Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 216 — 27 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवाल्मीकिरुवाच | एतत्ते कथितं राजन्कुम्भयोनेः सुभाषितम् | अमुना तत्त्वमार्गेण तत्पदं प्राप्स्यसि ध्रुवम् || १ ||

śrīvālmīkiruvāca | etatte kathitaṃ rājankumbhayoneḥ subhāṣitam | amunā tattvamārgeṇa tatpadaṃ prāpsyasi dhruvam || 1 ||

English

Sri Valmiki said: O King, this has been narrated to you, the excellent words of Kumbhayoni. By this path of truth, you will surely attain that state.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: हे राजन्, यह तुम्हें कुम्भयोनि के उत्तम वचन कहे गए हैं। इस तत्व मार्ग से तुम निश्चित रूप से उस पद को प्राप्त करोगे।

2

राजोवाच | भगवन्भवतो दृष्टिर्भवबन्धविनाशनी | आलोकितो यया चाहमुत्तीर्णोऽस्मि भवाम्बुधेः || २ ||

rājovāca | bhagavanbhava to dṛṣṭirbhava bandhavināśanī | ālokito yayā cāhamuttīrṇo'smi bhavāmbudheḥ || 2 ||

English

The king said: O Lord, your sight is the destroyer of worldly bonds. By your grace, I have been freed from the ocean of worldly existence.

हिन्दी

राजा ने कहा: हे भगवन्, आपकी दृष्टि संसार बंधन की नाशक है। आपकी कृपा से मैं संसार सागर से उबर गया हूँ।

3

देवदूत उवाच | इत्युक्त्वासौ ततो राजा विस्मयोत्फुल्ललोचनः | उवाच वचनं मां तु मधुर श्लक्ष्णया गिरा || ३ ||

devadūta uvāca | ityuktvāsau tato rājā vismayotphullalocanaḥ | uvāca vacanaṃ māṃ tu madhura ślakṣṇayā girā || 3 ||

English

The celestial messenger said: Having said this, the king, with eyes wide open in wonder, spoke to me with sweet and gentle words.

हिन्दी

देवदूत ने कहा: ऐसा कहकर, राजा ने आश्चर्य से भरी आँखों से मुझसे मधुर और कोमल वचन कहे।

4

राजोवाचदेवदूत नमस्तुभ्यं कुशलं चास्तु ते विभोसतां साप्तपदं मैत्रमित्युक्तं तत्त्वया कृतम् || ४ ||

rājovācadevadūta namastubhyaṃ kuśalaṃ cāstu te vibhosatāṃ sāptapadaṃ maitramityuktaṃ tattvayā kṛtam || 4 ||

English

The king said: O divine messenger, I bow to you. May you be well. May your friendship last for seven steps. This has been said by you.

हिन्दी

राजा ने कहा: हे देवदूत, मैं तुम्हें प्रणाम करता हूँ। तुम्हारा कल्याण हो। तुम्हारी मित्रता सात कदमों तक रहे। यह तुमने कहा है।

5

इदानीं गच्छ भद्रं ते देवराजनिवेशनम् | अनेन श्रवणेनाहं निर्वृतो मुदितोऽपि च || ५ ||

idānīṃ gaccha bhadraṃ te devarājaniveśanam | anena śravaṇenāhaṃ nirvṛto mudito'pi ca || 5 ||

English

Now go, may you be blessed, to the abode of the king of the gods. By this listening, I am satisfied and delighted.

हिन्दी

अब जाओ, तुम्हारा कल्याण हो, देवराज के निवास पर। इस श्रवण से मैं संतुष्ट और प्रसन्न हूँ।

6

श्रुतार्थं चिन्तयन्नत्र स्थास्यामि विगतज्वरः | इत्युक्तोऽहं ततो भद्रे परं विस्मयमागतः || ६ ||

śrutārthaṃ cintayannatra sthāsyāmi vigatajvaraḥ | ityukto'haṃ tato bhadre paraṃ vismayamāgataḥ || 6 ||

English

Reflecting on the meaning of what I have heard, I will stay here free from fever. Having been told thus, O blessed one, I have attained great wonder.

हिन्दी

जो मैंने सुना है, उसके अर्थ पर विचार करते हुए मैं यहाँ ज्वर मुक्त होकर रहूँगा | ऐसा कहकर मैं तुम्हारे पास आया हूँ, हे भद्रे, मुझे बड़ा आश्चर्य हुआ है |

7

न श्रुतं पूर्वमेवैतज्प्तानसारं श्रुतं मया | तेनैव मुदितश्चान्तः पीतामृत इवाधुना || ७ ||

na śrutaṃ pūrvamevaitajjñātanasāraṃ śrutaṃ mayā | tenaiva muditaścāntaḥ pītāmṛta ivādhunā || 7 ||

English

I have not heard this essence of knowledge before. By hearing it now, I am delighted within, as if I have drunk nectar.

हिन्दी

मैंने पहले इस ज्ञान का सार नहीं सुना था | इसे सुनकर मैं अंदर से प्रसन्न हूँ, मानो मैंने अमृत पी लिया हो |

8

ततो वाल्मीकिमापृच्छय आगतोऽस्मि त्वदन्तिके | एतत्ते सर्वमाख्यातं त्वया पृष्टं ममानघे | इतः परं गमिष्यामि शक्रस्य सदनं प्रति || ८ ||

tato vālmīkimāpṛcchaya āgato'smi tvadantike | etatte sarvamākhyātaṃ tvayā pṛṣṭaṃ mamānaghe | itaḥ paraṃ gamiṣyāmi śakrasya sadanaṃ prati || 8 ||

English

Then, having asked Valmiki, I have come to your presence. All that you have asked me, O sinless one, has been told to you. From here, I will go to the abode of Indra.

हिन्दी

तब, वाल्मीकि से पूछकर मैं तुम्हारे पास आया हूँ | हे निष्पाप, तुमने जो पूछा था, वह सब मैंने तुम्हें बता दिया है | अब मैं इंद्र के घर जाऊँगा |

9

अप्सरा उवाच | नमोऽस्तु ते महाभाग देवदूत त्वया मम | श्रावितादर्थविज्ञानात्परां निर्वृतिमागता || ९ ||

apsarā uvāca | namo'stu te mahābhāga devadūta tvayā mama | śrāvitādarśavijñānātparāṃ nirvṛtimāgatā || 9 ||

English

The Apsara said: Salutations to you, O fortunate one, O messenger of the gods. By the knowledge of the meaning of the sound heard from you, I have attained great satisfaction.

हिन्दी

अप्सरा ने कहा: तुम्हारे चरणों में प्रणाम, हे भाग्यवान, हे देवदूत | तुमसे सुने गए अर्थ के ज्ञान से मुझे बड़ी संतुष्टि मिली है |

10

कृतार्था वीतशोकास्मि स्थास्यामि विगतज्वरा | इदानीं गच्छ भद्रं ते यथेच्छं शक्रसंनिधौ || १० ||

kṛtārthā vītaśokāsmi sthāsyāmi vigatajvarā | idānīṃ gaccha bhadraṃ te yathecchaṃ śakrasannidhau || 10 ||

English

I am fulfilled and free from sorrow. I will stay here free from fever. Now go, may it be well with you, as you wish, to the presence of Indra.

हिन्दी

मैं संतुष्ट और शोकमुक्त हूँ | मैं यहाँ ज्वर मुक्त होकर रहूँगी | अब जाओ, तुम्हारा कल्याण हो, जैसे तुम चाहो, इंद्र के पास |

11

अग्निवेश्य उवाच । ततः सा सुरुचिः श्रेष्ठा तमेवार्थमचिन्तयत् । स्थिता सा हिमवत्पृष्ठे समीपे गन्धमादने || ११ ||

agniveśya uvāca | tataḥ sā suruciḥ śreṣṭhā tamevārthamacintayat | sthitā sā himavatpṛṣṭhe samīpe gandhamādane || 11 ||

English

Agni Veshya said: Then, the best Suruchi thought about that very purpose. She was situated on the peak of the Himalayas, near Gandhamadana.

हिन्दी

अग्निवेश्य ने कहा: तब, श्रेष्ठ सुरुचि ने उसी उद्देश्य पर विचार किया। वह हिमालय के शिखर पर, गन्धमादन के पास स्थित थी।

12

कच्चिदेतच्छ्रुतं पुत्र वसिष्ठस्योपदेशनम् । तत्सर्वमवधार्याथ यथेच्छसि तथा कुरु || १२ ||

kaccidetacchrutaṃ putra vasiṣṭhasyopadeśanam | tatsarvamavadhāryātha yathecchasi tathā kuru || 12 ||

English

O son, have you heard the teachings of Vasistha? Understanding all that, do as you wish.

हिन्दी

हे पुत्र, क्या तुमने वसिष्ठ के उपदेश सुने हैं? उस सब को समझकर, जैसे तुम चाहो वैसे करो।

13

कारुण्य उवाच । स्मृतिर्वाग्दृष्टिसत्ता च स्वप्ने वन्ध्यासुतेऽजले । मरीचिका यथा तद्वज्ज्ञानात्सांसारिकी स्थितिः || १३ ||

kāruṇya uvāca | smṛtirvāgdṛṣṭisattā ca svapne vandhyāsute'jale | marīcikā yathā tadvajjñānātsāṃsārikī sthitiḥ || 13 ||

English

Karunya said: Memory, speech, sight, and existence are like a mirage in a dream, a barren woman's son, and a waterless cloud. Similarly, the worldly state is an illusion from knowledge.

हिन्दी

कारुण्य ने कहा: स्मृति, वाणी, दृष्टि और अस्तित्व स्वप्न, वंध्या का पुत्र और जलहीन बादल की तरह हैं। इसी प्रकार, ज्ञान से संसारिक स्थिति एक भ्रम है।

14

मम नास्ति कृतेनार्थो नाकृतेनेह कश्चन । यथाप्राप्तेन तिष्ठामि ह्यकर्मणि क आग्रहः || १४ ||

mama nāsti kṛtenārtho nākṛteneha kaścana | yathāprāptena tiṣṭhāmi hyakarmaṇi ka āgrahaḥ || 14 ||

English

I have no purpose in doing or not doing. I remain as I am. What is the attachment in non-action?

हिन्दी

मेरा करने या न करने से कोई उद्देश्य नहीं है। मैं जैसा हूं वैसा ही रहता हूं। न करने में आसक्ति क्या है?

15

अगस्तिरुवाच । इत्युक्त्वा नाम कारुण्य अग्निवेश्यसुतः कृती । प्राप्तकर्मा यथान्यायं काले काले ह्युपाहरत् || १५ ||

agastiruvāca | ityuktvā nāma kāruṇya agniveśyasutaḥ kṛtī | prāptakarmā yathānyāyaṃ kāle kāle hyupāharat || 15 ||

English

Agastya said: Having said this, Karunya, the wise son of Agniveshya, performed his duties appropriately at the right times.

हिन्दी

अगस्त्य ने कहा: ऐसा कहकर, कारुण्य, अग्निवेश्य का बुद्धिमान पुत्र, अपने कर्तव्य को समय पर उचित रूप से निभाता रहा।

16

संदेहोऽत्र न कर्तव्यः सुतीक्ष्ण ज्ञानकर्मणि | संशयाद्भ्रश्यते स्वार्थात्संशयात्मा विनश्यति || १६ ||

sandeho'tra na kartavyaḥ sutīkṣṇa jñānakarmaṇi | saṃśayādbhraśyate svārthātsaṃśayātmā vinaśyati || 16 ||

English

There should be no doubt in knowledge and action, O Sutikshna. From doubt, one falls from one's own purpose; the doubting self perishes.

हिन्दी

ज्ञान और कर्म में कोई संदेह नहीं करना चाहिए, हे सुतीक्ष्ण | संदेह से अपने उद्देश्य से गिर जाता है, संदेह वाला आत्मा नष्ट हो जाता है |

17

एतच्छ्रुत्वा मुनेर्वाक्यमनेकार्थैक्यबोधनम् | नमस्कृत्य गुरुं प्राह अन्तिके विनयान्वितः || १७ ||

etacchrutvā munervākyamanekārthaikyabodhanam | namaskṛtya guruṃ prāha antike vinayānvitaḥ || 17 ||

English

Hearing these words of the sage, which conveyed the unity of various meanings, he bowed to the guru and spoke with humility in his presence.

हिन्दी

ऋषि के इन शब्दों को सुनकर, जो कई अर्थों की एकता को बताते हैं, उसने गुरु को प्रणाम किया और विनम्रता से उनके समक्ष बोला |

18

सुतीक्ष्ण उवाच | नष्टमज्ञानतत्कार्यं प्राप्तं ज्ञानमनुत्तमम् | साक्षिणि स्फुरिताभासे ध्रुवे दीप इव क्रियाः || १८ ||

sutīkṣṇa uvāca | naṣṭamajñānatatkāryaṃ prāptaṃ jñānamanuttamam | sākṣiṇi sphuritābhāse dhruve dīpa iva kriyāḥ || 18 ||

English

Sutikshna said: The effects of ignorance are destroyed, and supreme knowledge is attained. Actions shine like a steady lamp in the witnessing consciousness.

हिन्दी

सुतीक्ष्ण ने कहा: अज्ञान के परिणाम नष्ट हो गए हैं, और अनुत्तम ज्ञान प्राप्त हुआ है | क्रियाएँ साक्षी चेतना में स्थिर दीपक की तरह चमकती हैं |

19

सति यस्मिन्प्रवर्तन्ते वित्तेहाः स्पन्दपूर्विकाः | कटकाङ्गदकेयूरनूपुरैरिव काञ्चनम् || १९ ||

sati yasminpravartante vittehāḥ spandapūrvikāḥ | kaṭakāṅgadakeyūranūpurairiva kāñcanam || 19 ||

English

In the presence of which, desires vibrate like bracelets, armlets, and anklets made of gold.

हिन्दी

जिसके समक्ष, इच्छाएँ सोने के कंगन, बाजूबंद और पायजेब की तरह काँपती हैं |

20

पयसीव तरङ्गाली यस्मात्स्फुरति दृश्यभूः | तदेवेदं जगत्सर्वं पूर्णे पूर्णं व्यवस्थितम् || २० ||

payasīva tarangālī yasmātsphurati dṛśyabhūḥ | tadevedaṃ jagatsarvaṃ pūrṇe pūrṇaṃ vyavasthitam || 20 ||

English

Just as waves arise from water, the entire visible world arises from that complete reality.

हिन्दी

जैसे लहरें जल से उठती हैं, वैसे ही पूर्ण वास्तविकता से सारा दृश्य जगत उत्पन्न होता है |

21

यथाप्राप्तोऽनुवर्तामि को लङ्घयति सद्वचः| भगवंस्त्वत्प्रसादेन ज्ञातज्ञेयोऽस्मि संस्थितः || २१ ||

yathāprāpto'nuvartāmi ko laṅghayati sadvacaḥ| bhagavaṃstvatprasādena jñātajñeyo'smi saṃsthitaḥ || 21 ||

English

I follow as I have received, who transgresses the good words? By your grace, O Lord, I am established, having known the knowable.

हिन्दी

मैं जैसे प्राप्त हुआ हूँ वैसे ही अनुसरण करता हूँ, कौन सत्य वचन को लंघन करता है? हे भगवन्, आपकी कृपा से मैं ज्ञात ज्ञेय होकर स्थित हूँ।

22

कृतार्थोऽहं नमस्तेऽस्तु दण्डवत्पतितो भुवि| गुरोरुत्तीर्णता केन शिष्याणामस्ति कर्मणा || २२ ||

kṛtārtho'haṃ namaste'stu daṇḍavatpatito bhuvi| guroruttīrṇatā kena śiṣyāṇāmasti karmaṇā || 22 ||

English

I am fulfilled, salutations to you, I fall prostrate on the ground. By what action of the disciples is the elevation of the guru achieved?

हिन्दी

मैं कृतार्थ हूँ, आपको नमस्कार है, मैं धरती पर दण्डवत प्रणाम करता हूँ। गुरु की उत्तीर्णता शिष्यों के किस कर्म से होती है?

23

कायवाङ्मनसा तस्माच्छिष्यैरात्मनिवेदनम्| गुरोरुत्तीर्णता सैव नान्या केनापि कर्मणा || २३ ||

kāyavāṅmanasā tasmācchīṣyairātmanivedanam| guroruttīrṇatā saiva nānyā kenāpi karmaṇā || 23 ||

English

Therefore, the disciples should offer themselves with body, speech, and mind. That alone is the elevation of the guru, not by any other action.

हिन्दी

इसलिए, शिष्यों को शरीर, वाणी और मन से स्वयं को समर्पित करना चाहिए। वही गुरु की उत्तीर्णता है, किसी अन्य कर्म से नहीं।

24

स्वामिंस्तव प्रसादेन उत्तीर्णोऽहं भवाम्बुधेः| आपूरितजगज्जालं स्थितोस्मि गतसंशयः || २४ ||

svāmiṃstava prasādena uttīrṇo'haṃ bhavāmbudheḥ| āpūritajagajjālaṃ sthitosmi gatasaṃśayaḥ || 24 ||

English

By your grace, O Lord, I am elevated from the ocean of existence. I am established, free from doubts, in the world filled with the web of existence.

हिन्दी

आपकी कृपा से, हे स्वामी, मैं अस्तित्व के सागर से उत्तीर्ण हूँ। मैं संशयरहित होकर अस्तित्व के जाल से भरे जगत में स्थित हूँ।

25

यत्सर्वं खल्विदं ब्रह्म तज्जलानिति च स्फुटम्| श्रुत्वा ह्युदीर्यते साम्नि तस्मै ब्रह्मात्मने नमः || २५ ||

yatsarvaṃ khalvidam brahma tajjalāniti ca sphuṭam| śrutvā hyudīryate sāmni tasmai brahmātmane namaḥ || 25 ||

English

All this is indeed Brahman, and that is clearly the web. Having heard this, one is uplifted in the Sama Veda. Salutations to that Brahman, the Self.

हिन्दी

यह सब कुछ वास्तव में ब्रह्म है, और वह स्पष्ट रूप से जाल है। इसे सुनकर, वह सामवेद में उत्थान पाता है। उस ब्रह्म, आत्मा को नमस्कार।

26

ब्रह्मानन्दं परमसुखदं केवलं ज्ञानमूर्तिं द्वन्द्वातीतं गगनसदृशं तत्त्वमस्यादिलक्ष्यम् | एकं नित्यं विमलमचलं सर्वधीसाक्षिभूतं भावातीतं त्रिगुणरहितं श्रीवसिष्ठं नताःस्मः || २६ ||

brahmānandaṃ paramasukhadaṃ kevalaṃ jñānamūrtiṃ dvandvātītaṃ gaganasadṛśaṃ tattvamasyādilakṣyam | ekaṃ nityaṃ vimalamacalaṃ sarvadhīsākṣibhūtaṃ bhāvātītaṃ triguṇarahitaṃ śrīvasiṣṭhaṃ natāḥsmaḥ || 26 ||

English

We bow to Śrī Vasistha, who is the bliss of Brahman, the supreme happiness, the embodiment of pure knowledge, beyond duality, like the sky, the ultimate reality, one, eternal, pure, unmoving, the witness of all thoughts, beyond all states, and devoid of the three gunas.

हिन्दी

हम श्री वसिष्ठ को प्रणाम करते हैं, जो ब्रह्मानन्द, परम सुख, ज्ञान की मूर्ति, द्वंद्वातीत, आकाश के समान, तत्त्व का लक्ष्य, एक, नित्य, निर्मल, अचल, सभी विचारों के साक्षी, भावातीत और त्रिगुण रहित हैं।

27

अ इत्यार्षे श्रीवासिष्ठमहारामायणे वाल्मीकीये देवदूतोक्ते मोक्षोपायेषु निर्वाणप्रकरणे उत्तरार्धे बालकाण्डे || २७ ||

a ityārṣe śrīvāsiṣṭhamahārāmāyaṇe vālmīkīye devadūtokte mokṣopāyeṣu nirvāṇaprakaraṇe uttarārdhe bālakāṇḍe || 27 ||

English

Thus ends the section on the means of liberation in the Uttara Kanda of the great Ramayana composed by Valmiki, as narrated by the divine messenger, in the tradition of Śrī Vasistha.

हिन्दी

इस प्रकार वाल्मीकि द्वारा रचित श्री वसिष्ठ महारामायण के उत्तर काण्ड में देवदूत द्वारा कहे गए मोक्ष के उपायों का निर्वाण प्रकरण समाप्त होता है।

← Chapter 215