीश्वरः || ५८ ||

brahmaṇā pūjitastatra sallyalokanivāsibhiḥ | vinā kumāraṃ taṃ dṛṣṭrā hyuvāca prabhurīśvaraḥ || 58 ||

English

There Brahma and the people living in Satyaloka worshipped him, but when the lord and master saw that Kumara alone had not come, he spoke.

हिन्दी

वहाँ ब्रह्मा जी और सत्यलोक में रहनेवाले लोगों ने विष्णु की पूजा की, पर जब स्वामी और मालिक विष्णु ने देखा कि अकेले कुमार वहाँ नहीं आए हैं, तो वे बोले।

59

सनत्कुमार स्तब्धोऽसि निष्कामो गर्वचेष्टया | अतस्त्वं भव कामार्तः शरजन्मेति नामतः || ५९ ||

sanatkumāra stabdho'si niṣkāmo garvaceṣṭayā | atastvaṃ bhava kāmārtaḥ śarajanmeti nāmataḥ || 59 ||

English

"Sanatkumara, even though you want nothing, you have become stiff with pride and acted arrogantly. So become someone tormented by desire, and go by the name Sharajanma."

हिन्दी

"हे सनत्कुमार, तुम्हें किसी चीज़ की चाह नहीं है, फिर भी तुम घमंड से अकड़ गए हो और अहंकार से बर्ताव किया है। इसलिए अब तुम इच्छा से तड़पनेवाले बन जाओ, और तुम्हारा नाम शरजन्म हो।"

60

तेनापि शापितो विष्णुः सर्वज्ञत्वं तवास्ति यत् | किंचित्कालं हि तत्त्यक्त्वा त्वमज्ञानी भविष्यसि || ६० ||

tenāpi śāpito viṣṇuḥ sarvajñatvaṃ tavāsti yat | kiṃcitkālaṃ hi tattyaktvā tvamajñānī bhaviṣyasi || 60 ||

English

By him in turn Vishnu was cursed: "The all-knowing power that you have - you will lose it for some time, and during that time you will become someone without knowledge."

हिन्दी

उसी सनत्कुमार ने विष्णु को भी शाप दिया, "जो सब कुछ जानने की शक्ति तुम्हारे पास है, उसे तुम कुछ समय के लिए खो दोगे, और उतने समय तक तुम कुछ नहीं जाननेवाले बन जाओगे।"

61

भृगुर्भार्यां हतां दृष्ट्रा ह्युवाच क्रोधमूर्च्छितः | विष्णो तवापि भार्याया वियोगो हि भविष्यति || ६१ ||

bhṛgurbhāryāṃ hatāṃ dṛṣṭrā hyuvāca krodhamūrcchitaḥ | viṣṇo tavāpi bhāryāyā viyogo hi bhaviṣyati || 61 ||

English

Bhrigu, seeing his wife killed, was overcome with anger and said, "Vishnu, you too will be separated from your wife."

हिन्दी

भृगु ने अपनी पत्नी को मरा हुआ देखा और गुस्से से भर गए, और बोले, "हे विष्णु, तुम्हें भी अपनी पत्नी से बिछड़ना पड़ेगा।"

62

वृन्दया शापितो विष्णुश्छलनं यत्त्वया कृतम् | अतस्त्वं स्त्रीवियोगं तु वचनान्मम यास्यसि || ६२ ||

vṛndayā śāpito viṣṇuśchalanaṃ yattvayā kṛtam | atastvaṃ strīviyogaṃ tu vacanānmama yāsyasi || 62 ||

English

Vishnu was cursed by Vrinda: "You practiced deceit on me, so by my word you will be separated from a woman."

हिन्दी

वृंदा ने विष्णु को शाप दिया, "तुमने मेरे साथ छल किया है, इसलिए मेरे कहे अनुसार तुम्हें किसी स्त्री से बिछड़ना पड़ेगा।"

63

भार्या हि देवदत्तस्य पयोष्णीतीरसँस्थिता | नृसिंहवेषधृग्विष्णुं दृष्ट्वा पञ्चत्वमागता || ६३ ||

bhāryā hi devadattasya payoṣṇītīrasaṃsthitā | nṛsiṃhaveṣadhṛgviṣṇuṃ dṛṣṭvā pañcatvamāgatā || 63 ||

English

The wife of Devadatta, who lived on the bank of the river Payoshni, saw Vishnu wearing the form of Narasimha, and she died.

हिन्दी

पयोष्णी नदी के किनारे रहनेवाली देवदत्त की पत्नी ने विष्णु को नृसिंह के रूप में देखा, और वह मर गई।

64

तेन शप्तो हि नृहरिर्दुःखार्तः स्त्रीवियोगतः | तवापि भार्यया सार्धं वियोगो हि भविष्यति || ६४ ||

tena śapto hi nṛharirduḥkhārtaḥ strīviyogataḥ | tavāpi bhāryayā sārdhaṃ viyogo hi bhaviṣyati || 64 ||

English

Tormented by grief over the loss of his wife, Devadatta cursed Narahari, that is, Vishnu in the form of Narasimha: "You too will be separated from your wife."

हिन्दी

अपनी पत्नी के वियोग से दुखी होकर देवदत्त ने नृहरि यानी नृसिंह रूप विष्णु को शाप दिया, "तुम्हें भी अपनी पत्नी से बिछड़ना पड़ेगा।"

65

भृगुणैवं कुमारेण शापितो देवशर्मणा | वृन्दया शापितो विष्णुस्तेन मानुष्यतां गतः || ६५ ||

bhṛguṇaivaṃ kumāreṇa śāpito devaśarmaṇā | vṛndayā śāpito viṣṇustena mānuṣyatāṃ gataḥ || 65 ||

English

Thus cursed by Bhrigu, by Kumara, and by Devasharma, and cursed also by Vrinda, Vishnu, because of these curses, took birth as a human.

हिन्दी

इस तरह भृगु, कुमार और देवशर्मा के शाप से, और वृंदा के शाप से भी, विष्णु इन्हीं शापों के कारण मनुष्य बनकर जन्मे।

66

एतत्ते कथितं सर्वे शापव्याजस्य कारणम् | इदानीं वच्मि तत्सर्वे सावधानमतिः शृणु || ६६ ||

etatte kathitaṃ sarve śāpavyājasya kāraṇam | idānīṃ vacmi tatsarve sāvadhānamatiḥ śṛṇu || 66 ||

English

I have told you all this, the reason behind the guise of the curse. Now I will tell you the rest of it; listen with careful attention.

हिन्दी

मैंने तुम्हें यह सब बता दिया, यही शाप के बहाने का असली कारण है। अब मैं बाकी सब कुछ बताता हूँ, ध्यान से सुनो।

Chapter 2 →