योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa II, Chapter 192निर्वाण प्रकरण · सर्ग १९२

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 192 — 22 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 192 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

17.192.1

श्रीराम उवाच । अहो नु सुचिरं कालं संभ्रान्ता वयमन्तरे । अपरिज्ञातमात्रेण संसारपरमाम्बरे ॥ १ ॥

śrīrāma uvāca | aho nu suciraṃ kālaṃ saṃbhrāntā vayamantare | aparijñātamātreṇa saṃsāraparamāmbare || 1 ||

Sri Rama said: Alas, for a very long time, we have been bewildered in this vast expanse of the world, which is unknown.

श्री राम ने कहा: अहो, बहुत लंबे समय तक, हम इस अज्ञात विशाल संसार में भटकते रहे हैं।

27.192.2

बुद्धे यावदियं नाम जगद्भ्रान्तिर्न किंचन । न चाभून्न च वास्तीयं न च नाम भविष्यति ॥ २ ॥

budhe yāvadiyaṃ nāma jagadbhrāntirna kiṃcana | na cābhūnna ca vāstīyaṃ na ca nāma bhaviṣyati || 2 ||

In the intellect, as long as this world is considered an illusion, it is nothing. It neither existed in the past, nor does it exist now, nor will it exist in the future.

बुद्धि में, जब तक यह संसार भ्रांति माना जाता है, यह कुछ नहीं है। यह न तो भूतकाल में था, न ही वर्तमान में है, और न ही भविष्य में होगा।

37.192.3

सर्वं शान्तं निरालम्बं विज्ञानं केवलं स्थितम् । अनन्तं चिद्धनं व्योम नीरागमपकल्पनम् ॥ ३ ॥

sarvaṃ śāntaṃ nirālambaṃ vijñānaṃ kevalaṃ sthitam | anantaṃ ciddhanaṃ vyoma nīrāgamapakalpanam || 3 ||

Everything is peaceful, without support, pure consciousness alone exists. It is infinite, the wealth of consciousness, the sky, beyond imagination.

सब कुछ शांत है, बिना आधार के, केवल चेतना ही विद्यमान है। यह अनंत है, चेतना का धन, आकाश, कल्पना से परे है।

47.192.4

परमाकाशमेवेदमपरिज्ञातमात्रकम् । संसारतामिवास्माकं गतं चित्रमहो नु भोः ॥ ४ ॥

paramākāśamevedamaparijñātamātrakam | saṃsāratāmivāsmākaṃ gataṃ citramaho nu bhoḥ || 4 ||

This is indeed the supreme sky, only unknown. It has strangely become our worldly existence. Alas, how wonderful!

यह वास्तव में परम आकाश है, केवल अज्ञात। यह अजीब तरीके से हमारे संसार का रूप ले चुका है। अहो, कितना अद्भुत!

57.192.5

इत्थं द्वैतमिदं भातमिमे लोका इमेऽद्रयः । परमाकाशमित्यच्छमेवानच्छमिव स्थितम् ॥ ५ ॥

itthaṃ dvaitamidaṃ bhātamime lokā ime'drayaḥ | paramākāśamityacchamevānacchamiva sthitam || 5 ||

Thus, this duality appears as these worlds and these mountains. The supreme sky is said to be unsupported, as if unsupported.

इस प्रकार, यह द्वैत इन लोकों और इन पर्वतों के रूप में प्रकट होता है। परम आकाश को बिना आधार के, जैसे बिना आधार के, कहा जाता है।

67.192.6

सर्गादौ परलोकादौ स्वप्नादौ कल्पनादिके । चिदेव चेत्यवद्भाति कुतोऽन्या किल दृश्यधीः ॥ ६ ॥

sargādau paralokādau svapnādau kalpanādike | cideva cetyavadbhāti kuto'nyā kila dṛśyadhīḥ || 6 ||

In creation, in the afterworld, in dreams, and in imagination, only consciousness appears as the object of perception; how can there be any other perception of the seen?

सृष्टि में, परलोक में, स्वप्न में और कल्पना में, केवल चेतना ही दृश्य के रूप में प्रकट होती है; दृश्य की किसी अन्य धारणा कैसे हो सकती है?

77.192.7

स्वर्गे वा नरके वापि स्थितोऽस्मीति मतिर्यदि । तत्तस्या नरकस्यान्तो दृश्यं संविन्मयात्मकम् ॥ ७ ॥

svarge vā narake vāpi sthito'smīti matiryadi | tattasyā narakasyānto dṛśyaṃ saṃvinmayātmakam || 7 ||

If one thinks, 'I am in heaven or in hell,' then that is the end of that hell; the seen is of the nature of consciousness.

यदि कोई सोचता है, 'मैं स्वर्ग में हूँ या नरक में,' तो उसका नरक समाप्त हो जाता है; दृश्य चेतना के स्वभाव का है।

87.192.8

नेदं दृश्यं न च द्रष्टा न सर्गो न जगन्न चित् । न जाग्रत्स्वप्नसिद्धादि किमपीदं तदप्यसत् ॥ ८ ॥

nedaṃ dṛśyaṃ na ca draṣṭā na sargo na jagann na cit | na jāgratsvapnasiddhādi kimapīdaṃ tadapyasat || 8 ||

This is not the seen, nor the seer, nor creation, nor the world, nor consciousness; nor is it anything established in the waking or dream states; all this is also unreal.

यह न दृश्य है, न द्रष्टा, न सृष्टि, न जगत्, न चेतना; न ही यह जाग्रत् या स्वप्न अवस्था में स्थापित कोई भी चीज है; यह सब कुछ असत् है।

97.192.9

कुतोऽस्याः संभवो भ्रान्तेरिति चेद्दृश्यते मुने । तदेतदपि नो युक्तं भ्रान्त्यभावानुभूतितः ॥ ९ ॥

kuto'syāḥ saṃbhavo bhrānteriti ceddṛśyate mune | tadetadapi no yuktaṃ bhrāntyabhāvānubhūtitḥ || 9 ||

If it is said, 'How can there be the occurrence of delusion?' O sage, then this too is not appropriate, due to the experience of the absence of delusion.

यदि कहा जाता है, 'भ्रांति का होना कैसे हो सकता है?' हे मुनि, तो यह भी उचित नहीं है, भ्रांति के अभाव के अनुभव के कारण।

107.192.10

भ्रान्तिर्न संभवत्येव निर्विकारे ज्ञतापदे । यत्त्विदं भ्रान्तिताज्ञानं तत्तदेवेतरन्न तत् ॥ १० ॥

bhrāntirna saṃbhavatyeva nirvikāre jñatāpade | yattvidaṃ bhrāntitājñānaṃ tattadevetaranna tat || 10 ||

Delusion cannot indeed occur in the unchanging knower. That which is known as delusion is indeed that itself, not something else.

भ्रांति निश्चय ही अपरिवर्तनशील ज्ञाता में नहीं हो सकती। जो भ्रांति के रूप में जाना जाता है, वह वही है, कोई और नहीं।

117.192.11

निरन्तरे निराद्यन्ते व्योम्नि शैलोदरेऽथवा । कुतोऽन्यताकल्पकं स्याज्ज्ञपदे चाविकारिणि ॥ ११ ॥

nirantare nirādyante vyomni śailodare'thavā | kuto'nyatākalpakaṃ syājjñapade cāvikāriṇi || 11 ||

In the endless sky or in the depths of mountains, how can there be any change in the unchanging principle of knowledge?

अनन्त आकाश या पर्वतों के गर्भ में, ज्ञान के अपरिवर्तनशील सिद्धांत में किस प्रकार कोई परिवर्तन हो सकता है?

127.192.12

मिथ्यैवानुभवो भ्रान्तेः स्वप्ने स्वमरणोपमः । यदनालोकनं नाम शाम्यतीदं विलोकनात् ॥ १२ ॥

mithyaivānubhavo bhrānteḥ svapne svamarṇopamaḥ | yadanālokanaṃ nāma śāmyatīdaṃ vilokanāt || 12 ||

The experience of illusion is false, like dreaming of one's own death. That which is not seen is pacified by seeing.

भ्रम का अनुभव मिथ्या है, जैसे स्वप्न में अपनी मृत्यु देखना। जो नहीं देखा जाता, वह देखने से शांत हो जाता है।

137.192.13

मृगतृष्णाम्बुगन्धर्वनगरद्वीन्दुविभ्रमः । तथाऽविद्याभ्रमश्चायं विचारान्नोपलभ्यते ॥ १३ ॥

mṛgatṛṣṇāmbugandharvanagaradvīnduvibhramaḥ | tathā'vidyābhraṃścāyaṃ vicārānnaopalabhyate || 13 ||

The illusion of a mirage, water in the desert, a celestial city, and a double moon, as well as the delusion of ignorance, are not perceived through inquiry.

मृगतृष्णा, मरुभूमि में पानी, दिव्य नगर, और द्वितीय चंद्रमा का भ्रम, साथ ही अज्ञान का भ्रम, विचार से नहीं देखा जाता।

147.192.14

बालवेतालवद्भ्रान्तिर्न विद्या जाग्रगापि हि । अविचारेण संरूढा विचारेणोपशाम्यति ॥ १४ ॥

bālavetālavadbhrāntirna vidyā jāgragāpi hi | avicāreṇa saṃrūḍhā vicāreṇopaśāmyati || 14 ||

The delusion, like that of a child possessed by a ghost, is not knowledge, even in the waking state. Established without inquiry, it is pacified by inquiry.

बच्चे के समान भूत से ग्रस्त भ्रम, जाग्रत अवस्था में भी ज्ञान नहीं है। विचार के बिना स्थापित, यह विचार से शांत हो जाता है।

157.192.15

कुत आसीदिति मुने नात्र प्रश्नो विराजते । सत एव विचारेण लाभो भवति नासतः ॥ १५ ॥

kuta āsīditi mune nātra praśno virājate | sat eva vicāreṇa lābho bhavati nāsataḥ || 15 ||

O sage, the question 'How did it come to be?' does not shine here. The gain comes from the inquiry into what exists, not from what does not exist.

हे मुनि, यहाँ 'यह कैसे हुआ?' प्रश्न चमकता नहीं है। लाभ उससे होता है जो है, न कि उससे जो नहीं है।

167.192.16

प्रामाणिकविचारेण प्रेक्षितं यन्न लभ्यते । तदेतदसदेवादि तत्तर्ह्यनुभवो भ्रमः ॥ १६ ॥

prāmāṇikavicāreṇa prekṣitaṃ yanna labhyate | tadetadasadevādi tattarhyanubhavo bhramaḥ || 16 ||

Whatever is not perceived through valid reasoning is indeed non-existent from the beginning; therefore, that experience is an illusion.

जो कुछ भी प्रामाणिक विचार से नहीं दिखाई देता, वह आदि से ही असत् है; इसलिए, उस अनुभव को भ्रम कहा जाता है।

177.192.17

यन्नास्तीति परिच्छिन्नं प्रमाणैः सुविचारितम् । खपुष्पशशशृङ्गाभं तत्कथं लभ्यते सतः ॥ १७ ॥

yannāstīti paricchinnnaṃ pramāṇaiḥ suvicāritam | khapuṣpaśaśaśṛṅgābhaṃ tatkathaṃ labhyate sataḥ || 17 ||

That which is determined to be non-existent through careful consideration of evidence, how can it be obtained as real, like the horns of a hare or flowers in the sky?

जो कुछ भी प्रमाणों के सुविचार से असत् पाया जाता है, वह खपुष्प (आकाश के फूल) या शशशृंग (खरगोश के सींग) की तरह वास्तविक कैसे प्राप्त हो सकता है?

187.192.18

सर्वतः प्रेक्ष्यमाणोऽपि यः कुतश्चिन्न लभ्यते । तस्य स्यात्कीदृशी सत्ता वन्ध्यातनयरूपिणः ॥ १८ ॥

sarvataḥ prekṣyamāṇo'pi yaḥ kutaścinnna labhyate | tasya syātkīdṛśī sattā vandhyātanayarūpiṇaḥ || 18 ||

Even if something is seen everywhere, if it cannot be obtained from anywhere, what kind of existence does it have, like the son of a barren woman?

यदि कोई चीज़ हर जगह दिखाई देती है, लेकिन कहीं से भी प्राप्त नहीं होती, तो उसकी कैसी अस्तित्व है, जैसे वंध्या का पुत्र?

197.192.19

भ्रान्तिर्न संभवत्येव तस्मात्काचित्कदाचन । निरावरणविज्ञानघनमेवेदमाततम् ॥ १९ ॥

bhrāntirna saṃbhavatyeva tasmātkācitkadācana | nirāvaraṇavijñānaghanamevedamātatam || 19 ||

Therefore, delusion never arises at any time; this is indeed the dense, unobstructed knowledge.

इसलिए, भ्रम कभी भी उत्पन्न नहीं होता; यह वास्तव में घनीभूत, अवरोधरहित ज्ञान है।

207.192.20

यत्किंचिज्जगदद्यात्र भातीदं परमेव तत् । परं परे परापूर्णे पूर्णमेवावतिष्ठते ॥ २० ॥

yatkiṃcijjagadadyātra bhātīdaṃ parameva tat | paraṃ pare parāpūrṇe pūrṇamevāvatiṣṭhate || 20 ||

Whatever exists in this world appears as the Supreme; the Supreme, being fully complete, abides in the fully complete.

जो कुछ भी इस जगत में है, वह परम के रूप में प्रकट होता है; परम, जो पूर्णतः पूर्ण है, पूर्ण में ही निवास करता है।

217.192.21

न भातं न च नाभातमिह किंचित्कदाचन । इदमित्थं स्थितं स्वच्छं शान्तमेव जगद्वपुः ॥ २१ ॥

na bhātaṃ na ca nābhātamiha kiṃcitkadācana | idamitthaṃ sthitaṃ svacchaṃ śāntameva jagadvapuḥ || 21 ||

Neither there is appearance nor non-appearance here ever | This world is thus established, pure, and peaceful || 21 ||

यहाँ कभी भी न प्रकट होता है न अप्रकट | यह जगत् इस प्रकार स्थित है, स्वच्छ और शान्त || २१ ||

227.192.22

अजममरमहार्यमार्यजुष्टं परमविकारि निरामयं समन्तात् । पदमहमुदितं ततं हि शुद्धं निरहमनेकमथाद्वयं विकासि ॥ २२ ॥

ajamamaramahāryamāryajuṣṭaṃ paramavikāri nirāmayaṃ samantāt | padamahamuditaṃ tataṃ hi śuddhaṃ nirahamanekamathādvayaṃ vikāsi || 22 ||

The unborn, immortal, supreme, noble, praised by the noble, supremely transforming, free from disease, all-pervading | The self-arisen, pervading, pure, non-ego, non-dual, blossoming || 22 ||

अजन्मा, अमर, परम, आर्य, आर्यों द्वारा प्रशंसित, परम परिवर्तनशील, रोगमुक्त, सर्वव्यापी | स्वयं उत्पन्न, व्यापक, शुद्ध, अहंकार रहित, अद्वैत, विकसित || २२ ||