Mumukṣu मुमुक्षु

Chapter 1 — 45 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

वाल्मीकिरुवाच इति नादेन महता वचस्युक्ते सभागतैः राममग्रगतं प्रीत्या विश्वामित्रोऽभ्यभाषत || १ ||

vālmīkiruvāca iti nādena mahatā vacasyukte sabhāgataiḥ rāmamagragataṃ prītyā viśvāmitro'bhyabhāṣata || 1 ||

English

Valmiki said: When the people gathered in the assembly had said this loudly, Vishvamitra lovingly spoke to Rama, who sat in front of him.

हिन्दी

वाल्मीकि ने कहा: सभा में बैठे लोगों ने जब यह बात ज़ोर से कही, तो विश्वामित्र ने प्रेम से राम से बात की, जो उनके सामने बैठे थे।

2

न राघव तवास्त्यन्यज्ज्ञेयं ज्ञानवतां वर स्वयैव सूक्ष्मया बुद्ध्या सर्वं विज्ञातवानसि || २ ||

na rāghava tavāstyanyajjñeyaṃ jñānavatāṃ vara svayaiva sūkṣmayā buddhyā sarvaṃ vijñātavānasi || 2 ||

English

Raghava, there is nothing else left for you to know, best of the wise. With your own subtle mind you have already understood everything yourself.

हिन्दी

हे राघव, तुम्हारे लिए अब जानने को कुछ और शेष नहीं है, हे ज्ञानियों में श्रेष्ठ। तुमने अपनी सूक्ष्म बुद्धि से स्वयं ही सब कुछ जान लिया है।

3

केवलं मार्जनामात्रं मनागेवोपयुज्यते स्वभावविमले नित्यं स्वबुद्धिमुकुरे तव || ३ ||

kevalaṃ mārjanāmātraṃ manāgevopayujyate svabhāvavimale nityaṃ svabuddhimukure tava || 3 ||

English

Only a small wiping is needed - just a little - for the mirror of your mind, which by its own nature is always spotless.

हिन्दी

केवल थोड़ा सा पोंछना ही चाहिए - बस थोड़ा सा - तुम्हारी बुद्धि रूपी दर्पण के लिए, जो अपने स्वभाव से सदा निर्मल है।

4

भगवद्व्यासपुत्रस्य शुकस्येव मतिस्तव विश्रान्तिमात्रमेवान्तर्ज्ञातज्ञेयापेक्षते || ४ ||

bhagavadvyāsaputrasya śukasyeva matistava viśrāntimātramevāntarjñātajñeyāpekṣate || 4 ||

English

Your mind, like that of Shuka, the son of the blessed Vyasa, has already known within itself what there was to know - now it needs only rest.

हिन्दी

तुम्हारा मन, भगवान व्यास के पुत्र शुक के मन की तरह, भीतर ही जानने योग्य को जान चुका है - अब उसे केवल विश्राम चाहिए।

5

श्रीराम उवाचभगवद्व्यासपुत्रस्य शुकस्य भगवन्कथम्ज्ञेयेऽप्यादौ न विश्रान्तं विश्रान्तं च धिया पुनः || ५ ||

śrīrāma uvācabhagavadvyāsaputrasya śukasya bhagavankathamjñeye'pyādau na viśrāntaṃ viśrāntaṃ ca dhiyā punaḥ || 5 ||

English

Rama said: Venerable one, how is it that the mind of the blessed Vyasa's son Shuka, even after knowing what was to be known, did not find rest at first, and only found rest afterward, through thought?

हिन्दी

श्रीराम ने कहा: हे भगवन, यह कैसे हुआ कि भगवान व्यास के पुत्र शुक का मन, जानने योग्य को जान लेने पर भी, पहले शांत नहीं हुआ, और फिर बुद्धि से सोच-विचार करने पर शांत हुआ?

6

विश्वामित्र उवाच | आत्मोदन्तसमं राम कथ्यमानमिदं मया | श्रृणु व्यासात्मजोदन्तं जन्मनामन्तकारणम् || ६ ||

viśvāmitra uvāca | ātmoudantasamaṃ rāma kathyamānamidaṃ mayā | śṛṇu vyāsātmajoudantaṃ janmanāmantakāraṇam || 6 ||

English

Vishvamitra said: Rama, what I am about to tell you is just like your own story. Listen to the story of Vyasa's son, which is the cause that ends birth after birth.

हिन्दी

विश्वामित्र ने कहा: हे राम, जो मैं अब कहने जा रहा हूँ, वह ठीक तुम्हारी अपनी कहानी जैसा है। व्यास के पुत्र की वह कथा सुनो, जो जन्म-जन्म के अंत का कारण है।

7

योऽयमञ्जनशैलाभो निविष्टो हेमविष्टरे | पार्श्वे तव पितुर्व्यासो भगवान्भास्करद्युतिः || ७ ||

yo'yamañjanaśailābho niviṣṭo hemaviṣṭare | pārśve tava pituḥvyāso bhagavānbhāskaradyutiḥ || 7 ||

English

This one here, dark like a mountain of black collyrium, seated on a golden seat beside your father, is the blessed Vyasa, shining like the sun.

हिन्दी

यह जो यहाँ बैठे हैं, काजल के पहाड़ जैसे श्याम, सोने के आसन पर, तुम्हारे पिता के पास - यही भगवान व्यास हैं, सूर्य के समान तेजस्वी।

8

अस्याभूदिन्दुवदनस्तनयो नयकोविदः | शुको नाम महाप्राज्ञो यज्ञो मूर्त्येव सुस्थितः || ८ ||

asyābhūdinduvadanastanayo nayakovidaḥ | śuko nāma mahāprājño yajño mūrtyeva susthitaḥ || 8 ||

English

He had a son with a face like the moon, wise in right conduct, named Shuka - a man of great wisdom, as steady and pure as if the sacrifice itself had taken a body.

हिन्दी

उनका एक पुत्र था, जिसका मुख चाँद जैसा था, जो नीति में निपुण था, नाम शुक - महाबुद्धिमान, मानो यज्ञ ने स्वयं शरीर धारण कर लिया हो, इतना स्थिर और शुद्ध।

9

प्रविचारयतो लोकयात्रामलमिमां हृदि | तवेव किल तस्यापि विवेक उद्भूदयम् || ९ ||

pravicārayato lokayātrāmalamimāṃ hṛdi | taveva kila tasyāpi viveka udbhūdayam || 9 ||

English

As he reflected deeply in his heart on this course of worldly life, the very discernment that had arisen in you arose in him too.

हिन्दी

जब उसने अपने हृदय में संसार की इस गति पर गहराई से विचार किया, तो उसमें भी वैसा ही विवेक जागा जैसा तुममें जागा था।

10

तेनासौ स्वविवेकेन स्वयमेव महामनाः | प्रविचार्य चिरं चारु यत्सत्यं तदवाप्तवान् || १० ||

tenāsau svavivekena svayameva mahāmanāḥ | pravicārya ciraṃ cāru yatsatyaṃ tadavāptavān || 10 ||

English

By his own discernment, that great-hearted one reflected long and carefully by himself, and he attained what is true.

हिन्दी

अपने ही विवेक से, वह महान हृदय वाला व्यक्ति स्वयं देर तक भली प्रकार विचार करके, जो सत्य है उसे पा गया।

11

स्वयं प्राप्ते परे वस्तुन्यविश्रान्तमनाः स्थितः | इदं वस्त्विति विश्वासं नासावात्मन्युपाययौ || ११ ||

swayaṃ prāpte pare vastunyaviśrāntamanāḥ sthitaḥ | idaṃ vastviti viśvāsaṃ nāsāvātmanyupāyayau || 11 ||

English

Even though he himself had reached the highest reality, his mind stayed restless; within himself he never came to the certainty, 'This is it.'

हिन्दी

यद्यपि उसने स्वयं परम तत्त्व को पा लिया था, फिर भी उसका मन अशांत ही रहा; उसे भीतर यह विश्वास नहीं हुआ कि 'यही वह वस्तु है।'

12

केवलं विररामास्य चेतो विगतचापलम् | भोगेभ्यो भूरिभङ्गेभ्यो धाराभ्य इव चातकः || १२ ||

kevalaṃ virarāmāsya ceto vigatacāpalam | bhogebhyo bhūribhaṅgebhyo dhārābhyo iva cātakaḥ || 12 ||

English

Only this happened: his mind, no longer restless, turned away from pleasures that are full of interruptions, just as the chataka bird turns away from running streams.

हिन्दी

बस इतना हुआ कि उसका मन, अब चंचल न रहकर, उन सुखों से मुँह मोड़ बैठा जो बार-बार टूटते हैं - ठीक वैसे ही जैसे चातक पक्षी बहती धाराओं से मुँह मोड़ लेता है।

13

एकदा सोऽमलप्रज्ञो मेरावेकान्तसुस्थितम् | पप्रच्छ पितरं भक्त्या कृष्णद्वैपायनं मुनिम् || १३ ||

ekadā so'malaprajño merāvekāntasusthitam | papraccha pitaraṃ bhaktyā kṛṣṇadvaipāyanaṃ munim || 13 ||

English

One day this man of pure understanding devotedly asked his father, the sage Krishnadvaipayana, who sat alone in a quiet place on Mount Meru.

हिन्दी

एक दिन उस निर्मल बुद्धि वाले शुक ने भक्तिपूर्वक अपने पिता, मुनि कृष्णद्वैपायन (व्यास) से पूछा, जो मेरु पर्वत पर एकांत में शांत बैठे थे।

14

संसाराडम्बरमिदं कथमभ्युत्थितं मुने । कथं च प्रशमं याति कियत्कस्य कदेति वा || १४ ||

saṃsārāḍambaramidaṃ kathamabhyutthitaṃ mune | kathaṃ ca praśamaṃ yāti kiyatkasya kadeti vā || 14 ||

English

Sage, how did this whole show of worldly life come about? And how does it come to an end? How much of it is there, whose is it, and when does it happen?

हिन्दी

हे मुने, यह संसार का यह सारा तमाशा कैसे उठ खड़ा हुआ? और यह कैसे शांत होता है? यह कितना है, किसका है, और कब होता है?

15

इति पृष्टेन मुनिना व्यासेनाखिलमात्मजे । यथावदमलं प्रोक्तं वक्तव्यं विदितात्मना || १५ ||

iti pṛṣṭena muninā vyāsenākhilamātmaje | yathāvadaamalaṃ proktaṃ vaktavyaṃ viditātmanā || 15 ||

English

Asked in this way, the sage Vyasa, who had realized the self, told his son everything that needed to be said, exactly as it was, plainly and clearly.

हिन्दी

इस प्रकार पूछे जाने पर, आत्मज्ञानी मुनि व्यास ने अपने पुत्र को जो कुछ कहने योग्य था, वह सब ठीक-ठीक और साफ़ शब्दों में बता दिया।

16

आऽज्ञासिषं पूर्वमेतदहमित्यथ तत्पितुः| स शुकः शुभया बुद्ध्या न वाक्यं बह्वमन्यत || १६ ||

ā’jñāsiṣaṃ pūrvametadahamityatha tatpituḥ| sa śukaḥ śubhayā buddhyā na vākyaṃ bahvamanyata || 16 ||

English

Shuka thought, 'I already knew this myself before.' So, with his clear and healthy mind, he did not think much of his father's words.

हिन्दी

शुक ने सोचा, 'यह तो मैं पहले से ही जानता था।' इसलिए अपनी निर्मल बुद्धि से उसने अपने पिता की बात को बहुत महत्व नहीं दिया।

17

व्यासोऽपि भगवान्बुद्धवा पुत्राभिप्रायमीदृशम्| प्रत्युवाच पुनः पुत्रं नाहं जानामि तत्त्वतः || १७ ||

vyāso’pi bhagavānbuddhavā putrābhiprāyamīdṛśam| pratyuvāca punaḥ putraṃ nāhaṃ jānāmi tattvataḥ || 17 ||

English

The blessed Vyasa, sensing this attitude in his son, spoke to him again: 'In truth, I myself do not really know this.'

हिन्दी

भगवान व्यास ने भी अपने पुत्र के मन का यह भाव समझकर, फिर से पुत्र से कहा: 'सच तो यह है कि मैं इसे तत्त्व से नहीं जानता।'

18

जनको नाम भूपालो विद्यते वसुधातले| यथावद्वेत्त्यसौ वेद्यं तस्मात्सर्वमवाप्स्यसि || १८ ||

janako nāma bhūpālo vidyate vasudhātale| yathāvadvetti’sau vedyam tasmātsarvamavāpsyasi || 18 ||

English

There is a king named Janaka on this earth; he truly knows what is to be known. Go to him, and you will obtain everything.

हिन्दी

इस पृथ्वी पर जनक नाम का एक राजा है; वह जानने योग्य को ठीक-ठीक जानता है। उसी से तुम्हें सब कुछ प्राप्त होगा।

19

पित्रेत्युक्ते शुकः प्रायात्सुमेरोर्वसुधातले| विदेहनगरीं प्राप जनकेनाभिपालिताम् || १९ ||

pitreti’ukte śukaḥ prāyātsumerorvasudhātale| videhanagarīṃ prāpa janakenābhipālitām || 19 ||

English

When his father had said this, Shuka left Mount Sumeru and went down to the earth. He arrived at the city of Videha, which was ruled by Janaka.

हिन्दी

पिता के यह कहने पर शुक सुमेरु पर्वत से पृथ्वी की ओर चल पड़ा। वह विदेह नगरी में पहुँचा, जिस पर जनक राज करते थे।

20

आवेदितोऽसौ याष्टीकैर्जनकाय महात्मने| द्वारि व्याससुतो राजञ्शुकोऽत्र स्थितवानिति || २० ||

āvedito’sau yāṣṭīkairjanakāya mahātmane| dvāri vyāsasuto rājañśuko’tra sthitavāniti || 20 ||

English

The doorkeepers with their staffs announced him to the great King Janaka: 'O King, Shuka, the son of Vyasa, is standing here at the gate.'

हिन्दी

लाठीधारी द्वारपालों ने महान राजा जनक को सूचना दी: 'हे राजन, व्यास के पुत्र शुक यहाँ द्वार पर खड़े हैं।'

21

जिज्ञासार्थं शुकस्यासावास्तामेवेत्यवज्ञया उक्त्वा बभूव जनकस्तूष्णीं सप्त दिनान्यथ || २१ ||

jijñāsārthaṃ śukasyāsāvāstāmevetyavajñayā uktvā babhūva janakastūṣṇīṃ sapta dinānyatha || 21 ||

English

To test Shuka, Janaka said, as if dismissing him, 'Just let him wait there,' and then Janaka remained silent for seven days.

हिन्दी

शुक की परीक्षा लेने के लिए जनक ने उपेक्षा से कह दिया, 'उसे वहीं ठहरने दो,' और फिर जनक सात दिनों तक चुप रहे।

22

ततः प्रवेशयामास जनकः शुकमङ्गणम् तत्राहानि स सप्तैव तथैवावसदुन्मनाः || २२ ||

tataḥ praveśayāmāsa janakaḥ śukam aṅgaṇam tatrāhāni sa saptaiva tathaivāvasad unmanāḥ || 22 ||

English

Then Janaka had Shuka brought into the courtyard. There too he stayed for another seven days in the same way, his mind unsettled.

हिन्दी

फिर जनक ने शुक को आँगन में बुलवा लिया। वहाँ भी वह सात दिनों तक उसी तरह ठहरा रहा, मन में बेचैन।

23

अथ प्रवेशयामास जनकोऽन्तःपुरं शुकम् राजा न दृश्यते तावदिति सप्त दिनानि च || २३ ||

atha praveśayāmāsa janako'ntaḥpuraṃ śukam rājā na dṛśyate tāvad iti sapta dināni ca || 23 ||

English

Then Janaka had Shuka brought into the inner chambers of the palace. For seven more days, the king was nowhere to be seen.

हिन्दी

फिर जनक ने शुक को अंतःपुर में भिजवा दिया। सात और दिनों तक राजा कहीं दिखाई नहीं दिए।

24

तत्रोन्मदाभिः कान्ताभिर्भोजनैर्भोगसंचयैः जनको लालयामास शुकं शशिसमाननम् || २४ ||

tatrānmadābhiḥ kāntābhir bhojanair bhogasaṃcayaiḥ janako lālayāmāsa śukaṃ śaśisamānanam || 24 ||

English

There, with intoxicating women, with feasts, and with heaps of pleasures, Janaka pampered Shuka, whose face was like the moon.

हिन्दी

वहाँ जनक ने मादक स्त्रियों, तरह-तरह के भोजनों और सुखों के ढेर से शुक को लाड़-प्यार से रखा, जिसका मुख चाँद जैसा सुंदर था।

25

ते भोगास्तानि दुःखानि व्यासपुत्रस्य तन्मनः नाजह्नुर्मन्दपवना बद्धपीठमिवाचलम् || २५ ||

te bhogās tāni duḥkhāni vyāsaputrasya tanmanaḥ nājahnur mandapavanā baddhapīṭham ivācalam || 25 ||

English

Those pleasures and those pains could not shake the mind of Vyasa's son, just as gentle breezes cannot move a mountain firmly fixed on its base.

हिन्दी

वे सुख और वे दुख व्यास के पुत्र के मन को हिला नहीं सके, ठीक वैसे ही जैसे हल्की हवा अपने आधार पर जमे पर्वत को हिला नहीं सकती।

26

केवलं सुसमः स्वस्थो मौनी मुदितमानसः | अतिष्ठत्स शुकस्तत्र संपूर्ण इव चन्द्रमाः || २६ ||

kevalaṃ susamaḥ svastho maunī muditamānasaḥ | atiṣṭhats sa śukastatra saṃpūrṇa iva candramāḥ || 26 ||

English

Shuka simply stayed there - perfectly balanced, at ease within himself, silent, and joyful in mind - like the moon at its full.

हिन्दी

शुक बस वहाँ ऐसे ही रहा - पूरी तरह संतुलित, स्वयं में स्थिर, मौन, और मन में प्रसन्न - जैसे पूर्ण चंद्रमा।

27

परिज्ञातस्वभावं तं शुकं स जनको नृपः | आनीतं मुदितात्मानमवलोक्य ननाम ह || २७ ||

parijñātasvabhāvaṃ taṃ śukaṃ sa janako nṛpaḥ | ānītaṃ muditātmānamavalokya nanāma ha || 27 ||

English

King Janaka saw Shuka, whose true nature he now recognized, standing before him joyful within himself, and Janaka bowed to him.

हिन्दी

राजा जनक ने शुक को देखा - जिसका स्वभाव अब उन्हें भली भाँति समझ में आ गया था, जो उनके सामने लाया गया था और भीतर से प्रसन्न था - और जनक ने उसे प्रणाम किया।

28

निःशेषितजगत्कार्यं प्राप्ताखिलमनोरथ | किमीप्सितं तवेत्याशु कृतस्वागतमाह तम् || २८ ||

niḥśeṣitajagatkāryaṃ prāptākhilamanoratha | kimīpsitaṃ tave tyāśu kṛtasvāgatamāha tam || 28 ||

English

'You for whom there is no more work left in this world, who have attained all that the heart could wish for - what more do you desire?' Having quickly welcomed him, Janaka said this to him.

हिन्दी

'हे वह जिसके लिए संसार में अब कोई काम शेष नहीं रहा, जिसने मन की सारी इच्छाएँ पा ली हैं - तुम्हें और क्या चाहिए?' - ऐसा कहकर जनक ने तुरंत उसका स्वागत किया।

29

श्रीशुक उवाच | संसाराडम्बरमिदं कथमभ्युत्थितं गुरो | कथं प्रशममायाति यथावत्कथयाशु मे || २९ ||

śrīśuka uvāca | saṃsārāḍambaramidaṃ kathamabhyutthitaṃ guro | kathaṃ praśamamāyāti yathāvatkathayāśu me || 29 ||

English

Shuka said: Teacher, how did this whole show of worldly existence come about? How does it come to an end? Tell me quickly, just as it is.

हिन्दी

श्रीशुक ने कहा: हे गुरु, यह संसार का यह तमाशा कैसे उठ खड़ा हुआ? यह कैसे शांत होता है? मुझे शीघ्र ही ठीक-ठीक बताइए।

30

विश्वामित्र उवाच | जनकेनेति पृष्ठेन शुकस्य कथितं तदा | तदेव यत्पुरा प्रोक्तं तस्य पित्रा महात्मना || ३० ||

viśvāmitra uvāca | janakeneti pṛṣṭena śukasya kathitaṃ tadā | tadeva yatpurā proktaṃ tasya pitrā mahātmanā || 30 ||

English

Vishvamitra said: When Shuka asked this, Janaka told him exactly what his own great father had already told him before.

हिन्दी

विश्वामित्र ने कहा: शुक के यह पूछने पर, जनक ने उसे वही बात बताई जो उसके महान पिता (व्यास) पहले ही उसे बता चुके थे।

31

श्रीशुक उवाच | स्वयमेव मया पूर्वमेतज्ज्ञातं विवेकतः | एतदेव च पृष्टेन पित्रा मे समुदाहृतम् || ३१ ||

śrīśuka uvāca | svayameva mayā pūrvametajjñātaṃ vivekataḥ | etadeva ca pṛṣṭena pitrā me samudāhṛtam || 31 ||

English

Shuka said: 'I already knew this myself before, through my own power of discernment. And this very same thing was told to me by my father when I asked him.'

हिन्दी

श्रीशुक ने कहा: 'यह तो मैं पहले से ही अपने विवेक से जानता था। और मेरे पूछने पर मेरे पिता ने भी मुझे यही बताया था।'

32

भवताप्येष एवार्थः कथितो वाग्विदां वर | एष एव च वाक्यार्थः शास्त्रेषु परिदृश्यते || ३२ ||

bhavatāpyeṣa evārthaḥ kathito vāgvidāṃ vara | eṣa eva ca vākyārthaḥ śāstreṣu paridṛśyate || 32 ||

English

You too, best of speakers, have told me this same truth. And this very same truth is what is seen everywhere in the scriptures.

हिन्दी

हे वाणी के ज्ञाताओं में श्रेष्ठ, आपने भी मुझे यही बात बताई है। और यही अर्थ शास्त्रों में हर जगह देखा जाता है।

33

यथायं स्वविकल्पोत्थः स्वविकल्पपरिक्षयात् | क्षीयते दग्धसंसारो निःसार इति निश्चयः || ३३ ||

yathāyaṃ svavikalpotthaḥ svavikalpaparikṣayāt | kṣīyate dagdhasaṃsāro niḥsāra iti niścayaḥ || 33 ||

English

This is the settled truth: this world, which arises from one's own thoughts, is burned away and fades when those very thoughts are dissolved - this world has no substance at all.

हिन्दी

यही पक्का सच है: यह संसार मन के अपने विचारों से पैदा होता है, और उन्हीं विचारों के मिट जाने पर यह जल कर खत्म हो जाता है - इस संसार में कोई सार नहीं है।

34

तत्किमेतन्महाबाहो सत्यं ब्रूहि ममाचलम् | त्वत्तो विश्रान्तिमाप्नोमि चेतसा भ्रमता जगत् || ३४ ||

tatkimetanmahābāho satyaṃ brūhi mamācalam | tvatto viśrāntimāpnomi cetasā bhramatā jagat || 34 ||

English

So what is this, mighty one? Tell me the firm truth. From you alone my mind, which wanders through the whole world, finds rest.

हिन्दी

तो हे महाबाहु, यह क्या है? मुझे अटल सत्य बताइए। संसार में भटकते हुए मेरे मन को आप से ही विश्राम मिलता है।

35

जनक उवाच | नातः परतरः कश्चिन्निश्चयोऽस्त्यपरो मुने | स्वयमेव त्वया ज्ञातं गुरुतश्च पुनः श्रुतम् || ३५ ||

janaka uvāca | nātaḥ parataraḥ kaścinniścayo'styaparo mune | svayameva tvayā jñātaṃ gurutaśca punaḥ śrutam || 35 ||

English

Janaka said: 'There is no other, higher conclusion than this, sage. You have known it yourself, and you have also heard it again from your own teacher.'

हिन्दी

जनक ने कहा: 'हे मुने, इससे बढ़कर कोई और निश्चय नहीं है। तुमने इसे स्वयं जान लिया है, और अपने गुरु (पिता) से भी फिर से सुन लिया है।'

36

अविच्छिन्नचिदात्मैकः पुमानस्तीह नेतरत् । स्वसंकल्पवशाद्बद्धो निःसंकल्पश्च मुच्यते || ३६ ||

avicchinnacidātmaikaḥ pumānastīha netarat | svasaṃkalpavaśādbaddho niḥsaṃkalpaśca mucyate || 36 ||

English

There is only one being here, whole and undivided pure awareness - nothing else exists. Under the power of his own thought he is bound, and free of thought he is set free.

हिन्दी

यहाँ केवल एक ही सत्ता है - अखंड, चेतन आत्मा - और कुछ नहीं है। अपने ही संकल्प के वश में पड़कर वह बंध जाता है, और संकल्परहित होने पर मुक्त हो जाता है।

37

तेन त्वया स्फुटं ज्ञातं ज्ञेयं यस्य महात्मनः । भोगेभ्यो विरतिर्जाता दृश्यात्प्राक्सकलादिह || ३७ ||

tena tvayā sphuṭaṃ jñātaṃ jñeyaṃ yasya mahātmanaḥ | bhogebhyo viratirjātā dṛśyātprāksakalādiha || 37 ||

English

By you, the knowable has been clearly understood - you, great soul, in whom distaste for pleasures arose even before you had experienced the whole visible world.

हिन्दी

तुमने ही यह जानने योग्य तत्त्व स्पष्ट रूप से जान लिया है - हे महात्मा, जिसमें सुखों से विरक्ति इस समस्त दिखने वाले संसार को भोगने से पहले ही उत्पन्न हो गई थी।

38

तव बाल महावीर मतिर्विरतिमागता । भोगेभ्यो दीर्घरोगेभ्यःकिमन्यच्छ्रोतुमिच्छसि || ३८ ||

tava bāla mahāvīra matirviratimāgatā | bhogebhyo dīrgharogebhyaḥkimanyacchrotumicchasi || 38 ||

English

Child, great hero, your mind has already turned away from pleasures - pleasures that are like long, chronic diseases. What more do you want to hear?

हिन्दी

हे बालक, हे महावीर, तुम्हारा मन उन सुखों से विरक्त हो चुका है, जो लंबी बीमारियों जैसे हैं। अब तुम्हें और क्या सुनना है?

39

न तथा पूर्णता जाता सर्वज्ञानमहानिधेः । तिष्ठतस्तपसि स्फारे पितुस्तव यथा तव || ३९ ||

na tathā pūrṇatā jātā sarvajñānamahānidheḥ | tiṣṭhatastapasi sphāre pitustava yathā tava || 39 ||

English

Even your father, that great treasure-house of all knowledge, did not attain such completeness through all his vast austerity, as you have attained.

हिन्दी

तुम्हारे पिता, जो समस्त ज्ञान के महान भंडार हैं, अपनी विशाल तपस्या में रहते हुए भी उतनी पूर्णता को नहीं पा सके, जितनी तुमने पाई है।

40

व्यासादधिक एवाहं व्यासशिष्योऽसि तत्सुतः । भोगेच्छातानवेनेह मत्तोऽप्यत्यधिको भवान् || ४० ||

vyāsādadhika evāhaṃ vyāsaśiṣyo'si tatsutaḥ | bhogecchātānaveneha mattopi'tyadhiko bhavān || 40 ||

English

In this respect I surpass even Vyasa; you are Vyasa's disciple and also his son. But when it comes to the thinning away of desire for pleasures, you surpass even me.

हिन्दी

इस बात में मैं व्यास से भी बढ़कर हूँ; तुम व्यास के शिष्य भी हो और पुत्र भी। परंतु सुखों की इच्छा को क्षीण करने के मामले में तुम मुझसे भी आगे हो।

41

प्राप्तं प्राप्तव्यमखिलं भवता पूर्णचेतसा | न दृश्ये पतसि ब्रह्मन्मुक्तस्त्वं भ्रान्तिमुत्सृज || ४१ ||

prāptaṃ prāptavyamakhilaṃ bhavatā pūrṇacetasā | na dṛśye patasi brahmanmuktastvaṃ bhrāntimutsṛja || 41 ||

English

You, whose mind is now complete, have attained everything there was to attain. Brahmin, you do not fall back into the visible world. You are already free - give up your confusion.

हिन्दी

हे ब्राह्मण, तुम्हारा मन अब पूर्ण हो चुका है, और जो कुछ पाने योग्य था, वह सब तुमने पा लिया है। तुम इस दिखने वाले संसार में फिर नहीं गिरते। तुम पहले से ही मुक्त हो - अपना भ्रम छोड़ दो।

42

अनुशिष्टः स इत्येवं जनकेन महात्मना | अतिष्ठत्स शुकस्तूष्णीं स्वच्छे परमवस्तुनि || ४२ ||

anuśiṣṭaḥ sa ityevaṃ janakena mahātmanā | atiṣṭhats sa śukastūṣṇīṃ svacche paramavastuni || 42 ||

English

Instructed in this way by the great-souled Janaka, Shuka fell silent, resting in the clear, supreme reality.

हिन्दी

महात्मा जनक द्वारा इस प्रकार समझाए जाने पर, शुक मौन हो गया, उस निर्मल परम तत्त्व में स्थित होकर।

43

वीतशोकभयायासो निरीहश्छिन्नसंशयः | जगाम शिखरं मेरोः समाध्यर्थमनिन्दितम् || ४३ ||

vītaśokabhayāyāso nirīhaśchinnasaṃśayaḥ | jagāma śikharaṃ meror samādhyarthamaninditam || 43 ||

English

Free from sorrow, fear, and weariness, wanting nothing, all his doubts cut away, he went to that flawless peak of Mount Meru to enter deep meditation.

हिन्दी

शोक, भय और थकान से मुक्त, कोई इच्छा न रखते हुए, अपने सारे संशय काट कर, वह समाधि के लिए मेरु पर्वत की उस निर्दोष चोटी पर गया।

44

तत्र वर्षसहस्राणि निर्विकल्पसमाधिना | दश स्थित्वा शशामासावात्मन्यस्नेहदीपवत् || ४४ ||

tatra varṣasahasrāṇi nirvikalpasamādhinā | daśa sthitvā śaśāmāsāvātmanyasnehadīpavat || 44 ||

English

There he remained for ten thousand years in thought-free absorption, and then, within himself, he went quiet - like a lamp that has run out of oil.

हिन्दी

वहाँ वह दस हज़ार वर्षों तक निर्विकल्प समाधि में स्थित रहा, और फिर अपने भीतर ही शांत हो गया - जैसे तेल चुक जाने पर दीपक बुझ जाता है।

45

व्यपगतकलनाकलङ्कशुद्धः स्वयममलात्मनि पावने पदेऽसौ | सलिलकण इवाम्बुधौ महात्मा विगलितवासनमेकतां जगाम || ४५ ||

vyapagatakalanākalaṅkaśuddhaḥ svayamamalātmani pāvane pade'sau | salilakaṇa ivāmbudhau mahātmā vigalitavāsanamekatāṃ jagāma || 45 ||

English

Every last trace of mental movement now gone, that great soul, all his inner tendencies dissolved, merged of his own accord into the one, spotless, sacred state - like a drop of water merging into the ocean.

हिन्दी

मन की हलचल का आखिरी निशान भी मिट जाने पर, वह महात्मा अपने भीतर की सारी वासनाएँ गला कर, अपने आप ही उस निर्मल, पवित्र परम अवस्था में लीन हो गया - जैसे पानी की एक बूँद समुद्र में मिल जाती है।

Chapter 2 →